Cestopis

Madeira

První velká dovolená, první let a spouštěč zájmu o cestování
Avatar uživatele Honza
Cestopis z roku 2017 napsal Honza

V roce 2017, dva roky po ukončení studijí a začátku pracovního života jsme si řekli, že bychom si nějaký ten našetřený peníz mohli trochu užít a vyrazit na opravdovou, velkou dovolenou.
Rozhodli jsme se vykašlat se na auto, hromadu řízků a plechovky s pivama a někam zaletíme, poprvé.

Prvně jsem se začal zajímat o to jak to vlastně v letadle chodí, jak si pořídit letenku a jak se zorientovat na letišti. Následoval výběr destinace. Na Madeiru jsem myslel už dlouho, od doby, kdy jsem někde na ČT viděl o Madeiře dokument. Neodradil mě ani další dokument, tentokrát o nejnebezpečnějších letišť, kde se Madeira umístila poměrně vysoko.
Nenapadlo mě ale, že by to vůbec přicházelo v úvahu z důvodu právě toho, že se jednalo o naši první zkušenost s letadlem. Měli jsme totiž v podmínce přímý let z Prahy, pokud možno s Českou aerolinkou, ikdyž oba anglicky umíme, chtěli jsme to mít co nejjednodušší.

Pak jsem ale celkem náhodou v záplavě nabídek Itálie a Španělska objevil, že do Funchalu lítá Smartwings a bylo rozhodnuto. Ano, Smartwings, za 7 000kč/os. Zpětně toho lituju, protože jsem od té doby nabral nějaké zkušenosti a vím, jak bych let na Madeiru hledal teď, klidně za polovic. Ale jak jsem řek, první let musel být přímý a z Prahy.
V termínu od 5.7. 2017 do 12.7. 2017.

Den D. První den velké dovči, prvně na letišti a první let

Ještě den před odletem si drahá polovička něco málo pogooglila a narazila na onen dokument o letištích, kde byla o Madeiře celkem obsáhlá zmíňka včetně rozhovoru s piloty. Nic moc k tomu neřekla, měla jen jedinej komentář ,, My to nepřežijem ,,

No na letišti všechno bez problému, vše přehledné a intuitivní. K našemu překvapení až moc v pohodě stejně jako samotný let i přistání na Madeiře. Zpětně mě to, vzhledem k dalším nabytým zkušenostem se Smartwings, překvapuje ještě víc.

Z letiště do Funchalu jsme se přepravili autobusem společnosti SAM. Řidič se při nástupu každého ptá, kde má objednané ubytování a řekne, kde vystoupit, což je super. Zastavil nám jen pár kroků před ubytkem. Tím byl penzion Por do Sol. Menší, starší a celkem skromný penzion, který ale na přespání bohatě stačí. Má terasu, na které se příjemně snídá, je kousek od obchoďáku a terminálu autobusově společnosti SAM a přesto v klidné uličce. Pěšky do centra do 10 minut. 7 nocí se snídaní za 5 000 kč.

Po ubytování jsme si dáli sváču v nedalekém bistru a vyrazili prozkoumávat okolí penzionu i centrum Funchalu.

Město na nás zapůsobilo. Má příjemnou a pohodovou atmosféru s nádechem exotiky. Všude kolem celkem ruch, ale takovej příjemnej. Takovej, že si ho i člověk užil. Škoda jen, že první co se mi přihodilo bylo, že jsem si do oka vrazil list palmy, protože jsem samozřejmě při chůzi čuměl po okolí. Chvíli mi slzelo oko, ale nic horšího z toho naštěstí nebylo. Co nás ale zaujalo ještě víc byly všudypřítomné ještěrky, které ještě víc navozovaly dojem exotiky.
Prošli jsme se až k ,,novému Funchalu,, , kde je to ale jen jeden hotelovej komplex vedle druhýho a raději jsme šli zpátky sednout si do parku a nasávat atmosféru a pozorovat ještěrky.

