2 týdny v Thajsku🌴- noční vlak, kurz vaření i návštěva nemocnice
Shrnutí naší 14denní low-cost poznávačky Thajska.
Cestopis z roku 2023 napsala lazytrip
11. srpna 2022 se psal den, kdy jsme ulovili zpáteční letenky do Thajska za neuvěřitelných 6500 Kč! Moje poprvé v Asii. Marek už tu byl, ale o to větší měl nadšení, že mi vše ukáže.
Cesta byla s aerolinkou Saudia Airlines s odletem z Vídně, příletem do Mnichova a s přestupem v Jeddah. Nemilé bylo, když jsme si začali číst o jejich spolehlivosti co se týče rušení letů. Ani nás to neminulo a přesunuli nám ten zpáteční. Do naší cesty zbývaly asi dva měsíce a nám začal maraton telefonátů. Nakonec se nám podařilo domluvit odlet o den dříve.
19. března 2023 přišel den D. Stojíme na letišti ve Vídni, natěšení do letadla, kde si trochu odpočineme předtím, než vstoupíme do víru velkoměsta jménem Bangkok. Stíháme akorát kafe, pivo, nainstalovat eSIM do mobilu a už se boardujeme. Čeká nás 18hodinová cesta s jedním pětihodinovým mezipřistáním v Saúdské Arábii. Před vzletem se spolu s celým letadlem pomodlíme a vyrážíme vstříc dobrodružství.
Nočním vlakem do Chiang Mai 🚂
1. den: Poměrně unavení dosedáme v Bangkoku o den později v 15:00. Na letišti jsme stačili směnit peníze s nejlepším kurzem ve směnárně SuperRich v suterénu u metra, koupit si pití v 7eleven a vlakem jedeme do města. Máme půl hodinku k dobru, a tak vyrážíme na první trhy. Pro mě je to celkem šok, protože jsem vyčerpaná, je mi hrozné teplo a Marek mě bere na tu nejautentičtější tržnici plnou vůně z grilovaného masa se směsí výfukových plynů. Kupujeme si jednu rýži s masem. Já vyjídám okurky a snažím se srazit tělesnou teplotu ovíváním cestovním pasem. Jedinou věcí, co jsem měla po ruce. Následně zamíříme na vlakové nádraží s názvem Krung Thep Aphiwat, odkud nám za chvíli vyráží noční vlak na sever Thajska. Vlakové nádraží je obrovské a moderní. Nedaří se nám ale najít nástupiště, tak se ptáme místní obsluhy. Vysvětluje nám, že máme počkat na pokyn z tlampačů a my na poslední chvíli sháníme nějaké jídlo v automatech. Jakmile zazní číslo perónu, hrneme se k vlaku, nasedáme a konečně se můžeme rozvalit do něčeho, co budeme na dalších 17 hodin považovat za postel. Ve vlaku si koupíme smaženou rýži s masem a vajíčkem za 30 Kč a já se konečně najím.
2. třída
Chiang Mai nádraží
1. třída
2. den: Probouzíme se zrovna ve chvíli, kdy vychází slunce zpoza vrcholků hor. Na polích leží mlha a my si užíváme poslední momenty, než nám průvodčí složí postel a udělá z ní dvě sedačky. Nakonec uznávám, že spaní v tomhle vlaku bylo jedno z nejpohodlnějších, až na to, že mi byla trochu zima. V 9 ráno vystupujeme v Chiang Mai. Před nádražní budovou stojí několik červených pick-upů, jejichž řidiči lákají cestující, aby se s nimi svezli do města. My zvyklí z Evropy si ale říkáme, že se nenecháme oškubat a dojdeme do centra pěšky. Vždyť je to necelá hodinka a ještě není ani 30°C (tento přístup se během pobytu celkem rychle změnil). Po hodince se dostáváme do centra. Jakmile míjíme první 7eleven, kupujeme pití, muffiny a ledovou tříšť. Když si odpočineme, pokračujeme dál k našemu hotelu. Protože je moc brzy na check-in, stavujeme se v jedné z garáží, jak tomu říkám, a dáváme si polévku a rýži s masem (dohromady za 30 Kč). Po prvním soustu si jdu i pro vodu s ledem, před čím mě všichni varovali, ale moje ústa jsou v jednom ohni, a tak nad tím moc nepřemýšlím. Vyjím jen rýži a jdeme se ubytovat. Ubytovali jsme se v Hotel ISTY, což je asi nejhezčí hotel, ve kterém jsem dosud spala a noc tady stojí jen 500 Kč pro oba. Večer stihneme 3 drinky na střeše hotelu (měli happy hours, kdo by odolal) a vyrážíme na Night Bazaar. Cesta je zhruba stejně dlouhá, jako ta z nádraží, proto rozhoduji, že tentokrát pojedeme červených pick-upem. Na trzích se najíme, po cestě skočíme ještě na Chiang Mai Gate Market, kde vznikne má obsese palačinkami s banánem „roti“ a jdeme na kutě.
