14 dní ve Vietnamu od severu po jih 2/3
Hanoj, Mu Cang Chai, Nihn Bihn & Ha Long Bay
Cestopis z roku 2019 napsal TH
Část 2/3 - Sever Vietnamu
Po všech strastích, který nás potkaly v prvním díle > https://www.cestujlevne.com/cest...jih-1-3-80 je načase trochu žít dovolenou. Výchozí bod je Hanoj.
8.2. Hanoj - odpoledne
Před 13:00 dosedáme na letišti Nội Bài, měníme pár dolarů za Vietnamský dongy a jdeme na taxi. Průměrnou cenu jsme si zjistili před odletem. Za zjištěnou cenu za cestu na náš hotel se nám každej vysmívá. Taxikářovi vymlácený zuby hovoří jasně - tady nejezdíme za pár dongů. Chvíli oblejzáme taxikáře a hrajeme chytrý turisty. Nakonec přes wifi stáhneme Grab, zadáme adresu a během chvíle mažeme z letiště za 200000 VND směr centrum. U hotelu měníme dolary za dongy - ideálně směňujte ve zlatnictví.
Dneska je v plánu jen procházka městem, kafe, nudle a regenerace.
Pho
Tran Quoc Pagoda
Get out of my way, bitch
2 decimetry od smrti
Za fotkou Pho je víc než uvařený nudle v horkým vývaru. Nerezový stoly? Nože? Umyvadlo? Ne.
Naše šéfkuchařka sedí na plastový dětský židli, občas odběhne do přízemní tmavý garáže. Vezme sekyru, naseká vám maso na ulici na zemi (oh yes), odnese do garáže, hodí do kotle, vrací se. Během 1 minuty si 10x odplivla pod nohy. Její pětiletý dítě mezitím krájí v potemnělý garáži zeleninu. S použitým nádobím se soudružka moc nesere. Jen ho prostě vymáchá v kýblu plnýho dalšího použitýho nádobí. Streetfood, you cunts. Do něj nám během pár vteřin servíruje nelepší Pho, který jsme ve Vietnamu jedli. Za 35,-
Ploužíme se k Tran Quoc Pagoda. Místní se modlí, Američani si je fotí. Uctíváme božstva, zapalujeme vonný tyčinky, darujeme pár dongů a obcházíme pagodu ze všech stran. Prodíráme se hordou upocených těl lidí a zvířat. Daří se, míříme směr Train Street.
Cestou k Train Street vidíme nejeden bizár. Stanoviště na přejezdu https://goo.gl/maps/ZzNjhFAcfPioryN56 - soudružky ručně ovládají kovový pojízdný vrata. Vlak nám ujel před nosem. Zhrouceně se ptáme, kdy pojede další vlak. Ukáže hodinky které nejspíš zažily Dak Son a obkrouží jednou ukazovákem kolem ciferníku. Chápeme, nejspíš za hodinu.
Dáváme kafe přímo u kolejí. Za 15 korun skvělej deal. Zanedlouho se koleje začínají třást, led se tře. Mám Americano. Vietnamskej mašinfíra o sobě dává vědět ještě před zatáčkou. Není vidět. Beru foťák, expozice 0. Kompozice 0. Lezu do první škvíry mezi domy - jen 2 decimetry od smrti čekám na nejlepší fotku svýho života. Nguen za to znovu bere. Srdce buší, kolena bez kolagenu. Prach, kterej mašinfíra drtí před sebou v úzký uličce se lepí na tvář, uší, do očních bulv. Teď mi koluje krví, ale nebolí to. Projíždí beze strachu v očích. Zná ty turisty, vídá je tu každej den. Neuhýbá.
Za pár vteřin je po všem. Pot chladne, kolena sílí. Přežili jsme. Jdeme spát.
