Guinea aneb Jak se nebát navštívit 11. nejméně navštěvovanou zemi na světě? 🌍
Mnoho mých blízkých mě od této cesty odrazovalo, případně mě psychicky připravovali na nejhorší. Opak byl ale pravdou! Přečtěte si o mé nejúžasnější cestě + mrkněte na mé vlogy na Youtube!
Cestopis z roku 2019 napsal Vojta Adami
Guinea je země svou velikostí a počtem obyvatel na první pohled podobná České republice. Zdání ale klame - ačkoliv s populací něco přes 12 milionů obyvatel ještě může připomínat českou populaci, svojí rozlohou s téměř 250 tisíc km2 je více jak třikrát tak větší než česká rozloha, a dá se tedy srovnat spíše s rozlohou Velké Británie. Pouhý letmý pohled na mapu tedy může klamat, zvlášť u některých, které rozlohy států v určitých světadílech značně zkreslují.
Na této zkreslené mapě vypadá velikost Guineje (vlevo dole) a Česka srovnatelně.
Při přiblížení na stejnou vzdálenost ale uvidíme, jak malá je ve skutečnosti Česká republika.
A o kolik větší je Guinea, byť se jedná o jeden z menších států v Africe 🙃
Další věc, která nás může mást je její název - zdá se totiž poměrně povědomý: Guinea, Guinea-Bissau, Rovníková Guinea, Papua Nová Guinea,... až na poslední jmenovanou se všechny totiž nachází v regionu Západní Afriky, které se dříve říkalo právě Guinea. Rozdíly pro případného návštěvníka ale mohou být poměrně zásadní - zatímco v Guineje se mluví převážně francouzsky, v sousední Guineje-Bissau se dorozumíte portugalsky, a v Ekvatoriální Guineje vévodí převážně španělština.
Vlog z Guineje 1. část
https://youtu.be/ZU4WtNQbONc (Intro, První pocity, Tancování, Rozhovory s místními lidmi)
Zde je třeba zdůraznit, že právě znalost francouzštiny vám v případě návštěvy Guineje může velice zjednodušit život. Angličtinou se zde většinou nedomluvíte, a čím více cestujete mimo větší města, tím víc se setkáte i s lidmi, kteří nemluví ani francouzštinou, ale některým z lokálních jazyků, zejména jazykem pular.
Tolik na úvod a teď tedy k samotnému jádru: Jak jsem se dostal k takovému rozhodnutí vyjet si sám do Guineje a kde jsem k tomu sebral odvahu?
Osobně se cítím jako člověk, který je natolik zvědavý co se týče poznávání nových míst, že nemám prakticky žádné limity v rámci zemí, kam bych se nerad podíval. Určitě existují ty, se kterými bych měl možná trochu problém z hlediska zdravotních, bezpečnostních či morálních důvodů, nicméně je pravděpodobné, že ve většině případů ona zvědavost a touha po získání lokálních informací, zážitků a zkušeností zvítězí nad negativními faktory. A to se stalo i v případě Guineje, umocněno samozřejmě levnými letenkami do této destinace (vřelé díky portálu cestujlevne.com 😊)
Letenky jsem zakoupil poměrně rychle, nicméně jsem si snažil něco málo dohledat o zemi, o níž jsem prakticky nic nevěděl. A bylo zajímavé, že i celý internet byl poměrně stručný, což mou zvědavost pouze posílilo. Stačilo mi tedy, že jsem se nedozvěděl o žádných velkých hrůzách, které by se mohly odehrávat aktuálně v této zemi, a letenky mi brzy na to přistály na mail.
„Zbláznil ses?“ 🙈
Co se ale nezdálo jako žádná velká hrůza během krátkého googlování / ecosiování, to začalo vypadat jako apokalyptická destinace v následujících měsících plných diskuzí s rodiči, doktory, a dokonce i s některými přáteli (až samozřejmě na podobné šílence jako jsem já, kteří to s nadšením schvalovali 🙃).
