
LISABON potřetí za KAČKU
Jedna z nejkrásnějších evropských metropolí, jaké jsem dosud viděla. Město žloutkových košíčků, portského vína, žlutých tramvají, schodů, strmých ulic a výtahů. Město, které lehlo při ničivém zemětřes
Cestopis z roku 2020 napsala CESTUJI za KAČKU
Jedna z nejkrásnějších evropských metropolí, jaké jsem dosud viděla. Město žloutkových košíčků, portského vína, žlutých tramvají, schodů, strmých ulic a výtahů. Město, které lehlo při ničivém zemětřesené a přesto se dokázalo postavit znovu pevně na nohy. Město na dosah k vlnám Atlantiku, k pohádkovému zámku i přímořským letoviskům, které svou krásou dostanou i největšího odpůrce romantiky. To vše je Lisabon.
TERMÍN:
27. - 31.12.2020
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
https://1url.cz/@lisabonpotretizakacku.cz
PROČ LISABON POTŘETÍ?
Rok 2020 byl pro mě "rokem Portugalska". Za posledních 5 měsíců jsem hranice této země překročila celkem 4x a Lisabon konkrétně zažila 3x. Pokaždé jinak a pokaždé stejně krásně.
Nebudu ale lhát - důvodem této konkrétní cesty byla nejen krása a do jisté míry dostupná exotika v rámci Evropy, ale hlavně bezproblémový vstup do země v době, kdy celou Evropu paralyzuje Covid a restrikce s ním spojené. Pevninská část Portugalska po celou dobu odolává a vstup do země nepodmiňuje vstupním PCR testem. To je pro mě nejdůležitější informace a s ohledem na opravdu jedinečnost místa a záruku toho, že tam prostě vypnu starosti běžných dnů, že i když je prosinec, tam to bude v teplotách 10 stupňů a více - neváhám a kupuji dokola tytéž letenky. Ostatně cena letenky 11 € v jednom směru mezi vánočními svátky je dalším argumentem pro.
Tím úplně hlavním důvodem této cesty je ale tentokrát něco jiného. Je to Miki, můj syn, moje genetická informace 16 let stará. Právě on totiž na každý můj návrh nějakého tripu odpoví, že má fotbalový zápas, který nemůže vypustit. Stejný argument bývá trénink nebo brigáda, které prostě do časové osy žádného tripu nezapadnou. Velice často a velice průhledně zmiňuje i povinnou školní docházku, nicméně mně je jasné, že to je synonymum spíš pro holky. Prostě puberta. Čas s matkou je to poslední že.. Jenže teď je Covid! A Covid je, holky, mámy puberťáků, co? Především distanční výuka, která se dá díky wifi realizovat jak z pokoje na jihu Moravy, tak z Lisabonu. Brigáda je stejně jako fotbal díky psovi zcela mimo hru. No a u holek si nějakou cool insta fotkou třeba zvedne prestiž. Navíc - letenku mu nadělil Ježíšek, a to jak všichni víme, nejde odmítnout. Jinými slovy: jestli toho hada neutopím v Atlantiku, bude to zázrak! (matky a otcové puberťáků jistě pochopí…)
LETENKY DO LISABONU
Letenku do Lisabonu jsem koupila u Ryanair, a to s odletem v neděli odpoledne z Vídně a návratem ve čtvrtek opět do Vídně. Cena zpáteční letenky byla celkem 22 €, tedy 620 Kč.
Let do Lisabonu je poloprázdný, máme každej svoje trojsedadlo. Let zpátky je plný, nicméně i tak se nám podařilo díky malé fintičce chytnout dvě volné trojky .
COVID SITUACE - OPATŘENÍ:
Do Lisabonu je potřeba vyplnit registraci s přidělením QR kódu. Adresa je zde: https://portugalcleanandsafe.pt/...cator-card
Po vyplnění dotazníku (osobní údaje, číslo letu, adresa ubytování, kontaktní osoba v ČR, ..) vám asi do 10 minut přijde e-mail s QR kódem. QR kód ukazujete ve Vídni před nástupem do letadla a po přistání v Lisabonu. Měli byste jej mít po celou dobu pobytu u sebe (stačí email v telefonu), ale nikdo mě nikdy nezastavoval a nepídil se po něm.
V Lisabonu:
Situaci v Lisabonu zjišťuji před cestou jak na stránkách MZV, tak i u nového cenného kontaktu - našeho pana velvyslance (děkuji znova Petr Šelepa!!). Téměř obratem mi přichází podrobný výklad situace:
O sobotním zasedání vláda představila opatření, která budou v platnosti během dvou předvánočních víkendů a následně na Vánoce a v období přelomu roku.
Premiér Costa v sobotu večer oznámil, že vláda má v úmyslu prodloužit stávající omezení a veškerá opatření až do Nového roku s tím, že ve dnech 24. a 25. 12. 2020 a 1. 1. 2021 přestože jde o volné dny, nebude platit omezení vycházení po 13h. Premiér vysvětlil, že je nezbytné zachovat úsilí o "dosažení cíle dosažení Vánoc s nejmenším dosažitelným počtem infikovaných", protože "čím méně nakažených, tím nižší je riziko přenosu".
O následujících víkendech 12. a 13. 12. a 19. a 20. 12. 2020 tak bude v okresech s velmi vysokým a extrémním rizikem přenosu nadále platit omezení pohybu a také povinnost uzavření komerčních provozoven (restaurace, obchody i supermarkety) mezi 13:00 hod. a 05:00 hod. následujícího dne. Jedná se aktuálně o 119 okresů včetně metropolitních zón Porta a velké části metropolitní zóny Lisabonu. O víkendech také platí zákaz přesunů mezi těmito okresy.
Mezi 23. 12. a 26. 12. 2020 a poté na Nový rok tato omezení nebudou v platnosti, přislíbil premiér, nicméně se upraví. 24. a 25. 12. bude možné zůstat mimo domov do 02:00 hod. následujících dne, dne 26. 12. do 23:00. Bude umožněno cestovat mimo okresy a setkání v rodinných kruzích za dodržení nejvyšší povolené kapacity 5, resp. 10 osob z různých domácností.
Na Silvestra a Nový rok bude oproti tomu platit zákaz přesunu mezi okresy, ale omezení vycházení bude prodlouženo až do 02:00 hod.
Premiér zatím také avizoval, že po Novém roce se PT pravděpodobně vrátí do stejného režimu jako v posledních víkendech v předvánočním čase. Vyhodnocení účinnosti přijatých opatření bude provedeno k datu 18. 12. 2020.
Když čtu tento text asi potřetí, abych se zorientovala, dojde mi ještě dodatek:
“Z toho plyne, že ve všední dny 27. - 31. 12. bude platit pouze omezení vycházení mezi 23 a 5 h…”
Super, přesně to jsem potřebovala slyšet. Tento limit ve vycházení mi žíly netrhá a jiné omezení není. Hurá, vše jak má být.
Ještě pro jistotu zopakuji jedno zásadní info z minulého cestopisu (které na stránkách MZV nenajdete) - po 20 hodině si v Portugalsku nekoupíte v obchodech žádný alkohol. V obchodech v regálech zůstává, někde jej zapáskují, ale i když ne, na pokladně vám jej zabaví a odmítnout namarkovat. Chcete-li si tedy dát večer po toulkách víno ze supermarketu, nakupte zásobu během dne! Jo a taky platí zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti. Samozřejmě PET lahve od limonád nikdo nekonktroluje jako u nás že..
Lockdown v Portugalsku ve skutečnosti:
-
Cestovat mezi okresy bylo možné bez problému.
-
Obchody, restaurace, zahrádky - vše otevřeno (roušky při vstupu a dezinfekce stolků a židlí je samozřejmost, omezení počtu sedících u stolku již není).
-
Omezený počet zákazníků v obchodech - u každého vstupu nová zaměstnanecká pozice “počítačů" stejně jako u nás. Lidé disciplinovaní, čekají a vchází dovnitř po odchodu jiného nakupujícího. Ovšem fronty před obchody jsou pravý opak fungujících protiepidemických opatření. Jsou povánoční výprodeje a před každým obchodem se klikatí i stohlavá fronta do všech stran, mnohdy se proplétá s podobným hadem z jiného obchodu. Situaci před nákupákem Primark budu mít v hlavě ještě za pár desetiletí jako nesmazatelný výjev covidovéhoo světa.
-
Ubytování mají na všech dveřích řádně cedulky o ochraně úst a odstupech, nikdo však roušku po vkročení do ubytovacího zařízení (společných prostor) nenosí.
-
Lidí v ulicích stejně hodně jako předchozí tripy, roušku nosí tak 70 % lidí, přičemž opravdu nasazenou přes pusu i nos s bídou 50 %.
-
Portugalský letištní salonek stále OTEVŘEN!
V Rakousku stále platí lockdown, ale tranzit z/na letiště je možný. Tentokrát mám zajištěný odvoz autem. Na cestu mám nachystané pasy a letenky, což plně dostačuje. Řidič, který letenku nemá, není nejmenší problém ani cestou na letiště, ani při cestě pro mě. Na rakouských hranicích je průjezd osobních aut přesměrován přes policejní hlídku, která pečlivě každé auto kontroluje. Je to ovšem otázka minuty, kdy zkontrolují podané pasy (OP) a letenky a popřejí šťastnou cestu.
DOPRAVA Z/NA LETIŠTĚ
Všechny autobusové zastávky se nachází před terminálem 1. Nejrychlejší a nejlevnější dopravu do centra (25 - 30 minut) ale zajišťuje metro. To je přímo na letišti a cena jízdenky podléhá běžným tarifům MHD. Tedy buď jednorázová jízdenka za 1,6 € nebo celodenní jízdenka za 6,4 € . K ceně obou variant je nutné připočíst počátečních 0,5 € za kartičku, na kterou si pak můžete libovolně dobíjet další jízdenky. Tuto částku již zpět neobdržíte. Kartička má platnost rok, takže pokud se vrátíte 4x za půl roku jako já (a nedáte ji pokaždé nějakému studentíkovi bojujícímu s automatem po příletu, zatímco vy odlétáte domů), může posloužit opakovaně. Jinak metro jezdí do půlnoci.
Další variantou, jak se dostat z letiště, jsou autobusy veřejné dopravy. Do centra se dostanete linkami 744 a 783, pojedete cca 40 minut. Jízdné je jednotné pro všechny druhy dopravy (s výjimkou linek Aerobus), tedy opět 1,6 € za jednu jízdu (při koupi u řidiče 2 €) nebo celodenní lístek (24 hodin) pak stojí 6,4 € .
DOPRAVA V LISABONU
Na metro a zbytek MHD vám stačí jedna kouzelná kartička – Viva viagem. Je to něco podobného jako Oystercard v Londýně. Za tuto kartu zaplatíte 0.5 € (nevratná záloha) a je k sehnání v jakémkoliv automatu na lístky (na letišti hned v metru). Tato kartička není jízdenka sama o sobě, musíte si ji libovolným způsobem “nabít”. Možností máte několik – jedna jízda za 1,6 €, 24h jízdenka (klouzavá, to jest od momentu prvního použití) 6,4 € a kreditová jízdenka (Zapping). Na kreditovou jízdenku si nahrajete kolik eur uznáte za vhodné (ale pozor, nikdy už je nedostanete zpět) a pak se vám prostě z kreditu odečítá za každou jízdu metrem 1,6 € (u autobusů to může být jinak).
Osobně považuji jakoukoli jinou variantu než 24 hodinovou jízdenku (počítá se od prvního označení, tedy použití) jako hloupost. Zde zaplatíte 6,4 € a můžete si jezdit jak chcete a vyskakovat z autobusů a tramvají u jakékoliv památky bez ohlížení se. Mimo to tato jízdenka umožňuje zdarma jízdu historickými tramvajemi (kde je jednorázová jízdenka za 3,8 € !!) a zdarma jízdu dvěma lisabonskými výtahy - Justa a Gloria.
