🇯🇵 Japonsko v období Hanami 💮 Air China, Japan Airlines, Peach a ANA
Cesta za rozkvetlými sakurami vede skrz pět japonských měst, několik šintoistických svatyň a paluby hned čtyř aerolinek: Air China, Japan Airlines, ANA a Peach Aviation.
Cestopis z roku 2025 napsal Michal Jakubík
Úvod
Japonsko mě vždycky lákalo, ale dlouho jsem ho nechával u ledu. Jednak kvůli cenám, jednak proto, že jsem ho měl v hlavě spíš jako větší projekt – takový, na který musí přijít ten správný okamžik. Nakonec jsme do toho šli ve chvíli, kdy se naskytla zajímavá možnost, jak se tam dostat trochu pohodlněji než obvykle. Původně byla v plánu Jižní Korea, ale všechno se nakonec přetočilo – a když už člověk sedí v letadle do Tokia, nemá smysl řešit, co bylo původně na wishlistu. ✈️🌸
🗺️ Plánování
Jak jsem psal výše – původně byla v plánu Jižní Korea. Z mého pohledu taková teoreticky levnější verze Japonska. Období hanami, jaro, rozkvetlé třešně 🌸, příjemné teploty a exotická, zatím nenavštívená země. Co víc si přát? Jenže těsně po naplánování konkrétního itineráře, kdy jsem se už chystal všechno nakoupit a zarezervovat, se objevily business letenky s Air China z Budapešti do Tokia. A bylo jasno – Soul rok dva počká, teď je rok Japonska. 🇯🇵
✈️ Ty letenky pak ještě zlevnily o pár tisíc, ale odlet by vycházel o měsíc dřív, než jsme plánovali – a to bychom v Japonsku pravděpodobně umrzli. Nakonec jsme zvolili odlet z Vídně, kde byly letenky sice o něco dražší, ale:
📌 Rozdíl nebyl jen v ceně, ale i v letadle:
- Z Budapešti létají (*létaly, nyní lítají Dreamlinery) starší Airbusy A330-300 (na jednom jsme pak letěli mezi Pekingem a Tokiem).
- Z Vídně Air China nasazuje moderní A350-900, které mám rád. Ty mají dvě různé kabiny – starou a novou.
➡️ Na cestě do Pekingu jsme měli starší verzi, zpátky už tu novou.
🗓️ Na celý výlet jsem měl zhruba dva týdny – konkrétně 16 dní mezi 21. březnem a 6. dubnem 2025.
Rozhodl jsem se projet Japonsko od Tokia na jih a vidět toho co nejvíc. Finální plán zahrnoval:
🗾 Navštívená města:
📍🗼 Tokio
📍🗻 Fudži
📍🏯 Nagoja
📍⛩️ Kjóto
📍🍜 Ósaka
📍🌉 Fukuoka
📍🌴 Naha (Okinawa)
📌 A co se nevešlo?
📍❌ Kamakura
📍❌ Hirošima
📍❌ Nara
📍❌ Mijadžima
Nad Hirošimou jsem hodně přemýšlel, ale nakonec jsem ji vyměnil za Fukuoku – nechtěl jsem do tohohle tripu tahat druhou světovou, na kterou jsem docela citlivý.
👉 Lituju? Možná trochu. Ale Fukuoka stála za to.
🚅 Krom měst, přírody, kultury a památek jsem ladil i podle dopravy. Chtěl jsem:
Šinkansen (nakonec dvakrát!)
Co nejvíc japonských aerolinek
🛫 Letěné aerolinky:
📍🇨🇳 Air China
📍🇯🇵 Japan Airlines
📍🇯🇵 ANA (All Nippon Airways)
📍🇯🇵 Peach Aviation
➡️ Tři z nějakých třiceti japonských? Asi dobrý začátek. 😄
📦 Letenky byly koupené, hotely zabookované (to mi dalo nejvíc práce), vstupní karta vyplněná předem.
Můžeme letět! 🎌
✈️ Air China
Na čínské aerolinky jsem slyšel i četl spoustu extrémně negativních recenzí. A popravdě – trochu to znervóznilo i mě. 🙈 Ale když se objevila business třída za fajn cenu, nebylo moc o čem přemýšlet. Video: https://www.youtube.com/watch?v=...amp;t=918s
🧾 Rezervace letenek byla menší dobrodružství:
💳 • Poprvé mi neprošla platba kvůli týdennímu limitu na kartě
🔄 • Po navýšení limitu už rezervaci nešlo zaplatit vůbec – systém se prostě zasekl
⏳ • Musel jsem počkat, až rezervace sama propadne
✅ • Na druhý pokus už vše proběhlo v pořádku
🌐 Web Air China:
🖥️ • Vizuálně i funkčně zastaralý
🛠️ • Nepřehledný, ale dá se s tím pracovat
❗ • Není hezký, ale není úplně nepoužitelný
📞 Zákaznický servis? Spíš jeho absence:
📬 • Na e-mail nikdo neodpověděl (a to dodnes)
📵 • Na evropské číslo jsem se nedovolal
📴 • Na centrálu v Pekingu taky ne
🏃 • V případě problému bych asi musel fyzicky do Varšavy nebo Vídně do kamenné kanceláře
⚠️ • U aerolinky je tohle docela zásadní problém
📲 Pro srovnání:
💬 • U KLM jsem kdysi změnil let přes WhatsApp během pár minut. Rebooking z New York - Praha s Delta Air Lines na New York - Amsterdam - Praha s KLM
🤷 • U Air China si podobnou situaci zatím neumím představit
✈️
Vídeň (VIE) – Peking (PEK)
CA842
13:10 – 5:30 (+1)
Airbus A350-900
💳✈️ Nákup letenek
-
Let s Air China jsem měl vyhlédnutý už delší dobu. Původně jsme ji plánovali jako dopravce do Jižní Koreje, ale plány se změnily a Koreu nakonec vystřídalo Japonsko. 🇯🇵
📚 Pokud se nepletu (nebo spíš pokud se neplete Wikipedie), Air China je jedinou aerolinkou komunistické Číny, která létá do Evropy a zároveň je členem Star Alliance.
✈️ Co se týče aliancí:
- SkyTeam jsem opustil už před dvěma lety
- Star Alliance mi vyhovuje mnohem víc
- KLM a Air France jsou skvělé samy o sobě
- Ale jako aliance celek podle mě zaostávají za Star Alliance
🛒 A samotný nákup?
- Web Air China je… no, otřesný
- Platba mi dvakrát neprošla
- Musel jsem počkat, až systém rezervaci sám zruší, abych ji mohl vytvořit znovu
- Nakonec jsem zjistil, že chyba byla na mé straně – narazil jsem na limit své karty kvůli vyšší ceně letenek
- Pokud si ohlídáte limit a máte trochu trpělivosti, samotná rezervace není taková otrava, jak by se mohlo zdát
áte trochu trpělivosti, samotná rezervace není taková otrava, jak by se mohlo zdát
🧾🔧 Správa rezervace
Tady už to začíná drhnout. Správa rezervace je u Air China možná tou největší slabinou. A může to být i zásadní problém. Jakmile při nákupu uděláte chybu, máte smůlu.
👉Překlep ve jméně? Nejspíš by to prošlo, ale opravit to nelze.
👉 Chyba v čísle pasu? Neopravitelné. A to znamená, že neletíte. Rezervace propadá.
Všechno – výběr sedadla, preferenci jídla, přidání zavazadel – si nastavíte při nákupu. Jakmile ale zaplatíte, jakékoli další úpravy jsou prakticky nemožné.
💬 Myslím, že právě tady na Cestujlevně jsem četl zkušenost jednoho cestovatele, který kvůli drobné chybě musel jet osobně na pobočku Air China ve Vídni. Po několika týdnech komunikace (!) mu letenku nakonec stornovali a prodali novou – za stejnou cenu. Ale to jen díky extrémní dávce trpělivosti a odhodlání.
🆘 Moje vlastní zkušenost:
- 📞 Volal jsem na evropskou infolinku – nikdo to nezvedal
- 📞 Zkoušel jsem opakovaně volat přímo do Pekingu – taky bez reakce
- 📧 Psát e-maily? Nula odpovědí. A nejen že nikdo neodpověděl během několika dní – odpověď nepřišla dodnes
🛑 Takže jedno varování, které vám může ušetřit spoustu starostí:
Kontrolujte vše před platbou. Dvakrát. Třikrát. Klidně pětkrát.
Autorská slepota je sviňa. Čím víc očí to zkontroluje, tím líp. A s Air China to platí dvojnásob. ✍️
🛄 Check-in na letišti
Odlet byl naplánován na odpoledne, a protože to máme do Vídně zhruba čtyři hodiny cesty, nemuseli jsme vstávat v nelidskou hodinu. Parkování jsme zajistili u Panda Parking – doporučuji, všechno proběhlo naprosto hladce. 🐼🚗
✈️ Jelikož je Air China členem Star Alliance a Austrian Airlines má na této trase codeshare, odbavení probíhá právě přes Austrian. A to mě vlastně docela uklidnilo – pokud bych někdy něco potřeboval řešit, radši se domluvím s Rakušany než s kýmkoliv z ČLR.
Naštěstí nebylo třeba řešit vůbec nic – check-in byl rychlý, přehledný a bez problémů.
📦 Před odevzdáním zavazadel jsme si ještě zkontrolovali jejich hmotnost – hlavně kvůli plánovaným vnitrostátním letům po Japonsku, kde jsou limity výrazně přísnější.
🎒 Pak už vyrážíme směrem do salónku. Už během čekání si všímám, že na palubě bude spousta Čechů – asi nás Čína láká víc, než jsem si myslel. 🇨🇳 🇨🇿
🍷🥖 Salónek – Austrian Business Lounge (Vídeň, Terminál 3 – non-Schengen)
Součástí letenky v business třídě bývá většinou (ale rozhodně ne vždy) i vstup do salónku. Air China není výjimkou. Ve Vídni jsme zamířili do Austrian Business Lounge na terminálu 3 (non-Schengen). A upřímně? Slabota.
Od salónku pro dálkové lety bych čekal něco víc. U evropských spojů bych to pochopil – ale let do Pekingu trvá 9 hodin, lety do Los Angeles nebo Tokia klidně přes 12. A přitom tohle má být hlavní salónek? 🤷♂️
🥐 Pokud znáte schengenský salónek Austrianu, tady vás nečeká žádné wow.
Máte vstup zdarma? Super. Ale rozhodně za něj neutrácejte peníze navíc – to by fakt mrzelo.
🍽️ Jídlo a pití:
- Nabídka nápojů (alko i nealko) je základní – neurazí, ale ničím nepřekvapí
- Míst k sezení bylo méně, než bych čekal, ale beru, že Vídeň není žádný mezikontinentální megahub
- Největší zklamání? Jídlo.
Guláš s knedlíky, polévka, trochu pečiva a dvě pomazánky. A to je všechno? 😅
🔚 Celkové dojmy:
Salónek neurazí, ale taky vůbec nenadchne. Pokud bych tu měl čekat kratší čas a neměl salónek zdarma, asi bych si radši došel na letištní bagetu a poseděl u gatu. Bude to skoro totéž.
🛫 Boarding
Nástup probíhal klasicky přes nástupní tunel – žádné autobusy, což je fajn. (I když i do širokotrupého letadla jsem už v minulosti nastupoval po schodech.) Ale co se týče organizace nástupu, byl to tak trochu fiasko.
📌 Co chybělo:
- ❌ Priority boarding – neexistoval
- ❌ Oznamování nástupu – taky ne
- ❌ Koordinace – zcela chyběla
👣 Prostě všichni stáli už půl hodiny předem u gatu, a když se otevřela brána, šlo se „na hejna“. Žádné vlny, žádné zóny, žádný přehled. 🤷♂️
✈️ Celý proces působil chaoticky a bez systému – a na let v business třídě bych očekával o dost kultivovanější nástup. Ale co už – hlavně, že jsme se nakonec všichni nějak dostali dovnitř.
🛋️ Kabina
Air China provozuje celkem 30 letadel Airbus A350-900, všechna ve stejné konfiguraci:
- 32 sedadel v business třídě (uspořádání 1–2–1)
- 24 sedadel v premium economy (2–4–2)
- 256 sedadel v economy (3–3–3)
Uspořádání v economy i premium economy je vždy stejné – a musím říct, že už z rychlého průchodu kabinou sedadla v obou třídách působila velmi hezky. 👀
📌 Ale pozor – business kabiny existují dvě různé varianty:
Kvůli identické konfiguraci a chybějící vizualizaci při výběru sedadel bohužel předem nepoznáte, kterou variantu dostanete. To je škoda – a trochu loterie. 🎲
✈️ Collins Aerospace Super Diamond je poměrně běžné sedadlo – znám ho třeba z Air France, kde ho mám velmi rád. Tady mi ale přišlo lehce stísněné, hlavně v oblasti pro nohy. Nešlo o nic vyloženě nepříjemného, ale ve srovnání s jinými aerolinkami je to rozdíl znát.
👍 Co ale musím pochválit – textilní čalounění! I když koženka působí hygieničtěji, osobně mám textil radši – působí pohodlněji, tepleji. A i přes stáří sedaček tu nebyla vidět ani špína, ani opotřebení, což rozhodně oceňuju.
🧼 Celkově tedy kabina působí příjemně, čistě, ale u tohoto konkrétního sedadla mě trochu zklamal prostor.
🧳 Amenities
Hned po vstupu do kabiny se vás ujme usměvavá letuška, která vás doprovodí až k sedadlu – a rovnou vám z obalu vybalí pantofle. 👣 Musím říct, že jsem tohle ještě nezažil a působilo to na mě trochu zvláštně. Chápu, že jde o kulturní odlišnost, ale osobně mi to přišlo už trochu „služkovské“. 😊
🛏️ Na sedadle už čekalo:
- větší polštář s kvalitním textilním povlakem
- tenčí přikrývka/deka
Jsem menší postavy (175 cm), ale i tak mi deka přišla krátká – lidé nad 190 cm by se možná klepali zimou. 🥶 Na druhou stranu oceňuju, že je vše připraveno předem – člověk se nemusí doprošovat posádky, protože ne každý ví, že nějaká deka nebo polštář k dispozici vůbec je.
🎧 V úložném prostoru už byla připravená náhlavní sluchátka – bez hygienického obalu, ale pěkně uložená. Věřím, že jsou čistá. Já stejně používám vlastní.
Na místě byly i obvyklé brožury (bezpečnostní, komerční i zábavní) a láhev vody, což je příjemný standard.
🧴 Amenity kit
Značka: L’Occitane – příjemné překvapení. Zarazil mě jen plastový obal – čekal bych spíš nějakou pěknou textilní taštičku.
📦 Obsah:
- zubní kartáček + pasta
- hřeben
- tělové mléko + krém
- špunty do uší
- maska na oči
- dezinfekční ubrousek
Chyběla mi snad jen ústní voda, jinak za mě spokojenost. 👍
🛁 Toalety byly kromě běžného vybavení doplněny o tonikum a hydratační krém na obličej. Milý detail, který potěší.
🍽️ Občerstvení během letu
Už při boardingu byl nabídnut welcome drink – voda, džusy nebo… „šampaňské“. No jasně, šel jsem do „van šampejn“. 😄 Děckaaaaa… to byla kořalka! Teda, nebyla – ale tipuju, že to bylo rýžové víno. Prakticky bez bublinek, zato s odhadem 20 % alkoholu. Když to člověk nečeká, docela to pročistí hrtan i nosohltan. 🥴 Kdyby mi letuška řekla, že jde o tradiční čínské víno s vyšším obsahem alkoholu, asi bych to ocenil víc. Ale i tak… znovu bych to nepil.
