Hong Kong - fotografův ráj

Je léto 2018 a my zvažujeme kam v zimě do Asie… Objevuji akční nabídku Royal Jordanian VIE – HKG, dlouho se nerozhoduji a beru, dáme si čtyři noci v Hong Kongu a pak dál. Čas letí a náš odlet se blíží, rezervuji ubytování, zjišťuji turistické cíle, tvořím itinerář, je to tady. Den odletu 13. únor 2019 (byly nejlevnější letenky, zřejmě ten datum).

Den D

Kolega nás zaveze na Schwechat, máme to kousek, jsme ze Slovácka. Odbavení bez problémů, oběd v Air Lounge, na palubu a letíme….

DenD+1

Je večer, na moderní letiště HKG dosedá náš Dreamliner na čas, do tubusu a jdeme na imigrační. Uvítá nás velmi dlouhá řada, ale odsýpá to, je otevřeno aspoň deset přepážek. Sundat brýle, foto a hotovo, vše beze slov, jen hello a bye. Za hodinu od přistání máme kufry, letiště je perfektně značeno a organizováno. Vybíráme první peníze z bankomatu, za kurz letištní směnárny se mi měnit nechce. V příletové hale po malých peripetiích nacházíme stánek, kde si vyzvedáme místní datovou SIM kartu, zakoupenou přes aplikaci Klook. Pán nám ji ochotně aktivuje a já už jsem klidný, internet na cestách je pro mě nezbytnost. Jsme dva padesátníci, cestujeme po celém světě hodně a rádi, ale anglicky neumíme, nebo když to tak řeknu, základy a potom ruky a nohy, nikdy jsme se to neučili, ale vždycky se domluvíme. Jdeme na stanici Airport Express, lístky máme v mobilu zase Klook a vyrážíme za dobrodružstvím. Vlak čistý, poloprázný, jedeme asi dvacet pět minut a vysedáme na stanici Kowloon. Tady nastoupíme do Free shuttle bus K3, jedeme jednu zastávku a jsme na místě. Všude tak nějak hodně lidí, hodně světel, hodně hluku, jo to je Hong Kong!!! Google maps nás bezpečně vedou k našemu hostelu InnSight na Lock road, ochotná, mladá číňanka nás rychle ubytujte, vše vysvětlí a má trpělivost s naší angličtinou. Pokoj čistý, slušně vybavený a malinký, ale za slušný peníz, cca sto metrů od Nathan road a metra. Má to jednu výhodu, nejde tu udělat nepořádek, není kde. Máme hlad, v naší ulici hned vedle hotelu je několik restaurací, do jedné vcházíme a usedáme k poslednímu volnému stolu. Všichni nás pozorují, jako by jsme přiletěli z Marsu, přítelkyně je modrooká blondýna, tak snad proto. Chceme si objednat a ouha, jídelní lístek bez fotek, jdeme na náhodu, noodle – tam nemáme co pokazit! Za chviličku přinesou dva talíře, já nudle s plátky hovězího - celkem dobré, přítelkyně nudle a tři opravdu velké oslizlé žampiony – nic moc. Jenom hůlky, prosím o vidličky, po chvilce je přinesou (evidentně je léta nikdo nepoužil), vládne všeobecné veselí, všichni se baví na náš účet, nevadí. Po jídle nám to nedá a i když je už půl jedenácté, jdeme se ještě podívat na Avenue of Stars, máme to kousek, snad pět set metrů. Je celkem teplo, 18°C, drobně mrholí, nízká oblačnost, ale i tak, výhled na ostrov Hong Kong a jeho osvětlené, barevné mrakodrapy je úchvatný. Jdeme na hostel, jsme unavení, jsme v Hong Kongu!

