Cestopis

Když autobus nemůže, stopování pomůže

Jordánsko je sice plné turistů, tamní doprava však není k individuálním cestovatelům nejvstřícnější.
Cestopis z výpravy „Podzimní Jordánsko“ z roku 2018 napsal Michal

"No bus today. You need to take a taxi. Just ten dinar!"

Ať se ptáme na ammánském nádraží kohokoli, dostává se nám podobné odpovědi. Jako cestovatelé, jenž se snaží ušetřit, tudíž nejsou součástí organizované túry ani si nezapůjčili vlastní automobil, se snažíme tradičně využít místní hromadné dopravy. Naším cílem je rodina Chálífátů na severním předměstí hlavního jordánského města Ammánu, kde máme dnes přespat skrze Couchsurfing. Nakonec podléháme výzvám taxikářů, kolem stojících řidičů dálkových autobusů i místních prodavačů, a bereme si taxíka. Ani astronomických deset dinárů (322 Kč) nakonec nestačí, když na konci jízdy řidič rozpoutává hádku za účelem dostat z nás další čtyři jordánské dináry.

Ammán je velké, kopcovité město, kde žijí zhruba 4 miliony obyvatel. Metro tu však nečekejte.
Ammán je velké, kopcovité město, kde žijí zhruba 4 miliony obyvatel. Metro tu však nečekejte.

Není to poprvé ani naposled, co se nám nedaří vyřešit v Jordánsku dopravu způsobem dle našich představ. Nevíme, zda jde o naší neschopnost, nebo zda máme jen smůlu na lidi bez zájmu turistům pomoci, ale ani zkušenosti z velkoměst typu Bangkoku, Teheránu či Mexico City nám nejsou k něčemu. S taxíky je to (téměř) všude ve světě podobné, ani kolem jdoucí či stojící Jordánci nám ale příliš nepomáhají.

Následující ráno tedy volíme při cestě do Džeraše jiný způsob dopravy. Naše snaha stopnout si auto v požadovaném směru končí zhruba už po pěti minutách, kdy nám zastavuje Abdul. Jedná se snad o nejhorší vrak, který za tu dobu kolem nás projel, my však neváháme a do auta naskakujeme. Dle doporučení naší jordánské hostitelky se nejprve domlouváme na výši našeho finančního příspěvku na benzín, abychom zabránili zbytečným dohadům. Abdul si však s dohodou o pár desítek minut později příliš hlavu neláme a požaduje dvojnásobek. Tentokrát už se nedáme a po několikaminutovém sporu vše zůstává u původně dohodnuté částky. Nutno dodat, že vzhledem k Abdulově (ne)znalosti anglického jazyka není debata úplně nejjednodušší. Jízdu jsme si tedy příliš neužili, splnila však hlavní účel - jsme snadno a rychle v antickém Džeraši, zhruba 40 km jižně od syrské hranice.

Vstupní brána do rozlehlého starého města v Džeraši
Vstupní brána do rozlehlého starého města v Džeraši

O několik dní později se naše role ve stopařském dobrodružství obrací. Tentokrát nejsme v roli čekajících, nýbrž zastavujeme dvěma asijským turistkám v místě, kudy příliš aut s turisty neprojíždí. My jsme se do městečka Al-Qadisiya dostali proto, že jsme zde vysazovali jiné dvě turistky, které si toto město vybrali jako výchozí bod k návštěvě přírodní rezervace Dana.

Kde jsme vůbec vzali auto, když v úvodu píšu, jak je to pro nás drahé? Inu, vyhodnotili jsme, že chceme-li se z jihovýchodního Jordánska dostat k Mrtvému moři na severozápadě země, máme jen dvě rozumné varianty. Buď spoléhat na stop s vidinou poměrně krkolomné trasy, a nebo si vozidlo zkrátka půjčit. Nezbývá nám moc času a tak volíme druhou variantu se zapůjčením na 24 hodin.

Holky nasedají zadními dveřmi do našeho zapůjčeného Mitsubishi a záhy se dozvídáme, že jsou ze švýcarského Curychu a stejně jako my míří k lákadlu jménem Mrtvé moře. Prý asijské turistky... Příště už neodhaduj podle vzhledu!

Třiačtyřicetiletá cestovatelka Daniela se svou dcerou Schilan si s námi vychutnávají krásné scenérie po cestě k moři a posléze nám zprostředkují parádní zážitek. Na rozdíl od nás totiž mají na dnešní noc u Mrtvého moře objednané ubytování. A ne ledajaké - švýcarský resort Mövenpick nabízí snad to nejluxusnější, co můžete v Jordánsku zažít. Jako poděkování za odpolední svezení se Daniela rozhodla, že nás protáhne luxusním resortem na hotelovou pláž, abychom si po koupání mohli dopřát sprchu, která je v případě Mrtvého moře téměř nezbytná.

Aby toho nebylo málo, Švýcarka nás zve ještě na večeři v hotelové restauraci. Navzdory našemu odmítavému postoji nakonec přeci jen podléháme neodbytnému nátlaku a dopřáváme si skvělé jídlo.

"Tyhle náhodná setkání mám na cestování nejraději. Nevěřila jsem už ani ve snu, že se sem ještě dneska stihneme dostat!"

Daniela září od ucha k uchu. A nám nezbývá než její nadšení sdílet a opětovat. U vynikajícího lososa se k tomu rozhodně nemusíme nijak přemáhat...

Jaké z toho tedy plyne ponaučení? Ber stopaře!

Říká se, že půjčení auta se v Jordánsku vyplácí. Nelze oponovat - pokud netlačíte na každou korunu, tak je to bezpochyby skvělá
Říká se, že půjčení auta se v Jordánsku vyplácí. Nelze oponovat - pokud netlačíte na každou korunu, tak je to bezpochyby skvělá volba pro individuální cestovatele.

Zážitky pro tebe sepsal Michal

24. 11. 2018, poslední aktualizace 2018-11-30T16:49:10+01:00

Michal žije v České republice a procestoval 29 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 9 měsíců, napsal pro tebe 3 cestopisy . Má své stránky https://www.instagram.com/michalmuska/.

Další cestopisy

Čtení na 22 minut
Desetidenní cestování po Panamě
David Panama

Hory, džungle, karibské pláže, velkoměsto - prostě Panama

Čtení na 6 minut
Není čas ztrácet čas aneb Na skok do Kodaně

Jak poznat za co nejkratší dobu a nejnižší náklady hlavní město Dánska? Asi nějak takhle...

📷 Krásné fotky
Čtení na 38 minut
Gruzínský Kavkaz - pěšky z Tušetie až pod Kazbek

Téměř nedotčená příroda, minimum turistů, spousta strastí, zážitků a mnohá ponaučení. To byly naše 2 týdny v Gruzii.

Čtení na 10 minut
Marakéš a výlet do Casablancy

Týden v Marakéši, výlet do Casablancy

Další cestopisy

Komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)