Stejná kartička se používá i na příměstské vlaky, kterými se můžete dostat například do Sintry. Ale pozor – na jedné kartičce může být jen jeden druh jízdenky! Takže dokud nevyjezdíte kredit/jedno jízdovky nebo nevyprší celodenní jízdenka, tak si na vlak prostě musíte koupit kartu novou.
UBYTOVÁNÍ V LISABONU
Ubytování vybírám až s checkinem letenky, tedy dva dny před odletem. I když i to je dnes risk! Díky zkušenostem z předchozích tripů ani na vteřinu neváhám a volím ubytování v historickém centru města. Vím totiž, že budu mít vše po ruce a minimálně jeden den v itineráři nechám na pěší procházku centra, tzn. ušetřím za jízdenky MHD, konkrétně 6,4 EUR osoba a celodenní tiket. A to se vyplatí. Navíc jsou v centru po ruce obchody a kavárny, taky metro do všech koutů města a k příměstským vlakům.
Původně jsem chtěla plnohodnotný apartmán s komfortem jako doma (třeba i pračka..), nakonec ale vybírám hotelový pokoj. Ceny totiž na poslední chvíli, navíc mezi svátky, dost poskočily a apartmán pro dva už není takové terno jako posledně pro 5 osob.
Podstatná je pro mě lokalita a dobré hodnocení. Nacházím pokoj, který plní obě podmínky skvěle. Je v centru a cena 10 €/osoba/noc je paráda! Samozřejmě je to pouze nyní, v době Covidu. Za pokoj pro 2 osoby na 4 noci platím rovných 80 €, a to včetně městských daní (jinak by to bylo 64 €). Dívám se na bookingu na toto ubytování za 3 měsíce, stejné zadání a skočí mi cena 360 €… Takže tolik k cestování a cenám v době covidu.
Ubytování bych ráda věnovala obsáhlou kapitolu, protože to byl neuvěřitelný zážitek. Jak jsem zmínila - ubytování je úplně v historickém centru, metro asi 150 m od vchodových dveří, Tesco Express rovněž. Mimo pokoje, který máme, je v našem patře ubytování k dispozici ještě ohromná nádherná kuchyně s jídelnou a stejně tak krásný a velký obývací pokoj. To ale ještě pořád není všechno. Celý tento prostor je zařízen a vybaven jak na zámku! Na stěnách jsou nádherné historické mapy v nádherných rámech, když to vidím, moje srdce opravdu zaplesá. Totéž nad starodávným dřevěným gramofonem. O kuchyni ani nemluvím, tady je dokonce staré ohniště a imitace sudu na víno, ze kterého teče voda. Kuchyně je vybavena mikrovlnnou troubou, rychlovarnou konvicí, toustovačem a nádherným stylovým rádiem. Všechno retro kousky! Samozřejmě vyhlídka z okna je naprosto luxusní - na jednu stranu historické centrum, na stranu druhou řeka Tejo. No a přímo pod námi v baráku starodávná hasičská zbrojnice. Tomuto domu se nedá říct jinak než muzeum. Je to opravdu radost pro každého, kdo má rád historické předměty a staré věci.
Tou vůbec nejkrásnější místnosti celého patra je ale pracovna.. Je zde nádherný stůl, ještě nádhernější lampa a všude po stěnách starodávné knihy v nádherných vazbách. Tohle místo má opravdu duši.
I přesto, že mě recepční upozornila, že zde neprobíhá denní úklid, úklid probíhá každé ráno. Okolo 10 hodiny přijde paní, která všechny společné prostory vysmejčí. Pokud vás vidí, zeptá se, zda chcete čistý ručník nebo cokoliv jiného. Úklid je zde naprosto precizní.
Jedinou nevýhodou ubytování je absence lednice, ale v době mého pobytu mi stačilo chladit víno na balkoně. Mimochodem krásný balkon s dvěma židličkami a stolkem je součástí pokoje, stejně jako plně vybavená koupelna (sprchový gel, fén, ručníky a jiné). Pro někoho by mohlo být i limitující to, že se ubytování nachází ve starodávné budově ve třetím patře, kde není výtah. Já jsem za to byla ale vděčná. Každý pohyb navíc je jenom dobře!
Bydlela jsem zde:
https://www.booking.com/hotel/pt...p_adults=2
JÍDLO V LISABONU
Z portugalské kuchyně to hlavní:
1/ Portské víno koupíte v supermarketu od 4 € láhev a chutná zde úplně jinak než doma. Doporučuji.
2/ Bílé víno koupíte v každém supermarketu od 1,4 do 2 € za lahev (samozřejmě nejde o výběr hroznů ani slámovku), každopádně pokud cestujete sám(a) s puberťákem, oceníte více kvantitu než kvalitu.
3/ Pastel de nata, tedy světoznámý a vyhlášený místní dezert, košíček z listového těsta plněný žloutkovým krémem, je úplně jiný v sámošce a úplně jiný v pekárně/cukrárně. Ten úplně nejlepší je v místě zvaném Fabrica de Nata, kde doporučuji vybrat jednu ze 4 nabídek snídaňového menu (croisant se šunku a sýrem, bagety, káva, žloutkový košíček, portské..). Tohle místo mi ukázali kamarádi Martin a Andrejka a já vím, že už nikdy nebude Lisabon bez snídaně právě zde. Doporučuji.
4/ LF factory - pořád platí, že to nejlepší portugalské jídlo jsem jedla v mexické restauraci. Co se týká jídla a cen v Lisabonu? V sámoškách nakoupíte podstatně levněji než u nás. Třeba 200 gramový sýr – gouda, eidam – za 1 €. Stejná porce sýra typu typu hermelín nebo pršut za 1,3 €. Obecně mi přišly všechny potraviny opravdu levné – rýže, těstoviny, pečivo…
Co se týká jídla a cen v Lisabonu? V sámoškách nakoupíte podstatně levněji než u nás. Třeba 200 gramový sýr – gouda, eidam – za 1 €. Stejná porce sýra typu typu hermelín nebo pršut za 1,3 €. Obecně mi přišly všechny potraviny opravdu levné – rýže, těstoviny, pečivo…
Co se týká cen v restauracích, tak se zde můžete skvěle najíst od 7 do 15 €.
ITINERÁŘ:
Tentokrát nebudu psát denní itinerář. Důvody jsou dva:
1/ Opakovala bych se. Jelikož jsem na tento trip vyrazila s Mikulášem, měla jsem potřebu ukázat mu to nejlepší, tedy vlastně vše, co lze najít v cestopisech LISABON za KAČKU a PORTUGALSKO za KAČKU.
2/ Pokud nechcete definitivně odradit puberťáka od cestování, nemůžete na něj vytasit skutečné tempo. S tímto vědomím jsem se snažila smířit už před cestou a musím se pochválit - opravdu jsem do našich 4 nocí/5 dnů zařadila budíčky okolo 8 - 9 hodiny, jedno celé dopoledne v posteli a vůbec relax/dovolenkové tempo. K této strategii jsem vybrala zařadit do itineráře i pár jistejch tahů na branku, kterými si každého fotbalistu omotáte kolem prstu. Strategie se vyplatilala, při návratu domů sám naznal, že by zase někam vyrazil.
Místa z našich 5 dnů rozdělím na místa “stará” a místa nová. I když je těch novejch hrstka, jsou.
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
https://1url.cz/@lisabonpotretizakacku.cz
A/ VĚCI NOVÉ:
-
PONTE DE 25 ABRIL - JINÝ ÚHEL "ZÁBĚRU"
Most 25. dubna je pojmenován na památku počátku Karafiátové revoluce, která začala právě 25. dubna v roce 1974. Revoluce, která svrhla tehdejší diktaturu a přinesla Portugalcům demokracii. Do provozu byl ale most uveden už v roce 1966 a do revoluce se jmenoval „Salazarův most”. Nejzajímavější na něm je fakt, že vypadá jako Golden Gate Bridge v San Franciscu (dokonce jej i stavěla americká firma). Most 25. dubna je 27. nejdelším visutým mostem světa a měří 2277 metrů.
Jsem v Lisabonu potřetí a až nyní se mi podařilo k mostu dostat nejblíž jak je to možné. Tedy stát pod mostem u řeky a vidět mohutné kovové pilíře mostu nad hlavou. Pohled na most od sochy Ježíše nebo kdekoli z města je krásný, ale pohledu “z pod mostem” se nevyrovná vůbec nic. Celé toto prostředí je skvělým místem k procházkám - vedou zde jak chodníky, tak cyklostezka, kterou hojně využívají koloběžkáři. Koloběžku lze půjčit prakticky na každém kroku (nutno stáhnout aplikaci). Pod pilíř mostu se nejlépe dostanete od LX Factory, google mapy vás navedou. Nevýhodou je, že dostat se k vodě nejde nejkratší (přímou) cestou. Vede tu nejen čtyřproudovka, ale i vlaková kolej, takže přejít silnici není možné. Cca půl kilometru od mostu je ale most (nadzemní přechod) přes tuto silnici.
-
BENFICA LISABON
Každá větší metropole má svůj fotbalový stadion a Lisabon v tomhle směru suverénně vede. Benfica je pojem, a to i pro fotbalového laika, jako jsem já. Co potom pro Mikuláše, kterej fotbalem žije. Jsem mile překvapena, že v době Covidu a uzavírky řady “památek” hlásí webové stránky Benfiky otevřeno. Ještě víc mě nadchne vánoční sleva vstupného! Už dřív jsem návštěvu stadionu zvažovala, ale teď jsem ráda, že jsem to neudělala a nechala to na “lepší chvíli”. Nemůže být totiž lepší chvíle než teď a s ním.
Takže vyrážíme směr stadion, který leží 11 zastávek metra od našeho ubytování. Cestu z metra bych podle map asi těžko hledala, ale Miki si všimne dvojice kluků v dresech, kteří podle něj určitě jedou na trénink. Jdeme tedy za nimi. Pravdu měl, chlapec moudrý (asi po mamince). Po 5 minutách chůze na nás vykoukne červený stadion. Ohromný stadion! Samozřejmě ihned zapózujeme a uděláme pár fotek a pak už hrneme dovnitř. Vstupné se platí v místním “storu” a stojí milých 12,5 € na osobu. Dle instrukcí jdeme k bráně (tuším č. 18). Tam nás posadí na židle vedle ještě jedné dvojice a čekáme. Na co? Na pátého. Chodí se totiž (v době Covidu) v omezených pětičlenných skupinách.. Rozumné. Je velice pravděpodobné, že někdo přijde sám a doplní náš 4 hlavý počet… Po asi 15 minutách a několika dvojicích, co se odmítnou rozdělit, se nás 4 ujímá průvodkyně a provede nás cca 40 minutovým okruhem. Prohlídka je zejména po venkovních plochách stadionu. Já osobně jsem nadšená - bála jsem se třeba 2 hodinové trasy a prolejzání každé fotbalové skříňky! 40 minut se dá přežít a stadion je opravdu zajímavej zážitek. Ze všeho nejvíc mě fascinují tři živí orli, kteří jsou za jednou fotbalovou bránou. Jsou to maskoti klubu a žijí zde celý život. Jména si nepamatuju, ani věk, ale bylo to i přes 20 let. Tito orli zde připoutaní k tyči žijí a před zápasy se s nimi někdo prochází kolem diváků. Zvláštní. Každopádně vidět takové kusy z blízka je fakt zážitek, který na fotbaláku fakt nečekáte. No a já budu věřit, že se tady těm dravcům žije hezky a mají vše, co potřebují. Nakoukli jsme i do sprch a šaten, naštěstí jen okrajově. Překvapil a potěšil mě vkus designerů, kteří navrhli obklady ve sprše - stejné mám doma. Miki byl nadšenej a hodnotil to zpětně jako nejlepší bod lisabonského itineráře. Nejvtipnější moment bylo jeho pózování s dresem klubu FK Blansko a insta hláškou, že má Blansko konečně slušnej stadion..-
FOTOGRAFICKÝ VÝSTAVA NA PRACA COMERCIAL
Nečekanou a krásnou chvílí pro mě byla venkovní výstava fotografií. Hlavním důvodem byl motiv - nádherná zvířata ze všech koutů světa..
-
VILLAGE UNDERGROUND LISBOA
