La Palma - vánoční La Isla Bonita
Šest dní na La Palmě, klidném a pohodovém ostrově, strávené u moře, v horách i návštěvou měst
Cestopis z roku 2019 napsal Tesna
Do pětice všeho kanárského
Poté, co jsme během let projeli čtyři největší a také nejznámější Kanárské ostrovy, rozhodli jsme se loni, že zkusíme i ten „pátý vzadu“ – La Palmu. Jde o ten největší ze čtyř zbývajících menších ostrovů, které rozhodně nejsou tak turisticky známé.
A upřímně, tím zásadním podnětem pro tuto cestu byla skutečnost, že se mi podařilo objevit způsob, jak se na tento ostrov vcelku levně dopravit. Ano, často jsou v nabídce akční letenky z pro nás z Moravy se zavřenýma očima jakž takž dostupného Berlína, ale my jsme chtěli využít pro naši návštěvu hlavní sezonu - vánoční čas tak, jak je naším už téměř pravidelným zvykem po několik let. Tzn. čas, kdy jsou letenky ovšem logicky výrazně dražší než v nějakou mimosezonu.
Je nabaleno
Řešení je totiž celkem jednoduché. Mezi jednotlivými ostrovy dnes zajištují spojení i dvě místní letecké společnosti (Binter a Canary Fly), kdy včas koupené letenky začínají pro nerezidenty na vstřícných 20 EUR bez daně za jednosměrný let včetně příručního i odbaveného zavazadla. Volíme tedy v prvé řadě co nejvýhodnější hlavní lety, což obvykle vychází na Tenerife a následně dokupujeme ty místní přískoky. Vzhledem k tomu, že La Palma je výrazně menší než ty čtyři větší ostrovy, necháváme si na ni 6 dní a ubytování volíme v apartmánu s polopenzí v jediném větším místním turistickém středisku Los Cancajos na východním pobřeží, které leží kousek od letiště, pár kilometrů jižně od hlavního města Santa Cruz de la Palma.
Po dvoudenním pobytu na jižním pobřeží Tenerife tak po obědě vyrážíme na letiště, odkud jednou denně létá přímý let Binteru na La Palmu. Jedná se o jediné spojení z jižního letiště, protože všechny ostatní lety, a je jich přes 20 denně, létá ze severního letiště. Při check-inu nám zabavují naše příručáky na kolečkách, protože místní dvouvrtuláky mají na palubě menší a omezené schránky na zavazadla než větší letadla, a náš let je vcelku vytížený. Letadla tu fungují jako místní doprava, takže letenky jsou bez místenek a během letu dostáváme trochu vody a musli tyčinku. Ostatně let trvá jen asi 30 minut.
Turisticky rušný jih Tenerife ....
... a majestátní Teide
První seznámení
Je pěkné počasí, takže nejprve můžeme sledovat turisticky rušné jihozápadní pobřeží, útesy Los Gigantos a především masív sopky El Teide. Po chvíli si zase z výšky prohlédneme La Gomeru a po pár minutách přistáváme na moderním letišti na La Palmě, kde naše letadélko působí na ranveji směšně. Stejně tak nás, pár desíkek cestujících, se zcela ztrácí ve velké a touto dobou téměř prázdné letištní hale. Scházíme do přízemí patrového parkoviště, kde si máme vyzvednout auto. Nejsou zde žádné oficiální stánky, všechny půjčovny to zde řeší pomocí pár pultů a auta přiváží přímo na smluvený čas. Fasujeme Daciu Sandero a odjíždíme do asi 2 kilometry vzdáleného Los Cancajos, což je několik bloků apartmánových komplexů a hotelů na pobřeží. Ubytování máme v komplexu La Caleta ve standardním apartmánu. Na místě lze i bez problémů zaparkovat přímo na ulici nebo přilehlém parkovišti. Vítá nás výhled na vnitroblok s bazénem i na moře s Tenerife a dominující Teidou v pozadí.