první jídlo v "garáži"
trhy v Chiang Mai
trhy v Chiang Mai
trhy v Chiang Mai
Škola vaření 👩🍳
3. den: Ráno se probouzíme kolem 8. hodiny, krátce před příjezdem dodávky. Dnes nás totiž čeká škola vaření! Zatímco vyzvedáváme další účastníky, vybíráme si jídla, která budeme vařit. Za chvíli vystupujeme na tržnici, kde nám naše lektorka ukazuje jednotlivé suroviny, které se používají v thajské kuchyni. Poté pokračujeme dál za město, až dojedeme na farmu. Odložíme si věci, zavážeme zástěry, nasadíme klobouky a vyfasujeme každý jeden košík, se kterým si jdeme natrhat bylinky. Škola vaření je na půl dne (celý den už bohužel nebyl volný), takže stihneme uvařit „jen“ polévku (já Tom Kha Gai, Mára Tom Yum), Pad Thai nudle či závitky, thajské kari (já Penaeng, Mára specialitu ze severu thajska Khao Soi) a na závěr dezert – mango nebo coconut sticky rice. Ve 2 hodiny kurz končil a my jsme se jen odvalili do dodávky a z dodávky do postele, jak jsme byli plní. Večer jsme se ještě stihli podívat do chrámu Wat Chedi Luang, dát si vepřové koleno od proslulé Cowboy Hat Lady a já samozřejmě roti a vykoupat se v bazénu na hotelu.
mango sticky rice
Thai Secret Cooking School
Sloni a národní park 🐘
4. den: V Chiang Mai máme nabité plány a s dalším dnem přichází další aktivita. Tentokrát se jedeme podívat na slony a do národního parku Doi Inthanon. Když přijedeme do sloní rezervace, vedoucí naší 12členné výpravy nám vysvětlí, jak rezervace vznikla, jak se ke slonům chovat, jaký slon má jakou povahu, abychom na vše byli připraveni. Poté dostaneme slušivé úbory a plátěnou tašku plnou cukrové třtiny. Jakmile vkročíme mezi slony a ti spatří tašky, hned se k nám mají. Zásoby nám stačí asi na hodinku. Pár lidí se jde slony i vykoupat. Slony to však moc dlouho nebaví, a tak se jde rychle jíst. Oběd máme zajištěn na místě - Pad Thai a spoustu čerstvého ovoce. Naší další zastávkou jsou pagody krále a královny, okolo kterých jsou krásné zahrady, ale výhled nic moc, protože je všude okolo kouř z vypalování lesů. Dodávkou pak jedeme přímo na nejvyšší vrchol Thajska, horu Doi Inthanon, kde nás čeká jen kratičká procházka. Pokračujeme k začátku Pha Dok Siew Nature Trail, odkud jdeme asi hodinku pěšky mezi vodopády, rýžovými políčky až k vesničce, kde se vyrábí čaj a káva a výlet zakončíme ochutnávkou (a samozřejmě koupí suvenýrů v podobě kávy pro rodinu). Před ulehnutím už zvládneme jen stánek kousek od hotelu a chill u bazénu.
Living Green Foundation
NP Doi Inthanon
Karen Hill Tribe
Pha Dok Siew trail
vodopád Pha Dok Siew
pagody krále a královny
5. den: Poslední den v Chiang Mai zakončujeme prohlídkou chrámů. Hned ráno jsme měli namířeno na Wat Phra That Doi Suthep. Zjistili jsme, že červené pick-upy (songthaewy) mají jednotnou cenu, která se dá rozdělit mezi více lidí. Bohužel jsme k sobě nikoho neměli, takže jsme si zaplatili za cestu nahoru plnou cenu 300 THB. Po prohlídce chrámu, ze kterého by za normálních okolností byl pěkný výhled, se vezeme s několika dalšími lidmi, a náklady na dopravu zpět do města se nám tak o něco snížily. Na hotelu ještě stíháme bazén, odpočinek a po check-outu jdeme do chrámu Wat Phra Singh v centru. Před odjezdem se zastavujeme na Khao Soi, které jsme si oblíbili na škole vaření a Boltem za pár korun jsme se vezeme na nádraží, odkud vyjíždíme zpět do Bangkoku. Tentokrát jsme si připlatili za soukromé kupé, ale jsme tak utahaní, že usínáme hned po rozložení postelí, a tak by nám nevadilo ani spaní ve druhé třídě.
