Cestopis

Stockholm

29.7.-2.8.2019
Cestopis z roku 2019 napsala Anna Pavlíčková

Destinaci Švédsko, Stockholm jsem vybírala spolu se svou kamarádkou Barčou podle toho, kde zatím ani jedna z nás nebyla. Nejely jsme sem tedy vyloženě kvůli nějaké památce nebo celkově z nějakého většího důvodu. Co nejvíc rozhodlo, byly nakonec stejně letenky, které jsme v dubnu vychytaly za docela dobrou cenu na švédské poměry. S připlaceným přednostním nástupem a batohem navíc to na jednu osobu vyšlo 1920 Kč.

Hotel byl hned další položkou na seznamu, kterou jsme zařizovaly dopředu. Zpětně si myslím, že jsme vybraly dobrou lokalitu, protože do centra nám to trvalo tak +- 15 minut pěšky. Ubytování se tedy jmenovalo Rex Hotel a vyšlo nás dohromady na 3114 SEK za čtyři noci i se snídaní.

V květnu jsme poté kupovaly s předstihem letištní transfer, jenž ve Švédsku zajišťuje společnost Flygbussarna. Na jejich stránkách (https://www.flygbussarna.se/) naleznete vámi potřebnou trasu, ta naše byla letiště Skavsta – Stockholm tam i zpět. Lístek platí po dobu až 3 měsíců od data koupení na jakýkoliv autobus směřující do vybrané destinace. Ceny se můžou během roku měnit, nás ale přišel každou na 278 SEK.

Poslední, co jsme objednávaly dopředu, byl výlet lodí na ostrov Grinda. V tomto jsem se inspirovala v cestopisu Zuzany M., takže děkuji za pěkný nápad. Plavba se objednává přes stránku společnosti Stromma.com (https://www.stromma.com/en-se/st...wn/grinda/) a na výběr tu jinak máte mnoho jiných ostrovů. My Grindu zvolily právě i díky fotkám z cestopisu slečny Zuzany, protože se nám zdála ne tolik obydlená. Říkaly jsme si, že když už nevyjedeme do přírody někam autem, tak aspoň na tomto ostrově okusíme menší dobrodružnou turistiku. Výlet každou stál 330 SEK.

Nakonec se takhle v úvodním slovu musím přiznat, že samotný itinerář cesty jsem vylepšovala až na poslední chvíli před odletem. Znáte to, nekonečné odkládání a tuna věcí na práci… Přesto si ale myslím, že jsme toho za těch 5 dní viděly mnoho, a dovolenou jsme si obě dvě maximálně užily. Doufám, že třeba i můj cestopis posléze někomu dalšímu poslouží při návštěvě tohoto kouzelného města. Otevírací doby se během roku mění, proto bych vás ráda upozornila, že já uvádím ty, které platily při naší letní návštěvě.

1.den (pondělí)

Odlet z Prahy byl bez zpoždění a na švédské letiště Skavsta jsme s irskou nízkonákladovou společností Ryanair přiletěli okolo 13:00. Let trval asi tak hodinu a půl a nebýt pár nepříjemných propadů a trochu krkolomného přistání, tak byl naprosto v pořádku. Skavsta je takové malé letiště, kde projdete od letadla jednou menší halou a už jste venku před budovou. Měly jsme trochu strach, že nenajdeme náš autobus, ale ukazatele nás k němu v lehkosti dovedly. Navíc Flygbussarna má autobusy dobře rozpoznatelné, jsou šedivé s duhou přes celý bok. Jejich odjezd je vázán na přílet letadla, takže se nemusíte bát, že budete dlouho čekat. Ukázaly jsme náš lístek, naskočily dovnitř a za tak hodinu a půl jsme byly v hlavním městě. Byla to taková příjemná vyhlídková jízda se zelení všude kolem. Stejně jsem cestou chvilkami spala na hvězdáře, protože jsem vstávala v nějakých 6:00.