Tohle místo nacházím úplnou náhodou. Nemá jméno ani na mapách. Jediné, jak jej mohu popsat je to, že leží pod Salazarovým mostem z druhé strany silnice, v těsné blízkosti LX Factory. Svým způsobem je tohle místo LX i hodně podobné, ale je mnohem menší, komornější. Tento prostor tvoří několik kovových kontejnerů a starých autobusů poházených/poskládaných na sobě. To tvoří zázemí stylového a dost hodně “jiného” než standardního podniku/restaurace. Můžete si zde dát kávu, čaj, víno, pivo nebo něco na zub, Taky se zhoupnout na houpačce! Máte-li děcka (nemyslím 16ti leté puberťáky!!), mají zde také prostor na vyblbnutí. Prostě super chill zóna, co má šmrnc a styl, kde si určitě odpočinete od všeho za branou. Podle piktogramů na zdi je zde za normálních (necovidových) okolností i hudební scéna, nákupní možnosti aj.
-
VÁNOČNÍ VÝZDOBA V LISABONU
Každé město světa, i ta najzapadlejší vesnice, má o Vánocích svoje nezaměnitelné kouzlo. Lisabon taky. A jaký je? Nádherný! Vánoční výzdobu jsem mimo zasněženou Českou republiku zažila jen jednou. Loni, na Madeiře. Nyní podruhé a je to stejná nádhera! Vánoční strom na náměstí Praca Comercio je naprostá senzace už z dálky, ale když dojdu k jeho útrobám, které jsou průchozí a nabízí tak neuvěřitelný pohled na “tisíc světýlek” na zelenám koberci nad hlavou, jsem fakt na měkko. Všechny náměstíčka v Lisabonu disponují stejně nádherným stromem různé velikosti a výzdoba ulic i domů je zážitek nad zážitek.
B/ VĚCI "STARÉ":
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
https://1url.cz/@lisabonpotretizakacku.cz
- CELODENNÍ VÝLET: LISABON - CASCAIS - CABO DA ROCA - LISABON
Vidět Atlantik a nejjihozápadnější cíp pevninské Evropy - to je povinnost této cesty!
Tentokrát jsem se rozhodla trošku slevit ze svých nároků a vedle Cabo da Roca navštívit pouze jedno z okolních město. Na výběr byla Sintra nebo Cascais. Předchozích cestopisů je možné návod jak vidět města obě a ještě si užít koupačku v Atlantiku, Nicméně Teď je tady ten malý had a itinerář nemůže být tak nadupaný.
I když Sintra nabízí pohádkový zámek, cesta k němu je dlouhá a zabere téměř dvě hodiny chůze tam (a stejně tak zpátky). K tomu hodinová prohlídka. Po cestě k zámku zas až tak nic, co by toho malého zajímalo a mezi námi - ani ten zámek by pro něj nebyla žádná hitparáda. Volím Cascais.
Díky této variantě jsem zjistila, že dostat se do Cabo da Roca cestou přes Cascais bez Sintry vyjde na osobu o 5 € (při cestě tam i zpátky) levněji. Pokud tedy neprahnete po žluto červeném pohádkovém zámku v Sintře, jeďte určitě přes Cascais.
Náklady na cestu a osobu:
-
Cestu k příměstském vlaku jsme měli z ubytování pěšky, asi 800 m od domu (oproti minulému tripu ušetřeno 1,6 € za jednorázovou jízdenku).
-
Cena vlakové jízdenky Lisabon - Cascais 2,6 € osoba. Jedná se o přímý vlakový spoj, který jede zhruba 40 minut. Jezdí zhruba každých 25 minut.
-
Cena autobusové jízdenky Cascais - Cabo da Roca 3,4 € osoba.
Celkem tedy 6 € v jednom směru, tedy 12 € kompletní náklady na tento výlet.
CABO DA ROCA potřetí a COVIDU navzdory..
“..kde země končí a moře začíná“ ..
Tohle místo je nejzápadnější pevninský výběžek evropského kontinentu. A taky Atlantik na dlani! Je to místo, na kterém když stojíte, jste v rámci pevniny Evropy nejvíc na západě, jak to jen jde.
Stála jsem zde za posledních 5 měsíců zpátky už 3x. Poprvé letos v červenci, a už tenkrát mi tohle místo vzalo dech. Takhle jsem si představovala KONEC SVĚTA. Nádherný konec!
Dnes zde stojím a dívám se na starý známý maják, kříž, kamennou desku s informací o nejzápadnějším místě Evropy, no a na prosinec neskutečně zelenou vegetaci. Dívám se na tu nádheru potřetí a nemůžu věřit, že je to pokaždé ještě víc krásnější než naposledy. Ještě pohádkovější! Je to tím, že útesy nad oceánem končí v burácejících vlnách Atlantiku, což je podívaná pro Bohy? Je to majákem, který ve své prosté bílo červené kráse dominantně střeží tenhle pevninský poklad? Je to celou tou dechberoucí kompozicí, za kterou by se nejlepší malíř světa a dějin nemusel stydět? Nebo poslechem dokonalé symfonie, kterou "hrají" vlny narážející do skal, a všudypřítomnou vůní borovic, tamaryšku a soli z oceánu? Ne. Je to tím, že právě zde si uvědomuju (už potřetí během jednoho - COVIDOVÉHO - roku!) jak šťastná jsem. A taky vděčná za vše, co mě dnes dovedlo právě sem, protože právě tohle místo, tenhle maják a všechny vzpomínky na odžité právě zde a za dobu tří návštěv zpět, mi dává pocit "nesnesitelné" lehkosti bytí a nekonečné krásy žití.
No a když zrovna tady chytnete za ruku stejné cvoky, jako jste vy, jste DOMA. Všechno zapadlo.
Mám zde plnou hlavu vzpomínek na skutečné a životem na dně (i mezi nebem a zemí) otestované přátele, a dnes připisuji do svého srdce i mysli další. Vzpomínky na pubertálního kluka, co ještě před chvilkou zvedal obočí do znechucení nad vším, co se kolem něj mihlo a řešil hlavně to, jak si zde za"S"ere svoje značkové bílé tenisky, ale teď na to vše pod sebou hledí se stejným němým úžasem jako já. Je to přesně ta chvíle, kdy s naprostou jistotou vím, že mi ho před 16 lety v Boskovicích fakt nevyměnili (jak jsem si celé ty roky myslela) a jsem si jistá, že i když bude ještě dlouho koukat na zničené boty a nadávat (já mu říkala, ať si vezme sportovní obuv) tohle, co jsem mu tady a teď trošku pod nátlakem dala, jednou tisíckrát ocení.
Navíc - dnes to dal skvěle. Foukalo tak, že nás to místy na hřebenu skoro smetlo do hlubin oceánu. Slzičky v očích nebyly jen v důsledku náporu větru, ale občas i na dno sáhnutím. Cesta ze srázu k oceánu byla dnes nejhorší, jakou pamatuju. Sama jsem měla chvilku chuť vzdát to a otočit se zpátky. Jenže když jsem viděla jak ON drží a bez řečí jde (dalo to 16 let práce, ale povedlo se!!), nešlo to otočit. Tohle místo musí totiž zažít od A do Z!
Nejen dnes, tady a teď, ale už 9 měsíců navzdory všem překážkám pořád naději neztrácím! Naopak, posunuji se jen vpřed, nikdy zpět, a plním si své sny. A to je přesně to, co doufám, že ten malej smrad (💛) dneska viděl a pochopil. Tady. Nejzápadněji od místa jménem DOMOV, jak to jen v rámci Evropy jde.
Nemůžu si odpustit zopakovat, že u cestování platí jedno: i když vám v životě občas něco zmizí, ztratí se, ztratí svou cenu, to, co odžijete na cestách, nemůže zmizet nikdy. Tohle vám už nikdy nikdo a nic nevezme.
Před 5 měsíci jsem zde potkala nevěstu se svatební kyticí v ruce. Hrnula z toho pekelného srázu k oceánu a na můj dotaz, proč právě dnes a právě sem, mi řekla: "Protože žít si své sny je potřeba a být normální je nuda!"
Pravdu měla! CABO DA ROCA je boží místo, a kdo tomu nevěří, ať tam běží!
ROZPOČET:
-
letenka Vídeň - Lisabon - Vídeň: 620 Kč
-
ubytování 4 noci/os: 1 060
-
doprava - komplet vlaky, busy, spoje na letiště: 27 € (0,5 karta €, 1,6 € jízdenka k ubytku po příletu, 12 € výlet Cabo, 2x 24h jízdenka 12,8 €) / 713 Kč
-
jídlo, pití, vstup Benfica (332 Kč), ostatní: 2 000 Kč
Celkem 5 dní / 4 nocí v Lisabonu za 4 393 Kč.
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
https://1url.cz/@lisabonpotretizakacku.cz
ZÁVĚREM?
Nebudu líčit, co mi Covid tento rok vzal, ale budu se soustředit jen na to dobré - tedy na to, co mi dal. A dal mi jednu úžasnou věc! Poznat sílu návratů. Dal mi poznat pocit vracet se někam “jako domů”. Protože když jste někde 4x za 5 měsíců, už to jinak cítit ani nejde. Mohla jsem tedy zažít Portugalsko ve třech ročních dobách, navíc s řadou skvělých parťáků, a poznat tuhle zemi i lisabonskou metropoli jak uprostřed parného léta, taky na konci října v dušičkové době, nádherné portugalské pobřeží na konci listopadu a konečně nyní - Lisabon potřetí - v čase adventu a končícího covidového roku.
Tahle cesta byla jiná, protože byla s NÍM. I když to není rovnocenný parťák ke skleničce vína, i když pořád brblá a odsekává, taky zdržuje laxní loudavou chůzí a apatickým výrazem takřka nad vším....přesto to nemělo chybu!
Z cestovatelského deníku:
Dneska celý den koukám (nechci vysírat, ale v kraťasech), jak je ten můj "malej "chlapeček velkej. Koukám v živém přenosu, jak ten čas letí! Před rokem jsme touto dobou trekovali v oblacích na Madeiře... on chodil na základku, nemyl si ruce před jídlem, odsekával mi i na pozdrav a posílal selfíčka a srdíčka Julči...
Dnes jsme taky v Portugalsku, ale už je na střední (teda alespoň 2 týdny tam fakt i chodil). Ruce si už myje (a pak že je ten Covid jenom zlo..), odsekávání se plynule přehouplo do ironicky zvednutého obočí, vysíracího úsměvu a rádoby nechápavého zakroucení hlavou bez jediného slova. No a komu posílá selfíčka dnes, to netuším (i když...všechny indicie vedou do Ráječka)..
Dneska jsme po dlouhé době jen my dva a mně dochází, že jestli ho během toho našeho dvouhlavého tripu po všech jeho "zvednutí obočí" neutopím v Atlantiku, možná tu slečnu, která schytává všechny jeho/moje!!!! srdíčka, někdy i poznám! A dočkám se třeba i doby, kdy tu střední (kterou jsem ještě neviděla, ale vím, že existuje) dokončí, kdy si nebude drhnout ruce zase až tak moc (a stříkat na ně dezinfekční gel) a kdy si ještě víc uvědomím, že tenhle smrad (💛) se dá fakt považovat za můj největší životní úspěch.
I když to bude ještě dlouhá cesta (a bude mě to stát hektolitry Pálavy a zdecimované hlasivky), už teď na něj občas hledím jako na Cheopsovu pyramidu nebo Zahrady Semiramidiny. Je to můj osmý div světa a je fajn si to u dresu FK Blansko na stadionu Benfiky ve velikosti XL uvědomit. Uvědomit si to ve chvíli, kdy vás vaše vlastní dítě rozesměje k pláči a vy vidíte, že už je to velkej chjlap a skoro dospělák. Že už najednou sklízím, co jsem zasela a že ty plody vůbec nejsou zlé!
Každopádně holky...jak začnou přerůstat moc, lehce jim přistřihněme křidýlka, jooo?!
Jo a když stylově přiletět zpátky, tak posledním letem roku 2020 na vídeňské letiště! Ostatně právě zde začala a skončila drtivá většina letošních mých cest. Když vidím na ceduli příletů svůj přílet z Lisabonu ve 22.20 jako poslední a další až 1.1.2021 v 5 ráno z Bangkoku, musím se nad tím opravdu pousmát. Prostě karma.
Stejně tak půlnoční přípitek na dálnici stále ještě na rakouské straně. Kde jinde totiž oslavit konec roku než NA CESTĚ!
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
Jak se ti cestopis líbil?

