Kostarika od Pacifiku ke Karibiku
aneb přes pár brodů řekou autem Kostarikou skrz naskrz
Cestopis z roku 2020 napsal Forty
Kostarika ve zkratce...
„Krásná a přívětivá zelená tropická země plná divoké zvěře a všudypřítomné nádherné přírody. Je to země, která od roku 1949 nemá armádu a Kostarika je také první středoamerickou zemí, která začala vyvážet banány a kávu.“
Tak jo...je 7. července a kupujeme díky cestujlevně letenky Mnichov-Amsterdam-Panama-Kostarika s KLM na odlet 26.1. a návrat 10.2. O tom, že se nakonec díky bouři Sabine vracíme až 11.2. později :)
Níže na mapě to, co jsme za těch 14 dní stihli. Na plánování bylo času až až, tedy několik zahraničních stránek, blogů, něco z cestujlevně, Lonely Planet průvodce a pak taky rady místních. Klasicky zdaleka ne všechno je tak, jak si to přečtete a nakonec vlastně ani ty rady místních nebyly úplně 100%ní :)
S čím je třeba počítat před nákupem letenky a začátkem plánování...
- může pršet úplně kdykoliv a je jedno jestli jste tady v hlavní sezóně (prosinec-duben kromě Karibiku) nebo mimo sezónu
- nejsušší období na karibské straně je údajně září-říjen, ale to zase prší ve zbytku země
- při plánování přesunů časově skutečně počítejte s tím, co vám ukážou google maps i když se to tváří jako blbost...naopak si radši dejte třeba hodinu rezervu (více v kapitole "Doprava na Kostarice")
- domluvíte se zde anglicky bez nutnosti znalosti španělštiny, pokud tedy nebudete vyloženě v odlehlých oblastech
- nečekejte zde pláže jako na Seychelách, většina pláží má tmavší písek, některé dokonce úplně černý sopečný, jen pár jich je s bílým pískem a instagramově průzračnou vodou - na druhou stranu má moře pořád okolo 28°C, takže dobrý :)
- potkáte zde běžně spoustu zvířat i bez nutnosti jít s průvodcem (opice, leguán, lenochod, mýval, nosál...spousta druhů ptáků nebo šípové žáby)
- možnost platby kartou při naší trase takřka všude
- za 14 dní ani náznak, proč bychom se zde neměli cítit bezpečně, obecně asi pořád platí nechovat se jako idiot, nechodit po setmění v místech s malou koncentrací lidí atd.
- kromě ovoce a benzínu ceny vyšší jak v ČR (detaily níže)
- stáhněte si do mobilu offline mapy od mapy.cz (budou se vám hodit)
Půjčení auta, výměna peněz, ceny...
Máme SUV Toyota Rush přes economycarrentals za 12.400 Kč/14 dní, což mě přijde jako fajn cena. Po příletu žádné větší zdržování v terminálu, pár otázek před razítkem do pasu a jsme volní. Peníze měníme první den ráno z místního bankomatu. Na začátek měníme 50.000 colónů s tím, že uvidíme jak to s placením bude. K tomu máme už z ČR vyměněno pro jistotu 50 USD. Pak ještě jednou vybírám 100 tisíc colónů.
„Oficiální měnou je kostarický colón a 1.000 colónů je zhruba 40 Kč, platit můžete ale skoro všude i americkými dolary nebo kartou.“
Příklady cen v marketu (ovoce na trhu):
ananas - 700 colónů/ks
papája - 350-450 colónů/kg
avokádo - 4.000-4.500 colónů/kg
pivo v obchodě (0,33l) - 750-900 colónů
víno (0,7l) - 3.000-3.500 colónů (to úplně nejlevnější)
chléb, bageta - 1.000 colónů
balená voda (1,75l) - 1.100 colónů
rum Ron Centerario (kostarická výroba) - 10.000 colónů (0,5l)
chipsy z banánů - 1.000 colónů
těstoviny 250g - 600 colónů
nanuk - 600-700 colónů
Příklady cen v restauraci (ty levnější - především Soda's):
Casado (více v kapitole "Jídlo") - 2.500-3.500 colónů
grilovaná ryba - od 6.500 colónů
pizza - 6.000-7.000 colónů
pivo v restauraci - 1.300-1.500 colónů (0,33l)
drink v happy hour - 3.000-5.000 colónů 1+1 zdarma
krom žraloka jsme v přírodě viděli vše :)
naše Toyota při jednom z brodů
Doprava na Kostarice
Za mě by byla škoda si zde nepůjčit auto. Jasně autobusem se asi dostanete na všechna ta nejvíc turictická místa, ale ta volnost a možnost jet kam chceš je zrovna tady prostě super!