9.2. Hanoj
Nevyspalí se ploužíme do města hned ráno. 3 vietnamský kafe s ledem [řetězec AHA je skvělej!] nakopávají všechny smysly. Máme rádi svůj klid, tempo. Chodíme všude pěšky, objevujeme tak víc místního. To dobrý, i to horší. Obrážíme Dong Xuan Market, noční markety, staré město, St. Joseph's Cathedral, Temple of the Jade Mountain a už ani nevím co všechno. Bloudíme ulicemi, které jsou všechny skoro stejný. Stejný lidí, stejnej sortiment, stejný vůně. Přitom tak rozdílný. Kupujeme pohledy a známky, píšeme liebesbriefy domů. Den se chýlí ke konci. Hanoj pohlcuje tma a my míříme do ní. Zítra nás čeká dvoudenní trip do 19. století.
Mr. Robot - Temple of the Jade Mountain
Zdravice domů
Smažák neměli
Cyber Hanoi
10.2. Hanoi > Yên Bái > Nghia Lo
Hotel u nádraží je vždycky výhra. Od rána do večera slyšíte houkat vlaky, nevyspíte se, ale za to jste tam za 5 minut pěšky i se snídaní. Lístky do Nghia Lo koupeno den předem přímo na nádraží. 250 Kč round-trip. Za 4 hodiny cesty. Nice!
Plížíme se na nádraží, hledáme perón. Je asi 5:40. Znaky na lístku nedávají smysl, tak jako organizace na nádraží. Zakopáváme o spící lidí v hale i na peronu. Soudružce ukazujeme lístky, ukazuje na obstarožní vagony. Zmůžeme se je na awesome, thank you! Nasedáme do pohodlných sedaček v air-con kupé. Máme místenky, jsme safe.
Průvodčí byl ale proti. Kříží ruce v zápěstí. Nenene hlupáci, vy jdete do prasečáku. Následujeme ho o 2 další vagony zpět do našeho kupé. Tam už se povalují 2 další Češi. Náhoda? Mají stejný problém - 2 lístky do air-con kupé, na místenku. Místo toho se válí na dřevěných palandách (dřevěná lavice dole i nahoře). Zkoušíme se tajně prodrat zpět, soudruh je ale třída. Má svojí kukaň na konci vagonu. You shall not pass, bitch. Vzdáváme to, vracíme se k našim a leháme na dřevěný palandy ve vagonu pro ubožáky. Posnídáme brambůrky s colou a jdeme spát.
Po 4 hodinách dorážíme do cíle. Yên Bái. Nic tu není, ale potřebujeme si půjčit motorku. Jdeme do místní cestovky, kterou jsme našli na FB. Modrá síť ukazuje, že je otevřeno. Mříže v oknech a vchodu cestovky říkají něco jinýho. Klepeme na souseda. Sebevědomě vystoupí z baráku, oblečen jak z filmů o Ip Manovi. Černá tunika, bílá košile, krátký sestřih. Vypadá jak Donnie Yen. Nic neříkáme - situace, v jaký jsme mu je jasná. Běloši, s batohem a foťákem kolem krku. Fucking tourists. Nabídne nám směs oříšků - neodmítáme, bere svůj iPhone a volá do cestovky. Ukazuje dlaň s pěti prsty. Minutes. Děkujeme, Donnie. V mžiku mizí za dřevěnými dveřmi baráku. Majitel cestovky už mává, Během minuty vytáhne mopeda, nahustí pneu. 150 Kč/den za Yamahu 125ccm která brzdí a nekroutí se pod rukama fajn cena. Smlouva, ID pasu, cash, podpis. Do mobilu natlučeme náš homestay v Nghia Lo a razíme vstříc vietnamským cestám. https://goo.gl/maps/qTuQRPwmbBCpysPo6
Kolchoz
Směje se, než jí nateče voda do gumovek
Romance
Muž vs. divočina
V podvečer dorážíme k Binh Nga Homestay. Fajn bydlení u místních, pěkná zahrada, čistej pokoj, sprcha asi metr od postele, stejně tak záchod. Necháváme veškerý věci na pokoji, dongama si plníme kapsy a jdeme se najíst.
