Maledivy - ráj (ne)jen pro boháče: BLOG + VIDEO

V rámci lednové cesty po jižní Asii v roce 2020, v době těsně předkoronavirové, jsem se rozhodl s přítelkyní navštívit i maledivské souostroví. V rámci omezených finančních možností se vždy snažím cestovat lowcost, ale zároveň tak, abych poznal co nejvíce z každé země. Byl jsem zvědav, zda se mi podaří toto pravidlo naplnit i v tomto souostroví, nesoucím nálepku předraženého přepychu. Prvotním cílem naší cesty byla Srí Lanka, která je nejlepším výchozím bodem k návštěvě Malediv. A jelikož je cesta na Maledivy ze střední Evropy nejenže poměrně kostrbatá, ale i dosti nákladná (ceny za zpáteční letenku začínají zhruba na 20.000,- Kč), o jejich návštěvě jsem v rámci zpestření tripu moc dlouho neváhal. Před cestou jsem o Maledivách věděl asi to, že jde o muslimskou zemi, která se nachází kdesi v Indickém oceánu a hlavně, že je tato země synonymem pro luxusní dovolenou v ostrovních resortech. Tedy přesně toho typu dovolené, který nemám rád z důvodu nemožnosti přijít do většího kontaktu s místním obyvatelstvem a absencí průzkumu zajímavostí a kultury dané země. Vzhledem k tomu jsem nevěděl, co přesně od této návštěvy očekávat, a zda-li vůbec budu schopen těch plánovaných 5 dní smysluplně využít. Opak byl více než pravdou.

Typický obrázek maledivských atolů

Samotná zpáteční letenka z hlavního města Srí Lanky Colomba do maledivského centra dění, na ostrov Malé, vycházela v přepočtu zhruba na 5.000,- korun a let trval příjemných 90 minut. Společně s ubytováním se jednalo o jedinou výraznější položku rozpočtu. Kvůli večernímu času příletu dosedá stroj na místní hlavní letiště Velana international airport už pod rouškou tmy, a proto není vidět mnoho z vyhlášené krásy odstínů tyrkysového moře. Letiště se nachází na ostrově Hulhule, který je vklíněn mezi ostrov Male a uměle vybudovaný ostrov Hulhumale (který zde vyrostl z důvodu nedostačující kapacity původně samostatného ostrova Male). Hlavní město a letiště spojuje most Čínsko-Maledivského přátelství, který zároveň patří mezi jeden z nejvýznamnějších symbolů města maledivské republiky. Po příletu si každý, kdo chce využít služeb pozemní taxislužby, musí poctivě vystát frontu na seřazené a připravené taxíky (pokud nevyužijete jiný druh spojení jako je hydroplán, vodní přívoz apod.), která byla dozorována místními security, aby se náhodou nepředbíhalo. Po 20 minutách jízdy jsme se již ubytovávali v předem zamluveném bytě přes platformu Airbnb v samotném srdci hlavního města.

Vládní budovy na hlavním náměstí v Malé

Protože jsem nadšeným sportovním fanouškem a naštěstí se na stadionu v těsné blízkosti našeho pronajatého bytu hrálo utkání maledivské Premier league (ano, tak se skutečně jmenuje a hraje ji 9 týmů, které všechny sídlí v hlavním městě), stihl jsem ještě večer návštěvu sportu, kterému místní obyvatelé holdují nejvíce ze všech - utkání národního týmu s nadšením sleduje až 20 000 diváků. V současnosti je většina hráčů nejvyšší soutěže profesionálních a týmy angažují některé hráče a trenérské týmy i z Evropy. Poslední věcí, která mě ten den zaujala, byla dílna v suterénu výškového domu, kde jsme přebývali, v níž se ještě dlouho po půlnoci oháněl pracovník z Bangladéše, aby naplno využil čas k realizování svého výdělku šitím oblečení. Mimo jiné, bangladéšská komunita je nejrozšířenější zahraniční menšinou na Maledivách.

Nejrozšířenější maledivský dopravní prostředek – skútr

Zkraje druhého dne jsme si koupili malou snídani v lokálním pekařství (ceny srovnatelné s našimi), a poté nás už čekala svižná návštěva pár zajímavostí, které Male nabízí. V 10:00 nám totiž odjížděl spoj místní veřejné dopravy na naši základnu - ostrov Maafushi. Na samotné cestě se dá poměrně dosti ušetřit, protože lodní lístky na lokální trajekt pořídíte za ceny kolem 3 USD za jednu cestu (spoje ovšem mnohdy fungují jen párkrát do týdne a cestu je tedy nutné plánovat dopředu, protože některé dny se nejezdí vůbec). Mimo nejlevnější varianty je možné využít dražších speedboatů (cesta Male - Maafushi jimi vyšla na 20 USD na osobu), které jezdí velmi často a cestu zkrátí z 90 minut na 30. Poslední možností, která se využívá nejčastěji v případě transferů na vzdálené maledivské atoly, je cesta hydroplánem, která s cenou začíná na vyšších stovkách dolarů.

