Guadeloupe - karibský motýl - díl 2.
Cesta po druhé části ostrova - Grande-Terre a k tomu pár obecných poznatků na závěr
Cestopis z roku 2018 napsal Tesna
Po čtyřech dnech na Basse-Terre hodláme přejet na druhou, plošší a ne tak divokou část Guadeloupe – Grande-Terre. S paní se den dopředu domlouváme na odjezdu a ta je velmi vstřícná, je jí úplně jedno, kdy vyklidíme bungalov, protože je stejně celý den v práci. Klíče máme nechat prostě ve dveřích. Drobná komplikace nastává jen s platbou, která je pouze v hotovosti. Protože když pod kopcem v Deshaies zkouším vybrat, místní bankomat postupně odmítá všechny naše debetní karty, takže poprvé v životě jsem nucen vybrat hotovost na kreditku.
Takže před polednem vyrážíme a po pár hodinové zastávce na pláži pokračujeme úzkým středem ostrova, který je zalidněnou průmyslovou aglomerací, protkanou dokonce několika dálnicemi, na druhou část ostrova do města Le Gosier, které je nedaleko hlavního města Pointe a Pitre, na konci páteřní dálnice.
Ubytování máme v západní části města u pobřeží, kde se nalézají velké apartmánové komplexy. Ten náš je v bránou uzavřeném a hlídaném hotelovém areálu. Majitelka apartmánu nás již vyhlíží na parkovišti. Apartmánový komplex i samotný apartmán jsou typická francouzská architektura 60. let, kterou jako lyžaři moc dobře známe z francouzských lyžařských středisek, pouze místo topení je zde klimatizace a odvlhčovač. Jsme v přízemí, takže máme druhý vchod směrem k moři, které je pouhých 50 metrů od nás. Součástí areálu je i malá hotelová pláž, která ale není moc pěkná. S paní majitelkou se rovnou domlouváme na podmínkách odjezdu. V tuto mimosezonu je jí to jedno, po nás má apartmán volný, takže čas odjezdu nechává plně na nás.
Ubytování v Le Gosier máme bez jídla, takže jakmile se ubytujeme, startujeme našeho sviště a jedeme na nákup. Objíždíme město, abychom se zorientovali, a v jednom z místních supermarketů nakupujeme proviant na další dny. A opět klasický místní problém. Poté, co terminál odmítl už třetí kartu, vytahuji hotovost.
S blížícím se podvečerem se jdeme projít k moři, kdy kousek od nás jsou 3 menší pláže chráněné moly a vlnolamy. V tuto dobu jsme zde již téměř sami. Po koupání jdeme najít nějakou občerstvovnu a volíme nedaleký takeaway gril s možností posezení. Nejde o žádný luxus, ale jde evidetně o podnik, který je mezi domácími populární, protože spousta z nich se zde zastavuje pro večeři. U mladých děvcic, které nás obsluhují, působíme drobný zmatek naší neznalostí francouzštiny, takže naše anglická přání si raději ještě společně a navzájem ujasňují.
