
TURECKO za KAČKU
Kousek Asie, kousek Evropy, směs koření, která vás dostane a v téhle covidové době přinese do života opět závan exotiky.. Baklava, Salep, nádherné pláže s mořem, do kterého se dá vlézt se zasněženým
Cestopis z roku 2021 napsala CESTUJI za KAČKU
Kousek Asie, kousek Evropy, směs koření, která vás dostane a v téhle covidové době přinese do života opět závan exotiky.. Baklava, Salep, nádherné pláže s mořem, do kterého se dá vlézt. Navíc moře, ve kterém stojíte a zasněžené vrcholky hor máte v zorném poli. Istanbul, orient na dlani. Kemer, Side, Antalya - riviéra jaksepatří. No a hlavně liduprázdné Pamukkale, kde jste jediným člověkem na bílém travertinovém svahu. Prostě Turecko, moje nová láska.
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
VÍCE INFO K CESTÁM ZA KAČKU:
https://www.albatrosmedia.cz/tit.../za-kacku/
PROČ TURECKO?
V Turecku jsem byla jednou, a to asi pět let zpátky. Světe div se - na poznávacím zájezdě s CK! Koupila jsem tenkrát za neuvěřitelnou cenu Turecko na 7 nocí, kde byla v ceně jak zpáteční letenka z Prahy, služby průvodce po celý týden, tak i zmíněné ubytování ve čtyřhvězdičkových hotelech se snídaní. V ceně byl i autobus, který nás vozil po celém tureckém vnitrozemí. A cena? 3900 Kč na osobu sakumprásk. Tato akce byla určena seniorům 50+.. Jak jsem později zjistila - pro tuto skupinu osob turecká vláda pobyty dotuje. Důvod je jasný, průvodci cestovních agentur s nimi objíždějí všechny místní prodejce a výrobce a snaží se jim prodat co nejvíce místního zboží. I naše výprava tedy navštívila keramickou dílnu, výrobu koberců, výrobu parfémů, výrobu kožedělných výrobků.. Každopádně do nákupu nás mladší (a bylo nás celkem pět z celého zájezdu) nikdo nenutil, bylo jasné, že to bereme pouze jako exkurzi, nikoliv jako nákupní možnost. Díky tomu jsme si tuhle cestu o to víc užili. Zájezdy byly tehdy možné dva. Jeden mířil do Kappadokie a druhý do Pamukkale. Já zvolila cestu do Kappadokie, která je bezesporu hlavním klenotem Turecka. Už tenkrát jsem ale věděla, že v téhle zemi nejsem naposledy. Pamukkale totiž musím vidět také. No a teď uzrál ten správný čas!
LETENKY DO TURECKA
Letenku do Istanbulu jsem našla pod stromečkem. Ježíšek nakupoval u Turkish Airlines, a to let s odletem ve čtvrtek odpoledne z Vídně a návratem ve středu opět do Vídně.
Cena zpáteční letenky se s TA pohybuje okolo 3 500 Kč, ale dá se letět i z Paegasus Airline, kde ceny začínají na 2 000 Kč.
Z původně plánovaných 7 dnů bylo nakonec dní 12, o tom ale níže.
Moje lety:
- Vídeň - Istanbul
- Istanbul - Antalya
- Antalya - Istanbul
- Istanbul- Antalya
- Antalya - Istanbul
- Istanbul - Vídeň
….a to se vyplatí!
Vnitrostátní lety nízkonákladovkou Paegasus jsou vždy do posledního místa plné. Turci využívají leteckou dopravu víc než autobusy. Ceny jednotlivých přeletů stojí cca 500 Kč, takže to i chápu.
COVID SITUACE - OPATŘENÍ V TURECKU
- Před odletem do Turecka je nutný PCR negativní test ne starší 72 hodin. Ten ukazujete při boardingu ve Vídni a bez něj vás na palubu nepustí. Dále jej již nikde v Turecku (ani po příletu, ani při vnitrostátních přeletech) nepotřebujete.
- Místní obyvatelé musí mít tzv. HES kód, který je možné získat jen přes tureckou SIM. Já si neplánovala pořídit ani SIM, ani data. tudíž ani HES. HES kód je s pohledu turisty nutný jen při přesunech veřejnou dopravou (bez kódu nenastoupíte do žádného dopravního prostředku, ke kterému vede turniket- tramvaj, vlak, metro). Nicméně pokud plánujete využívat vnitrostátní lety, půjčení auta a taxi, dokonce i autobus z letiště v Istanbulu do centra, HES kód opravdu nepotřebujete. Ani při ubytování, jak je mnohde zmíněné.
- V Turecku je povinnost nosit roušku všude, a to pod pokutou 3000 TRY. Nosí ji tak 80 % lidí, ale číslo se rapidně snižuje všude tam, kde jste s někým dále mimo veřejné prostory. Hotely, pláže, parky.. Zde se rouška okamžitě odkládá, a to jak ze strany cizinců, tak i místních. Tedy na rušné cestě vám přijde, že roušku nosí spořádaně každý, pak ale uděláte pár kroků do parku a tam sedí na travnaté ploše stovka lidí bez roušek jako za starých dobrých časů na vydařeném letním festivalu.
- Edukativní polepy prostor (hotely,restaurace, letiště, MHD..) - v maximálním levelu. Piktogramy Covid nechybí v žádné výloze, na žádných vstupních dveřích, na podlahách, na stolcích... 11 přikázání zde nahradilo 14 přikázání covidových - tuto info ceduli najdete na každém kroku.
- Dezinfekce povrchů je zde tak automatická, jako zkasírování zákazníka po nákupu.
- Jednorázové obaly v hotelových restauracích atakuji absurdní úroveň. Každý příbor v papírovém pytlíku, vše jednorázové. Co mě ale velice mile překvapilo - minimum plastů a igelitů, vše v papírových obalech.
- V obchodech je v sobotu a v neděli zákaz prodeje alkoholu!! Nevím, zda to souvisí s Covidem nebo je to tady normál, každopádně to považuji za důležitou informací. Pokud to nevyřešíte hotelem v režimu all inclusive, alkohol si včas nekupte i na víkend.
- Místní mají celý víkend, tedy So a Ne, zákaz vycházení. Tento zákaz ale neplatí pro turisty. V reálu to probíhá třeba tak, že na silnicích policejní kontroly zastavuji každé auto. Mistni musí prokázat nejen svou totožnost, ale i důvod své cesty. Jakmile zastaví vás a vy ukážete pas, okamžitě vám popřejí hezký den a nechají vás jet dál.
- Celková nálada napříč Tureckem naprosto pohodová. Například na loďce v Istanbulu naznačíte, že nechcete poklidit prázdný kelímek od čaje před vámi a obsluha se okamžitě usměje a nechá vás dále rozjímat nad prázdným kelímkem. Bez roušky.
DOPRAVA Z/ NA LETIŠTĚ
Letiště Vídeň: běžný covidový život (v provozu stále jen jeden terminál, takže zdánlivě živo). V salonku i nadále panuje Covid režim (taška s frukem, banánem, půlkou sendviče a oplatkou plus káva při odchodu). K tomu není co dodat - tragédie.
Letiště Istanbul: je v provozu od dubna roku 2019 a byl sem přesunut kompletní provoz původního letištěm. Letiště aspiruje na největší letiště světa a nachází se asi 50 km od centra města.
