Keňa - low cost safari? Co vidět?

Napsal Hana_ 2016-06-21T08:40:24+02:00 ve fóru Co vidět a navštívit
9 odpovědí

Ahoj všem cestovatelům,
Prosím ty z Vás, kteří mají zkušenost s cestováním po Keni, o nějaké tipy a doporučení co vidět, čemu se vyhnout atp smiley Zároveň potřebuju vědět, jestli je možné "low cost safari" O:) Všechno je totiž extrémně drahý! (5 dní safari cca 35 tisíc Kč). Naopak známý byl v Tanzanii, kde cestovali 4 týdny (safari a včetně 1 týdne na Zanzibaru) a vešli se do 40 tis. i s letenkou... smiley
Také by mě zajímalo, jestli stojí za to východní pobřeží - na jih a na sever od Mombasy (třeba Diani Beach).
Předem moc díky a hezký den!

Náš videocestopis - https://www.youtube.com/watch?v=3GV9B8AZdgQ

Trasa: Mombasa-Malindi-Lamu-Mombasa-Voi (Národní park Tsavo)-Taveta-Mombasa


Dva vidláci poprvé na africkém kontinentě

20. Oktober 2014 um 17:00

Před rokem v listopadu jsme se s Michalem vydali poprvé v životě na africký kontinent. Na kontinent zřejmě s nejhorší pověstí, plný válek, nemocí, hladomorů a převratů. Nebyli jsme nikdy předtím ani v oblíbených letoviscích v Egyptě ani v Tunisu. Konkrétně jsme si to namířili na keňské pobřeží. Dnes je tato krásná země stále častěji v novinách a televizi díky útokům muslimských radikálů. My tam byli krátce po útoku v obchodním domě v Nairobi.

Cestu jsme plánovali měsíc. Na internetu byla sleva na trasu Miláno-Istanbul-Mombasa s Turkish airlines za zhruba 12 000 Kč a tak jsme to vzali. Zbývalo se ještě dopravit z Prahy do Milána. To vyřešily ČSA za zhruba 2500 Kč. Jelikož ČSA zrušili ranní let do Milána, museli jsme letět den předem. Dále bylo nutné ještě koupit antimalarika, které stojí kolem 1200 Kč za jednu krabičku.

Let z Prahy do Milána zabral asi hodinu a půl, jelikož byl nasazen turbovrtulový tudíž pomalejší stroj ATR 72 kam se vejde asi 60 pasažerů. Hotel v Milaně jsme si zamluvili ihned u letiště a jelikož jsme přicestovali v časných odpoledních hodinách, ještě jsme stihli jet do centra. Letiště Milano-Malpensa není sice nikterak velké, nicméně od centra je vzdáleno asi 50 kilometru a cesta vlakem nebo autobusem trvá kolem hodiny. Musel jsem uznat, že návštěva za to stála. Při pohledu na hlavní nádraží jsem se tradičně, jak jinak opět styděl, při srovnání s pražskými nádražími. Miláno je pulsující a bohatá metropole. Restaurace a obchody jsou plné místních obyvatel, což při srovnání s těmi pražskými opět zamrzí. Samozřejmě jsme neodmítli neochutnat pizzu. Stála asi 8 eur a byla to porce jako pro slona. Nicméně jsme se museli k večeru vrátit zpět na letistě, jelikož nás čekala ještě dlouhá cesta.