Mimo fláku masa si objednáváme i místní typické drinky – Ti Punch, což je bílý nebo tmavý rum (zde obvykle 50%) s limetkou. Servírka přede nás jako na Divokém západě staví láhve rumu a decáky. A až při další návštěvě si pak ověřuji, že konzumaci toho rumu tady nějak extra neřeší, takže nalívat si člověk může do té doby, než vám flašku servírka odnese. Někdy za 5 minut, někdy za hodinu. Takže i když v sobě máte těch rumů za tu dobu klidně 6, na účtence najdete jeden …
Ráno nás čeká jeden z nejlepších zážitků. Vycházíme na trávník před apartmánem, kde pobíhá hejno slepic a mezi nimi pár velkých leguánů. Až po chvíli si všímáme, že jeden takový leží a pozoruje na i na zídce dva metry za námi …
Grande-Terre není tak divoké, jako západní část ostrova. Je mnohem více zalidněné, protkané více cestami a hlavně jižní strana ostrova je výrazně turisticky zaměřená. To s sebou nese také hustý provoz hlavně v aglomeraci okolo Pointe a Pitre, kde často hlavně v podvečer vznikají zácpy. My jsme podobně, jako jsme předtím 4 dny křižovali Basse-Terre, následujících 5 dní jezdili po této polovině ostrova, takže zase jen v bodech shrnu to, co nás zaujalo:
Pointe a Pitre – hlavní město ostrova, ale návštěvu můžete klidně oželet. Nic moc zajímavého tam není. Náměstí bylo v době naší návštěvy v rekonstrukci, hned vedle něj je tržnice, kterou navrhoval Gustav Eiffel
Morne á-L´Eau – nádherný místní hřbitov, přímo u centrálního kruháče
Le Moule – příjemné městečko s pěkným velkým náměstím, spoustou obchůdků a občerstvoven. Jedenkrát týdně (tuším ve středu, po ostrově putovní) podvečerní trh se spoustou jídla a místních produktů, kdy se místní i turisté svorně cpou a popíjejí na pobřežní promenádě
Saint-Francois – při naší návštěvě ospalé turistické městečko, přístavní promenáda
Sainte-Anne – malebné přímořské městečko s pěkným náměstím a kostelem. Unikátní fotogenická městská pláž s palmami rostoucími téměř v mořském příboji, velmi živá
Pointe des Chateaux – východní cíp ostrova, krátká procházka na skálu s křížem a výhledem na Atlantik, zde i okolo příjezdové cesty ze Saint-Francois spousta naprosto prázdných pláží. U parkoviště na konci míchá totálně vysmátý „barman“ drinky na přání
Pointe de la Grande Vigie – vyhlídka na severním cípu ostrova na vysoké pobřežní útesy
Silnice D120 – v okolí její severní části několik bývalých větrných mlýnů
Port-Louis – na severu městečka u typického místního hřbitova hodně dlouhá, úzká a naprosto prázdná pláž
Anse Laborde – další z nádherných místních pláží severně nad vesnicí Anse Bertrand, se silným bočním proudem, takže koupaní spojené zároveň s procházkou, opět téměř nikdo
Petit Havre – typická místní živá pláž mezi Le Gosier a Sainte-Anne, kousek severněji naopak další menší a poloprázdná
Aquarium de la Guadeloupe – akvárium na východě Pointe a Pitre, vstupné 14 EUR. Žraloci, chobotnice a spousta jiné mořské fauny. Unikátní možnost si dokonce sáhnout na některé z mořských živočichů. Návštěva tak na 1,5 až 2 hodiny.
Fort Fleur-d´Epée – pevnost s katakombami z poloviny 18. století na kopci mezi Pointe a Pitre a Le Gosier. Vstup zřejmě zdarma, byli jsme tam opět téměř sami
Doprava
Po celý pobyt jsme měli půjčené auto, které zde v mimosezoně vychází cenově velmi dobře. 10 dní včetně pojistky vyšlo na 160 EUR. Hlavní cesty a dálnice jsou zde velmi pěkné, u nižších tříd je kvalita místy horší. Na hlavních tazích doprava obvykle dobře odsýpá, výjimkou jsou exponované časy a zácpy okolo Pointe a Pitre. Dále od hlavního města provoz přiměřeně řídne. Provoz je zde vcelku civilizovaný, i když o něco divočejší, než jsme zvyklí u nás, takže je potřeba i určitá dávka drzosti. Je zde naprosto běžné, že při odbočování doleva z vedlejší dotyčný najede na hlavní tak, že zablokuje jeden směr a čeká, až jej z druhé strany pustí do proudu vozidel. Vzhledem k mimosezoně jsme nikde neměli ani nejmenší problém s parkováním. Stejně tak není potřeba řešit benzinky, i těch je všude dost.