A musím přiznat, že v některých ohledech měli pravdu - ať už to byla nutná cestovní očkování, kterým jsem se zatím dokázal během cestování úspěšně vyhýbat, nebo velice špatná hygiena, nepitná voda a hrozba malárie, či v neposlední řadě fakt, že se do nejdeštivějšího hlavního města na světě chystám zrovna na vrcholu deštivé sezóny. 😅
Vlog z Guineje 2. část
https://youtu.be/1kZ5K0ygMLI (Pohyb ve městě, Lokální jídlo, Bezpečnost)
Co mi tedy dodalo sebevědomí a odhodlání se do této země přeci jen vydat? Jednoznačně kontakt s lidmi tam již žijícími, a zde mohu opět vyvolávat do nebes koncept sociální sítě Couchsurfing. Nejen, že jsem velice snadno a rychle obdržel pozvání od 2-3 lokálních couchsurferů, ale také jsem se dostal do kontaktu se dvěma dalšími, kteří pocházeli z Evropy. To pro mě možná mělo v období "před cestou" ještě větší váhu, jelikož jsem od nich mohl získat cenné informace, jak se do tohoto nového prostředí dobře aklimatizovat a co nepodcenit. Zatímco tamní couchsurfeři mě uklidňovali, že není absolutně čeho se obávat (možná až na malárii), "evropští místní" mě zásobovali cennými radami, ale zároveň mě povětšinou také uklidňovali.
Bylo celkově zvláštní, že mi někdo musí dodávat kuráž, protože se obecně nebojím jet nikam, a jdu do všeho trochu po hlavě, ale zároveň jsem tentokrát cítil takový tlak, a také si už možná připadal o trochu dospělejší, že jsem nechtěl dělat zbytečné chyby.
Co jsem tedy nechtěl podcenit, a co vám případným dobrodruhům také doporučuji?
- Očkování proti žluté zimnici (to je ostatně i povinné, je potřeba i do mnoha dalších tropických zemí, a vydrží vám na celý život, byť samozřejmě je to silný zásah do těla s nežádoucími účinky)
- Malarone proti malárii (nejefektivnější antimalarikum s minimem nežádoucích účinků - mně se po něm zdály poměrně živé sny, což jsem si vlastně docela užíval. Komárů tam ale překvapivě moc nebylo ani během deštivé sezony, a třeba na severu v horské oblasti jsem antimalarika nebral vůbec. Ať už jste ale sebevíc odvážní či dlouhodobí cestovatelé, je stěžejní je mít u sebe, místní léky jsou kvalitou úplně někde jinde)
- Speciální repelenty s DEET na kůži a na oblečení, a pokud možno spát na posteli chráněné moskytiérou, kterou ale většina mých hostitelů měla :)
- Oblečení / obuv do opravdu silného deště - vzhledem k tomu, že tam je teplo a vlhko prakticky pořád, není nutné si brát vyloženě nepromokavé boty, mně upřímně postačila kombinace žabky + sandály, ale to je asi na osobních preferencích, kvalitní plášť proti dešti je ale nutnost.
- Power banka - něco, co jsem s sebou neměl, a co by mi rozhodně ulehčilo život. S elektřinou je to tam celkově bída, na některých místech jsem si musel chodit nabíjet i do speciálních obchůdků s elektronikou. Zároveň jsem si mnohem více střežil i svoji nabíječku na iPhone, jelikož jsem byl prakticky jediným v okolí, kdo měl takový přístroj / konektor (a alternativou zde nebyli ani Huawei či Xiaomi, nýbrž telefony značky Tecno). Jinak lokální SIM karta se vám tam bude určitě také hodit, mobilní služby tam jsou velice levné, naopak roaming už dražší snad být nemůže 🙈
- Výměna peněz a platební karty - Bral jsem si s sebou eura, ale jakýkoliv proces s výměnou peněz zde byl problém, jednou jsem dokázal vyměnit eura přes mého známého, který měl menší obchůdek s potravinami. Upřímně ale nejlepší řešení je výběr peněz přímo z věrohodného bankomatu (u nějaké banky např.). Pokud máte hodnou banku, tak vás to vyjde i výhodněji než komplikovaná výměna peněz spolu s určitým nevýhodným kurzem. Pokud se obáváte vysokých poplatků, mohu vám doporučit jednu či dvě naprosto ideální online banky spolu i s uvítacím bonusem, ale nechci zde dělat reklamu, tak se mi kdyžtak ozvěte privátně:)
- Vyřízení víza do Guineje - je potřeba si zajet na nejbližší ambasádu do Berlína, případně nechat zaslat doporučeně se žádostí a pasem, zaplatit můžete předem na účet. Víza stojí 60 eur na 30 dní, případně vícevstupové 3 měsíční vízum za 85 eur, každopádně doporučuji mrknout na jejich stránky, podmínky se mohou měnit. http://www.amba-guinee.de/consul...droit.html
Upřímně jsem se před touto cestou trochu cítil, jako kdybych jel znovu na nějaký dětský tábor. 😅
„Hlavně si nezapomeň vzít tyhle 2 speciální repelenty, taky tyhle léky, ber si spíš jen oblečení, na kterém ti tolik nezáleží, možná bys měl zvážit tohle očkování, žádné moc cenné věci, a hlavně mi dávej pravidelně vědět, že jsi v pořádku!“
A tento pocit neustal ani po příjezdu do této země. Dva aspekty a la dětský tábor, které jsem okamžitě pocítil:
- Zvláštní pach, hluk, kulturní šok, podmínky ve kterých budu spát = momento a la "chci domů"
- Zjištění, že všude kam jdu, je spousta dětí, které jsou zvědavé, chtějí si hrát, tancovat, fotit se, dodávají mi převážně pozitivní energii = momento a la "už nechci domů" :D
V Guineje se mi navíc poprvé v životě během cestování stalo, že stačilo poznat mého prvního lokálního couchsurfera (nebo ho můžeme nazývat hlavní vedoucí?:), a ten se postaral o to, aby o mě bylo postaráno všude, kam se budu chtít vydat, a to nejen v hlavním městě Conakry, ale prakticky v rámci celé země.