Monte Palace Tropical Garden

Následující den jsme si naplánovali prohlídku botanické zahrady Monte Palace na kopci nad Funchalem. Přímo ke vstupu vede kabinová lanovka. Ta jede déle než 15 minut a je z ní krásný výhled jak na Atlantik, tak hlavně na malé místní domky v kopcích.
Samotná zahrada rozhodně není ani zdaleka top zážitek z Madeiry, ale za návštěvu určitě stoji, už kvůli výhledu na Atlantik z kopce. Když už jsme byli nahoře, prošli jsme si i vesničku Monte a jejich kostel a chvíli jentak pozorovali sjíždění saní. Poprvé jsme tu taky ochutnali Ponchu. Výborné, tradiční pití. Dost dobře se pije, ale je zároveň dost nebezpečná, protože má kolem 60% a na slunci rychle leze do hlavy.
Po návratu do města jsme ještě ochutnali další tradiční specialitu, Madeiru. Tohle víno nás dostalo. Ani jeden z nás nejsme vinaři, ale tohle je něco uplně jinýho a dodnes si ji kupujeme, když na ni natrefíme.

Verada dos Balcoes

První výlet mimo město. Řekli jsme si, že těch prvních zkušeností s čímkoliv bylo dost a auto jsme si nepůjčovali. Pro všechny výlety jsme využili místní dopravy. Autobusová síť je tu dobrá, avšak dostupná hlavně pro východní půlku ostrova, takže jsme si projeli hlavně tu. Alespoň máme důvod se vrátit, půjčit auto a poznat i tu západní část.
Vyhlídka Balcoes je údajně jedna z nejhezčích na Madeiře a jede k ní autobus společnosti Horarios. Využití autobusů je skvělá volba, protože už jen samotná cesta úzkými cestičkami na okrajích hor je adrenalinovej zážitek stejně tak jako jízda vesničkami. Cesty jsou tam úzké, zatáčky ostré a u každé z nich je domek, takže řidiči musí u každé zatáčky troubit aby upozornili řidiče na druhé straně.
Samotná vyhlídka je nádherná a vede k ní asi  kilometr a půl dlouhá cesta podél levády.
Po návratu jsme se ještě stavili v baru, který byl hned vedle penzionu. Nebyl to turistický bar. Byl malý, pro místní štamgasty a pan majitel si dokonce dělá domácí Ponchu. Recept se údajně naučil, když mu bylo 17 od dědy a dělá pořád stejně. Dokonce má kamaráda z Česka a po zbytek dovolený se z tohoto baru stalo pravidelné zakončení každého dne.

Porto Santo

Porto Santo je ostrov asi 40 km od Madeiry. Se zlatou pláží táhnoucí se po celé délce ostrova a často se o ní píše jako o evropském Karibiku. Na ostrov se lze dostat letecky nebo trajektem. Zvolili jsme druhou možnost. Jízdenky na trajekt jsme koupili ve Funchalu v kanceláři provozujíci trajekt - Porto Santo line.
Trajekt odjížděl časně ráno,téměř ještě za tmy. 
Na pláži jsme si za 5 eur půjčili dvě lehátka se slunečníkem a zahájili plážovou válečku. Písek zlatej, moře tyrkysové, za zády palmy, opravdu jak Karibik. No jo, ale co tu za takový dvě hodiny dělat? Na ostrově fakt nic není. A trajekt zpět jel až večer a my nejsme typ lidí, kteří se rádi celý den valý na pláži. Ještě k tomu na stejné pláži. No nějak jsme to přečkali, ale bohužel nás pobyt tam začal odpoledne fakt víc obtěžovat než bavit.

Výlet za delfíny a koupáni pod Cabo Girao

Věděli jsme, že ve Funchalu je spousta firem nabízejících svezení za delfíny. Vybrali jsme si jednu, jejíž prodejce nám přišel nejvíce přátelskej a zároveň nejméně vlezlej. Jeli jsme katamaránem směrem ke Cabo Giaro. Po chvilce na otevřeném oceánu jsme začali pozorovat první delfíny. Bylo jich pořád víc a dokonce i spousta delfíních rodinek s mláďaty.
Jak super by to byly fotky, kdybych zrovna nedal do foťáku uplně novou kartu, kterou jsem samozřejmě nenaformátoval. Nezachovala se jediná. Jak nás to sralo to se nedá ani popsat.
Bylo ale fajn, že nás zavezli přímo pod útes Cabo Giaro, kde jsme si mohli půjčit šnorchl a vykoupat se. Nepamatuju si, kolik celý výlet stál, ale myslím, že to bylo kolem 1 500 kč.
Po výletě jsme konečně navštívili Funchalskou tržnici. Moc hezká, plná ryb a exotického ovoce. Ochutnali jsme banány, které tu jsou fakt skvělé a hlavně maracuju, kterou tu mají snad nejraději. Pár kousků jsme si i nakoupili na později. No jaké to bylo překvapení, když nám prodejce propašoval do sáčku krom maracuji ještě dvě hrušky aby to bylo těžší a platili jsme za cenu maracuji, parchant jeden.
Jo a pozor na slunce, ikdyž je zataženo nebo člověku přijde, že skoro nepálí, je tu takové UV, že jsem se ten den po chvilce bez opalováku tak spálil, že jsem měl hruď jak vařenej humr a naskákalo mi asi 10 pih a musel jsem jít prosit do lékárny o nějakou mast.