Jaký typ auta si půjčit? Pokud si to chcete skutečně užít, tak SUV je správná odpověď :) Před cestou jsem si přečetl x článků, někde se opakovalo, že silnice jsou na Kostarice v dobrém stavu a že není úplně nutné mít za každou cenu jeep 4x4. Jo je fakt, že ty hlavní tahy jsou v dobrém stavu, ale je to zároveň hrozná nuda jet celou dobu jenom po hlavní...proto SUV, protože jakákoliv odbočka je šotolina, prach, kameny a výmoly :) ale zároveň jedete přes všechny ty malé vesničky, kde bydlí jenom místní a pořád jedete krásnou přírodou.
„Počítejte s tím, že jakákoliv odbočka z hlavní je dříve nebo později prašná a kamenitá cesta a na poloostrově Nicoya si projedete i pár brodů řekou. Pokud je voda do výše kolen, tak žádný problém." :)
Připravte se na to, že i malé vzdálenosti prostě pojedete dlouho. Jakmile sjedete z hlavní asfaltové silnice, tak většinou nejedete víc jak 30 km/h. Vzdálenost 100 km tedy můžete v pohodě jet i 4 hodiny.
tohle vlastně dokonce byla hlavní silnice :)
další z brodů na poloostrově Nicoya
cesta z Monteverde k vulkánu Arenal
Hustota doprava logicky nejvyšší okolo větších měst, ale i na té štěrkové cestě vás často překvapí autobus, typické ISUZU dodávky nebo třeba pasák dobytka.
Čerpací stanice celkem časté, všude bezproblémová platba kartou. Vždy u stojanu někdo je a automaticky vám natankuje. Můžete a nemusíte mu něco dát. Já většinou dával 500 colónů, ale nutné to určitě není.
„Litr benzínu stojí na Kostarice okolo 600-650 colónů, tedy zhruba 25 Kč/l.“
Pokud máte navigaci, tak si na Kostarice tuplem dejte pozor kudy vás vede a vždy to radši porovnejte s google maps, waze atd. Nás hned první den navigace zavedla super zkratkou přes hory nad San José. Takže jako fajn start, když jedete někde v 1.600 metrech prašnou cestou, kde nepotkáte skoro nikoho a ani kolem dokola žádná vesnice :) Na tu vytouženou asfaltku jsme se dostali až kombinací navigace a offline map od mapy.cz.
Národní parky, zvířata, pláže a zajímavosti
Právě ta příroda a možnost vidět ve volné přírodě spoustu zvířat je asi to, proč sem jedete. My navštívili celkem 5 národních parků a pláže na straně Pacifiku i Karibiku.
La Cangreja National Park - vstup 10 USD
První národní park v rámci přesunu ze San José do Queposu (základna k návštěvě dalšího národního parku Manuel Antonio), ke kterému jsme se dostali tou báječnou zkratkou přes hory :) takže nálada a první dojem z Kostariky super! :) Jsme zde jako první auto a od začátku to na nás působí, že tohle opravdu není moc turisticky exponované místo. Celý trail je asi 12 km tam a zpět stejnou cestou. Na konci je vodopád, který může být fajn v období dešťů, ale v období sucha nám to nedávalo smysl, takže jsme se prošli tipuji tak 4 km tam a zpět, osvěžili se v řece a vstřebávali první dojmy toho dusna, vlhkosti a tropické přírody. Upřímně můžu říct, že tento park můžete asi s klidným srdcem přeskočit, pokud vyloženě nepojedete okolo.
