Antarktida na poslední chvíli
Když v jednu únorovou středu roku 2020 přišel telefon s last minute nabídkou od agentky, neváhal jsem a během osmi dní už jsem se naloďoval v nejjižnějším městě Argentiny na expediční loď
Cestopis z roku 2020 napsal Petr Travnik
Last Minute nabídka díky COVIDu
O Antarktickou výpravu jsem se již nějakou dobu zajímal, jelikož se jednalo o poslední kontinent do mé cestovatelské sbírky. Na začátku roku 2020 jsem ještě bydlel v Torontu a začal obvolávat cestovní agentury, které expedice zajišťovaly a nakonec se mi podařilo udělat rezervaci na lodi MV Ushuaia na přelom listopadu a prosince 2020. Ve stejné době se začaly objevovat první zprávy o záhadné nemoci z Wuhanu a celosvětová pandemie byla na spadnutí. Co jsem dále netušil, že Argentina chystala uzavřít hranice pro cestovatele z Číny, díky čemuž se na posledním únorovém turnusu 2020 lodi MV Ushuaia uvolnilo asi dvacet míst.
20. února jsem obdržel telefonát od cestovní agentury s nabídkou podstatné slevy, pokud budu schopný se za osum dní nalodit v nejjižnějším městě světa a hlavním městě Ohňové země - Ushuaia. Následoval nával adrenalinu, žádost šéfovi o dovolenou a koupě letenek na trase Toronto - Buenos Aires - Ushuaia. Pět dní na to již sedím v restauraci v Buenos Aires u steaku velkého jako medvědí tlapa a další dva dny na to u cedule s nápisem Konec Světa.
Konec Světa
Expediční loď Ushuaia
28. února přišel den nalodění. Do Ushuaie jsem přiletěl to ráno, odpracoval ještě 8 hodin z jediné kavárny, která měla stabilní wifi a nachystal se na desetidenní digitální detox. Loď přijela ráno z předchozího turnusu a v kavárně jsem ještě stihl poklábosit o zážitcích s právě navrátivší skupinou. Naději mi především dodala zpráva, že Drakeův průliv byl nejklidnější, co kapitán lodi zažil za posledních několik let. Drakeův průliv je totiž překážkou kterou musí všichni Antarktičtí cestovatelé překonat a jedná se o nejbouřlivější vody na světě. Potkává se zde Atlantický a Tichý oceán a podle povídání s posádkou zde vlny můžou mít klidně 25 metrů.
Odjezd z Ushuaia
Doprovázela i duha
MV Ushuaia je jedna z nejmenších a také nejstarších lodí, která vozí turisty do Antarktidy. Postavena byla v roce 1970 pro NOAA (Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru) a časem se z ní stala turistická expediční loď společnosti Antarpply Expeditions s kapacitou 90ti pasažérů. Po nalodění jsme výpravu začali přípitkem a seznámením s posádkou i ostatními pasažéry. Příjemně překvapila hlavně přítomnost dalších tří Čechů na palubě. Čechy prostě potkáš všude!
MV Ushuaia
Na palubě byla přítomná také doktorka, která hned první večer rozdala všem pasažérům tabletky na mořskou nemoc. Ti kteří měli více času na přípravu pak měli z domova na předpis náplasti za ucho, které prý fungují ještě lépe než tabletky. Na otevřené moře jsme dorazily v průběhu první noci a už tehdy bylo jasné, že Drake tentokrát poklidný nebude. Cesta na jih trvala dva dny a vlny nakonec dosahovaly 15ti metrů.
Někteří našli recept pro překonání mořské nemoci v kombinaci tabletek a náplastí, jiní v konzumaci alkoholu. Jako například 80tiletý podnikatel Kip z Maine, USA. Tomu musel sám kapitán lodi zabavit dvoulitrovou láhev vodky už po prvním dnu na otevřeném oceánu. U mě alkohol nefungoval a tak jsem strávil většinu času v posteli v kajutě pozorováním houpajících ručníků.
Poslední kontinent
Po dvou dnech jsme spatřili Jižní Shetlandy, kde jsme udělali první zastávku a naše střední ucha si konečně mohly odpočinout. V Moon Bay jsme začali krátkou projížďkou na člunech a začali poznávat první faunu.
Kuchaři se činili
Vyvřelá hora
První tuleni
Všichni se již ale těšili na následující den, kdy jsme poprvé přistáli na Antarktické pevnině. 2. března jsem si tak splnil sen a přidal si sedmý a poslední kontinent do mé cestovatelské sbírky. Cesta už byla lemována ledovými krami a občas se také objevili v dáli keporkaci. Několik dnů týrání žaludku a nevolnosti bylo ta tam.
V následujících dnech jsme pak navštívili například chilskou a argentinskou základnu. Bohužel od té české jsme byli příliš daleko. Občas se prý ale expedice dostanou na základnu ukrajinskou, kde si místní polárníci vyrábí i vlastní vodku.
