Cestopis

Do Madridu nejen za fotbalem...

Jakožto pro fanouška nejen českého fotbalu a Sigmy Olomouc obzvláště, je zimní pauza dlouhým utrpením. Naštěstí se ty hlavní evropské soutěže s podobně nutnou pauzou nepotkávají.
Avatar uživatele Miloš Machů
Cestopis z roku 2018 napsal Miloš Machů

Je listopad 2017 a vzhledem k blížící se pauze české fotbalové ligy, kde naše milovaná Sigma zažívá snový návrat, se s přítelkyní a kamarády domlouváme na výlet do Madridu. Po hledání všech možných i nemožných kombinací u nás nakonec vyhrává trasa zpočátku pohodová, nakonec ale dosti šílená (ale bez nějakého extrému by to nebylo ono), Olomouc - Poznaň - Madrid a zpět stejnou trasou. Po krátkých úvahách o cestování vlakem nebo busem nakonec vítězí doprava automobilem, přeci jen je to ve 4 lidech pohodlnější.

Na konci ledna 2018 obletí celou republiku zpráva o konci Jardy Jágra v NHL a světe div se, den před plánovaným odletem bude tato legenda hrát v nedalekém Přerově. Plán je tedy jasný, ve středu po práci se jet rychle sbalit a vyrazit na zimák do Přerova, kde zápas začíná v 18:00. Původní plán o dlouhém spánku před odjezdem tedy dostává první trhlinu. Tu druhou a hlavní mu zasazuje nepřízeň počasí, kdy z původního odjezdu ve 2 ráno, se stává půlnoc. Z Olomouce vyjíždíme za sněhové bouře ve 3 lidech a posledního člena posádky nabíráme v Hranicích na Moravě. Jak už to tak bývá, spolucestující pomalu, ale jistě usínají a tak nezbývá než spustit výkvět české rapové scény, kožichatou legendu Leoška Mareše, a za zvuků hitů jako Tři slova nebo Svalnatec si užít krásných polských dálnic, které mě svou kvalitou velmi mile překvapily.

Bohužel, několik desítek kilometrů za Vratislaví dálnice na Poznaň končí a následuje asi stokilometrová kolona, která se pohybuje konstantní rychlostí 60 km/h. I díky skvělé navigaci Sygic přijíždíme na letiště kolem 7 hodiny ranní a řešíme jak využít 3 hodiny času do odletu. Vítězí rychlá snídaně v autě a přesun ke gatu, kde zabíráme lavičku a postupně se střídáme v návštěvě toalet a nějakým drobným nákupům občerstvení na palubu. Letiště v Poznani bych přirovnal k letišti v Bratislavě, malé, útulné a přehledné. Parkování od čtvrtka do pondělí vyšlo na 89 PLN. Po příletu do Madridu píšu SMS slečně, která má na starost náš apartmán, který jsme objednali přes Booking. Objednáváme Uber a míříme k apartmánu, kde už na nás čeká Tatiana. Jak už to tak bývá, fotky vždy vypadají lépe než skutečnost, ale přežít se to za prachy dá. Zapínáme jediné funkční topidlo v podobě klimatizace na maximální teplotu a zjišťujeme další nedostatek, na rozkládacím gauči se nachází jenom jedna peřina. Kluky to samozřejmě nerozhodí, gauč si polštářky rozdělí na 2 půlky a nějak to budou muset spolu zvládnout, i když jim nabízíme s přítelkyní postel ve vedlejším pokoji. Po vybalení si důležitých věcí, uděláme nutnou hygienu a míříme si to ke stadionu Santiaga Bernabeu, který je pěšky vzdálen asi 15 minut od našeho apartmánu. V průběhu cesty dostáváme hlad a nalézáme irskou hospůdku, kde dáváme Guiness a skousneme nějaký ten hamburger. Po tomto vydatném obědě docházíme k majestátnímu stadionu Realu Madrid, uděláme prvotní fotky a plní očekávání z následujících dnů míříme přes supermarket zpátky na apartmán.

