Cyklovýlety po Zanzibaru
Po výstupu na Kilimandžáro je dobrý rozhejbat překyselený svaly jízdou na kole, třeba na Zanzibaru
Cestopis z roku 2019 napsal Jaromír Volavý
Na září 2019 budu ještě dlouho vzpomínat. Bylato taková sportovně cestovatelská smršť zážitků, že člověk po příjezdu domů měl za pár dní pocit, jako by se život úplně zastavil. Tak návykový je to cestování, že pak vznikají dokonce i abstinenční příznaky. Zanzibar byl cíleně naplánován pro celkovou relaxaci po výstupu na Kilimandžáro a to nejen pro jeho relativní blízkost, ale i pro jeho velikost a výškový profil.
Z Kilimandžára jsem odlétal po úspěšném výstupu, přesně podle předpokladů, v poloinvalidním stavu. Po šestnáctihodinovém náročném vysokohorském finále Machame Route jsem sotva ohýbal kolena a stehenní svaly byly silně překyseleny. Odlétal jsem na Zanzibar pro tolik potřebnou rehabilitaci a ani jsem si v té chvíli neuvědomoval, jak geniálně byl sestaven tento plán. Po přistání na Zanzibarském letišti jsem opět s velkou rutinou předvedl místním taxikářům svoji show se skládáním bicyklu. Za půl hodiny jsem již odjížděl na ubytování do Stone Townu. Byl to první ranní let, tak jsem měl dost času k příchodu na začátek check in. Bloudil jsem uličkami starého města a hledal svůj hostel. Staré město mě hned od počátku uchvátilo svojí atmosférou, členitostí a jistou bizardností. Ještě tři dny po sobě jsem pokaždé hledal svůj hostel, jako bych tam právě přijel první den. Co mě nejvíce zaujalo, byla jistá patina na všech budovách a množství lidí , kteří neustále něco prodávali a nakupovali . Prošmejdil jsem celý Stone Town a dokonce jsem našel i dům ve kterém, jako dítě žil Freddy Mercury.
V takových uličkách nepracuje GPS ani náhodou
Ano, tady žijí lidé
Zanzibar má jedinečnou patinu
Elektrika se tu vede vzduchem
Výstava na ulici
Domy jsou zde vysoké
Hostel jsem měl rezervován na dobrém místě, kousek od nábřeží, kde byl park ve kterém každý večer probíhaly gurmánské hody. Cenově odpovídal také mým představám, což je 10 dolarů za noc se snídaní. Snídaně byly výborné a servírovaly se na střeše hostelu, kde byl nádherný rozhled po okolí. Personál snídaně vynášel přes 3 poschodí, po strmých schodech, z kuchyně, kde se připravovaly. Dalším bonusem hostelu bylo vždy dobře vychlazené pivo Kilimanjaro umístěné v zasklené lednici a ke koupi za 2 dolary. To jsem při návratech ze svých celodenních cyklovýletů po muslimském Zanzibaru vždy ocenil.
Snídaně na střeše pod baldachýnem
Terasa se nacházela ve čtvrtém patře
Tři patra do strmých schodů
Při snídani bylo vidět i na moře
Personál měl po ránu pěknou rozcvičku
Pěkný výhled na všechny strany
Za dva dny jsem měl hlavní město Zanzibaru prošmejděný na kole v širokém okruhu. Navštívil jsem pár pláží po okolí , projel jsem novou zástavbou,pozoroval ruch na tržnicích a pozoroval hlavně lidi. Lidi na zanzibaru, to je kapitola sama o sobě. Místní obyvatelé jsou původem snad z celého světa, však také Zanzibar byl pověstnou křižovatkou lodní dopravy a je spojován s obchodem s kořením. Je tu čilý ruch, jelikož lidé tu neustále jezdí sem a tam. Dopravním prostředkem je tu téměř všechno, co je schopno jízdy. Tu a tam se tu prochází elegantní Masajové se svými hůlkami a navazují s vámi přátelský rozhovor, kdy se vám snaží něco nenápadně prodat.Na rozdíl od našich měst, tady jsou ulice neustále přeplněné lidmi, kteří něco nakupují, nebo prodávají a pak se zase přemísťují a stravují. Do toho zase početné skupiny lidí, kteří jen tak posedávají ve stínu, nebo postávají a čekají na příjezd nějakého dopravního prostředku. Na ulici tu najdete vše, co je potřeba k životu. Lidé jsou tu skromní, milí a usměvavý. Co bylo ještě na nich zvláštního, bylo to, že i v tom prachu a blátě byli vždy čistě oblečeni. Když jsem se vracel z celodenních výletů s propoceným tričkem s bílými mapami, tak jsem se musel rychle převlíknout, abych nevyčníval. Ještě bych dodal, že na takový pozdrav, jako je u nás ahoj, nebo nazdár, mají v Tanzánii slovo jambo. To slovo mě provázelo na každém kroku. No, kroku samozřejmě né, vždyť jsem tam byl na kole. Fakt na tom kole je to v takových zemích uplně jiný, než čučet někde v resortu se sklenkou whisky a žvanit o rájích.
Městské pláže nejsou moc vyhledávané
Na parádní pláže to chce jinam
Vodní skůtry leží ladem
Nábřeží vedle přístavu
Z dob slávy Zanzibaru
Pozůstatek z doby koloniální
Nastal čas trochu se porozhlédnout po ostrově a udělat nějaký ten celodenní výlet na kole. Vyrazil jsem hned třetí den ráno, ale počasí nebylo zrovna optimální. Naplánoval jsem takový stodvacetikilometrový okruh středem Zanzibaru pro prvotní seznámení s terénem.
