Západ USA v prosici?
Zdravím všechny cestovatele! Přemýšlíme strávit letošní vánoční volno v Kalifornii. Máme syny 16+11 let a 12 plných dní (předpoklad je letět do LA 20.12. a návrat ze SF 3.1.). Rádi bychom kombinaci měst a parků. Pročetl jsem si zde několik diskuzí, tipy na itineráře, ale bohužel nic v tomto zimním období. Je tato cesta na konci prosince smysluplná s ohledem na počasí, délku dne? Nechceme chodit celé dny po parcích, ale prostě vidět ty highlighty a děti samozřejmě zajímá víc LA, Las Vegas, SF. Nemáte někdo zkušenost s takovýmto tripem v tomto období...které parky se určitě dají navštívit a kterě spíš ne (sníh/teplota). Díky moc za názory.
Kamil
Na stránke nps.gov si vieš pozrieť aktuálnu situáciu,uzávery,hrozby každého parku, v zime byvaju niektoré cesty - pre auta i pesiu turistiku - uzavreté napr.v Yosemite. Treba dobre zistiť informácie a naplanovat aby ste nemali na mieste neprijemne prekvapenie.
romancient napsal(a):Doporučuji kouknout již hotova vlákna na toto téma, takových bylo už více.
Ja to pročetl, ale debaty byly většinou bohužel o termínech listopad nebo potom jarní období.
Reni85 napsal(a):Na stránke nps.gov si vieš pozrieť aktuálnu situáciu,uzávery,hrozby každého parku, v zime byvaju niektoré cesty - pre auta i pesiu turistiku - uzavreté napr.v Yosemite. Treba dobre zistiť informácie a naplanovat aby ste nemali na mieste neprijemne prekvapenie.
Díky za tip...jen se teď rozmýšlíme, zda se vůbec na toto dobrodružství vydat (letenky ještě nemám). Tzn., že mi jde primárně o názor někoho kdo tam v tomto období byl a má zkušenosti a dokaže říct "Spíš nedoporučuju, velká zima...tohle a tohle bude spíš zavřené / Anebo, že se to s omezeníma dalo a byla spokojenost" apod. Chápu, že těch faktorů je hodně, ale i rada jak ten itinerář postavit v tomto období pomůže. Díky moc.
Pokud nemáte letenky, tak se obávám, že už budou dost drahé na to vaše období. A spíš bych vzala jen ta města, např. přílet do LA, tam si to prohlédnout včetně Universal studios, pobýt tam tak 3 dny, půjčit si auto a přesunout se do San Franciska, tam také tak 3 dny a pak Las Vegas, kde je v blízkém okolí dost věcí k vidění, např. Red Rock Canyon, Hoover Dam, Valley of Fire, Grand Canyon a samozřejmě řádně projít Las Vegas. A zpět do LA vrátit auto. Nebo si ještě udělat zajížďku do San Diega, tam moc doporučuji USS Midway, parádní prohlídka. Národní parky nechat na příště, jaro, léto nebo začátek podzimu, to si užijete lépe.
Byl jsem zacatkem ledna letos pracovne v LV, pak jsme davali roadtrip do SF, cestou Dead Valley(v pohode) a Sequioia park (tam jsme prijeli od jihozapadu a nekde od General Sherman tree byla cesta dal zavrena a museli jsme se vratit stejnou cestou. A pritom bylo letos fakt minimum snehu, skiarealy vetsinou zavrene)
Puvodni plan bylo jet z Vegas do SF na severozapad, ale prujezd Yosemitskym parkem je v zime take zavreny, takze jsme museli cestu zmenit a jet spodem pres Bakersfield.
I pres jista omezeni je ale urcite co videt a delat. Po parcich je urcite mene lidi nez v sezone, hotely jsou trochu levnejsi.. I to San Francisco bylo za me super -vzdycky jsem chel videt.
Pokud chcete zkusit autonomni taxi Waymo (https://waymo.com/waymo-one-san-francisco/), doporucuji appku stahnout par tydnu pred odjezdem. Pokud se to nezmenilo, je to v testovacim provozu a po registraci trva par tydnu, nez Vas jako pasazera schvali. Me registraci schvalili az kdyz jsem byl v Praze
Já bych do toho nešel. Když už se letí takovou dálku, tak přijde mi škoda nevidět místa, který jsou uzavřený kvůli sněhu... To mi přijde lepší Florida, kde je lepší počasí a dá se toho spoustu vidět a dělat.
