Podrobný cestopis - FLORIDA

Čaute,

vrátili jsme se ze 14 denní dovolené na Floridě. Budu se snažit naši cestu popsat co nejvýstižněji.
Tak pěkně popořádku… Letenky jsme kupovali v únoru, kdy se objevila super akce (cca 8500,-/os.) na tomto serveru. Jednalo se o let z Bruselu se společností Jetairfly, poté jsme ještě dokoupili letenky z Prahy za cca 2800,-/os. na hlavní bruselské letiště.
Společnost Jetairfly létá Dreamlinerem. Měřím 190 cm, a tak jsem ocenil, že je tam aspoň trošku více místa na nohy než v menších letadlech, se kterými létá třeba Ryanair. Překvapení pro nás bylo, že už jsme nevyplňovali na konci letu papíry týkající se našeho vstupu na území USA (kolik máme peněz apod.).

V Miami jsme byli v 19:55 místního času. Ještě než jsme se dostali k imigračnímu úředníkovi, šli jsme k elektronickému terminálu, kde jsme vyplňovali, za jakým účelem jsme dorazili do USA, kolik máme peněz (jednalo se vlastně o dotazník, který se dříve vyplňoval na palubě letadla), také nás stroj vyfotil. Automat nakonec vyplivnul lístek s mou fotku s otevřenou pusou (ano, divil jsem se ), manželka už vypadala na fotce normálně (vyplňovala údaje až po mně). Poté jsme šli s vytištěným lístkem k imigračnímu. Anglicky moc neumíme ani jeden, ale jednoduchými větami jsme se dostali na vytouženou Floridu. Moje manželka dostala razítko do pasu, já nikoliv (což byl později velký problém). Následně jsme vyrazili do půjčovny Dollar pro auto. Rezervované a zaplacené jsme to měli už několik týdnů dopředu skrze rentalcars.cz. Za auto jsme dali 7000,- (třída ekonomy) a navíc jsme si zaplatili na místě Sun pass, ten nás vyšel na 2800,- (Tohle doporučuju maximálně, na mnoha místech se nedá platit cash. Výhodou je, že se Sun passem můžete jezdit kdekoliv. Když se budete blížit k mýtné bráně, kde se platí, tak si najedete na cestu, kde je napsáno Sun pass a máte vystaráno - nic neřešíte). Ještě jsem zapomněl dodat, že auto jsme si mohli vybrat ze čtyř Chevroletů Sparků, takže žádná hitparáda. Ale pro dva lidi naprosto dostačující. Plná nádrž do tohoto auta nás vyšla na 500,-Kč, což je na naše poměry směšná částka. (Dolar byl v kurzu 25,-českých). Navigaci ani další připojištění jsme nechtěli.

První den jsme dorazili do hotelu Rodeway Inn (nacházel se asi 30 min. od přístavu Fort Lauderdale), strávili jsme tam tři noci (pokoj pro oba byl za 1300,-/noc). Hotel je kousek od nádherné pláže Haulover Beach - ta sousedí s nudapláží, která je údajně jediná v Miami (možná na Floridě??). Parkování u pláže stojí přes týden 6 dolarů a stát tam můžete jak dlouho chcete, o víkendu 7 dolarů. Po příjezdu jsme se tedy šli ubytovat. Druhý den jsme si udělali flákací den na zmíněné pláži. Jelikož byl běžný pracovní den, na pláži jsme neviděli prakticky ani živáčka. Voda byla nádherná a neskutečně teplá - až moc . Já jsem si samozřejmě zahrál na frajera (jako každým rokem) a spálil jsem si čelo - mám pocit, že jsem večer musel svítit.

