Témata uživatele Jan Macháček

Témata uživatele Jan Macháček

Téma Poslední reakce
Ahoj, chystám se do Jordánska a nějak se mi nedaří najít informace k vízum kolik stojí. Nemáte někdo aktuální zkušenost? Našel jsem dva zdroje - jeden říká, že 14 dolarů a druhý 56 dolarů. Díky Honza .
Jordánsko - visa on arrival - cena??
Ve fóru Víza, odletové taxy, upozornění
42 odpovědí
Je to země, která v západním světě (počítám tam i naší republiku) nemá úplně dobrou pověst. Všude nás tu straší, jak jejich vláda tam straší. Když člověk překoná porod při zíkávání víz na letišti (viewtopic.php?f=53&t=3229), tak se před ním otevře krásná země s přátelskýma lidma, kteří jsou hrozně zvědavý a hlavně hrozně ochotní. Pokud přemýšlete, jestli tam jet, tak pro vás mám jednu radu. Jeďte tam a budete mile překvapeni. Někde na fóru jsem slíbil, že trochu popíši svoje zkušenosti. Tak je popisuji a zároveň rozděluji na několik etap. Abych vás neutrápil dlouhým čtením. Pro zvědavce – zde je pád fotek z cesty: https://instagram.com/vo.cas.ontheway/ Úvod Díky super akci s Pegasus Airlines je nyní Írán plný českých turistů a mnozí se ještě chystají. Zde je pár tipů (pro ty, kteří se tam ještě chystají), jak to v této obrovské zemi šlape. Írán takhle navenek z Evropy působí jako velmi konzervativní země, kde celým děním hýbe náboženství. Do určité míry je to pravda, takže se připravte, že dámy by měli mít zakryté vlasy (alespoň z části), dále by měli mít dlouhé kalhoty a rukávy. Pánové mají jediné nepříjemné omezení (krom zákazu pití piva) a to je, že musí nosit dlouhé kalhoty. Dále bych rád upozornil, že víkend v Íránu trvá také dva dny (technicky je to 1,5 dne). Což není pro našince zase tak překvapivá informace. Možná trochu překvapivěší informace bude ta, že víkend začíná ve čtvrtek a končí v pátek. Hlavně v pátek je dost obchodů zavřených (hlavně v bazarech). Jinak se nemusíte bát, malé obchody převážně s čipsy jsou otevřeny neustále, takže hladovět nebudete. Peníze Další věcí, která je v Íránu poměrně omezující, je to, že zde nemůžete používat západní kreditní karty. Nedá se jimi platit a ani se nedá vybírat z bankomatů. Kolují zvěsti, že příští rok se sankce uvalené na Írán zmírní a tato „nepříjemnost“ ubude. Nyní Vám, ale nezbývá nic jiného, než si vzít dostatečný obnos z domova. S Eury a s dolary chybu neuděláte. Další zajímavá věc, která se točí v Íránu kolem peněz, je jich počítání. Oficiální měnou je íránský riál, který oplývá velkým množstvím nul a aby se to všechno nepletlo, tak si místní obyvatelé vymysleli trochu nelogické vylepšení. Všechny cenovky (když už jsou někde napsané), všechny domluvy v taxíku nebo v bazarech se odehrávají v tomanech. V zásadě se jedná o to, že riálu škrtnou jednu nulu a hned tu mají toman. Proč těch nul neškrtají víc, mi stále vrtá hlavou, nul na škrtání je tam spoustu. Jenom tak pro pořádek - 100.000 IRR = 10.000 Tomanů = hruba 82 Kč (kurz se i v průběhu dne mění i o koruny). Doprava Jak jsem psal, země je to opravdu obrovská. S rozlohou takřka 1.648.000 km2 pokryje celou Francii, Spojené království a Německo a ještě tam zbyde hodně místa na několik Českých Republik. Otázkou je, jak v této zemi cestovat. Cestuje se velmi snadno a to autobusem. Ceny za autobus jsou velmi příjemné a jejich četnost mezi velkými městy je velká. Když netrefíte špatný den, kdy se vrací studenti do svých domovů, tak budete v pohodě a své místo i bez rezervace najdete. Cena jízdenky závisí jakým druhem autobusu se vydáte. Pokud zvolíte tzv. VIP bus, který má v jedné řadě 3 sedačky (místo normálních 4), tak si oproti jiným trochu připlatíte, ale budete hýčkání velmi kvalitními službami. I když měříte dva metry, tak se tam i tak v pohodě vměstnáte. Cena za zhruba 220 km je kolem 120 Kč. Obyčejnější busy se s cenou pohybují na ½ až 2/3 ceny VIP autobusů. Jinak všude je někdo jako stevard (stejně jako u Student Agency) a u každého spoje se roznáší menší občerstvení. Pokud chcete lítat, máte v zásadě dvě možnosti. Buď si letenku koupite až v Íránu a nebo ji koupite z domova. Spoje stojí vždy stejně, stát garantuje jednotnou cenu pro všechny dopravce. Takže je jedno, kdy letenku koupíte. Letenku v Íránu můžete zakoupit na mnoha místech v různých turistických kancelářích. Dejte si jenom pozor, aby jste platili správnou cenu. Druhá zmíněná možnost je složitější, ale zase budete mít jistotu letenky. Letenku standartním způsobem zakoupit nelze (díky již zmíněným sankcím). Dá se to, ale obejít. Stačí napsat do některé kanceláře Íránských společností v Evropě. Oni Vám letenku zabookují a vy jim pošlete peníze. Svoje peníze neposíláte rovnou do Íránu, takže nic neporušujete. Zde je jeden tip na jednu z kanceláří ve Vídni, která je schopna komunikovat v Anglickém jazyce a reaguje velmi rychle na emaily. http://www.iranair.at/de Jinak pro orientaci zmíním cenu za jednosměrnou letenku z Teheránu do Shirazu (něco přes hodinu letu) a ta byla 58 Euro. Tento spoj byl obsluhován společností Iran Air, která nabízí, co v Evropě není již zvykem a to relativně hodně jídla a pití i na tomto krátkém letu. Příště se podíváme, jak je to s ubytováním (je to trochu složitější) a pak na nějaké tipy, co navštívit a kolik se zhruba platí za náštěvu většiny hlavních turistických atrakcích. Dále se otřeme o téma bezpečnosti v Íránu a vyjasníme pár mýtů. .