chvíli jsem doufal, že je to tukan hned první den :D
Manuel Antonio National Park - vstup 16 USD
Manuel Antonio už je jiné kafe, tohle je totiž nejspíš ten úplně nejnavštěvovanější národní park na Kostarice. V pondělí je park zavřený. My tam byli v úterý hned na otvíračku v 7 ráno a vyplatilo se. Ono kvůli jet lagu stejně vstáváme mezi 3. a 4. ráno :) Parkovacích míst je celkem dost před vstupem, nicméně nečekejte žádné velké oficiální parkoviště. Vše je soukromé a placené. Brzo ráno každopádně parkujeme úplně v pohodě a stojí nás to 5.000 colónů. Vstup platíme v dolarech, platba kartou šla pouze pokud máte VISA. Ve frontě na lístky před námi stojí asi 15 lidí. Před vstupem vám budou kontrolovat batohy a je povolené mít s sebou pouze ovoce nebo sendviče. Tedy naše banánové brambůrky a sušenky letí do koše :) Jsou zde zpevněné chodníčky a jdete asi 1,5 km deštným lesem, než dorazíte k ikonické krásné pláži Playa Manuel Antonio. Přes krátký pruh vegetace dojdete hned k protilehlé pláži Playa Espadilla Sur, která je podobně hezká. Krom ležení na pláži se tady dá chodit kolem dokola kratšími cestami deštným lesem nebo k dalším menším plážím. Jak už jsem naznačil, tak v tomto národním parku sami nebudete, ve většině jsou zde Američané. Jakmile projdete přes vstup, tak je zde jedno občerstvení, kde si ale vychlazené pivo nedáte :) pouze nealko, nějaká ta pizza a sendviče a pár sladkých a slaných věcí.
Cestou na pláž se setkáváme se spoustou opic, zde jsou to malpy kapucínské, anglicky white-faced monkey. Na pláži vám dělají společnost neškodní leguáni, ale pozor si dejte na mývaly, protože ti vám dokážou pěkně probrat batoh, pokud ho necháte bez dozoru. Cestou lesem vidíme také mazamu červenou, což je taková drobnější tropická srnka.
Playa Manuel Antonio
Playa Manuel Antonio
Monteverde Cloud Forest - vstup 25 USD + 5 USD parkování
Za mě asi jeden z největších zážitků. Prostě tropický deštný prales tak, jak si ho představujete. Park se nachází v nadmořské výšce okolo 1.400 metrů, čekejte tedy teploty okolo 20°C (ráno i 14°C) a je zde velká šance, že zmoknete. My měli štěstí :) Jsme zde zase docela brzo ráno, parkujeme na ofiko parkovišti za 5 USD. K samotnému vstupu vás pak doveze dodávka, zpět k parkovišti jsme šli od vstupu pěšky, je to asi 1,5 km. Na výběr je několik různých tras, které se různě protínají a pokud to prolezete tak nějak celé, tak jste na nějakých 8 km. Na jednom konci je vodopád a na tom druhém zase zavěšený most na úrovni korun stromů, odkud máte zajímavý výhled všude okolo. Najednou tady ale může být maximálně 10 lidí, takže na velké zdržování to zas není. Nějaké to selfíčko ale stihnete :) Cestou potkáváme vtipnou rodinku nosálů, ale už jenom ten hustý deštný prales sám o sobě je prostě zážitek jako blázen.
dokonalá džungle
vodopád asi 10 minut od vstupu
zavěšený most na druhé straně parku
rodinka nosálů
Arenal Volcano National Park - vstup 17 USD + termální řeka Tabacon ZDARMA :)
Sem přejíždíme právě z Monteverde. Na mapě to vypadá jako kousek, ale je třeba objet celé jezero Arenal a jsou to zase klasické 3-4 hodiny, než dorazíte do nejběžnější základny pro výlety okolo vulkánu Arenal, tedy městečka La Fortuna. Poslední velká erupce vulkánu byla v roce 1968, nicméně aktivní je neustále, poslední významnější erupce zde byla v roce 2000. Je to jednoznačná dominanta celého okolí, která je po většinu času zahalená do mraků.