Je Tet, skoro všechno zavřený. Otevřeno je jen pár restaurací. Riskujeme a zaplouváme do jedný, kde je nejvíc místních. Pečená rýže s kuřetem, nakládaná zelenina. První a poslední jídlo dne. Usínáme.
11.2. Nghia Lo > Mu Cang Chai > Nghia Lo
Vstáváme kolem 6, hlady. Hygiena, poslední věci do batohu, kontrola mopedu a jedeme na rýžová pole v Mu Cang Chai. Na doporučení našeho hostitele se vydáváme posnídat na hlavní třídu. Je tam bába co tam léta prodává Bánh mì, tu nepřehlédnete, říká. Moped naříká, vyrážíme snídat. Město žije, všude jsou školáci, prodavači, holiči, uklízecí čety, pouliční stánky se rojí z míst, kde včera byla tma. Soudružku jsme našli na první dobrou. Objednáváme Bánh mì se v vším, co pojízdný fastfood nabízí. Turistů tady asi moc nebývá. Kouká na nás, směje se, mezitím si povídá se zákaznicí, která tlačí vietnamskou bagetu u malýho plastovýho stolu. U toho stíhá rozpejkat bagety a míchat vejce. Bagety balí do novin a podává. My podáváme 40000 VND a nechápeme. Hltáme, nezastavujeme. Objednáváme další 2 na cestu a vyrážíme. Čekají nás nejmíň 3 hodiny do Mu Cang Chai https://goo.gl/maps/b4JqpNhLCSmRqFW98
Jestli chcete ve Vietnamu zažít něco opravdu epickýho, tak jsou to výhledy, průsmyky, příroda a vesnice s menšinami cestou do Mu Cang Chai.
Mu Chang Chai není tak profláknutý jako Sapa nebo Ha Giang. Méně turistů, víc autenticity, skoro žádný informace jak to na místě funguje. Dobrodružství, objevování, nejistota. To byl důvod, proč sem jedeme.
Terasy samy o sobě jsou hezký. Jen škoda, že tu jsme v období kdy se teprve sází. Není to úplně Instagram friendly na fotky ze zelených polí, ale o to víc tu nikdo není. Jsme tu sami. S místními, kteří buď pole připravují, nebo sází.
Průsmyk
Do práce to mají kousek
Selfie s menšinou Dao
Rice Tray Viewpoint Mâm Xôi
Cesta na Mâm Xôi Viewpoint trvala zhruba 4 hodiny. Hodně jsme stavěli na vyhlídkách, kochali se a tak nějak přemejšleli, jak to ty lidi vůbec všechno zvládaj. Starý, mladý, děti. Tahaj pluh s buvolem, a když seš bohatýr, tak máš traktor. Pokaždý, když si kupuju rejži v Albertu za 80,-, tak si vzpomenu na tyhle lidi, kteří polím objetujou celej život - jen za to, že pak pípneš mobilem na samoobslužný kase.
Otáčím moped, jedeme na homestay. Cestou míjíme vesnice zatopený vodou - příprava na sazbu rýže. Asi. Pokud ne, tak je litujeme pozdě. Čeká nás stoupání zpět do průsmyku. Motor naříká, cítím převodovku. Znamení, že je čas zastavit a nechat Japonce oddechnout. Právě včas, když se z poza zatáčky vynoří vůně vařený kukuřice na špejli. Zastavujeme u první soudružky - je zima, ve výšce víc než patnáct set metrů nad mořem horká kukuřice za 5 Kč bodne. Potkáváme tu 2 našince z prasečáku. Jedou proti nám, opačným směrem. Zamáváme, a naše osudy se opět během pár vteřin vzdalují.
Hacienda
Motorest
Streetfood v krajině nikoho
Košile, vozík & satelit
Japonec už nesmrdí, dobrý znamení. S kukuřicí v žaludku se jede veselejc. Zastavujeme ještě na pár místech, pár pohledů do dáli a mizíme ze skalnatých a vysoko položených cest do nížin k našemu homestay.