Wat Phra That Doi Suthep
Wat Chedi Luang
Wat Lok Moli
Wat Phra Singh
Ostrov Koh Samet 🌴
6. den: Kolem 7. ráno přijíždíme zpět do Bangkoku a už si to míříme do další destinace. Vybrali jsme si ostrov Koh Samet, který sice není ničím vyhlášený, ale je blízko a chtěli jsme se na chvíli jen tak plácnout u moře. Víme, že autobusy vyjíždí z nádraží Ekkamai, rezervované však nic nemáme. Po příjezdu na nádraží vidíme hned několik okének, které prodávaly jízdenky. Volíme hned to první a platíme 120 Kč za jízdenku. Ač jsme čekali minivan, dorazil starší, ale velmi pohodlný autobus, do kterého s námi nastoupilo asi jen 5 Thajců. Po třech hodinách už vystupujeme v přístavu Bah Phe, kde kupujeme lístek na loď. Na výběr je speedboat za 200 THB nebo klasický přívoz za 70 THB. Jelikož nesnáším vlny a utrácení, je rozhodnuto. Na ostrově ještě platíme vstupní poplatek 200 THB a jdem se ubytovat. Jelikož jsme už v polovině výletu, nastal čas si vyprat prádlo. Za sušičku se nám už utrácet nechce, a tak vše rozvěšujeme před naším malým bungalovem (kdybychom věděli, kolik komárů to přitáhne, asi bychom si připlatili). Pak si zajdem na jídlo a přes pláž se přesouváme až do baru, kde by to mělo večer prý žít. Jsme tu ale úplně sami. Vychutnáváme si dva drinky, každý za 65 Kč, které jsou opravdu výborné a přesouváme se na večeři, polévku s knedlíčky a nudlemi za zhruba 40 Kč.
prostor na nohy v autobuse
autobus do Ban Phe
bungalov na Koh Samet
7. den: V rámci ubytování máme i snídani, kterou zhltneme a vyrážíme objevovat krásy ostrova. Cílem je projít všechny pláže a vybrat tu nejlepší. V polovině cesty stavíme v baru, kde si dáváme kokosový ořech, protože všichni tvrdí, jak je zdravý. Mně opravdu nechutná, takže ho dopíjí Mára a pokračujeme dál v objevování. Došli jsme asi do poloviny pobřeží ostrova a už jsme celkem utahaní a já začínám být pěkně spálená. Navíc jsem z předchozího večera úplně sežraná komáry. Svezeme se tedy pick-upem do města a trochu si odpočinem na hotelu. Večer se vracíme do stejného baru, kde si Mára půjčí neonové barvičky a rozhodne se mi na ruku napsat „Vezmeš si mě?“ Já samozřejmě říkám ano a předtím, než se odebereme do postele to ještě jednou oslavíme polévkou s knedlíčky.
pláže Koh Samet
pláže Koh Samet
pláže Koh Samet
NAGA bar
polévka s knedlíčky
východ slunce
8. den: V 10 ráno máme opouštět ostrov, abychom se vrátili zpět do Bangkoku. Já ale už od sedmi střídavě běhám z postele na toaletu a zpět. Tak mě to dohnalo. Alkohol, čerstvé ovoce s ledem rozmixované v drincích, spálení od sluníčka, komáří štípance po celém těle a vyčerpání z posledních dnů na mém těle už zanechaly následky a mně je tak blbě, že odkládáme první loď a doufáme, že stihneme alespoň tu v 11. Nějak se dám dohromady, na lodi protrpím a nastupujeme do minivanu s nulovým prostorem i pro mé krátké nohy, kterým pojedeme 3 hodiny do Bangkoku. Po cestě se mi udělá o něco lépe, a tak ještě večer stihneme projít Khao San Road, kterou ihned zavrhnu jako nejhorší místo v Thajsku, a dát si pizzu, protože na thajské jídlo teď nemám žaludek.