Po příjezdu do Stockholmu jsme přibližně 20 minut cupitaly s kufříky k našemu hotelu. Dopředu bylo v plánu na první den udělat jen nějakou procházku, a tak jsme po check-inu vyrazily směrem ke Gamla Stanu, historickému centru města. Tenhle poměrně malý ostrůvek zahrnuje mnoho staveb, které stojí za to vidět. Jako první jsme přišly k budově švédského parlamentu, Riksdagshuset. K naší smůle jsem až pozdě zjistila, že je možné s předstihem zajistit zadarmo prohlídku. Objednat si ji můžete na této stránce (https://www.riksdagen.se/en/visi...e-riksdag/). My se na něj podívaly alespoň zvenčí. Hned opodál se nachází Kungliga slottet, královský zámek z konce 17. století. Jedná se o monumentální stavbu a pokud budete mít chuť, tak za nějaký ten peníz se můžete podívat dovnitř. My si prohlídku nakonec nechaly ujít, ale lístky se dají koupit buď na místě nebo na stránce (https://www.kungligaslotten.se/). Zde najdete celkově dost zajímavých míst, kam se dá podívat, a všechny potřebné informace o nich.

Za rohem se opět nacházela další historická budova, tentokrát nejstarší katedrála města ze 13. století, Storkyrkan. Sice se mi zdál dóm značně oprýskaný, ale i tak mu to neubíralo na kráse. (Což mě teď přivádí k myšlence, že jinak skoro celé město bylo buď rozkopané nebo v rekonstrukci. Jak u nás doma v Praze!) Otevřeno má po-pá 9:00-17:00, o víkendu pak 9:00-16:00. Vstupné činí 60 SEK. Protože jsme ale chtěly pokračovat dál v procházce, tak jsme jeho návštěvu odložily na jiný den.

V zapadlé uličce kousek od kostela můžete pak vidět nejmenší sochu Stockholmu. Järnpojke, v překladu Železný chlapec, nebo také známý jako „malý chlapec, co se dívá na měsíc“. Panuje zde pověra, že ten, kdo pohladí soše hlavičku, tak se určitě do Stockholmu vrátí. Další věří v to, že když ho pohladí a zanechají mu nějaký dárek či minci, tak jim to přinese štěstí a blahobyt. Pokud půjdete k soše Järnpojke v zimě, tak je dost možné, že chlapečka najedete zabaleného v šále a čepici. Není známo, kdo se o něj takhle stará, ale přijde mi to dost roztomilé. Jelikož jsem si hlavičku pohladila, tak se na něj třeba někdy v tuto roční dobu podívám. Je zajímavé, že se jedná o turisty neznámé místo. Opravdu jsme tam byly dost dlouho samy, než někdo další přišel – a že to byl zrovna nesympatický pán, co začal vybírat mince z jezírka.

Na seznamu dál bylo náměstí Stortorget. K vidění tu byly nejen překrásně barevné domečky, které jsou jedním z typických znaků Stockholmu, ale i Muzeum Alfreda Nobela. Na toto náměstí a celkově do Gamla Stanu jsme se během našeho pobytu vrátily hned několikrát, takže máme dohromady asi tak milion fotek těchto míst. Prostě turisti hadr. Od náměstí je to jen pár kroků od Tyska kyrkan, Německého kostela. Otevírací doba po-ne 10:30-16:30. Vstupné pro studenta 20 SEK, bohužel si nevybavuji, jak to bylo pro dospělé. Stránky kostela uvádějí z roku 2017 40 SEK. Dorazily jsme sem až po zavíračce, tak jsme kostel vyfotily jen od mříží a šly dál směrem k nejužší uličce města, Mårten Trotzigs Gränd. Ulička je dost podobná té, kterou najdete v Praze na Hradčanech. Ovšem nechodí tudy tolik turistů, i když to se mi zdálo o Stockholmu tak jako celkově. Dopoledne nikde ani noha a odpoledne pouze když vysvitlo sluníčko, tak bylo trochu rušno. Musím říct, že nám to vůbec nevadilo. Není nad to mít fotky pěkně bez lidí.

Následovala už trochu víc vzdálená vyhlídka Monteliusvägen, kde pořídí fotky jak ze žurnálu snad každý, kdo vlastní něco, co umí udělat fotku. Opravdu, tady se vám naskytne tak krásný pohled na město jako nikde jinde ne. A že jsme byly na vícero vyhlídkách. Před sebou vidíte jak Gamla Stan, tak budovu radnice, Stadshuset. Prostě srdce Stockholmu jako na dlani! Jelikož se nám tam opravdu líbilo, tak jsme se rozhodly udělat menší přestávku na sváču. Hned potom jsme vyrazily na další vyhlídku, vzdálenou jen pár minut od této. Skinnarviksberget je nejvyšší přírodní bod města a sice nabídl také zajímavý výhled, nás ale nedokázal okouzlit víc jak předchozí zastávka. Navíc tu bylo docela dost lidí, a tak jsme se za chvíli vydaly zpátky na hotel. Cestou jsme ještě zaskočily do Coopu a koupily si na osvěžení zdejší limonádu Honest.