Írán - tipy a triky
Ve fóru Cestopisy
18 odpovědí
Ahoj, chtel bych se zeptat na radu a nejake tipy/triky ohledne stop overu s Emirates. Aby to nebylo tak jednoduché, tak to jeste zkomplikuji tím, ze poletim s dalsimi ctyrmi detmi na camp v Indonesii a budu jejich vedouci. Cesta nam nejlepe vychazi s Emirates a rikal jsem si, ze kdyz uz clovek bude v Dubai, ze by ji mohl navstivit. Nabizi se dve moznost - 1) vyuzit stop over a nebo 2) navolit to tak, abychom leteli druhy den vecer. 1) Trochu jsem surfoval a ziskal jsem si obrazek, co Emirates stop over znamena. Informace, ktere jsem ziskal, byly typu, ze je to bomba, ze jsou tam super hotely a super poust atd. , ale bohuzel jsem nikde nenasel orientacni ceny, a proto bych se chtel zeptat, jestli nekdo se stop overem ma zkusenost, na kolik ho to vyslo a jestli to vubec ma cenu se tim zaobirat. 2) Dalsi moznosti je vybehnout z letiste a pak zas nabehnout nazpatek. Z Prahy letadlo prileta 23:45 a do Jakarty jedna z moznych variant odleta az v 18:30. Zde na foru jsem si cetl nejake tipy (cestovat v noci taxikem, spatnem MHD v noci,...). Kdybych jel sam, tak to proste napalim pres noc. Omrknu to, nebudu spat a pak pujdu do letadla, ale detma to asi nepujde. Z toho vseho mi vychaziji dve otazky: a) Je mozne vyuzit hotel Emirates zdarma, kdyz mame dlouhy vice nez 18ti hodinovy prestup a pak po rychlem spanku se vydat do mesta? b) Nejaky tip na levny hotel, kam by se clovek v noci mohl dostat a mohl vyrazit rano na obhlidku mesta? Doufam, ze se to da nejak pochopit, co jsem mel na mysli. Predem dekuji za rady, moc mi to pomuze. .
Emirates - stop over
Ve fóru Letecké společnosti
4 odpovědi
Ahoj, chtel bych se zeptat na otazky, ktera za chvili bude trapit vice lidi. Jak je to s vizy do Iranu a to s vizy pro pobyt do 14ti dnů. Vsude na netu jsou informace, ktere jsou pomerne zmatene a jdou trochu proti sobe a aby to nebylo malo, kazdy taky rika neco jineho. Situace je takovato: Jedeme do Iranu na 14 dni (budeme tam 13dni) a puvodne jsme si chteli vzit visa on arrival za 60E na letisti v Teheranu a to pry by melo jit bez referancniho cisla turisticke agentury. Kamarad byl na velvyslanectvi, kde pani rikala, ze i tak potrebujeme referencni cislo, ktere stoji cca. 1000, abychom mohli dostat viza na letisti. Dalsi moznosti je pry za 50E pozadat o vizum tady v Praze, ale s tim ze od od cloveka potrebuji nejaky dokumenty a opet referencni cislo. Pote jsme nasli tuto stranku: http://prague.mfa.ir/index.aspx?fkeyid= ... geid=32032 , ktera nabizi spoustu zmatenych informaci, ktere tam motaji jeste vice veci. Napr: The visa applicants must fulfill the following conditions: Foreign countries’ citizens, who wish to visit only the free-trade zones within the Islamic Republic of Iran (Kish, Gheshm, Chabahar, etc.), may apply and receive visa after their arrival at the airport – for the period of 14 days. Should they wish to travel to other parts of the country, they may apply for the appropriate visa at the local office of the Ministry of Foreign Affairs. pak: Tourist visa All persons applying for the tourist visa – persons who wish to visit tourist attractions and sightseeing, or persons who travel to visit the holy places in Islamic Republic of Iran – may apply for the visa in two ways: Through a licensed travel agent By personally bringing or by mailing the application documents to the Islamic Republic of Iran Embassy – the Visa Department – in Prague. a aby toho nebylo malo: Airport Visa Before taking the trip make sure with the Embassy on validity of current conditions The application for Airport Visa may be filled out electronically through the internet website of Ministry of Foreign Affairs If the Czech citizen received visa in the past, his Airport Visa Application be handled with priority. The Airport Visa are being issued at the airports "Imam Khomeini," "Mehrabad", "Kish", "Gheshm", "Bushehr", "Shiraz", "Tabriz", "Mashhad" and "Chabahar". The validity of applicant’s passport has to be at least extra 6 months Airport Visa fee is 50 €. Holders of the diplomatic and service passports, and the accredited journalists and reporters, do not need this type of visa. Visa issuance procedure may be fastened in case of cooperation with travel agents. Applicants not fulfilling the above stated conditions hold full responsibility for the rejection of their visa application and will be asked to return to their starting destination at their own costs. Moje otazky zni: 1) Potrebuji referencni cislo (nechce se mi ho moc platit) na letisti v Teheranu, abych dostal vizum a nebo mi staci vyplnit prihlasku na jejich strankach ministerstva zahranici (kterou jsem nikde nenasel)? 2) Letel jste nekdo do Iranu a ziskal jste vizum on arrival bez referencniho cisla? 3) Kde ziskat referencni cislo? Mate nekdo nejak dobre zkusenosti? Je to trochu zmateny prispevek, ale moc nevim, jak se na to nejak nezmatene zeptat. Predem diky za odpovedi. Honza .