Nechal bych to na lepší termín. Letenky budou na konci roku na maximu a parky skoro všechny zavřený. Tioga pass v Yosemite NP je někdy zavřená klidně i do konce června, takže v zimě bez šance. Když vynecháme prázdniny, tak ideální čas pro podobný trip je konec května/začátek června a nebo začátek září. Letenky jsou za dobrou cenu a nikde není tolik lidí.
Tohle je blbost- zkus treba v prosinci Chorvatsko, otázka je co tam dělat?
Leť raději do JV Asie, kde je tou dobou teplo.
Zimné termíny sú v USA dobré akurát tak na Havaj. Západ USA si nechajte na jar alebo na jeseň, tak ako píše floodland.
Když už tady řešíte ten typickej západ USA trip, co myslíte první polovina října - taková ta klasika Yosemity, sekvoje... + Yellowstone?
Jihozápadu bych se nebál, tam uvažuju jet možná příští rok ve 2. půlce října, ale na Yellowstone to chce být připravený a sledovat aktuální situaci:
Byl jsem na přelomu září a října. Klasika yosemity, GC, LV, ale do Yellowstonu jsme nedojeli. Počasí příjemný, jen vodopády v Yosemitech měli málo vody, oproti květnu.
Pokud si to chceš užít, tak nejlépe květen - červen a září - říjen. Ale počítej s tím, že některé úseky mohou být uzavřené. Například koncem května v Yellowstone sněhová bouře, kdy auta končila v příkopech.
Prázdniny také nejsou vhodné, to jsou i v národních parcích zácpy na několik hodin.
Diky vsem za nazory, ktere mi pomohly k rozhodnuti tuto cestu odlozit na prihodnejsi termin.
JardaM napsal(a):říjen tam lítáme pravidelně, akorát Yelowstone max, do pol, října, jinak Yosemitte, Sequoa, Lake Tahoe, Las Vegas, Zion, Bryce, Grand Canyon, Page Arches, Monument W., Messa bez problémů do konce října, už nejsou ani potřeba denní permity, je i poměrně stálý počasí. Každopádně na trip Grand Canyon ke Coloradu a zpět bez problémů.Když už tady řešíte ten typickej západ USA trip, co myslíte první polovina října - taková ta klasika Yosemity, sekvoje... + Yellowstone?
puketapu napsal(a):Byl jsem na přelomu září a října. Klasika yosemity, GC, LV, ale do Yellowstonu jsme nedojeli. Počasí příjemný, jen vodopády v Yosemitech měli málo vody, oproti květnu.
Nějak jsem se při reakci na starší post rozepsal, že by to mohl být kratší cestopis (ale popis není chronologicky, jak bývá zvykem). Možná bych to mohl i po návratu cesty v březnu spojit s fotkami do cestopisu, ale teď z mobilu to nezvládnu ani technicky (když s tím nemám zkušenost) ani časově, tak aspoň takto o mých necelých 2 týdnech roadtripu ze San Franciska do Los Angeles, kdy jsem částečně následoval svůj 28denní roadtrip v rámci delší cesty před 16 lety v květnu (tentokrát Utah výrazně zkrácený, bez času na túry, ale s otevřenou Tioga Road).
Stálé počasí, jak píše výše fronhof, letos v říjnu úplně nebylo, ale vody ve vodopádech bylo ve druhé půlce října dost (i když míň než začátkem května). 14. října nasněžilo v NP Yosemite tolik sněhu, že záběr z webkamery na Glacier Pointu připomínal ladovské zimní obrázky. Ještě 24. a 25. října byly místy souvislé zbytky sněhu v příkopě u jižního okraje silnice při výjezdu na Glacier Point a Tioga Road nad 2000 m n.m. Tyto silnice byly tehdy asi 3 dny zavřené. Některé louky stíněné lesem byly na z části pokryté sněhem a hory u Tioga Passu byly souvisle zasněžené (po západu slunce tam bylo 1,5 st.C a silný vítr, o něco níže ale bezvětří nebo slabý vítr, takže třeba úžasný Olmsted Point jsem si užíval v pohodě a sám. Bohužel bylo zrovna tento den zataženo vysokou oblačností (severně od hlavního údolí občas pršelo nebo sněžilo v horách odtamtud až po hranici s Kanadou, jak jsem viděl na radaru na meteoblue), ale těsně před západem slunce, když jsem se zastavil na Tuolumne Meadows u Pothole Dome, poprvé ten den vysvitlo slunce a osvítilo zasněžený hřeben hor v pozadí.