Další den jsme měli v plánu vyrazit na Bahamy. Palubní lístky jsme sehnali za 119 dolarů a jednalo se o jednodenní výlet (lístky jsme kupovali s předstihem z Česka). Dvě hodiny před plavbou jsme se měli ukázat u imigračních úředníků v přístavu Fort Lauderdale. Přivstali jsme si a vyrazili do zmíněného přístavu. Auto jsme "vychcaně" zaparkovali u obchodního centra, který je zhruba 10 minut pěšky od přístavu - ušetřili jsme za parkování. Druhá možnost byla, že bychom autem dojeli přímo do přístavu a zaparkovali na tamním parkovišti. Po chvilkovém hledání toho správného místa na nalodění jsme se dočkali imigrační úřednice. Zeptala se nás, proč jedeme na Bahamy, jak dlouho tam budeme, jestli máme u sebe palubní lístky. Paní imigrační si od nás vzala pasy a koukala, jestli máme razítko od imigračního, který nás pustil do USA. Jak jsem psal výše, zde byl obrovský zádrhel. Já v pase neměl nic, manželka ano. Snažil jsem se rukama nohama vysvětlit, že mi paní asi zapomněla dát razítko, ale že letenky jsme si vyfotili na mobil. Paní imigrační ale chtěla vidět zpáteční letenky, ty jsme neměli. Dělali jsme, že ji absolutně nechápeme. Nakonec řekla jen "Oh, OK" a pustila nás na palubu. Doporučuju tedy si zajistit, abyste měli vždy v pase razítko od imigračního, nebo když jej nějakým nedopatřením nedostanete, tak se snažte alespoň u sebe mít "zpáteční letenku" z USA. Na Bahamy jsme docela svištěli - cesta trvala zhruba tři hodiny. Během plavby si můžete koupit jídlo, pití, suvenýry. Poté, když jsme se dostali na Bahamy, jsme řešili, jak se dostaneme na nejbližší pláž. Sami od sebe se nás ujmuli místní taxikáři - bránili jsme se, že chceme jet místním autobusem. Bylo nám vysvětleno, že lístky na autobus jsme si měli koupit na lodi, že tady už taková možnost není (asi se na lodi o takové možnosti mluvilo, ale my nerozuměli ). Naštěstí nás bez lístku na autobus (stál 10 dolarů) bylo více. Společně s jednou černoškou a dvěma Mexičankami jsme nastoupili do taxíku (cena za osobu 7 dolarů) a nechali se odvézt do centra dění. Taxikářka nám také řekla, že pro nás přijede před kasino přesně v 17:00 a že nás odveze zpět na nalodění (opět 7 dolarů). Když jsem psal centrum dění, tak proto, že tam bylo všechno - obchody se suvenýry, kasino, jídlo a hlavně náááádherná pláž. Tak krásnou pláž a vodu jsem viděl poprvé v životě. Lidé u vody prodávali kokosy na pití (jeden za 5 dolarů, s rumem za 10 dolarů) - tady doporučuju mít drobné, my měli 20 dolarů a nikdo místní nám nebyl schopný vrátit nazpět. Pan s kokosem se mi dokonce snažil dát nazpátek 10 bahamských dolarů. Tak jsem na něj udělal mezinárodní výraz (škaredý kukuč) a hned se omlouval - stejně mu to doteď nevěřím, prostě to zkusil. Na Bahamách jsme se čvachtali a v 17:00 pro nás přijela taxikářka, která nás odvezla do přístavu. Na nalodění byl opět problém s razítkem. Znovu jsem svou lámanou angličtinou vysvětloval, proč nemám razítko, ale že manželka ho má. Musel jsem na svůj mail a ukázat zpáteční letenku, kterou mi vytiskli a k tomu dodali, že když dorazím zpět do USA, tak to mám ukázat imigračnímu a nebudu mít problém - měli pravdu, panáček po doplutí si opět všiml, že mi chybí razítko, já ukázal letenku a byl jsem zpět v USA... Na pokoj jsme dorazili kolem 22:00.