Riksdagshuset
Kungliga slottet
Storkyrkan
Järnpojke
Stortorget
Muzeum Alfreda Nobela

2.den (úterý)

Druhý den po dobré snídani v hotelu nás čekala dopoledne plavba na ostrov Grinda. Loď odjížděla z přístaviště v ulici Strandvägen a bylo jednoduché ji najít podle názvu. Naše lodička se totiž jmenovala Cinderella a byla poměrně nepřehlédnutelná. Plavba trvala něco málo přes hodinu a půl a opět se jednalo o velmi příjemnou cestu plnou pěkných výhledů. Projížděli jsme okolo ostrovů různých velikostí a počasí bylo na jedničku.

Na Grindu jsme dorazili chvilku po 10:00 a hned jsme se vydaly na obchůzku. Nešly jsme žádný spešl okruh, jen bloudily, jak se nám chtělo. Chvíli jsme šly po normální cestě, chvíli lesíkem. Na ostrově nebylo moc lidí, jen sem tam jsme potkaly někoho dalšího. V jednom úseku se nacházela taková menší „farma“ s koníky a prasátky. Vypadalo to, že pro děti je případně možné zakoupit jízdu na poníkovi. Co nás mile překvapilo, tak vždy po určité době byly postavené dřevěné budky jako záchody. Nebude to asi nic extra, ale když je nouze, tak se jakýkoliv záchod hodí.

Na Grindě je možné i kempovat, nebo přespat v jedné z pár chatek, které se tam nachází. Myslím, že je to ideální přesně pro lidi, kteří se nechystají vyjíždět někam z města jako my. Na ostrově se také nachází v přístavišti restaurace a potom taková kavárna/shop se suvenýry, kde jsme si udělaly pauzu na zmrzlinu a první ochutnávku místního cideru. Zkusila jsem hruškový Rekorderlig a byl sice dobrý, ale na mě možná až moc sladký. Jméno kavárny je Grinda Lanthandel & Café a otevřeno má každý den 8:00-18:00.

Zpátky ve Stockholmu jsme byly okolo 18:00, protože loď, co pro nás přijela, měla menší zpoždění. Od Strandvägen jsme došly k ostrůvku Skeppsholmen. Na mostě, který k němu vede, jsou takové pěkné zlaté korunky a zároveň i výhled na Gamla Stan včele s Kugliga slottet. Na ostrově ale mimo jiné najdete i Moderna Museet (Muzeum moderny) nebo koncertní síň Eric Ericsonhallen. Na pravé straně také kotví velice pěkná loď, co funguje jako restaurace.

Prošly jsme se znovu ke královskému zámku, ale z jiné strany, než jsme byly minulý den. Já si vyfotila takovou prazvláštní sochu a přes suvenýry jsme se vydaly na hotel. V obchůdku se sladkostmi jsem si ještě koupila jednu z místních specialit a to chokladbollar. Jedná se o nepečený dezert, který se jí většinou po hlavním jídle. Hlavní přísadou jsou vločky, ale moc jsem je v tom teda necítila. Koupila jsem si dva druhy a ani jedem mi zrovna dvakrát nechutnal. Tuhle hnědou kuličku obalenou v kokosu uvidíte skoro v každém obchodě s jídlem. Neříkám, že nestojí za to vyzkoušet, jen můj šálek kávy to zrovna nebyl. K večeru byl čas i na druhou ochutnávku místního cideru, tentokrát dobrého jablečného značky Herrgårdscider.

3.den (středa)

Na středu padly dva velké plány, projet a nafotit nejkrásnější stanice metra a zajet na zámek Drottningholm. Sehnat „lístky“ na metro je vcelku jednoduché. Buď si na samoobslužné obrazovce naťukáte samy, jaký lístek potřebujete, anebo ho můžete zakoupit v obchůdku Pressbyrån. Od našeho hotelu jsme to měly nejblíž na zastávku Rådmansgatan, a protože se v ní nacházel obchůdek výše zmíněný, koupily jsme lístky raději v něm. Jelikož nám nevadilo po Stockholmu víceméně jen chodit, tak jsme vzaly pouze 24h lístek, který vyšel na 130 SEK + 20 SEK stála kartička, na kterou se jízdné nahrává. Možné je ale zakoupit i 72h nebo 7 denní lístek. Další, na co je tenhle řetězec obchůdků dobrý, jsou poštovní známky. Mezinárodní vás vyjde na 21 SEK a pohled či dopis poté vhodíte do žluté poštovní schránky. Ty najdete skoro na každém rohu.