Letiště Istanbul atmosféra? Jakoby Covid neexistoval. Milion lidí, šrumec, mumraj. Odbavení proběhlo fofrem, kosmetiku ani notebook jsem při skeneru z batohu nevytáhla - nikdo to ani nevyžadoval. Na letišti v Istanbulu je u mezinárodních odletů wifi point, kde po předložení pasu a letenky dostanete pin kód, díky kterému máte rovných 30 minut wifi gratis. Pokud budete čekat u gatu, najděte si kavárnu s logem wifi a pokud si tam zakoupíte alespoň kávu, získáte od obsluhy heslo k wifi také. Salonek nabízí slušný sortiment jídla, hodně místních dobrot, kávu, čaj, nealko, ovocné saláty, zeleninové saláty, těstovinové saláty, dezerty ... ale alkohol nula. Takže prašť jak hoď.
V současnosti nejrychlejší dopravu do centra zajišťují autobusy společnosti HavaIst. Z letiště je v provozu 5 linek do celého Istanbulu, z nichž nejžádanější je logicky spoj na centrální náměstí Taksim. Přes den odjíždí každých 15 minut. Celá cesta do centra zabere zhruba 90 minut v závislosti na provozu. Jízdenka na náměstí Taksim (i do ostatních destinací v rámci centra) stojí 18 TRY a koupíte ji přímo v autobuse. Nepotřebujete HES kód.
Existuje zde "Istanbulkart", tedy kartička na MHD v Istanbulu. Tu koupíte za 10 TRY ve stánku nebo automatu v příletové hale nebo na autobusové zastávce, lze platit kartou i hotovostí. Na kartičku si dobijete libovolný obnos peněz a můžete ji dále využívat v metru, autobusech i tramvajích MHD a na přívozech. Tuto kartu jsem ale nevyužívala.
Mezinárodní letiště Antalya: je nejdůležitějším vzdušným přístavem na tureckém pobřeží Středozemního moře. Leží asi 8 km od Antalye, 40 km od Kemeru a 110 km od Alanye. V provozu jsou dva mezinárodní terminály a jeden vnitrostátní, které svou největší špičku prožívají během léta.
Z letiště do centra se dostanete autobusy i tramvají, dejte však pozor, že tramvaj staví pouze u terminálu 1 a k 1 km vzdálenému terminálu 2 nezajíždí. Bez HES kódu se nyní do tramvaje nedostanete.
Autobus 600 spojuje oba terminály s centrem města a autobusovým nádražím Otogar, kde již přestoupíte na libovolný spoj v regionu – více informací na webu antalyaulasim.com.tr. Autobus 800 spojuje oba terminály s čtvrtí Lara a prakticky celým městským pobřežím.
Taxi z letiště do centra nebo k pobřeží Lara vyjde na 80 TRY.
DOPRAVA V TURECKU
První část cesty byl road trip. Zapůjčení auta po příletu do Antalye a 5 dní na cestě. Půjčení auta na 5 dní je za 70 EUR, nafta stojí v Turecku 21 Kč/l, placené úseky jsem na své trase neměla.
Po přeletu do Istanbulu dva dny na toto město s využitím hlavně vlastních noh a jedné plavby po Bosporu.
Po přesunu na odpočinkovou část cesty zpátky na riviéru už jen resort, moře a pláž - tedy bez využití dopravy.
UBYTOVÁNÍ V TURECKU
Ubytování vybírám až s check inem letenky, tedy dva dny před odletem. I když - i to je dnes risk! K ubytování v Turecku jedna dost důležitá věc: zamluvte si jej na celou dobu pobytu na bookingu dopředu!!! Booking totiž v Turecku neexistuje. Myšleno celá tato platforma. Když zde najedete do této aplikace, nefunguje. Pro mě docela šok. Řešitelné to v případě, že máte ubytko jen na první noc, je. Vybíráte přes Agodu, tripadvisora aj. Ale pro autisty, co milují přehlednost bookingu - blbý. Ještě doplním - z domu si ubytování přes booking vyberete a objednáte - to funguje. Jen ne na místě.
Pojedete-li riviéru, doporučuji “nešetřit” a vybrat si hotel s režimem all inclusive. Je to totiž ve výsledku ta nejlevnější varianta ubytování. Garantuji vám, že pak už neutratíte za jídlo a pití ani korunu. No a s ohledem na cenu vína a alkoholu je to nakonec opravdu nejlevnější cesta.
Pokud budete v Istanbulu noc nebo dvě, pak taky nešetřete a vyberte ubytování v centru, co nejblíže mešit. Já si vybrala hotel na úžasném místě. Pořádek a vybavení 1A a vůbec - tak úžasný přístup k hostům jsem ještě v životě nezažila!! Uvítání s welcome drinkem, upgrade do nejlepšího pokoje za cenu bazálního, láhev vína na pokoj coby pozornost podniku nebo dárečky při check outu..prostě sen. K tomu také neustále usmívající se a ochotný personál, který vás kolem sebe nenechá projít aniž by se nezeptal, zda je vše v pořádku. Snídaně naprostý luxus a vyhlídka ze střechy na Hagia Sofia - dokonalost!
JÍDLO V TURECKU
Jedním slovem boží!
Tureckou gastronomii rozdělila do dvou kapitol.
1/ pobřeží a hotely all inclusive:
= nejlepší varianta pro jedlíky a spořílky. Levněji a více se nikde na ulici nenajíte. Navíc konzumace alkoholu denně od 10 do 24 hodin, a to včetně víkendů, kdy je prodej jinak velmi drahého alkoholu v celé zemi zakázán - to mluví za vše.
2/ Istanbul centrum:
- zde bych vypíchla dobroty, které nesmí nikdo vynechat:
Salep - něco mezi kakaem a kapučínem. Připravuje se ze směsi velmi jemně namletého salepového kořene a zázvoru, je dochucené skořicí a slazené vanilkovým cukrem. Je to hustý, sladký jak cecek a teplý. Bývá považován za afrodiziakum, je to vydatný zdroj glukomannanu (typ rozpustné vlákniny) a zejména v Turecku je považován za lék proti nachlazení.
Baklava - je to zákusek z vrstev tenkého listového těsta známého jako filo (nebo yufka), plněná sekanými ořechy a slazená sirupem nebo medem.
Kebab - klasika, kterou známe všichni. Tady ovšem úplně jiný level!
Pide - turecká verze pizzy. Pide má ale na rozdíl od pizzy podlouhlý tvar, připomínající loď, a základ většinou tvoří mleté maso. Nicméně existují i varianty se sýrem, špenátem apod.
Simit - chlebový kroužek posypaný sezamovými semínky. Simit se prodává i na ulici a Turci k němu většinou přikusují sýr a pijí čaj.
ITINERÁŘ:
Den 1: BRNO - VÍDEŇ - ISTANBUL ANTALYA
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
Den 2: ANTALYA - PAMUKKALE
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
Den 3: PAMUKKALE - ÖLUDENIZ - KEMER
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
Den 4: KEMER
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
Den 5: KEMER - SIDE - ANTALYA - ISTANBUL
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
Den 6: ISTANBUL
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
Den 7: ISTANBUL - ANTALYA LARA
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
Den 8 - 12: ANTALYA LARA: relax time
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
Den 12: ANTALYA - ISTANBUL - VÍDEŇ
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
ROZPOČET:
- letenka Vídeň - Istanbul - Antalya - Vídeň: 0 Kč/ letenka Antalya - Vídeň: 2 000 Kč
- 2x přelet Istanbul - Antalya: 1 000 Kč
- ubytování 11 noci/os: 4 500 Kč