Další den nás čekala cesta na Key West. Štreka je to sice dlouhá, ale hodně krásná. Podél cesty je docela dost odpočívadel, kde můžete zastavit a jít se pokochat nebo i okoupat (Anna Princess Beach?). Po stranách můžete vidět "rozbité" mosty, kde se točily a stále točí různé filmy (např. Pravdivé lži, Rychle a zběsile). Po příjezdu na Key West jsme přemýšleli, kde auto zaparkujeme. Tradičně zvítězil supermarket, který je po levé straně, cca tři bloky od Hemingwayova baráku . Znovu jsme si ušetřili za parkovné. V Key West jsme navštívili dvě místa - nejjižnější bod USA (kužel, u kterého se každý panáček a panenka fotí) a Hemingwayův barák - manželce se prohlídka domu moc líbila, protože všude lozí šestiprsté kočky . I zahrada u toho domu byla OK. Jo a Hemingway měl doma uklizeno (vstup do baráku vyjde tuším na 12 dolarů/os.) Koupili jsme nějaké suvenýry a frčeli jsme pomalu zpátky. Možná je důležité zmínit, že je dobré mít hooodně natankováno. Benzín na Key West vyjde trošku dráž a navíc na čerpací stanici nenatrefíte zrovna dvakrát často. My jsme tankovali poprvé kousek od Homesteadu. V USA vám půjčí auto, které má automatické řazení (používáte jen pravou nohu) a bude to benziňák (tankujete buď Unleaded nebo Regular- záleží na jakou benzinku narazíte). U tankování byla docela sranda - tankování probíhá odlišně než u nás. Buď si zaplatíte u pumpaře dopředu, nebo na místě přímo u pumpy kreditní kartou (Chce to ZIP CODE - my dávali směrovačku Ostravy, nebo jsme si vymýšleli. Někdy to vyšlo, někdy ne.). V pozdních odpoledních hodinách jsme dorazili do Homesteadu, kde na nás čekalo ubytování na jednu noc v A-1 Budget Motel (cca 1500,-/noc) – tam bychom se neradi vraceli. Opravdu nejhorší ubytko, kde jsme během dovči byli. Smutné bylo, že když jsem se doma díval s předstihem na ceny ubytování v Homesteadu, tak se dalo sehnat ubytko i za 900,-. Holt, na poslední chvíli mít ubytko se někdy nevyplatí…