Írán - víza
Ve fóru Víza, odletové taxy, upozornění
6 odpovědí
Před časem jsem se rozhodl sepsat pár zkušeností ze svého pobytu v Íránu. O tom, jak to chodí nebo chodilo na letišti (ten den, kdy jsem jsem žádal o vízum) se můžete dočíst zde viewtopic.php?f=53&t=3229. Ve druhém přispěvku jsem řešil technické věci jako jsou například peníze a jak je důležité mít všechny peníze určené na výlet u sebe a jak fungují rialy (kolik mají nul a tak). K tomu jsem přidal pár zkušeností s dopravou po Íránu. Jestli vás to zajímá, mrkejte na odkaz: viewtopic.php?f=29&t=3278. Takže směle můžeme jít na to: Ubytování Írán je poměrně levná země. Takřka vše je levnější než v České republice. Kdyby jste dostali bláznivý nápad a rozhodli se v Íránu řidit (doprava se tam řídí těžko pochopiptelnými pravidly), tak byste byli velmi potěšeni cenou benzínu. V přepočtu litr benzínu stojí 7-8 Kč. Takže v tomto ohledu je to ráj na zemi. Co tak růžové není, je dostupnost levného ubytování. Írán zatím není země, která je plná backpackerů a tomu odpovídá i nabídka hostelů. Takřka skoro žádná není. Například Teherán, což je město, kde žije něco kolem 14 milionů obyvatel, nabízí jenom dva hostely a z toho jeden je velmi skromný. Ostatní ubytovávací kapacity se pohybují minimálně něco přes 30 dolarů. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit jeden ze zmíněných hostelů. Hostel se nachází v severní části Teheránu v ulici, která dá vašemu taxikáři zabrat, je to tam trochu náročnější k nalezení. Na druhou stranu na stránkách hostelu se dá najít velmi podrobný popis cesty k nastudování. Cena je 15 dolarů za sdílený pokoj s deseti lůžkama a abych nezapomněl, hostel se jmenuje „Seven hostel“ a zde je na něj odkaz: http://sevenhostels.com/ Dalším zařízením, které jsem měl tu čest vyzkoušet, byl hostel respektive hotel ve městě Shiraz, což je město, které byste rozhodně neměli vynechat. Hostel s hogo fogo jménem „Niayesh Boutique Hotel“ se nachází přímo v centru kousek od místní historické pecky - Shah-e-Cheragh Shrine. Cena je opět deset dolarů za sdílený pokoj. Posledním městem, ve kterém jsem strávil „backpackerskou“ noc, je město Yazd, což je město v poušti a pro mě asi to nejzajímavější město v Íránu. (měst jsem viděl asi pět, takže moje hitparáda není určitě kompletní). Hotel se jmenoval „Kohan hotel“ a nacházel v labyryntu ulic v centru. Občas to bylo trochu napínavé najít cestu zpět. Cena byla opět deset dolarů za jedno lůžko v pokoji pro deset lidí. Couchsurfing Jak správně tušíte, tak jsem zbývající noci strávil couchsurfingem, který je velmi, velmi populární jak mezi Íránci, tak i mezi Čechy v Íránu. Takřka každý couchsurfer, který mě hostil, hostil v minulosti již nějakého Čecha. Dle mé zkušenosti jsme třetí hned za Číňanama a Polákama a to na malou zemi kdesi v Evropě není vůbec špatné. Je vidět, že Češi myšlenku couchsurfingu berou vážně. Pokud nevíte, co to je – tak si zkuste trochu zagooglovat. Věřte, že je to velmi levná možnost ubytování. Ještě bych měl zmínit, že couchsurfing v Íránu má zvláštní specifika nebo minimálně v mém případě měl. Jedním ze specifik je to, že by měl být v Íránu nelegální. Trápit se tím, ale tolik nemusíte, protože i tak je velmi snadné najít svého couchsurfera. Když překousnete to, že v Íránu má couchsurfing grády a že občas moc nevíte, kde jste a kam jedete a že jsou vám nabízeny různé „produkty,“ které nechcete a nebo které jsou v Praze prostě dostupnější, tak je tato varianta ubytování asi nejlepší. Je to zajímavá a poměrně bezpečná exkurze do života místních lidí, kteří vám ukáží jiný než turistický Írán. Bezpečnost V naší české kotlině má Írán pověst ne příliš bezpečné země. Možná je to ale tím, že si ho mnoho lidí plete s Irákem. V místech, kde jsem se pohyboval Teherán-Shiraz-Yazd-Esfahan-Karman-Qom, jsem neměl ani jednou špatný pocit (možná trochu v Qomu). Města (hlavně Teherán) vypadají velmi Evropsky a jsou plná lidí, kteří vám opravdu chtějí pomoc. To, že vláda vládne tvrdou rukou, je vidět na vysoké bezpečnosti pro turisty. Pakliže jste evropsky vyhlížející turista neměl by být ani problém s nějakým okradením a nebo nedejbože s přepadením. Kdyby Íránec chtěl okrást Evropana, tak tresty jsou daleko vyšší než, kdyby Íránec chtěl okrást Íránce. To dělá Írán bezpečnou zemi pro cestování, takže pak vás místní vláda může vesele okrádat při několikanásobně vyšším vstupném na všech památkách a k tomu se připojí místní hoteliéři, kteří nabízejí „speciální“ turistické ceny. Takže pokud se budete držet „turistických“ oblastí a nezavítáte tam kam nemáte (přesný výčet je na stránkách ministerstva zahraničí), tak budete v klidu. Závěr Původně jsem chtěl popsat ještě nějaké tajné rady co navštívit, ale to si nechám na příště. Už by to bylo moc dlouhé a mě se nechce dál psát. Takže na závěr – jestli máte možnost jet do Íránu, tak jeďte co nejdřívě, ať to stihnete před turistickým boomem, který je již na obzoru. Je to super země, kde si odpočinete od piva a uvidíte spoustu zajímavých míst. Pár fotek závěrem: https://instagram.com/vo.cas.ontheway/ .