CESTUJI za KAČKU procestovala 46 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 4 lety a napsala pro tebe 68 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil87 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Jeste jsem si bohuzel v kolotoci poslednich dnu nestihl udelat 15min abych si tenhle cestopis precetl (ale urcite to udelam), nicmene ted jsem si vsiml u manzelky na monitoru (misto prace - a to jeste prosim pekne pro moji firmu :D), ze kdyz brouzdala po nejakych travel pruvodcich, tak vyskocila na Albatrosu knizka Katerina Ostra - Za Kacku - asi sem zaspal par mesicu (nejak v tom silenem rytmu poslednich mesicu nejak nic nestiham krome prace & deti, ani na CL se nestiham divat), tak opozdene gratluluju, rovnou si jednu objednam a az skonci tenhle blazinec a vyrazim na prvni trip, tak si ji (slibuju) cestou do US celou prectu !!!

Omlouvám se za u mě neobvykle opožděnou odpověď, ale tvůj komentář mě opravdu dojal a chtěla jsem na něj jaksepatří zarragovat v úplném klidu. No a ten mám až nyní.
Manželčiny "pracovní" aktivity na PC mě moc pobavily a ještě víc potěšily 🙏😁
Jinak ano, knížka vyšla v září. Byl to nejdřív trošku šok (nabídka od Albatrosu), ale během doby od napsání po její vydání, do čehož padl těsně na konci této pisatelské cesty Covid, jsem to přestala vnímat jako něco výjimečného. I když samozřejmě bylo. Vidět ji skutečnou v polici knihkupectví vedle Zibury mě tenkrát zarazilo a taky vzalo za srdce, ale byl to jen okamžik. Pořád je pro mě nejdůležitější to, co píšu už druhým rokem právě zde (plus nově u sebe na webu) - tedy gramaticky a slohově ne zcela dokonalé popisy mých taktéž nedokonalých, ale naprosto dokonale odžitých, cest 😊 Mam ráda vracení se do vzpomínek a do míst (trošku i v čase), když starými cestopisy občas zalistuju. Mám ráda zpětnou vazbu a komentáře, ve kterych vnímám tu komunitu zde nejvíc. Cestovatelé tělem i duší, což je zejmena v této době cenný mikrosvět🙏 No a především jsou tu přátelé, které jsem tady na CL prostřednictvím komentářů a posléze i osobně poznala (ostatně "brněnská odnož CL" měla mít příští pátek sraz🍸😁).
I tak ale velice dekuji za vyjádřenou podporu! Každá zakoupená a s chutí přečtená knížka je pro mě obrovskou odměnou. A tím nemyslím finanční 😉
Přeji ti (a vlastně nám všem), aby sis tu knížku na cestě do US přečetl co nejdřív!