Tak trochu začarovaně jsme předchozí večer vymýšlely, jak budeme stanice projíždět, abychom ztratily co nejméně času. Podle plánu jsme ale nakonec stejně moc nepostupovaly. Nejhezčí zastávky najdete hlavně na světle zelené, červené, světle modré lince. I když jsme měly i jiný program, tak nám zabralo skoro celý den projet námi vybrané úseky. Ovšem stálo to opravdu za to.

Jelikož jsme měly namířeno k zámku Drottningholm, tak jsme cestou očíhly zastávky Hötorget a Thorildsplan. Zejména druhá zmíněná se nám líbila. Byla laděná tak jako do pac-manovského stylu. Ze stanice Brommaplan nám potom jel autobus na zámek. Jezdí tam vícero spojů, my sedly zrovna do busu č. 177 a za asi 9 minut jsme byly na místě. Drottningholm se nachází na ostrově Lovön a slouží jako soukromá rezidence královské rodiny. Je postaven v barokním stylu a mě jako menšího uměnovědce a historika opravdu okouzlil. Ani nevím, ze které strany se mi líbil víc! Otevírací doba je 10:00-17:00 a vstupné činí 100 SEK. Víc se můžete dozvědět na stránce, kterou jsem uváděla už první den u Kungliga slottet. My dorazily ještě před otvíračkou a tak jsme se rozhodly projít zámeckou zahradou k čínskému pavilonu, Kina Slott. Tento letohrádek byl bohužel v dosti bídném stavu a obléhající lešení moc fotogenické nebylo. Cestou k pavilonu jsme ještě narazily na repliku stanu pro královskou stráž z 18. století. Po procházce zámeckým parkem jsme se vrátily ke vstupu do Drottningholmu, ten už byl ve značném obležení turistů, a tak jsme se rozhodly, že se vydáme zpátky k naší okružní trase metrem.

Abychom se dostaly k dalším pěkným stanicím, tak jsme musely na Centralstation přestoupit ze světle zelené na světle modrou linku metra. I samotná přestupní stanice je sladěná do takových pěkných bílo modrých kreací. Ovšem jen z té strany světle modrého metra. Podívaly a pofotily jsme tedy zastávky Akalla, Solna centrum, Västra skogen, Tensta a Rådhuset, kde jsme nakonec docela neplánovaně vystoupily, abychom se zašly podívat zblízka na budovu radnice, Stadshuset. Z výše zmíněných zastávek se mi asi nejvíc líbila Solna centrum, co vyloženě vypadá na fotkách jako brána do pekla a Tensta, kde byly plastiky roztomilých tučňáků a takové až jeskynní malby.

Od zastávky to bylo k radnici jen pár minut, a tak jsme se po krátké regenerační pauze vydaly až přímo k ní. To jsme samozřejmě ještě nevěděly, k jakému ďábelskému plánu se to odhodláme. Prohlídka radnice je možná pouze s průvodcem za 120 SEK. Otevírací doba je 8:30-16:00, ale anglicky komentované prohlídky jsou jen v určité hodiny. My si ovšem vybraly druhou variantu, a to výšlap do věže radnice za 60 SEK. Abyste pochopili tu ironii, já i moje kamarádka máme špatné jedno koleno a těch 365 schodů nahoru a pak zase dolů nám zrovna moc dobře neudělalo. (Ať žijí mladí invalidové!) Výhled z věže byl pěkný, jde vidět opět to nejdůležitější a to Gamla Stan. Jen škoda mříží, které okolo vyhlídky musí být z bezpečnostních důvodů.

Po našem nadlidském výkonu nás čekala cesta zpátky na zastávku Rådhuset a z ní jsme popojely na Kungsträdgården, poslední stanici světle modrého metra, která nás zajímala. Nebyla špatná, ale nedokázala v nás zanechat větší dojmy jako například Solna centrum.

