Izrael low cost 2023
Tento cestopis je pro ty, co rádi cestují levně, často a nenechají se "vydusit kecama" týkajícími se malé útraty.
Cestopis z roku 2023 napsala RaCi
Před Velikonoci jsme měli naplánovánu cestu do Portugalska a protože nám Easyjet zrušil letenku, samozřejmě ve lhůtě nad 14 dnů, tak se nám plány rozpadly.
Využili jsme tedy nabídku letenek do Tel Avivu v termínu 10.6. - 17.6. 2023. Tuto cestu jsme v hledáčku měli, ale spíše na jaře, kvůli počasí. Tak tedy budiž. Kloboučky nakoupeny. Šekely vyměněny. Při porovnání kurzů jsme nakonec zvolili hotovost, která nás vyšla nejlépe. Smířili jsme se se spoluprácí se směnárnou, která je pověstná tím, že každého cizince kompletně odrbe. My jsme tedy byli ti, kdo na nízkém kurzu profitovali. Interchange, centrum Prahy 5, 60 Kč za šekel s možností buybacku do 30 dnů.
Rozhodli jsme, že strávíme téměř celý pobyt v Jeruzalémě s cílem, že odtud občas vyrazíme. Levnější letenky jsme získali za cenu příletu a odletu v sobotu, tedy při šabatu, to cestu prodraží následně . Po příletu do Tel Avivu a absolvování vstupního pohovoru (zaklínadlo zní We are family) jsme si chtěli zařídit kartu RavKav, ale v automatu se nám to nepodařilo, pak jsme zjistili proč. Pokud chcete platit a nabíjet hotově, musíte mít hotovost přesně, jinak zvolte kartu. Pro cestu do Jeruzaléma jsme zvolili šerut za 70 šekelů, nakonec za víc, protože nám do 10 pasažérů chyběl 1, a to tedy pro řidiče nepřipadá v úvahu a donutil nás se na něj složit. No prostě pasažérů musí být 10, přes to nejede vlak.
Ubytování jsme měli v Zion hotel, jedná se tedy opravdu o low cost s hodnocením 6,5 a to by tak odpovídalo. První pokus v pokoji nevyšel, protože sdílet pokoj s malými broučky jsme nechtěli, výměna nebyla problém, dostali jsme pokoj pro tři, ideální úklid tedy nepraktikovali, ale dalo se. Výměna ručníků probíhala, povlečení nikoli. Hotel před covidem podával snídaně, teď již ne. K dispozici je zdarma filtrovaná voda, kafe, čaj, mikrovlná trouba. Cenu 850 korun za osobu a noc považujeme za odpovídající.
První tři dny jsme navštívili všechny hlavní turistické atrakce, některé i několikrát, Zeď nářků, Chrámovou horu, Olivetskou horu, horu Sion s hrobem Davida a Večeřadlem, řadu kostelíků všech možných církví. Místy jsme používali MHD, abychom se trochu popovezli, nejčastěji tramvaj, ta vedla v blízkosti našeho hotelu, ale i jiné. Pro vyhledávání spojů jsme používali Moovit (izraelskou SIM jsme si nepořizovali), nebo stránky rome2rio. Standardní lístek stojí 5,5 šekelů a má platnost 90 minut ve městě, vyplatí se tedy někam popojet, něco vyřídit, třeba nákup, a vrátit se zpět na jeden lístek . Při každém nástupu je třeba si pípnout ve strojku přiložením karty RavKav. Revizory jsme potkávali za náš pobyt poměrně četně. Na zastávkách tramvaje jsou dobíjecí automaty, na kterých je možné zjistit i stav účtu na kartě. Na delší cesty už se platí víc a jsou tam různé lhůty, při cestě na Olivetskou horu jsme výrazně přejeli výstup a začali jsme se vracet, seděli jsme, blbě koukali, pak teprve s dopomocí řidiče vystoupili, přeběhli na druhou stranu a za stejné peníze vyjeli na kopec znovu.