Další den jsme frčeli do Everglades National Park. Byli jsme varováni, že je tam spousta komárů, tak jsme si předem v supermarketu koupili repelent (později jsme zjistili, že byl hodně slabý). Vstup do Everglades National Park nás vyšel na 20 dolarů. V parku jsou různé odbočky a nás zaujala jedna z prvních (odbočuje se doleva - nepamatuji si název). Po příchodu do rezervace jsme zaregistrovali první komáry - nic strašného. Trochu jsme se posprejovali a bylo fajn. Místní rangerka nám udělala komentovanou prohlídku části parčíku. Museli jsme vydržet dotazy "chytrých Amíků" (dýchá aligátor pod vodou? apod.) Když komentovanou prohlídku minete, o nic nepřijdete. Úžasné bylo, že právě tam jsme uviděli poprvé živého aligátora. A ne jednoho! Jeden se slunil s otevřenou hubou (asi neviděl dlouho žádné Čechy), druhý byl ve vodě a koukaly jen oči. Nádhera. V místě je také prodejna různých suvenýrů. Měli tam také ultra silný sprej proti komárům. My jsme se jen usmáli a s díky odmítli. Vyrazili jsme teda dál. Odbočili jsme zhruba po dalších 5 km doprava, kde byla další procházka. No a pak jsme si řekli, že se vydáme až za plameňáky (jede se tam cca 30 min. a cedule vás hezky naviguje). Tohle byla největší chyba a totálně mi to znechutilo Everglades. Dojeli jsme na velké parkoviště, pomalu vysedávám z auta a katastrofa. Tolik komárů jsem v životě neviděl. Snad 100 (a to fakt nepřeháním) si jich posedalo na moje nohy, Terce vlítli do auta. Začali jsme oba poskakovat a hledat náš super sprej. Stříkal jsem kolem sebe jako šílený, ale nic z toho. Periferně jsem viděl, že takhle poskakuje více turistů, takže zcela normální jev. Utekli jsme rychle do uzavřené budovy a vzpamatovávali jsme se dobrých 10 minut. V budově jsme se pořádně nastříkali a zkusili jsme opět pobyt venku. Nešlo to. Ten náš sprej snad ty komáry dokonce přitahoval! Žádné plameňáky jsme neviděli. Muselo by se za nimi plout s průvodcem a to by bylo celkem drahé. Navíc ti komáři nás tak iritovali, že bychom ani na té loďce nevydrželi… Přiběhli jsme tedy k našemu autu a upalovali pryč (v autě bylo taky moc komárů a zbavit se jich byl téměř nadlidský úkol!) Terka mi řekla, že takhle ještě nikdy v životě opíchaná nebyla. Když jsme se vraceli zpět (tady nevím, jestli jsme udělali chybu, protože navigace mě chtěla pustit do Naples, kde byl náš další cíl cesty, jen zpět přes Homestead. Přitom když jsme byli uvnitř Everglades, tak nám cíl ukazovala cca 130 km vzdušnou čárou (asi)) směrem k Homesteadu, tak jsme ještě navštívili aligátoří farmu. Vstupné jsme platili cca 17 dolarů za jednoho (měli jsme slevový kuponek z nějakého letáku, kterých se všude válí mraky – v hotelech, na benzínkách apod.), v ceně byla projížďka airboatem (napůl člun, napůl vznášedlo). Na farmě mají spoustu aligátorů. Je to v podstatě taková menší ZOO (papoušci, souložící želvy , atd.). Na farmě jsou v určitých časech různá představení - s aligátory či hady. My jsme viděli na vlastní oči krmení. Zážitek to byl neskutečný. Panáček, co aligátorům házel maso, byl blázen. Už ta jeho zjizvená ruka dokazovala, že tahle práce není sranda. Při krmení si borec vyhlídl jednoho aligátorka pro své představení, hodil mu oprátku, ale aligátorek se smýknul. Pak za ním musel ošetřovatel do „výběhu“ k asi stovce dalších aligátorů, protože na toho vytipovaného aligátora zaútočil jiný. Byli jsme přesvědčeni, že ten aligátor s oprátkou na krku nemůže přežít. Křupaly kosti --aligátoří-- (nebo co to mají). Panáček se musel moc snažit, aby je dal od sebe. Přitom musel dávat pozor, aby odháněl aligátory, co se na něj (na toho chlapíka) snažili zaútočit! Opravdu klobouk dolů. Američani dělali svoje woooooow každých pět vteřin. Jeli jsme také airboatem - to se nám moc nelíbilo. Byla to spíš atrakce jako na kolotočích. My jsme přitom doufali, že kolem nás budou plavat aligátoři. To se nestalo. Řidič s námi udělal ve vodě pár smyků (byli jsme mokří jak myši) a jelo se zpět – když tam nepůjdete, o nic nepřijdete (je možné zaplatit ještě levnější vstupné bez airboatů). Kolem páté jsme museli absolvovat 300 km přesun do Naples. Cesta je nudná. Furt dálnice, dálnice a zase dálnice. Po dojezdu jsme se ubytovali v Red Roof Inn na dvě noci (jedna noc nás vyšla na 1400,- a opravdu to bylo moc pěkné a voňavé ubytko – doporučujeme!).