Pršelo tam i 22. října, tak jsem se zdržel raději na pobřeží mezi Santa Cruz, kde jsem při pozorování surfařů na The Hook asi čtvrt hodiny pozoroval i dvě hrající si velké mořské vydry, které připlavaly na 100 metrů od vyhlídky, prošel jsem se pak asi 1,2 km a zpět bos po pláži občas i ve vodě u Sand City při pozorování zalamujících se vln až 5 metrů vysokých, kde bylo po poledni už slunečno, a navštívil krásné městečko s bílou do oblouku tvarovanou pláží Carmel-by-the-sea a při západu slunce skalnaté pobřeží u Monterey s velmi krátkou večerní návštěvou města.
26. 10., kdy jsem hřeben hor zahalený celý den ve sněhových oblacích pozoroval z východu od Mono Lake a jen 600 let starého kráteru Panum a odpoledne z Travertine Hot Springs (koupání zdarma v tůni se stěnami vytvořenými z kamenů s výhledem na Sierra Nevada) a večer jsem dojel na okraj NP Death Valley, kde bylo díky nižší nadmořské výšce výrazně tepleji (další den odpoledne dole až 33 st.C a vzduch nad pískem v dunách se vyhřál ještě víc).
V tomto NP i jinde v oblasti zapršelo hodně už jeden den kolem půlky září, což na jednu stranu přineslo teď některé rozkvetlé keře (třeba i na jižní okraj Grand Canyonu) a žluté jakoby kopretiny (vždy 2 okvětní lístky u sebe a pak mezera), které jsem viděl např. i předevčírem v NP Joshua Tree, ale také tam záplavy (flash flood) poškodily silnice, takže v Death Valley je zavřená silnice od Furnace Creek na jih (tj. do nejnižšího místa) nebo na severozápad od písečných dun Mesquite Flat (dá se jet na severovýchod do Beatty). Tento NP má tedy aktuálně výrazně omezené množství přístupných míst, ale i tak stojí za návštěvu. Na dno pokryté solí se dá dojít asi 150 metrů pěšky po zastavení na okraji silnice severně od Furnace Creek. Odbočka na Dante's View je otevřená, ale tam jsem tentokrát nejel. Zajel jsem po 16 letech opět do minimálně návštěvovaného Wildrose Canyonu, kde cestou není tolik co k vidění až na skály v první části (Emigrant Canyon Road), zvlněnou krajinu porostlou keři, kde jsou i koně, pár juk (Joshua tree) a těsně před kaňonem Rattlesnake Gulch, který jsem si chtěl projet znovu. Tehdy jsem tam spal v kempu (aktuálně po poškození povodní zavřený) a šel na vyhlídku u Wildrose Peaku, na což jsem teď bohužel neměl čas.
Druhou půlku října můžu doporučit i kvůli dožluta (někdy i dočervena a oranžova) zbarvenému listí. Nejhezčí to bylo v NP Yosemite a Zion. Lidí bylo v NP v tuto dobu míň, ale vstup zdarma díky shutdownu nalákal dost místních hlavně o víkendech (nejvíc v NP Yosemite a Zion). Na spaní v autě nebo stanu jsou noci v polohách nad 1500 m n.m. už chladné - i v Joshua Tree bylo večer v nejvyšší části jen 9 st. C, ale s teplým spacákem se dá (já mám teď na delší cestu do tropů mimo USA jen velmi tenký, ale dokoupil jsem v Rossu ve výprodeji tepláky, teplákovovou bundu a ponožky). Spal jsem kromě Las Vegas a městečka Williams na nafukovací karimatce v SUV Nissan Rogue (mimo USA XTrail) od Alama, kde je po sklopení zadních sedadel rovná plocha, která i na mých 183 cm vystačí na pohodlné spaní úhlopříčně (nebo i podélně, ale s chodidly ve vzduchu, na což je kvůli mírnému sklonu potřeba parkovat předkem ze svahu). Auto bylo super podobně jako srovnatelná Mazda CX-5, kterou jsem měl letos začátkem září, kdy jsem se tam stavil cestou do Francouzské Polynésie, na týden v NP Olympic a zajel na Sunrise na Mount Rainier, kdy jsem kromě jedné noci přes Airbnb u cestovatele v městě Olympia, spal podobně.
Vhodná místa na spaní jsem měl z aplikace pro karavanisty Park4night a vše v pohodě a jednou jsem si dovolil s ohledem na shutdown, kdy kontroly hrozí od zaměstnanců parku minimálně, i jistou jednu z nejhezčích vyhlídek jednoho z nejhezčích parků, kde ostatně za úsvitu bylo plné parkoviště, takže jsem si vlastně zajistil možnost pozorování v nejžádanější čas podobně, jako se dřív někdy čekalo třeba na nákup pračky nebo auta (do půlnoci jsem surfoval na netu).