Zmožení a rozlámaní parkujeme rozpálenej moped. Házíme věci na pokoj, peníze do kapsy, večeře ve městě, noční trhy, v 10 večer usínáme jako po noční šichtě na dole.
12.2. Nghia Lo > Yên Bái > Hanoj
Probouzíme se do mlhavýho rána, je asi tak 8. Potřebujeme se dostat do Yên Bái na vlak směr Hanoj - odjezd 14:45.
Jedna bageta u soudružky na místě, 2 do batohu. Loučíme se a děkujeme že nás nakrmila. Její oči se ptají, jestli nás někdy opět spatří. Nejspíš ne, i když si to přeju.
Čas vyrazit, blíží se tmavý mračna plný nebezpečenství.
Začíná závod s časem a přírodou. Klikatý a vysoko položený cesty nehrajou do karet japonskýmu čtyřtaktnímu motoru ani mým řidičským schopnostem. Brzda plyn. Rychle a zběsile. Svět je rozmazanej, nádrž poloprázdná. Vše jde podle plánu a očekávání. Půlku cesty nejedeme ani 40 km/h. Druhá půlka to je něco jinýho. V nížinách se to dá valit 60-70 km/h. Vietnamci kroutí hlavou, takhle rychle tady nikdo nejezdí. Očividně, když jezdí ve čtyřech lidech a dvěma kojenci na jednom stroji.
Začíná pršet. Špatná zpráva. Cesty lemujou čajovníky, palmy, prasata, buvoli, krávy. Žádnej turista. Jen my 2. Uprostřed ničeho.
Nestíhám utírat brejle, přes kapky velký jak olivy nevidim. Krotím Japonce, jedeme 10, možná ani to ne. Zatáčka, 10 minut do cíle.
Prostředníkem a špičkou nohy utěšuju motor, brzdíme. 5km/h.
Ležím, a ona leží na mě. Japonec leží na nás, my pod ním. Vietnamská trojka. Je to nekonečný. Kloužeme do zatáčky, jen my 3. Zdá se to jako celá věčnost. Kdy to skončí? Asi za 3 vteřiny.
Jsi celá? Máš něco zlomenýho? Brečí, ale je to hrdina. Sedřený rameno, bok a ruce. Tepláky co sem jí půjčil jsou na sračku. Žije.
Ale nejsme jediní. Vietnamec projíždí kolem nás, kontroluje situace. Hrdinně ukazujeme thumbs up. Nedá mu to. Ještě jednou se otočí, aby se přesvědčil, že žijeme. Kardiální chyba. Zatáčí a ladně padá, zvuk rozbitýho zpětnýho zrcátka se nese údolím. Bizár. Thumbs up ukazuje on. Rozsypaným sklem si plní igelitku, odjíždí. Neotáčí se. Ona teď brečí smíchy a já vim, že sem zas její.
Nasedáme na Japonce. Žije, svítí, bliká, nebrzdí. Před městem se převlíkáme do čistýho a kurýrujeme motorku. Majitel by byl až moc zvědavej, proč přijíždíme od bahna a krve. Popelnici plníme tepláky a dalším krvavým oblečením. Místním to není podezřelý. Vracíme motorku, nikde ani škrábanec. Děkujeme velice. Vzpomínáme na Donnieho.
Jdeme na vlak. Bude prasečák?
Tady ještě neprší
19. století
Survive or die
Oběd
14:45. Usedáme do kupé, soudružka průvodčí kontroluje jízdenky. Dneska bez prasečáku. Jedeme vstříc noční Hanoji. V půli cesty objednáváme pozdní oběd - zalitý nudle. Delikatesa. První třída #vietnamrailways je vždycky správná volba. Probouzíme se po několika hodinách v Hanoji. Rovnou kupujeme jízdenky Hanoj-Nihn Bihn-Hanoj za 150 Kč round-trip na další den. Plížíme se na hotel. Vlaky za zvuku klaksonů přejí dobrou noc.