Nemocnice 🏥
nemocnice Bumrungrad
nemocnice Bumrungrad
9. den: Probouzíme se v Bangkoku a ač máme v plánu zajít se podívat do Ancient City a Erawan Musea, kam jsme si koupili předem ne úplně levné vstupenky (i když jsme hodně ušetřili nákupem přes Headout), musíme tuhle srandu odložit. Dneska je mi ještě hůř a vzhledem k blížícímu se odletu, volíme raději rychlý přesun taxíkem do nemocnice. V nemocnici mi udělají rozbory všeho možného a dají mi nějaké léky, které zaberou tak, že odpoledne dokonce zvládneme náš program. Do Erawan Musea přijíždíme Grabem, protože na dlouhé přesuny MHD už čas není. Po Erawan Museu, které bylo opravdu krásné a všem doporučuji ho navštívit, se přesouváme Grabem dál do Ancient City. Tady si půjčujeme kola a celý areál si projedeme. Tím, že už postupně zapadá sluníčko tu nejenže není živáčka, ale zároveň teploty klesají pod hranici 30°C, takže je projížďka na kole vlastně hrozně super. V areálu si dáváme i jídlo, které je v ceně vstupného a se zavíračkou odjíždíme. Do Bangkoku už jedeme metrem a ještě než půjdeme na hotel, se stavujeme v Chinatown, které bylo o něco přívětivější, než Khao San Road. Zároveň mi volají z nemocnice, že se mám zastavit druhý den.
Erawan Museum
Erawan Museum
Anciet City
Anciet City
Anciet City
Chinatown
Bangkok 🛺
10. den: Ráno se stavujeme v nemocnici, kde dostanu další várku léků a fakturu (naštěstí jsme měli dobré pojištění). V plánu původně byla návštěva Ayutthaya, ale už na to není moc sil, tak jsme ji odpískali a zvolili jen procházku po dvou městských parcích – Lumphini a Benjakitti. Dneska se vážně pečeme zaživa, takže před teplem prcháme do obchoďáku ICONSIAM za klimatizací. V suterénu je udělaný plovoucí market v tradičním thajském stylu. Kupujeme si tu mango sticky rice a nějakou tradiční severothajskou klobásu v jedné z michelinských restaurací. Pak už jen pozorujeme západ slunce z volně přístupné terasy.
Benjakitti park
varani v Lumphini park
ICONSIAM plovoucí trhy
výhled i ICONSIAM
Lumphini park
11. den: Ráno se nám nechce moc vstávat. Rozhodujeme se proto prohlídku Královského paláce a dalších památek odsunout ještě o den a přispat si. Když kolem 11. dopoledne vyrazíme z hotelu, hned se nás snaží někdo oscamovat, že jsou památky zavřené, ale že nás na ně může dostat i tak. S díky odmítáme, protože na památky v hodinu, kdy je tam nejvíc narváno stejně namířeno nemáme. Místo toho míříme do přístavu, kde se lodí zahrnutou v rámci MHD přesouváme na druhou stranu řeky a jdeme si prohlédnout trhy. Na trzích nakupuju dvoje šaty, protože už mi zas dochází čisté oblečení, a pak se přesouváme na oběd. Po obědě už moc nevíme, co dál, a tak se odhodláme i v tom největším pařáku navštívit chrám Wat Arun. Hned mi dochází, jaká to byla chyba, protože je touto dobou úplně rozpálený. Zatímco Mára natáčí nějaká videa, já se schovávám pod stromem ve stínu, chladím se lahví s vodou a ovívám se cestovním pasem. Pak konečně přichází vysvobození a my nasedáme znovu na loď, která nás převeze na druhou stranu řeky na Flower Market. Večer se Boltem svezeme ještě na jeden trh – Asiatique. Kupujeme si nějaké další oblečení, abychom měli něco hezkého na památku a razíme zpět na hotel autobusem s dřevěnou podlahou, který už se řidiči rozpadá pod rukama, ale jízda s ním stojí směšných 8 THB.
Wat Arun
trhy Bangkok
Flower market
Flower market
12. den: Pokud nenavštívíme nejdůležitější památky dnes, tak už nikdy. Vstáváme brzy ráno a hned na otevírací dobu vyrážíme do Královského paláce, kde si prohlídneme i smaragdového Buddhu. Poté se přesuneme ještě do chrámu s ležícím Buddhou a po pauze v hotelovém bazénu plánujeme vyšplhat ke chrámu Wat Saket, ze kterého si chceme užít západ slunce. Dojdeme na místo a vidíme obrovskou frontu u vstupu. Po chvíli čekání zjistíme, že je chrám uzavřen kvůli nějaké náboženské ceremonii a dnes ho již neotevřou. Trochu si nadáváme, že jsme nechali tohle místo na poslední den, ale jen do chvíle, než narazíme na bar s obrovským výběrem piv z thajských minipivovarů. Mára si tu na závěr vychutná i jedno dobré pivo (to by člověk v Thajsku ani nečekal) a vyrážíme na hotel zabalit si.
ležící Buddha
Královský palác
chrám smaragdového Buddhy
13. den: Ráno už se jen nasnídáme, rozloučíme se s hotelem a jdeme se najíst. Zbylé bathy utratíme každý za jednu věc, po které jsme pokukovali celý pobyt, ale neměli jsme odvahu. Mára za papájový salát, já za neskutečnou masáž nohou. Pak už odjíždíme na letiště, vystojíme si dlouhou frontu na pasovce a naprosto vyčerpaní (leč spokojení) usínáme v letadle ještě před vzlétnutím.