Den D+2

Vstáváme celkem brzy a vyrážíme na snídani. Už včera jsme si všimli, že tu nikde není klasická pekárna, kde by jsme si dali normální kafe, sladké pečivo a něco k jídlu. Napadají mě tedy dvě varianty McDonald’s nebo Starbucks, volíme tu první, kousek za rohem. Je to ve sklepě, velké a plné, pomalu si není kde sednout.. Dáváme si nějaké snídaňové menu + cappuccino z McCafé, dá se to. Jedním z mnoha vstupů jdeme do stanice MTR Tsim Sha Tsui a míříme do stanice Central na ostrově Hong Kong. Je pátek, ranní špička, hlava na hlavě, přijíždí úplně plný vlak. Nevěřím, že by někdo mohl přistoupit, stalo se, jsme vevnitř spolu s mnoha dalšími. Na nástupišti jsou ženské, které pomáhají nastupovat, dotláčí lidi do vagónů a hulákají něco čínsky. Jedeme, nemůžu dosáhnout na madlo, zjišťuji že to není třeba, nedá se spadnout. Dvě zastávky a vysedáme, Central – největší stanice v Hong Kongu. Podle itineráře v telefonu nacházíme správný exit a wow!!! mrakodrapy, jsme přímo pod nimi. Jdeme se podívat do Hong Kong parku a i když nám pomáhá Google, pohybovaní se tady není jednoduché. Nadchody, podchody, někdy dokonce přes vestibul mrakodrapu, pro našince ze Slovácka něco nevídané. Jsme v parku, je polojasno 16°C krása (doma – 9), kocháme se. Je tu moc pěkně, pohled na okolní kopce je úžasný, jdeme i do vnitřních expozic kde jsou nádherné orchideje. Zase do džungle velkoměsta a nacházíme St. John’s Cathedral, mezi těmi mrakodrapy vypadá malá, tak stísněná. Chvilku si sedneme a pozorujeme lidi, katedrála má zvláštní architekturu, takovou industriální. Pokračujeme do zoologické a botanické zahrady kde je spousta malých školáků, něco sníme a nazpět na stanici Central. V mobilu máme jízdenku na Peak tram (Klook) a u východu K nás ve stanovený čas vyzvedává průvodce, je nás asi patnáct. Nejde o to, že by jsme ho potřebovali, trefíme tam bez problémů, přes aplikaci je to levnější, ale hlavně nemusíme stát opravdu dlouhou řadu, vede nás dopředu. Není to zase, že by jsme hned jeli, ale čekali jsme jen jednu tramvaj. Jedeme, tramvaj plná velmi hlučných, ukvákaných, bezohledných číňanů, to se nedá nic dělat, ti jsou tu všude a ve velkém množství, je období Čínského Nového roku. Nahoře ještě eskalátory vystoupáme na Sky Terrace 428 a jsme tady, Vitoria Peak, místo které navštíví každý turista zavítající do tohoto města. Úžasný výhled, Hong Kong jako na dlani, nevím co dřív fotit… Dolů je to horší, už nemáme průvodce, čekáme ve frontě snad dvacet minut. Od spodní zastávky jdeme stejnou cestou k Central, užíváme si pohled na mrakodrapy, fotíme, fotíme a zase fotíme. Dvoupatrové tramvaje, nikdy jsem takové neviděl, každá jinou reklamu, chceme se projet, bohužel nemám drobné a nikde nechtějí rozměnit. Velkým nadchodem, je to jak celá ulice, pokračujeme směr Central Ferry Pier č.7, v automatu kupujeme lístky 2,70 HKD jeden (někde jsem četl, že nebere papírové, tak už bere, platil jsem dvackou) a nastupujeme na Star Ferry směr Kowloon. Cesta trvá chvilku, nevím 10 – 15 minut, jsme na otevřené palubě a s úžasem pozorujeme . Jsme na pevnině, míjíme Clock Tower, projdeme se Avenue of Stars a míříme do naší uličky na večeři. Dnes už jsme chytřejší, vybíráme restauraci asi o třicet metrů dál, menu dvě A3 plné fotek, pro nás jako dělané. Usedáme, objednáváme, platíme (v Hong Kongu se všude platí po objednání), je plno, nikdo nás nepozoruje i když jsme jediní bílí, nejsme za exoty. Jídlo za chviličku, porce jednou takové jako včera, moc dobré, ceny o dost nižší, máme jasno, budeme tu večeřet každý den. Nasyceni znovu do metra a míříme na Ladies‘ Market, stanice metra Mong Kok. Vystoupíme z metra, nacházíme příslušný východ, jdeme na ulici a plno, na ulici je tolik lidí, že se nedá projít! Po chvilce procházíme a míříme k cíli Ladies‘ Market. Je to dlouhá ulice (procházíme čtyři bloky) z obou stran plná stánků. V nich různé cetky, oblečení, hodinky… vesměs napodobeniny věhlasných značek, taková asijská tržnice. Procházíme asi hodinu, nakupujeme pár magnetek a zpět na metro. Vysedáme na stanici Jordan a míříme na Temple Street Nigh Market. Je to tu velmi podobné předchozímu tržišti, víc elektroniky a uměleckých výrobků. Tato část Hong Kongu je taková typicky asijská, pouliční stánky s jídlem, spousta světel, spousta barev, fotíme… Je před půlnocí, máme v nohách 17 kilometrů, jsme unavení, metro a spát…