Okolo La Fortuny teče termální řeka Tabacon a díky tomu je začátek města obehnaný spa resorty, kde zaplatíte za vstup 50 USD+. Je tady ale jedno kouzelné místo a to Free Natural Hot Springs, tedy prostě ta stejná termální řeka kousek před tím nejpompéznějším 5* resortem Tabacon a to ZDARMA!!! :) Parkujeme zadarmo u silnice kousek od Tabacon resortu a noříme se do té krásně teplé termální řeky a je to prostě fajn. Krom nás je tady jedna rodinka místních a jeden pár. Pokud budete parkovat přímo před Tabacon resortem, tak po vás týpek bude chtít 2.000 colónů za to, že vám pohlídá auto :)
Na vrchol samotného vulkánu Arenal se sice nedostanete, ale okolo něj vede několik pěších tras. My zvolili Arenal 1968 Volcano View and Lava Trails, kde se mimo jiné projdete i kolem lávového pole, právě z erupce z roku 1968. Část trasy jdete lesem a celý okruh měří asi 8 km. Projdete ho v klidu za 2 hodiny. Vrchol vulkánu přes mraky vidět není, což lehce ubírá tomuto výletu na zajímavosti. Pořád ale člověk cítí nějaký respekt k tomu, co se nad vámi tyčí.
krásná krajina po cestě z Monteverde k vulkánu Arenal
jezero Arenal
vulkán Arenal
cestou okolo vulkánu
free hot springs
Cahuita National Park - vstup 5 USD
My přímo v Cahuitě bydleli, takže do parku samotného to bylo pěšky asi 15 minut. Tím hlavním v parku je Playa Blanca - tedy typická karibská pláž s bílým pískem a palmami okolo. Paradoxně přímo asi 5 minut od našeho bydlení je zase Playa Negra, která je opravdu úplně černá tak, jak název napovídá. Vlastně obě pláže jsou fajn, Playa Blanca je ale za mě asi ta nejhezčí pláž, kterou jsme na Kostarice navštívili. Je zde zakázáno šnorchlovat na vlastní pěst a park zavírá ve 4 hodiny odpoledne. Je zde spousta opic, nosálů, mývalů a potkáváme konečně zblízka i jednoho lenochoda. Nepřekvapí, že zůstal úplně ve stejné pozici i při našem návratu z pláže :)
Playa Blanca
konečně lenochod zblízka
bar před vstupem do parku
takřka neviditelný druh tropické žáby
Playa Cedros - Pacifik
Bydleli jsme vlastně hned u ní, klasická divoká pláž na poloostrově Nicoya, pár běhajících psů okolo, kteří jsou ale naprosto neškodní a vypadají jako dobře krmení.
Playa Carillo - Pacifik
Playa Sámara - Pacifik
Playa Conchal - Pacifik
Za mě nejhezčí pláž, kterou jsme na pacifické straně navštívili. Nedá se parkovat přímo u pláže, takže je třeba zastavit v městečku Brasilito a na samotnou pláž Conchal dojdete asi za 15 minut. Parkovali jsme za 2.000 colónů na neoficiálním parkovišti.
Playa Cocles - Karibik
Kousek od turistického Puerto Viejo de Talamanca najdete toto krásnou pláž. Část je se žlutou vlajkou, tedy zde se můžete bez problémů vykoupat, část byla pod červenou vlajkou a ta byla plná surfařů.
Crocodile Bridge a trajekt Puntarenas - Paquera
Abychom se na poloostrov Nicoya dostali co nejrychleji, tak jsme zvolili trajekt z Puntarenas do města Paquera na druhé straně. Cesta trvala zhruba hodinu a půl a jednosměrná cesta stála okolo 13 tisíc colónů (nebo 25 USD). Netřeba bookovat dopředu, odjezdy najdete na internetu a nejdřív dostanete takovou plastovou kartičku s kterou následně jdete k pokladně a zaplatíte. Před samotným trajektem je po cestě Crocodile Bridge, což je most přes řeku Tarcoles, kde jsou k vidění krokodýli.