Brodění řeky Virgin v NP Zion bylo kvůli studené vodě docela výzva a ještě při popobíhání za soumraku na jeden z posledních busů (byl jsem možná poslední člověk v řece a kaňon jsem měl cestou zpět jen pro sebe) jsem měl chodidla zmrzlá a ztuhlá. Stačilo mi (i pro nedostatek času) jen asi 800 metrů a zpět, ale příště bych si vzal trekové boty, pokud bych chtěl jít dál. Šel jsem v botech do vody, co mám s sebou na pláže s korály. Hloubka byla maximálně po kolena a v nejhlubších místech byI na dně jen písek bez silnějšího proudu. Často se šlo po oblázcích o velikosti 10 - 15 cm a částečně byla úleva při chůzi po písečném břehu. I v tuto dobu jsem potkával cestou tam v závěru kaňonu spoustu vracejících se lidí, většina ve speciálním jakoby rybářském obleku s půjčenými trekovými botami. Už před 16 lety byla tato stezka vodou (Zion Narrows Day Hike Route) velmi populární, ale tehdy jsem to nevěděl a ani nezkusil. Vzpomínám si, že se tehdy v květnu před koncem zpevněné cesty podél vody schovával na okraji cesty pod kamenem chřestýš a kousek od něj chodili lidi v sandálech, ale konec října má v oblasti výhodu i v tom, že je na hady zima možná kromě nejteplejších míst přes den.
Jedno z nejkouzelnějších míst Utahu, které jsem objevil až cestou díky jízdě do Page z Kanabu po severnější silnici než minule a které bych i díky velmi snadné dostupnosti doporučil každému cestujícímu v té oblasti, je Toadstool Hoodoos.
Určitou nevýhodou konce října nebo začátku listopadu je dřívější západ slunce, ale měl jsem díky tomu (a kvůli tomu, že nejsem zrovna ranní ptáče, plánuju cestu za pochodu, vzdálenosti jsou někdy velké a nepomůže ani výrazné překračování limitů na rovných odlehlých pouštních silnicích bez provozu) příjezd do NP Joshua Tree až po západu slunce a další den už nebyl čas kvůli vracení auta v LA po poledni a ještě jsem si na závěr naplánoval kousíček PCT severovýchodně od Big Bear City, což znamenalo téměř neustálých 75 km často ostrých zatáček v horách. Šel jsem tedy asi jedno z nejkrásnějších míst v parku Discovery Trail (s odbočkami přes 2 km) za měsíčního svitu 3 noci před úplňkem, což byl magický zážitek. Čelovku jsem zapínal jen na pár místech s balvany na cestě a při focení. Jindy populární místo bylo za slabých zvuků cikád nebo něčeho podobného, bez lidí a snadno jsem zaparkoval (je tam místo jen asi pro 4 auta na asfaltu a pak na štěrkovém okraji silnice směrem na východ, což se asi během dne rychle zaplní i s ohledem na úžasně tvarovanou skálu Skull Rock, která je hned vedle. Ani si nepamatuju, že bych někdy jindy zažil takové ostré přechody mezi teplým a studeným vzduchem při vstupu do mělkých údolí u skal.
Ještě bych zmínil, že na úvod jsem navštívil les na hřebeni kolem 700 m n.m. jihozápadně od Redwood City s mohutným starým stromem Methuselah, což je druh bristlecone pine, který se dožívá nejvyššího věku ze všech živých organismů. A následně jsem navštívil v kopcích u pobřeží Big Basin Redwoods State Park s velkými pobřežními sekvojemi (kterých je ostatně v té oblasti plno i mimo parky, ale v nich jsou největší), kde bylo zajímavé i pozorování, jak se příroda vypořádává s následky mimořádně silného požáru, který před několika lety zachvátil většinu parku a okolí. Horské sekvoje jsem navštívil při túře v Mariposa Grove v NP Yosemite, kde jsem tentokrát šel až na hřeben a kde měli požár před pár lety také. Ovšem sekvojím požáry nevadí a spíš je pro dlouhodobé přežití potřebují, takže je spíš ohrožovalo, že je bělošští obyvatelé Ameriky donedávna hasili (někde přestali už asi před 50 lety, což se ukázalo správné) a o to větší byly požáry, které už nebyli schopni uhasit.
hugonovak napsal(a):Zimné termíny sú v USA dobré akurát tak na Havaj. Západ USA si nechajte na jar alebo na jeseň, tak ako píše floodland.
Východní pobřeží by nemělo zklamat také. Jak nahoře tak i dole. Mě i dokonce přijde, že nějaký Boston a New-York v prosinci jsou nejvíce vytíženi.
Západní pobřeží v zimě je dobré akorát na to, že se z něj dá levně dostat do Japonska 👍
Sorry za OT.