Los Cancajos - hlavní třída
Modrá je dobrá
Jdeme na prvotní průzkum a pořídit nějaké zásoby tekutin pro další pobyt a zbytek slunečného prosincového odpoledne trávíme až do soumraku u moře na opuštěné vyhlídce pod hotelem. Pozorujeme odlétající letadla, podle kterých si pak můžeme celý pobyt řídit hodinky – v celou Binter, o čtvrt Canary. Občas se mezi lokální linky vklíní i větší charterový Airbus.
Vzhůru do hor
Druhý den ráno, po snídani na terase restaurace s výhledem na Tenerife, využíváme nádherného počasí a vyrážíme autem na nejvyšší bod ostrova. La Palma je vulkanický ostrov a tvoří jej jedna velká kaldera. A právě na její vrchol, který leží ve výšce 2.426 m n.m. míříme. Nejprve se ovšem krátce zastavíme na vyhlídce nad Los Cancajos s nádherným výhledem na toto středisko, hlavní město i letiště, které posazené mezi horami a mořem odtud vypadá jak destroyer z Hvězdných válek.
Los Cancajos
Projíždíme hlavním městem, ale bohužel, krásné nábřeží s přilehlou písčitou pláží je momentálně v rekonstrukci. Dál už odbočujeme do kopce a desítkami zatáček stoupáme po svazích kráteru na jeho horní hranu, každou chvíli zastavujeme a fotíme, mj. z mraků koukající Teidu. Na horní hraně kráteru je místo, kde je naprosto úchvatný výhled na obě strany cesty, vně i dovnitř kráteru.
Výhled na Tenerife
Sever ostrova
Pohled do kráteru
Hvězdám na dosah
Pokračujeme dále na sever, kde pak odbočujeme z hlavní cesty k nejvyššímu bodu kráteru – Rogue de Los Muchachos. Cesta k němu vede kolem několika astronomických observatoří a obrovských zrcadel, které ve zdejší skalnaté krajině opět působí jako z Hvězdných válek. Vznikly zde díky extrémně čistému vzduchu a minimálnímu světelnému smogu. Parkoviště na vrcholu je přeplněné, takže parkujeme o něco níže. Vydáváme se na menší túru po vrcholové stezce. A i když na informačních tabulích jsou fotky se sněhovou pokrývkou i my cestou k vrcholu mijeli sněžný pluh, nám počasí přeje. Je slunečno, prosinec, 2.500 metrů vysoko a zde je luxusních 16 stupňů.
Na vrcholu
Observatoře na vrcholu
A zrcadla
Cestou dolů se pak ještě zastavujeme u obrovských zrcadel, jejichž účelem je sledovat částice z vesmíru. Míjíme stavbu nového turistického informačního centra a desítkami zatáček v nádherném borovicovém lese klesáme na severní část ostrova. Zde jsou k vidění místní vinice v prudkých svazích a kolem cesty je spousta nádherných vyhlídek. Jak pokračujeme na jih, otevře se nádherná vyhlídka i na hraně dlouhé průrvy krátera. Na jejím konci na pobřeží leží menší rušné turistické středisko Puerto de Tazacorte s pláží s černým vulkanickým pískem. Zde chytáme sluneční paprsky až do západu slunce a poté se po dni plném nezapomenutelných dojmů vracíme páteřní silnicí přes střed ostrova na ubytování. Ta má tu zvláštnost, že centrální hřeben překonává dvěma jednosměrnými tunely. Ten směrem na východ je novější, delší a níže položený. Opačným směrem, na západ, se jede starším, kratším a několik set metrů výše položeným tunelem.
Tazacorte
Místní černá pláž
Santa Cruz
Třetí den na La Palmě máme jako pohodově-odpočinkový, takže nejprve chytáme sluneční paprsky u bazénu. Je skutečně velmi teplý prosinec a rtuť teploměru občas atakuje až 28 ve stínu. Po obědě odjíždíme na prohlídku do nedalekého hlavního města. Po den staré zkušenosti s rozkopaným nábřežím, kvůli kterému zde také panuje zmatek s parkováním, necháváme auto ještě před městem, naproti přístavu, kde zastavují i velké výletní lodě. Do města je to kousek pěšky, ostatně samotné město je velké asi jako běžné naše okresní město.
