Malajsie a Borneo
14denní dovolená na Borneu a kolem Kuala Lumpur se zastávkou v Abu Dhabi
Cestopis z roku 2025 napsal Martin Bartoš
Dlouho jsem vymýšlel kam do Asie v září. Díky letenkám od Etihad z Mnichova padla volba na Malajsii. Kuala Lumpur byl na mém seznamu už dlouho. Poté ale přišlo dilema kam odtud dál. Nejdřív se nabízelo východní pobřeží a válení na ostrovech. Poté mě ale oslnila trošku aktivnější varianta tripu po severu Bornea.
Cestu s Etihad si opět nemůžu vynachválit. Výborné jídlo, přestup na půli cesty a hlavně všechno bez problémů. I když jsem musel z osobních důvodů měnit termín a komunikace s podporou trochu pokulhávala, tak za tu cenu to opravdu nemá konkurenci. Tady to tedy bylo 15 000 na osobu, ale v lednu letím stejnou trasu akorát z Vídně a to pouze za 13 000!
KUALA LUMPUR
Do Kuala Lumpur jsme dorazili kolem 9 večer a vzali jsme si Grab přímo na ubytování. Cenově to vyšlo lépe než místní KLIA Express, který za mě je poměrně drahý a nevyplatí se pokud zrovna nejedete solo. Cesta trvala kolem hodiny, a už z dálky nás uchvacovali mrakodrapy.
Ubytování jsme zvolili v té vyšší cenové kategorii (asi jako hotel v Česku) a měli jsme výhled, ze kterého padala brada. Z postele jsme koukali přímo na Petronas towers. Okamžitě jsme vyrazili do ulic. Časový posun nebyl vůbec problém, protože tady se žije dlouho do noci. V 7-11 jsme si koupili něco studeného k pití a také něco málo k snídani, jelikož jsme měli v plánu vstávat brzo. Prošli jsme se po KLCC a skočili si na půlnoční snack. Když jsme se vrátili na ubytování jsme zjistili, že nefungují zásuvky. Napsal jsem ubytování a nečekal jsem reakci dřív než ráno. K mému překvapení byla reakce okamžitá a v 1 ráno nám hned někoho poslali, kdo problém do 15 minut vyřešil.
Výhled ze střešního bazénu
Petronas z KLCC parku
Výhled z postele
Brzo ráno jsme vstávali, aby jsme byli již v 7 ráno na Batu caves. Chtěli jsme tam být hned na otvíračku, dokud se tam nenahrnou davy turistů. A stálo to za to. Když jsme tam přijeli, bylo tam opravdu prázdno. Lidi bychom zvládni napočítat na prstech. Zlatá socha je opravdu úchvatná... a barevné schody k tomu dodávají jedinečnost. Není divu, že je to instagramový hit. Vylezli jsme i nahoru do jeskyně, kde jsou hinduistické chrámy, ale tam už to tak impozantní nebylo. Spíš mě překvapil počet odpadků. Celkově bylo hezké to vidět, ale je to klasický insta spot. Vyfotit a jít dál. Když si představím, se tu brodit davy jak to občas odpoledne bývá, tak bych asi nadšený nebyl.
Při odchodu směrem k metru jsme narazili na naše první a rozhodně ne poslední opice. Ty se teprve probírali a slézali ze stromů. Dostávali tady od místních pracovníků snídani v podobě banánů. Malé opičky měli po ránu hodně energie a skákali všude kolem.
Snídající opice
Opice vyhání holuby z drátů
Batu caves
Odtud jsme pokračovali do centra k Merdeka Square. Procházeli jsme se po centru směrem k Petaling Street. Hlavním stresem pro nás bylo, že jsme měli problém najít fungující směnárnu. To se nám nakonec vůbec nepovedlo. Když už byla otevřená, tak nám bylo řečeno, že buď peníze dopoledne ještě nemají, nebo že už vůbec nesměňují.