Na páteční ráno máme naplánovanou návštěvu madridské zoologické zahrady, kde jsou hlavním tahákem pandy velké - Bing Xing a Hua Zui Ba s jejich potomky. Dopravu do zoo volíme metrem a po prvotních nezdarech a díky skvělé asistenci místní paní, se nám nakonec podaří zakoupit kartu na metro dobitou na 10 jízd. Po pár minutách se ocitáme za městem na zastávce Casa de Campo a krásným malebným parkem míříme ke vchodu, vstupenky jsme zakoupili online, ale u vstupu žádná fronta není, kdo by taky v únoru chodil do zoo že. Kolem pand si to míříme do místního „akvária“ na delfíní show, musím podotknout, že šlo o opravdu skvělý zážitek, stejně jako lachtaní show. Je neuvěřitelné, co vše tyto zvířata dokážou. Jedinou kaňkou na madridské zoo bylo občerstvení, kde až na jeden velký bufet (churros měli výborné) nefungovalo absolutně nic, automaty na pití sice byly zapnuté, ale jediné co dokázaly, bylo spolknout peníze a nevydat je zpět, natož pití. V zoo jsme strávili něco málo kolem 4 hodin, k apartmánu dojíždíme v odpoledních hodinách, další návštěva supermarketu, nakoupit nějaké lehčí alkoholové zásoby na večer, španělské sýry, salámy, ceny jsou totiž velmi příznivé.

V sobotu vyrážíme kolem poledne metrem do centra města, zaujalo nás totiž námořní muzeum, nachází se zde mnoho artefaktů z doby kolonizační, ale i z období vlády diktátora Franca, což ocenil hlavně historik z naší výpravy. U muzea se nachází i Fuente de Cibeles, fontána u které pravidelně Real Madrid slaví své úspěchy, ať už je to titul v domácí lize nebo Lize mistrů. Po centru se pohybujeme pěšky, není nad procházky za krásného počasí, i když nás nějaký virus kosí jednoho po druhém. Dáme pozdní oběd v Burger Kingu, bereme Ubera, přejíždíme na apartmán, přecijen večer přijde to kvůli čemu jsme sem letěli. Někteří obléknou dres, jiní zase berou šálu a míříme ke stadionu. Vstupenky na fotbal jsme zakoupili na kartičku Madridista v přednostním prodeji – více informací o prodeji lístků popíšu na konci cestopisu. Zakoupíme zápasové šály do sbírky, jdeme si stoupnout na roh křižovatky, kudy jezdí autobus s hráči Realu ke stadionu. Čím více se blíží čas výkopu, tím více lidí se v okolí stadionu pohybuje, je to naprosté šílenství, ale počkat si třeba tu hodinu i kvůli těm pár sekundám projíždějícího autobusu v první řadě za to určitě stojí. Jakmile hráči projedou, ihned míříme ke gatu a mezi prvními jdeme na stadion, stevardi prakticky kontrolují jen opticky a zda-li je lístek platný – v této době již na zápasy Realu jsou jen e-tickety, které si člověk uloží do mobilu, vytisknuté vstupenky neberou – pokud nejsou přímo z pokladny. Po společné fotce usedáme na místa, z vrchní části nás ohřívají topidla – opět v českých podmínkách naprosto nereálné. Stadion se postupně plní, nakonec se návštěva zastavila na čísle 63 811 diváků. Bílý balet rozjel galapředstavení ihned v prvním poločase, který ovládl 4:0, když góly padaly právě do brány, která byla ihned před námi. Druhá půle už se jen dohrávala, hosté ze San Sebastianu dokázali skóre upravit na konečných 5:2, ale hlavně megastar CR7 dokázala v 80. minutě dokonat hattrick. Po zápase nás čekala už tradiční cesta zpět na apartmán, zajímavé je, že jsme snad nikdy nešli stejnou trasou.