Chybí mi v článku to naprosto nejpodstatnější - co se stalo Julči? Lidské osudy, dramata, štěstíčko i slzičky, to jsou ta divácky vděčná témata. Prosím o natočení Portugalsko 4 - Julčina pomsta 😝
Ne, jinak obdiv. Ta chuť k cestování je fakt nakažlivá (a tyhle články taky). Navíc taky jsem chvíli před covidem zažil co to je cestovat s patnáctiletým kamarádem na konec Evropy. Člověk furt musí poslouchat jaká je mumie, jak zažil ještě dinosaury a vůbec takový vděčný pubertus dělá všechno proto, aby se v noci vzbudil s rukama kolem krku.

Ahoj Jakube! Děkuji za milý a soucitný komentář 🙏😁
Jak říkáš...přežít pubertu, aniž by dotyčného puberťáka člověk nezaškrtil holýma rukama (desetkrát denně!), to je majstrštyk! Já už tý dva roky snad nějak doklepu, ale vědět co mě čeká dopředu, skákání do útulku pro nějakého neustále vděčného (a mlčícího) chlupáče!
Chuť cestovat mě neopouští, naopak. Zrovna teď ve vlaku do Prahy pročítám cestopisy a skoro všude se vidím! Treba v Andoře! A klidně i se závodem aut v patách 🔝🙏😁
Jo a to nejdůležitější...Julči pomsta nebude. To ona pustila toho puberťáka k vodě a nabídla ho tak své spolužačky Aničce (nejen že znám jméno, už proběhla i seznamka✌😉) na stříbrném podnose.