Petaling Street je vyhlášená ulice v čínské čtvrti, známá pro svůj street food. My přišli těsně před polednem, což znamenalo, že většina stánků se teprve připravovala, ale našli jsme místní hawker centrum, kde jsme si dali ledovou kávu kopi susu. Místní specialita s kondenzovaným mlékem, která je opravdu skvělá. Placení se mi povedlo pomocí Grab Pay. Spousta stánků i obchodů přímá platby právě pomocí různých aplikací a QR kódů. Grab Pay fungoval, ale často se mi stalo, že transakce neprošla. Když jsme si objednávali čínské knedlíčky, tak stávkovala úplně. Naštěstí jsou místní lidé neuvěřitelně milí a ochotní. Když viděli, že se mi to stále nedaří, vzali mi i dolary.
Kousek od Petaling street se po několika hodinách hledání povedlo najít funkční směnárnu a konečně se nám podařilo vyměnit nějaké peníze. S ohlédnutím, jsme měl vyměnit daleko víc. Na Borneu jsme již funkční směnárnu nenašli (teda nějakou s normálním kurzem). Pokud jedete do Malajsie tak doporučuji spíše si peníze vybrat z bankomatu, zvláště pokud máte nějakou cestovní kartu.
Čínský chrám
Prázdné ulice v centru
Merdeka 188
Odpoledne jsme strávili na hotelu zničeni z časového posunu. Po chvilkovém šlofíku jsme se váleli u bazénu a vymýšleli program na večer. Nakonec jsme našli michelinskou, thajskou restauraci kousek od KL Tower. Výborná večeře pro 2, čerství kokos, 2 koktejli a to vše pouze za cca 500 korun. Pár minut pěšky odtud jsme měli vyhlídnutý Helipad bar. Přes den zde přistávají vrtulníky a večer se to mění na střešní bar. Zaplatíte si vstup, ve kterém jsou zahrnuty 2 drinky. Potom už můžete sedět jak dlouho chcete a dát si další drinky. Výhled odtud je naprosto neskutečný a kvalita nápojů je taky super. Zbytek večera jsme strávili kolem Petronas a brzo spát, jelikož jsme ráno odlétali na Borneo
opice u KL tower
večeře v michelinské restauraci
Helipad Bar
Helipad bar
fontány v KLCC parku
BORNEO
Z Kuala Lumpur jsme letěli s Malaysian Airlines do Sandakanu. Určitě doporučuju spíš než AirAsia. Po Malajsii mají super ceny a za ty peníze je to sakra hodně muziky. Všechno na čas, super milý personál, wifi, filmy a úžasné jídlo. Asi nejlepší zážitek v letadle v poměru cena/výkon.
Odtud většina lidí míří rovnou do Sepiloku, kde se nachází parky a hlavně orangutaní stanice. My jsme zvolili jiný plán a to ten, že jsme zůstali na okraji města směrem právě k Sepiloku. Byli jsme jak na hotelu, tak v okolních parcích a restauracích jediní turisté. Všichni ostatní byli Malajsané. I když angličtina tu nebyla na takové úrovni jako v turistických hotspotech, tak stejně jsme nenarazili na nikoho, kdo by neuměl. Jídlo v okolních restauracích bylo vynikající a poprvé v životě se mi stalo, že jsem se v restauraci zeptal, jestli mají pivo a holčina nevěděla, co to je. I poté když jsme šli do 7-11 pro pár dobrot na večer, tak všechno pivo bylo v odstrčené lednici přikryté černou plachtou, aby náhodou nekazilo místní morálku.
K orangutaní stanici jsme popojeli Grabem. Cesta trvala asi půl hodiny a cena taxíku byla řádově v desetikorunách. Proto nemělo smysl zůstávat přímo tam. Větší komfort za méňe peňez a hlavně trocha místní kultury a ne pouze atrakce pro turisty.
Orangutaní centrum v Sepiloku byl jeden z nejkrásnějších zážitků v životě. Vyrazili jsme hned ráno po snídani, aby jsme stihli ranní krmení. To probíhá nejdřív ve vnitřní části. Zde je to jako opačná zoo. Návštěvníci jsou zavřeni do budovy za skleněnou výlohu, aby orangutani měli možnost nerušeně přijít ke snídani. Už po cestě po dřevěnných lávkách jsme narazili na matku s malým opičákem, jak slézá z hnízda. Místní pracovníci nás zaháněli do bezpečné vzdálenosti, aby jsme orangutany nijak nerušili. Tato vnitřní část je určená pro matky s mláďaty a nabízí tedy možnost pozorovat takovou orangutaní školku.