Malý středový okruh Zanzibarem
První zastaveni v Bububu
Počasí není optimální
Silnice v opravě
Začalo pršet
Během hodiny se to roztrhalo
Následující den jsem si to namířil na průzkumný výlet do jižní části ostrova. Celková délka trasy byla 140 km, ale bylo to po rovině. Počasí tentokrát vyšlo a silnice byla také kvalitnější
Jižní cesta
Silnice již byla kvalitní
Zajímavé stromy
Kitesurfing je tu, jako doma
Masajové jsou snad všude
Taky jsem tomu podlehl
Čtvrtý den jsem si udělal trochu odpočinkový a inspirován mladým českým manželským párem, zakoupil jsem na hostelu výlet lodí na nedaleký ostrůvek. Taky už mě bolel trochu zadek z těch cyklovýletů. Ráno, i když počasí nebylo zrovna ideální, jsme vyjeli rybářskou loďkou na moře. Za chvíli jsme byli u ostrůvku, který byl vidět ze střechy našeho hostelu. Byl to takový malý ostrůvek s bývalou věznicí a želví farmou. Jak jsme si během asi dvou hodin na ostrůvku vše prohlédli, odjeli jsme na loďce kousek dál trochu si zašnorchlovat. Voda byla průzračná a na dně plno korálů. Odpoledne se už vyčasilo.
Odjížděli sme na výlet a bylo pod mrakem
Rybáři zraovna vyjížděli na moře
Za třičtvrtě hodiny jsme se blížili k ostrovu
K ostrovu mířilo více lodí
Na ostrově se nachází i malý hotel
Na ostrově byla želví farma
Pátý den jsem opět vyrazil na výlet, tentokrát na sever, až na nejsevernější cíp ostrova, Nungwi. Celodenní výlet, opět kolem 120 km po rovině, začal ráno zase v dešti. V poledne již bylo zase krásně a to jsem již byl v Nungwi na pláži. Mají to tam pěkný, takový, jak z těch letáků cestovních kanceláří, prostě exotika. Večer jsem musel navštívit ledničku celkem 3x, abych dodržel pitný režim
Cesta na sever
Ráno zase prší v Bububu
V Mkokotoni už neprší
Mají tu zase nějakou opravu silnice
Cesty jsou pro MTB
Muslimská mládež jde ze školy
Šestý den už mi zbýval poslední průzkumný cyklovýlet, abych měl celý ostrov prozkoumán. Vydal jsem se tedy do Pongwe a jeho okolí.
Poslední výlet ze Zanzibar City
Ke konci jsem jel 10 km po polních cestách
Nakonec jsem dorazil k moři
Kdybych si očistil objektiv, mohla to být pěkná fotka
Po mnoha zkažených fotkách jsem konečně očistil objektiv
Moře bylo krásně barevný
Sedmý den jsem odjel na kole na východní pobřeží do Paje, kde jsem strávil poslední čtyři dny svého pobytu na Zanzibaru.
Přesun do Paje
Po cestě jsem navštívil starou jeskyni
Jeskyně tam opravdu byla
Dalo se jít až dovnitř
Restaurace v Paje
Chodil jsem do té lokální
Po dvou dnech odpočinku mi to nedalo a znovu jsem se vydal na cyklovýlet přes Pingwe do Michamvi. Takový pidivýlet, asi 40 km po rovině. Při zpáteční cestě jsem jel velký kus cesty po dně oceánu za odlivu s místním rybářem.
Malý výlet z Paje
Pověstná hospůdka na skále The Rock
Byl odliv
The Rock a mé kolo
Odliv v Michamvi
Ty Zanzibárský bárky mi učarovaly
Poslední den v Paje jsem se ráno domluvil s místním rybářem na celodenním výletu , kde mu budu pomáhat s chytáním ryb a on mě pak zaveze na místa, kde se dobře šnorchluje. Za 10 dolarů, no nekup to. Později se ukázalo, že to byla moje nejlepší investice na mé Zanzibarské pouti. Ryb jsme chytli celkem dvacet a z toho já jenom pět. Na místa, kde jsem šnorchloval bych se asi těžko dostal, jelikož on je znal od svého dětství a byly to nejkrásnější místa v okolí. Hvězdice různých barev, chobotnice a lastury, teplá průzračná voda po pás, no prostě nádhera. Vrátili jsme se odpoledne, když začal příliv. Následující ráno jsem se byl podívat na východ slunce a pak po snídani odjel do 50 km vzdáleného Stone Townu. K večeru již jsem odlétal na pevninu na letiště Kilimanjaro a potom domů.
Výlet s místním rybářem
Příprava k rybolovu
První úlovky
Za chvíli rybolovu
Cesta k šnorchlování
Mělká a průzračná voda
Jak se ti cestopis líbil?
Jaromír Volavý procestoval 75 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 5 lety a napsal pro tebe 21 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Moc pěkný cestopis, ostatně jako Vaše všechny. Obdivuji Vás v tom horku na kole, několikrát jsem taky přemýšlel, že si půjčím kolo, ale nakonec vždy zvítězí skůtr. Fotky super....
Moc pěkný cestopis, ostatně jako Vaše všechny. Obdivuji Vás v tom horku na kole, několikrát jsem taky přemýšlel, že si půjčím kolo, ale nakonec vždy zvítězí skůtr. Fotky super....