Uff, naštěstí žádné puberťáky nevychovávám. Týden v kuse s jedním mi stačil na nějakou dobu. I když jeho strach z regionu, kde si neuvědomili, že se Sovětský Svaz už rozpadl, v tom asi taky sehrál roli. Nebo šlo možná o moji pomstu za dinosaury...
Ale naděje, že tě v 18 opustí, je stejně jen planá. S dnešními nájmy počítej tak 10 let. Třeba Italové s těmi svými bydlí tak do 30 dneska (osobní zkušenost). Ale zas ti vydrží. Chlupáč nemá takovou životnost.
Závody aut nemůžu doporučit. Raději stokrát ukazovat státní policii v Podněstří, že mám všechny papíry v cajku.
Jo ty životní storky... Taky jsem byl paf z jedné spolužačky celý půlrok, až jsem se dostal po vší možné pomoci aspoň k jedné večeři. A tam poznal její spolubydlící... :-D

Portugalsko je moje evropská srdcovka ,takže potěší procházka po známých místech i když osobně mám raději sever (Porto ,Guimarães atd.) .
Pro mě je teď cestování na bodě mrazu (za takového tyjátru co teď panuje nemám fakt náladu ani nervy co kdy kde jak nikam jezdit !) ,takže zbývá čtení cestopisů.
Potěšily fotky ze stadiónu Benfiky já ho takto prázdný neznám ,když jsem tam byl tak tam bylo na 50 t. hlav ..
A že někdo letí 3x za rok do Lisabonu nepovažuji za "ulítlé"......já třeba jezdím na víkend několikrát ročně (cca minimálně 5x) zase do Budapešťi.

Mě jebne, zavřeli mě v Krkonoších na sračku a těď čtu tento krásnej cestopis. Jak jsem viděl Lisabon po třetí , hned se mě honilo hlavou, zamilovala se do velvislance. Připravila jsi pro syna parádní výlet, smekám. Tady je těď krásná zima a úžasný sníh, zatím se mě nikam nechce. Březnové Filipíny jsou ve snu.

Kačko, smekám, tebe nic nezastaví. Hezký cestopis, pěkný fotky.
Lítáš a cestuješ víc, než dříve, a to navzdory té panice z toho čínského nachlazení. Máš můj respekt!
A chtěl bych jet někde s tebou, akorát ty Krkonoše beze mě na pár dnů, to je snad horší než Teide bez Tebe:-).

Děkuji za pěkný cestopis. Už jsem ho hezkých pár dnů zpátky četl u tebe na webu. Těším se na Turecko.
U Cascáis je taky okruh v Estoril, na kterém se jezdí závody (myslím i F1). A nejlepší žloutkové košíčky (pastéis de Belém) mají u Klášteru Jeronýmů. Mimo léto tam nebyly fronty ani před kovidem. Jen člověk nesměl chytnout autobus plný Číňanů. To teď nehrozí. Na to, že je to originál, ani nebyly moc drahé (myslím že 6 za 5).

