Příspěvky uživatele Lailany

Já létám hodně ráda ale na let z Guatemaly do Atlandy a z Atlandy do Amsterdamu nezapomenu. Prijdete na letiste, kde vas dlouze hledaji v systemu. Znervoznite, kdyz vas pozadaji o cislo rezervace. Nastesti jste peclivi a letenku mate vytistenou. Reknou vam, ze v systemu nejste a ze se pokusi najit misto v letadle. Zacinate premyslet, zda zvitezi vira v to, ze to dobre dopadne nebo guatemalska povaha pohodaru, kteri vas do letadla do Atlanty dostanou. V Atlante je vsak treba o misto bojovat dal. At vitezi cokoliv, sedite a neni to na kridle. Pak vas ale posadi vedle silne obezniho Americana, ktery si mel koupit letenky tri. Premyslite, zda byt vdecni za misto nebo pozadat personal o pomoc, jelikoz neni zrejme, kdo je diskrimonovan (obezni American ci utiskovana Ceska). Kdyz v sobe vyresite problem nedostatku mista vymenou za diky vesmiru, ze vubec letite, zjistite, ze vsechny deti letici do Atlanty sedi za vami, vedle vas a pred vami. A let se jim nelibi. Let trva pres tri hodiny, behem kterych nevite, zda zesilite z deti, zapachu obezniho ci strachy z turbulenci, ktere hazi letadlem natolik, ze lidi krici, deti breci. Nakonec se jen usmivate nad tim, jak to lidmi hazi ze strany na stranu, premyslite, komu jste nerekli, ze ho mate radi a doufate, ze se vas Strelecka "z prdele klika" bude drzet az do Prahy.
A nikdy by me nenapadlo, s jakym pocitem stesti budu v Praze po návratu z Guatemaly přistávat. Let Atlanta - Amsterdam byl dalsi premierou, se kterou nechcete pokracovat. Obrovsky Airbus se kymacel a ja mela pocit, ze vesmir zkousi, jestli je mi stale na pouti blbe. Je. Lidi uz nekriceli. Jen zvraceli a ostatni se modlili. Ja premyslela, zda ti, co sedi u nouzoveho vychodu nezvraci take ci nespi (coz ale tezko slo) a hledala v kapse sedadla navod, jak ze ta zachrana probiha, nadavajic si, ze na ty predvadecky pred odletem nekoukam. Cech vedle me sledoval trasu letadla a sdeloval mi sve pocity. O tom, ze vyska, ve ktere se letadlo nachazi, je nizka a rychlost nedostatecne vysoka. Kdyz jsem se zeptala stevarda, proc pilot nerika, co se deje, sdelil mi, ze na to ted nema cas. Amsterdamskou zem jsem malem libala. Nasledovalo opet nedohledani meho jmena v systemu na let do Prahy, hledani mista a komunikace v me anglictine s Holandankou z Rumska pracujici pro francouzke aerolinky. Behem letu kontrola dostatku pytliku a na zaver pocit stesti, ze jsem nesedela v letadle s nekym, kdo ma v horoskopu smrt pri padu letadla.
Za týden letím na Kubu a doufám, že mě strach přešel . Krásný den všem!
.