Následovala další menší vsuvka, tentokrát suvenýrová. A jelikož jsme procházely přes Gamla Stan, tak jsem se rozhodla, že bych se konečně podívala do jednoho z již zmíněných kostelů. Kvůli pozdní odpolední hodině padl výběr na Storkyrkan. Sice se učím umění, ale ani tak moc nedokážu popsat to, co jsem uvnitř viděla. Kostel má takové krásné cihlové nosníky/sloupy a dohromady s osvětlením to na člověka dokáže zapůsobit. Hlavní oltář je v černých barvách, což kontrastuje s bílou omítkou. Vstup vychází na 50 SEK a myslím si, že to stojí za to.

Od kostela jsme pak znovu došly k Centralstation a rozjely se po červené lince. Tady už to byly jen tři zastávky, které stály za pozornost. Stadion, s krásnou duhou uprostřed stanice, Tekniska hőgskolan, bohužel zrovna v menší rekonstrukci a Mörby centrum. Byly jsme rády, když už jsme to měly všechno za sebou.

Náš výkon si zasloužil odměnu, takže ještě před měkoučkou postelí v hotelu jsme udělaly zastávku ve Vete-Katten, kavárně vzdálené kousek od stanice Hötorget. A tam jsem si objednala s sebou svůj první Prinsesstårta, neboli dort pro princeznu. Je to jeden z nejoblíbenějších dortů ve Švédsku a já mohu jen potvrdit, že je opravdu vynikající. Kombinace tenkého marcipánu, lehkého krému, piškotu a malinko kyselých malin jde hravě dohromady. Věřte mi, jednou ochutnat vám nepostačí!

Nakonec bych ještě ráda přidala malou poznámku ohledně cestování metrem. Myslím, že to není nijak složité. Stockholm navíc dost připomíná metro v Anglii. Intervaly jsou občas delší, ale to je tím, že se na dost místech linky dělí na víc částí. Lidí v metru moc nejezdí, jen při největší špičce. Bohužel jsme ale potkaly docela dost žebráků, což nám bylo lehce nepříjemné.

poštovní schránky (a má maličkost)
Thorildsplan
zámek Drottningholm
stan královské stráže
Kungliga slottet
zámek Drottningholm

4.den (čtvrtek)

Ve čtvrtek se skoro veškerý program odehrával na jednom místě, ostrově Djurgården. Ještě předtím jsme ale mrkly kousek od nás na trhy na náměstí Hötorget. Protože jsme tam byly docela brzy, tak většina krámků neměla ani vybaleno. Vyfotily jsme si tedy alespoň přilehlou koncertní síň, Koncesrthus a poté se vydaly směrem muzeum Vasa, naší první hlavní zastávce. Muzeum má otevřeno každý den 8:30-18:00 a vstupné činí 150 SEK. Dobré je, že pokud máte zájem, tak již dopředu zahrnuje možnou komentovanou prohlídku. Do muzea jsem se chtěla podívat, protože jsem o něm už slyšela dříve od známých a věděla jsem, že si jeho návštěvu prostě nemůžu nechat ujít. Vasa je jméno lodi, která byla postavena na začátku 17. století. V roce 1628 při své první plavbě ztroskotala a potopila se na dně Baltského moře. A právě díky nízké salinitě vody se loď zachovala, nebyla rozežrána mořskými červy a dnes je považována za nejlépe dochovanou loď ze 17. století. Aby ne, když 98% lodi je tvořeno z původních částí. Když jsem Vasu poprvé spatřila, tak jsem byla opravdu ohromená. Je to fakt obr! Do muzea se vyplatí jít dopoledne, podle chuti tam strávíte klidně až několik hodin, než projdete celou exhibici.

Po muzeu následovala krátká sváč-pauza. A já si dala další tradiční mňamku! Ano, již možná zjišťujete, že jsem člověk, co může hodně sladké. Tentokrát jsem ochutnala kanelbullar, zatočené těsto se skořicí posypané malými hrudkami cukříku. Další věc, co bych mohla jíst pořád, protože mám moc ráda skořici.

