Po stopách slavných filmů: Penang a Langkawi

Zatímco v sousedním Thajsku si filmaři z celého světa podávají dveře, Malajsie je zatím Hollywoodem téměř nedotčená. Ale skutečně jen téměř – hned dva výpravné bijáky totiž vznikly na ostrovech Penang a Langkawi. Až se tam v zimě pojedete ohřát, můžete se opalovat třeba zrovna v místech, kde se procházela oscarová Jodie Foster. 

Jodie Foster ve filmu Anna a král na Langkawi

Nádherné scenérie Andamanského pobřeží si oblíbili hlavně tvůrci velkofilmů. Pokud si vybavujete film Anna a král, v němž Jodie Foster láme srdce siamskému králi Mongkutovi, vězte, že hlavní palác postavil štáb režiséra Andyho Tennanta přímo na pláži ostrova Langkawi.

V místech, kde se dnes nachází luxusní Danna Hotel, pracovala stovka místních dříčů měsíc a půl, aby vznikla replika paláce z Čiang Maie. Proč v Malajsii, a ne přímo v Thajsku? Tamní režim považoval obsah filmu za dehonestující, a tak filmařům nezbylo, než se vypravit za hranice.

Dřevěná kostra Mongutova paláce zůstala na místě i po poslední klapce a byť postupně chátrala, fungovala jako turistická atrakce. V roce 2004 ji ale smetla tsunami, a tak si dnes majestátní stavbu můžeme představovat už jen při chytání bronzu kousek od Telaga mariny na pláži Pantai Kok.

Kdo by se však přeci jen chtěl vydat po stopách Tennantovy romance, může zamířit do Georgetownu, středobodu ostrova Penang. Tamní koloniální architektura (dnes součást kulturního dědictví UNESCO) perfektně vyhovovala potřebám historického příběhu. Točilo se na místní radnici vedle Esplanade Parku (Penang Town Hall), pitoreskní Armenian Street „hrála“ ulice Bangkoku. Bangkokský přístav zastoupil přístav u penangského Swettenham Pier a chrám, v němž stráže dopadnou královu konkubínu Tuptim, je ve skutečnosti Khoo Kongsi na Cannon Square, jeden z takzvaných klanových domů, jež sloužily zároveň i jako ekonomické jednotky (soudě dle bohaté výzdoby prosperující).

Pokud se do něj vydáte, seběhněte po Armenian Street zhruba dvě stě metrů směrem do středu města – i zde vám řada koutů přijde povědomá. Například dům č. 128 Syed Alatas Mansion (dnes Muzeum islámu) stojí za pozornost nejen proto, že si zahrál ve filmu. Je totiž perfektně udržovanou ukázkou toho, jak žili bohatí penangští obchodníci v době, kdy jejich byznys vzkvétal. Po cestě se navíc můžete zastavit na curry v sympatickém Jawi House Café & Gallery – tam sice Jodie Foster nechodila, ale zato ho chválí i místní, a to je co říct.

Oscarová romance jménem Indočína

Anna a král není jediným snímkem, jemuž Malajsie posloužila jako kulisa. O sedm let dřív tu vznikla Oscarem oceněná Indočína, jeden z nejdojemnějších milostných příběhů filmové historie. Kvůli němu filmaři „postavili“ v Malajsii Vietnam, někdejší francouzskou kolonii, v níž plantážničí emancipovaná Caherine Deneuve.

Filmařům opět dokonale posloužily lokace na Penangu, v Ipohu a Paritu, na pracích se opět podílela řada místních. Romantiky možná potěší, že Cheong Fatt Tze Mansion, indigově modré sídlo, s nímž tak dokonale ladí  sošná krása Deneuve, funguje i jako hotel. Nepatří k nejlevnějším, ale v rámci speciálních balíčků v něm seženete dvojlůžkový pokoj se snídaní už za necelé tři tisíce korun.

Zkrátka až poletíte na vysněnou dovolenou, vezměte si do letadla kromě průvodce i filmy, po jejichž stopách se dá vydat. Není většího dobrodružství, než zjišťovat, co je realita a co si páni režiséři jenom vymysleli.