Druhý úsek Milano-Istanbul trval asi 2,5 hodiny. Služby Turkish airlines byly na dobré úrovni, takže tituly jako „nejlepší aerolinky“ atd. jim náleží právem. Letiště Istanbul-Atatürk je již jiné kafe. Přistává a vzlétá zde jeden stroj za druhým, většinou do Asie, Afriky či Ameriky. Náš let se odehrával v nočních hodinách. Let trval asi 6 hodin a neletělo se přímo do Mombasy, ale proběhlo krátké mezipřistání v Tanzánii, kde pár lidí vystoupilo a pár nastoupilo. Poslední úsek trval kolem jedné hodiny. Přistání a vstupní formality proběhlo v pořádku a zbývalo jen zajistit taxi do hotelu na okraji Mombasy, konkrétně Nyali beach. A tak jsme poprvé stanuli na africkém kontinentě. Při té jízdě taxíkem se nám Keňa představila v té syrové podobě jakou lze vidět v TV a dokumentech. Nicméně nám se už naskýtal realný obraz. Cestu lemovali blátivé a nezpevněné chodníky, dřevěné chatrče či stánky a omšelé budovy. Do hotelu jsme dorazili ráno a rak jsme po dlouhé cestě ulehli ke spánku. V prvních dnech jsme prozkoumávali blízké okolí. Pláž byla kousek, asi kilometr od hotelu, blízko byla i dvě nákupní centra, kde byl slušný výběr stravovacích zařízení. Od Italů a pizzy jsme si moc neodpočinuli, jelikož jsme zjistili, že mají „pod palcem“ téměř celé pobřeží. Provozují hlavně ubytovací a stravovací zařízení. Pomalu jsme také začali poznávat místní obyvatelstvo, většinou se jednalo o ultra neodbytné naháněče, kteří nám byli schopní „viset za prdelí“ i několik desítek minut, aby prodali svůj „produkt“. Většinou se jednalo o různé vodní nebo podvodní aktivity, půjčky lodě nebo skůtru. Navštili jsme i centrum Mombasy, která je i důležitý přístav. Město samotné také působí trochu omšele, památky jsou neudržované a vládne zde typický chaos v dopravě. Taxikáři a řidiči ťuk-ťuku vás samozřejmě chtějí za každou cenu svézt i když jdete jen za roh. K mé radosti zde nepůsobí ani jeden z „amerických řetězců“ rychlého občerstvení. Líbil se mi jeden keňský řetezec „Nairobi Java House“, kde měli kromě kafe i slušnou nabídku pokrmů: sendviče, fajity, hamburgery nebo různé omelety a to vše na dobré úrovni. V Mombase jsme strávili asi 3 dny a poté jsme se přesunuli na sever do malého města Malindi.

Cesta autobusem v Keňi je docela naročná, silnice nejsou v dobrém stavu a spousta dopravních prostředků by u nás asi technickou kontrolou neprošla. Dobré bylo, že v autobusech nebyla klimatizace. V Malindi nás ubytoval jeden sympatický „jak jinak“ Ital!. K vidění toho tady moc nebylo až na nedaleké zříceniny svahilského města Gedi a dále je ve městě pomník portugalského mořeplavce Vasco da Gamy. Po výletu do Gedi jsem se začal cítit divně. Pak jsem zjistil, že mám trochu teplotu, pochopitelně jsem se trochu zděsil, kvůli malárii. Naštestí ráno bylo všechno v pořádku a mohlo se pokračovat dál. Antimalarika jsme se po poradě s Michalem kvůli množství vedlejších účinků rozhodli nebrat. V Malindi jsme také pobyli tři dny a poté pokračovali dále na sever na ostrov Lamu. Tady už žádná asfaltka nebyla nýbrž taková cesta-necesta. Autobus se kýval nejen ze strany na stranu ale i nahoru a dolu. Byl jsem „naklepanej jako řízek“. Cestu lemovali jen hlíněné chatrče, pustá krajina, stáda koz a sem tam nějaké policejní hlídky. Na ostov Lamu se pak jelo lodí. Hned při výstupu na pevnou zem se kolem nás seběhli neodbytní náhončí. Mají totiž provize z toho když doporučí hosta nějakému hotelu. Jeden se nás držel až do chvíle než nás zachránili dva Kanaďané. Ten se pak urazil a odešel, když Kanaďan řekl, že mu nemáme věřit. Také nám vyprávěl jak jeden Ital před několika dny pobodal jednoho drzého naháněče. Byl tam s nimi ještě jeden Číňan, který se jmenoval Eco. Ten nám doporučil hotel, kde bydlel i on. Eco byl trochu hazardér, který navštívil také Pakistán. Tak jsem mu hned řekl, že tam drží dvě české holky. I on přiznal, že se tam moc dobře necitil.