13.2. Nihn Bihn
V 8:50 odjíždíme na Dračí horu v Nihn Bihn aka Halong bay ve vnitrozemí. Cesta trvá něco málo přes hodinu. Podle mapy se zdá náš cíl celkem z ruky, proto bereme hned u vlakáče moped a vyrážíme na parkoviště pod horu.
V Nihn Bihn se toho samo o sobě moc dělat nedá. Můžete projíždět loděmi pod horou (Tam Coc), který ve kterých soudružky pádlujou nohama, nebo vyšlápnout horu ( Mua Caves). My volíme výšlap.Vstup cca 200000VND a šlapem.
Výhled je fajn, všude plno Arabáčů a Číňaů v žabkách, kteří se drápou na skalnatý a pekelně ostrý hřebeny hory. Na vrcholu fouká jak kráva, s asiatama to nesmyslně mává. Nejdřív selife, filtr Valencia a pak smrt. Mají splněno.
Suneme se dolů k mopedu, chceme objet okolí. Až moc pozdě zjišťujeme, že kousek od města je Bai Dinh Temple. Určitě doporučuju zrychlit prohlídku hory a vydat se do chrámu.
Dragon Mountain
Inspirace pro mámu
Výhledy
Sedí a hledí
Víte, jak každý léto sedí u silnic prodavači borůvek? Tak tady sou taky. Jen prodávají mrtvý nazdobený kozy. Vypadaji jak panenky. Ožehnutá kůže, kolem krku šátky, na těle ozdoby. Prý je to specialitka týhle oblasti. Stačí zahledat na Googlu. Odoláváme.
Z pohledů na mrtvý kozy nám trochu vyhládlo, jedeme hledat jídlo. Po okruhu kolem města se vracíme do Nihn Bihn. Parkujeme u restaurace Chookie's. Neberou karty, tak dongy do kapes.
Blíží se čas odjezdu, vracíme moped a čekáme na vlak. 17:00 nasedáme a vracíme se do Hanoje. Zpětně hodnotim jako nejzbytečnější trip. Pokud vážně nechcete vidět jen uměle postavenýho draka na jedný hoře, nejezděte. Instagram byl tehdy silnější.
14.2. Hanoj > Ha Long Bay > Hanoj
Den po příletu do Hanoje kupujeme na ulici jednodenní výlet do Ha Long Bay. Těch zájezdů je tam hrozně moc, my na doporučení vybrali ten, kde byla zastávka na Ti Top Island, největší jeskyně v Ha Long a kajaky v zátoce. Za 35 dolarů dostanete odvoz z hotelu (2-3 hodiny) do Ha Long Bay a zpět, průvodce, oběd na lodi a vstupy.
V 7:30 nás vyzvedává minibus a jedeme směr Ha Long Bay. Po cca 3 hodinách dorážíme do cíle, průvodce kupuje lístky a naloďujeme se na dřevěnou dieselem poháněnou kocábku. První cíl jsou největší jeskyně v zátoce.
Stařec a moře
Ti Top
Mozaika
Romance na zpáteční cestě
Procházka přes jeskyně trvá asi hodinu. Potom se vracíme na loď a plujeme do další zátoky na kajaky. Nic co by úplně stálo za zmínku, až na ty davy Číňanů. Nikdo jinej tam snad nebyl. Neukázněný davy Číňanů nás neodradí a jdem si s naší skupinou urvat kajaky. To se daří, vypouští nás do zátoky, proplouváme skalami a kocháme se. Máme na to jen 20 minut, pak se seřazujeme u lodi a odplouváme na Ti Top Island.
Ten je nejhezčí zastávkou celýho tripu. Na vrchol se musíte dostat úzkou stezkou lemovanou provazovým zábradlím. To vám zabere tak 30 minut. Ani to ale neodrazuje 80letý Číňany o berli nebo nohou v dlaze. Vzhledem k tomu že ta stezka je fakt úzká, tak jsou schopni zablokovat dalších 300 lidí kteří se chtějí dostat nahoru nebo dolu.