🥜 Předservis přišel přibližně do hodiny po vzletu – rychlý nápojový servis a oříšky v keramické mističce. Na dopravce jako Air China překvapivě elegantní detail.
✍️ Po předservisu následovala objednávka hlavního jídla.
A pokud jste si nebyli jistí výběrem, letušky přinesly obrázkovou tabulku s názorným přehledem. 😊
🍽️ Oběd / večeře (servis č. 1)
🧊 Předkrmy
• Čínský: závitek s lososem, celerovým salátem a sladkou kukuřicí s piniovými oříšky
• Západní: vařené telecí s wasabi majonézou a marinovanou červenou řepou
• Salát: mix listových salátů, grilovaná cuketa, cherry rajčata, černé olivy
→ Dresinky: jogurtový nebo bylinkový vinný
🍛 Hlavní jídla
• Čínská (výběr z jednoho):
- Kuře generála Tso s dušenou rýží a zeleninou
- Krevetové Kung Pao s dušenou rýží a zeleninou
• Západní: grilovaný hovězí filet s bramborovou terinou
• Vegetariánské: zelenina v kantonském stylu s dušenou rýží
🍇 Dezerty a další
• Sezónní ovoce
• Výběr z dezertů:
- Tart s pěnou z čaje Assam
- Vídeňský jablečný štrúdl
- Výběr sýrů, krekry, máslo, pečivo
🍽️ Moje volba
• Předkrm: čínský – lososový závitek s kukuřicí, celerem a piniemi
• Hlavní jídlo: kuře generála Tso
• Dezert: vídeňský štrúdl (nešlo odolat 😄)
📊 Hodnocení:
🥢 Předkrm: 5/10
– Konzistence zvláštní, celer studený, jidášovo ucho taky. Není to špatné, ale není to ani dobré.
🍛 Hlavní chod: 9/10
– Chuťově skvělý. Fakt mi chutnal.
🍰 Dezert: 9/10
– Štrúdl sice nebyl křupavý, ale chutnal výborně. A skořicová šlehačka?
🔚 Celkový dojem z večeře:
Průměrně 7,7/10, ale díky příjemnému předservisu hodnotím celkově 8/10.
Air China mile překvapila. 👏
🍜 Snídaně (servis č. 2)
🕘 Servírovala se kolem 21:00 SEČ.
Na výběr:
• Západní styl: omeleta a pečivo
• Čínský styl: polévka s mořskými plody a… Caesar salát.
Ano, Caesar salát k polévce. Na snídani. V čínské verzi. 😅
🍲 Polévka byla fantastická – slabý vývar, nudle, jarní cibulka a pestrý mořský mix: malé krevetky, chobotničky, hřebenatka a kousek ryby. Skvělá chuť a teplé jídlo k snídani bodlo.
🥗 Salát? Ne, díky. Zkusil jsem, ale nechutnal mi ani trochu. Navíc prezentace dost slabá.
🍞 Závěr: polévka, kousek pečiva a ovoce úplně stačí. Snídaně potěšila víc, než jsem čekal.
📊 Hodnocení snídaně:
- Polévka: 8/10
- Salát: 2/10
➡️ Celkově 6/10
🎯 Celkový dojem z občerstvení
Velmi pozitivní.
Čekal jsem průšvih, dostal jsem plnohodnotné jídlo s chutí i stylem. 👏
📶 Wi-Fi na palubě
V business třídě je Wi-Fi přístupná zdarma.
To zní skvěle… ale realita je trochu jinde.
📝 Přihlášení vyžaduje vyplnění osobních údajů. A zatímco o moje jméno mi vůbec nejde – klidně si ho Čína vezme – už nepotřebuju, aby zároveň sledovali, co čtu, s kým si píšu nebo kam klikám. 😅
📡 Takže ano – Wi-Fi na palubě existuje, ale její použitelnost je spíš symbolická.
📱 Na jednoduché zprávy? Ještě dobré.
💻 Na cokoli složitějšího? Rovnou zapomeňte.
🎬 Zábavní systém
Zábavní systém má každé sedadlo – bez ohledu na to, jestli sedíte v business třídě, nebo úplně vzadu v economy. Ale pokud jde o kvalitu v businessu, nečekejte žádné velké zázraky.
🖥️ Systém byl funkční, odezva použitelná, jen občas trochu zadrhával.
Nebylo to nic hrozného – dalo se to zvládnout.
🎥 Obsah?
- Primárně čínský nebo asijský
- Západní filmy? Na prstech jedné ruky
- Západní hudba? Myslím, že tam bylo jedno jediné album
🎮 Součástí systému byly i jednoduché hry – spíš pro děti, ale v nouzi nejvyšší se i ty můžou hodit. 😊
🧾 Celkové hodnocení
Abych byl upřímný – zážitek to nebyl omračující, ale protože má očekávání byla opravdu nízká, Air China mile překvapila.
✈️ Sedadlo – 4/10
Stísněné, hlavně v oblasti pro nohy. Komfort dostačující, ale nic extra.
🍽️ Catering – 7,5/10
Jídlo opravdu mile překvapilo – zejména hlavní chod a dezert byly výborné.
📶 Wi-Fi – 10/10
Zdarma pro business třídu. Funkční, přestože omezená – ale za to body dolů nedávám.
🧼 Čistota – 8/10
Kabina i sedadla udržovaná, vše působilo čistě.
👩✈️ Posádka – 9/10
Velmi milý personál, jen s mírně slabší angličtinou.
🎬 Zábavní systém (IFE) – 6/10
Obsah hlavně čínský, západní filmy a hudba spíše sporadicky.
📊 Celkově bych let ohodnotil slušnými 7,5/10.
Nečekejte zázrak – ale pokud vás Air China vezme tam, kam potřebujete, nemusíte se jí bát.
A v business třídě navíc často za velmi dobré peníze. 💺✅
🧳 Přestup v Pekingu
Původně jsem chtěl delší přestup, ideálně i s rychlým výletem do města. Jenže systém mi neumožnil vybrat nic delšího než 11 hodin. A i když by to teoreticky šlo, nechtěl jsem riskovat – především kvůli vízům, bezpečnostní kontrole a celkové nespolehlivosti časového rámce.
📌 Často jsem četl, že u přestupů do 24 hodin bývá problém s vydáním povolení k dočasnému vstupu. A tvrdnout 11 hodin na letišti? Díky, nechci. Takže návštěvu Pekingu jsem odpískal.
Když tedy délka přestupu přestala být prioritou, rozhodoval jsem se podle jiných faktorů:
✈️ Vyhrála Haneda místo Narity – lepší přístup do centra a příjemnější letiště
✈️ Typ letadla – A330-300, který air china dříve posílala do Budapešti a dnes třeba do Varšavy
Zbývající spoje byly obsluhovány úzkotrupými airbusy, kterými poletím cestou zpět.
🔍 Bezpečnostní kontrola
Tady nastal problém. Fronta nekonečná, posun nulový. Přesný čas už nevím, ale odhadem jsme tam stáli 90 minut.
📉 Dvě letadla, dva rentgeny – naprosto poddimenzované.
📌 Údajně měla někde být priority fronta. Možná byla. Ale rozhodně ne tam, kde jsme stáli my. Možná někde na druhé straně terminálu. Fakt nevím.
Ale chaos to byl slušný.
⏳ Výsledek? Salónek jsme jen letmo proběhli a rovnou mazali na boarding.
Mně osobně to zas tak moc nevadilo – nejsem až tak starý, takže se to dalo přežít.
Ale těch opravdu starších lidí… tohle bylo fakt nedůstojné. 😕
✈️
Peking (PEK) – Tokio Haneda (HND)
CA181
8:45 – 13:12
Airbus A330-300
Ze všech možných (a že jich teda bylo) kombinací nakonec vyhrál přestup v Pekingu s čekáním kolem 3 hodin – a osobně bych pod tuto hranici už asi nešel. ✋ Video: https://www.youtube.com/watch?v=...0&t=9s
Let probíhal na palubě Airbusu A330-300, který mimochodem během letních prázdnin znovu létá do Vídně. Pozor na to – pokud můžete, raději zvolte A350-900, který je v každém ohledu lepší. A330-300 aktuálně létá i do Frankfurtu, Milána, Varšavy (kde je to jediný nasazovaný stroj) a samozřejmě do „spřáteleného“ Minsku. ✈️
Proces nástupu byl téměř totožný jako při předešlém letu z Vídně – žádná zásadní překvapení.
💺 Kabina
Air China provozuje dvě varianty Airbusu A330-300. My letěli ve verzi s těmito počty sedadel:
-
🧍♂️ 30 v business třídě (2-2-2)
-
🧍♂️ 16 v premium economy (2-3-2)
-
🧍♂️ 255 v economy třídě (2-4-2)
V business třídě jsou použita sedadla Zodiac Aura Lite – klasika, ale dnes už značně zastaralá.
✅ plusy:-
poměrně pohodlné
-
vhodné na kratší dálkové lety
-
konfigurace 2-2-2 – žádný přímý přístup k uličce pro okénkové pasažéry
-
absolutní absence soukromí – celá kabina vás vidí, vy vidíte celou kabinu
-
design a materiály působí retro
Pokud si chcete povídat s cizími lidmi ve spánku, ideální volba. 😄 ✈️ druhá konfigurace (s 36 sedadly v business a 20 v premium economy) používá Recaro cl6510 – a je na tom úplně stejně.
🍽️ Catering
🥂 PředservisKrátce po vzletu – stejně jako u předchozího letu – rychlý servis nápojů a oříšků.
Na krátký let obrovské plus. 👏 Tentokrát nebyly oříšky podávány v keramické misce, ale v klasickém pytlíku – což mi osobně vůbec nevadilo. Vzhledem k délce letu naprosto pochopitelné.
🥢 předkrm
-
marinovaný celer s vařenými arašídy
-
kachní vejce
🍚 hlavní chod
-
rýžová kaše congee
-
variace dim sum:
- kukuřičný chléb s červenými datlemi
- vepřové siew mai
- knedlíček s brokolicí
- krevetový knedlíček
- knedlík s kuřetem a houbami
🍉 dezert
-
čerstvé ovoce
-
🥟 knedlíčky – výborné, velké překvapení
-
🍞 kukuřičný chléb – jedlý, ale nic, co bych si chtěl dát znovu
-
🥬 celerový salát s arašídy – stále ne, díky
-
🍚 congee – no to snad ne! 😅 dvě stránky v palubním magazínu o delikatese století, a nakonec rozvařená rýže bez chuti. hnus. thank u, next.
-
🍉 ovoce – svěží a čerstvé, to se vždy cení
Congee vynechávám z hodnocení, protože bych tím jen zbytečně snižoval skóre. Zbytek byl slušných 6,5/10 – na krátký let a u air china velmi solidní výkon.
🏙️ Tokio (東京)
Den 1 📅 22. března 2025
Příletem na letiště Haneda jsme si ušetřili pár kilometrů cestování. Letiště leží mnohem blíž centru než Narita, takže po přistání nás nečekal žádný dlouhý přesun. Do města vede spousta možností dopravy – já jsem chtěl vyzkoušet tokijský monorail, takže bylo rozhodnuto. 😊
Monorail sice nejezdí přímo k našemu hotelu, takže poslední úsek řešíme taxíkem. Bez komplikací a rychle.
🛏️ Ubytování máme v příjemném hotelu Sotetsu Fresa Inn ve čtvrti Čúó (中央区) – tříhvězdičkový hotel s výbornou polohou a rozumnou cenou. Pokoje jsou malinké – ale to v Japonsku není výjimka, spíš standard. A platí to i pro luxusnější hotely.
📎 Odkazy na hotely jako vždy najdete na konci cestopisu.
První den se nenese v duchu žádného velkého dobrodružství. Dorazíme na pokoj, jdeme se projít do 7-Eleven pro první zásoby a pak si na chvíli lehneme. Ne kvůli jet lagu – spíš prostá únava z cesty. Dvě hodinky spánku úplně stačí, a pak vyrážíme na nenáročnou procházku po okolí.
🗼 Tokio. Největší město světa – nebo jedno z nich, záleží, jak se to zrovna počítá. (Svět totiž nemá tak jasnou definici „obce“ jako Česko.) Jenže na první pohled byste to možná ani nepoznali. Ulice jsou až podezřele klidné, dokonale čisté, provoz téměř nulový. A lidí? Většinou překvapivě málo. Výjimkou je metro ve špičce nebo parky o víkendu. Jinak ale naprostý klid.
Celý první den se držíme v okolí hotelu, ve čtvrti Čúó, a nikam daleko se nevydáváme.
Není kam spěchat. Necháváme na sebe město působit pozvolna – a ono působí.
Nebudu lhát: Tokio vypadá hezky snad úplně všude. 😊
2. den 📅 23. března 2025
Díky časovému posunu jsem vzhůru už ve tři ráno. Vydávám se do okolních ulic – město spí. Naprosté ticho sem tam přeruší houkající sanitka. Občas kolem projde muž v obleku jako duch, jinak jsem na ulici úplně sám.Zamířím do nejbližšího 7-Eleven, abych otestoval první japonské „mňamky“. Na brzkou snídani si dávám špagety se smaženým kuřetem. Zní to divně – ale za pár drobných to nebylo vůbec špatné. Beru si ještě pár věcí s sebou, sedám do lobby, kde si je v klidu sním s kávou, otevřu noťas a zvládnu pár pracovních věcí.
O pár hodin později se otevírá snídaňové bistro. A protože to mám v ceně – proč si nedat druhou snídani? Dávám si nadýchaný toast s vajíčkem, slaninou a majonézou, společně s další kávou. Bylo to výborné, i když to chutnalo trochu… americky? 😄 Ale Japoncům věřím. Snad to nebyla kalorická bomba.A protože všechno dobré chodí po třech, ve Starbucksu si dávám ještě třetí snídani – sakurový donut. Je půl desáté ráno. Ideální čas, ne? 😊 Sakurový donut prostě neodmítneš. Na tom se určitě všichni shodneme.
🎫 Vyrážíme směr metro – kupujeme 48hodinovou jízdenku za 1 200 JPY a jedeme na stanici Akasaka, kde začíná náš „oficiální“ program. První zastávka: svatyně Hie-džindža (日枝神社). Tahle svatyně je považována za jednu z nejvýznamnějších v Tokiu. A my máme štěstí – právě tu probíhá tradiční japonská svatba. Nejsme jediní turisté, ale rozhodně patříme k těm ohleduplnějším. Je to veřejný obřad a nikdo z přítomných nevypadá, že bychom překáželi. Ale přesto – fotit si nevěstu z metru je mimo mísu. Pozorujeme chvíli svatbu z povzdálí a pokračujeme dál. Bočním vchodem vycházíme skrz červené brány torii zpět na hlavní ulici.
🕒 Otevírací doba:
6:00–17:00
💴 Vstupné:
Zdarma
Další zastávkou je svatyně Jasukuni (靖国神社) – a to už je jiný level. Oproti klidné Hie působí Jasukuni obrovsky, pompézně a přelidněně. Zatímco u Hie byl klid i během svatby, tady je to hlava na hlavě.
🕒 Otevírací doba:
6:00–17:00
💴 Vstupné:
Zdarma
Od svatyně Jasukuni se pěšky přesouváme přes zahrady Kitanomaru (北の丸公園), míjíme Nippon Budókan (日本武道館), kde se zrovna koná nějaká slavnost, a přicházíme k Science Museum (科学技術館). Trochu fail – původně jsem si myslel, že jde o přírodovědné muzeum, ale ve skutečnosti je to spíš dětské interaktivní centrum. Nevadí. Plán plníme na 110 % a máme náskok.