V centru
Obchodní třída
Procházíme živou pěší zonou ve středu města, kterou tvoří několik souběžných ulic plných obchodů, barů a restaurací. Na severním konci je lodní muzeum, stylově umístěné v replice Kolumbovy lodě Santa Maria. Kousek nad ní je ještě imitace pevnosti s výhledem na město. To je pěkně vánočně vyzdobené, ale teploty i večer přes 20 stupňů rozhodně toto období neevokují. Na nábřeží nacházíme několik domů s balkony, jejichž fotografii naleznete snad všude tam, kde se píše o La Palmě. A také zjišťujeme, že je nelze vyfotit o moc jinak, než jak vypadají všechny oficiální fotky. Nakonec zapadneme na dvě piva do nějakého místního baru v boční uličce a až za světla se po asi dvaapůl kilometru dlouhé „dálnici“, jediné čtyřproudovce na ostrově, vracíme do Los Cancajos.
Imitace pevnosti
Replika Santa Marie
A typické balkony
Rovnou do kráteru
Čtvrtý den, poslední den roku 2019, máme v plánu jednu z „povinných“ atrakcí ostrova, výjezd na vyhlídku La Cumbrecita uvnitř krátera. Zvláštností je zde to, že kvůli velmi omezené kapacitě místního malého parkoviště je potřeba si vjezd dopředu na potřebný čas i délku pobytu rezervovat na webu, popř. přímo v turistických centrech i jinde na La Palmě. Vyrážíme s časovou rezervou, takže máme i půlhodinu na informační centrum u odbočky, kde je spousta informací o vzniku ostrova, jeho geomorfologii, floře i fauně. Dominantou je velký plastický model ostrova.
Je pár minut o poledne, takže sedáme do auta a pokračujeme k vyhlídce. Asi dnes není úplně „vyprodáno“, protože paní u závory naše papírové povolení ani nekontroluje a s úsměvem nás pouští dál. Stoupáme asi 5 minut úzkou asfaltkou uprostřed nádherného borovicového lesa až na hranu kráteru, kde je parkovištěpro max. 20 aut. Těch tu ale jen pár. Z parkoviště vede několik značených turistických stezek a okruhů s různou délkou, některé z těch delších v této době zavřené.
Drsné vnitrozemí
s nádhernými výhledy
My máme rezervovánu jen hodinu a míříme pohodovovou, asi kilometr dlouhou procházkou po vrstevnici, na vyhlídku Lomo de las Chozas. Opět máme štěstí na počasí, je slunečno a nádherné výhledy. Cestou potkáváme pouze pár dalších návštěvníků a na jejím konci na vyhlídce se nám otevírají parádní výhledy na vnitřek kráteru.
Uvnitř kráteru
Poté se vydáváme boční cestou LP-301 přes hřeben na východní stranu ostrova, kde mj. míjíme směrovník s největší kilometráží, co jsme kdy viděli. Míří totiž na Polárku. Pokračujeme na jih do Los Canarios. Zde se totiž nalézá vulkán San Antonio. Vstup je placený a v informačním centru je spousta zajímavých informací o vulkánech, vulkanologii a je možné sledovat i seismickou aktivitu po světě. Jsou zde i záběry z posledních erupcí ze 70. let, kdy láva pryštěla ze země nedaleko odtud a kolem vzniklých kráterů dnes vedou turistické chodníky. Lákadlem je samozřejmě samotný kráter San Antonio, který lze zhruba z poloviny obejít a ze kterého je parádní výhled na západní pobřeží ostrova.
Tak tuhle trasu dnes nestihneme ...
Výhled z kráteru San Antonio
Co je nad zlato? Přece sůl ...
Protože je do večera ještě dost času, sjíždíme lávovými poli dolů k pobřeží, kde se na jižním cípu ostrova nachází dva majáky. A kousek od nich jsou na pobřeží stále funkční saliny. Ty si v klidu obcházíme a sledujeme měnící se barvu slaných jezírek tak, jak v nich ubývá vody a stoupá koncentrace soli. U těch posledních, s nejvyšší koncentrací, jsou hromady kamenně tvrdé soli.