Baia d´Abra

Hlavním cílem tohoto dne byl trek po útesech k Baia d´Abra. Výchozím bodem treku je Sao Lourenco kam jezdí autobus společnosti SAM. Celá pěší trasa má asi 4 km v jednom směru, což není moc. Na útesech ale dost fouká a nejde se tak rychle, jak by se čekalo. 
Tenhle výlet se nám ale líbil nejvíc. Na východě je sice často zataženo, ale okolí z výhlídky pak vypadá dramaticky a člověk má z přírody opravdový respekt. Při plánování je jen třeba počítat s delší cestou autobusem. Jede přez půlku Madeiry klikatejma cestičkama a vesničkama takže cesta zabere víc času, než by se mohlo zdát.

Cristiano Ronaldo muzeum

Co bych to byl za čutálistickýho fanouška, kdybych si nevymohl návštěvu muzea nejslavnějšího Madeirského rodáka. Jak já tohodle člověka nemám po fotbalový stránce rád, tak pro každého sportovního fanouška povinnost.
Když pomineme sochu před muzeem, která je snad ještě horší než socha Špinarky, tak jeden z největších zážitků. Kde jinde uvidíte na jednom místě tolik originálních fotbalových propriet? Trofeje, dresy, kopačky, turnajové akreditace atd. Pokud ve Funchalu budete, rozhodně navštivte.



Následující dopoledne už jen následoval přesun na letiště a odlet domů.

Závěrem

Madeira je nádherné místo s překvapivě přijatelnými cenami. Dokonce ani v lepších turistický restauracích to není tak drahé jak by člověk čekal, ale ani zdaleka ne tak dobré jako v zapadlejších bistrech.
Kdybyste měli půjčené auto, rozhodně podnikněte alespoň jeden výlet autobusem, stojí to za to.

Vím, že jsme ani z daleka neviděli všechno, co tento ostrov nabízí. Nám to však dalo mnohem víc. Hlavně spoustu zkušeností a chuť dál dle možostí cestovat. Nemáme možnost toho procestovat tolik jako jiní velcí cestovatelé, ale od té doby jsme byli na spousty krásných místech a cestování se pro nás stalo příjemným a hlavně pohodovým zpestřením a ne strašákem. Dalo nám to taky obrovskou chuť se vrátit a poznat i další část Madeiry, tentokrát s více zkušenostmi a možnostmi jak si tenhle kout světa užít ještě více do detailu.
Lidé jsou tam příjemní, přátelští, ochotní a ani naháněči různých společností pořádajících výlety nejsou nijak přehnaně otravní.

A kolik nás to stálo? Nepamatuju si přesný rozpad cen. Vím jen, že to na osobu bylo kolem 16 000 kč.
Zkušenosti s cestováním, které jsme tu nabrali jsou, jsou ale k nezaplacení.

Avatar uživatele Honza

Zážitky pro tebe sepsal Honza

06. 09. 2019, poslední aktualizace 2019-09-06T23:16:52+02:00

Honza žije v České republice a procestoval 12 zemí světa, nejvíce Evropu. Na Cestujlevne je už 1 rok, napsal pro tebe 8 cestopisů .

Komentáře

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy, které napsal Honza

Čtení na 3 minuty
Kodaň na otočku
Avatar uživatele Honza
Honza 2019-09-04T19:48:24+02:00 9 komentářů
Dánsko 2019

aneb proč nás odevšud vyhazují?

Čtení na 4 minuty
odpočinek na Mallorce
Avatar uživatele Honza
Honza 2019-08-31T13:13:46+02:00 2 komentáře
Španělsko 2018

klid a odpočinek v párty letovisku Magaluf

Čtení na 1 minutu
Road trip do Lotyšska
Avatar uživatele Honza
Honza 2019-08-28T20:13:53+02:00 2 komentáře
Lotyšsko 2017

ve středu tam, v neděli zpět

Čtení na 7 minut
Užhorod
Avatar uživatele Honza
Honza 2019-08-28T19:53:04+02:00 0 komentářů
Ukrajina 2019

město kontrastů

Další cestopisy