Velká Páteční mešita

Pokud jde o zajímavosti samotné mikrometropole Malediv, není jich mnoho. Město má vysokou hustotu zalidnění, a proto se všude prohánějí skútry a malé motorky, kterých je ve městě určitě více než aut, a je třeba si na ně při brouzdání ulicemi dávat pozor. Protože se jedná o muslimskou zemi, kde má náboženství poměrně velký vliv na život místních, 5x denně se kvůli modlitbám zastaví veškeré dění na ostrovech. Tomu je přizpůsobena i otevírací doba obchodů a restaurací, která má "modlící" pauzy dvakrát za den (zbylé tři modlitby vycházejí na čas mimo obvyklou pracovní dobu). Konkrétní časy modliteb se navíc v průběhu roku mění každý den, proto je pro zahraniční návštěvníky poměrně složité se v místním rozvrhu nucených přestávek vyznat. Asi nejzajímavější částí města je přístaviště, na které přiléhá rybí a zeleninový trh. Tam se každodenně sjíždí lidé z celého souostroví, aby si pořídili zásoby na několik dní dopředu, protože jak zřejmě tušíte, Maledivy jsou zemědělsky vysoce nesoběstačné a většina zemědělské produkce se dováží ze Srí Lanky a dalších zemí. Z historických památek je možné navštívit Starou Páteční mešitu se střechou ze zvlněného plechu a s minaretem připomínajícím spíše maják, která je zároveň nejstarší mešitou v zemi. V době naší návštěvy však byla uzavřená kvůli rekonstrukci. Další pamětihodností je nová Velká páteční mešita, přístupná pouze v době mimo modlitby. Většina průvodců doporučovala také návštěvu Národního muzea, na které už bohužel z důvodu nedostatku času nedošlo. Celý ostrov lze v jeho nejširším bodě přejít rychlou chůzí asi za půl hodiny, což jsme si vyzkoušeli cestou z východní strany, kde se nachází jediná pláž města vhodná ke koupání, a odtud už jsme rychle spěchali na opačnou stranu ostrova, ke stanovišti trajektů.

Cestou z Malé na Maafushi nás doprovázeli delfíni

Během pohodové jízdy jsme měli první příležitost ochutnat něco z bohatého života zdejšího moře, když nás doprovázeli delfíni skotačící ve vlnách oceánu. Cestou jsme minuli i několik soukromých resortů a po 90 minutách strávených příjemným pohupováním se ve vyhřátých vodách jsme s naším nevelkým přívozem dopluli do přístavu ostrova Maafushi. Důvodem, proč jsme si vybrali právě tento ostrov, byla vzdálenost od metropole Male a vysoká nabídka doplňkových služeb za přijatelné ceny. My jsme měli dopředu zamluvené ubytování v 3-hvězdičkovém hotelu se snídaní. První milé překvapení na nás čekalo již po příjezdu do přístavu, když na nás s cedulkou čekal majitel hotelu se svým synem, aby nám pomohli se zavazadly a během asi 3 minut nás doprovodili na hotel.

Přístav Maafushi z ptačí perspektivy

Přestože je ostrov poměrně malý (cca 1300 x 270 metrů), nachází se na něm velké množství agentur a hotelů, které se mezi sebou předhánějí v lepší a výhodnější nabídce nejrůznějších eventů a výletů pro návštěvníky, čímž tlačí ceny nabízených balíčků dolů. Kanceláře agentur naleznete na hlavní ulici ostrova a poblíž hlavní turistické pláže Bikiny beach. A co je nejlepší, o ceně se dá leckdy ještě smlouvat!!! Po chvilce srovnávání zjistíte, že nabízené produkty se u jednotlivých společností liší jen v malých detailech, a proto je možné vybírat dle ceny. My jsme si vybrali dva výlety a podle recenzí na cestovatelských serverech se dokonce nejednalo ani o nejlépe hodnocené agentury na ostrově, ale kvalita služeb nám připadala v nejlepším pořádku a ani na jednom z výletů jsme si nemohli na nic stěžovat. Pokud jde o varianty balíčků, je možné se vedle zájezdů za prozkoumáváním bohaté podmořské fauny (delfíni, různé druhy člověku ne nebezpečných žraloků, korálové rybky, mořské želvy, rejnoci, manty a další) zúčastnit i výletu na tzv. sandbanky (opuštěné písečné ostrůvky), rybaření z lodě nebo piknik na lodi při západu slunce. Některé tyto aktivity bývají různě zkombinované v rámci balíčků jednoho výletu.