Dva majáky na jihu
Saliny
To není sníh
Při večerním návratu na pokoj nalézáme silvestrovský pozdrav od hotelu – láhev šampusu a čokoládu. Po večeři pak s patřičnou výbavou a dostatečnými zásobami vyrážíme do víru s očekáváním silvestrovských oslav. Ty zde bohužel ve srovnání s těmi českými nejsou bůhvíjaké. Na vyhlídce nad pláží s výhledem na hlavní město a široké okolí sledujeme s desítkami dalších turistů pouze pár menších půlnočních ohňostrojů či ojedinělých rachejtlí. Vše naštěstí zachraňuje excelentní ohňostroj z vedlejšího velkého hotelu H10, takže vstup do nového roku je takový, na jaký jsme zvyklí.
Silvestrovský pozdrav
Nový rok
Nový rok začínáme stylově – trávíme jej u bazénu a pak na zatím poloprázdné místní pláži, která se chlubí prestižní modrou vlajkou. Na koupání to samozřejmě není, ale na první leden slunce peče solidně.
Za nejkrásnější pláží
Poslední celý den na La Palmě je opět cestovatelský - po snídani sedáme do auta, objíždíme hlavní město obchvatem vedeném v tunelech a míříme k nejvyhlášenější pláži na La Palmě – Playa de Nogales. Dostat se k ní není až tak jednoduché, úzká a ještě užší cesta ze San Juan je jen začátek. Z parkoviště na konci cesty pak následuje chodník po kraji útesů, kde člověk může sledovat pestré barevné vrstvy vulkanických vyvřelin.
Playa de Nogales
a chodník k ní
Aspoň kousek slunce
Pestrá barevná paleta vyvřelin
Samotná pláž, samozřejmě s černým sopečným pískem, schovaná pod vysokým útesem, je v tuto roční dobu kvůli své orientaci převážně ve stínu, takže až na jejím konci nalézáme kousek sluníčka. Je nás tu opět jen pár, takže si vychutnáváme ten neskutečný klid.
Model města
Los Llanos de Aridane
Poté se přesunujeme do druhého většího města na ostrově, Los Llanos de Aridane, které leží na slunečné náhorní planině na západě ostrova. Jde o velmi pěkné město s malebným starým centrem a uličkami s původními domky, na které pak navazují bloky modernější zástavby. Je slunečné odpoledne, takže město působí naprosto pohodově až ospale. Zaujme nás i cca. desetimetrový betlém, model starého města. My si dáváme něco na osvěžení v jedné z četných zahrádek a jakmile se slunce schová za domy, pomalu míříme poloprázdnými ulicemi k autu a jedeme strávit zbytek odpoledne opět na pláž do nedalekého Tazacorte. Večer se ještě zastavíme na procházku vyzdobeným hlavním městem, kde to v centru stále žije.
Vánoční teploty
Ráno po snídani vyklízíme apartmán a pár hodin do odletu trávíme na pláži likvidací posledních vzorků třetinek místního piva. Poté na letišti vracíme auto, kdy si pro něj zase na čas přijíždí pracovník půjčovny. My tam jsme o něco dříve, takže necháváme klíče na sedadle. Při check-inu nám paní nechává i kufry na kolečkách, takže je jasné, že zpáteční let bude poloprázdný. Při něm máme šanci si prohlédnout Teidu z druhé strany, ze severu, protože náš let směřuje na letiště Tenerife sever. Před letištěm sedáme do kloubového autobusu, který nás za pár eur odváží do Santa Cruz, čímž zakončujeme naše putování po La Palmě.
Pobřežní promenáda
Pláž v Los Cancajos
Při putování autem po La Palmě počítejte s tím, že je kvůli hornaté geografii ostrova pomalejší. Najít kousek rovné cesty a zároveň po rovině je zde pomalu jak výhra ve sportce, protože svižnější provoz je pouze mezi letištěm a hlavním městem, kde je dokonce i krátký kousek dálnice. Když vyrazíte dál, tak je to spíš jako 300 zatáček Gustava Havla, nahoru dolů, při přejezdu přes vrchol kráteru dokonce několikrát v jeden den. Takže si užije řidič i spolujezdci, jen se jim nesmí dělat v autě moc blbě. Cena benzínu je zde proti hlavním ostrovům asi o 0,15 EUR za litr vyšší.