V polovině týdne, jeden den, kdy bylo zataženěji, jsme vyrazili na výlet. Plán byl Masada, koupání u Mrtvého moře v En Bokek, rezervace En Gedi. Plánovaný odjezd z centrálního autobusového nádraží (budova, která má v nižších patrech obchodní centrum), přes silnici je budova vlakového nádraží, v 7:00, ale jednalo se o dálkový autobus do Eijlatu 444 a na ten je potřeba mít online rezervaci (rezervace v hebrejstine), rezervační kód pak zadat do automatů na nástupišti. To jsme nedali, a tak jsme odjeli až v 8:00 autobusem 486, co jede jen do En Bokek. Vystoupili jsme na Masadě, vzhledem ke zdravotnímu stavu jsme použili lanovku nahoru i dolů cca za necelých 80 šekelů. Existují ještě 2 další možnosti, Hadí stezka a Římská cesta, ta i v kombinaci s lanovkou jedním směrem. My měli na Masadě aspoň chvilku zataženo, povíval větřík, pak už svítilo, a to bylo dopoledne. Už si dokáži představit, že to může být v létě a odpoledne dost náročné. Při zpáteční cestě jsme z autobusu 486 vystoupili u En Gedi, to už bylo po obědě a s tím příslušné teplo. Vybrali jsme si kratší trasu k Davidovu vodopádu. Po cestě je několik menších vodopádů, návštěvníci se v nich koupou, nu což. V Davidově vodopádu se koupat nesmí. Je tam řetěz kvůli riziku padajících kamenů, ale malinko ho překročit, udělat rychlou fotku, se dá. Celkově se jedná o cestu z kopce do kopce, místy po improvizovaných schůdcích. Pro lidi s ortopedickými obtížemi to moc není, nebo opravdu se zatnutými zuby. Je to ale hezký zažitek, horské "kozy" chodí často i velmi blízko lidí. Vlivem neplánovaného ranního odjezdu, jsme už po Masadě na En Bokek nejeli, chvilku jsme uvažovali, že vystoupíme při zpáteční cestě na Kalya Beach, ale už jsme se na to moc necítili. Nakonec jsme sem, na Kalya beach, jeli další den. Jedná se o komplex, který je půl hodiny autobusem (486 podél Mrtvého moře) od Jeruzaléma. Chtěli jsme si to jen vyzkoušet, na půl dne koupání to pro nás není. Vystoupí se na hlavní silnici, komplex je asi 2 km pěšky, vstupné je 18 šekelů, případně lze dokoupit lehátko, křesílko i celodenní all inclusive vstup, samozřejmě bez jídla. Vyrazili jsme v 9:00 a po obědě jsme byli doma. Za sebe jsem se o tu zkušenost koupání v takto slané vodě nechtěla připravit. Do cestovného busem 486 jsme zcela nepronikli, cesta tam stála 16 šekelů, zpět jsme neplatili, vypadalo to, že je rozbitý strojek, ale my neplatili ani druhý den z Kalya, jeden z turistů nám říkal, že je to zdarma. Používá se Rav Kav, informace o zpáteční cestě je bez záruky. Další výlet jsme absolvovali autobusem 231, berou i Rav Kav, do Betléma, cestovné bylo 5,5 tam i zpět. Zde chvilku pěšky do kopce ke Chrámu Narození Páně , tam jsme tedy absolvovali frontu pro sestup do mírně podzemních prostor, kde je údajně místo narození (stříbrná hvězda v zemi). Toto chce tedy nervy jako špagáty. V určitých časech probíhají v těchto místech modlitby, následuje úklid, někdy menší, někdy větší. My čekali skoro přes hodinu a protlačit se mezi skupiny turistů a náboženských skupin chce tedy zvýšenou výdrž , protože jejich průvodci se tedy "vyznají", nikomu neustoupí a hlavně individuálním turistům ne. Podobnou akci jsme absolvovali v Chrámu Božího Hrobu v Jeruzalémě, kde se nachází mimochodem i kamenná deska, která údajně zakrývala Ježíšův hrob, nachází se v kapli uprostřed kostela a odehrává se tam podobná akce jako v Betlémě, v kostele jsme byli 3krát a ani příchod před 7:00 nestačil. Nakonec nám byl vstup umožněn, ale asi tak na 1 minutu, průvodcovským skupinám asi na 20. Nu což. Ostatní prostory již si lze prohlédnout bez obtíží. S Betléma odjíždí autobus ze stejné stanice, na kterou přijíždí, cca po 30 minutách. Při zpáteční cestě na czechpointu chtěli, aby všichni z autobusu vystoupili, téměř formálně zkontrolovali pasy. Jinak je na palestinském území levněji a je to takový typický arabský svět včetně smlouvání, pokřikování a nabídkou všemožných koupí levných věcí .
Ohledně jídla jsme se v Jeruzalémě stravovali v arabském bistru u Damašské brány, schawarma role okolo 25 šekelů, v Yehuda market, tam v bistru podstatně dráž, nejdražší jídlo 60 šekelů. V Yehudě, která byla od nás okolo 800 metrů, jsme za dobré ceny kupovali ovoce, zeleninu, datle, poblíž v pekárně pečivo, hummus. Zaokrouhleno, jsme celý pobyt byli na pita chlebu a hummusu, což nám tedy vůbec nevadilo, protože nám to chutná.
Mírné potíže byli s rezervací šerutu na zpáteční cestu na letiště , kancelář byla poblíž našeho ubytování, chtělo to dvě návštěvy, dům byl zavřený, zvonek nikde, bylo třeba čekat , až někdo půjde a muselo být taky ráno, ale zadařilo se. Nakonec přijel stejný řidič, který nás vezl před týdnem do Jeruzaléma a světe div se, účet byl 66 šekelů, mimochodem tato cena je také napsaná na oknech v šerutu. Při výstupním pohovoru na letišti naše famílie prošla zcela bez obtíží pouze s mírně komickou příhodou, kdy slečna zapíchla prst do našeho pasu na slovo Tábor a se slovy What is it? se dozvěděla, že je Tábor i jinde než v Izraeli.
Závěrem - jednalo se o nádhernou cestu, s ohromně zajímavou náplní a až na jejím konci nám více došel význam otázky při vstupním pohovoru - pokolikáté jste v Izraeli? Kdo jednou přijede, jen tak mít dost nebude.
Jak se ti cestopis líbil?
RaCi procestovala 0 zemí světa světa, nejvíce . Na Cestujlevne.com se přidala před 10 měsíci a napsala pro tebe 1 úžasný cestopis.
Zobrazit profil6 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Byl jsem mesic pred vámi, skoro stejny program. En Bokek je super doporucuji příště a TLV taky hlavne pak Jaffa.
Škoda, že není přiložena mapka nebo pár fotek
Možná byl tento cestopis psán na mobilu T9kou nebo zatím neznám "Večeřadlo" na hoře Sion. O co se prosím jedná?
Cenacle, místo poslední večeře Krista a jeho učedníků. Dnes je to ale v podstatě úplně nenápadná místnost, kterou může člověk bez povšimnutí projít, když neví, co se tam odehrálo.
Děkuju, toto české slovo jsem doposud neznal.
Moc děkuju za doporučení, plán vrátit se by byl, tak uvidíme.