Ta strastiplná cesta ale za ten výhled z vrcholu stojí za to. Je to vlastně to, proč na ten ostrov jedete.
Čas se pomalu nalodit, proto se z vrcholu za necelých 10 minut i přes davy asiatů dostáváme do loděnice. Lodě v přístavu do sebe naráží, zvuky dieselových agregátů pumpujou dým do chráněnýho dědictví UNESCO. Všichni jsou spokojení.
Cestou domů se už stmívá a na lodi začíná zábava. Disco z mptrojky, drinky, západ slunce. Vyrážíme do míst, kde jsme před několika hodinama vylezli zmačkaní z autobusu. Zvuk klidný zátoky narušuje jen typický zvuk lodního motoru vietnamských lodí - t-t-t-t-t.
Nasedáme do autobusu a splašeným tempem se řítíme do náručí dálnic. Za 3 hodiny nás řidič vysazuje kousek od centra. Noc si prodlužujeme procházkou kolem noční Tran Quoc pagody, noční market, sledujeme pouliční umělce kteří prorážejí noc ohni a svým uměním. V potemnělý uličce večeříme stir fry beef a jdeme spát.
15.2. Hanoj
První tejden byl celkem náročnej. Proto máme den v Hanoji hodně volnej. Flákáme se po městě, ochutnáváme streetfood, navštěvujeme znovu Dong Xuan market. Bylo toho celkem dost, jen mám upřímně z 15.2 celkem okno. Jen vím, že jdeme brzo spát. Zítra letíme do teplejšího kraje.
Tipy:
- Nekupujte zájezdy přes internet z domova. Na místě se dají ve městě koupit i o 20-30 dolarů méně. Je taky větší výběr.
- Peníze rozměňujte ve zlatnictví. Kurz mají všichni skoro stejný. Nikde nebyl extrémně nevýhodný.
- Na trhu smlouvejte. Klidně usmlouváte až 80 % z původní ceny. Jsou zvyklí a berou to jako sport. Nás to pak začalo bavit.
- Spoje vlaků se dají hledat a koupit na webu https://dsvn.vn/
V dalším díle se přesuneme do středu a na jih Vietnamu. Danang, My Son, Hoi An, delta Mekongu & Ho Chi Minhovo město.
1. část - https://www.cestujlevne.com/cest...jih-1-3-80
3. část - https://www.cestujlevne.com/cest...h-3-3-1464
Chyby v textu vyhrazeny.
Jak se ti cestopis líbil?
TH procestoval 15 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 5 lety a napsal pro tebe 5 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil19 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Neee anglicke vsuvky 😒
nějak to k tomu prostě sedělo, když sem to psal.
Ahoj, já jsem to přečetla celé a je to super napsané! Díky za tipy! Bezva, že uvádíte ceny a také časy přesunů k jednotlivým místům. Hodně mi to pomůže při plánování naší cesty. Těším se na díl 3/3.. Nebo už někde je? Nenašla jsem.. :-)
Petra
Ahoj Pero. Díky za komentář :)
Část 3 se teprve připravuje. Pokud ale informace potřebuješ k plánování už teď, tak se můžu podělit přes zprávy. U těch času přesunů je to těžký a záleží hodně na počasí. Z 2 h přesunu za slunečného počasí je najednou přesun na 4 hodiny, když začne pršet. Z cest se stane kluziště, hlavně v tý severní části. To jejich žlutý bahno steče z vrcholků na silnici a motorka se na tom nedá skoro vůbec řídit.
Ahoj Tome,
díky za rychlou odpověď! Nespěchám, plánujeme vyrazit až na podzim.. A s koupí letenek teď tak trochu vyčkávám, jak se vyvrbí ten Korona.. :-(
Petra
tak to do té doby stihnu :)
tak ať výhodně pokoupíte!