Neděle probíhala v tradičním režimu, kolem 11 hodiny vyrážíme opět do centra města, naším středobodem byla Plaza de Toros, což je naprosto neskutečná budova, neskutečné místo, kterému se zatím rovná snad jen Plaza de Espaňa v Seville (pravda, mám zatím spíše „procestovanou“ Evropu a určitě další skvělá místa teprve přijdou). Ale popořádku, nejdříve totiž musíme opět na stadion, kde nás čeká Tour Bernabeu. Poprvé jsem byl na prohlídce stadionu při první návštěvě Madridu a Realu v únoru 2017, za ten rok se toho moc nezměnilo, pusa zůstala otevřená od začátku až do konce, stejně jako telefon se zapnutým fotoaparátem v ruce. Přibyly akorát 2 trofeje, ta dvanáctá pro vítěze Ligy Mistrů a další pro vítěze mistrovství světa klubů. Nedaleko od stadionu se nachází podnik Kilométros de Pizza, objednáváme metrovou pizzu, která okamžitě zmizne, byla opravdu výborná. Poté přejíždíme ke královskému paláci, poté se touláme uličkami kolem Opery, dáme zmrzku v mekáči a míříme právě k býčí aréně, kde naši pouť prakticky končíme, čeká nás totiž brzký ranní odlet, tudíž zpět na apartmán a spát. Ráno naposledy objednáváme Uber a míříme na letiště, veze nás symbolicky Tomasz spolským příjmením, který ale kupodivu mluví jen španělsky.

Letiště v Madridu opět velmi přehledné, oba lety (tam-zpět) byly prakticky na čas, takže naprostá pohoda. V Poznani nás přivítalo pravé zimní počasí, auto vychlazené na krásných -5, nicméně bylo krásně jasno a do Olomouce se nám tedy jelo pohodově. Opět na místních „okreskách“ docela šílenost v dlouhé táhnoucí se koloně, nicméně jakmile člověk najede na dálnici, tak je doma cobydup. Závěrem už jenom dodám, že máme v plánu další návštěvu v lednu 2019, tentokráte na zápas se Sevillou daleko komfortněji z Vídně. V dnešní době je naprosto zbytečné platit přemrštěné částky cestovním kancelářím, které tyhle výlety dokážou zprostředkovat také, ale za výrazně jinou cenu, nicméně na El Clásico, případně madridské derby je to asi jediná možnost.

Přehled nákladů v přepočtu na 1 os.:, pro převod na 1 EUR použit kurz 26 CZK

Zpáteční letenka: 1 300 CZK (50 EUR)

Ubytování: 1365 CZK (52,5 EUR)

Vstupenka: 2535 CZK (95 EUR + 2,50 EUR - poplatek)

Tour Bernabeu: 624 CZK (24 EUR)

Zoo: 468 CZK (18 EUR)

Doprava autem na/z letiště v Poznani se všemi poplatky včetně parkování: cca 4 000 CZK (153,8 EUR)

Uber: 1300 CZK (50 EUR) - 3 jízdy

Metro 12 jízd (10+2): 395,2 CZK (15,2 EUR)

Zápasová šála: 390 CZK (15 EUR) ve stánku před stadionem

Ofiko šála ve fanshopu: 390 CZK – 650 CZK (15-25 EUR)

Pro porovnání z cestovky specializující se na tento zápas – 8900 CZK/os. autobusem – cena zahrnovala dopravu, vstupenku základní kategorie (40-60 EUR), ubytování v 3* hotelu nebo 10900 CZK/os. – letenky, vstupenku základní kategorie (40 – 60 EUR) a ubytování ve 3* hotelu.

Tip na nákup lístků:

Členství - Madridista Card – 65 EUR na rok – sleva na Tour pro majitele karty, sleva ve fanshopu, každé čtvrtletí chodí oficiální magazín + nějaké dárečky.

Jako první mají předkupní právo tzv. socios, což jsou majitelé klubu – Real je vlastněn fanoušky, takže jich je několik tisíc, spíše desítek tisíc – ti mají své speciální ceny vstupného – 10 dnů před zápasem.