Já mám ochutnané pasteis de nata jak z Pastéis de Belém, tak právě z Fabrica de Nata a tam mi chutnaly víc :-).

Michale, tenhle cestopis je na světě jen díky tobě,tak hurá, že ses ozval😁😁😁
Nejlepší žloutkové jsou v té fabrice,o níž píšu!!! Ale víš co? Poletím se přesvědčit face to face 🙃✈😁

Však jsem ho taky četl u tebe na webu daleko dřív než byl tady ;)
O Fabrice de nata ani nevím. Každopádně u kláštera to je tradiční místo a originál. Ale občas kopie překoná originál. Z krátkého googlení se to zdá spíš na nějaký řetězec. Dovtípil jsem se správně, že centrála je u metra Restauradores? Až tam budu příště, musím tam zajít.

je v pořádku letět 4x za rok z nudy na otočku do Portugalska?

Kacko, tuto větu do kamene tesat.
Michale, kdysi to i s tím Japonskem šlo, já tam byl za 2500 (korun) za letenku tři týdny.

Nic proti Berounu, samozřejmě ✌😁
Na druhou stranu otázka, zda v Covid -time 3x do Lisabonu nebo sedět doma (byť třeba v Berouně), to si říkám, že si ten dotyčný (a schválně nepíšu dotyčná 😁) nenabřinká 🙈🙈

Naprosto souhlasím. Minulý rok (a bojím se, že i tento) bude o tom, že poletí tam, kam se dá. Klidně i 10x do Lisabonu, vždy tam bude něco nového a i procházky známými místy mají své kouzlo. Na to, abych seděl doma fakt už nemám čas.

Neboj, nezůstaneme jen u Lisabonu.
Dost mě překvapuje, že někdo, kdo údajně hodně cestuje a cítí se v této pozici jako guru, řekne NUDA na 3 cesty do Lisabonuv době Covidu.... Asi zrovna tato metropole profilu A/C v odlítaném chybí.

A když už nic tak tam někde v teple fuet, šunky, olivky, vínečko... A když tak se dá z Lisabonu i Porta busem, vlakem vypadnout do menších mest, třeba Guimaraes s Aqui nasceu Portugal...atp.

Tak, teď jsem přečetl tvůj cestopis i na tvých stránkách a mám připomínku. Chybí celkem zásadní odstavec, který by se mohl jmenovat "Jak koupit víno u černocha v garáži, když je v Lisabonu lockdown a všechno zavřeno" :-D. Přeci jen, to byl celkem důležitý úkol na nedělní odpoledne/podvečer. :-)

Lisabon, jako takový, ten komentovat nebudu. Že je naprosto super, o tom není pochyb. Kdykoliv se mi naskytne možnost ho navštívit, určitě vyrazím... i kdyby to mělo být na chvilku. :-D
V tom ubytování, to koukám, to je teda progres od "vězeňské cely" na Mallorce, až po skoro zámek v Lisabonu. Vypadá to tam fakt krásně ikdyž velký příznivec "starého" stylu nejsem, tohle vypadá dobře, víc než dobře...
Fakt jsem se pobavil při popisů tvého cestovaní s juniorem (a to už v cestopise z Madeiry :-) ) ... je to sranda, jak to sedí. Úplně jako u nás :-D.
Poslední přílet 2020 a přípitek na cestě, to je prostě stylovka, která k tobě sedí, jako rtěnka na skleničce.
Tak a už se těším na další tvé cestopisy a hlavně na další cesty!

Děkuji za tradiční krásný komentář!
Ta puberta bude identická napříč ČR, troufám si říct, že i napříč celým světem. Až mě přestane bavit psát cestopisy, vrhnu se na rozbor tohoto tématu, coby studny asertivity a sebezapření. I když se v poslední době rozjely všelijaké osobní rozvoje a motivační semináře, není víc, co člověka zocelí, posune vpřed a rozvine ve všech netušených oblastech, jako puberta vlastniho dítěte. Bilancovat denně na laně, kde na jedné straně chceš toho smrada obejmout a na druhé umlatit tupym predmetem, to je dennodenní chleba, který při každém ukousnutí láme zuby a kazí postavu. Přesto si uvědomujes, že ho budeš kousat do smrti. Své nebo jeho 🙈😁😁😁
Rtenka na sklenicce bude otisk napříč celým rokem 2021 a ja už se tesim,až k ní pribyde i ta Andy rtenka a tvoje sklenička ✈🙏

To doufám!(myšleno ty rtěnky a skleničky ). Už doma s Andrej málem lezeme po stropě, já to kompenzuji lety do Prahy a do tranzitních prostor kde se dá a korky od vína už nemáme doma kde dávat :-D

Já nikdy nepochopil, jestli ten most je i pro pěší jak v San Franciscu, kde co pár metrů cedule neskakejte, volejte číslo.. A bohužel mi v tom SF na tom moste nikdy nevyšlo počasí. Předpokládam, že na tu sochu na druhé strane, co jsem nebyl tak asi jen lodi. A do Belému jsem to brával kdysi pěšky. Takže mám další důvod pro Lisabon popáté.
A jako ubytko v Lis, pěší dostupnost kamkoli a kousek Lidl a i ty chlazené pizzy po studenu tam jdou jíst - Residencial do Sul, nejlepší ubytko v Portu za babku a 4 lůžková mansarda s king bed pro jednoho za babku sice trošku do kopce - Piedra Ibérica.

Nahoře na mostovce rozhodně žádný prostor pro pěší není, jestli je pod ní nějaká pochozí lávka, tak asi určitě není přístupná. Nikdy jsem tam žádné lidi neviděl. Ke Kristu se dostaneš buď trajektemí z terminálu/nádraží Cais do Sodre (odtamtuď taky odjíždí vlak do Cascais) do přístavu Cacilhas a pak metrem (chapej tramvají) do Almady. Musíš si buď koupit lístek na trajekt, nebo při kupování celodenní jízdenky koupit tu i s trajektem (cca 10eur) což je výhodnější. Nebo autobusem, z náměstí Marques de Pombal, což je v rámci celodenní jízdenky za 6,4e. Pokud pojedeš autem, mýtné se platí jen při příjezdu do Lisabonu, směrem ven ne.

Přesně jak píše Martin. Nejsnazší cesta k Ježíš je busem z náměstí Marques de Pombal, od kus jsi tam busem za 15 minut. Cena buď jednorázová jízdenka 1,5€ nebo v rámci celodenní jízdenky za 6,4€.

@mirjur Metrem do Almady? Buď mi teda uniklo, že už podkopali Tejo, nebo sis to spletl :-).