- doprava: auto (1 800 Kč), PHM (1100 Kč), MHD (200 Kč): 3 100 Kč
- jídlo, pití, vstupy, ostatní: 3 100 Kč
Celkem 12 dní / 11 nocí v Turecku za 13 700 Kč.
(v případě cestování 2 osob by byl poloviční náklad na dopravu a téměř totéž platí pro ubytování, tedy 12 dní za 10 tis. a osoba)
Pozn.: PCR testy do kalkulace nepočítám, nejsou součástí “běžného cestování” - stále stávající stav nevnímám jako NORMÁLNÍ.
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
Více zde: https://1url.cz/@TURECKOzaKACKU.cz
ZÁVĚREM?
Turecko je země, na kterou je i 12 dnů málo. Rozhodně se tam vrátím a zkusím pomocí vnitrostátních přeletů podstatně detailnější itinerář. Každému Turecko jen doporučuji, a to i nyní v době Covidu. Protože i když to není Zanzibar nebo Maledivy a i když se tam roušky nosí, přesto si tam od něj (od Covidu) opravdu odpočinete.
Tím nejkrásnějším zážitkem této cesty pro mě už navždy bude fakt, že BYLA. Ani po 145 letech (ne mých!!, ale těch mezi nebem a zemí..), jak mi nedávno spočítala flight memory, pro mě není žádný let obyčejný. Každý je Něco Něco, před každým mám lehké spaní bez spánku a velké těšení se na vše přede mnou. S každou další cestou totiž víc a víc vnímám, že cestování není samozřejmost a že každá cesta, kterou podniknu, může být na dlouho poslední. Vzpomínám na jeden den před 11 měsíci. Seděla jsem na pláži v Cahuitě, čekala na repatriační let domů a přitom četla titulky v novinách, že se možná i dva roky nepodíváme za hranice. Vybavuji si naprosto přesně pocity, které mnou tenkrát lomcovaly. Byla to potřeba vrátit se z neklidných vln Karibiku zase domů - tam, kde vždycky bylo moje T, tedy TO, proč se domů vždycky vracím (táta, Ten Miki, To moje), ale současně jsem měla chuť na palubu nenasednout. Utéct před nemožností cestovat, pro mě - nemožností opravdu žít. Odehrávala se ve mně Sophiina volba a já si při nástupu do letadla směr Halifax - Rejkjavik - Praha opravdu nebyla jistá, jestli jsem zvolila správně. Potom se vše přehnalo, jak už to v životě bývá, a můj "Covidový rok" nakonec nejen že nebyl tak tragický, jak vypadal na své startovní čáře, ještě jsem nalétala a procestovala nejvíc za svůj život. Jenže teď je vše jiné a nikdo nevíme, co bude zítra. Jsme unaveni restrikcemi, limity, ale také vystrašeni každou novou covidovou vlnou i mutací. A taky lidmi. Tím, jak jsme si zapoměli zametat před vlastním prahem, ale klidně 5x denně zametem před tím sousedovic. A pořádně, ať to lítá! Nebudu lhát - ani já nejsem nesmrtelná, i já se občas bojím. Někdy toho, že mi zruší i ty Atény, co mi poslední zbývají, někdy smrti. Ne mé, ale těch, které mám ráda. Jo, dokonce i toho Covidu se občas bojím. I když si pořád myslím totéž, co jsem psala kdysi dávno (byl by to fakt pech, kdyby zrovna mě někde odstřelil atentátník, smetla vlna tsunami nebo mě píchl komár infikovaný malárií...), ta možnost ne nákazy, ale fatálního průběhu, tu vždy je. Nejsem "popírač Covidu", statistiky tohoto viru ze slova "možnost" dělají dokonce "pravděpodobnost, jenže kdykoli na mě padne tíseň, strach a chuť zabarikádovat se doma a nastavit dobrovolně paži i svou imunitu něčemu, čemu ani za nehet nevěřím, vzpomenu si na NI. Na holku o pár let starší než já, které jsem byla před pár měsíci na pohřbu. Nebyl to Covid, ale "obyčejná" rakovina. Myslím na ni posledních 9 měsíců téměř denně a na každé své cestě obzvlášť. Myslím na její prošoupané kecky, které mi dala s tím, abych je vzala někam, kam ona už nikdy nedojde. Ty kecky jsem měla na Teide a vyšla s nimi nad mraky. Vozím je sebou od té doby často a pokaždé, když si je nasadím na nohy, uvědomím si, jaké štěstí mám. Ne to, že mi sedí její velikost, ale to, že "můžu cokoliv". Že mám svůj život, to co z něj zbývá, pevně ve svých rukách. A toho, omlouvám se všem, které to nasere, toho se fakt nehodlám vzdát. Třeba zažít Turecko podruhé. Covidu navzdory. A nejen Covidu, taky všem, kteří zapoměli (nebo hůř - nikdy nezažili), jaké je cestovat. Já to rozhodně nezapoměla, nezapomenu a nebudu dělat, že rok (končíme první, ale budou dva, tři..?) se bez těchto pocitů dá vydržet. Protože nedá a hlavně nikdo nevíme, kolik času "na zmar" každému z nás zbývá. A rok, sorry jako, to je fakt víc, než můžu a chci svým a Ilčiným teniskám vypnout.
Takže na co budu vzpomínat nejvíc?
Samozřejmě na Istanbul, který mě nadchl atmosférou města a neuvěřitelně necovidovým ŽIVOTEM v každé uličce. Taky tím nejlepším pistáciovým košíčkem baklavy a dobrotou jménem salep, kterou jsem vypila tak rychle, jako v dětství hrnek kakaa. Projížďka na lodi, kdy jsem chvíli jen seděla a na tváři měla spokojený úsměv od ucha k uchu, byla nejlépe stráveným časem v této metropoli při jejím prvním průzkumu. Ubytováním, kde jsem si uvědomila, jak je úžasný umět namotivovat svoje lidi, svůj tým a jak když to někdo umí - dějí se zázraky. Protože práce každého jednotlivého člověka v hotelu, kde jsem byla dvě noci, pro mě zázrak opravdu byl.
Pláž v Kemeru, kde nejen vlezete do moře, ale zažijete tam ten nejkrásnější relax u mořských vln, jaký si jen dovedu představit, tu bych zařadila do každého riviérové itineráře.
.
No a samozřejmě liduprázdné Pamukkale, absolutní strop tripu, kde jsem si sama mohla ťapkat po travertinových svazích a uvědomovat si staré známé “děkuji!” Vnímat kontrast dvou dnů, dvou různých obloh - slunečné i mrazivě černé a uvědomovat si, že oboje má svoje kouzlo a obě k sobě prostě patří. Stejně jako dobro a zlo, stejně jako černá a bílá, stejně jako nedobré víno a Sprite (turecká Pálava). Život totiž není jen o dokonalých dnech a chvílích, a o tom mě tahle cesta přesvědčila nejvíc. O tom, že můžete píchnout kolo v nejhorší možnou chvíli na nejhorším možném místě nebo nenastartovat, když potřebujete, ale pokud dokážete na tváři vydolovat i tak úsměv a situaci s klidem (protože nic jiného vám stejně nepomůže) zvládnout, máte nejen vyhráno, ale také recept na “všechno bohatství světa”: Neposrat se ani v těch nejhorších chvílích a jít stále vpřed. Klidně i 350 km v průměru 120 km rychlostí na rezervě s dojezdovou rychlostí 80 km!
...a ještě líp - klidně si někdy na té cestě životem přesednout z lovcostu do business třídy, protože i když je to adrenalin, stojí to sakra za to!
Jak se ti cestopis líbil?