Írán - tipy a triky 2
Ve fóru Cestopisy
10 odpovědí
Ahoj, vrátil jsem se před časem z Íránu a chtěl bych se s Vámi podělit o zkušenosti se získáním víz na místě. Takže jak to vlastně všechno je? Přistanete v půl třetí ráno místního času již poměrně dost unavení a vyrážíte do více než 2,5 hodinového boje. Na letišti chybí jakékoliv rozumné cedule, které by Vás navedli. V jednom místě budete stát trochu v rozpacích, jestli se máte vydat ke kufrům a nebo jestli máte sledovat ceduli „visa.“ My jsme se správně vybrali druhou možnost. Na místě, kde by člověk měl dostat vízum panuje neskutečný zmatek. Asi pul hodinu nám trvalo se trochu rozkoukat a zjistit kam a v jakém pořadí máme jít. Tady je návod, který platil pro 2.10. Postupně v Íránu v průběhu cesty jsme zjišťovali, že každý den byl trochu jinak. 1) Nejprve je potřeba si stoupnout do fronty na získání Íránského pojištění. Pán za přepážkou byl poměrně zmatený a nereagoval na připomínky, že člověk je dávno pojištěný. Takže o 15 Euro a hodinu později jsme se mohli vydat z vytištěnou a4, která říkala, že jsme pojištění, k dalšímu oknu. (pojištění je úplná novinka a vypadá to, že každý den je to trochu jinak, občas se musí zaplatit občas ne). Pro pojištění si museli i lidé, kteří měli vízum z domova. 2) S papírem jsme šli k dalšímu oknu, kde již čekalo dobrých 20-30 zmatených lidí s pojištěním i bez, což situaci udělalo ještě více zajímavější. Po asi 30 minutovém čekání jsme se dostali na řadu, byl nám sebrán pas a zase jsme mohli čekat. Nějak jsme jim dali referenční číslo – stále nevím, jestli je potřeba a papír s pojištěním. Po asi 15 minutách si nás zavolal místní velmi nepříjemný zřízenec a napsal dle ksichtu na papír částku, kterou má člověk zaplatit za pojištění. My jsme byli s 50 E ti štástnější. (Jinak rada – vemte si minimálně pár euro na vyřízení víza, usnadní Vám to jejich vyřízení). 3) Pomalu jsme se začali cítit jako v počítačové hře, kde člověk dostává různé úkoly a plní mise. Takže jsme vydali se k dalšímu oknu, kde jsme zaplatili požadovaný obnos a za 15 minut jsme se takovým usmrkaným papírkem mohli vrátit k oknu, kde jsme byli před tím a kde přibyli další lidi s nakoupeným pojištěním a dalších pár zmatených zoufalců z pozdějších letů. 4) U okýnka jsme to trochu prorvali (mějte ostrý lokty) a po asi 20 min jsme dostali konečně vízum. Říkali jsme si, že už je to všechno v pohodě, ale ještě nás čekala druhá část hry. 5) Po celé komedii, kdy opravdu nezáleželo, jestli jste přišli první nebo poslední (my byli poslední a dostali jsme vízum jako jedni z prvních – možná pomohlo ref. číslo), jsme se vydali na pasovku. Zamračený týpek nám dal razítko a my jsme šli hledat bágly. Samozřejmě žádný info k dispozici, takže začala detektivní práce. Kufry byly na druhé straně letiště (to nás už moc nepřekvapilo) a k dostání byly v reklamacích u Iran Air (to už jsme se unaveně zvedli obočí). 6) Ještě zbývalo najít směnárny, které jsou v 5 ráno zavřené. Díky dalšímu zbloudilému hráči (cestovateli), jsme jednu našli a vyrazili jsme v 5:30 do světa. Takže pevný nervy a berte to všechno s rezervou. Prostě hrajete hru o to abyste se dostali do země, která je plná příjemných přátelských lidí. Jenom na to letiště vybrali dementy. Když bude zájem tak napíši menší článek s pár tipama, co a jak a kde v Íránu. .
Írán - visa on arrival
Ve fóru Víza, odletové taxy, upozornění
17 odpovědí
Nějak jsem se zakoukal do pouští, hrozně mě to v nich baví a i letos bych se do ní rád dostal. Asi jediná možnost bude při dlouhém přestupu v Dubaji. Přistaneme ve 14:40 a další den máme let ráno v 8:10.Koukal jsem se na nějaké túry do pouště, které se v Dubaji nabízí a nejsou moc lákavé a hlavně, skoro všechny začínají ve 14:30, což je na prd. I tak bych se do pouště chtěl podívat a napadlo mě pár nápadů, jak to udělat.1) Najít nějakou túru, která začíná po třetí hodině a je opravdu jenom o poušti. Nějak moc nepotřebuji si dávat "tradiční" oběd a tance, jak je to v ostatních. Nemáte někdo tip na nějakou agenturu?2) Půjčit si auto - koukal jsem, že třeba Fossil Rock Mapa - SAE (ikonka hory napravo od Dubaje) není vůbec daleko. Nejsem si akorát jistý, jestli se dá někam rozumně dostat do pouště v autě z půjčovny, aby ji člověk viděl a zároveň to bylo bezpečné (hlavně pro to půjčené auto). Nemáte někdo s návštěvou pouště kousek za Dubají autem z půjčovny zkušenosti?Dík Honza  .
Dubaj - výlet do pouště
Ve fóru Co vidět a navštívit
1 odpověď
Ahoj, máte někdo zkušenosti s novou formou žádosti o vízum do Íránu? Před nedávnem spustili https://e_visa.mfa.ir/en/ a já se tam nemůžu dopátrat informace, na kolik dní vízum dávají a kolik stojí. Koukal jste už někdo na to? Dopátrali jste se? Dík Honza .
Írán - eVisa
Ve fóru Víza, odletové taxy, upozornění
2 odpovědi
Ahoj cestovatelé, díky Cestujlevně jsem se celkem rozcestoval a pak to dopadlo tak, že jsem začal organizovat cestovatelský festival - Zcestomítání. Kde se vždy snažíme posouvat hranice a ukázat, že to s dnešním světem není tak hrozné, jak by se mohlo zdát. Přednášek je sedm a já se nejvíc těším na přednášku od Lékařů bez hranic o boji s ebolou v Sierra Leone anebo na kluky z Lada Svetom, kteří dojeli Ladou ze Slovenska až do Mongolska. Jsou to takový “punkovější” Trabanti a je s nimi snad ještě větší sranda. Tak doražte v sobotu 10.12. do kina Dlabačov! Myslím, že by se to zvídavým cestovatelům mohlo líbit. Zvedne jim to takhle před vánoci náladu. https://www.facebook.com/events/186947871760131/ http://www.rozhlas.cz/radiowave/casabla ... i--1676692 Program: 14:00 SIERRA LEONE: Na Ebolu, a někdy i na pláži - Reena Sattar (Lékaři bez hranic / Médecins Sans Frontières (MSF)) 15:15 BHÚTÁN – cesta do pohádky - Karolína Frýzková 16:15 KDE ŽENY VLÁDNOU - Katka Karásková 17:15 ŽÍT JAKO INDONÉSAN a pracovat na dálku - Adéla Zelenda Kupcová - EDUnomád 18:15 JAK CESTOVAT NALEHKO? - Štěpán Trojánek - Pod 7 kilo 19:15 BLÍZKÝ VÝCHOD- místo, kde se píše historie - Honza Macháček 20:15 LADA SVETOM - MongoLADA 2016 - Matej Fabšík a Majo Grofčík + Workshop s ilustrátorem Janem Laštovičkou, kde si vaše děti budou moci vyrobit dioráma Honza .