V Naples jsme toho moc dobrého nezažili. Neměli jsme moc štěstí na počasí, furt se měnilo. Hodinu slunce, deset minut pořádný slejvák. Takhle to bylo ty dva dny pořád. První den jsme si našli pláž, která byla kousek od hotelu. Nejprve jsme zaparkovali auto u supermarketu (opět ) a pak jsme šli cca 10 minut pěšky k pláži. Autem můžete přijet až k pláži a zaplatit si parkování. Druhý den bylo opět všelijak. Šli jsme se podívat k vodě a zhruba kolem jedenácté dopoledne nás čekala dlouhá cesta až do Orlanda. Před příjezdem jsme si rezervovali hotel Continental Plaza, který je blízko Universal Studios a dá se tam dojít z hotelu za deset minut pěšky. Noc v hotelu nás vyšla na 950,-. Po ubytování jsme si prošli celou International Drive, kde je vše nejdůležitější. Wonderworks, Ripley‘s Věřte-nevěřte, obří orlandské oko, velké mořské akvárium, muzeum voskových figurín, Titanic muzeum, Seaworld, Disneyho parky, Universal parky, minigolfová hřiště, která jsou tématicky zaměřená (aligátoří minigolf, pirátský minigolf). Je toho opravdu hooodně velká spousta (opět doporučuju posbírat všude možně slevové letáky, které se tam válí na každém rohu). Nás také zaujalo, že bychom mohli zkusit nějakou restauraci, kde se za určitý paušál můžete pořádně nadlábnout, dokud neprasknete. Restaurace byly označené "All you can eat“. My jsme našli restauraci za 8 dolarů za jednoho. Sice jsme si mohli sníst všechno, ale udělali jsme chybu v tom, že jsme se prvně nepodívali, co tam mají dobrého na jídlo. Byla to nějaká italská restaurace, kde nebylo prakticky vůbec maso, pizza byla otřesná a zákusky šíleně přeslazené. Název restaurace už nevím, ale byla kousek od hotelu na International Drive. U hotelu byl bazén, tak jsme se večer ještě trošku čvachtali.

Další den jsme šli do Universal Studios. Lístky jsme měli koupené už z domu, ale není třeba kupovat je dopředu, v Orlandu je spousta prodavačů, kteří prodávají výhodně lístky na různé atrakce a právě i do Orlanda. V našem hotelu byl přímo panáček, který prodával i lístky do Universal Studios. My jsme měli balíček, kde byl vstup do libovolného Universal parku a večerní vstup na Halloweenskou noc (tam ale bylo dáno přesné datum). Za tyto vstupenky jsme utratili 149 dolarů/os.), kdy 100 dolarů stál vstup do parku a 49 dolarů vstup na Halloweenskou noc. Kdybyste chtěli jít na Halloweenskou noc samostatně, tak zaplatíte 100 dolarů - tahle částka se dala obejít. Stačilo si koupit v McDonalds Coca-Colu a dostali jste 50ti dolarovou slevu na vstup na Halloween. V Orlandu jsou dva parky Universal studios a Adventure........my si vybrali Universal Studios. V parku jsme byli celý den a maximálně si ho užili. Filmoví fanoušci si tam přijdou na své. Atrakce jako je Harry Potter, Transformers apod. jsou úžasné. Tím, že jsme byli na Floridě mimo sezonu, jsme v parku nezažili ani moc velké řady (tady můžu srovnávat s parkem v LA, kde jsme taky byli (o rok a půl dříve)a řady tam byly mnohem delší).