Když už jsme měly v bříšku jako v pokojíčku, tak jsme se plnou parou vpřed vrhly do Skansenu. Otevřeno má 10:00-20:00 a základní vstupné přijde dospělého na 220 SEK, studenta pak na 190 SEK. Můžete si koupit i různé kombinované vstupenky, třeba s akváriem. Nám ovšem stačil pouze ten základní vstup. Ve Skansenu jsme strávily asi tak 2,5 hodinky a prošly jsme ho skoro celý. Moc se mi líbilo, jak většina zaměstnanců měla dobové kostýmy. Viděly jsme plno dřevěných baráčků severského typu, například školu, kostel ale i takovou vtipnou kuří nožku jak z pohádky o Mrazíkovi. Zvířátek ve Skansenu bylo poskromnu, ale nám to nevadilo. Nejvíc nás uchvátila boží mláďata od rysa. To vám byly tak slaďoučký kočičky, že jsme skoro od jejich výběhu nemohly odejít ani na krok. Další radost jsem potom měla z toho, že jsem poprvé viděla soba a losa. Takže opět říkám, jděte tam, stojí to za to.

Bočním východem jsme se pak za pár minut dostaly k Rosendals Trädgård, zahradám s oranžerií. Koukly jsme na pěkné kytičky a prošly okolo několika skleníků, kde bylo možné koupit buď nějakou květenu nebo i různě občerstvení. Vypadalo to tam moc hezky, takže tam bylo taky dost lidí. My ale pokračovaly dál směrem k Rosendals slott, zámku empírového stylu. Otevřeno má út-ne 12:00-16:00 a je jej možné navštívit pouze s průvodcem za 100 SEK. My to před zámkem zakempily a daly odpočinout zmoženým nožkám. Vypadalo to, že už nemáme skoro co na práci, tak jsem vytáhla mapu a zkoumala, kam bychom ještě mohly zajít. A v tu chvíli jsem zjistila, že jsme hned první den zapomněly na Riddarholmskyrkan. Tento kostel sloužil jako pohřebiště švédských panovníků od 17. století až do roku 1950. Za vstupné 25 SEK pro studenta jsem se rozhodla nakouknout dovnitř. Zajímavé bylo, že skoro na všech volných plochách byly umístěny erby.

Od kostela už jsme to vzaly jen na nábřeží, odkud je pěkný výhled na stockholmskou radnici. Jako vždy jsme si ji mnohokrát nafotily a pak se vydaly na průzkumnickou misi. Chtěly jsme si dopředu zjistit, odkud nám příští den pojede opět autobus na letiště a nemusely pak na poslední chvíli zmatkovat. Došly jsme na stejné místo jako při pondělním příjezdu, tedy k budově World Trade Center. Tam jsme zjistily, že autobusy Flygbussarna vyjíždí ze stejného patra jako příjezdy a informační tabule, kde bude náš kočár stavit, jsou k nalezení v budově.

Ještě víc nám náladu zvedla už jen zastávka Vete-Katten s další náloží cukrů. Princeznovský dort byl jasnou volbou pro obě, já navíc zkusila ještě další z miniatur a to manjaridôme. Skoro až čokoládová pěna s kyselým citronovým středem rozhodně polaskala moje chuťové kalíšky.

Koncesrthus
loď Vasa
dobová podoba lodi

5.den (pátek)

V den odjezdu jsme měly čas do takových 14:00, letadlo nám letělo až v 19:10, takže jsme si kufry nechaly na hotelu a vyrazily na poslední procházku centrem. Vzaly jsem to okolo míst, kde se nám předchozí dny nevydařily fotky kvůli špatnému sluníčku, hlavně Storkyrkan a Stortorget. Přišlo nám fakt vtipné, že okolo 9:00 v centru nenarazíte skoro na nikoho. A protože bylo počasí na jedničku, hezky bez mráčku, rozhodly jsme se vydat ještě jednou na vyhlídku Monteliusvägen. A to vám byl panečku pohled! Ještě hezčí než první den, kdy jsme měly docela zataženo.

Kdyby nebylo tak brzy, mohly jsme se podívat zadarmo do Galleri Kontrast a Stockholm stadsmuseum. V prvním můžete vidět kvalitní fotografie umělců, druhé je potom muzeum hlavního města. Obě místa mají otevřeno 12:00-18:00. My alespoň koukly do ulice Svartensgatan, kde se nacházely námi oblíbené dřevěné domky. Náhodou jsme narazily i na velice pěkný kostel opodál, Katarina kyrka.

Následovala zpáteční cesta na Gamla Stan, a protože jsme tam konečně byly ve správnou hodinu, tak jsem se mohla podívat do Tyska kyrkan. Nahlédnout do něj můžete i bez placení vstupu, já si ale chtěla interiér pořádně nafotit. Jedná se o opravdu honosný kostel, má velký zlatý oltář a zlaté boční varhany a vlastně zlato vidíte skoro všude. Alespoň za to mrknutí od vstupu to ale stojí.