Cestovatelský festival - pozvánka
Ve fóru Co se nevešlo
0 odpovědí
Toto je nejspíš poslední přízpěvěk ze série mých mouder o Íránu. Zde jsou odkazy na předchozí moudra: 1) Zkušenosti se získáváním visa on arrival: viewtopic.php?f=53&t=3229 2) Poznatky z dopravy po Íránu a z financí (nemyslím tím bankovnictví): viewtopic.php?f=29&t=3278 3) Ubytování a couchsurfing: viewtopic.php?p=18973#p18973 4) Města Teherán, Shiraz a Yazd: viewtopic.php?f=29&t=3295 Dnes se budu věnovat daším městům, které jsme na cestě navštívili. Bude to na Íránské poměry hodně turistický Esfahán, pak Kashan a poté velmi konzervativní Qom, kde je vhodné být konzervativní také a moc neprovokovat. Esfahán Se svými více než 1,6 milionu obyvatel se jedná o třetí největší město Íránu ležící zhruba uprostřed celé země. Město je na Írán plné turistů. Turisté jsou hlavně z Německa a jsou v důchodovém věku a pak také hodně z Číny. Je vidět, že místní to vědí a už praktikují osvědšené turistické šmelící taktiky. Takže si dejte trochu bacha. Také to vypadá, že vůči Esfahánu panuje trochu nevraživost. Několik lidí nezávisle na sobě nám sdělilo, že Esfahánu jsou lidé nafoukaní. Prostě je to typické turistické město, kde se vás taxikáři budou snažit obrat a tak. Jinak město je pěkné, ale mě nějak v paměti moc neuvízlo. Uvízla mi jedna restaurace, která vaří místní specialitu, kterou můžete dostat jenom přes oběd. Bohužel mi neuvízlo v hlavě jak jméno restaurace, tak i jméno jídla. Jediné, co vám mohu říci, že mi poprvé opravdu chutnalo a že jsem se oblizoval až za ušima (pokusím se doptat, kde a co to bylo). Uprostřed města je velké naměstí, o kterém místní tvrdí, že je největší na světě (to se tvrdí v každém druhém velkém městě na světě). Je to takový hezčí 1,5 násobný Karlák, ale bez tramvají. Stačí napsat Esfahán do Googlu, dát obrázky a hned na vás bude koukat. Vlastně všechno, co na fotce na náměstí uvidíte je dobré naštívit. Jsou tam dvě mešity, každá za 150000-200000 Riálů vstupné a pak je tam jeden palác, ze kterého je krásný výhled na náměstí a na okolní hory kolem města. Vstupné je zase 150000 Riálů. Jestli chcete šetřit, běžte se podívat na ten výhled. Mešity jsou super, ale dají se oželet. Pak tam mají jeden známý most (opět Google a opět tam bude mezi prvnimi obrázky), který je přes řeku, kde není voda. Místní se na něm scházi a klábosí. Je fajn si na něj sednout a koukat na západ slunce. Dobré je se jít projít po bazaru (kde zase prodávají boty) a trochu bloudit po městě. Mají zde i krásné parky, některé jsou bohužel opět za univerzální cenu 150 tisíc Riálů. Jinak město je fajn, ale mě moc tolik neoslovilo. Vy ho, ale určitě navštivte a udělejte si vlastní názor. Já mám občas názory trochu pokřivené. Kashan Kashan je město v poušti. Když si to tak vemu, tak vlastně většina měst v Íránu jsou v poušti. Takže to asi není úplně převratná informace. Každopádně cesta z Esfahánu autobusem do Kashanu byla nádherná. Okolo vás bude poušť (jak jinak – nějak jsem se do nich letos zakoukal) a když to trefíte tak, že cestou bude zapadat slunce, tak budete přilepeni na okýnku a nevěřícně zírat. Poté, co jsme v Kashanu vystoupili z busu, hned se kolem nás seběhli otravní taxikáři. Byli tak otravní, že jsem si vzpomněl na Indii a řekl jsem si, že je to ještě v mezích. Každopádně to byla první otravná zkušenost s taxi. Jinak opět o městu vim celkem prd. Měli jsme tam couchsurfera a ten nás tam celkem protáhl a když za někým chodíte, tak moc nevnímáte, kde jste. S ním jsme navštívili místní největší pecky a to jsou tři historické domy. Vstupné za všechny tři bylo 350000 Riálů. Můžete navštívit i každý zvlášť. Doporučuji to hlavně lidem, kteří se vyznají v TZB. Na to, že domy jsou více než 400 let staré, tak mají úžasně promakanou regulaci vnitřní teploty jak v létě, tak i v zimě. Dále mám pro vás jeden tip, který vám ušetří peníze. Možná budete přemýšlet, že byste si zajeli do vesničky Abyaneh (pišou o ní i v Lonely planet). Nejezděte tam. Je to asi 60km od Kashanu a nestojí to za to. Různě po vesnici jsou rozmístěné babky, které se chtějí nechat za úplatu vyfotit. Kharanaq z minulého dílu byl pro mě jednoznačně lepší (hlavně tím, že jsme tam byli defakto úplně sami). Na druhou stranu všechno má své klady a zápory. Hlavním kladem je, že cesta je opět úžasná a mimo to, pojedete kolem základny, kde by měl probíhat íránský jaderný výzkum. Takže všude možně kolem základny jsou rozmístěná protiletadlová děla a určitě ještě větší pecky. Cítil jsem se trochu jako v Bondovce. Jinak v Kashanu je opět velký bazar, kde opět prodávají to samé jako všude jinde po Íránu. Všude to jsou převážně boty (trochu jim křivdím – vím to). Důvod, proč Kashan bylo moje druhé nejoblíblíbenější město v Íránu, je poušť (nedám si s ní pokoj), která se rozprostírá kolem města. Koupili jsme si a možná zbytečně za drahý peníz, noc v poušti. Za 50 dolarů na osobu (nejspíš to půjde i levněji, když budete smlouvat) nás náhazeli do místního dopravního prostředku (Saipa Nasim), kterého jsou hordy po celém Íránu. Za tuto cenu jsme měli menší turné po