Další den jsme měli v plánu Halloweenskou noc v Universal Studios, ale než se setmělo, šli jsme rozfofrovat nějaké ty dolárky . V Orlandu je obrovský outlet obchoďák, kde seženete spoustu oblečení od světoznámých značek. Když jsem chodil po obchodech a viděl např. trička Tommy Hilfiger za 10 dolarů, The North Face rovněž za podobné částky (šlo o AAA kvalitu!!!), tak mi trochu uniká, proč u nás jsou schopni za stejné věci lidi utrácet x-krát větší částky... Po nákupech jsme se vydali navštívit menší atrakce v Orlandu. Vybrali jsme si Ripley‘s Věřte-nevěřte. Vstupné bylo za cca 18 dolarů/os. a za tu částku to ani nestálo (my měli vstup zdarma - na konci článku v tipech vysvětlím). Dále jsme se byli podívat na orlandské oko - vstup vycházel na podobné peníze. Na oko jsme ale nešli - celkově město se nám tak krásné nezdálo - nevím, co bychom z výšky vlastně viděli. Dál jsme se koupali v hotelovém bazénu a celkově se připravovali na večer. V 18:00 jsme vyrazili směr Universal Studios. Brány se otevíraly v 18:30 a my jsme netrpělivě poskakovali před bránou. Překvapení při vstupu pro nás bylo, že akce se odehrává ve stejném parku, jako jsme byli o den dříve, tzn. kdybychom zvolili park Adventures, mohli jsme zabít dvě mouchy jednou ranou (některé atrakce v Universal Studios byly otevřené). Halloweenská noc byla do 1:00. Už při vstupu chodili lidé (zaměstnanci) v kostýmech, maskách (s maskami si dali lidé strašně záležet), měli v ruce různé rekvizity (motorovou pilu, která vydávala zvuk a dokonce smrděla benzínem!). Bylo to neustálé strašení (když se setmělo, hrůza se zdvojnásobila). Samé baf... Vyrazili jsme do prvního strašidelného domu (vlkodlačí barák). Můžu vám říct, že jsme se několikrát pořádně vylekali. Tohle mají opravdu vychytané (se strašidelnými domy, co se dají navštívit na českých poutích, se to nedá absolutně srovnávat.. Jsou v tom nasypané mnohem větší prachy a jde to poznat.). Dále jsme šli např. do strašidelného domu Freddy vs. Jason, kde byl krásně udělaný domek od Freddyho Krugera. Zase úžasný zážitek. Co nás ale hodně štvalo, byly řady. Dokonce jsme měli strach, že nestihneme všechny domy obejít. Čekací doba na atrakci byla i 60 minut!!! Když byla zhruba hodina do konce, lidi už odcházeli domů a čekací doba se naštěstí zkrátila na nějakých 15 minut. Tady bych doporučoval dokoupit si fast pass, se kterým můžete jít VIP cestičkou a nečekáte řady. Věřte mi, že když jsem byl v řadě a viděl známé tváře, jak si jdou znovu do stejného domu, u kterého už stojím 45 minut, nasranost u mě rostla raketovou rychlostí. Halloweenskou noc doporučuju!!!! Něco takového u nás není a v nejbližší době ani nebude. Kolem 2:00 ráno jsme dorazili zpět na hotel.

Další den jsme vyspávali zhruba do 10:00. Posnídali jsme cookies a frčeli za dalším dobrodružstvím. Náš další cíl byla Satellite Beach. Po cestě jsme se rozhodli navštívit policejní muzeum „American Police Hall of Fame and Museum“. Vstupné vycházelo na 13 dolarů/os. a maximálně doporučujeme. Opravdu nádhera. Je tam vše - od starých aut, motorek až po elektrické křeslo nebo plynovou komoru. Bomba!!! My tam byli opět zadarmo. Když si koupíte lístek do Cape Canaveral (NASA), automaticky máte i vstupenku do astronautího muzea, které se nachází vedle toho policejního. Tam jsme ale nešli. Kousek od těchto dvou muzeí sídlí ještě jedno zajímavé muzeum, a to letadlové muzeum (všude jsou cedule s muzei a jsou kousek od hlavní silnice). Do tohoto muzea jsme také nešli, ale po cestě k pokladně jsme toho, myslím, viděli dost. I venku jsou nějaká ta letadýlka. Kdybyste měli chuť, tak si můžete zalítat historickým letadlem - samozřejmě jako pasažér . Po těchto návštěvách jsme zamířili do našeho hotelu, který byl kousek od moře. Ubytovali jsme se na jeden den (1500,-) a vyrazili ještě k vodě. Měli jsme velké vlny a párkrát mě to docela solidně smetlo. U této pláže jsem měl pocit, že jsem zahlídl žraloka. Volal jsem na Terku“ „Podívej, tam je žralok!“ Terka nic neviděla a řekla mi, že strach má velké oči (stejně už pak do vody nešla ). Na pláži byly taky cedulky, že tam chodí želvy zahrabávat vajíčka a že se mají nechat v klidu. My žádnou želvu neviděli. Jen pipinky (vypadají jako holubi, ale nejsou), které si hrály u vody. Pláž jsme měli opět prázdnou. K večeru jsme se vrátili do hotelu a šli se ještě čvachtat do bazénu.