🕒 Otevírací doba:
9:00–16:30
💴 Vstupné:
630 JPY
Po návštěvě muzea máme hlad a vyrážíme do ulic. Jenže je neděle – a to v Tokiu znamená jediné: buď je všechno zavřené, nebo absolutně plné. Najít podnik, kde bychom si mohli sednout, nám zabere několik ulic a desítky minut bloudění. Nakonec zahlédneme dvě volná místa a neváháme. Sedáme a je nám jedno, co dostaneme. 😄 Jenže nás čeká další „japonský moment“. V tomhle bistru se neobjednává u obsluhy, ale přes jídelní automat – samozřejmě jen v japonštině. Google pomáhá tak napůl a obsluha anglicky skoro vůbec. Domluva je trochu složitější, a tak prostě řekneme „favourite meal“. Obsluha to nakliká za nás, vytiskne lístky, usadí nás – a za chvíli už nám servírují jídlo. Přistane před námi naprosto dokonalý rámen. Silný vývar, perfektní nudle, nori, vajíčko, maso... všechno horké, voňavé, chutné. Museli jsme sice dojít až do čtvrti Čijoda (千代田区), na ulici Kandazuzuran (神田すずらん通り) , ale fakt to stálo za to. Ostatně – v Japonsku mi chutnalo skoro všechno.
Po obědě vyrážíme směrem k Tokyo Dome (東京ドーム). Miluju arény. Miluju stadiony. Nemusím nutně jít dovnitř – i když to je samozřejmě lepší – ale vidět stadion alespoň zvenku je pro mě nutnost. A Tokio Dome je světová ikona. Jsme na východní straně, kde jsou obrovské davy lidí. Prostor je celý vybetonovaný, ale lidé si tu užívají jako v parku. Paradoxně – skutečný park je hned za stadionem na západní straně, ale tam už jsme se ten den nedostali.
Po zbytek dne se jen bezcílně touláme městem, prozkoumáváme jak hlavní, tak vedlejší ulice a užíváme atmosféru velkoměsta.
3. den 📅 24. března 2025
Ráno opět startujeme klasickou hotelovou snídaní – nadýchané japonské pečivo, tentokrát ve stylu britského muffinu. Po cestě si ale dopřávám ještě druhou snídani v 7-Eleven. Tentokrát mě zaujala „všechno v jednom“ krabička: rýže s krevetou v tempuře, hovězí a rybí karbanátek, páreček… a špagety. 🎌🍤🍝
Jo, zní to šíleně, ale má to svoje kouzlo. Levné, syté, překvapivě chutné. A hlavně – rychlé, což se dnes hodí. Pokud jste low-cost cestovatelé, 7-Eleven, Lawson a další konbini jsou naprosto ideální. My low-cost úplně nejsme, ale stejně jsme tam byli pečení vaření. 😄
Po snídani se metrem přesouváme do čtvrti Sumida (墨田区) – k nejvyšší stavbě celého Japonska: Tokyo Skytree (東京スカイツリ). Se svými 634 metry výšky je to nejen dominanta Tokia, ale i jedna z nejvyšších věží světa. Pro srovnání: Tokyo Tower (東京タワ) měří 333 metrů, nově dokončená nejvyšší budova Japonska Azabudai Hills (麻布台ヒルズ) má 325 metrů. Skytree je ale prostě úplně jinde.
Kupujeme combo ticket, který zahrnuje vstup jak na Tembo Deck ve výšce 350 m, tak na Tembo Galleria v 450 m. Cena je 3 100 JPY při koupi lístků předem (tentýž den 3 500 JPY). Pokud by někdo chtěl jen spodní vyhlídku, samostatně vyjde na 2 100 JPY (případně 2 400 JPY na místě).
Výhledy stojí za to. Za dobrého počasí je prý možné zahlédnout i Fudži (富士山). My to štěstí nemáme, ale výhled na město stejně bere dech. Dávám si u vyhlídky místní „melon soda“ s kopečkem vanilkové zmrzliny – sladké, šílené, ale výborné. A jo, nedivím se, že kynu. 😅
🕒 Otevírací doba:
10:00–22:00
💴 Vstupné:
3 100 JPY
Odpoledne se přesouváme na úplně opačný konec Tokia – k olympijskému stadionu, tedy novému národnímu stadionu (国立競技場), který byl hlavním dějištěm letních olympijských her v roce 2021. Architektonicky nádherná stavba – kombinace tradičních dřevěných prvků a moderní elegance.
🕒 Otevírací doba:
9:00–17:00 (vstup do areálu, muzeum se liší)
💴 Vstupné:
Zdarma (okolí), muzeum od 600 JPY
Hned vedle se rozkládají Šindžuku gjóen (新宿御苑), jeden z nejhezčích parků v Tokiu, obzvlášť v období hanami. My máme pár dní náskok před plným rozkvětem, ale i tak už několik třešní kvete. Celkový dojem ještě podtrhuje pohled na impozantní mrakodrap NTT Docomo Jojogi Building (NTTドコモ代々木ビル), který se mezi větvemi stromů majestátně tyčí k obloze. Kombinace přírody a architektury tady prostě funguje.
Dáváme si rychlý oběd u stánku – hotdog v japonském podání. Co vám budu povídat… to pečivo tady je prostě dokonalé. Po obědě pokračujeme do skleníku, a pak dál městem.
🕒 Otevírací doba:
9:00–18:00
💴 Vstupné:
500 JPY
Při přesunu k metru míjíme další architektonický skvost – Mode Gakuen Cocoon Tower (モード学園コクーンタワー). Tahle futuristická budova, vysoká 204 metrů, patří k nejikoničtějším v Tokiu. Její unikátní tvar připomínající kuklu (cocoon) ukrývá tři vzdělávací instituce. V roce 2008 získala mezinárodní ocenění za design.
Ale naše hlavní architektonická meta dneška teprve přichází: Tokyo Metropolitan Government Building (東京都庁舎). Brutalistní kolos z roku 1991, vysoký 243 metrů, se dvěma věžemi, které připomínají gotickou katedrálu. Tohle je tokijská city hall, kde mimochodem najdete i bezplatnou vyhlídku.
My se tam tentokrát nedostáváme, ale fotíme ostošest. Ta budova působí monumentálně – ani můj zorný úhel ji nezvládá pojmout. 😄
🕒 Otevírací doba:
9:30–17:30 (vyhlídky, zavřeno v pondělí)
💴 Vstupné:
Zdarma
Večer, po krátkém odpočinku na hotelu, vyrážíme do Šibuji. Pokud chcete zažít Tokio v celé jeho energii, Shibuya Crossing (渋谷スクランブル交差点) je nutnost. Nejslavnější přechod světa, kde se v jednu chvíli setkají stovky lidí – a přesto všechno funguje. Žádný chaos, žádná tlačenice. Prostě japonský řád. V jednom z mrakodrapů – Shibuya Scramble Square (渋谷スクランブルスクエア) – si dáváme večeři. Tentokrát miso polévka a tempura. Skvělé zakončení nabitého dne.
4. den 📅 25. března 2025
Původně jsme chtěli dnešní den ještě strávit v Tokiu, ale nakonec vítězí plán na celodenní výlet mimo město – a vůbec toho nelitujeme. 😊 Ráno vyrážíme metrem na nejrušnější vlakové nádraží světa – Šindžuku (新宿駅). Ročně tudy projde přes miliardu cestujících, což je zhruba čtyřikrát více než na nejvytíženějším nádraží v Evropě, pařížském Gare du Nord. Prostě jiný svět. Kupujeme jízdenky a míříme do městečka Fudžijošida (富士吉田市) s přestupem ve stanici Ócuki (大月市). V Japonsku se běžně kupují samostatné lístky na samotnou jízdu a zvlášť příplatky za rezervaci místa ve vlaku Limited Express. Po chvilce luštění máme jasno.
Ze stanice je to přibližně 20–30 minut chůze na ikonický kopec Arakurajama Sengen (新倉山浅間公園), odkud se otevírá slavný pohled na pagodu Čureitó s horou Fudži v pozadí. Cestou si dáváme rychlý oběd ve vyhlášeném bistru Fuji Ramen Restaurant (Google hodnocení 4,8/5), ale bohužel jídlo připomíná chuťově i konzistencí nemocniční stravu. Nedojídáme. Náladu spravuje výborná broskvová zmrzlina u vstupu na kopec. Nakupujeme vodu a vyrážíme vzhůru. Výstup není extrémní, ale v jarním počasí se pěkně zapotíme. Výhled nahoře je ale dechberoucí – jedna z nejikoničtějších scenérií celého Japonska.
📍 Arakurajama Sengen Park
🕒 Otevírací doba: Celoročně přístupný
💴 Vstupné: Zdarma
Na úpatí kopce míjíme malý obchod Lawson, který má snad nejhezčí výhled ze všech večerek na světě. Znáš nějakou konkurenci? 😄 Pokračujeme pěšky přes Fudžijošidu (富士吉田市) do sousedního Fudžikawagučika (富士河口湖町). Původně jsme plánovali navštívit skanzen nebo lanovku, ale kvůli davům turistů program měníme a jen se procházíme.
Chtěli jsme jet přímo Limited Expressem z Kawagučika do Šindžuku, ale bylo vyprodáno. Všechny vlaky na zbytek dne plné. Pracovník na pokladně nám s lámavou angličtinou vysvětluje, že jet můžeme – ale budeme stát. 😅
Takže:
- Dvě hodiny namačkaní v prostoru za poslední řadou sedadel
- Na dvě krátké zastávky jsme měli štěstí a sedli si
- Někteří cestující stáli celou cestu u dveří nebo u toalet
📌 Tip na závěr:
Pokud máte v Tokiu den navíc, tenhle výlet rozhodně stojí za to. Ještě lepší bude, pokud:
- vyrazíte dříve ráno,
- předem si zarezervujete místa ve vlaku,
- a zvládnete navštívit i místní skanzen v Nagahamě nebo lanovku v Azagavě.
Výlet je nenáročný, ale vizuálně opravdu silný – a výborný kontrast k rušnému Tokiu.
5. den 📅 26. března 2025
Japonsko má dva hlavní národní dopravce – All Nippon Airways (ANA) a Japan Airlines (JAL). Během téhle cesty se proletím s oběma. A dnes přichází na řadu Japan Airlines, konkrétně na krátkém vnitrostátním letu z Tokia (Narita) do Nagoji, na palubě Boingu 787-8.
Den začínáme na hlavním tokijském nádraží, odkud vyrážíme vlakem Narita Express přímo na letiště.
🕐 Detail cesty na letiště:
-
7:00 – odjezd z Tokia (Tokyo Station)
-
7:53 – příjezd na stanici u letiště Narita
💴 Cena jízdenky (Green Class – 1. třída):
2 500 JPY
✈️ Japan Airlines 787-8
✈️ Tokio Narita (NRT) – Čúbu Centrair (NGO)
Japan Airlines – JL3083
Boeing 787-8
10:30 – 11:40
Jak jsem psal výše – chtěl jsem během cesty vyzkoušet co nejvíce místních dopravců, a jednoho z národních leteckých gigantů přece nemůžu vynechat. Navíc – vnitrostátní linka provozovaná širokotrupým letadlem? To se přece neodmítá! ✈️ V Japonsku se na některých kratších trasách běžně používají letadla, která bychom u nás čekali spíš na dálkových linkách – a tohle je přesně ten případ. Boeing 787-8 Dreamliner na krátkém hopu mezi Tokiem a Nagojou? Jasná volba. 😊 Video: https://www.youtube.com/watch?v=...E&t=1s
🧳 Check-in
Odbavení na letišti Narita probíhá bez problémů, ale přece jen trochu déle. Japonci vás rozhodně neodbývají – každou informaci trpělivě vysvětlují, všechny dokumenty předávají pomalu a s úctou, zpravidla oběma rukama. Dvouminutový evropský styl to rozhodně není, ale o to víc si vážím jejich preciznosti. I tak jsem ale spíše zastánce efektivnosti…
Tady ovšem nastává menší zádrhel – náš kufr přibral o dvě kila. Nevíme, co si v noci přilepšil, ale při vážení měl o 2 kg víc, než je limit. Podobná situace se nám stala i v Maroku s Royal Air Maroc – tam mi check-in agentka vysvětlila, že to je moc drahé a ať to vůbec neřeším. Tady naopak následovala omluva a s naprostou grácií nám bylo zaúčtováno symbolických 880 JPY za nadváhu. Tak by to mělo vypadat. U Japan Airlines má každý cestující v economy nárok na jedno odbavené zavazadlo do 20 kg zdarma – a to i přesto, že ceny letenek se pohybují na úrovni nízkonákladovek. Letenka z Tokia do Nagoje? Začíná zhruba na 1 190 Kč! Výjimkou jsou jen cestující v první třídě, kteří mají limit 40 kg.
✅ Check-in hodnotím 10/10. A upřímně – ten přístup k nadváze by si některé aerolinky mohly zapsat za uši. Klidně bych dal i 11 z 10. 😄
🛋️ Salónek
Na vnitrostátních letech v Japonsku není vstup do salónku součástí letenky v business třídě – což je pro mnohé možná překvapení. My jsme proto využili přístup přes Revolut, který umožňuje vstup do partnerských salónků.
Jenže tady přichází první studená sprcha – v japonských salóncích pro vnitrostátní lety nedostanete žádné jídlo. Ano, opravdu nic. Žádné sushi, žádné snacky, žádná miso polévka – prostě nic.
🍺 Alkohol? U vchodu vám do ruky strčí plechovku piva – a tím to končí. K dispozici je už jen postmix limonáda a voda.
🥢 Občerstvení? 2/10
Co se týče prostoru samotného, posezení je obstojné – ale žádný zázrak. Pár pohodlnějších křesel, několik stolů se zásuvkami na nabíjení, a pár mini stolečků, kde si můžete sednout s tou plechovkou.
Nijak vás to neohromí, ale na druhou stranu – přelidněné to nebylo a na rychlý odpočinek před letem to stačilo.
🪑 Hodnocení prostoru: 5/10 (a to ještě přimhouřím oko)
💴 Cena: Zhruba 600 Kč. A upřímně – za to, co tu dostanete, to nestojí. Pokud nemáte vstup zdarma přes kartu nebo status, nemá smysl to platit.
📊 Celkové hodnocení:
Průměrné skóre = 3,5/10
Jestli máte vstup zdarma, berte to jako krátkou klimatizovanou pauzu s pivem. Pokud ne, raději si kupte onigiri a posedět si běžte do čekací haly. Ty jsou v Japonsku pěkné a příjemné.
✈️ Boarding
Letíme nádherným Dreamlinerem. Nástup probíhá klasicky po japonsku – na poslední chvíli, ale dokonale organizovaně. Nastupuje se od zadní části letadla, takže jdeme mezi posledními. Hlavní je, že nástup probíhá podle skupin, a ne podle chaosu u brány. Nemám co vytknout.
Trochu mě překvapilo, že neproběhl priority boarding, ale není to nic zásadního.
📊 Hodnocení boardingu: 9/10
✈️ Kabina
Japan Airlines má ve flotile celkem 55 letadel typu Boeing 787 Dreamliner, z toho 23 v kratší verzi 787-8. A právě ta má tři různé kabinové konfigurace:
• Vnitrostátní konfigurace
– 227 míst v economy třídě
– 58 míst v business třídě
– 6 míst v první třídě
👉 Celkem 291 sedadel – tzv. premium-heavy verze.