Občas jsem si připadal, že je zde všechno pro mě již připravené a zorganizované. To vše za cenu toho, že většina místních samozřejmě toužila po nějaké odměně včetně velice neskromných, typu "koupit nový chytrý telefon", "vzít do Evropy", apod. Někteří to sice mysleli s nadsázkou, u jiných bylo ale jasně vidět, že ve skrytu duše doufají, že jsem onen bohatý Evropan, který jim to všechno v budoucnu umožní.
Na druhou stranu jsem se setkal i s mnoha místními, kteří byli velice pohostinní a za žádnou cenu po mně nic nechtěli, anebo jen něco málo. A musím se přiznat, že ve většině případů jsem se s místními cítil opravdu skvěle a hlavně v bezpečí, a díky tomu jsem se moc nebránil vzdát se větší svobody, který si běžně během cestování užívám a vyhledávám.
Vlog z Guineje 3. část
https://youtu.be/UT1osi-wrYQ (Místní lidé - tradice vs. moderní party život 🙃)
Islám ve své nejuvolněnější interpretaci
Když jsem ještě na letišti v Lisabonu nakoupil v Duty Free láhev portugalského vína jako dárek mému hostiteli, byl jsem si trochu nejistý, jestli jsem náhodou neudělal chybu. Sice se zdál velmi otevřený, a sám říkal, že alkohol občas pije, ale i přesto jsem se chystal do neznámé muslimské země.
Na letišti v Conakry to ale absolutně nikomu nevadilo. Ba co víc, nekontrolovali mi ani můj nový mezinárodní očkovací průkaz, kde jsem měl zapsané ono "povinné" očkování proti žluté zimnici, zajímal je jen pas s ukrytým vízem uvnitř.
Láhev vína pak sice mému hostiteli a jeho kamarádům udělala neskutečnou radost, i tak jsem ale přeci jen opomenul něco naprosto stěžejního - vývrtku! A byť jsem je pak uklidňoval, že najdeme určitě nějakou alternativu během následujícího dne (nechtěl jsem to otevírat úplně neestetickým "teenage" způsobem), tak byli natolik nedočkaví, že se o otevření pak ještě pokoušeli a lahev samozřejmě rozbili.
Mimochodem alkohol je v Guineje běžně k dostání, a je extrémně levný, obzvláště pivo (doporučuji ochutnat lokální Guiluxe) či gin - několikrát se mi stalo, že tonic byla ta dražší část známého drinku s ginem. 😂
Skromný, ale šťastný život
Guinea je velice chudou zemí, nicméně nejedná se o zemi, odkud by lidé ve velkém prchali do Evropy. Většina lidí, se kterými jsem se setkal a povídal, byla sice kritická k nedemokratickému a silně zkorumpovanému vedení státu, nicméně byla v nich cítit určitá hrdost a láska ke své vlasti. Často jsem se setkával s pocitem, že jsou zde všichni jedna velká rodina, která se musí navzájem podporovat, soutěživost či nevraživost musí jít silně stranou.