Lamu je tak trochu muslimský svět. Arabské vlivy jsou patrné na celém pobřeží. Často je člověk probuzen „halekáním alláha“. Na Lamu byla skoro každá žena zahalena, některým byli vidět pouze oči. Jediným dopravním prostředkem je osel a k tomu stísněné uličky, jež dávají dojem, že jsme se ocitli o staletí nazpět. Tento dojem umocňují i časté výpadky proudu. Alkohol je zde také omezen a v obchodech nemají ani pivo. Nicméně kousek za městem je dlouhá čistá téměř liduprázdná pláž. Navštivili jsme i nedaleký resort, kde stojí noc kolem 300 dolarů, nicméně pivo jsme si dovolit mohli. Po čtyřech dnech strávených na ostrově nezbývalo než se vrátit zpět do Mombasy. Autobusem se nám nějak nechtělo, a tak jsme si za 20 dolarů koupili letenku do Malindy. Let trval asi 30 minut. Po přistání jsme jeli do centra a občerstvili jsme se v jednom nákupnim centru. Poté zamířili k autobusovým čekárnám. Autobusové nádraží jak ho známe u nás, jsem tam neviděl. Každá autobusová společnost měla takovou kancelář s čekárnou, kde se prodávali jízdenky. Po příjezdu do Mombasy jsme se tentokrát ubytovali v centru. Příští den následoval poslední úsek naší cesty. Zamířili jsme do vnitrozemského města Voi, které je bránou do národního parku Tsavo. Park Tsavo má dvě části „East“ a „West“, které mají dohromady kolem 20 tisíc kilometrů čtverečních. My jsme se po příjezdu ubytovali přímo v nevelkém centru. Nezbývalo než si zajistit vůz na cestu parkem. Dohodli jsme se s místním taxikářem, který se jmenoval Steve, že si ho najmeme na celý den. Následující ráno jsme se vydali do Narodního parku Tsavo East. U brány nezbývalo než zaplatit poplatek asi 80 euro. Dostali jsme průvodce a jeli vstříc dobrodružství. Čekal jsem, že to bude nějaký drsňák s flintou a místo toho jsme „vyfásli“ křehkou a nesmělou dívku jménem Mary. Taxikář Steve byl prý její bratranec. Na cestě jsme viděli antilopy, zebry, žirafy, bůvoly nebo slony. Lvi je prý spatřit nesnadné. Některé úseky lemovaly četná termitiště. Půda byla oranžová a docela vyprahlá nicméně scenérie to byly úchvatné. Párkrát jsme zastavili a vystoupili z auta. Když jsme zastavili u jedné skály a fotili hrochy zastavil jeden týpek v Landroveru a začal říkat, že je nepezpečné vystupovat, že nevíme co na nás vyskočí. Shodli jsme se, že to byl asi nějakej „poseroutka“. Každý malí dítě ví, že ten nejnebezpečnější tvor je člověk. Po parku jsme ujeli asi 50 kilometů a stačilo nám to. Stevemu jsme dali asi 100 euro za jeho vynikající služby.

Po safari jsme „zakalili“ v místním baru v hotelu, kde jsme bydleli. Ještě jsem se nezmímil co se v Keňi pije a jí. Pivo je tradičně pouze lahvové a stojí kolem 40 kč. Nejčastěji jsme pili „Tusker“, což je nejznámější značka v Keňi, dále byla dobrá značka „Pilsen“. Z alkoholu mi nejvice chutnalo brandy a whisky. Pužívají se zde britské míry, takže panák má obsah 0,03 l, což pro mě bylo málo, a tak jsme si většinou dával dvojité. Obchody byly dobře zásobeny, dalo se koupit cokoliv. Pečiva byl velký výběr, k dispozici bylo tmavé i světlé. Balená voda byla většinou neperlivá, perlivé vody pouze několik značek. V supemarketech se dalo koupit již hotové jídlo jako kuřata, placky plněné masem nebo různé směsi. Nabídka restaurací byla mezinárodně-africko-asijská, takže takový pestrý mix. Pro nás bylo zajímavé, že zatímco u nás se platí většinou až poté co o to host požádá, tam nezřídka poprosili o zaplacení, aniž jsme komukoliv řekli o účet. Keňská měna je šilink a 100 KS=asi 23 Kč.