Stanice Bento Goncalves. Nebo ono to není propojeno s Lisabonem? To už jsem nezkoumal, jen jsem na mapě viděl stanici metra. Ale možná to bude ten důvod, proč jsme tam jeli autem. :-)

Teda Kačko, fakt ti závidím ty krásné noční fotky. Takhle to nedokážu vyfotit ani foťákem. Super (mimo jiné)👍

Tak Kačka, pokud ji můžu tykat, talent má a ona mi to nevěří. Nemusí ani absolvovat jistě přínosné kurzy u pana Neffa a Ljuby Krbové, co vymetli celý svět a poskytují cenné rady z karnevalu v Venice, Safari v Africe, recenze na foťáky, jak editovat fotky.. Taky to v životě neměli jednoduché. Akce, na které já nemám techniku ani prachy. Co přešli na nový systém stránek, tak už tam chodím méně, jako konzervativní typ člověka, se to dá částečně všechno naučit samostudiem, knizek v PDF je hodne, pravidlo tretinek, nebo pravidlo ctvrtinek dneska moderní, buď spodek super a nebe skoro nic, nebo naopak, spodek skoro nic a vyrazne nebe.
Tam stačí pochopit jen jak mezi sebou fungují čas, clona, ISO, jak blesk a úprava do plusu a mínusu a proč, expozice nahoru a dolů a proč, crop, stejně každý foti hlavně na P, sem tam podle potřeby na S při sportu, spotingu letadel, při přistání aby to bylo ostre, pro bokeh a hrátky s ostrosti na A, ale na čisté M ve svém okolí neznám nikoho.
A taky jak a proč vypnout blesk a jak to nastavit aby vše bylo ostre aby si nejmenším opickam na světě na Filipínách neblyskala do ksichtu jak to všichni mají ve zvyku.
Vysvětlují retuše v editorech, já už tak 5 let zpátky na to nemám čas, tak všechny fotky jen zálohuju, samozřejmě na vícero zdrojů, že se pak v budoucnu k tomu vrátím.
Dalsim nešvarem je inflace fotografie,kde kromě amortizace foťáku, nová závěrka atd. nacvakat na tripu 2000 fotek není nic. Kdysi na kinofilmu musel člověk pečlivě vybírat, pak při vyvolávání zaškrtnout jen ty dobré. Dneska se fotí kde co a fotky se ani nedají prodat... Když si třeba na Boracay a kolem tebe tisíc Korejců a fotí to samé... To už je spíš zájem o nějaké originální fotky s dětmi a podobně.
Dále je v tom jistá dávka odříkání, sebezapření jako třeba ten mladý borec co fotil mlhy nad Oderskými vrchy v pět ráno.

Mirjur díky! Tobě přeji tu nejkrásnější možnou cestu a posílej mi na FB fotky, ať můžu zase trošku závidět já tobě. Ale ještě víc ti to přát ✈🙏

MIGUELAS jasně že můžeš tykat, tady je to samozřejmost ✌
A díky za pochvalu, vážím si jí!
Doufam, ze se tam taky spolu vydame 🙏

Jity - s tebou kamkoli a kdykoli! Loni jsme si to užily a letos to nebude jiné! I kdyby zas "JEN" busem do Polska!! A tu Marakeš letos taky zvládneme!

Byla jsem loni Agadir, ale za mě s Marakeší absolutně nesrovnatelné. Navíc z Marakeše je dostupný Toubkal, a to je hned po "kopečku v Etiopii" můj nejbližší cíl ✌💛 O nutnosti průvodce vím a respektuji to. Rozhodně lepší 80 $ a vrátit se dolů s hlavou na krku... Kontakt na průvodce už mám.
Test mi nevadí. Některé zážitky stojí i za jeho absolvování.

Jsou jen dva typy lidí - ti, co Lisabon milují, nebo ho nenávidí.
Ta vánoční atmosféra určitě dokonalá, já tam byl naposledy koncem října, to se zase situace začala zhoršovat, tak mě každý odrazoval ať nejedu, dokonce ráno před odjezdem jsem nechal propadnout zaplaceného Lajkonika z Cieszyna do Krakova.
Pak se mi to během dopoledne rozlezelo, řekl jsem si, že kdo jednou spadne a nevstane, tak už zůstane ležet, narychlo jsem koupil Studenty z Ostravy do Krakova, jelo nás 6 v tom buse, kde víc jak 3 hodiny čas si zajít do Bedruny a pak jet busem na letiště. Dražší vlak jako socka ignoruju.
Bus vyjel, pak ještě v centru najednou kolony a hodinové stání, až pak mi docvaklo, že to jsou demonstrace proti potratům. Už sem malém vystupoval, že to balím. Pak řidiče osvítil duch svatý, vzal to jinou cestou že to na chvíli vypadalo nadějně, pak kousek před letištěm práce na cestě a semafory kvůli tomu, to jsem to balil podruhé, bylo 35 minut do odletu, nakonec se to stihlo a na gate jsem přišel 5 minut před otevíráním. Tak jsem stihnul ještě duty free ale z šoku ze zdražení co tam oproti minule provedli, jsem nic nekoupil. Překvapivě let KRK-LIS narvany. Noc na letišti v pohodě, tam takové špeky lítaly jako Guararapes, co jsem ani nevěděl, kde to je, tak jsem se inspiroval a pak tu petitydnovou Brazílii koupil, jeste teď bych tam byl, kdyby to nepadlo.
Potom z LIS busem za babku do Porta... Mezitím mi zrušil FR listopadový Lanzarote, tak jsem si cestu prodloužil a hned kupoval další letenky za kupóny.... Měl jsem OPO-VIE, noc s dvěma flaskama prosecca ještě z duty z Porta, před Sparem u toho jejich skvělého automatu.. Ráno krásně VIE-ALC, koupačka pár dnu, protože koupačka na Algarve v listopadu už nebude to pravé ořechové, pak ALC-OPO, OPO-VIE za hubičku, tam zas do rána dvě lahvinky prosecca a ráno zpět s RJ do ČR..... Nelituju a k nezaplacení. A to zrovna v LIS hrála s někým Benfica, tisíce fanoušků na stadionu, atmosféra... V době, kdy u nás bylo všechno zasperovane.

Tak to je super!!👏
No a tvou větu " kdo jednou spadne a nevstane, tak už zůstane ležet" si nejen ukladam mezi svá motta, ale podepisuji všema deseti. Co si necháme ve strachu vzít, nikdo nám zpátky nedá. Čemu se postavíme a i s rizikem odzijeme, to nám už nikdy nikdo nevezme ✌

Kacko, speciálně pro tebe jsem tu chtěl hodit taky flašku vína z návratu do Česka z tripu Zanzibaru, a to překvapivě bez vyplňování příjezdových formulářů, Covid testu, jakkoli tím RegioJet hrozí, tak zadna kontrola se nekoná.. ale tady se fotky asi vkládat nedají.
Lidi, nebojte se, cestujte, někdy je třeba riskovat a podstoupit jistou míru rizika, na druhé straně kdo plánoval, že se až pak podívá do Bejrútu, Sýrie.... tak už má smolíka, jak to tam bouchlo, už to nebude nikdy ono.

"Lidi, nebojte se, cestujte, někdy je třeba riskovat a podstoupit jistou míru rizika..'...tak pod to se podepisu všema deseti!!
Jinak tu fotku bych ráda viděla 🍸🙏😁
A ještě mě napadlo.... Nechceš zkusit ten Zanzibar sepsat? Jak mě tato destinace úplně neláká, od tebe bych si to ráda přečetla.
Závidím, jak jste to spolu zvládli 👍já jsem svého fotbalistu vzala v 16ti na, Šumavu na kolo a přísahala jsem, že to bylo naposled, příště by nepřežil 😬teď vím, že jsem měla dovolenou směrovat někam ke stadionu hvězd 😀myslím, že dnes už by mě byl on průvodcem a snad to někdy vyjde🙏 a vám oběma přeji další společné cestování. I když myslím, že budeš brzy nahrazena jinou, mladší 😀díky za inspiraci 😊
SUPER TIP
Děkuji 😉