CESTUJI za KAČKU procestovala 46 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 4 lety a napsala pro tebe 68 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil82 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Není už čas na ten cestopis z ložnice do obýváku? 😎

Ad zákaz prodeje alkoholu o víkendu: možná jak kde, ale v Antalyi v sobotu (tj. dnes) se alkohol prodává úplně stejně jako jindy, např. v Migrosu jsem se dostatečně zásobil pivem i vínem... žádné omezení se nekoná. :-) Je teda fakt, že je to tu výrazně dražší než u nás - víno od 50 lir za sedmičku, pivo od 13 lir za půllitr (v obchodě), takže vlastně stejně tady v lirách, jako u nás v korunách :-). Totéž platí i pro bublinky a tvrdý alkohol.
Ještě ke kvalitě vína: v Göreme jsme si koupili merlot z místních vinic, byl naprosto skvělý, to bych mohl pít pořád. Další místní merlot v Antalyi katastrofa, navoněný, chutnalo to jak gumoví medvídci, tragédie. Teď jsem koupil pro změnu skoro nejlevnější bílé Sultaniye - a výborné.

Ty jo! Konečně komentář jaksepatří 🔝🙏😁 Děkuji za cenné info! Už teď vím, že moje další Turecko bude směr Gőreme! 🥂
Teď ti teprve závidím!! Hned bych se tam vrátila. Nebo vlastně kamkoli 😊 Ale je fakt, že na Turecko ani po letech nezapomenu.
...holt ta prohibice, ta se vryje do hlavy🙃