Mrakodrapy

Mrakodrapy z Hong Kong parku

Hong Kong - Čína

Den D+3

Vstáváme kolem osmé, McDonald’s – opět plno, tentokrát cappuccino, banánový muffin, vynikající zapečený toast, vše McCafé, jen juice klasika. Do metra, čeká nás dlouhá cesta do stanice Tung Chung na ostrově Lantau. Vystupujeme, stanice je malá nadzemní a jdeme kousek na zastávku lanovky Ngong Ping 360, míříme k Tian Tan Buddha. Jízdenka opět v mobilu (Klook), tentokrát výrazně levnější a opět samostatný vstup, řada max. pět minut. Rozjíždíme se a s námi v kabině rodina číňanů, jak jinak i když tady bylo dost bělochů. Jedeme asi 25 minut, nádherné výhledy, jsme hodně vysoko, pod námi moře, hory… Vidíme velké, na umělém ostrově vybudované, letiště HKG, dálnici do Macaa, která najednou zmizí v moři, aby se po chvíli zase vynořila a nakonec i monumentálního velkého buddhu. Vystupujeme ve vesnici Ngong Ping a vydáváme se směrem ke klášteru Po Lin, je 28°C téměř slunečno. Procházíme si krásný buddhistický klášter a taky prostranství před ním kde se lidé modlí s vonnými tyčinkami. Na tom by nebylo nic ta zvláštního, ale některé ty tyčinky jsou zvláštní. Jsou to doslova tyče, deset centimetrů v průměru a výškou snad metr a půl, nikdy jsem to neviděl, zapalovali je letlampou. Zdoláváme schody k velkému buddhovi a jsme nahoře, výhled je nádherný, není tu nějak extra moc lidí. Nazpět zase lanovka a metro z něhož mám jednu veselou, možná zvláštní, příhodu. Všimnul jsem si, že když náhodou v metru sedíme, je okolo nás volno, ani mi to nedošlo, nevěnoval jsem tomu pozornost. Jedeme a uvolnilo se jedno místo, říkám přítelkyni ať si sedne, vedle ní mladý číňan. Jak dosedla, vyskočil, jako by ho píchla jehlou, stál a vrhal škaredé pohledy, v tu chvíli mi to přišlo velmi směšné. Oni se nás asi báli, nebo snad štítili, nevím proč. Vystupujeme na stanici Diamond Hill a míříme k Nan Lian Garden. Zahrady jsou nádherné, ostrý kontrast s betonovou džunglí velkoměsta. Letité stromy pěstované jako bonsaje pravdu krása, viděli jsme i zahradníka s nůžkami a kleštěmi při práci. Chvilku posedíme a vzhůru do Chi Lin Nunnery který je přes cestu. Klášter zase krása, procházíme si ho celý, nakonec každý dostane malinkou obálku k novému roku a v ní dvacet centů pro štěstí, je to taková malá zubatá mince. Jsme zase v metru, vystupujeme na stanici Mong Kok a míříme na Goldfish Market, který nacházíme za chvíli. Je to několik bloků, ulic, kde je jeden obchod s rybičkami za druhým. Venku před obchody visí plastové sáčky a v nich rybičky, je nám jich úplně líto. Jsou tam i plná akvária Závojnatek, přijde mi, že je jich tam tolik, že bych tam snad ani ruku nedostal. Nejvíc se mi líbí velké mořské akvária se spoustou sasanek a korálových ryb, skutečně pěkné. Všude je no foto, mě to nedá, no co mi můžou udělat, maximálně vynadat a já jim stejně nerozumím. Začíná se stmívat, míříme na metro a do naší domovské stanice Tsim Sha Tsui, chceme se podívat na A Symphony of Lights, jednu z nejpozoruhodnějších světelných show na světě. Na Avenue Of Stars přicházíme tři čtvrtě hodiny před začátkem (každý večer v osm) a je tu hlava na hlavě, stovky, možná tisíce lidí. Shodou náhod se dostáváme úplně do první linie přímo u zábradlí, ti co tam byli se vyfotili a odešli. Hájíme pozice, lokty vystrčeny, není to jednoduché, číňani jsou zcela bezohlední. Začíná hrát hudba, mrakodrapy na ostrově Hong Kong barevně tančí, barevné lasery se zapichávají do nízké oblačnosti, tají se dech, neskutečné!!! Trvá to necelých deset minut a je konec, jdeme na večeři. No jdeme, pohybuje se dav, nedá se jít je to jeden celek plynoucí směrem Nathan road. Dav nerespektuje semafory u přechodu na Salisbury road a valí se po cestě, vzniká totální zácpa všichni troubí… Po chvilce čekání na místo usedáme ve své restauraci a objednáváme oblíbené nudle… Ještě ve stánku na rohu takové vaflové kuličky jako desert a jdeme spát….