Argentinská posádka na lodi samozřejmě nemohla vynechat grilování, což je v podstatě národní sport. Samotné počasí pak ilustruje fotka níže. Některé dny teplota vystoupala až na deset stupňů celsia a v bezvětří na Slunci se tak dalo vydržet i v obyčejném tričku.
Zážitek ale bylo také třeba pití whiskey s ledem, který jsme uzmuli přímo z ledovce. Dle našeho průvodce byl přibližně 6000 let starý.
Na závěr pak nechyběla ani zastávka na koupání. Poslední den jsme dostali příležitost skočit do vody z lávové černé pláže na Deception Island. Voda měla komfortních +1.5 C a tak skoro polovina pasažérů neváhala jít do plavek.
Návrat na poslední chvíli
Pak už nás čekala nepříjemná záležitost a sice cesta zpět přes Drakeův průliv. Všichni opět doufali v lepší počasí, ale modlení tentokrát opět nepomohlo a dle kapitána jsme dosáhli maximální výšky vln 18 metrů. Poslední nepříjemná situace pak byla už v Beaglově kanálu. Kapitán předával certifikáty všem pasažérům o úspěšném vstupu na Antarktidu a nezapomněl u toho také vyhlásit nejvyšší účty z lodního baru, kdy jsem jako reprezentant Česka obsadil bronzovou pozici.
Po návratu na pevninu jsme dostali přísun zpráv o rozšiřování koronaviru a tak se všichni pasažéři pokusili dostat co nejrychleji na letadla domů. Většině z nás se to úspěšně povedlo avšak mám zprávu i o jedné účastnici expedice, která byla v Argentině nucena zůstat bezmála čtyři měsíce kvůli úplnému lockdownu.
Foceno na OnePlus 7 Pro a Nikon D5300
Jak se ti cestopis líbil?
Petr Travnik procestoval 46 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 1 úžasný cestopis.
Zobrazit profil13 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Tam jsem ještě nebyla. Pokud by mi poskytli nějakou stranickou slevu a možnost platit v konvertibilním rublu, tak bych si to tam určitě užila, byla by to jízda...
Super Petre, precetl jsem jednim dechem.. :)
Ahoj, díky za cestopis a nejspíš zdejší první z Antarktidy 🙂
Jediné ovlivnění COVIDem tedy bylo až po návratu do Argentiny? A co si mám představit pod podstatnou slevou? Tyhlety výlety bývají stotisícové položky. Díky.
taky jsem si říkal, že to bylo tak za půl mega...
5. 000 USD. Tip na LM cenu.
Sleva byla 30% oproti zakladni cene za nejlevnejsi kajutu v podpalubi se spolubydlicim a dostal jsem se tesne pod 5000 USD. Bohuzel last minute dealy se za poslednich par let vyskytovaly jen velmi sporadicky, vetsina lodi je vyprodana na rok dopredu. Ale uvidime jak to bude po COVIDu.
Myslím, že po covidu by se u cen a dostupnosti LM plaveb na Antarktidu mohl navrátit stav po minulé krizi. Jak to bylo na vrcholu krize popisuje Petr Daubner v úvodu cestopisu na odkazu níže. Z mé zkušenosti pár let po krizi před 9 lety můžu potvrdit, že to bylo stále podobné, jak píše. Ve městě Ushuaia se dala v hlavní sezóně v půlce ledna sehnat LM 11-denní cesta za cca 3500 USD s odplutím za několik dní, ale pro mě to bylo tehdy i tak dost drahé. Mluvil jsem tam s klukem, který jel za 3500 USD v prosinci, tak mi aspoň ukázal fotky a pověděl čerstvé zážitky. Alternativou byla zkrácená cesta asi o 3 dny díky letu jedním směrem (za podobné ceny). Cena 3500 USD znamenala slevu víc než 50%.
Tý nálepky za ucho - název asi neznáš, že? Nebo tabletky?
Zkusil jsem pohledat a vypadá to na Scopoderm.
Ano znacka naplasti byla Scopolamine a byly pouze na predpis. Vetsinou si lidi stezovali ze jim naplast zpusobuje vyschlo v krku a rozostrene videni, ale zaludek to zachranilo spolehlive.
Tabletky ktere rozdavala lodni lekarka se jmenovaly Phenergan a ty se braly dvakrat denne a hodne se po nich spalo. Ty mi nakonec stacily, i kdyz jednou jsem snidani neudrzel... :-)
Díky za cestopis, jenom mohl být více podrobný. Zajímalo by mě všechno... ubytování, zvířata a další zážitky...
Fotky jsou nádherné a gratuluji k bronzové 🏅 🙂
Je úžasné číst o takové super cestě, zvlášť v této cestovatelský blbé době.
Tady je mnohem podrobnější cestopis o takové last minute plavbě na Antarktidu. Je sice starší, ale asi se toho za 11 let zas tak moc nezměnilo:
Skvělý nápad, super cestopis, naprosto úžasnÉ fotky! Když k tomu přičtu drink s 6000 let starým ledem - to chci taky zažít!
...Samozřejmě ZA KAČKU :)