Setkání po letech
Místní pivo ...
... a ještě jedno
A celkový dojem? I La Palma je tak jako každý z Kanárských ostrovů zase úplně jiná. Ne nadarmo ji totiž místní nazývají La Isla Bonita – nádherný ostrov. Protože ač je podobně jako ty ostatní vulkanického původu, je celá zelená tak, jak je pokryta kilometry borovicových lesů. Hlavní sopečný kráter i hřeben směřující od něj na jih, posetý desítkami menších vulkánů, nabízí spoustu turistických tras. Proti rušným Tenerife a Gran Canarii jde také o ostrov výrazně méně zalidněn a i počet turistů je o řád níže, takže pobyt zde je poklidný, pohodový, po delším čase možná až nudný. Až na Los Cancajos zde nejsou typické velké ubytovací kapacity, takže ostrov si stále zachovává svou autenticitu a svůj přirozený charakter. Podobně jako na jiných Kanárských ostrovech je zde turismus na vysoké úrovni, turistické stezky i všechny zajímavosti jsou dobře značené, cesty lemují moderní kamenné odpočívky s parádními výhledy.
Takže zase někdy příště
Jak se ti cestopis líbil?
Tesna procestoval 26 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Střední Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 44 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil9 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Tak o tento krásný ostrov nás letos v březnu připravil Covid19. Bylo by to již potřetí, tentokrát to nevyšlo , ale letenky jsme přeložili na březen 2021 - uvidíme. Máme poměrně dostupný Berlín a tím pádem přímé lety. Při našem první pobytu jsme volili rovněž apartmán v La Caleta prostřednictvím Booking.com. Poprvé po desítkách rezervací tato nevyšla, nějaký zádrhel v propojení rezervačních systémů. Za původní cenu jsme však dostali ubytování v Haciendě San Jorge, kde byla cena 2x vyšší.
Na Tenerife jsme byli 1x a o návratu již neuvažujeme. Na náš vkus příliš mnoho turistického průmyslu. La Palmu jsme si oblíbili pro její rozmanitost a zatím i mnohem větší turistický klid.
Pro turisty, kteří rádi objevují, je týden málo. Děkuji za cestopis, díky kterému jsem oživil krásné vzpomínky.
Tak o tento krásný ostrov nás letos v březnu připravil Covid19. Bylo by to již potřetí, tentokrát to nevyšlo , ale letenky jsme přeložili na březen 2021 - uvidíme. Máme poměrně dostupný Berlín a tím pádem přímé lety. Při našem první pobytu jsme volili rovněž apartmán v La Caleta prostřednictvím Booking.com. Poprvé po desítkách rezervací tato nevyšla, nějaký zádrhel v propojení rezervačních systémů. Za původní cenu jsme však dostali ubytování v Haciendě San Jorge, kde byla cena 2x vyšší.
Na Tenerife jsme byli 1x a o návratu již neuvažujeme. Na náš vkus příliš mnoho turistického průmyslu. La Palmu jsme si oblíbili pro její rozmanitost a zatím i mnohem větší turistický klid.
Pro turisty, kteří rádi objevují, je týden málo. Děkuji za cestopis, díky kterému jsem oživil krásné vzpomínky.
Pěkně sepsáno, na La Palmě tolik lidí nebylo, tak se to může někomu hodit a i přes komplikovanější dopravu stojí ostrov rozhodně za návštěvu. Příroda je zde nádherná a ta hornatost, vzhledem k ploše ostrova je impozantní, také se mi tam hodně líbilo.
Mimochodem v prosinci 2019 jsem byl na ostrově El Hierro a koupat v oceánu se dalo každý den. Tento ostrov zkuste příští prosinec, je to taková kombinace, sopky jako na Lanzarote, vavřínové lesy jako na Gomeře, spousta luxusních vyhlídek, lesů a skoro žádní turisté, maximálně Španělé.
Doprava asi nejlépe z letiště Tenerife Norte.