Ráno jsme vstali a šli na snídani, kterou jsme měli v ceně (hodně často natrefíte na hotely, které dávají v ceně snídani). Snídaně jsou v USA hodně bídné (my navštěvovali levné hotely). Dostanete cornflakesy, housku, která je snad dva týdny stará, s máslem nebo marmeládou, muffin. Prostě bída. Tento den jsme měli cestu do Cape Canaveral (NASA). V NASA jsou raketky na každém rohu. Za vstup jsme každý zaplatili 50 dolarů (ještě jsme měli nějakou slevu z letáčku). Výlet to je na celý den. V první části máte možnost se podívat v IMAXU na dva dokumenty. My navštívili jen jeden - stačí to. Koukali jsme teda na raketky a fotili se. Blbli a zase blbli. Když projdete první částí, po pravé straně parkují autobusy. Běžte k autobusům, nasedněte, poslechtěte si výklad. A pak to všechno začne, Mrknete na jeden film a pak vás pustí k raketoplánu – pecka. Kousek dál je další kino, kde vám přistane v sále kosmická "loďka", no a pak si vyzkoušíte na vlastní kůži, jak startuje raketoplán. Znovu úžasný zážitek. Blížil se večer a my jsme museli dál. Další ubytování jsme měli u kamarádky, kterou jsme poznali na Facebooku (Češi a Slováci na Floridě). Naše kamarádka nám poslední tři dny dělala průvodkyni. Viděli jsme Miami očima místního. Navštívili jsme místa, která bychom jako turisti minuli a vůbec by nás nenapadlo, že něco takového vůbec může v Miami nebo poblíž Miami být. Když jsme byli na Miami Beach, naše průvodkyně "znala" každý dům, kde bydlí, nebo bydlela nějaká hollywoodská hvězdička. Vzala nás do obchodů, kde se dá nejlépe (a levně) nakoupit (obchodní dům vedle BB&T arény, kde hraje Florida Panthers). Taky jsme byli v městečku (název si už nepamatuju), které je celé gayovské. Tomu jsem vážně nevěřil. Jestli znáte Policejní akademii a podnik Modrá ústřice , tak přesně tohle, ale ve větším měřítku jsme zažili (nemyslím tanec ). V městečku mají Gay Mart - opravdu se to takhle jmenuje. Pak dva podniky, kde byla diskotéka. Z aut vystupovaly nádherné baby (zblízka oškliví chlapi), po ulici se pohybovali panáčci s koženými kšandami, s řetězy na sobě. Nechal jsem se přemluvit a vlezl jsem do jednoho podniku. Stál jsem bokem s otevřenou pusou - kecám, pusu jsem měl raději zavřenou Při hudbě It‘s Raining Man byla polovina lokálu polonahá. Atmoška neuvěřitelná, ale líp bych se cítil venku . Tohle u nás v tak velkém stylu taky neuvidíte. V jednom z těchto tří dnů jsme navštívili zápas NHL. To prostě musíte zažít! Byli jsme na první letošní ostrý zápas Floridy Panthers. Hráli proti Philadelphia Flyers. Lístek jsme koupili v Česku za 40 dolarů. Amíci celý ceremoniál mají neskutečně vymakaný (představovaní hráčů - hádejte, kdo měl největší ohlas? Ano, hádáte správně, náš úžasný Jarda Jágrů), hymna, veterán z války, který měl potlesk vestoje atd.) Výše jsem psal, že lístek stál 40 dolarů, z toho jsem měl v ceně tričko za 10 dolarů, parkování, které normálně stojí 13 dolarů a 15 dolarový poukaz na jídlo a pití. Sami si spočítejte, na kolik mě vyšla vstupenka. Celkový zážitek z hokeje byl úžasný. Přišlo přes 19 tisíc lidí (z toho spousta Čechů). Pohodlné sedačky, žádné řady u občerstvení... Jarda Jágr se trefil dvakrát, dva bitkaři si to rozdali na férovku. Voráček neviditelný. No a diváci jako by tam nebyli - žádný kotel, který známe od nás, žádné hlasité fandění. Jen Češi a jejich volání Jaromíír Jáágr BB&T hala je úžasná. Uvnitř hrála živá kapela, prodávaly se různé fandovské předměty, dresy s podpisy hráčů, brusle hráčů atd. Před stadionem bylo postaveno studio společnosti FOX, kde moderátoři vyzpovídali hvězdu utkání, a to vše při hulákání fanoušků .Jarda mezi nás nepřišel, ale to neva, vidět zápas NHL je fantastický zážitek. Nejednou mi šel mráz po zádech. NHL je show, jak se patří!!! Lístky se dají sehnat taky na FB stránkách Floridy Panthers - jejich zápasy jsou jen výjimečně vyprodány. Lístky se dají sehnat i za 10 dolarů - výhled na hřiště je všude výborný. Když si koupíte nejlevnější lístek, v druhé třetině můžete přejít na lepší sedačky blíž ke kluzišti. Ušetřit na parkování se taky dá. Stačí auto zaparkovat u obchodního centra (to je to, kde jsme si nakoupili nejvíc hadrů) a dojít pěšky k hale.