městě. Navštívili jsme místní mešitu – jedna z těch hezčích (jméno si bohužel nepamatuji) a pak podzemní město, což jsou v podstatě chodby v podzemí, kam jsme se pořádně nevešli a kde vás znuděný vrátný nechá běhat samotné, takže se můžete vydat na průzkum na vlastní pěst. Jenom taková technická – nikde nejsou ukazatele, jak ven. Tažke je to trochu dobrodrůžo. Poté jsme vyrazili do pouště, kam by se Evropan neodvážil ani ve svém „drsném“ SUV. Zde v Íránu to dávají v pohodě v autě, které není více vyspělejší než Škoda Favorit, technicky vychází z nějaké staré Kii a ještě k tomu to pálí 80 km/h na cestě komplet pokryté pískem. Takže o zábavu bylo postaráno. První zastávkou byly duny, kde jsme se proběhli a pak vyrazili na západ slunce nad vyschlým solným jezerem. Byla to pecka a jsem si jistý, že se tam vrátím. Noc jsme strávili v místě, kde po mnoho staletí před námi přespávali kočovníci pouští. Dostali jsme večeři i snídani a pak také třesavku přes noc. Přes noc je v poušti opravdu zima, ale i zde se nějaká ta kladná věc najde. Přes noc jsou vidět nádherné hvězdy, takže tu zimu nějak díky tomu překonáte. Takže výlet doporučuji i za tuto trochu větší cenu. Tady je odkaz na obrázek, kde jsme spali. Tu cestovku neznám: http://www.rent-a-guide.com/tour/13413- ... -in-desert . Ještě jedna věc. Bacha na místní pouštní zvěř. Mohou se tam plazit nebezpeční hadi a běhat štíři. Těsně než jsme přijeli, tak zrovna jednoho hada a pár štírů chytli. Tak koukejte pod nohy. Zde je jedna dokumentující a vysvětlující fotka. https://instagram.com/p/9RmjQboIVV/?tak ... s.ontheway Qom Jelikož v zásadě nic moc na svých cestách neplánuji a nechávám se unášet tím co je, tak občas navštívím místa, kam jsem původně ani nechtěl zavítat. Qom se mezi ně řadí. Kdykoliv jsme se zmínili, že to možná vezmeme přes Qom, tak si místní mladší generace klepala na hlavu. Říkali nám, že není moc o co stát a že si máme dát bacha, když tam pojedeme. Takže jsme tam samozřejmě omylem skončili. Nejprve začnu toutu krátkou vsuvkou. Místní taxikáři vyhrávají cenu za největší otravnost v Íránu, tak se obrňte trpělivostí. Jsou schopni tvrdit, že žádný autobus do Teheránu nejezdí a že máte jet s nima. Tohle všechno jsou schopni tvrdit před autobusem, kde ve dvěřích stojí týpek a řve: „Teherán!“ Byl to hold takový menší flashback zpátky do Indie. Zpátky k městu. Byli jsme tam 4 hodiny a stačí to. Je zde opravdu citít, že lidé tak nějak více věří. Jedná se o druhé nejsvatější město Íránu a také o baštu islámské revoluce. Mají zde i mezinárodní školu pro studenty islámu, kam jsme se nějakým záhadným způsobem byli také podívat. Ve městě je vlastně jenom jeden hlavní highlight a to je mešita (pokud si správně pamatuji jméno) „Hazrat-e Masumeh.“ Zde stejně jako v Shirazu nic neplatíte a dostanete průvodce. Na rozdíl od Shirazu nemůžete jako člověk, který není muslim dovnitř. Jste jenom venku. Jinak v centru je opět bazar, který je plný bot, ale i ostatní ch věcí. Je takový více různorodý a více autentický. Přece jenom, kdo by z turistů jezdil do Qomu. Potkali jsme jenom jednu skupinu turistů (opět důchodci z Německa). Celkem se mi tam líbilo, ale byl jsem rád, že ve městě nespíme. Je zde nedostatek levného ubytování a je to takové až moc konzervativní. Abych to shrnul. Qom je velmi zajimavé vidět, ale pokud ho vynecháte, tak si vlasy trhat nebudete. Atmosféra a chování lidí ve městě vypadali přesně tak, jak jsem si mylně před cestou myslel, že to bude vypadat v celém Íránu. Je to velmi konzervativní prostředí. Na druhou stranu ostatní města a hlavně Teherán překvapí svojí uvolněností. Závěr Tak a je to snad vše. Írán je určitě na dýl než na 14 dnů, ale stejně jakýkoliv počet dnů je lepší než 0. Jeďte tam, co nejdříve. Místní vláda pochopila, že turismus je dobrý business a snaží se udělat ze země turistický ráj. To na jednu stranu přinese kvalitnější služby, ale také odnese nějaké to kouzlo. Čím dříve pojedete, tím lépe. Pár posledních věcí na úplný závěr, na které jsem zapomněl a nebo se nevešli. 1) Občas mají v buse nebo v metru prostor pouze pro ženy. Je dobré to vědět. Naší první jízdu jsme omylem strávili v ženské sekci a vyvolalo to mírné pozdvižení. 2) Dá se zde v pohodě koupit Coca Cola a Pepsi. Takže s tím, že jejich úhlavní nepřítel je USA, to nebude tak horké. 3) Bacha na íránskou dopravu. V podstatě neexistují přechody a vy můžete přecházet, kde chcete. Chce to trochu zvyk. Byl bych rád, kdyby to vidělo sdružení Automat. Doprava se zde umí regulovat sama a nejsou zde potřeba nějaké stupidní zklidňovací (to jen takový malý hate na závěr). 4) Občas, když bude očividné, že hledáte tágo, tak vám zastaví běžný řidič, že vás sveze. Někdy je to dražší a někdy naopak levnější. Jednou jsme natrefili na pána, který byl pilot v USA a byl velmi zajímavý. Bylo by to na dlouý příběh, třeba někdy jindy ho popíši. Píšu to, abyste jste se nedivili, proč vám lidé stále zastavují a něco na vás pokřikují. Tak bookujte letenky a balte kufry a leťte poznat zajímavou zemi! http://cestujlevne.com/top-levne-zpatec ... -2-735-kc/ .