Následovalo venkovní krmení, kde už ve chvíli kdy jsme s předstihem dorazili, čekala místní alfa. Ostatní orangutani byli schovaní v povzdálí a jen občas jsme viděli jak se prohybá velikánská větev. Jediní kdo se odvážili přiblížit byli makakové a sem tam nějaká veverka, aby si odebrali kus z hostiny.
Čekání na odpolední krmení jsme si zkrátili procházkou v nedalekém Rainforest Discovery center. Zde je stezka po visutých lávkách a poté i přímo džunglí. Příroda byla nádherná a počasí nám přálo. Bylo lehce pod mrakem ale naštěstí nepršelo. Nahoře na mostech občas příjemně profouklo ale potom, když jsme se vraceli spodem tak jsme pocítili pravé pralesní dusno. Do slova jsem ždímal tričko.
No a odpoledne stejný program, jako ráno. Nejdříve se podívat na malé opičáky ve školce a poté doufat, že se nějaký dospělí dostaví i na odpolední svačinu. Není totiž zaručeno, že tam nějaký bude. Chodí se sem pouze dokrmovat, pokud si ve volné přírodě nic nenajdou.
Měli jsme ale štěstí, protože jedna matka s mrňousem se přesouvala právě na to venkovní stanoviště jen pár metrů před námi. Opět na obou stranách byli pracovníci, aby zajišťovali dostatečný odstup a my si užívali jejich bezprostřední přítomnost. Tam už byli pouze sami a tak se mládě rozhodlo trošku oddělit od matky a ukázat nám pár ptákovin na provazech kolem.
Ze Sandakanu jsme se přesouvali na řeku Kinabatangan. Tady jsme měli přes booking zajištěný balíček se vším všudy. Od transferu z hotelu, přes plnou penzi a ubytování až po výlety na řece. 3 dny a 2 noci tedy strávíme v naprosté džungli. Okolo je spousta jiných a hezčích ubytování. Všechny nabízí v podstatě ten samý balíček. My jsme však chtěli co nejnižší cenu a tak jsme zvolili né úplně luxusní zázemí. Naše potřeby to splnilo. Ovšem hodně jsem litoval, že jsem si nevšimnul, že náš pokoj nemá klimatizaci. Za příplatek se dala objednat, ale to už bylo pozdě.
Program sestával vždy z ranní a odpolední projížďky (celkem jsme měli 4). Zde jsme spolu s jedním řidičem a průvodcem jezdili po řece a snažili se zahládnout co nejvíc divokých zvířat. Hlavní cíl je vždy vidět velkou bornejskou pětku. Nám se povedlo 4/5. Slony jsme viděli hned 2x. Sice z dálky, když překračovali palmovou plantáž kousek od řeky, ale přesto to byl super zážitek. Nosaté opice byli vidět každou chvíli. Občas nám dokonce skákali nad hlavami přímo v ubytování. Krokodýlů jsme viděli taky spoustu. Většinou malé... tak 1-1,5 m. Ale zahlédli jsme i jednoho pořádného. Ten by snad byl schopný i tu naší lodičku převrhnout. A na cestě zpátky k našemu odvozu na další část dovolené jsme viděli i 100% divokého orangutana jak zrovna snídá v koruně stromu. Zoborožců jsme sice pár taky viděli, ale toho hlavního nosorožčího se nám nepoštěstilo.
Mezi výlety a večer se dá absolvovat ještě nějaké výlety navíc. My jsme šli procházku džunglí k jezeru. A jeden večer jsme měli projížďku lodí po tmě. V noci lze pozorovat různé ptáky, kteří pouze sedí na větvích a odpočívají. Také jsme viděli jednoho hada. Z dostatečné vzdálenosti, takže i když je moc nemusím, tak to byla paráda. Co mě zaujalo snad nejvíce, tak když jsme zastavili, zhasli světla a pozorovali oblohu, kde se rozsvvítila mléčná dráha.