• Mezinárodní konfigurace s Flat Shell Neo
– 30 sedadel v business třídě
– 176 sedadel v economy
👉 Standardní dálková konfigurace.
• Prémiová konfigurace s Apex Suite (tou jsme letěli my!)
– 30 sedadel v business třídě (Apex Suite)
– 156 sedadel v economy třídě
👉 Mezinárodní verze, která mě na vnitrostátním letu hodně překvapila. Pro srovnání: úzkotrupá letadla Ryanairu mají klidně o 40 sedadel víc než tohle širokotrupé letadlo.
🛏️Sedadlo (Apex Suite)
Sedadla typu Apex Suite byla původně navržena pro první třídu – a je to znát. Dnes se používají i v business třídě a poskytují mimořádné pohodlí a soukromí. Konfigurace je sice 2–2–2, což obvykle nebývá ideální, ale JAL z této nevýhody vytěžil maximum. Sedadla u oken jsou lehce odsazená směrem dozadu, takže i u okna máte plný přístup do uličky, aniž byste museli přelézat souseda. Tedy… v teorii. V praxi to občas dopadne tak, že místo výhledu z okna koukáte do stěny – protože okénko je až za hlavou a průhled minimální. Ale oceňuji snahu.
✨ Komfort a detaily
A teď k tomu hlavnímu – samotnému sedadlu. Jedním slovem: skvost.
• Neskutečně široké a dlouhé
• Téměř soukromá kabinka
• Dělič mezi sedadly je posuvný – můžete si v klidu přiťuknout s partnerem, nebo si udělat tichý koutek
• Polohování do plochého lůžka je samozřejmostí
• Úložné prostory, špičkové materiály, prémiové zpracování
Tímto typem jsem už letěl na lince Frankfurt–Maskat s Oman Air a upřímně – patří k tomu nejlepšímu, co business třída nabízí.
Jediná nevýhoda? Neekonomické rozložení – sedadla zabírají hodně místa, a proto je aerolinky tolik nepoužívají.
🧾 Hodnocení sedadla: 10/10
Naprostý top. Na hodinovém vnitrostátním letu v širokotrupém letadle s takovým sedadlem? Tohle se nepřekonává. Kecám. Ale jen trochu. 😄
🍹 Servis na palubě
Jedná se o vnitrostátní let, takže téměř žádný servis, kromě první třídy. Jediné, co dostanete, jsou nealkoholické nápoje. Upřímně? Ani to jsem nečekal. Myslel jsem, že to bude zcela bez servisu. Takže i když jde jen o pití, příjemně to překvapí. Na druhou stranu – nějaká drobná pozornost navíc by potěšila. Ale chápu – šinkansen je obrovská konkurence a pokud letíte po Honšú, často je vlak rychlejší než letadlo.
📊 Hodnocení palubního servisu: 6/10 Slušné, vzhledem k okolnostem.
🧾 Celkové hodnocení
Abych řekl pravdu – můžou být vnitrostátní lety ještě lepší? No… můžou.
Třeba linka Paříž–Cayenne s Air France v Boeingu 777-200ER byla díky plnému servisu úplně jinde. Ale uznejme – to je vnitrostátní jen formálně. Ve skutečnosti jde o mezikontinentální let přes Atlantik.
Smysluplnější je srovnání třeba s Air Astana – lety Astana–Almaty v Boeingu 767-300 nebo Aktau–Almaty v A321neo. Jsou o něco delší a servis v Kazachstánu byl znatelně štědřejší.
Ale co se týče komfortu kabiny a sedadel? Tady JAL exceluje. Obě kabiny (Air Astana i JAL) jsou v naprostém topu. V Kazachstánu samozřejmě nění konkurence VRT.
👉 Takže ano – jde to i líp, ale v rámci japonského trhu a konkurence není co vytýkat.
🔚 Celkové průměrné hodnocení: 7,75/10
🏙️ Nagoja (名古屋市)
Z letiště do centra na nádraží Nagoya Meitetsu se dostáváme za pomocí Meitetsu Limited Express a taky krátké cesty taxíkem rovnou na hotel.
Na hotelu odevzdáváme kufry a batohy a vyrážíme se najíst ještě před check-inem. Dneska si dáváme pauzu od japonské kuchyně a volíme indickou restauraci. Jídlo je perfektní – ještě se mi snad nestalo, že bych v indické restauraci někdy šlápl vedle. Takže opět sázka na jistotu. 🥘🇮🇳
Na večeři znovu vybíráme podnik spíš náhodně. Vcházíme do nenápadného bistra Omotenashi Rjóri Andžu (おもてなし料理 あんじゅ), které se nachází zapadlé v přízemí jednoho z kancelářských komplexů. Zvenku působí prázdně – ale o to větší bylo překvapení uvnitř.
Dáváme si několikachodovou večeři s výběrovým sezónním saké a domácím mandarinkovým džusem. Jídla byla velmi decentní, kvalitní a chutná – až na polévku butandžiru, která nás příliš neoslovila. Jinak ale vše naprosto perfektní. 🍶🍊🍲
💴 Celková útrata: 6 270 JPY za dva – za tu kvalitu to rozhodně stálo. 🧾
Večer zakončujeme skleničkou (nebo dvěma 😄) saké a pak se jen tak procházíme noční Nagojou – bez cíle, jen pro atmosféru.
6. den 📅 27. března 2025
Dnešní den začínáme přesunem k nejznámější památce města – Nagojskému hradu. Jak jinak než metrem. 24hodinový lístek vyjde na 870 JPY.
🏯 Nagojský hrad (名古屋城 / Nagoya-jó)
Jedna z nejikoničtějších staveb celého Japonska a historická pýcha města. Pokud bych měl jmenovat top 5 hradů v zemi, Nagoja tam patří bez debat – ať už díky své historii, nebo zlatým šačihoko (sochám mýtických rybo-tygrů) na střeše hlavní věže.
Je ale potřeba dodat, že ta „ikonická“ budova je hlavní strážní věž – tenshukaku, která byla původně postavena v roce 1612, ale bohužel zničena při americkém náletu v roce 1945. Dnešní podoba je železobetonová replika z roku 1959, aktuálně nepřístupná veřejnosti kvůli plánované přestavbě na dřevěnou verzi a nestabilitě po zemětřesení.
Samotný hrad tak dnes tvoří zejména přízemní dřevěné pavilony, postavené podle původních plánů a historických fotografií. Ty jsou volně přístupné a působí autenticky – žádný beton, žádná laciná napodobenina. Pokud vás baví japonská historie nebo tradiční architektura, tady si přijdete na své.
🕒 Otevírací doba:
9:00–16:30
💴 Vstupné:
500 JPY
Po návštěvě hradu se metrem přesouváme do čtvrti Tokugawa (徳川), která je známá především svým krásným Tokugawským zahradním parkem a Tokugawským muzeem umění.
🌿 Tokugawský park a muzeum umění
Park? Krásný. Jednoduše japonský. Klidná atmosféra, pečlivě upravená zeleň, kamenné mostky, jezírka. Pokud máte rádi typické japonské zahrady, budete spokojení. Muzeum? No… to už je jiná kapitola. Já osobně mám muzea rád, ale tohle mě absolutně minulo. Výstava byla mdlá, atmosféra žádná. Možná jsem měl jen smůlu na expozici, ale klidně bych ho vynechal.
🕒 Otevírací doba:
10:00–17:00 (vstup možný do 16:30)
💴 Vstupné:
• Tokugawský park: 300 JPY
• Tokugawské muzeum umění: 1 400 JPY
Poté nasedáme na vlak Meitetsu Seto ze stanice Morishita (森下), který nás doveze na Sakaemachi (栄町), prakticky do samotného centra města.
🔬 Nagoya City Science Museum
Tohle už bylo jiné kafe. Klasické přírodovědné muzeum se spoustou interaktivních prvků a planetáriem (to jsme ale tentokrát neviděli). Příjemná zastávka, ať už cestujete s dětmi nebo bez
🕒 Otevírací doba:
9:30–17:00
💴 Vstupné:
400 JPY
Z muzea se už vracíme pěšky na hotel – Nagoja je vlastně docela malá, takže se to dá krásně projít. Cestou se ještě zastavujeme v jednom místním pubu, kde mě láká wagyu burger. Chutnal? Upřímně? Asi jsem čekal víc. Byl dobrý, ale wau efekt se nedostavil. Na druhou stranu – v Japonsku stojí wagyu burger podobně jako běžný burger u nás, takže nelituju.
7. den 📅 28. března 2025
Dnes nás čeká krátký přesun z Nagoje do Kjóta – a jak jinak než šinkansenem. 🚄 Jeli jsme nejrychlejším typem šinkansenu – Nozomi (のぞみ), který spojuje města extrémně rychle a pohodlně.
🎟️ Jízdenky
Kupujeme je přímo na stanici těsně před odjezdem u kiosku. Celkem nás vyšly na 18 460 JPY pro dvě osoby.
Z toho byly:
- 2× 8 380 JPY (základní jízdné)
- 1× 1 200 JPY (nejspíš rezervace míst nebo zavazadla)
- 1× souhrnný doklad na 18 460 JPY
💡 Poznámka:
Ceny jízdenek na šinkansen jsou fixní – nezlevňují se při koupi dopředu. Pokud tedy nevyužíváte žádné slevové rail passy, můžete je bez obav koupit na místě.
💺 Třídy a ceny:
Cesta trvá přibližně 35 minut. Ve druhé třídě zaplatíte za jednu osobu 6 200 jenů. Pokud se rozhodnete pro pohodlnější první třídu (tzv. Green Car), cena vychází na 8 500 jenů.
🧳 Jízda
Šinkanseny jsou extrémně pohodlné. Pokud jedete delší trasu, díky rozkládacímu stolku se skvěle pracuje na notebooku. Zrychlení je doslova raketové a samotná jízda je neuvěřitelně hladká – bez jakéhokoliv chvění nebo hluku.
💡 Na našem sedadle jsme měli:
- dečku
- vlhčený ubrousek
- objednávkový systém občerstvení přes QR kód
🛒 Kromě toho po vlaku občas projede vozík se základním občerstvením, pokud se teda nepletu.
✅ Závěr
Nemá smysl po Japonsku létat, pokud existuje spojení šinkansenem. Cena je téměř totožná, nádraží bývají přímo v centru města styl „přijdu a jedu“ je neporovnatelně komfortnější než jakýkoliv vnitrostátní let.
Pokud jedete o něco dál (např. Tokio–Ósaka), první třída může být lákavá – cenový rozdíl je jen několik stovek korun, ale není to nic, co by bylo nutné. Druhá třída je naprosto dostačující podle pohledu.
🏙️ Kjóto (京都市)
Na jednu nevýhodu jsem teď vlastně narazil. Z Nagoje jsme vyrazili tak pozdě, jak jen to šlo, ale v Kjótu jsme stejně dřív, než se můžeme ubytovat. Takže oběť – házíme zavazadla na recepci a jdeme na oběd.
Dneska jsme se rozhodli si dopřát něco víc – míříme do michelinské restaurace. A že jich v Kjótu je! Jen ve vedlejší uličce byly tři. Nám to nakonec klapne až u čtvrté, kvůli otvírací době. Vstupujeme do restaurace Kinobu (きょうりょうり きのぶ).
Restaurace Kinobu patří mezi nejuznávanější podniky v Kjótu a pyšní se michelinskou hvězdou. Nabízí tradiční japonské kaiseki menu v elegantním prostředí, kde se klade důraz na sezónnost, detail a harmonii chutí. Servis je formální, ale velmi vřelý, a celý zážitek působí až ceremoniálně. Pokud hledáte autentický, tichý a precizní zážitek haute cuisine v srdci Kjóta, Kinobu je sázkou na jistotu.
Menu
🍲 Zeleninový vývar s yuzu
🍵 Želé z čaje matcha s mořskou okurkou, květovým zdobením a kapkou sójového výluhu
🐟 Sashimi z tuňáka a mořského vlka s ředkví a wasabi
🥚 Teplý vaječný krém s dashi omáčkou, sušeným bonito a nori řasou
🍚 Rýžová kaše s yuzu a hoblinkami kacuobushi
🍤 Tempura z krevet, brokolice a ředkve s citrusovým dipem
🥬 Nimono z dušené daikon ředkve, satoimo, houby, papriky a zelených fazolek
🍵 Gohan s jarní zeleninou, nakládanou ředkví, kombu a rýží přelitou čajem
🧁 Dezertní box
・ Mochi s anko pastou
・ Citrónový agar
・ Sakurové wagashi
・ Jahodové želé
・ Kinako prášek
Jak vidíte, jedná se o klasickou japonskou kuchyni. No sushi to není. Většina věcí mi nechutnala, ale ruku na srdce – kolik z vás už jedlo mořskou okurku? 😄 Zážitek to je tak či tak! Cena byla přibližně 9 990 JPY.
Po check-inu se znovu vydáváme do města na volnou procházku centrem. Se setměním míříme ke kjótskému hradu Nidžó (二条城), kde nás překvapuje večerní světelná show. Celý areál – hrad i zahrady – je nádherně nasvícený a vytváří naprosto kouzelnou atmosféru. ✨
Původně jsme plánovali návštěvu během dne, ale tohle byla čistá náhoda. A rozhodně příjemná. 🌙
🏯 Hrad Nidžó (Nijō-jō / 二条城)
🕒 Otevírací doba:
8:45–17:00 (vstup možný do 16:00)
Večerní nasvícené akce mají obvykle speciální rozšířenou otevírací dobu – např. do 21:30.
💴 Vstupné:
1 300 JPY (zahrnuje i vstup do paláce Ninomaru)
8. den 📅 29. března
🌸 Ráno začínáme návštěvou chrámu Kódaidži (高台寺), v jehož okolí se nachází několik dalších významných míst, jako je například Ninenzaka (二年坂), Kijomizu-dera (清水寺), Nandžendži (南禅寺) nebo také slavnější bambusový háj – byť ten hlavní se nachází až v Arashiyamě.
🚶♂️ Většinu dne se pohybujeme ve čtvrti Higašijama-ku (東山区), konkrétně v oblasti Gion (祇園) – slavné čtvrti gejš. A popravdě? Asi jedno z nejhorších míst v celém Japonsku. Overtourismus v tom nejčistším slova smyslu. Nemáte tu k dispozici víc než metr čtvereční na osobu. 😅
Naopak čtvrť Sakjó-ku (左京区), kde jsme byli předtím, působila daleko uvolněněji – a co je důležité: žádná gejša se neukázala ani tam, ani tady. 😄 Celodenní pobyt by na východní část byl lepší, klidně i dva dny, pokud preferujete hodně volné tempo. Pokud jste rychlíci jak my, dopoledne je taky dostačující pro to nejdůležitejší.
⛩️ Kódaidži (高台寺)
🕒 9:00–17:30 (poslední vstup 17:00)
💴 600 JPY
⛩️ Kijomizu-dera (清水寺)
🕒 6:00–18:00
💴 400 JPY
Nandžendži (南禅寺)
🕒 8:40–17:00
💴 500 JPY (vstup do hlavní haly)
🌿 Ninenzaka (二年坂)
🕒 volně přístupné
💴 zdarma
🎋 Bambusový háj Arashiyama (嵐山 竹林の小径)
🕒 volně přístupný
💴 zdarma
9. den 📅 30. března
Následující den přesouváme na západ Kjóta – konkrétně do čtvrti Kita ke svatyni Kitano Tenmangú (北野天満宮). Tahle svatyně není mezi zahraničními turisty až tak známá, ale o to víc překvapí svou fotogeničností. Chceš fotku na Instagram a sbírat lajčíky? Jdi do Šibuji, k Fudži, do Gionu – a rozhodně do Kitano Tenmangú. Tady prostě každá fotka vypadá dobře. 😄
⛩️ Kitano Tenmangú (北野天満宮)
🕒 5:00–18:00 (zahrady a pokladnice: 9:00–16:00)
💴 zdarma
Hned vedle Kitano Tenmangú se nachází další svatyně – Hirano-džindža (平野神社). Ano, v Japonsku jsou svatyně na každém rohu, ale tahle byla milým překvapením. Měli jsme tu konečně štěstí na kvetoucí sakury – oproti Tokiu, kde jsme to ještě nestihli. Malý, ale krásný areál. Příjemná, krátká zastávka po cestě dál.