Írán - tipy a triky 4
Ve fóru Cestopisy
3 odpovědi
V předchozích přízpěvcích jsem se věnoval tomu, jaký boj je získat vízum na letišti v Teheránu. Je potřeba se opravdu obrnit velkou trpělivostí. Proto, abyste byli lépe připraveni a nečuměli jako pucy, klikněte na tento odkaz: viewtopic.php?f=53&t=3229 .V dalším díle jsem se rozepsal o penězích a dopravě po Íránu, jestli chcete vědět, jak se tyto věci v Íránu mají, mrkněte na následujicí odkaz: : viewtopic.php?f=29&t=3278 . Třetí a zatím poslední přispěvek byl o ubytování a také couchserfungu v Íránu, který pro mě byl taková divoká karta výletu. Ještě jsem tam přidal bezpečnost a bylo po všem. viewtopic.php?p=18973#p18973 Dnes bude následovat další díl. Nejprve bych rád předeslal, že v Íránu jsem byl všeho všudy 13 dní, takže spousta věcí mi utekla, takže stále čekají na objevení. Vydal jsem se s kamarádem na tradiční 14-ti denní „doporučenou“ cestu dle Lonely planet (naplánovali jsme ji dříve, než jsme vůbec Lonely planet otevřeli). Jeli jsme ji v protisměru. Začali jsme v Teheránu, pak jsme přeletěli do Shirazu a ze Shirazu jsme pokračovali přes Yazd do Esfahánu. Poté jsme navštívili město Kashan a Qom a pak jsme se ocitli o trochu dřív než jsme původně chtěli opět v Teheránu. Letem světem popíši svoje dojmy (jsem si jistý, že ostatní je budou mít trochu jiné). Teherán Teherán je obrovské město s 14-ti milionovou populací. Je roztahaný kam oko dohlédne a to není zase tak daleko. Teherán pokračuje i tam, kam oko díky velkému smogu nedohlédne. Je to prostě velké město, kde toho pro obyčejnou turistiku tolik není, což občas není na škodu. Co stojí za vidění je určitě velký bazar v centru, ze kterého jsem byl unešen a zárověň překvapen. Prodávají tam převážně boty a pak taky trochu zlata, šátků, trochu koření a pak zase spoustu bot a sem tam nějaký ten koberec. Je opravdu lehké se tam ztratit a je opravdu žadouc, aby se tak stalo. Jednou z mála historických budov, co jsem navštívil v Teheránu, byl Golestan palace. Abych byl upřímný, asi bych si to odpustil. Za vstupné 150000 Riálů do objektu a pak za další poplatky do jednotlivých sekcí to moc nestojí. Mě Evropou zhýčkaného turistu to moc neoslovilo a moc se mi tam nelíbilo. Podle mě se peníze dají investovat lépe. Kde jsem je opravdu nechal rád, tak to byla věž Milad Tower, která je šestá nejvyšší na světě a tyčí se nad severním Teheránem. Jediný zápor je ten, že se z ní špatně fotí, ale jinak je plná kladů. Je z ní vidět velká část Teheránu. Až tam budete, tak zkontrolujte, jestli česká vlajka není naopak (minule byla). Zaplatíte 150000 Riálů. Jenom se připravte, že je to nejspíš na tágo. I přes poměrně dobré a levné MHD v Teheránu, se tam sockou jednoduše dostat nedá. https://instagram.com/p/8clhdCoIeB/?tak ... s.ontheway Další věží a i o dost známější je Azadi Tower. Jakmile si zadáte slovo Teherán a nebo dokonce Írán, tak Vám s velkou pravděpodobností vypadne fotka tohoto monumentu. Azadi Tower se nachází kousek od letiště pro vnitrostátní lety Mehrabad. Mě se tam líbilo, i když se tou dobou věž opravovala a nešlo jít nahoru. Vypadá to tam jako trochu lepší park na Jižním Městě, což my bylo sympatické (z JM pochazím  ). https://instagram.com/p/8ceoY7oIYE/?tak ... s.ontheway Teďka tu pro Vás mám takový tajný tip. Potkejte nějakého couchsurfera a poproste ho ať Vás veme na horu, která se tyčí do výše takřka 4000 metrů nad Teheránem a na kterou se dá vyjet lanovkou. Vyjedete +- 200-300 výškových metrů pod vrchol za velmi rozumných 350000 Riálů (to je skoro obdobná cena jakou dáte v letě ve Špindlu , když jedete na Medvědín). Rázem jste přes 3500 metrů vysoko, je Vám zima, motá se Vám šiška a špatně se Vám dýchá, ale stojí to za to. Je tam suprový výhled na Teherán a hlavně ruku na srdce, v jakém hlavním městě se můžete dostat lanovkou skoro do 4 tisíc metrů nad mořem? Je to na červené lince a je to konečná kdesi na severo-východě. Bohužel si jméno stanice nepamatuji. Jinak hora se jmenuje Tochal - https://en.wikipedia.org/wiki/Tochal . Pak mám ještě jeden poslední tajný tip a to je místo, které jsem viděl bohužel asi jenom na deset minut a to chvíli před tím, než jsme vyrazili na letiště. Je to most, který se jmenuje „Tabiat bridge“ a je to pecka. Byl jsem tam pouze na pár chvil a to večer, ale myslím si, že by to stálo za delší naštěvu. Ještě odkaz na obrázek a jdeme dál: http://static.guim.co.uk/sys-images/Gua ... x1236.jpeg Jinak Teherán je tak na dva dny, jestli máte rádi muzea tak i na víc. Já je rád moc nemám a tak jsem tam omylem strávil dny 4. Svět je prostě plný paradoxů. Shiraz Teď už to bude letem světem. Jedná se o historické město, o jehož historii nevím skoro vůbec nic. Leží asi šedesát kilometrů od Persopole. Persopolis je místo, které musíte navštívit, je to něco jako Tadj Mahal v Indii a nebo Eifelovka v Paříži. Takže to pro mě nebyla absolutní pecka, ale je to prostě dobré vidět a pak si to odškrtnout. Vstupné na tuto historickou pecku stálo 150000 Riálů (to je vlastně cena, která se platí všude). Za cestu tam i zpět s jedním maníkem, který nás vzal sebou, jsme utratili 800000 Riálů za dva lidi. Kousek je i Necropolis, což jsou vytesáné sochy ve skále. Dá se tam kouknout přes plot a vyrazit dál bez