Zbýval ještě jeden úkol. Spatřit a vyfotit Kilimajaro. K tomu jsme museli ještě 80 kilometrů na jih k hranicím z Tanzánií. Silnice byla prašná a plná výmolů. Zavazadla jsme pak měli od všudipřítomného oranžového prachu. Taveta je málé zapadlé město na hranicích s Tanzánií, hned za ním je již závora. Zde jsme měli naštěstí strávit pouze noc. Nic moc tady nebylo, pouze pár hospod, hotelů a obchodů. Když jsme přijeli bylo Kilimajaro zahalené. Nezbývalo, než počkat do rána. Recepční nám otevřel střechu, kde byl dobrý výhled. Večer jsme se vydali „do ulic zakalit“. Byli tady docela divní „týpci“ a my snad jediní běloši. Ráno se opravdu vyjasnilo a vrchol Kilimanjara byl opravdu vidět. Tak a tady byla africká mise splněna a jelo se zpět do Mombasy, kde jsme odpočinkem strávili poslední tři dny. Zpět do ČR jsme letěli stejnou trasou. V Milaně jsme strávili opět noc a příští den jsme jeli do centra, kde jsme navštívili také pár ochodních domů. Oproti Africe to byl jiný kontrast, tady se nakupovalo luxusní mnohdy zbytečné zboží, zatímco v Keňi mnozí nemají ani na jídlo. První cesta do Afriky dopadla úspěšně, viděli jsme krásnou krajinu, ale také spousta chudoby. Bohužel zatím se asi do Afriky jen tak nevrátíme. Mnoho vlád varuje své občany před cestami do Keňi kvůli dalším teroristickým útokům a na západě Afriky zase řádí epidemie Eboly. Teroristický útok byl hlášen také v okolí ostrova Lamu, kde jsme také byli. Muslimské radikály bych raději nikde potkat nechtěl. Jak ukázal případ Antonie Chrástecké a Hana Humpálové, dvou dívek unesených v Pakistánu, které se dosud nevrátili, člověk je fakt mnohem nebezpečnější než lev král zvířat....

No to bych chtěl vidět rozložení nákladů toho známého. Tanzánie je snad nejdražší v Africe. Do 40000 Kč by ses nevešla ani v mnohem levnější JAR na 2 týdny s extra levnou letenkou a cestováním ve skupince.

Dobře, když se pojme JAR velmi nízkonákladově, pojede se ve více lidech běžným malým autem (ne 4x4) jen po asfaltkách v Krugeru a pak zajede ještě třeba do Blyde River Canyonu, případně i na trek do Dračích hor, nebude se využívat safari s místními průvodci, bude se spát ve stanu v kempech, tak se na 2 týdny se vším vejde do 40000 Kč. Na 4 týdny ale těžko, pokud bude chtít procestovat víc míst.

Tak to teda koukám, uvažuju taky o Keni a netušil jsem ,že jsou takový šílený náklady :/

Pod 40000 Kč s letenkou za 2 týdny jsem nemyslel těsně pod, ale klidně i pod 20000 bez letenky. 4 týdny s cestováním autem ale za 28000 Kč na osobu by už bylo obtížnější dosáhnout, pokud chce člověk něco vidět, když už tam je. Záleží na počtu lidí, velikosti auta, počtu km, sezóně, jídlo je dost individuální (je škoda si negrilovat ty výborné steaky, když to dělají všichni okolo, a nekupovat si místní čerstvé ovoce). Při 3 lidech bych počítal na osobu minimálně 4200 Kč na 2 týdny a 3000 km (minimum na takový okruh přes Kruger, pobřeží a Dračí hory, klidně přes Svazijsko, je to i kratší a s minimálním příplatkem) za výhodné půjčení auta s příplatkem za nulovou spoluúčast a benzín (aktuálně asi 22 Kč /l). Za kemp asi 200 Kč na osobu a noc (záleží na počtu lidí a sezóně), někdy je lepší najít hostel za mírně vyšší cenu. Vstupné do Krugeru je asi 470 Kč na den (počítám s aktuálním kurzem 1,68 Kč za rand, který je při výběru z bankomatu, u některých bank i vyšší). K tomu jídlo, mýtné, parkovné, další vstupy a případné poplatky. Bylo by škoda se neprojet na lodi po řece mj. za hrochy, krokodýly a ptáky, když budete třeba v Santa Lucii. O něco jižněji je zase nezapomenutelným zážitkem shark cage diving i pro nepotápeče (byť zde bez velkého bílého žraloka).