Naše Lock road po ránu

Čínský Nový rok

Tian Tan Buddha

Tyčinky

Den D+4

Vstáváme, snídaně a jdeme na metro, zataženo ale neprší. Vystupujeme na malé přehledné stanici Sha Tin a máme namířeno do Ten Thousand Buddhas Monastery. Značení žádné, pomáhají Google maps a za chvíli přicházíme ke schodům lemovanými sochami zlatých buddhů. Nevím jestli je jich deset tisíc, schody jsou dost dlouhé, ale každopádně je každý jiný. Přicházíme k první zastávce kde je velká červená pagoda a chrám kde se nemůže fotit. Jeho stěny jsou celé obložené malými, asi dvacet centimetrů vysokými, soškami buddhů – odtud ten název. Jdeme ještě dál po schodech až nahoru kde je klášter, všechno moc pěkné. Dolů a do metra, na stanici Central, projet se na Central-Mid-Levels Escalators. Jsou to nejdelší eskalátory na světě, takové zvláštní když jedete nad ulicí a vedou tak nějak z nikama – nikam. Procházíme si Soho, historickou čtvrt ostrova, na Graham Street Market si kupujeme ovoce k obědu, sedáme si na kafe, doléhá na nás únava, jet lag, desítky kilometrů v nohách. Jedeme na naši domovskou stanici a jdeme se podívat do Kowloon parku. Při cestě míjíme krásnou Kowloon mešitu, ale nemáme odvahu jít dovnitř, velký vousatý chlap v noční košili u vchodu hovoří za vše. V parku všude na zemi plastové plachty a lidé na nich jedí, spí, prostě piknik. Sedáme si na lavičku a pozorujeme lidi, pomalu usínám… Vyčerpali jsme itinerář a máme necelé odpoledne k dobru, rozhodujeme se že jedeme na stanici Mong Kok, kde se nám moc líbilo, je to ta pravá Asie. Bez cíle chodíme po ulicích a kocháme se, spousta reklam, neskutečné barvy, davy lidí, foťák nedávám od oka. V nadchodech úplně plno, všude na zemi piknikují lidé, pro evropana minimálně zvláštní. Nacházíme stánek kde prodávají takové ty dobroty v košících na páře, objednáváme si dvakrát, nevím co to je, ale je to moc dobré. Naproti v místní pekárně kupujeme malé košíčky s vanilkovým pudinkem – fantazie. Stmívá se a my jdeme na metro a balit, zítra dopoledne odlétáme. Zjišťuji, že metro jede ráno až od šesti a já chci být na letišti v sedm. Z naší stanice je to velkou oklikou, asi by jsme to nestihli a na East Tsim Sha Tsui se mi pěšky s kufry nechce, je to dost daleko, nevadí vezmeme taxi…