Rozpočet 💰
Náklady na dovolenou na jednu osobu:
- Letenky 6500 Kč
- Doprava na letiště 1200 Kč
- Ubytování 3850 Kč
- Doprava po Thajsku 2380 Kč
- Jídlo, pití, alkohol 1900 Kč
- Aktivity 2300 Kč
- Oblečení a suvenýry okolo 500 Kč
- Pojištění 500 Kč (a díky tomu nemocnice 0 Kč)
Celkově jsme tu nechali necelých 21 000 Kč za jednoho a to jsme se v ničem neomezovali.
Jestli jste dočetli až sem, budeme rádi, když omrknete náš blog, kde se můžete inspirovat:
Jak se ti cestopis líbil?
lazytrip procestovala 47 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 1 úžasný cestopis.
Zobrazit profil8 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Pěkné. Jen bych si rád přečetl i nějaké podrobnosti o nákupu vlakové jízdenky.
Tu jsme kupovali ještě před odletem. Ale příště na to budu myslet. Jízdenky jsme koupili standardně u dopravce, tzn. u thajské železniční společnosti. Cesta druhou třídou vyšla cca na 1000 Kč pro oba, první třída byla za 1700 Kč. Jezdí tu ale i novější soupravy, kde je to ještě o něco dražší. Pokud by vás zajímaly podrobnosti, koukněte sem: https://lazytrip.eu/co-ocekavat-...v-thajsku/
Díky. Hezky podrobně popsáno. Jen bych dodal, že web Thajské státní železnice nebývá ze zahraničí vždy dostupný. Má sice i appku, ale ta má geolock, takže k ničemu. Ze jména nádraží vám vypadlo písmenko - Aphiwat. Najdete na něm food court a dokonce i sprchy. Jízdenky na vybrané dálkové vlaky se už prodávají 90 dní před odjezdem, zbytek 30.
V posledním roce a něco jsem kupoval jízdenky na noční vlak 2x až v Thajsku celkem na poslední chvíli a na lůžka/lehátka jsem neměl štěstí, takže příště budu číhat už těch 90 dní předem a doufat, že agenti 12GoAsia mě nepředběhnou. 😆
Ano, s tím webem jsou občas problémy. Každopádně přes odkaz, který máme v článku https://www.dticket.railway.co.th/ nám to vždy šlo i z jiných zemí (Česko, Rakousko, Japonsko, J. Korea). Naopak stránky http://railway.co.th/ se načíst nechtějí. Vyřešit to případně může VPN.
Pravda, s tím Food courtem jsme to opravili. My ho tehdy nemohli najít. :)
My kupovali tedy cca 2 týdny předem. A přítel před pár lety měl štěstí i na přepážce pár dní před odjezdem směr jih. Asi záleží na období a daném dnu, tak držíme palce, ať to příště klapne. :)
To už jsem taky zjistil, že ta rezervační stránka se načte pravděpodobněji než hlavní stránka. 😆 Řekl bych, že firma je problémová tak nějak celá.
Food court je v severovýchodním rohu budovy, dokonce i na Google Maps je ta značka kupodivu správně.
Díky. Jízda vlakem 👍🏻 Odpusťte zvědavou otázku, ale co Vám tedy bylo? Fajn, že vám to nezrušilo úplně celý zbytek dovolené.
Mimochodem gratulace k zásnubám 👏🏻
Vlak byla nutnost, milujeme cestování vlakem 😍. Udělali mi rozbory všeho možného a nic nenašli. Takže asi jen kombinace všeho možného - úpal/úžeh + vyčerpání. Dostala jsem imodium a ještě něco k tomu, doporučení jíst jen tepelně upravené potraviny (ideálně žádné čerstvé ovoce a zeleninu) a druhý den už to bylo lepší. A děkujeme 😊
Děkuji za odpověď. Jen dobře, že to nebylo nic vážného. Na vyčerpání si taky už dáváme větší pozor než dříve...