Konečně jsem to dočetl. Pěkný cestopis :-)
Jen zajímavost, před pár lety jsem byl v Hagia Sofia ještě před oslabením turecké liry. Tehdy ještě nebyla mešitou, nebylo potřeba zahalení, ale vstup rozhodně za kačku nebyl - 40 lir aneb tehdy 320 Kč.

To není jenom o cestování. Spousta lidí zapomněla vůbec žít a snaží se to vynucovat po druhých. Tolik udávání jako dnes jsem doteď znal jenom z učebnic dějepisu. A stejně sbalím batoh a uteču!

Co na to říct? Snad jen amen.
Což si dost protiřečí s tím konvertováním...🙈😁
Jinak souhlasím, tahle doba je neuvěřitelná. Nejen v tom, co se děje, ale hlavně v tom, jak se lidé chovají. A co je nejhorší - už i zde, v mece cestování. Naštěstí jsem našla cestovatelský svět, který ješte primárně neřeší očkování, Covid křivku, výhody 2 respirátorů FPP2 a hlavně všechny, co nerezignovali na život nehází do pytle "viník". Je to web http://www.akcniletenky.com. Všem, kdo se nehodlají zamknout do nevidím do sklepa, ani emigrovat do Kostariky jako ty😉, vřele doporučuji. Osvěžující čtivo a pozitivní lidi🙏😍
...pozitivní, ne POZITIVNÍ 🙈😁

Tak AL bylo, když CL ještě nebylo a pamětníci pamatují Davida na AL.
Fórum na AL je komornější a uzavřenější, ale mám ho nejraději.
Pro mě, staršího člověka, je určitě přehlednější a bez reklam.
Souhlas. Problémem CL se stalo jeho zaměření. Časem se z toho bohužel stalo cestujeme dementne, protože nesvéprávní jedinci nepochopili, že k cestování nestačí koupit error letenku. Jinak z KO budou mít na AL velkou radost, jestli jim bude komentovat každý příspěvek, jako tady.
Každé forum má svoje. Včetně exotů, kterých se nikdo nedovede zbavit. Ke cti Mikira slouží, že aspoň není ve svých příspěvcích vulgární.

@floodland :Tak prvně k AL - narazila jsem na ten web úplnou náhodou a zase mám pocit, že lidi s chutí cestovat a nechutí zabarikádovat se do konce života ve sklepě, nevymřeli. A je to boží pocit. Jinak jak moc to tam budu plevelit ještě nevím, ale zatím mě baví jen číst ✌😁
No a tu zmíněnou vulgaritu bych podtrhla. Naprosto s tebou souhlasím! Pro mě osobně je to největší známka úpadku CL. Odlišný názor není nikdy důvod k vulgaritě a agresi, naopak výzva zkusit člověka přesvědčit o "své pravdě" (v každém z nás je kus sebestřednosti, ať si to přiznáme nebo ne) nebo se nechat přesvědčit jeho argumenty. Pokud tady někdo použije obraty jako "p.ca" a myslí si, že je king, pak by se měl postavit k zrcadlu čelem, sundat kalhoty, podívat se na ten svůj zavěšený orgán v oblasti malé pánve a uvedomit si, že se dívá svému já do očí.
Mikir je možná chaotik, někdy rychleji píše než myslí, nazory ma dost kontroverzní a ne se všemi souhlasím, na druhou stranu je to zde pro mě jeden z mála lidí, kteří sem nechodí jak pro podpultovku do očkovacího centra, ale ještě furt má letecký benzín v krvi.

Je zajímavé, že nejvíce vulgární jsou ti nejzarytější "bojovníci" za čistotu webu a nastolování pravidel...

@mirjur: Jojo, šíření dezinformací, konspiračních teorií a obecné trollování celého fóra je v pohodě dokud člověk nepoužívá sprostá slovíčka :D Třeba Miguelas, který patří k druhému táboru než zmiňuješ, byl nedávno dost sprostý a co? Nic. To opravdu není problém.
Jinak já u svých cestopisů taky komentuji každý příspěvek. Za a) je to můj cestopis, na kterém jsem strávil X hodin práce a myslím, že si u něj můžu komentovat, jak chci a za b) chci poděkovat lidem za hezké příspěvky, popřípadě rozvíjet dál diskuzi, když se lidem něco nezdá. Takže v tomhle fakt nevidím problém a nechápu ten hejt.