Škoda toho stylu psaní, my tam za týden letíme, ale tohle se nedalo dočíst ani do poloviny.. Ale to je jen můj názor, fotky super.
díky a chápu, není to pro každýho :)
Něco jsem si přečetl a teď to dočetl. Ninh Binh by nebyl zbytečný výlet, pokud byste jeli raději o kousek dál do Trang An na výlet na loďce po řece mezi skalami a skrz jeskyně. To bylo pro mě jedno z nejhezčích míst za měsíc ve Vietnamu a navíc téměř bez lidí díky tomu, že jsem si ho načasoval s koncem téměř za tmy. Tam Coc stojí min. za projetí na kole nebo motorce po okolí a v oblasti jsou i další zajímavá místa.
Škoda že jste na kajaky v Ha Long Bay měli jen 20 minut, ale to je daň za 1-denní výlet z Hanoje (většina lidí jede z Hanoje na 2 dny). Já měl v rámci 1-denního výletu z Cat Ba na kajaky asi hodinu, což bych zkracovat nechtěl. Na výlet na vrchol jiného ostrova Monkey Island bylo taky celkem dost času a měl jsem čas i plavat na pláže, kde jsem byl sám. Davy jsem předloni v říjnu neměl.
No my právě ty loďky nechtěli, proto jsme volili ten kopec a okolí. Jak sem tam psal, škoda že jsme nevěděli dřív o tom templu za městem, ten vypadal už z dálky megalomansky.
K tomu Ha Long - víc než 2 dny jsme neměli, proto bohužel jen 1 den ale i tak to bylo skvělý. Nejvíc se nám stejně líbil ten sever a Danang, ale o tom až příště.
Pak ale nevím, proč jste jeli do Ninh Binh. To je jako byste přijeli do přístavu u Ha Long Bay a nechtěli jste vyrazit na lodi mezi skály (u Mua Caves jste byli jen na okraji oblasti, u Tam Coc se dá projet 1. část řeky mezi skalami na štěrkových cestách). V okolí Trang An se jede i po silnici mezi skalami a podél řeky, takže i kvůli tomu by oblast stála za návštěvu, ale po řece a skrz až 200 metrů dlouhé jeskyně je to lepší. Navíc i mezi skalami je krásný starobylý (nedávno zrekonstruovaný) chrámový komplex, kde v podvečer nebyl už nikdo jiný než pár, který jel se mnou na loďce. Mnohé zaujme i místo nedávného natáčení filmu Kong: Ostrov lebek včetně slaměných domků a jiných rekvizit.
No přeci kvůli té dragon mountian. Instagram byl silnější, a ani jsme pořádně nevěděli, jak dlouho bude trvat cesta nahoru a dolů. Jeli jsme vlakem, takže jsme byli vázáni časem odjezdu. Kdybychom volili motorku, asi by to bylo o něčem jiném. Stihnou za den vše co popisuješ v té oblasti asi není reálné. Proto jsme volili jen jednu aktivitu.
14 dní na celej Vietnam je extrémně málo. I měsíc je málo, pokud ti nestačí vidět jen největší turisticky atrakce s davem lidí. :(
Je, proto v první části píšu, že je to sebevražda to projet od severu po jih v tak krátké době :) ale nelitujem!
Taky jsme byli ve Vietnamu pouze 14 dní.. Trasa Hanoi - Ninh Binh - Hue - DaNang - HCMC... Bohužel ne každému vyjde měsíc volna... Každopádně v nás Vietnam zanechal pozitivní dojem a chtěli bychom se tam vícekrát vrátit a pořádně jej poznat a prozkoumat... :)
@jaroslavh: Je pravda, že ne každému vyjde měsíc volna, ale pak je lepší zaměřit se při první cestě např. jen na sever a při druhé třeba na jih a střed.
Souhlas s oběma. Určitě bychom se tam zas chtěli vrátit. Jinak to ale vypadá, že jste si přečetli jen nadpis :-D
Priznam se, ja cetl jen nadpis a prohlidl par obrazku ;)
Tak při tomto čtení jsem se opravdu pobavila. Svěží styl psaní, za mě super. Díky, určitě využiju doporučení na místa :) a teď ve vlaku dočíst část 3!