To, co jsem napsal určitě není vše, co jsme zažili, viděli, podnikli. Florida je nádherné místo!!! Všem ho doporučujeme. Mějte se moc krásně a jestli máte nějaké dotazy, tak sem s nimi

Vašek a Terka

TIPY NA ZÁVĚR: Když jste novináři, vojáci, policisté nebo hasiči, máte reálnou šanci, že se do muzeí podíváte zadarmo nebo alespoň se slevou. Neváhejte se proto u každého vstupu zeptat. My takhle ušetřili spoustu peněz (manželka je novinářka). Vím, že třeba u orlandského oka měli vojáci zdarma vstup.. A další tip: sledujte akce k atrakcím na Facebooku, rovněž můžete ušetřit (např. NHL lístky).

Ulozeno k pozdejsimu precteni jenom rychle k tomu ZIP codu u tankovani, protoze zrovna nedavno jsem taky hledal proc ho to vubec chce. Jde udajne o security feature proti pouzivani kradenych karet (protoze u stojanu neni zadny personal ktery by si treba vsiml ze nesedi podpis nebo cele jmeno na karte), nicmene cele je to takove pochybne fungujici. Dulezite je vedet ze kdyz karta nepojede ve stojenu, tak vzdycky pojede vevnitr kde ji sjedou klasickym terminalem

Žádný z parků Disney World není rozhodně na Int. Drive. Jinak jsi pobavil...Viděl jsem se sám, když jsem byl kdysi poprvé. Ta restaurace, nebyla to Cici´s pizza? Pořád tam do zblbnutí pouští a personál hlásí hlášku "Hi, welcome to cici´s". A ty hadry v místních outletech a kategorie AAA, až to bude číst jeden z místních diskutujících, spadne smíchy z židle.

Cali: máš pravdu, Disney World je zhruba 10. min. autem od Int. Drive. Díky za upozornění. Jinak je možné, že to byla ta Cici´s pizza - moc si to už nevybavuju Co se týče věcí, tak jsme si tam koupili např. hodinky Diesel, které u nás vyjdou na 8290,- za 2500,-, manželka si koupila Guess kabelku za 300,-. U nás bych takhle originály nekoupil...

A děkuji moc všem, kteří mi pomáhali vytvořit itinerář!!! Vaše zkušenosti mi moc pomohly....

PS: dá se přes Everglades Park dostat do Naples? Navigace mě chtěla pustit jen zpět přes Homestead (musel jsem se vracet - cca 200 km "objížďka").

A do Everglades Park a zpět jsem jel z Estero Island přes Naples, takže to aspoň před pár lety muselo jít.

Ahoj prosím tě odkud si ty lístky kupoval? Letíme v březnu do NY a bude tam zrovna Florida Panthers s Jágrem, ale zatím jsme našli nejlevnější lístky za 60, což je dost rozdíl oproti lístkům, co jsi měl ty díky za tipy

Ahooj,

lístky jsem kupoval z ofiko stránek NHL, ale dají se koupit mnohem levněji v "akcích"...dej si na Facebooku LIKE týmu, kde se má zápas hrát.(třeba vyhlásí nějakou akci). Konkrétně u Floridy Panthers jsou lístky levnější - Florida není místo zaslíbené hokeji. Hokej tam navštěvují hlavně turisté...proto i ty ceny jsou úplně někde jinde...NY bude celkově dražší, než Florida...