Za celý život, a je mi 48, jsem asi žádnou error letenku nekoupil, nepočítám to, nepočítám ani Japonska často za 7000, beru to jako "akce", možná až bude čas a spočítám to, takových 1200 letů to bude... Mikir své chyby mít bude, nevadí mi, jak tady někdo píše, aspoň není sprostý, Kačka komentuje každý příspěvek, protože je ve vlákně svého vlastního cestopisu, za který jsem jí více než vděčný, že dokáže věnovat těžké hodiny svého osobního času, aby se podělila s ostatníma, kdybych měl čas a disciplinu, mohlo by tu byt mých aspoň 50 podrobných cestopisů.
Edit k reakci na Jardu, ohledně mých vulgarit, nemyslím si, že bych patřil k opacnemu táboru. Vulgarismy v obecné rovine v psaném textu nepopírám, ale nikoli ve vztahu k nadávání konkrétním uživatelům.

@Jarda: ad první odstavec: bral jsem to spíš pocitově než fakticky, jestli byl někdy Miguelas vulgární už fakt nevím... ad 2. odstavec: naprostý souhlas a +1 :-)

Mirjur, Jarda - souhlasím s Mirjurem, ani já si nevšímám vulgarit vůči druhé osobě nikde tolik, jako u Mikira (rsp. směrem k jeho osobě). Obecné vulgarity a sprostá slova mi projdou uchem tam a ven, ale když slyším namířenou vulgaritu ke konkrétnímu člověku, je to pro mě nepochopitelné. Kór k někomu, kdo má vyšší věk (Mikir tuším přes 60) a ať trolí jak chce, pořád je to pro mě chlap, kterej procestoval kus světa, hodně zažil, má co předat a narozdíl od řady svých vrstevníků aktivně přispívá svými zkušenostmi do tohoto fóra. Je to pro mě něco jako návštěva u staré babičky a její monolog plný vzpomínek. Někdy přínosných, někdy úsměvných, někdy věcí, které jsou mi obsahově vzdálené, ale když vidím, s jakou radostí vzpomíná a mluví o tom, moje úcta a respekt k ní mi nedovolí ani mrknout. A i když tady nejsme rodina, jsme komunita. Lidi, které pojí láska k cestování. Myslím, že respekt k rozdílnému názoru, různé formě psanného slova a jistá shovívavost i k těm, kteří nás názorově lehce iritují, by měla být samozřejmostí. Někdy mám pocit, že je to zde spíš jak v gladiatorském ringu a přiznám se, že vystupňovanou negaci ke každému příspěvku Mikira absolutně nechápu. Někdy ujede, ale někdy si čtu jeho"kontroverzní" komentář 10x a ani tak nechápu, čím vyvolal takovou vlnu antipatie. Výsledkem je to, že už tu raději nečtu nic :) Teď o to méně, když jsem našla pořád ještě cestovatelský web www.akcniletenky.com, kde o Covid, očkovací látky a politiku téměř nezakopneš, za to to tam pořád lítá a v rámci možností i žije.
Opakem toho je bod 2, tedy komentování svých cestopisů. Zde souhlasím v plném rozsahu :)
A aby byla optimistická tečka - kam se teď kdo nejdřív chystáte??
Číst mikira je jako návštěva u babičky..... :)))) Tak to já si představuji návštěvu u babičky jinak.

😁😁😁😁
To i já! 😁
Spíš jsem mluvila o účtě ke stáří.
Ale to je jedno. Nikoho nechci přesvědčovat, měnit názor nebo cokoli podobného. Ostatně zablokovat autora tu teď může každý. Jen říkám, že sprostá slova vůči konkrétnímu člověku jsou opravdu přestřel a nedělají z autora hrdinu, nýbrž pravý opak.
Tak to se potom shodneme. Na druhou stranu dokážu pochopit, ze zrovna on dokáže vyprovokovat k ostre reakci.
Notosnadnenimožný, ale musím souhlas s KO v plném rozsahu.
Po roce a čtvrt nakoupen Irbíl (sev. Irák) a dál zatím nic, buď autobusy do Turecka k moři nebo přelet do Dauhá a pak nějak dom. Zda to ovšem půjde proletět ví jen Alláh.

Krásně napsáno, Katko. Věcně, s nadhledem... u mě jednička s hvězdičkou :-). Jen k těm akčním letenkám jsem se ještě nedokopal... :-)

Parádní cestopis z míst, kam se asi nikdy nepodívám, i když ten Istanbul, po zhlédnutí suprovních fotek, by mě teda lákal... A přišel jsem na další "funkci" tvých cestopisů. Kromě toho, že jsou zábavné, plné důležitých informací, úžasných fotek atd. Tak mají i terapeutický účinek.😁 Mění kovidovou horečku v horečku cestovatelskou 👍🛫, alespoň teda u mě určitě.

Ahoj ahoj! Opět děkuji za milý komentář a doufám, že ta covidová horečka už opravdu ustoupila!! Proč píšeš, že je to cestopis z místa, kam se nikdy nepodíváš? Turecko tě neláká? Myslím, že by tě ty hory nad mořem přesvědčily....
I když chápu...víno tam moc levné není a ještě ten víkendový zákaz prodeje 😉😁😁

"Besides, For foreign nationals with no domestic GSM number, HES Code can be received with passport information by sending an SMS to +90555 944 3821 including HES, nationality, passport serial number, year of birth and surname, respectively and with interspaces."