Poslední, co jsme měly v plánu, bylo podívat se na výměnu stráží před královským palácem. Ta probíhá všední dny ve 12:15, o víkendu ve 13:15 a trvá zhruba 40 minut. Bylo ale teprve nějakých 11:00, tak jsme si na chvíli sedly v Café Schweizer, kde lákají zákazníky na čerstvě vymačkaný pomerančový džus. Interiér podniku je poté zajímavý tím, že má popsané všechny stěny od lidí, co místo navštívili. Výměna stráží, která pak následovala, byla opravdu monumentální. Měly jsme to štěstí, že jsme stály v první řadě, a měly tak dobrý výhled. Celý ceremoniál byl doprovázen orchestrem, který pak v mezičase zahrál dokonce i písničku od zesnulého umělce Aviciiho.

Výměna za námi, cesta domů před námi. Na letiště Skavsta jsme se dostaly s pohodovým předstihem a už zbývalo jen čekání na náš let. Ten měl k naší smůle zpoždění o hodinu. V Praze jsme byly v nějakých 22:00 a byly jsme rády, že máme odvoz.

Storkyrkan
Monteliusvägen
Svartensgatan
Svartensgatan
Katarina kyrka
Café Schweizer

To bylo tedy mých pět dní strávených ve Stockholmu. Město se mi vážně líbilo a jsem moc ráda, že jsem se tam se svou kamarádkou vydala. Je tam sice na naše poměry draho, ale pokud nebudete při každém placení přepočítávat do českých korun, tak se taky nic nestane. Se vším všudy mě dovolená vyšla na nějakých 16000 Kč, ale nelituji toho. Život se má užívat naplno.😊

Zážitky pro tebe sepsala Anna Pavlíčková

05. 08. 2019, poslední aktualizace 2019-08-28T12:38:58+02:00

Anna Pavlíčková žije v České republice a procestovala 7 zemí světa, nejvíce Evropu. Na Cestujlevne je už 8 měsíců, napsala pro tebe 1 cestopis .

3 komentáře

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

Avatar uživatele Aluška
Aluška

16tis. na osobu? Proboha, co jste tam kupovaly? :-) My se ve dvou vešli do 16tis., rozdíl je, že jsme tedy nestíhali výlet lodí jako třeba vy, museli jsme si vystačit s lodníma linkama v rámci MHD.

před 3 měs
Anna Pavlíčková

To víte, já jsem děsně suvenýrovej člověk a vždycky něco někomu beru. :D Takže to je 500,- tady, 700,- tam, hezky se to nasčítá a máte to. Brala jsem třeba několik párů ponožek, hrníček, nějaké sušenky, klíčenky a prostě různě drobnosti. :)

před 3 měs
Avatar uživatele Aluška
Aluška

Tak to jo, já už suvenýry nekupuju, protože už skoro všechno mám z minulých návštěv :-)

Přidat odpověď
před 3 měs
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy

Čtení na 4 minuty
Východ slunce na Sněžce
Avatar uživatele kackazdralkova
kackazdralkova 2019-11-11T23:13:14+01:00 2 komentáře
Česká republika 2019

Spaní na Sněžce pod Poštovnou v letním spacáku? Jaký byl východ slunce? Krkonošská rána a další.

❤️ Oblíbené
Čtení na 6 minut
Cesta na vrchol Kilimandžára
Jaromír Volavý 2019-11-10T23:31:23+01:00 12 komentářů

Občas je pro člověka důležitý zkontrolovat si svoje možnosti, je to taková revize, něco, jako STK u automobilu.

❤️ Oblíbené
Čtení na 49 minut
LOTYŠSKO za KAČKU
Kateřina Ostrá 2019-11-10T20:32:59+01:00 59 komentářů
Lotyšsko 2019

Neskutečná architektura na rozmezí Skandinávie a socialismu. Tatáž podoba platí i u cen. Taky pořádek a pocit bezpečí. A zima! Na dosah Baltické moře, skanzen a první vánoční stromek "na světě"..

Čtení na 10 minut
Kazachstán - Kyrgyzstán

Na krátkou návštěvu do střední Asie za přírodními krásami, památkou UNESCO a místní gastronomií.

Další cestopisy