Ten Thousand Buddhas monastery

Ten Thousand Buddhas Monastery

Den D+5

Vstáváme brzy bereme kufry a jdeme na recepci. Budíme recepční, vracíme klíče a ona nám zálohu, to je vše, velmi rychlé. Po půl šesté vycházíme na ulici a pomalu se leknu, nikde ani živáčka, klid. Uvidím ojedinělé taxi, zvedám ruku a on zastavuje. Běžím k němu a říkám Kowloon station, vidím mu na očních, jak si říká – 2,8 kilometru to si děláš p… l !!! Odmítá a říká jedině letiště, to zase odmítám já, protože máme lístky na Airport Express, děkuji a odcházím, nevadí chytnu jiný. Jdeme na Nathan road, chvilku čekáme a je tu další. Ač by jeden nevěřil, světe div se, scénář naprosto stejný, pochopil jsem. Jejich pozice je jasná, vidí kufry tudíž jedeme na letiště, metro zavřené, spěcháme… Akčně měníme plán a vyrážíme pěšky na East Tsim Sha Tsui, není to zase tak daleko jak jsem si myslel i když naše dvaceti kilové kufry se provezou. V aplikaci zjišťuji že první vlak naším směrem jede v 5:54, je tam přesně, jedeme kratší trasou s jedním přestupem na Kowloon. Odtud téměř prázdným Airport Express na letiště, jsme tam v sedm, stíháme bez problémů. Odbavíme se a jdeme na snídani, co tak třeba McDonald’s. Imigrační plně automatické během minuty, ještě se navoníme ve free shopu a jdeme na bránu. Je boarding, nastupujeme do modro žlutého letadla Cebu Pacific a odlétáme vstříc novým dobrodružstvím, směr Cebu – Filipíny…Goodbye Hong Kong...

Ceny Hong Kong není zrovna levná destinace. 1 Hkd - 2,90 Kč

Letenky - 9200 Kč

Hostel - 202 Eur (10% kupon na Agoda, ovšem Čínský Nový rok)

Snídaně McDonald’s - 70-80 Hkd

Večeře od - 70 Hkd

Malá voda - 10-15 Hkd jak kde

1 jablko - 15 Hkd

24 hodinová jízdenka na metro 65 Hkd (jsou i jiné možnosti, ale pro nás to bylo ideální)

SIM 8 dní 1,5 GB Lte - 42 Hkd (Klook)

V Aplikaci Klook jsme rezervovali všechnu dopravu a atrakce, když jsem to porovnával s oficiálními cenami, vždycky to vyšlo levnější. Nemluvě o tom, že se dají na internetu najít různé slevové kupony, tady je můj na 2,8 Eur, pro Vás i mě. Aplikace funguje i v Evropě a USA https://www.klook.com/invite/2NBXT?c=EUR.

Zdroj Veškeré informace pro tvorbu itineráře jsem čerpal zde.

http://www.discoverhongkong.com/eng/index.jsp

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 4 x Velmi praktické!

📷 3 x Krásné fotky!

😂 1 x Rozesmál jsi mě!

📖 2 x To chci taky zažít!

❤️ 2 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Petr St

Cestopis byl naposledy aktualizován 2019-04-13T14:34:01+02:00

Petr St procestoval 48 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 4 úžasné cestopisy.

Zobrazit profil