Vodopád Montezuma
Přímo z Montezumy můžete pěšky bez žádného placeného vstupu dojít až k vodopádu. Leze se přes kameny, část lesem, nic moc když jdete v žabkách, takže doporučuji pevnou obuv. My jsme byli připraveni :) Den před tím, co jsme tam byli my docela dost pršelo, takže voda byla zakalená, lidí se tady sešlo i tak dost. Dá se tady koupat a můžete si doplavat až přímo pod vodopád.
přímo pod vodopádem
Kávová plantáž a pražírna - Café Monteverde
Právě v kopcích okolo Monteverde jsou ideální podmínky na pěstování kávy. My navštívili jednu z několika plantáží a zároveň pražíren po cestě. Dostali jsme šálek super kávy zdarma, poslechli jsme si něco o pěstování a samotném procesu výroby a dvě balení kávy jsme si tady i koupili domů.
čerstvě namletá káva filtrovaná přes plátýnko
Výrobna čokolády a plantáž kakaovníků - Sibu Chocolate San Isidro
Naše poslední zastávka před vrácením auta na letišti San José. Na tomto místě zpracovávají kakaové boby i z místní plantáže, je zde restaurace a taky malý obchůdek, kde si místní čokoládu můžete zakoupit. Při vstupu do restaurace dostanete jako pozornost malý šálek horké čokolády :)
výhledy po cestě
horká čokoláda na uvítanou
Jídlo
Kostarická kuchyně je docela jednoduchá a hlavní základ tvoří především fazole a rýže. Ty se objevují na menu od snídaně po večeři. Někde jsem četl, že kostarická kuchyně je vlastně taková domácká, poctivá a to to vystihuje nejvíc. Žádné barevné Mexiko, prostě poctivá domácí kuchyně.
Národní jídlo je Casado, což je mix rýže, červených nebo černých fazolí, salátu, častokrát pečeného nebo smaženého banánu a libovolného masa. Ochutnali jsme asi 5 různých verzí. Jednou s rybou, s hovězím, s kuřecím masem v rajčatové omáčce nebo prostě s kuřecím stehnem...Přiznávám, že asi po týdnu jsme si zašli na pizzu :D Ale pak jsme na Casado zase dostali znova chuť.
„Nejlepší Casado dostanete v malých venkovních restauracích a bistrech, které se jmenují Soda, kde vám často dělají společnost místní. Cena je většinou od 2.500-3.500 colónů. K pití si dejte jeden z přírodních drinků z tamarindu, guanabany , maracuji nebo toho ovoce, co je zrovna v nabídce.“
Jídlo na Kostarice ale není jenom Casado. Jeho lehká obměna je Gallo Pinto, které se podává na snídani. Je to vlastně zase typicky mix rýže a fazolí, k tomu vajíčko, rajče, občas avokádo nebo smažený banán. Právě ze zeleného banánu se připravuje další typické jídlo a to Patacones, což není nic jiného než osmažený rozmačkaný zelený banán. Patacones si můžete dát na sladko ale také na slano. Na karibské straně se více objevují také ryby a mořské plody. Častější je také Ceviche, tedy syrové kousky ryby marinované ve šťáve z citrusů, čili papriček, rajčat a cibule. Ceviche je sice původem z Peru, ale koho to zajímá :) v Cahuitě bylo v restauraci El Cangrejo Loco de Cahuita skvělé!
Část poloostrova Nicoya (tam, kde jsme projížděli těmi pár brody) je jedním z 5 míst na světě, které označuje ve své knize spisovatel a cestovatel Dan Buettner jako takzvané modré zóny. Jedná se o místa, kde je vysoká koncentrace lidí, kteří se dožívají více než 100 let. Tato část poloostrova je minimálně turisticky navštěvovaná a lidé zde žijí hlavně ze zemědělství. Kromě přirozeného pohybu má na tuto dlouhověkost pravděpodobně vliv i strava místních lidí. Tu představují většinou kukuřičné tortilly, fazole, rýže, ovoce a čas od času živočišné produkty z vlastního chovu (hovězí, kuřecí, vejce).