Tak ten HES kód se mi nepodařilo popsaným způsobem získat, vrací se SMS s tím, že je to špatný formát, jako vzor uvádějí zhruba to, co podle webu platí pro Turky. Zkoušel jsem to i přes aplikaci HES, ale tam se nedostanu přes skenování pasu, které mi nefunguje... takže výsledek nula. Snad ho nebudu potřebovat.

Perfektní, Katko, držíš laťku stále vysoko. Na tento cestopis jsem se těšil, protože Turecko je pro mě zatím velká neznámá, informací je relativně málo. Takže jsem rád, že už mám představu, jak to tam teď funguje - tedy, že to funguje víceméně normálně a není se tudíž čeho bát. Přemýšlím, jestli by se to nedalo využít na home office... třeba na měsíc... :-)
Edit: Byly nutné nějaké testy při cestě zpět?

Aho ahoj! Moc děkuji za pochvalu! Turecko bylo (i přes druhou cestu) velkou neznámou i pro mě. Jednak to bylo poprvé dávno, ale hlavně - za zády cestovka, což je úplně jiný vjem. Za mě Turecko jednoznačně doporučuji. Jednak už je na riviéře počasí na moře a koupání, k turistům se chovají velice vstřícně (až přelaskavě), většina památek je bez větších omezení, Istanbul je opravdu kus exotiky, ale hlavně je to cenově velmi příznivé místo. Ubytování, půjčení auta, nafta, MHD, jídlo - vše podstatně levnější, než náklady u nás v ČR. Navíc nízkonákladové přelety napříč zemí fungují opravdu jako jízda autobusem - dostupné, rychlé, plně využívané, takže můžeš poznat opravdu velkou rozlohu této zajímavostmi našlapané země.
Jen opakuji - nefunguje tam Booking, takže ubytování doporučuji zamluvit komplet dopředu a bez HES kódu nebudeš moct využívat MHD s turniketem. To jsou ale detaily, o kterých když víš dopředu, nejsou mantinelem.
PCR test nutný 2x - jednou před cestou a jednou po návratu, tak jako dnes už z každé destinace. Je možné, že jej nyní chtějí i před nástupem na palubu, ale už "za mě" byl rozdíl v jednotlivých leteckých společnostech (TA chtěla, PA ne - stačilo říct, že z Vídně tranzituješ dále). Pokud člověk uvažuje nad delší dobou pobytu (u mě 12 dní, u tebe měsíc...), pak vynaloženou cenu na testování během svého pobytu hravě rozpustíš v opravdu nízkých životních nákladech.
Kdyby tě ještě cokoli napadlo, klidně piš a hlavně - poletíš-li, posílej fotky!!! :)

K nefunkčnímu Bookingu: s dobrým VPN bude na 99,9 % Booking i v Turecku OK. Z vlastních zkušeností s různými VPN doporučuji https://www.expressvpn.com/order. Stojí ~13 USD/měsíc nebo ~100 USD/rok. Navíc "100% money-back guarantee for your first 30 days of service.", takže by to šlo teoreticky měsíc zadarmo. Existují samozřejmě různé free VPN, ale mě se neosvědčily.
P.S. pro případné šťouraly: nejsem distributor ExpressVPN, nic za to nemám. Píšu na základě svých zkušeností. V Číně, kde mají asi nejvyšší level blokování kde čeho, fungoval ExpressVPN v 99% případů tak jak má. A když občas soudruzi v blokování přitvrdili, trvalo max. pár dnů, než vyšla nová verze VPN nebo provedli takové úpravy, které to daly do pořádku. Většina free verzí se buď nechytala, nebo byla příšerně pomalá apod.

divan - naprostý souhlas. VPN je řešení. Ale zamluvit dopředu taky :)
Jinak ještě doplním - internet je ve většině ubytování free a opravdu kvalitní. Nicméně na veřejných místech je free internet spíše rarita.

To zamluvení dopředu pravděpodobně nebude nutné - i když je to samozřejmě jistota. Celkem bych pochyboval, že by Turci blokovali webové stránky firem poskytujících VPN. Takže skoro určitě by VPN šlo koupit a zprovoznit i přímo na místě. Ale vyzkoušené to v TR nemám, nepotřeboval jsem to tam řešit.

To je fakt jak tam někoho z místních znáš, neřešíš nic. Ani ten HES kód najednou není problém :D

Díky moc oběma, letenky koupeny :-) . Předpokládám, že když se připojím k vlastní firemní síti přes VPN, že s bookingem problém nebude. Ale stejně to raději buknu dopředu, sázím na jistotu :-)

Kačko, skvělý a čtivý cestopis. Paráda.
Tebe nezastaví nic, ani otylý Hamáček v červeném svetru a zeleném panduru , který bude střežit hranici okresu Blansko.
Cestuj a piš dál, jde ti to!
A nezapomínej na Českou republiku a naše unikátní velehory, jsi zvaná! Samozřejmě pracovní cesta, potvrzení zajistím.

Na sběr hřibů a borůvek je ještě trošku brzo, ne? 😁 Jedině jako pokojská, ale i to je dost průstřelný v době uzavření ubytovacích zařízení...🤷♀️
Každopádně cestovat a psát určitě budu dál a ani CZ tripy chybět nebudou🇨🇿✌💛

Na borůvky a hřiby je opravdu brzo, ale s nadcházejícím oteplením se dají sbírat zážitky na dece pod hvězdami.
A já znám v Krkonoších opravdu hezká mistečka, a to i napříč okresy. A je to bezpečné a legální, protože to, co vy si dole domluvíte, pro pána hor neplatí.