Ahoj všem smiley
Moc děkuju za užitečné tipy a komenty! A "Ziggymu1" za super cestopis a vložené video!
Teď pro všechny, kteří se do Keni teprve chystají:
My jsme nakonac vzali 6 denní safari se vším všudy - tzn. ubytko, cesta a plná penze (takze opravdu high class dovča smiley). Cena byla cca 25 tis. na osobu (jen 6 dní safari) - měli jsme svého řidiče a jeli jsme minibus, který vypadal, že už toho hodně zažil ale vyjel a zvládnul opravdu všechno! Byl i celkem pohodlnej a řidič byl taky super! Místní cestovky nedávají dohromady turisty, takže jelstliže budete poptávat trip ve dvou, nikoho dalšího k vám do auta nepřidaj. Takže čím víc vás pojede, náklady na cestu půjdou dolů. Celková organizace a všechno co jsme viděli definitivně sátlo za to! (ze zvířat jsme neviděli akorát levharta smiley). Ubytování bylo perfektní, přes den čas válet se u bazénu (nicméně počasí teď v létě tu na koupání uplně není, ale nevylučuje se to smiley) V "hotelech" byly všechny jídla formou bufetu..a jídlo bylo moooc dobrý' Každopádně, dá se to jet i podlě mého tak za polovinu ceny a to právě díky levnějšímu ubytování a třeba jen polopenzi nebo bez jídla. Musím ale říct, že bez agentury bychom to asi jet nechteli, protože řidič pak všechno vyjedná a je fajn mít sebou někoho, kdo mluví svahilsky smiley Nejdražší na celém safari byly vstupy do parků, které jsou několikanásobně vyšší pro nerezidenty.. např. vstup do NP Nakuru je na den pro rezidenty 10 dolarů, pro nerezidenty 70 dolarů. Takže když jedete více parků jako my - Masai Mara, Nakuru, Amboselli (které nejvíc doporučujeme - nádherný výhled na Mt. Kilimanjaro, sloni všude a nádherný východ a západ slunce!!) tak se ty náklady jen na vstupy do NP celkem vyšplhají.
Dál jsme jeli na jednodenní výlet na Mt. Suswa - kterou taky najdete v nabídkách místních agencies, ale rozhodně to za to nestojí ! smiley Cesta byla šílená, k vidění sice pěkný výhled ale za tu cestu to rozhodne nestojí. Přikládám obrázek výhledu a také "vstupu" do Mt. Suswa Conservacy smiley Takže toto nedoporučuju!
Co bylo ale super je Lake Naiwasha kde je plno hrochů a pelikánů (bacha při jejich krmení, mají pěkně ostrý zobáky) a pekná je "procházka" také k vodopádům - Thomson Falls.
Kdyby vás napadli nějaké otázky, sem s nimi, ráda odpovím.
H.

Keňu neznám, ale absolvoval jsem individuálně výlet do jižní Afriky, která mi přijde na podobné akce mnohem vhodnější.

Není potřeba svahilština, stačí si jen půjčit na letišti auto a parky se dají projet individuálně mnohem levněji - jen Kruger má na délku přes 400 km.

Orientačně: 3 týdny včetně letů, půjčené auto, cca 7.500 km, trasa: Johannesburg - Botswana - Viktoriiny vodopády - Zimbabwe - Swaziland - Kapské město - Johannesburg. Vyšlo to komplet ve dvou na cca 27.000 CZK/osobu + 10.000 CZK letenka a to byl v ceně i bungee jump z více než 200 m. Je to 4 roky, ale dnes je kurz randu ještě výhodnější. Pro mě asi zatím nejhezčí expedice.

Ahoj všem,
v Keni jsem byla letos v zimě a v JAR před třemi lety, můžu srovnávat. V Keni jsou hodně drahé vstupy do NP, ale bez nich to nemá cenu. Park bez průvodce jsou podle mě skoro vyhozené peníze, průvodce ví, kam jet a co vidět. Když je dobrý a má dobrou angličtinu, je to velká výhoda. Celkově se mi JAR zdála levnější a tamní služby se více blíží evropské kvalitě. Keňa je jiný svět, služby o dost horší a dražší, ale je to Afrika se vším všudy. Obecně si troufám říct, že Afrika je drahá destinace, a to si myslím, že umím zorganizovat individuální cestu. (Tři týdny ve třech lidech včetně letenek a safari asi 120 tis.) Cestopis i s fotkami: doafrikyazasezpatky.wordpress.com

Vyhledávání

Přihlášení

Ještě nemáš účet? Zaregistruj se!