Od řeky nás odvezli na neoficiální zastávku autobusů Sribulan. Je to restaurace, kousek od řeky, kde se dá přistoupit na autobus jedoucí ze Sandakanu do Semporny. Nám vše domluvilo naše ubytování na řece, tak aby věděli, že budeme přistupovat i když oficiálně jde o přímý spoj. Je to výhoda, protože cestu si tím ze 6 hodin zkrátíte na 4, které už člověk urazí při cestě na řeku a není potřeba jezdit sem a tam.
Pokud čekáte, že se po cestě budete kochat výhledy, tady tomu tak není. Snad celou cestu co jsme jeli (v jakémkoliv směru), jsou všude okolo jen a jen palmy. Z původní krajiny už tu není skoro nic, jen palma za palmou. Člověk slýchá jak je odlesňování vážný problém, ale tu opravdovou realitu pochopí asi až tady.
Po příjezdu do Semporny jsme se Grabem přesunuli k našemu ubytování za městem. Semporna samotná není moc hezké místo k bytí. Všude bordel a nic moc k vidění. My jsme se jedno odpoledne podívali do centra a není o co stát. Je tam hezká pasáž na vodě, ale jinak všude kolem šílený smrad a bordel. Zatím nejhorší, který jsem na cestách viděl. Jediné co se tomu blížilo byla Káhira.
Naštěstí jsme to věděli a ubytovali se v hezkém dive resortu za městem. Na výběr tu bylo i zůstat na nějakém ostrově nebo v domkách na vodě. Ovšem ty hezké jsou většinou šíleně drahé a podle recenzí jsem se bál zůstat v nějakém v naší cenové kategorii. Naše volba na pevninu stála za to. Opět jsme to měli formou celkového balíčku, takže jsme celý den strávili na moři šnorchlováním, ale večer jsme měli svatý klid v odlehlé vesničce, která si žila vlastním životem. Jídlo tady bylo to nejlepší, které jsme v Malajsii měli a resort byl malebný a narozdíl od veškerého okolí krásně čistý.
Odpadky tady bylo opravdu všude. Kolikrát jsme plavali daleko od pevniny a stejně se všude objevovali plasty. Pro Evropana opravdu neskutečná věc.
Každopádně jsme tu měli 2 celodenní výlety se šnorchlováním. První den kolem ostrova Mataking a druhý den kolem ostrova Mabul. První jmenovaný byl jako z jiného světa. Pokud se sem někdy vypravíte určitě se vydejte právě tam. Kolem Mabulu byli koráli buď již poničené, nebo to byli nové, uměle založené místními. Ty k okolní přírodě mají vztah ve 2 extrémech. Jedni se snaží jí zachránit a druzí, kterým je úplně šumák. Spousta jich je naprosto lhostejná a kotví přímo na korálech.
Zatím, ale některé zůstávají téměr nedotčené a doufám, že i peníze, které tam my turisté necháváme, dokáží místní přesvědčit k ohleduplnosti, aby neničili zbytečně svoje živobytí, protože mořský život je tu neuvěřitelný.
Palau Timba Timba
Ukrytá želva
Po aktivitami nabitých pár dnech jsme chtěli poslední dny strávit relaxem u moře. Dlouho jsem hledal něco na Borneu, ale nakonec jsme uznali, že se přesuneme zpátky na pevninu a zůstaneme poblíž Kuala Lumpur, aby jsme se nemuseli už stresovat s náročnými přesuny.
PORT DICKSON
Město, které je asi hodinu od letiště KL, prý slouží hlavně jako víkendová destinace pro lidi z Kuala Lumpur. Mě se to líbilo hlavně, kvůli blízkosti letiště a tomu, že zde má být opravdu klid. Hotel jsme měli na úplném konci na výběžku na jihu města, hned vedle parku s majákem. I ten park byl jedním z důvodů proč jsem hotel vybral, nebo spíš pláž, která se v něm nacházela. Monkey Bay opravdu dostála svému jménu a krom nás tam po většinu času byli pouze opice. Muselo se sem kousek lesní stezkou, ale ten nerušený klid a nádherné prostředí bylo něco extra. Jediný problém zde je, že všechny okolní pláže jsou mělké a při odlivu, který tady byl opravdu znatelný se v podstatě nedalo koupat. Tehdy přišel vhod bazén.