Casado s rybou
Casado s kuřecím v omáčce
smažené kuře (Pollo frito)
netradiční tacos
smoothie z maracuji
grilovaná mahi mahi na karibské straně
Ubytování a rozpočet
Tak jako asi všude se dá na Kostarice bydlet levně i sakra draze. Pořád zde ale budou ceny vyšší, než třeba v sousedních státech. To především díky množství turistů, hlavně z USA. My měli vše zarezervované dopředu přes Booking a jedno bydlení na 4 noci v Cahuitě přes Airbnb. Bydleli jsme od 600 Kč/pokoj/noc se snídaní až po dražší hotel v Tamarindu, který stál přes 3 tisíce na noc. Takže bych řekl, že v rámci našeho rozpočtu to je takový střed. Nicméně bydlení je na výběr opravdu hodně a není problém vybrat ani když se přikláníte více té low-cost nebo high-end variantě.
Rozpočet
letenky - 12.500 Kč/osoba s odbaveným 23 kg zavazadlem
ubytování - cca 25.000 Kč/2 osoby
půjčení auta - 12.400 Kč
benzín - 2.200 Kč (3x tankování)
parkování Mnichov - 1.500 Kč/14 dní
celkem s veškerou útratou, pojištěním atd. jsme na částce cca 45.000 Kč/osobu.
Návrat do ČR až napodruhé...
Jak už jsem naznačil na začátku, tak jsme se do Mnichova a následně do ČR měli vrátit v pondělí 10.2., tedy den poté, co se severem Evropy prohnala bouře Sabine (nebo Ciara, jak chcete). Do Amsterdamu jsme, i přes několik zvracejících lidí při přistání, ještě doletěli. Následný pohled na tabuli byl ale dost jednoznačný, takže cancelled skoro všude, což se dalo čekat. Strávili jsme tedy asi 4 hodiny ve třech různých frontách na letišti, protože máme sice nafasované vouchery na hotel a jídlo, ale automaticky nás přebookovali na let do Mnichova s přestupem ve Frankfurtu a přitom jsme mohli letět přímo s KLM bez přestupu a být v Mnichově ještě o 10 minut dříve. Na tento let se tedy snažíme dostat a po těch 4 hodinách se nám to daří :) Jedeme UBEREM asi hodinu do přiděleného NH hotelu, který je někde mezi Amsterdamem a Rotterdamem. Rozesíláme pár smsek rodině a do práce, že teda další den úplně nedorazíme a skoro hned usínáme. Snídaně super a v 11 hodin už jedeme busem na letiště, odlet ve 20:35. Používáme voucher na 15 EUR na jídlo a kupujeme si přes Dragonpass za 10 USD v akci vstup do lounge :) (P.S. díky za tu akci - použito už 2x!). Za propadlé parkování platíme !137 EUR! (na 14 dní to stálo 60 EUR...) a aspoň to se teď aspoň snažíme z KLM dostat zpět. Za ten UBER jsem to dostal zpět hned.
závěrečná fotka ze salónku :)
Jak se ti cestopis líbil?
Forty procestoval 24 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 3 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Skvělý cestopis. Jeli jsme částečně po stejné trase a vše jsme prožili a viděli podobně. Jen za mě, resort Tabacón Hot Springs fakt stojí za návštěvu. :-) Díky!
Díky Petře ;) jo Tabacon vypadá skvěle, pro mě aspoň z fotek :) my měli v La Fortuna jenom jeden celý den, takže mě přišla škoda to strávit v resortu...na druhou stranu jsme třeba zbytečně draze bydleli v Tamarindu, které bych teď znova klidně přeskočil a mohli jsme mít o den víc na trochu toho luxusu, třeba právě v tom Tabaconu
Skvělý cestopis!! Četla jsem ho jedním dechem, a to nejen proto, že mám Kostariku na mušce, ale hlavně proto, že tohle je prostě CESTOPIS - praktický průvodce a inspirace v jednom. Krásné fotky, praktický, jasný a přehledný text. Díky za něj (a za hromadu práce, která za ním stojí) a těším se na další. Kam to bude? :)
Jinak cena vína a rumu je tristní!! :D :D
díky za pochvalu :) hezky se to čte...
Letos už toho asi moc nesepíšu, 5 týdnů dovolené moc podobných cest v jednom roce nedovoluje :) ale těším se třeba na Bilbao v září