Pěkně sepsáno, na La Palmě tolik lidí nebylo, tak se to může někomu hodit a i přes komplikovanější dopravu stojí ostrov rozhodně za návštěvu. Příroda je zde nádherná a ta hornatost, vzhledem k ploše ostrova je impozantní, také se mi tam hodně líbilo.
Mimochodem v prosinci 2019 jsem byl na ostrově El Hierro a koupat v oceánu se dalo každý den. Tento ostrov zkuste příští prosinec, je to taková kombinace, sopky jako na Lanzarote, vavřínové lesy jako na Gomeře, spousta luxusních vyhlídek, lesů a skoro žádní turisté, maximálně Španělé.
Doprava asi nejlépe z letiště Tenerife Norte.
Tak na El Hierro už na vánoce letenky máme :-) Tam z TFN, zpět na LPA. Každý let opět za velmi solidních 27 EUR, takže takový vánoční trojboj. I na La Palmě se dalo samozřejmě koupat každý den, ale v kontextu jiných projetých destinací už do vody, která má 17 stupňů, lezu maximálně po kolena :-)
Tak na El Hierro už na vánoce letenky máme :-) Tam z TFN, zpět na LPA. Každý let opět za velmi solidních 27 EUR, takže takový vánoční trojboj. I na La Palmě se dalo samozřejmě koupat každý den, ale v kontextu jiných projetých destinací už do vody, která má 17 stupňů, lezu maximálně po kolena :-)
Fakt? Skvělá volba. Tak to budete nadšeni, jinak mých pár postřehů z El Hierra v prosinci zde:
Fakt? Skvělá volba. Tak to budete nadšeni, jinak mých pár postřehů z El Hierra v prosinci zde:
Díky! To byl jeden z prvních podkladů, co jsem skouknul :-) A ubytko mám jen o 30 metrů vedle, přímo na nábřeží. A jinak obecně, já nejčastěji pro půjčení auta používám Pluscar, proti Cicar mají ceny až o 1/3 nižší, už několikrát jsme měli auto za 10é na den s plným pojištěním.
Díky! To byl jeden z prvních podkladů, co jsem skouknul :-) A ubytko mám jen o 30 metrů vedle, přímo na nábřeží. A jinak obecně, já nejčastěji pro půjčení auta používám Pluscar, proti Cicar mají ceny až o 1/3 nižší, už několikrát jsme měli auto za 10é na den s plným pojištěním.
Parádně sepsané, hned bych vyrazila :-) Jen škoda, že se mi fotky zobrazují rozmazaně. Nevím, jestli je to mým připojením, nebo je chyba jinde?
Parádně sepsané, hned bych vyrazila :-) Jen škoda, že se mi fotky zobrazují rozmazaně. Nevím, jestli je to mým připojením, nebo je chyba jinde?
Bohužel, cestopisy se chovají v každém prohlížeči v PC jinak. V Exploreru jsou často rozmazané nebo stranově deformované, u mne pomáhá si měnit/maximalizovat velikost hlavního okna. Lepší je používat Google Chrome, tam to funguje OK a hlavně jde rozkliknout galerii fotek. V mobilu obecně OK.
Bohužel, cestopisy se chovají v každém prohlížeči v PC jinak. V Exploreru jsou často rozmazané nebo stranově deformované, u mne pomáhá si měnit/maximalizovat velikost hlavního okna. Lepší je používat Google Chrome, tam to funguje OK a hlavně jde rozkliknout galerii fotek. V mobilu obecně OK.
jasně, tak to mám smolíka, protože nám naši super ajťáci na pracovních počítačích tolerují jen explorer (z nějakého záhadného důvodu). Ne že bych se teda v práci flákala...
jasně, tak to mám smolíka, protože nám naši super ajťáci na pracovních počítačích tolerují jen explorer (z nějakého záhadného důvodu). Ne že bych se teda v práci flákala...
Pěkný a inspirativní článek. Díky. Jen bych upravil ten kráter...
https://www.pravidla.cz/hledej/?qr=kr%E1ter
Pěkný a inspirativní článek. Díky. Jen bych upravil ten kráter...
https://www.pravidla.cz/hledej/?qr=kr%E1ter