Město samotné bylo taky velmi poklidné. Byli tu příjemné restaurace i kavárny. Koupili jsme posledních několik suvenýrů a spousty levné asijské kosmetiky. Ochutnali jsme ovoce, které jsme do té doby nikdy neviděli a jeden večer jsme zašli na noční trh, který se tu koná každou neděli. Pokud hledáte místo, kde strávit pár dní relaxem nedaleko KL, můžu s klidem doporučit.
PŘESTUP V EMIRÁTECH
Cestu domů jsme si zpříjemnili ještě prodlouženým přestupem v Abu Dhabi přes stop-over program od Etihad. Ten musím říct funguje skvěle. Ubytování od příletu do odletu v hotelu s bazénem... luxus. Samotné Abu Dhabi nás tolik neuchvátilo. Možná i proto, že v srpnu tady teploty nepadají pod 30 a přes den se blíží spíš k 50. Nebo tím, že ceny všeho, byli po Borneu vážně astronomické. Ovšem návštěva známé bílé mešity byla něco, na co budeme vzpomínat. Znovu bych sem nejel, ale určitě nelituji.
Jak se ti cestopis líbil?
Martin Bartoš procestoval(a) 36 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal(a) před 2 lety a napsal(a) pro tebe 4 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil6 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Zdravím Martine, mohl byste, prosím, nasdílet, kde jste měli ta ubytování na Borneu? Nedaří se mi najít ta ubytka, která jste měli v rámci balíčku. Díky. Lenka
Zdravím Martine, mohl byste, prosím, nasdílet, kde jste měli ta ubytování na Borneu? Nedaří se mi najít ta ubytka, která jste měli v rámci balíčku. Díky. Lenka
Ahoj Martine, moc hezky se Váš cestopis četl. My jsme v červenci vyrazili s Etihadem PRG-KUL, SIN-PRG za 18.000 vč. zavazadla. Souhlasím s hodnocením Malaysia Airlines, letěli jsme s nimi KUL-BKI a zpět a také KUL-DPS, úžasné jídlo a posádka. Kinabatangan je rájem na zemi, viděli jsme během dvou výprav celou pětku, půl hodiny jsme pozorovali koupající se slůně ze 30 metrů, ale je to o náhodě. Do oblasti se vracíme příští léto s kombinací letů Lufthansy (747-400) a Singapore Airlines. Přeji Vám hodně cestovatelských zážitků a spoustu bezva cestopisů jako je tento!!! Milan
Ahoj Martine, moc hezky se Váš cestopis četl. My jsme v červenci vyrazili s Etihadem PRG-KUL, SIN-PRG za 18.000 vč. zavazadla. Souhlasím s hodnocením Malaysia Airlines, letěli jsme s nimi KUL-BKI a zpět a také KUL-DPS, úžasné jídlo a posádka. Kinabatangan je rájem na zemi, viděli jsme během dvou výprav celou pětku, půl hodiny jsme pozorovali koupající se slůně ze 30 metrů, ale je to o náhodě. Do oblasti se vracíme příští léto s kombinací letů Lufthansy (747-400) a Singapore Airlines. Přeji Vám hodně cestovatelských zážitků a spoustu bezva cestopisů jako je tento!!! Milan
Pěkně popsáno, oživilo mi to vzpomínky na naši cestu před 10 lety... Bylo by možné doplnit celkový rozpočet k této cestě, případně členěný třeba na letenky, ubytování, výlety a ostatní výdaje?
Pěkně popsáno, oživilo mi to vzpomínky na naši cestu před 10 lety... Bylo by možné doplnit celkový rozpočet k této cestě, případně členěný třeba na letenky, ubytování, výlety a ostatní výdaje?
Jak se jmenuje ten hotel v KL?
Jak se jmenuje ten hotel v KL?
Star residence. Není to přímo hotel, ale apartmány, který pronajímají různé firmy na booking jich je mraky.
Star residence. Není to přímo hotel, ale apartmány, který pronajímají různé firmy na booking jich je mraky.