Guatemala a Honduras (Roatán)
Zmatky a průšvihy, při vytváření itinerářu pro Guatemalu a Honduraského Roatánu po vlastní ose.
Cestopis z roku 2023 napsal Lukáš Vávra
Po pozdním příletu z Madridu začínáme v Guatemala City na letišti, kde sháníme datovou sim kartu a rovnou vyrážíme do koloniálního města Antigua, který je ikonicky obklopený sopkami, Uberem (200Q).
Zde přespáváme jednu noc a druhý den dopoledne si město procházíme / projíždíme tuk tukem. Povedlo se nám prohlédnout si historické centrum, obřadové místo Santa Clara, již zanedbaný rozpadlý kostel a i fungující.
Odpoledne pak hledáme ideální spoj k jezeru Atitlán. Ve městě je spousty “cestovních agentur”, které po usmlouvání lze dohodnout na přijatelnou cenu. Jeli jsme tzv. gringobusem za 100Q bez zastavení.
Doveze vás do města Panajachel, což je takový výchozí bod Atitlánu, odkud jezdí lodě a převozní pick-upy do jakékoliv jezerské vesnice.
My jsme byli ve velmi klidné vesničce San Antonio, kde se toho moc neděje. Za to natáhnout místní guatemalskou atmosféru bylo snazší. Nebyli tu žádní turisti.
V městečku San Juan hned vedle San Pedro, kde lze vystoupat na stejnojmennou sopku, jsme se byli podívat na krásně a barevně malovanou vyhlídku na jezero. Bohužel výšlap na sopku jsme neprovedli, jelikož nám místníma bylo sděleno, že to není bezpečné a v poslední době po turistické cestě byli lidi přepadáváni.
Po několika dnech, kdy jsme projížděli vesničky jako San Pedro, San Juan a San Marcos. Jsme se rozhodli vyrazit dále a to pokusit se stihnout noční autobus z Guatemala City do města Flores. (město přes most od Santa Elena) A jelikož cesta k jezeru byla na nás batůžkáře příliš drahá, vyrazili jsme “Chicken Busy”, které byly s velmi pohodlnými přestupy, ve městech Sololá a Los Encuentros, odkud už jede přímo do Guatemala City. Cesta vyšla v součtu 38Q, a s šíleným řidičem jsme dojeli za 4 hodiny.
Potom už jsme jenom vyčkávali na noční autobus a mezitím si prošli historické centrum, nakoupili suvenýry v nedalekých trzích a pokusili se poslat pohled. Neúspěšně, protože prý nemají na poště mezinárodní známky.
Potom, co jsme našli autobusovou stanici vybrané společnosti pojmenované po Italském badateli Kolumbusovi, španělsky tj. “Cristóbal Colón”, jsme vyrazili na noční jízdu do Flores, kde na nás čekal výlet k Mayskému komplexu Tikal.
V národním parku Tikal, do kterého jsme se dostali pomoci místní dopravy (100Q) a kam je turistická cena 150Q, je toho k vidění opravdu mnoho.
Od zvířat (viděli jsme pobíhat nosáli, opice a létat tukany) až po samotná největší archeologická naleziště a centra předkolumbovské mayské civilizace.
Další den jsme vyrazili do opomíjeného přístavního města Puerto Barrios, kam aby to nebylo lehké nejezdil žádný autobus ze Santa Eleny. Poradili jsme si tak, že jsme využili autobus “Fuente Del Norte” mířící do Guatemala City, aby nás vyhodil na benzínové stanice u města Morales a my si chytnuli vlastní spoj dál.
Najedli se v kolemjdoucím doporučené a nové restauraci Beach Burger a strávili noc ve městě.
Z tohoto města jsme se potom inspirovali cestovatelkou “kubisovakat” a vyrazili na ostrov Roatán v Hondurasu, která tuto trasu podnikla 3 roky zpět, chtěl bych jí i takto poděkovat za skvěle zpracovaný cestopis.
Druhý den ráno jsme si přivstali a pokusili se dostat na hranice, na čas otevření v 6 ráno, sdíleným autobusem. (1 hodina, 40Q) Hraniční kontrola směrem do Hondurasu nebyla nijak komplikovaná a trvala přibližně půl hodiny. Na hranicích se nám povedlo chytnou autobus jedoucí přímo do města San Pedro Sula (2 hodiny, 300HNL), řidič autobusu nás samozřejmě natáhnul. Ale dojeli jsme na hlavní autobusový terminál v pohodě a odtud jel přímý spoj společnosti “Santa Cristina” do La Ceiba (4 hodiny, 180HNL) mající jediný přístav s lodním spojením na karibský ostrov Roatán.
A povedlo se nám trajekt jedoucí pouze 2x denně stihnout, ten pozdější v 16:30. I když jsme měli ve městě pouze 30 minut na přesun taxíkem z autobusového nádraží.
Pár dní jsme dovolenkovali, projížděli se po pláži na koních a podívali se na exotické zvířata jako lenochody, papoušky a opice. Půjčili skútr a prozkoumávali ostrov, na kterém kupodivu žije vcelku velká komunita Čechů ve vybudovaném prostředí “Czech Village” a dle konzula Jiřího Černého se jedná i 3. nejpočetnější expaty na ostrově.
Po zaslouženě odpočatých dnech, jsme se vydali na tutéž cestu zpět do Puerto Barrios. Vyjeli jsme ranním trajektem v 7:00, načež jsme očekávali, že se stihneme dostat přes hranice za světla. Z La Ceiba jsme jeli se stejnou společností do San Pedro Sula, odtud, jak nám sdělili místní, hledali veřejnou dopravu s názvem “Impala” do města Puerto Cortes (1.5h, 65HNL), odkud měl jet Chicken Bus k hranicím. Ten hned po našem vystoupení na nás čekal a dojel se stejným časem (1.5h, 68HNL) na hranice, kam jsme dojeli už za tmy.
Průběh kontroly byl stejně hladký jako při cestě na ostrov. Směnili jsme poslední honduraské lempiry na guatemalské quetzaly od směnárníků a snažili se ukecat jediného řidiče z hranic do města.
Ten nám dal dvojnásobnou cenu (75Q) a nabral hondurašany, pokoušející se nelegálně dostat do Guatemaly. Po 5 policejních kontrolách nás už z 10 v autobuse zbylo pouze 5 cestujících. A do města jsme dojeli až po 14 dlouhých hodinách, kde jsme byli rádi, že jsme tu cestu ustály a ulehli do postele.undefined
Jak se ti cestopis líbil?
Lukáš Vávra procestoval 65 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 6 lety a napsal pro tebe 2 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil2 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Mám radost, že narozdíl od nás před 3 lety jste byli schopni absolvovat přesun Guatemala - Roatán v rámci jednoho dne :D
Toho jsem se obával nejvíce. Asi kapka štěstí. Jet stylem jako cestou zpět, nestihli bychom :D