Jako druzí jsou držitelé karty Madridista – na kartu jde koupit až 6 lístků, podmínkou je, aby mezi nimi byl i držitel karty – 7 dnů před zápasem – je dobré si kartičku vyřídit v předstihu, aby stihla poštou dojít (až měsíc), dále je dobré se podívat třeba na předprodej na dřívější zápas, zalogovat se ihned po spuštění prodeje – vytipovat si místa, kde je dostatek volných míst a totéž zopakovat v ostrém pokusu.

Jako třetí a poslední je normální prodej – jde i v den zápasu na pokladně – 5 dnů před zápasem.

Velkou výhodou je skvělá viditelnost ze všech míst stadionu, dokonce i z vrchního patra, kde jsou cenově dostupnější vstupenky.

Jako speciální možnost je tzv. hospitality – což jsou v podstatě VIP lístky s občerstvením v salóncích – tady je prodej neomezen dobou dopředu.

Vstupenky kupovat jen přes oficiální prodejní místa – https://www.realmadrid.com/en/tickets

Za gramatické chyby se omlouvám.

Avatar uživatele Miloš Machů

Zážitky pro tebe sepsal Miloš Machů

18. 10. 2018, poslední aktualizace 2018-10-24T06:18:21+02:00

Miloš Machů žije v České republice a procestoval 23 zemí světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne je už 2 roky, napsal pro tebe 1 cestopis .

Další cestopisy

Čtení na 28 minut
Okolo jazera Erie
Pavol Švantner Severní Amerika

Keďže v týchto častiach USA a Kanady som bol iba rok dozadu, zvažujem, že tentokrát by som výlet poňal trochu dobrodružnejšie.

Čtení na 6 minut
Izrael a jordánská Petra

Cesta po Izraeli spojená s výletem do Petry.

Čtení na 30 minut
Za hokejom do Toronta

Tento cestopis som bol rozhodnutý nenapísať. Hovoril som si, že nikoho už predsa nebude zaujímať, ako sa po druhý krát trepem do Kanady a ešte aj na ten istý hokejový šampionát. Ale nakoniec vidíte :)

Čtení na 44 minut
Výlet loďou po Stredomorí

Plavba luxusnou loďou po Stredozemnom mori a návšteva jeho prístavných miest

Další cestopisy

7 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Avatar uživatele Petr76
Petr76

Při vší úctě mi přijde cestovat 7 hodin 500+ km, kvůli nominálně levnější letence, když PRG i VIE jsou daleko blíž, spíš z kategorie "cestujeme dementně".

před 26 dny
Avatar uživatele Miloš Machů
Miloš Machů

Nebylo to kvůli levnější letence :-) spíš se mrknout aj do Polska, do Poznaně se jen tak nedostaneme ;-)

Přidat odpověď
před 26 dny
Avatar uživatele kickass1
kickass1

Tak zrovna Madrid si projel uplne jinak, nez si ho uzivam ja a to tam jezdim parkrat za rok.. Na SB jezdime do jenom do http://puerta57.es/, maji tam super steaky a vecer paradni nasviceny vyhled..

A davat si v Madridu Guinesse s burgerem, to je slusna cunarna.. :D

před 27 dny
Avatar uživatele Miloš Machů
Miloš Machů

Původně jsme chtěli na pašíka do Sobrino de Botin, bohužel nám to nevyšlo 😔

Přidat odpověď
před 27 dny
Mailand

"zvrchní části nás ohřívají topidla – opět včeských podmínkách naprosto nereálné"

V Praze používala/používá topidla Sparta Praha, takže zase tak nereálné to není.

před 27 dny
Avatar uživatele Marek Sourak
Marek Sourak

Ano, přesně tak na Spartě je vyhřívaná tribuna.

před 27 dny
Avatar uživatele Miloš Machů
Miloš Machů

Tak to se každopádně fanouškům Sparty omlouvám 😉 na Letnou jezdím pravidelně, ale na tuhle tribunu, předpokládám že se jedná o rodinný sektor, jsem se nedostal 😊

Přidat odpověď
před 27 dny
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)