⛩️ Hirano-džindža (平野神社)
🕒 6:00–17:00
💴 zdarma
Tímto směrem dál jsme měli namířeno ke Kinkakudži (金閣寺 鹿苑寺) – asi nejznámější a nejikoničtější svatyni v celém Kjótu, možná i v celém Japonsku.
Začínáme pěkně dlouhou frontou na lístky. Na pokladně berou pouze hotovost, ale naštěstí se jedná jen o 500 JPY za osobu. U vstupu dostáváme tradiční brožury a pokračujeme dál. První věc, kterou uvidíte, je hned ta nejdůležitější – Rokuon-dži Kinkaku (鹿苑寺金閣), neboli Zlatý pavilon. Tato zenová stavba, pokrytá pravým zlatem, se zrcadlí v klidném jezírku a patří k nejikoničtějším místům celého Japonska. Ačkoliv je cesta kolem pavilonu jednosměrná a relativně rychlá, celá scéna působí až neskutečně – jako vystřižená z pohlednice. Turistů tu samozřejmě bývá hodně, ale tenhle výhled za to prostě stojí. ✨ Součástí areálu jsou i další menší svatyně a krásná tradiční zahrada.
⛩️ Kinkakudži (金閣寺 鹿苑寺)
🕒 9:00–17:00
💴 500 JPY
Přesouváme se dál na západ, tentokrát do čtvrti Ukjó (右京区) ke chrámu Tenrjúdži (天龍寺). Spíš než o jeden chrám se však jedná o rozsáhlý chrámový komplex. Tenrjúdži je klasický japonský zenový chrám, který se nachází na okraji ikonického bambusového háje Arašijama ((嵐山).
⛩️ Tenrjūdži (天龍寺)
🕒 8:30–17:30
💴 500 JPY (zahrady) + 300 JPY (vstup do chrámu)
Hned vedle se taky nachází chrám Džódžakudži (常寂光寺), který je klidný, méně turistický chrám nacházející se v kopcích čtvrti Arašijama (嵐山), jen kousek od slavného bambusového háje. Proslulý je především svou poklidnou atmosférou, mechem porostlými stezkami a krásným výhledem na Kjóto. Chrám pochází ze 16. století a obklopuje ho zahrada v typickém zenovém stylu, která na podzim hraje všemi odstíny červené a zlaté. Díky své poloze stranou hlavního ruchu působí jako ideální místo pro odpočinek a ztišení.
⛩️ Džódžakudži (常寂光寺)
🕒 9:00–17:00
💴 500 JPY
Opět zapadáme do místního bistra, dáváme si polévku s nudlemi, večer sedáme do saké baru a zítra nás čeká cesta zase dál. Ideální by byl ještě jeden den navíc, abychom mohli projít to nejdůležitější v klidnějším tempu. A možná i další den na výlet do Nary. Pokud chce někdo cestovat důkladněji, ani týden by na tohle město nemusel stačit. Kjóto stoprocentně stojí za návštěvu – jen je potřeba počítat s opravdu velkými davy turistů. Opravdu velkými.
10. den 📅 31. března 2025
Opět za pomoci šinkansenu se přesouváme dál na jih – tentokrát do města Ósaka. Lístky kupujeme opět až na místě. Tady už je rozdíl mezi druhou třídou za 1 400 JPY a první třídou za 2 800 JPY docela znatelný. Cesta trvá dlouhých 15 minut. Samozřejmě existují i levnější alternativy v podobě běžných vlaků.
🏙️ Ósaka (大阪市)
V Ósace jsme ubytovaní ve čtvrti Umeda (梅田), což není úplně centrum města, ale daleko to taky není. Zato je to hned u hlavního nádraží. Díky šinkansenu jsme na hotelu až příliš brzo, takže si jen odkládáme zavazadla a jdeme rovnou na vlak…
Ačkoliv bylo cestování po Japonsku zatím téměř bezproblémové, nádraží v Ósace byl naprostý horor. Tolik nástupišť, každé označené podobně, jen s nějakým dovětkem… Nakonec jsme samozřejmě stáli úplně jinde, než jsme měli. Abychom se dostali tam, kam jsme potřebovali, museli jsme přes schody, pod mostem, u čarodějnice zahnout doleva, dvakrát se kolem ní otočit dokola a nakonec sklouznout po imaginární skluzavce. Bylo to prostě úplně jinde, než nás poslal revizor. Nejhorší nádraží, které jsme kdy zažili. Ze stanice Osaka Station jsme pak jeli s jedním přestupem do Universal City – ano, kam jinam? 😄
🎢🎬 Universal Studios Ósaka 🧙♂️🌏
Jsem fanoušek Harryho Pottera a sběratel knih. Peníze neukládám do kryptoměn nebo jiných investic, ale právě do vzácných vydání. V londýnských studiích jsem zatím nebyl, takže tohle pro mě byla novinka. Extrémně se těším – a k mému překvapení to nevypadá, že by tu bylo nějak extra narváno.
Lístky kupujeme online těsně před vstupem, vycházejí na cca 9 990 JPY. Při nákupu s předstihem je možné je pořídit už od 8 600 JPY, naopak ve špičce stojí až 11 990 JPY.
V ceně je vstup do celého areálu, který se skládá z devíti velkých částí: Universal Wonderland, Hollywood, New York, Minion Park, San Francisco, Jurassic Park, Amity Village, Super Nintendo World a hlavně – The Wizarding World of Harry Potter.
Rychle proběhneme všech sedm „zbytečných“ částí, Maria vynecháváme (je bokem), zkusíme místní kino a zamíříme rovnou do Harry Potter zóny. Upřímně, všechny části parku jsou docela pěkné. New York je v podstatě jen ulice, která připomíná Brooklyn – nic extra. Jurský svět byl fajn, ale Prasinky? To je úplně jiný level.
Celá čtvrť je oddělená od zbytku parku – nevstupuje se hlavní ulicí, ale Zapovězeným lesem. Miluju. Za vlakovým nádražím jsou Prasinky samotné, za nimiž se nad jezerem tyčí Bradavice. Téměř všechny obchody tu opravdu něco nabízí, nechybí studenti Kruvalu i Krásnohůlek a je tu i horská dráha – s čekací dobou dvě hodiny. To vážně nepotřebujeme. Jdeme se tedy – jak jinak – najíst do Tří košťat. Fronta před vstupem vypadá nevinně, asi 20 lidí. Člověk si řekne: „To chvilku počkáme.“ Jenže uvnitř je další, klikatá fronta o 200 lidech. Nakonec čekáme zhruba půl hodiny. Dáváme si Rotisserie Smoked Chicken and Shepherd’s Pie Meal za 2 700 JPY.
🍛 Main Courses
Roast beef, kuřecí stehno, klobása, zelenina, brambory, chléb, polévka
S pečeným kuřetem, vepřovými žebry a hráškovou polévkou
🧒 Children’s Menu (pro děti do 8 let)
- Macaroni & Cheese – 1,200 JPY
🥗 Salads
- Rotisserie Smoked Chicken Salad – 1,400 JPY
🍞 Side Items
- Soda Bread – 250 JPY
- Leek and Potato Soup – 550 JPY
- Split Pea and Ham Soup – 550 JPY
Zážitek to byl dobrý, jídlo ale nic moc. Máslový ležák jsem ochutnal už ve Skotsku – a tady jsem mu dal druhou šanci. Do pusy vážně nestrčíte nic hnusnějšího než tenhle máslový ležák, pardon – „ďatelinové pivo“, které dostanete s „hopšup práškom“. Fuj.
Taková rychloprocházka studiem nám zabrala zhruba půl dne. Myslím si, že jednodenní vstupenka naprosto stačí většině návštěvníků, případně ji doplnit o priority pass, pokud nechcete trávit hodiny ve frontách.
🎢 Universal Studios Japan
🕒 9:00–21:00 (dle sezóny, o víkendech často dříve otevřeno)
💴 8 600–11 990 JPY (závisí na termínu, denní době a poptávce)
💡 Existují i Express Passy, které výrazně zkracují čekací dobu na vybrané atrakce, ale stojí navíc 5 000–13 000 JPY podle typu.
Večer opět zabrouzdáme do lokální restaurace nedaleko hotelu a na večeři si dáváme teišoku – mističky různých pokrmů.
11. den 📅1. dubna 2025
Následující den kupujeme Osaka Amazing Pass, který nás vyšel na 3 500 JPY. Dvoudenní varianta stojí 5 000 JPY. Hned vedle hotelu máme Umeda Sky Building (梅田スカイビル) s vyhlídkou na okolí. Tohle je zrovna něco, co vynechat klidně můžete – ale když už to máme hned u hotelu a v ceně passu, proč toho nevyužít.
⛩️ Umeda Sky Building (梅田スカイビル)
🕒 9:30–22:30
💴 1 500 JPY (vstup zdarma s Osaka Amazing Pass)
Za pomoci ósackého metra, které máme díky passu také zdarma, se přesouváme k další ikonické stavbě Japonska – Ósackému hradu (大阪城). Ten je obklopen vodním příkopem a rozlehlým parkem, ideálním pro procházky. Na rozdíl od hradu v Nagoji se tady dostanete až nahoru na vyhlídkovou terasu, odkud je skvělý výhled na město.
Ósacký hrad byl původně postaven v roce 1583 slavným vojevůdcem Tojotomim Hidejošim (豊臣 秀吉) jako symbol jeho moci a sjednocení Japonska po období válek. Hrad hrál klíčovou roli během tzv. zimní a letní kampaně v Ósace (1614–1615), kdy byl zničen a později přestavěn pod nadvládou šógunátu Tokugawa (徳川幕府).
Dnešní podoba pochází z 30. let 20. století, kdy byla hlavní věž zrekonstruována z betonu. I přesto si zachovává historický vzhled a uvnitř ukrývá moderní muzeum věnované historii hradu i samotného Hidejošiho. Výhled z horní terasy nabízí krásný panoramatický pohled na Ósaku a široké okolí a to především na místní mrakodrapy.
⛩️ Ósacký hrad (大阪城)
🕒 9:00–17:00
💴 600 JPY (vstup zdarma s Osaka Amazing Pass)
Po návštěvě hradu se přesouváme k buddhistickému chrámu Šitenndódži (四天王寺), který možná někteří z vás znají alespoň z fotek. Šitenndódži je považován za vůbec nejstarší oficiálně založený buddhistický chrám v Japonsku. Založil ho v roce 593 princ Šótoku, který sehrál klíčovou roli při šíření buddhismu v zemi. Ačkoliv byly původní stavby během staletí několikrát zničeny požáry a válkami, celý areál byl vždy znovu obnoven podle původního půdorysu a stylu.
Chrámový komplex působí velmi klidně, není tolik turistický a krásně ukazuje, jak vypadala klasická japonská chrámová architektura.
⛩️ Šitenndódži (四天王寺)
🕒 8:30–16:30
💴 300 JPY (vstup do vnitřního areálu a zahrady)
Hned za Šitenndódži se rozhodujeme poobědvat na americké ambasádě - McDonald’s – což je jedna z mých mnoha úchylek: vyzkoušet McDonald's v každé zemi, kterou navštívím. Zatím se mi to nepovedlo jen ve Vatikánu, ale i na něj jednou dojde. 😊 Dávám si Teriyaki burger, Shake Shake kuřecí plátek a sakurovou taštičku – a musím říct, že to vůbec nebylo špatné. Teriyaki burger je trochu zvláštní, ale spíš kvůli tomu, že na tu chuť nejsem zvyklý. Rozhodně nebyl špatný – něco do sebe měl.
Následuje nedaleká zoo Tennódži (天王寺動物園), která je poměrně rozlehlá a zvířata zde působí spokojeně.
Jde o klasickou zoo, ale s jednou specialitkou – máte tu téměř fyzický kontakt s nosorožci. 😄
⛩️ Zoo Tennódži (天王寺動物園)
🕒 9:30–17:00
💴 500 JPY (vstup zdarma s Osaka Amazing Pass)
Den opět zakončujeme v místním baru. Po jednom pivu ovšem dorazil hodně starý děda. V Evropě bych mu tipoval tak osmdesát, ale vzhledem k tomu, že jsme v Japonsku, klidně mohl mít i stovku.
Přišel ke mně s mobilem v ruce – a co myslíte? Bez jakéhokoli ostychu mi nabídl, jestli nechci svázat. 😅 Že prý bydlí hned vedle a má tam vše připraveno na shibari!
Dopil jsem – a šel.
Pryč!
Ne k němu! 😄
Po pár ulicích jsme narazili na další bar. Jsou tu fakt miniaturní, ale tenhle byl extrémní – barový pult, kolem něj asi osm stoliček a za každou tak třicet centimetrů prostoru na průchod. A to bylo vše.
Narazili jsme tu ale na partu super chlapů, kteří sice moc neuměli anglicky, ale byli fakt fajn. Fotili si nás jak o život – asi poprvé viděli někoho tak bílého – a pilo se s nimi dlouhé hodiny.
Byl to saké bar, takže výběr milionu druhů saké… nebo Asahi. Ráno byl z Asahi dobrý bolehlav. Každopádně jsem se konečně dověděl něco víc o Japoncích, jeich zvycích, kultuře a trochu je pochopil. Pořešili jsme i Česko, Hirošimu s Genbaku Dome – stavba, která přečkala výbuch atomovky jen 160 metrů od epicentra. Architekt byl Čech.
Hirošima byla mimo jiné samozřejmě v plánu. Já jsem ale na druhou světovou válku háklivý, tak jsem ji raději vyměnil za Fukuoku.
12. den 📅 2. dubna 2025
Dneska se přesouváme zase o něco jižněji. Osaka Amazing Pass nám už skončil, takže jedeme Haruka Express z Osaka Station na Kansai International Airport za 3 680 JPY. Ósacké letiště je jedno z mnoha japonských letišť postavených na umělém ostrově v moři. Podobné jsme zažili už v Nagoji a nedaleko odsud má stejně řešené letiště i Kóbe – jen na druhé straně zálivu.
Peach Aviation
✈️ Letenky
Jedná se o typickou nízkonákladovou leteckou společnost, takže v základní ceně je pouze samotná přeprava a malé příruční zavazadlo do 7 kg. V nejlevnějším tarifu navíc není započítán tzv. ticketing fee, což je 640 JPY navíc.
Na trase z Ósaky do Fukuoky vychází takový základní tarif zhruba na 7 000 až 10 000 JPY. Pokud zvolíte vyšší tarif s odbaveným zavazadlem, cena se pohybuje kolem 12 000 JPY za jeden směr.
