Island stopem

Island stopem (únor 2018)

Samotný let do Keflavíku byl víc než v pohodě, na to,že jsme oba letěli poprvé.

Hned po přistání v Keflavíku jsme se vydali na hlavní silnici nedaleko letiště a poprvé v životě jsme zvedli palec.Po pěti minutách nám zastavilo auto a nemohli jsme tomu uvěřit jaký.Zastavil nám Dodge RAM.V něm byl mladý kluk a řekl nám,že nás vezme někam směrem k Reykjavíku, nakonec to dopadlo tak, že nás hodil až do centra města a dal nám spoustu typů a rad o Islandu.Ještě ten den jsme Reykjavík prošli, večer jsme našli nejlevnější hotel a šli spát.

Další den jsme se vydali pěšky ven z Reykjavíku a našli jsme místo, kde jsme stopovali.Neuběhlo ani 5 minut a zastavil nám moc hodný starší pán,který nám řekl,že se jede jen tak projet a že nás vezme 100km sebou, nakonec to dopadlo tak, že jsme společně ujeli přes 250km.Ukázal nám obrovskou část Islandu a o všem nám povídal a vše popisoval.Když nás po několika vysadil tam, kde jsme se dohodli, stopovali jsme dál..

Sotva jsem si stihl odskočit a zastavil nám mladý pár z New Yorku,který nás vzal do národního parku. Národní park jsme prošli až téměř na druhou stranu.Po hodině chození nás už bolely nohy a sem tam projelo nějaké auto,tak jsme zkoušeli nějaké stopnout.Zastavil nám pár z Německa a dovezl nás až do města Selfoss. Cestou jsme jeli po něčem,čemu se ani nedá říkat silnice,byla to jen "cesta" pokrytá ledem a hned vedle bylo jezero.Stylem,jakým jsme jeli jsme se báli,že tam skončíme.V Selfossu jsme chtěli trochu ušetřit za spaní,rozhodli jsme se,že zkusíme přespat v hasičárně,bohužel to nevyšlo a nevyšlo ani spaní v nemocnici.Měli jsme na výběr ještě pár možnosti-podzemní garáže a policejní stanici.Podzemní garáže se bohužel přes noc zamykají a na policejní stanici se nám nějak nechtělo.Mezitím co jsme hledali místo kde budeme spát jsme viděli polární záři,byla to ale tak krátka chvilka,že jsem ani nestihl vytáhnout mobil,ale bylo to úžasné...no a nakonec jsme spali v levnějším hostelu, kde byla dokonce i vířívka.V tomto hotelu jsme nakonec spali i další 2 noci.

Další den jsme se vydali ven z města a stopovali jsme.Po chvilce nám zastavili 2 mladé holky z Austrálie-paní učitelka co skvěle ovládá MMA a její chytrá kamarádka.Neměli jsme jako vždy žádný plány,tak nás hodili kamsi na benzínku, desítky kilometrů od Selfossu.Na benzínce nám bylo blbé stopovat,tak jsme šli dál po frekventované silnici a hledali jsme nějaké odpočívadlo,kde by se dalo stopovat.Po půl hodině jsme konečně nějaký odpočívadlo našli a stopovali jsme.Po pár minutách nám zastavil Kanaďan v luxusním Mercedesu,kterej absolutně nevěděl,co je to mít nedostatek peněz.S tímhle pánem jsme nakonec cestovali celý den,byli jsme spolu na několika vodopádech, na hoře, na sopce, v muzeu atd.,atd... Zaplatil za nás muzeum i večeři a potom nás odvezl zpět do města.Díky moc!

Další den jsme se vydali stopovat za město,po pár minutách nám zastavil starší pár z Německa,který nás odvezl ke gejzírům.Když jsme všechny gejzíry zkoukli, vydali jsme se stopovat směrem k vodopádům Gullfoss, neuběhlo ani 5 minut a zastavili nám 2 hodné Ukrajinky.Po tom co nás odvezli k vodopádům a my je prošli,vydali jsme se opět stopovat směrem zpátky do města.Za pár minut nám zastavili dvě hodné a krasné holky z Kanady.Skvěle jsme si popovídali a vrátili se zpět na hostel v Selfossu.

Další den jsme se vydali stopovat směr Grindavík. Stopovali jsme na místě, kde projelo jen pár aut za čas,ale i přesto nám zastavil pán s jeho vnukem z Islandu a hodil nás o pár kilometrů dál.Stopovali jsme dál,ale ještě na horším místě,někde uprostřed pustiny, kde nejezdili skoro žádný auta, ale i tady se nám podařilo stopnout auto,zastavil nám Islanďan, který nás odvezl do nějakého města, už si ani nevzpomínám na název.V tomhle městě nejezdili taky skoro žádný auta, ale měli jsme štěstí a hned co jsme zvedli prst nám zastavilo první auto,které zrovna jelo.Byl to mladý pár z Íránu.Musím říct, že takhle hodný lidi jsem snad ani nikdy nepotkal.Jeli jsme spolu směr Grindavík a cestou jsme se zastavili u oceánu a pozorovali jsme velryby.

Další den jsme vylezli na nějakou horu,poblíž Modré Laguny, kde byl takovej vítr,že nás to málem odfouklo zpátky dolů. :D

Předposlední den jsme byli celý den v modré laguně a navečer jsme šli z modré laguny 25km na letiště.Oba jsme to už trochu fyzicky nedávali, ale nakonec jsme na to letiště nějak došli..

Pěšky v noci na letiště

Celkově jsme stopli 12 aut, nejdéle jsme čekali 15 minut a nastopovali jsme téměř 1000km.To vše za necelý týden.