Zároveň mě překvapilo, že jsem se za celou tu dobu nesetkal s žádnou extrémní chudobou, žebráním (až na pár dětí) či snahou mě okrást (až možná na dopravní policii, ale ta to dělá vůči místním běžně:). Celkově mi připadá, že se mnohem častěji setkáme s extrémní chudobou, žebráním a se sebezmrzačováním mnohem více ve vyspělých turistických zemích, kde často takoví bezradní lidé očekávají finanční pomoc.
Zde jsou nicméně chudí až na výjimky skoro všichni a turismus je zde téměř nulový, takže taková strategie evidentně nefunguje. Lidé si tu nicméně pomáhají celkem přirozeně navzájem, i když se třeba vůbec neznají, a funguje to podle mě mnohem více eticky, humánně a přátelsky.
To samé platí i ve vztahu k jídlu - je velice jednoduché, opakující se, na druhou stranu zde lidé jedí poměrně hodně, vždy pospolu a o jídlo se vždy zpravidla dělí s ostatními z jednoho velkého talíře.
Vlog z Guineje 4. část
https://youtu.be/if0_WgtyA-k (Skryté krásy a divy přírody)
Je tedy Guinea bezpečnou zemí k návštěvě a poznávání?
Návštěva Guineje rozhodně předčila všechna má očekávání a zároveň mě trochu ujistila v tom, že jsem schopný cestovat i do takových více dobrodružných destinací. Je to ale i pro vás?
To musím nechat na vašem zvážení. Rozhodně se připravte, že se nebudete cítit komfortně a bezpečně, pokud se budete chtít dopravit z místa na místo, to ostatně můžete vidět i v mém posledním vlogu. Také se připravte na to, že všechna města hodně smrdí kvůli hustému provozu starých aut a motorek, a všude je hodně odpadků.
Toto jsem se mimochodem snažil řešit tak, že jsem kupoval balenou vodu v plastových "sáčcích", a ty posléze strkal do jedné z mých plastových lahví, a tento odpad spolu ještě s dalším k recyklaci pak vzal do Evropy jako "suvenýry", abych v této zemi zanechal co nejméně odpadu. (k tomuto tématu možná ještě přichystám jeden vlog během listopadu, tak rozhodně odebírejte:)
Vlog z Guineje 5. část
https://youtu.be/bqQ8BHmCF9Y (Lokální problémy v Guineje - doprava, déšť, znečištění, korupce,..)
Pokud se ale vydáte mimo "komfortní" zónu měst, objevíte opravdu skryté krásy této planety, příroda je zde na některých místech opravdu úchvatná (převážně směrem na sever k Senegalu, ale slyšel jsem i o krásách směr na východ, kam jsem to ale bohužel už nestíhal).
V neposlední řadě získáte opravdu spoustu nových přátel, kteří s vámi budou i po dobrodružné cestě nadále ve velice vřelém kontaktu, a celkově kontakt s místními pro mě byl jeden z těch nejvíc obohacujících zážitků této cesty.
Toť tedy asi vše, doufám, že se vám můj cestopis líbil, rozhodně mrkněte na má videa a pište mi, pokud máte jakékoliv dodatečné otázky, ať už se chystáte do těchto divokých končin, či pouze toužíte vědět více! 😌
Djarama! 💙
🇬🇳
Jak se ti cestopis líbil?
Vojta Adami procestoval 50 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 5 lety a napsal pro tebe 2 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil16 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Ahoj Vojto,
dekuji za krasne cteni. Opravdu mne tesi, kdyz nekdo Guineu tak krasne a pozitivne popisuje. Mam ji moc rada a dost casto tam pobyvam (pravda v obdobi sucha, kdyz je tady zima) :) Priroda je nadherna a lide jsou opravdu fajn.
Milá Martino,
To jsem moc rád, děkuji za krásný komentář! 💙
Ahoj Martino, pokud jsi byla v Guiney uz vicekrat, zarizovala sis viza vzdy v Berline nebo i nekde jinde? Pokud jsi nahodou byla i na Îles de Los, na kterem presne a je to misto na navstevu/relax na jeden den nebo na vice?
Na mě je to moc sluníčkářský a taky postrádám informace o vízech a jak je vyřídit...
Děkuji, první část komentáře beru upřímně jako kompliment:D (Nicméně doporučuji se podívat na poslední vlog, pokud preferujete méně pozitivní energie))).
A informace o vízech doplním do části "Co jsem nechtěl podcenit", to je rozhodně trefná připomínka!