Vše je jednoduché a přehledné. Nezaregistroval jsem žádné nekalé praktiky. 10/10 ✅
🛄 Odbavení
Jedná se o typickou nízkonákladovou leteckou společnost, takže v základní ceně je pouze samotná přeprava a malé příruční zavazadlo do 7 kg. Vše je jednoduché a přehledné. Nezaregistroval jsem žádné nekalé praktiky. 10/10 ✅
✈️ Boarding
Tady už to trochu skřípe. Jde o nízkonákladovou společnost, takže se odlétá z lowcostového Terminálu 2, kde opravdu není moc co dělat. Čekací hala navíc není přímo u nástupní brány – těsně před nástupem si vás vyzvedne personál letiště a odvede chladnou venkovní uličkou ke skutečné bráně. Autobus se nepoužívá – k letadlu se jde pěšky a nastupuje se přes schody. Klasika pro lowcosty. Hodnocení: 5/10 🛬
💺 Sedadla
Tady není moc co vymýšlet – klasická sedadla pro krátké vnitrostátní lety. Pohodlí v pořádku, vše odpovídá délce letu. Místo na nohy nemohu objektivně zhodnotit, protože jsem seděl v první řadě. Stoleček byl v pořádku, a hlavně – všechno bylo čisté, což je základ.
Hodnocení: 7,5/10 🧼
🍽️ Služby během letu
Ještě před startem je všem rozdán malý bonbónek s příchutí ano, hádáte správně – peach – broskve. Což je víc, než bych od nízkonákladového dopravce čekal. Vše ostatní je samozřejmě za poplatek, ale nabídka je přehledná a ceny velmi rozumné.
🍱 Teplá jídla (většinou nejsou dostupná na krátkých letech)
• Mini dorajaki se sladkou omáčkou – 500 JPY
• Japonská vaječná omeleta sandwich – 600 JPY
• Kuřecí kari s rýží – 700 JPY
☕ Teplé nápoje
• Káva (Peach original blend) – 300 JPY
• Černý čaj – 300 JPY
• Zelený čaj – 300 JPY
• Instantní miso polévka – 100 JPY
🥤 Studené nápoje
• Voda, čaj, džusy, cola – 100–150 JPY
• Jogurtový drink – 150 JPY
🍘 Slané a sladké snacky
• Brambůrky, mořské řasy, sušené rybičky – 100–150 JPY
• Čokoládová roláda – 400 JPY
• Cukrová vata – 300 JPY
🍶 Alkoholické nápoje
• Různá saké (lahvička) – 500–700 JPY
• Pivo, šóčú, cider – 300–500 JPY
Ceny jsou přiměřené a výběr překvapivě pestrý.
Hodnocení cateringu: 10/10 ✅
✈️ Celkové hodnocení letu s Peach Aviation
Na krátký přesun z Ósaky do Fukuoky je Peach Aviation skvělá volba. Letenka se dá sehnat levně, proces nákupu i odbavení je jednoduchý a přímočarý. Nikde žádné chytáky, vše je přehledné a transparentní. Check-in přes samoobslužný kiosk funguje spolehlivě, personál je nápomocný, a i s odbaveným zavazadlem máte hotovo během pár minut. Boarding je slabší – odlétá se z lowcostového terminálu bez zázemí a přechod k letadlu přes venkovní část působí trochu nekomfortně, zvlášť za špatného počasí.
Sedadla jsou standardní, čistá a pohodlná na krátký let. Vyniká především palubní catering – přehledná nabídka, férové ceny a jako bonus broskvový bonbón pro každého cestujícího.
Pokud nepotřebujete luxus, ale rychlý a levný přesun, tahle aerolinka vás nezklame.
✅ Plusy
• Nízká cena
• Rychlé a jednoduché odbavení
• Čistota a spolehlivost
• Skvělý catering
• Přehledné podmínky
❌ Mínusy
• Slabší boarding z lowcostového terminálu
• Žádné teplé jídlo na krátkém letu
📊 Celkové hodnocení: 8,5/10
Skvělý poměr ceny a kvality – doporučuji!
🏙️ Fukuoka (福岡市)
Do Fukuoky dorážíme až pozdě odpoledne. Procházíme si město, stavíme se i na night marketu, ale na večeři tentokrát dáváme přednost grill baru.
Cestou zpátky na hotel ještě omylem skončíme v irském pubu.
13. den 📅 3. dubna 2025
Další den začínáme návštěvou svatyně Kušida-džindža (櫛田神社). Jde o jednu z nejvýznamnějších šintoistických svatyní ve Fukuoce a duchovní centrum městského života. Byla založena už v roce 757 a dodnes je úzce spojená s každoročním festivalem Hakata Gion Jamakasa (博多祇園山笠), při kterém místní muži nesou obří, bohatě zdobené alegorické vozy ulicemi města. Samotná svatyně je krásně zachovalá a ukrytá v klidném zákoutí mezi ruchem města. Najdete tu tradiční dřevěnou bránu torii, prastarý strom ginkgo a nádherně vyřezávané detaily, které si zaslouží pozornost.
⛩️ Kušida-džindža (櫛田神社)
🕒 4:00–22:00
💴 zdarma
Procházíme město směrem na východ a cestou se zastavujeme v Minipig Café – ano, kavárně s prasátky! 🐷 Kočičky by možná byly lepší, já jsem zvyklý prasatům spíš házet zbytky, ale proč ne. 😊 Vstup nás po slevě za sdílení na sociálních sítích vyšel na cca 1 550 JPY.
Zážitek je to fajn – sice vám tam místy prasknou ušní bubínky, ale prasátka jsou vychovaná, čistá a společenská. V ceně máte nealko nápoje z postmixu a pár dobrot, kterými můžete prasátka krmit.
No, s miminky jsme se pomazlili – a teď je na čase si pochutnat na velké svini. Jdeme na oběd.
Všude plno. Fronty až na ulici. Zase se nedá nikam sednout. Nakonec to ale vyhrává hovězí ve stylu kacu – a bylo výborné. Jak já to jídlo tady miluju. (Většinou. 😄)
🐷 Minipig Café
🕒 Otevírací doba:
10:00–20:00
💴 Vstupné:
1 760 JPY
Pěšky se přesouváme do parku Ohori (大濠公園). Naprosto skvělý víkendový park a zrovna zde probíhá nějaký festival. Součástí je i jezírko Ohori s volně žijícími ptáky i želvami.
Den zakončujeme v místním fastfoodu, ale na kvalitě byste to nepoznali. Opět se objednává přes kiosek, ale tady jsou jak obrázky, tak angličtina. Skvělé jídlo za pár korun.
14. den 📅 4. dubna 2025
Následující den se přesouváme téměř na samotný jih Japonska – na Okinawu.
Tentokrát letíme s ANA (All Nippon Airways) na palubě jejich Boeingu 737-800.
All Nippon Airways
✈️ Letenky
Jednosměrné letenky z Fukuoky do Nahy se dají pořídit už od 790 Kč se společností Solaseed Air. ANA nabízí letenky od zhruba 1 790 Kč. Nákup probíhá jednoduše, bez skrytých poplatků. A stejně jako u Japan Airlines mají i zde všichni cestující v základním tarifu odbavené zavazadlo do 20 kg zdarma – což je v dnešní době velmi příjemný bonus.
🧳 Super cena, odbavené zavazadlo v ceně. 10/10
🛄 Odbavení
Odbavení je zdarma a celý proces probíhá hladce. Opět sice trvá o něco déle než v Evropě, ale to ničemu nevadí – fronty se netvoří a přepážek je dostatek. Opět máme kufr s nadváhou. U ANA se nadváha neúčtuje po kilech, ale paušálně podle celkové hmotnosti. Platíme tedy fixní poplatek 2 500 JPY za zavazadlo do 41 kg. Ve srovnání s Japan Airlines, kde se připlácí za každé kilo navíc, může být tento systém méně výhodný, pokud máte jen mírnou nadváhu. Ale pokud vezete opravdu těžký kufr, vyplatí se to.
✅ Proces samotný byl bezproblémový.
🔻 Hodnocení: 9/10 – jediné mínus za méně flexibilní systém poplatků za nadváhu.
✈️ Boarding
Nástup probíhá podle nástupních skupin – velmi civilizovaně a naprosto bez chaosu.
Žádné tlačenice ani zmatky – všechno je organizované a na úrovni. Navíc se nastupuje přes nástupní most, takže žádné chození po ploše.
🧾 Hodnocení: 10/10
Takhle by to mělo vypadat všude.
🛫 Služby na palubě
Před cestou do Japonska jsem očekával, že servis na palubě nebude žádný. O to víc mě příjemně překvapilo, když po vzletu letušky vyjely s vozíkem a rozdávaly kartičky s nabídkou nápojů – voda, káva, čaj, džus nebo dokonce hovězí consommé. Za tohle rozhodně palec nahoru.
Let trval téměř dvě hodiny, takže nějaký malý snack by se hodil. Konkurence šinkansenu tu přece jen není – ale vzhledem k tomu, že jde o vnitrostátní let v Japonsku, chápu, že standardy jsou nastaveny jinak. Reálně nemám co vytknout. Potěší přítomnost nabíjecích zásuvek, pár časopisů, a i když tu není IFE obrazovka, u dvouhodinového letu mi to rozhodně nechybí.
🧾 Hodnocení: 9/10
Jeden bod dolů za absenci aspoň malého snacku. Jinak naprosto skvělé.
🏙️ Naha (那覇市)
Okinawu jsem vybral jako místo, kde si dáme na den pauzu – vypnout, zvolnit tempo. A taky kvůli dobré kombinaci letů s Air China.
Bohužel nám počasí příliš nepřálo – byla větší zima, než jsem čekal, takže pobyt v rezortu, navíc dál od města, byl tak trochu promarněný.
Ale nedá se nic dělat. Drobný škraloup na jinak povedené dovolené.
Naštěstí kousek od hotelu jsme narazili na skvělý all-you-can-eat grill – a ten opravdu stál za to.
V létě to tu musí být parádní. Jaro je na Okinawu ještě moc brzo pro nás, ale místní se už vesele koupali.
📅 15. den 5. dubna 2025
Air China
✈️
Naha (OKA) – Peking (PEK)
CA 832
18:00 – 20:55
Boeing 737-800
🛄 Odbavení
Odbavení bylo celkově bezproblémové, až na opakovaný posun jeho začátku – čekali jsme tedy o něco déle, než bylo plánováno. Na druhou stranu bylo jinak vše bez problému. Dostali jsme palubní vstupenky i na let do Vídně a taky vstupenku do salónku.
🧾 Hodnocení: 8/10
Bod dolů za zpožděný start odbavení, jinak vše v pořádku.
🛋️ Salónek
Salónek je menší, než bych vzhledem k provozu letiště očekával. Přestože přes letiště Naha projde podobný počet cestujících jako přes Prahu, lounge velikostí ani nabídkou neodpovídá evropským standardům.
Na druhou stranu – Okinawa je spíše dovolenková destinace, takže cílová skupina bude odlišná od typických přestupních hubů. Sezení je dostatek, vše je perfektně čisté.
🥂 Nabídka nápojů:
• Dvě čepovaná piva (Asahi a Orion)
• Čtyři druhy tvrdého alkoholu
• Červené a bílé víno
• Postmix automat na nealko
• Automat na horké nápoje
🍱 Nabídka jídla:
• Smažené kuře
• Knedlíčky
• Smažené onigiri
• Jedna polévka
• Dva druhy pečiva
• Několik druhů instantních nudlí
Jídlo i pití jsou základní, ale dostačující. Atmosféra klidná, obsluha příjemná.
🧾 Hodnocení: 7,5/10
✈️ Kabina letadla a sedadlo
Air China provozuje ve své flotile 87 letadel typu Boeing 737-800 ve třech různých konfiguracích. Běžné rozvržení zahrnuje:
• 8 míst v business třídě (2–2)
• 159 nebo 168 míst v economy (3–3)
Náš konkrétní let je operován verzí se 12 business sedadly a 147 economy místy.
💺 Business Class – Recaro CL4710
• Čalouněná, pohodlná sedadla s částečným polohováním
• Nastavitelná opěrka hlavy
• Zabudovaná IFE obrazovka – extrémně zastaralá, téměř nepoužitelná
• Ovládací prvky v loketní opěrce
• Audio výstup na klasický sluchátkový konektor
• Nad sedadly samostatné osvětlení a klimatizace
✈️ Verdikt:
Na čtyřhodinový let naprosto dostačující. Komfort sedadla je slušný, i když technologie zjevně pamatuje lepší časy
🧾 Hodnocení: 8/10
Solidní business produkt na regionální let. Rezerva je hlavně v zábavním systému.
🛫 Služby na palubě
🎁 Výbava na sedadle
Před usazením je na každém místě připravena:
• láhev vody
• polštář s bavlněným povlakem
• tenká deka
• pantofle
🧴 Amenity kit
Na krátkém letu rozdáván není, což je pochopitelné.
Přesto by potěšil – alespoň základní verze by mohla být milým detailem.
Na toaletě jsou k dispozici alespoň základní potřeby, jako obličejový toner a krém.
🧾 Hodnocení: 9/10
Jeden bod dolů za absenci amenity kitu – jinak bez výhrad.
🍽 Občerstvení
Asi 20 minut po startu začíná předservis – nápoje a oříšky. Tohle kolikrát nenabízejí ani některé full-service aerolinky na mezikontinentálních letech. Tady velká pochvala. Co se samotného jídla týče, výběr byl omezený – menu bylo předem dané, pravděpodobně pouze hlavní chod měl dvě varianty (pokud si dobře pamatuji).
🍱 Palubní jídlo
Menu obsahovalo:
• 🍚 Hlavní chod: dušené hovězí s omáčkou, houbami shiitake, rýží, bok choy a glazovanou mrkví
• 🥣 Polévka: krémová kukuřičná
• 🍡 Dezert: rolované sladkosti, pravděpodobně mochi nebo ovocné jelly
• 🍰 Zákusek: máslový dortík
• 🎁 Krabička: s drobnými snacky
Servis byl rychlý, personál usměvavý a jídlo velmi solidní. Za mě jedno z lepších regionálních jídel v business třídě.
🧾 Hodnocení: 9/10
Bod dolů za chybějící širší výběr – jinak bez výhrad.
🛫 Celkové hodnocení Business třída – Air China (Boeing 737-800)
✅ Plusy:-
Pohodlná sedadla typu Recaro CL4710 – široká, dobře polohovatelná, s opěrkou hlavy
-
Základní servis hned po startu – nápoje a snack (oříšky) jako příjemný standard
-
Plnohodnotný teplý oběd – s polévkou, přílohou, dezertem a výběrem hlavního jídla
-
Předem připravené pohodlí – polštář, deka, pantofle a láhev vody
-
Tichá kabina a dobrý poměr cena/výkon
-
Archaický IFE systém – displeje v loketních opěrkách, nepřehledné menu, nízké rozlišení
-
Chybějící amenity kit – na 4hodinovém letu by malý balíček potěšil
-
Průměrné vybavení kabiny – žádné wow prvky ani moderní design
-
Wi-Fi často chybí nebo nefunguje – a žádné palubní připojení k internetu
📊 Celkové hodnocení: 8/10
Solidní a spolehlivý produkt regionální business třídy. Nic extra, ale přesně to, co má být – pohodlí, teplé jídlo a dobrý servis. Ideální pro kratší až střední lety, pokud netrváš na špičkové zábavě nebo prémiovém designu.
✨ Salónek Air China – Peking, Terminál 3E
Cestou zpět máme šestihodinový přestup na letišti v Pekingu. Vstup do salónku je povolen všem cestujícím business třídy Air China a dalších aerolinek aliance Star Alliance, případně také pro cestující se statusem. Pro první třídu existuje oddělený First Class Lounge.