Počasí
Ostrov jsme navštívili v září, na konci hurikánové sezony. Počasí, i když to na fotkách až tak mnohdy nevypadá, bylo po celou dobu vcelku příjemné a byli jsme rádi za převažující oblačnost, která nás chránila před spalujícím sluncem. Co je pro našince nezvyk, nejsou až tak vysoké teploty, ale především velmi vysoká vlhkost, takže se člověk pořád potí jak dveře od chléva. Když jsme nechali v apartmánu trvale zapnutý odvlhčovač, tak se nám podařilo vlhkost srazit někde k 60%. Naopak když jsme jej na dvě hoďky vypli, bylo tam opět obvyklých 100%.
Během pobytu jsme zažili spoustu srážek, ale ty byly obvykle lokální, krátké a vydatné. Navíc jsou většinou z daleka viditelné a tím pádem předvídatelné ve smyslu, zda vás zasáhnou nebo ne, zda vůbec máte vylézat z vody a něco řešit nebo vás ten mrak mine.
Ceny a nákupy
Po celém ostrově je spousta superhyper známých i méně známých řetězců, kdy v těch menších obchodech tvoří klidně třetinu podlahové plochy nabídka rumů a punchů. Ceny jsou proti našim obecně vyšší, ale zase žádná tragédie. Naopak místní bílý rum je zde levný, někde od 6 EUR za litrovku. Drobnou komplikací, kterou jsem i zmínil, byl občasný problém s akceptací českých karet v obchodech a bankomatech, ale nakolik je tato zkušenost z roku 2018 relevantní ještě dnes nevím, protože už třeba loni jsme na Martiniku neměli s tehdy novou „cestovatelskou“ kartou mSvět naprosto žádný problém.
A celkový dojem?
Celkově hodnotím Guadeloupe velmi pozitivně. I když jsme od dovolené vůbec nic nečekali a nic zásadního si dopředu nechystali, Guadeloupe nás po všech stránkách překvapil. Na jedné straně je zde jednoznačný vliv Francie, ke které se místní evidentně hlásí. Takže zde fungují všechny běžné výdobytky civilizace, je zde plně funkční infrastruktura a člověk se tu cítí vcelku bezpečně. Za celou dobu jsme se nesetkali s nejmenším problémem, až na občasné domlouvání se „všelijak“, protože hrdí Francouzi zde většinou angličtinu moc neovládají.
A na stranu druhou se stále jedná o typický karibský ostrov se spoustou nádherných pláží a divokým vnitrozemím s horami a džunglí. Takže je zde spousta možností, jak zde trávit čas, nemusí to být jen čistě válení se u moře. K tomu navíc i nějaké ty památky nebo centra městeček, která stojí za krátkou návštěvu. Takže si zde na své přijdou i cestovatelé, kteří chtějí pestrou a aktivní dovolenou. My jsme za 10 dní projeli, co se dalo, ale určitě je zde spousta dalších míst, které jsme minuli, neobjevili nebo jen nevyšel čas. Myslím, že se zde dá bez problémů strávit klidně 14 dní bez toho, aniž by se člověk nudil, protože ostrov je vcelku velký a po všech stránkách pestrý.
K tomu s pak ve finále přidává i cenová výhodnost v mimosezoně ve srovnání jinými ostrovy v Karibiku, která vyplývá především z cenově dostupných letenek z Francie, které například v loňské akci začínaly okolo neuvěřitelných 140 EUR za zpáteční let z Paříže. Když jsem vše nahrubo sečetl, tak nás tento výlet s devíti přenocováními, letenkami, autem a veškerou útratou na místě, vyšel na necelých 26.000 Kč na osobu, což je cena za takovou exotiku více než příjemná. A pokud by někdo byl skutečně omezen budgetem nebo zapřisáhlý low cost cestovatel, tak se může dostat někde i na jen polovinu této částky.
Jak se ti cestopis líbil?
Tesna procestoval 26 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Střední Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 43 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil2 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Aha, tak škoda, že jsme nevěděli, že už to bylo v akci :-)