Kolumbie

Bezpecnostni situace na teto nadherne panoramaticke trase Ipiales - Popayán - Cali je notoricky osidna celou dobu.

Prepadeni autobusu tam zazil kamos okolo roku 2000, nastesti dokumenty a penize vcas schoval do natrzeneho sedadla a pak je tam znovu nasel. Mezitim je sacovali venku pred autobusem.
Jinak jsme tamtudy projizdeli autobusy v letech 2005 a 2013 obema smery, ovsem jen denni jizdy, v noci by to bylo udajne riskantnejsi.

Jak píše Jakub, nic se od té doby nezměnilo. Cestování v noci je nebezpečné, místní nám říkali, že v půlce října havaroval autobus, když se snažil vyhnout přepadení. I jsem našel nějaké video na YT z října, kde místní požadují, ať vláda zlepší bezpečnost, že tam pak padá obchod. Krajina je tam hezká, ale nepřišla mi nějak unikátní. Jet do Ipiales podle mě dává smysl, jen když člověk překračuje hranici do Ekvádoru. A i tak bych příště letěl.

Bezpečnost v provincii Cauca se výrazně zhoršila oproti roku 2012, kdy jsem tam byl. Tehdy to přes den na Panamericaně bylo celkem bezpečné, ale v noci riskantnější, jak píše Jakub. Je to vidět třeba na skutečnosti, že od října 2025 vydala americká ambasáda varování, kterým vládním zaměstnancům USA plošně zakázala jakékoliv soukromé i pracovní cesty do departementu Cauca. Když jsem loni v prosinci jel opět z Ekvádoru do Kolumbie po zemi, vzal jsem to raději východnější trasou přes Neivu. Úsek Pasto - Mocoa vede sice přes kolumbijskou silnici smrti Trampolín de la Muerte, což nezní jako bezpečnější varianta, ale pro mě to byl jeden z nejlepších zážitků v Kolumbii a jel bych tam klidně znovu. Největší výbuch z letošního dubna na Panamericaně se dostal i do našich médií: https://www.novinky.cz/clanek/za...i-40575326

Souhrn od AI k situaci: Bezpečnostní situace v kolumbijské provincii Cauca se od roku 2012 dramaticky zhroutila a dřívější pravidlo, že přes den je na silnicích bezpečno, už dávno neplatí. Zatímco dříve byla přítomnost vojáků na Panamerické dálnici zárukou pořádku, dnes se armáda stala primárním terčem povstalců, kteří na vojenské hlídky za plného světla útočí výbušnými drony a nastraženými auty. Stát ztratil nad klíčovými trasami kontrolu a silnice dnes ovládají disidenti FARC a drogové kartely, kteří zde zřizují nelegální checkpointy, unášejí civilisty a pokládají nášlapné miny. Pro jakéhokoliv cizince tak dnes pozemní cesta přes provincii Cauca představuje extrémní a nepředvídatelné riziko ohrožení života.

Kdo chce letět, bude mít levnější let z Ipiales do Bogoty než z Quita a ještě si může prohlédnout nedalekou unikátní katedrálu v kaňonu Santuario Las Lajas.

Respekt, že jste to zvládli i přes Tolimu, ale to určitě není pro běžné turisty. Kromě nutnosti předchozí aklimatizace (když je to jen 5denní) to chce zkušenosti s ledovcem a prý je to tam s ohledem na tání riskantnější než dřív. Asi jste měli velké štěstí, že jste prošli přes kontrolní stanoviště bez průvodce (nebo jste šli za tmy?). I bez vrcholu je tam obvykle hodně bahna na prudké cestě do Salenta zvlášť v deštivějších částech roku, ale zřejmě El Niňo způsobilo neobvyklé sucho v této části Kolumbie. Často to tam bývá v mracích. Já jsem šel jen na jednodenní výlet z Valle de Cocora do 3650 m n.m. a doporučil bych běžným turistům třeba 3denní výlet s přespáním na chatě. Měl jsem začátkem ledna 2013 sucho a potvrzuju, že krajina je krásná a rostliny unikátní: https://eu.zonerama.com/liborste.../216542168

Jak se ti podařilo dostat povolení na trek na Pico Bolivar a Pico Colon? Prý se tam dostane jen pár desítek lidí ročně.

" to chce zkušenosti s ledovcem a prý je to tam s ohledem na tání riskantnější než dřív " 

Určitě to chce mít zkušenosti. Zase nepředpokládám, že by se někdo na první ledovcovou túru vydal v Kolumbii. Ledovec je jinak tedy velmi bezpečný, naprosto bez trhlin a max tak 30 stupňů. Nebál bych se tam vzít svého 5letého synovce. Každopádně s místním průvodcem tam chodí i místní, kteří poprvé v životě spí ve stanu. Je to za mě velmi dobrý zážitek za relativně málo peněz i s agenturou, myslím že se to dá sehnat tak za 400 USD s plnou penzí na 4 dny. 

"Asi jste měli velké štěstí, že jste prošli přes kontrolní stanoviště bez průvodce (nebo jste šli za tmy?)"

Šli jsme z Juntas, kde je relativně normální chodit na fincy bez průvodce, ještě to totiž není NP, a strážci to tak tolerují. Tak jako tak jsme nikoho žádného strážce nepotkali, ačkoliv jsme šli normálně za dne. Samozřejmě kdyby viděli, že máme nějaké horolezecké věci, tak nás dále nepustí, měli jsme je tedy v batohu.

" Jak se ti podařilo dostat povolení na trek na Pico Bolivar a Pico Colon? Prý se tam dostane jen pár desítek lidí ročně."

Pracuji jako horský průvodce pro Expedition club, byla to tedy defacto pracovní cesta 😀 "povolení" získává místní agentura. Tady najdeš článek na blogu: https://www.expeditionclub.cz/bl...v-kolumbii

Čísla sedí, za minulý rok bylo na vrcholu cca 20 lidí a cca 20 dalších neúspěšně (včetně nás tedy bohužel).