🥂 Nabídka:
• Nápoje dostačující, včetně baru
• Jídlo formou švédských stolů – mimo hlavní provozní dobu však zavřeno
• V mimošpičce k dispozici pouze instantní nudle nebo objednatelná horká polévka
🧼 Zázemí:
• Toalety přímo v salonku
• Sprchy jsem neviděl
• Wi-Fi nefungovala – u delšího přestupu značný problém
📉 Celkový dojem:
Salónek ničím neoslní. Osobně bych od hlavního salónku jedné z největších aerolinek světa čekal víc. Daleko víc.
🧾 Hodnocení: 3/10
Nedůstojné jméno Air China i letiště v hlavním městě.
16. den 📅 6. dubna 2025
✈️
Peking (PEK) - Vídeň
CA 841
2:50 – 6:50
Airbus A350-900
Jak jsem psal již na začátku – Air China má na svých letadlech Airbus A350-900 dvě různé kabinové konfigurace. Cestou do Vídně jsme letěli tou starší verzí, která je sice plně dostačující, ale designem i technikou už trochu zastaralá. Nyní, na cestě zpět, vyzkoušíme novější kabinu, která by měla nabídnout lepší uspořádání, modernější sedadla a celkově vyšší úroveň komfortu.
✈️ Boarding
Při nástupu opět panoval zmatek. Systém nástupních skupin se prakticky neřešil, o jakémkoli priority boardingu nemohla být řeč. Žádné hlášení, žádné pokyny – nástup prostě začal bez varování a kdo stál nejblíž ke gatu, ten šel první. Ano, sice jsme se s prioritním nástupem nakonec dostali dovnitř o pár vteřin dřív, ale až ve chvíli, kdy už byl gate zaplněný davem cestujících. Nepřehledné, neorganizované, zbytečně stresující.
Hodnocení: 2/10 – velké zklamání.
💺 Kabina a sedadlo
Zatímco při letu do Pekingu jsme měli sedadla typu Collins Aerospace Super Diamond Recaro, nyní je kabina vybavena Recaro CL6720 – a rozdíl je znatelný. Rozvržení zůstává 1–2–1, ale samotné sedadlo působí prostorněji, čistěji a moderněji.
Je plně polohovatelné až do pozice postele, s nastavitelnou opěrkou hlavy. Nechybí univerzální nabíjecí stanice, osobní lampička ani malé zabudované zrcátko.
Na rozdíl od předešlé konfigurace je zde dostatek úložných prostorů – vše je promyšleně navrženo. Stoleček je stabilní, lehce ovladatelný a velice prostorný.
Obrazovka IFE systému je výborná – velká, ostrá, moderní a perfektně odladěná. Nabídka sice není nejbohatší, ale po funkční stránce naprosto bez výhrad.
✨ Celkový dojem
Moderní, pohodlná a elegantní kabina. Tady opravdu nemám co vytknout.
Hodnocení: 9/10 – bod dolů dávám čistě z principu, protože dokonalost neexistuje. Ale tohle bylo zatraceně blízko.
🎁 Amenities
Na sedadle nás opět čekal stejný amenity kit jako při letu do Pekingu, dále kvalitní sluchátka a bačkory. Připraven byl také polštář s příjemným bavlněným povlakem a měkká deka.
Na toaletách klasická výbava – obličejový toner a hydratační krém. Mám dokonce pocit, že jsem zahlédl i tampóny, což jistě mnohé cestující potěší – drobnost, ale rozhodně užitečná.
Celkově velmi solidní standard pro dálkový let v business třídě.
Hodnocení: 9/10
🛫 Služby během letu
Jelikož šlo o red-eye flight (noční let), žádný předservis neprobíhal. Po startu letušky jen rychle obešly cestující, zaznamenaly volbu večeře a zároveň se zeptaly, zda si přejeme být ráno vzbuzeni kvůli snídani. Samozřejmě opět volím čínskou kuchyni – nebo si to aspoň myslím. 😀
🍽 Večeře (light meal)
Předkrm:
• Uzený losos a zeleninový salát s dresinkem tisíce ostrovů
Pečivo:
• Výběr pečiva s máslem
Hlavní chod – čínská varianta:
• Rybí plátky ve vinné omáčce s rýží a zeleninou
• Nudle v hovězím vývaru se zeleninou
Hlavní chod – západní varianta:
• Portugalské kuře s rýží
Dezert:
• Čerstvé sezónní ovoce
➡️ Vybíral jsem z tohohle... ale měl jsem koukat na druhou stranu menu. Únava dělá svoje. 😅
Na fotkách uvidíte, co jsem nakonec dostal. Jídlo tentokrát slabší – na rovinu. Ale ne vyloženě špatné.
Hodnocení večeře: 6,5/10
🍳 Snídaně
Čínská varianta:
• Nakládaná zelenina: okurka, čínské pickles, solené kachní vejce
• Rýžová kaše (congee)
• Výběr dim sum: lepkavá rýže s masovou kuličkou, kuřecí siew mai, krevetový a kukuřičný knedlíček, houska s červenou fazolí
Západní varianta:
• Džem, med, cereálie, mléko
• Pečivo s máslem
• Hlavní chod: omeleta se slaninou, opečené brambory a sezónní zelenina
Ovoce:
• Čerstvé sezónní ovoce
Tentokrát volím čínskou snídani – a bohužel, byla fakt mizerná.
Dim sum? Dalo se.
Ovoce? Skvělé.
Vejce? Ušlo.
Nakládaná zelenina? Meh, prošla.
A pak přišlo congee. V palubním magazínu mu věnovali dvě celé stránky – jemné chutě, kulturní poklad, ikonické jídlo…
A pak přistane přede mnou miska rozvařené rýže bez špetky soli. Naprostý grc.
Ne, ne, ne. Tohle opravdu ne.
Hodnocení snídaně: 2/10
✈️ Celkové hodnocení letu s Air China (Peking – Vídeň, business class)
Na první pohled vše vypadá skvěle – moderní kabina, sedadla Recaro CL6720 v konfiguraci 1–2–1, plně polohovatelná do podoby postele, s praktickými detaily jako osobní lampička, zrcátko a spousta úložného prostoru. Amenity kit slušný, k dispozici polštář, deka i pantofle – vše v pořádku. IFE obrazovka krásná, svižná, ale nabídka obsahu bohužel slabší.
Jenže… pak přijde jídlo. A tady se to celé láme.
🍽 Catering: hlavní slabina letu
Večeře – v pořádku, ale slabá. Jedlé, ale nijak zajímavé. Snídaně? Totální průšvih. Dim sum ušel, ale congee – to, co palubní magazín oslavuje jako kulturní poklad – byla rozvařená, vodnatá, bezchutná kaše bez špetky soli. Jedním slovem: grc. Na dálkový let v business třídě naprosto nedůstojné. Takhle si Air China bohužel sráží celý dojem z jinak kvalitního produktu.
✅ Plusy
• Nová a pohodlná sedadla
• Skvělé vybavení místa (zásuvky, prostor, stabilní stoleček)
• Kvalitní sluchátka, měkký polštář, příjemná deka, pantofle
• Tichý a klidný průběh letu
• Stylové detaily (zrcátko, osobní lampička)
❌ Mínusy
– Jídlo – naprosto podprůměrné
– Snídaně hluboko pod jakýmkoli standardem
– Chaotický boarding bez hlášení
– Slabý výběr zábavy v IFE
📊 Celkové hodnocení: 5,5/10
Air China v této konfiguraci nabízí velmi komfortní hardware, ale catering a organizace na zemi výrazně snižují celkový zážitek.
Škoda. Potenciál tu byl – výsledek ale zůstává jen těsně nad průměrem.
🏁 Závěr
ℹ️ Užitečné informace
Celkově mě Japonsko opravdu zaujalo. Pro mě, ročník 2000, už to v roce 2025 možná není takové wau jako pro starší ročníky před dvaceti lety – ale pořád jde o obrovskou exotiku a jednoznačně jednu z top světových destinací. 🌏✨
🧭 Itinerář a spokojenost
Byl jsem s mým itinerářem celkově velmi spokojený? Jasně – nestihl jsem úplně všechno, ale to nejdůležitější pro mě ano.
Zpětně bych možná přidal 3–4 dny navíc – ideálně 20 dní a víc, protože program byl dost nabitý. Ale s daným časovým limitem jsem udělal maximum a nemám si co vyčítat.
✈️ Air China – překvapení?
Air China byla možná slabší článek celé cesty, ale nakonec ne tak hrozná, jak jsem čekal.
📊 Průměrné hodnocení: 6,75/10
✅ Není to žádná sláva, ale vzhledem k ceně a čtyřem letům v business třídě to nebyl špatný deal.
🔁 Plány do budoucna
Do Japonska se rozhodně chci vrátit – a příště zamířit z Tokia na sever.
Co jsem letos nestihl v Tokiu, si můžu vychutnat příště.
A co se týče Hirošimy? Tam to mám pořád rozporuplné. Ve chvíli plánování jsem na ni neměl myšlenky ani chuť. Třeba příště.
🔗 Ubytování 🔗
📍 Tokio
🏨 Sotetsu Fresa Inn Nihombashi Kayabacho
🔗 tinyurl.com/3kayta76
📍 Nagoja
🏨 Hotel Keihan Nagoya
🔗 tinyurl.com/43v2tscj
📍 Kjóto
🏨 Agora Kyoto Karasuma
🔗 shorturl.at/twWnO
📍 Ósaka
🏨 DEL style Osaka Shin Umeda by Daiwa Roynet Hotel
🔗 shorturl.at/JT45G
📍 Fukuoka
🏨 Hotel Okura Fukuoka
🔗 shorturl.at/GEIpj
📍 Naha (Okinawa)
🏨 Southern Beach Hotel & Resort
🔗 tinyurl.com/m7upbf57
🏷️ Ceny 💴
🥤 Nápoje
- Coca-Cola (500 ml): 27 Kč
- Coca-Cola (300 ml): 20 Kč
- 1 l minerální vody 22 Kč
- Calpis (fermentovaný nápoj): 18 Kč
- Drip coffee: 62 Kč
- Espresso doppio: 63 Kč
- Fanta Grape: 19 Kč
- Fruit juice GF: 21 Kč
- Green Dakara: 173 Kč
- Iced café latte: 79 Kč
- Monster Energy: 48 Kč
- Monster M-3 (skleněná lahvička): 45 Kč
- Lipton ananasový džus: 22 Kč
- 1 l minerální vody 22 Kč
-
Vaječný sendvič: 35 Kč
-
BLT sendvič: 60 Kč
-
Sendvič s tuňákem: 50 Kč
-
Teriyaki-vajíčkový sendvič: 58 Kč
-
Špagetový salát: 32 Kč
-
Rolka se šunkou a zeleninou: 44 Kč
-
Grilované onigiri: 27 Kč
-
Onigiri – tuňák a majonéza: 21 Kč
💸 Na kolik to celé vyšlo?
A teď doufám, že si mi kvůli tehle kapitole navíc nerozesype celý cestopis...
Co a proč není v ceně?
Očkování: cestovatelské očkování máme aktuální, jen jsme neřešili japonskou encefalitidu po konzultaci s lékařem.
Pojištění: Máme celoroční cestovní pojištění, takže to rozpočítávat nebudu.
Jinak mě už nic nenapadá.
✈️ Letenky
195 690 Kč → 97 845 Kč / osoba
7 letů, z toho 5 v business třídě. Vždy ve vyšší knihovací třídě včetně zavazadel a flexibility.
🏨 Ubytování
47 250 Kč → 23 625 Kč / osoba
Hotely s výhodnou lokalitou, včetně snídaně.
🚆 Doprava v Japonsku
20 094 Kč → 10 047 Kč / osoba
Zahrnuje:
• Nadváhu (ANA + JAL): 620 Kč
• Vlakové jízdenky: 13 287 Kč
• Vstupy do salónků: 1 266 Kč
• Taxi a Uber: 5 014 Kč
(Tokyo Pass a Nagoya Pass zahrnuty)
🍽 Restaurace
18 912 Kč → 9 456 Kč / osoba
🛒 Potraviny (večerky, supermarkety)
5 886 Kč → 2 943 Kč / osoba
🎟️ Vstupné
6 304 Kč → 3 152 Kč / osoba
🅿️ Parkování (Vídeň)
2 916 Kč
💸 Výběr hotovosti z bankomatu
2 331 Kč
💊 Lékárna
602 Kč
🛣 Rakouská dálniční známka
233 Kč
🧾 Celková částka za celou cestu pro 2 osoby:
293 914 Kč
➡️ 146 957 Kč / osoba
Jak se ti cestopis líbil?
Michal Jakubík procestoval 24 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 2 lety a napsal pro tebe 10 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil24 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Ted jsem se vrátil z měsíční cesty po Japonsku. Byl jsem připraven ze je tam levne ale ze az tak? Ceny tak na 80-90% cen u nás..v podstatě jen drahé bylo mýto, jinak vše hotely, jídla, vstupy velmi levně.
Ted jsem se vrátil z měsíční cesty po Japonsku. Byl jsem připraven ze je tam levne ale ze az tak? Ceny tak na 80-90% cen u nás..v podstatě jen drahé bylo mýto, jinak vše hotely, jídla, vstupy velmi levně.
Zrovna dělám Melounkovi rozpis cen, a na kolik nás to celé vyšlo. Souhlasím, až na ty hotely. Nás vyšly na skoro 50k...
Zrovna dělám Melounkovi rozpis cen, a na kolik nás to celé vyšlo. Souhlasím, až na ty hotely. Nás vyšly na skoro 50k...
Vrátil jsem se před cca 2 měsíci, byl jsem pouze na 8 nocí, částečně z pracovních důvodů... O těch cenách jsem měl nastudováno dopředu, takže jsem věděl, jak to asi bude, resp. kolega vyrážel o 14 dnů dříve a pravidelně mne informoval. Nicméně bych tu odpověď s dovolením obrátil.... Dle mého přesvědčení není v Japonsku zvlášť levně, to v Česku je NAOPAK draze!
Vrátil jsem se před cca 2 měsíci, byl jsem pouze na 8 nocí, částečně z pracovních důvodů... O těch cenách jsem měl nastudováno dopředu, takže jsem věděl, jak to asi bude, resp. kolega vyrážel o 14 dnů dříve a pravidelně mne informoval. Nicméně bych tu odpověď s dovolením obrátil.... Dle mého přesvědčení není v Japonsku zvlášť levně, to v Česku je NAOPAK draze!
Díky za pěkný cestopis, Japonsko mám jako srdcovku už od roku 2008(jako jedno z málo míst na východ od Košic) a nyní je pro turisty díky kurzu jenu téměř nejlevnější západní vyspělou zemí, ceny se na rozdíl od dolarových a eur destinací téměř nezměnily a jen oslabil od poslední návštěvy těsně před covidem skoro o 30%.
Což má ovšem negativní dopady v přílivu turistů, vloni jsme tam byli také na hanami a v porovnání s roky před covidem pocitově o 100% více turistů, hlavně Američani, méně Francouzi a Italové, bohužel i relativně dost russáků.
Ještě poznámka k cenám Shinkansenu, na hlavních tratích Tokaido, Sanyo and Kyushu Shinkansen nejsou fixní, doporučuji stáhnout aplikaci smartEx a dostanete se dle obsazenosti vlaků ke zlevněným jízdným pro cesty 7, 21 a více dní dopředu, rodinné slevy atd...
https://smart-ex.jp/en/beginner/
Další výhoda je, že si můžete jízdenky a místa rezervovat ještě v klidu před odletem doma i vybrat si konkrétní místa na plánku vlaku.
Díky za pěkný cestopis, Japonsko mám jako srdcovku už od roku 2008(jako jedno z málo míst na východ od Košic) a nyní je pro turisty díky kurzu jenu téměř nejlevnější západní vyspělou zemí, ceny se na rozdíl od dolarových a eur destinací téměř nezměnily a jen oslabil od poslední návštěvy těsně před covidem skoro o 30%.