Super, konecne cestopis z nejakej zaujimavej krajiny :)
Děkuju moc 💙
Jeeee. A ja som si myslela, ze som jediny exot, co si nosi svoje odpadky domov :) Inak diky za cestopis, bolo to prijemne citanie :)
Haha 😁Neni zac, i ja dekuju, jsem moc rad, ze bylo prijemne 💜
Ahoj Vojto, díky za poutavé a netradiční pojednání o cestě zřejmě do chaosu Conakry a zeleného horstva Fouta Djallon. Zajímalo by mě, jestli jsi jel přes Labé do Mali a pak stejnou cestou zpět nebo jsi to vzal zpět do Conakry nějakým okruhem, tedy kudy? Kolik hodin, dnů čistě na cestě? Merci.
Ahoj Jakube!
De rien! 😊 A já zas děkuji za krásný komentář! Co se týče mé cesty z Labe do Mali a nazpátek, byla to naprosto stejná trasa, bohužel asi jediná použitelná z Mali směr zpět na jih - a tím "použitelná" je myšleno převážně spíš pro motorky, ačkoliv tam jezdí i větší auta, ale většina té trasy je spíš štěrk či hodně špatný asfalt. Oproti tomu pak z Labe směr Conakry je už ta hlavní silnice v použitelnějším stavu, ale i tam jsou úseky, které jsou naprosto tragické.
Jinak bych samozřejmě volil i jinou trasu (ačkoliv tahle trasa je krásná, a i cestou zpátky jsem si všímal nových věcí), bohužel opravdu doprava po Guineji je jeden z těch nejslabších článků cestování v této zemi, a pokud toho chce člověk navštívit více či volit i různé jiné trasy, musí holt obětovat hodně času a trpělivosti (a při volbě dopravního prostředku je rozhodně lepší, rychlejší i pohodlnější (spolu)jízda na motorce než v autě, případně na kole by to taky mohla být zábava :)
Très bien, dik za info.
A jeste prosim trasa do Labe. Tusim, ze probihala z Conakry pres Kindia, Mamou, Dalaba, Pita do Labe a pak zpet stejnou cestou po hlavnim “tahu”?! Co prirodni krasy po ceste? Nekde jsem cetl o Mont Gangan (1116m) pobliz mesta Kindia, dale o vodopadech u mesta Dalaba. Tam jsi se bud s mistnim pruvodcem ci s novymi guineiskymi kamarady nevydal? Nebyla prilezitost nebo sve sehralo momentalni pocasi? À bientôt …
Je to tak, je to přesně tato trasa. A máš pravdu, jsou tam po cestě místa, která zmiňuješ a i mnohé další, která jsem bohužel nenavštívil, měl jsem v plánu některé z nich navštívit po cestě zpátky, pokud budu mít časovou rezervu. Nicméně časová rezerva se značně zkrátila v Mali regionu v horách, kde jsem strávil delší dobu, a pak také na cestě zpět, když byly problémy se záplavy v určitých regionech a na některých místech se tvořily obrovské kolony (viz můj poslední vlog).
Aspoň ale vím, že mám kromě nových přátel ještě hodně důvodů se tam někdy vrátit, a krom pobřeží a východu země navštívit právě i tato některá místa po cestě do středu:)) À bientôt!!
hmm - fotečky s černouškama a odpadky se vezou domů .. to mi stačí ..
jinak mě se dělá nevolno už z některých fotek autora ..holt Afrika,to není můj šálek kávy!
Velice důležitý a přínosný komentář :)
Naprosto vám rozumím, i já jsem se koukal trochu s opovržením k návštěve afrického kontinentu, ostatně není to náhoda, že jsem první africký stát navštívil až po tolika letech aktivního cestování.
A pořád jsem si naprosto jistý, že to není vůbec pro každýho, já jsem se tam ale nakonec cítil velice dobře, poté, co jsem si na všechen ten diskomfort zvyknul, a právě lidé tam jsou naprosto úžasní, a i příroda, to se ale holt musí zažít:)
Jinak ano, fotky - tam mám s Černochy, na Bělochy tam prakticky nenarazíte, na tom teda nevím, co je špatného:)
A odpadky samozřejmě s sebou vozit nemusíte, stejně jako u nás nemusíte recyklovat, ale ano řešení odpadu je tam velice bídné, a bohužel dobře rozumím tomu, že to je jeden z těch nejodpudivějších faktorů, který zabraňuje rozšíření turismu - spolu samozřejmě s velice komplikovanou dopravou.