placení. Jinak v samotném Shirazu se nachází hromada památek a za skoro všechny se platí 150000 Riálů. V Íránu obecně se vyplatí trochu vědět kam jdete (což my jsme absolutně nikdy netušili), protože občas za tu samou částku, co dáte za pecku jako Persopolis, uvidíte vybrakovanou mešitu a nebo bývalé vězení, kde je nyní zahrada a kde nic moc neroste (zde jsem těch peněz opravdu litoval). Takže rada je taková, běžte tam, co opravdu chcete vidět, jinak vykrvácíte na vstupném. Co je v typické po celé zemi a co je i v Shirazu, tak je bazar. Bazar je zde opět veliký a opět tu mají všude boty a krom bot také opravdu velmi bizarní figurýny. Celkem jsme se nasmáli. Je to asi trochu úchylka Íránců. Skoro každá figurýna byla unikát. Figurýny občas neměli půlku hlavy a nebo vypadaly, že si žijí svůj disko příběh. Mrněte na exkluzivní kolekci figurýn. https://www.facebook.com/jan.machacek1/ ... 968&type=3 Co byste určitě neměli vynechat je třetí nejposvátnější místo v Íránu a to mešita nebo lépe „Shahcheragh shirne.“ Pro mě to byl jeden z největších zážitků v Íránu. Při vstupu je Vám přidělen průvodce, který vysvětluje, jak samotný komplex, tak i historii islámu a když budete zvědavý, tak i praktické věci ze života muslimů. Na konci dostanete čaj, sušenku, poměrně zajimavý džusík z divné houby a nakonec knížku, kam se můžete podespat. Pak Vás vypustí a vy si tam můžete běhat již samy. Dohromady jsme tam byli vlastně třikrát a vy tam běžte alespoň přes den a pak i večer, opravdu to stojí za to. Jak to tak bývá, ty nejlepší věci jsou zadarmo a to platí i v tomto případě. Stačí být trochu otevřený novým kulturám a o parádní zážitek je postaráno. Jinak dejte si tu práci a trochu si zagooglujte a uvidíte neskutečné množství zrcadel a stříbra na jednom místě a věřte, že v reálu to vypadá naprosto impozantně. Yazd Zde jsem byl asi nejspokojenější v průběhu celého výletu a logicky jsme zde strávili jenom jednu noc (pak mě to docela mrzelo). Yazd nebo minimálně jeho centrum je trochu něco jiného. Vypadá jakoby z oka vypadl nějaké mapě v Call of Duty 2 ze severní Afriky. Yazd je pouštní město a je jedno z nejstarších na světě (ne jenom pouštních), kde se člověk hlavně v centru velmi snadno ztratí. Jsou tam uzké uličky zhruba tak akorat pro jedno auto, které sotva projede. Domy z ulice nemají takřka žádná okna. Po okolí je vidět velké množství tzv. lapačů větru. Jsou to věže, které měly dobách minulých ochlazovat místní příbytky. Věřte, že je to potřeba. Na začátku října zde teplota vystoupila až ke 36 °C a přes léto zde mají velmi snadno přes 50 °C. V samotném městě je velmi snadné navštívit místní turistické pecky. Co mi ale uvízlo v hlavě jsou výhledy ze střech domů, nic takového v Evropě není. Už jste asi pochopili, že výhledy mám rád, tak jsem si zjistil, kde by měl být ten nejlepší ve městě. To místo se jmenuje „Tower of Silence“ a když v Yazdu budete, vydejte se tam před západem slunce a ocitnete se na místě, které vypadá jako vystřižené ze Star Wars. Pak se před Vámi ocitnou dva kopce. My jsme vybrali ten nalevo, který byl o fous vyšší. Když se po krkolomné cestě vyškrábete na horu, tak si můžete užívat nadherného výhledu na zapadající slunce a město Yazd, které se utápí v posledních paprscích dne. Je to tam taková romantika Blízkého Východu. Cesta z centra trva zhruba 20 minut tágem a 4 lidi stále 200000 Riálů tam i zpět. Na místě jsme platili 50000 Riálů za vstup. https://instagram.com/p/8mvouFIIdz/?tak ... s.ontheway Kolem Yazdu jsou i další zajimavá místa, na která se určite vyplatí jet ve více lidech (můžete sdílet tágo) a nebo když budete chtít být větší dobrodruzi, tak si chytnete stopa. My jsme dobrozdruzi nebyli a vzali jsme si tágo a vypravili jsme se na místo, které se jmenuje Kharanaq. Kdysi to byla poslední zastávka v poušti před Yazdem. Nyní je historická část opuštěná a vy si tam díky tomu můžete hrát na vojáky. Můžete tam běhat po střechách, prolízat okny a pak si užívat nádherné výhledy na okolní hory. Dejte jenom bacha, ať se po Vámi nepropadne střecha. Je to tam tak na dvě hodiny. Jinak jsem slyšel, že se tam dá i někde spát a v ten moment, kdy jsme tam byli, mi bylo líto, že jsem měli zabookovaný bus. Myslím, že vycházející/zapadjící slunce by byla pecka. https://instagram.com/p/8mycRUIIRl/?tak ... s.ontheway Za tento výlet za zpáteční cestu do Yazdu jsme dali milion Riálů. Kousek od Kharanaqu je i místo se zajímavým názvem „Chak chak,“ tam jsme se, ale v rámci snahy ušetřit nějaký peníz nevypravili. Ostatní cestovatelé říkali, že stejně neni moc o co stát. Závěr Myslel jsem si, že to bude trochu kratší a že to dám dneska úplně všechno, ale opak je pravdou. Ještě to bude na jeden příspěvek a tam se budu věnovat městu Esfahan, Kashan, poušti a pak také městu Qom a doufám, že to nebude tak moc dlouhé. Teď tak nějak na konci mě napadá, že jsem nezmínil životně důležitou věc. V Íránu nefunguje facebook, takže Váš život na sociálních sitích dostane tvrdou ránu. Další věci, kterou neukazujte je zdvižený palec. Mladší generace tomu rozumí a ví, že to není nadávka, ale starší byste mohli trochu urazit. Nedají to najevo, jenom se trochu zamračí a budou se tvářit překvapeně. .
Írán - tipy a triky 3
Ve fóru Cestopisy
6 odpovědí