Což má ovšem negativní dopady v přílivu turistů, vloni jsme tam byli také na hanami a v porovnání s roky před covidem pocitově o 100% více turistů, hlavně Američani, méně Francouzi a Italové, bohužel i relativně dost russáků.
Ještě poznámka k cenám Shinkansenu, na hlavních tratích Tokaido, Sanyo and Kyushu Shinkansen nejsou fixní, doporučuji stáhnout aplikaci smartEx a dostanete se dle obsazenosti vlaků ke zlevněným jízdným pro cesty 7, 21 a více dní dopředu, rodinné slevy atd...
https://smart-ex.jp/en/beginner/
Další výhoda je, že si můžete jízdenky a místa rezervovat ještě v klidu před odletem doma i vybrat si konkrétní místa na plánku vlaku.
"budu drsňák, dám si congee"..."jo aha, ono je to fakt congee, no tak jim to aspoň zkritizuju. Nevim, jaký to má bejt, ale stejně to určitě udělali špatně"
Zbytek jsem ani nečetl, probírat se pěti obrázky v každý větě je cajk v krátkým postu na instagramu, ale v tomhle trachtátu, neustále opakujícím, že sedadlo R388425 je lepší, než sedadlo F3588533, z toho bolí oči :-)
"budu drsňák, dám si congee"..."jo aha, ono je to fakt congee, no tak jim to aspoň zkritizuju. Nevim, jaký to má bejt, ale stejně to určitě udělali špatně"
Zbytek jsem ani nečetl, probírat se pěti obrázky v každý větě je cajk v krátkým postu na instagramu, ale v tomhle trachtátu, neustále opakujícím, že sedadlo R388425 je lepší, než sedadlo F3588533, z toho bolí oči :-)
Já nikde nepíšu, že to udělali špatně - ba naopak! Opakovaně zmiňuji kulturní rozdíly.
Napsal jsem, že congee bylo hnusné, ne že bylo špatně připraveno. Sorry, že jsem ho měl poprvé v životě, chtěl jsem zkusit novou kuchyni a nevěděl jsem, co od toho čekat. Na rozdíl od tebe zjevně nevím vše.
Velice se ti omlouvám, že mi nechutná vše, co mi kdo naservíruje a dovoluju si mít vlastní názor.
*A ještě dodávám, že výslovně congee jsem si nedával. Dávál jsem si čínskou snídani, jejíž součástí to congee bylo.
Já nikde nepíšu, že to udělali špatně - ba naopak! Opakovaně zmiňuji kulturní rozdíly.
Napsal jsem, že congee bylo hnusné, ne že bylo špatně připraveno. Sorry, že jsem ho měl poprvé v životě, chtěl jsem zkusit novou kuchyni a nevěděl jsem, co od toho čekat. Na rozdíl od tebe zjevně nevím vše.
Velice se ti omlouvám, že mi nechutná vše, co mi kdo naservíruje a dovoluju si mít vlastní názor.
*A ještě dodávám, že výslovně congee jsem si nedával. Dávál jsem si čínskou snídani, jejíž součástí to congee bylo.
@brumak: napiš prosím na CL aspoň jeden cestopis, ať vznikne etalon, podle kterého budou moci ostatní psát cestopisy správně... a klidně přidej rozsáhlejší kapitolu o jídle, ať autoři cestopisů ví, co jim může a nemůže chutnat...
@brumak: napiš prosím na CL aspoň jeden cestopis, ať vznikne etalon, podle kterého budou moci ostatní psát cestopisy správně... a klidně přidej rozsáhlejší kapitolu o jídle, ať autoři cestopisů ví, co jim může a nemůže chutnat...
Brumák umí vyčíst💩i z čistého toaletního papíru, vůbec nic bych si z toho nedělal. 😆
Já naštěstí vím, co congee je, takže reklamním kecům Air China bych neuvěřil, ale dovedu si představit, že někdo ano. Mně vlastně congee asi i chutná, s výjimkou toho na palubě čínských aerolinek (a to žabí v kualalumpurském Chinatownu taky nic moc). Mimochodem, málo chuti, když to řeknu kulantně, má asi i proto, že se to používá mimo jiné i jako i lehce stravitelné jídlo pro nemocné.
Brumák umí vyčíst💩i z čistého toaletního papíru, vůbec nic bych si z toho nedělal. 😆
Já naštěstí vím, co congee je, takže reklamním kecům Air China bych neuvěřil, ale dovedu si představit, že někdo ano. Mně vlastně congee asi i chutná, s výjimkou toho na palubě čínských aerolinek (a to žabí v kualalumpurském Chinatownu taky nic moc). Mimochodem, málo chuti, když to řeknu kulantně, má asi i proto, že se to používá mimo jiné i jako i lehce stravitelné jídlo pro nemocné.
Škoda, že třetina je o letadlech. Taky by mě zajímalo, kolik si za to dal, ceny za potraviny mě nezajímají :-D
Škoda, že třetina je o letadlech. Taky by mě zajímalo, kolik si za to dal, ceny za potraviny mě nezajímají :-D
Ano, jak název i popis explicitně napovídají, je to hodně o letadlech, která mě, jak je vidět, docela zajímají.
Na rovinu? Byl jsem busy a ke zpětnému nacenění nákladů jsem se nedostal. Plán a původní kalkulace byl 114 990 Kč/osoba. (Přeci jen je to Japonsko). Můžu se na to zkusit kouknout.
Ano, jak název i popis explicitně napovídají, je to hodně o letadlech, která mě, jak je vidět, docela zajímají.
Na rovinu? Byl jsem busy a ke zpětnému nacenění nákladů jsem se nedostal. Plán a původní kalkulace byl 114 990 Kč/osoba. (Přeci jen je to Japonsko). Můžu se na to zkusit kouknout.
Tak jo, koukl jsem na výpisy z účtů a pokusil jsem se to sepsat. Ještě přidám, že neomezená data mě vyšla asi na 52 USD na 16 dní. Jak tak na to teď koukám, tak 114 990 Kč mi úplně nevyšlo a cena bez útraty mi vychází na cca 126k? Plus je taky možné, že jsem vzal o něco dražší hotel, než bylo původně v plánu - měnil jsem je totiž z 5* a dál od centra za méně hvězdičkové blíž městu.
Takže jsme se dostali přes původní plán. Myslím, že tam budou šibovat cenou ty šinkanseny hodně. Nepočítal jsem, že budeme jezdit Green Car a podobně. Plus neplánovaný výlet na Fudži. Plus Universal Studios byly myslím taky navíc oproti plánu.
Tak jo, koukl jsem na výpisy z účtů a pokusil jsem se to sepsat. Ještě přidám, že neomezená data mě vyšla asi na 52 USD na 16 dní. Jak tak na to teď koukám, tak 114 990 Kč mi úplně nevyšlo a cena bez útraty mi vychází na cca 126k? Plus je taky možné, že jsem vzal o něco dražší hotel, než bylo původně v plánu - měnil jsem je totiž z 5* a dál od centra za méně hvězdičkové blíž městu.
Takže jsme se dostali přes původní plán. Myslím, že tam budou šibovat cenou ty šinkanseny hodně. Nepočítal jsem, že budeme jezdit Green Car a podobně. Plus neplánovaný výlet na Fudži. Plus Universal Studios byly myslím taky navíc oproti plánu.
To už je slušná raketa, ale chápu, lety v obchodní třídě něco stojí a JR Pasy taky zdražily v r. 2024 skoro o 100 %
To už je slušná raketa, ale chápu, lety v obchodní třídě něco stojí a JR Pasy taky zdražily v r. 2024 skoro o 100 %
Raketa to je, lehké navýšení oproti původnímu plánu to je taky, ale ani tak to cenově nemá na tvou Antarktidu v kajutě bez oken. :D Stejně jako je Antarktida nejdražší pro tebe, tak pro nás bylo nejdražší Japonsko. :)
A zase, nijak jsme se neomezovali. Brali jsme to jako velkou cestu. Co jsme chtěli, to jsme koupili, zašli do lepších restaurací... Kdybych jel low-cost (což bych teoreticky na porovnání mohl, že?), tak letím s China Eastern z Budapešti za 12 tisíc, jím v 7/11 (kde mi ale fakt docela chutnalo) a spím v nejlevnějším hotelu s vlastní koupelnou. Do hostelu bych fakt nešel. :D A nejezdím Šinakanseny!
*Tak koukám, že jedno malé okno na 4 postele jste přeci jen měli. :)
Raketa to je, lehké navýšení oproti původnímu plánu to je taky, ale ani tak to cenově nemá na tvou Antarktidu v kajutě bez oken. :D Stejně jako je Antarktida nejdražší pro tebe, tak pro nás bylo nejdražší Japonsko. :)
A zase, nijak jsme se neomezovali. Brali jsme to jako velkou cestu. Co jsme chtěli, to jsme koupili, zašli do lepších restaurací... Kdybych jel low-cost (což bych teoreticky na porovnání mohl, že?), tak letím s China Eastern z Budapešti za 12 tisíc, jím v 7/11 (kde mi ale fakt docela chutnalo) a spím v nejlevnějším hotelu s vlastní koupelnou. Do hostelu bych fakt nešel. :D A nejezdím Šinakanseny!
*Tak koukám, že jedno malé okno na 4 postele jste přeci jen měli. :)
Snad to jen po přečtení neodradí lidi, kteří doufají, že to lowcostově jde, protože jde. 😉 Jen mě teď překvapil pohled na ceny jednoho z mých oblíbených "byznys hotelů" v Ósace - jsou víc než 2x vyšší, než když jsem byl naposled (ale zase to bylo ještě před covidem, no).
Snad to jen po přečtení neodradí lidi, kteří doufají, že to lowcostově jde, protože jde. 😉 Jen mě teď překvapil pohled na ceny jednoho z mých oblíbených "byznys hotelů" v Ósace - jsou víc než 2x vyšší, než když jsem byl naposled (ale zase to bylo ještě před covidem, no).
Japonsko si ani nezaslouží udělat loukostově, teda aspoň to já tak mám. Podobně jako zde přítomný kolega Michal, se tam mám v plánu na výročí opět vydat, a prozkoumat severní polovinu ostrova Honšú a Hokaido. Takže počítám s 6místnou sumičkou :-)
Japonsko si ani nezaslouží udělat loukostově, teda aspoň to já tak mám. Podobně jako zde přítomný kolega Michal, se tam mám v plánu na výročí opět vydat, a prozkoumat severní polovinu ostrova Honšú a Hokaido. Takže počítám s 6místnou sumičkou :-)
Ať si každý cestuje, jak chce a utrácí třeba několikanásobek co jiný, ale psát, že si Japonsko nezaslouží procestovat loukostově je nesmysl zvlášť z pohledu toho, co má rád přírodu a jede na Hokkaido nebo do hor na Honšú. Ten (jako např. já) bude mít mnohem větší zážitky z pohybu v přírodě se spaním ve stanu třeba pod vrcholem nejvyšší sopky Hokkaida, vykoupáním se v přírodním termálním bazénku v horách bez lidí, potkáním medvědů na bezpečnou vzdálenost, z jízdy pomalým vlakem nebo třeba i občasným stopem a popovídáním si s Japonci. Kdo jede na Hokkaido jen za luxusním ubytováním v hlavním městě, tam podle mě ani nemusí jezdit.
Ať si každý cestuje, jak chce a utrácí třeba několikanásobek co jiný, ale psát, že si Japonsko nezaslouží procestovat loukostově je nesmysl zvlášť z pohledu toho, co má rád přírodu a jede na Hokkaido nebo do hor na Honšú. Ten (jako např. já) bude mít mnohem větší zážitky z pohybu v přírodě se spaním ve stanu třeba pod vrcholem nejvyšší sopky Hokkaida, vykoupáním se v přírodním termálním bazénku v horách bez lidí, potkáním medvědů na bezpečnou vzdálenost, z jízdy pomalým vlakem nebo třeba i občasným stopem a popovídáním si s Japonci. Kdo jede na Hokkaido jen za luxusním ubytováním v hlavním městě, tam podle mě ani nemusí jezdit.
Jo, je to kravina. Japonsko je tak specifické, že srovnávat lowcostové cestování po něm a po mnoha jiných krajinách jde docela těžko. Nevím, co je špatného třeba na jízdě nočním vlakem, stravování se ve fastfoodech (fakt to nejsou ty samé blivajzy, co u nás) nebo v sámošce (něco tak komfortního, jako jsou kombini, tu asi ještě dlouho znát nebudeme), spaní v nejlevnějším ubytování (zase to není tak strašidelné, jak by to bylo u nás) atd. atd. a navíc je to ještě může být dost zábavné.
Jo, je to kravina. Japonsko je tak specifické, že srovnávat lowcostové cestování po něm a po mnoha jiných krajinách jde docela těžko. Nevím, co je špatného třeba na jízdě nočním vlakem, stravování se ve fastfoodech (fakt to nejsou ty samé blivajzy, co u nás) nebo v sámošce (něco tak komfortního, jako jsou kombini, tu asi ještě dlouho znát nebudeme), spaní v nejlevnějším ubytování (zase to není tak strašidelné, jak by to bylo u nás) atd. atd. a navíc je to ještě může být dost zábavné.
Japonsko si rozhodne zaslouzi 'udelat loukostove'! A neznamena to zadne stradani - docela fajn jidlo z konbini (onigiri za dvacku na nase, napriklad, jako chutna svacina), poradna miska ramenu za 160, dvoudenni listek na metro v Tokiu levnejsi nez v Praze, ubytovani, ktere, ac letos podrazilo oproti 2023, kdy jsem byla v Japonsku poprve, je pri trose patrani levnejsi nez v Cechach...
Japonsko si rozhodne zaslouzi 'udelat loukostove'! A neznamena to zadne stradani - docela fajn jidlo z konbini (onigiri za dvacku na nase, napriklad, jako chutna svacina), poradna miska ramenu za 160, dvoudenni listek na metro v Tokiu levnejsi nez v Praze, ubytovani, ktere, ac letos podrazilo oproti 2023, kdy jsem byla v Japonsku poprve, je pri trose patrani levnejsi nez v Cechach...
Zajimavy cestopis, po ranu k snidani fajn cteni. Ocenuji obsahlost, muselo to dat docela praci.
Zajimavy cestopis, po ranu k snidani fajn cteni. Ocenuji obsahlost, muselo to dat docela praci.
Díky.
Času to zabralo spoustu. Ale taky jsem psal dvě verze, jelikož ta původní se mi líbila míň. Ve Wordu má tohle 52 stran čistého textu, ale s vícero odstavci a semtam ukončením v půli stránky.
Druhou verzi jsem sepisoval dva týdny. Nejvíc času ale sežraly úpravy a maličkosti., což editor tady moc ale neocení a celé to rozháže. Tedy jsem to tahal z wordu do editoru, následně do vizualizace, zpátky do wordu, opravil, nahodil zpátky do editoru a tak dále...
Díky.
Času to zabralo spoustu. Ale taky jsem psal dvě verze, jelikož ta původní se mi líbila míň. Ve Wordu má tohle 52 stran čistého textu, ale s vícero odstavci a semtam ukončením v půli stránky.
Druhou verzi jsem sepisoval dva týdny. Nejvíc času ale sežraly úpravy a maličkosti., což editor tady moc ale neocení a celé to rozháže. Tedy jsem to tahal z wordu do editoru, následně do vizualizace, zpátky do wordu, opravil, nahodil zpátky do editoru a tak dále...