Ještě jednou děkuji za milé, bezpečné a legální, pozvání, určitě to zvážím! Je pravda, že loni jsem zažila rezervaci tmy (Jizerka) s milionem hvězd nad hlavou a byl to pro mě zážitek nad všechny hřiby a borůvky celého světa. Vlastně díky za inspiraci, na tu hvězdnou oblohu se dá podívat kdykoli a kdekoli! Dokonce i teď, v době restrikcí, kdy sousedi z nedaleké Závisti (nejmenší obec ČR) mají následující 3 týdny výběh max 42 ha. I ti mohou zaklonit hlavu a tuhle krásu vidět! Sama zkusím udělat příští týden totéž. Úplně to vidím - balkón, skoro jarní noční obloha, sklenička ledové bohemky v ruce a nebe nad hlavou..
A ještě jeden souhlas - u nás je nádherných míst opravdu víc než kde jinde!
Skvělý. Nejenom cestopis a destinace, která mě do teď ani nenapadla, ale hlavně ten závěr. Četl jsem si to asi desetkrát a musím uznat, že líp bych to asi nebyl schopen říct. Doufám, že ty tenisky i tento rok pořádně provětráš. I když žabky a plavky ti sluší podstatně víc :-))
Cestuj a piš dál, protože je to za dlouhou dobu to nejpozitivnějšáí, co se ke mně dostalo.
Těch fotek z relaxační části cesty mohlo být víc :-))

Moc hezké připomenutí mého Turecka z minulého roku. Pamukkale ale přece zásadně naboso! :D Už to fakt chce někam vypadnout...

Jsem ráda, Jardo, že to tak pořád cítíš... tu potřebu.
Jinak tvůj cestopis z Turecka mám v živé paměti stejně jako ten z Černobylu, a pořád jako to nejvíc inspirativní z místní tvorby :)
Jo a Pamukkale v papučích a se sklenicí vína v ruce. Zásadně! :)

I když máme v covidu i očkování opačné názory a jsem tady mnohými považován za covid strašpytla, tak to nic nemění na lásce k cestování, která se abstinencí ještě prohlubuje :)

Já nikoho nesoudím, neposuzuju a neodsuzuju a kvůli covidu/očkování už vůbec ne ;) Dokonce ani nemám kolonky covid strašpytel/covid hrdina :) Jak jsem zde několikrát sama zmínila, můj názor se za ten rok turbulentně mění a rozhodně se neodvažuji tvrdit, že to, co si myslím dnes, budu považovat za správné i zítra.
Trochu mě mrzelo, že se z cestovatelského portálu stává očkovací centrum řízlé klinikou infekčních chorob a z řady dřívě náruživých cestovatelů epidemiologové, imunologové, sociologové a psychiatři v jedné osobě, ale pak jsem si uvědomila, že to je prostě povaha nás - českých lidí. Přesvědčovat o svém názoru všechny kolem, opírat se o statistiky, tabulky, grafy a občas i "o jedna paní povídala", poukazovat na chyby - kdy se staly a kdo za ně může. A že i já to v minulosti občas dělala. Taky že je stejně okurkové období, takže lepší probírat do nekonečna toto, než to tu nechat úplně umřít. Takže sem i tak ráda chodím, ráda čtu cestopisy (najednou si nevybírám, ale čtu opravdu všechny, protože to stíhám :) ) a občas nakouknu i do diskuzních fór, na které jsem dříve čas opravdu neměla. No a i když je to tam někdy opravdu sociologická studie par excellence a pár lidí se stále ještě neinfikovaným humorem mě dokáží rozesmát tak, že vyprsknu kávu na klávesnici, stejně budu raději, až se zase všichni uklidníme, nakoupíme pár (nejlépe pár desítek) akčních letenek a čas zde zase budeme mít jen na "vybraný cestopis"..
Jinak tvoje Turecko bylo boží inspirace, to víš, to jsem ti i psala! A těším se na další!

Nemyslím si, že přesvědčování o jiném názoru na internetu je jen česká záležitost. Stačí se podívat na twitter, youtube nebo instagram, všude jen samé hádky bez rozdílu národnosti. To je prostě 21. století a online život. Ale jinak souhlasím, občas je to zlo, občas se člověk fakt zasměje, ale jak píšeš, alespoň to tu neumřelo a jak to půjde, tak tady čekám spoustu tipů na letenky, cestopisy a opět pořádné cestovatelské fórum.
Jsem moc rád, že se ti to moje Turecko líbilo. Jak to půjde tak okopíruju v reálu několik tvých cestopisů (Srbsko, Santorini, Lvov, Makedonie, Malta, Srí Lanka, Madeira, Tenerife…) je toho dost :D

Dík za obsáhlý cestopis. Doufám, že žabky nevěšíš letos na kutě a budou další ;)
Snad si zítra nebo pozítří najdu dostatečně dlouhý nerušený čas pro jeho přečtení.

Kačí ♥️👍
Na tu levnou naftu si měla štěstí. Já tam na týden půjčoval Thálii když lira byla ještě přes 10 korun a benzín byla jedna z nejvyšších položek. Tehdy trasa Sabiha - Pamukkale - Fethiye - Marmaris -Bodrum + vykopávky a druhou stranou přes Izmir zpet do Istanbulu a tam musím říct, že to je město, kde se mi řídilo nejhůř na světě, byl jsem rád, že jsem se toho auta ve zdraví zbavil.
Jako vždy, skvěle napsáno a také krásné fotky, rozhodně dobrý únik z covidové zimy do skoro léta!
Děkuji.
Všechno bylo krásné a boží a štěstí + radost, to se fotí samo 🙏
Únik to byl a ne že ne.