Výlet na sandbank

Jako milovník adrenalinu nemohu opomenout výlet, který nabízí v základu většina agentur a který se řadí mezi nejžádanější - šnorchlování se žraloky rezavými na atolu Vaavu. Jedná se až o 3 metry dlouhé a 100 kg vážící ryby, žijící v mělkých pobřežních vodách. V době naší návštěvy se jich poblíž našeho plavidla prohánělo něco kolem 10 kusů. Přestože nás posádka několikrát přesvědčovala, že se těchto krvelačně vypadajících tvorů nemusíme bát (tento druh není člověku nebezpečný), šlo v případě skoku mezi toto hejno o jeden z nejvíce vzrušujících zážitků v životě. Adrenalin je vyšponovaný do maxima, jak se kolem vás ze všech stran objevují a dokola krouží tito predátoři, živící se chobotnicemi, rybami a dalšími menšími mořskými živočichy. Občas se vynoří zcela nečekaně pod vámi, občas o ně dokonce zavadíte končetinou a s vyděšeným výrazem čekáte, zda náhodou nenastane nějaký útočný manévr. Na místě jsme zůstali necelou hodinu, přestože mi připadá, že jsem byl ve vodě sotva 5 minut, jak jsem plný vjemů a euforie. Na tohle opravdu nezapomenu!

Šnorchlování se žraloky rezavými

Mezi nejvíce vyhledávané fakultativní výlety patří ten za žraloky obrovskými, největšími rybami na světě. Tento výlet však vyjde na 100 USD, agentury ho pořádají jen za vhodného počasí, v případě dostatečného počtu účastníků (alespoň 10 osob), v hlavní sezoně jejich výskytu (ta trvá v období prosinec -duben),- a to obvykle maximálně 1-2 krát do týdne. Cesta za žraloky obrovskými na atol Ari totiž trvá kolem 2 hodin. Na tuto atrakci jsem se osobně velmi těšil, ale právě z důvodu nepřízně počasí (hodně foukalo a bylo rozbouřené moře a v tomto případě žraloci zřídkakdy vyplouvají na hladinu) nakonec po dobu našeho pobytu žádná z agentur výlet nepořádala.

Korálový útes s mořskými želvami

V rámci výletu vám agentura obvykle nabídne i zastávku na jednom z místních obydlených ostrovů. My jsme se takto dostali na ostrov Guraidhoo. Lokální ostrovy jsou malé, takže je obejdete pěšky během pár desítek minut. Přestože až do roku 2010 nebyly žádné obydlené ostrovy zpřístupněny turistům, tudíž na ně někteří místní stále pohlížejí zpočátku poněkud zvláštně, z většiny místních byla při bližším kontaktu cítit přívětivost a pohostinnost. Často jsme se dali s místními do řeči (mají mimochodem výbornou angličtinu) nebo se nám dostalo pozvání na posezení a piknik s místními u koláčků a arekových ořechů s betelem (místní nejoblíbenější povzbuzovadlo). Na ostrově Guraidhoo jsme byli svědky významné události, když ostrov navštívil bývalý prezident Nasheed, velmi vážená osobnost Malediv. Právě on byl tím, kdo otevřel obydlené ostrovy turistům a bojoval za tento malý kus světa na národních klimatických konferencích. Tento prezident byl posléze pučem svržen z vlády a byl nucen uniknout do exilu, ze kterého se mohl vrátit teprve před několika lety a pro místní obyvatele se stal živoucí legendou.

Slavnost na ostrově Guraidhoo

Pokud jde o další možnosti volnočasového vyžití na samotném ostrově Maafushi, můžete si vybírat mezi klasickými adrenalinovými sporty známými z nejrůznějších letovisek (vodní skútr, parasailing, surfing, windsurfing, vodní lyže), využít kurzů výuky potápění (nachází se zde 3 potápěčská centra) nebo šnorchlovat v pobřežních mělkých vodách a na lokálním korálovém útesu. Náš hotel nabízel dokonce šnorchlovací vybavení pro ubytované hosty zdarma. Dalšími možnostmi,- jak trávit čas, jsou procházky po ostrově, kde najdete překvapivě mnoho zajímavostí. Patří mezi ně největší ze 3 maledivských vězení, ve kterém si tresty odpykává na 500 trestanců, a především místní přístaviště s typickými maledivskými loďkami s vzedmutou přídí zvané dhóni. Romantické duše si můžou dopřát večeři při západu Slunce a ochutnávat speciality maledivské gastronomie (ne že by byla nějak celosvětově významná, ale své speciality mají také). Takovým typickým pokrmem je valhomas kottu roshi (uzený tuňák ve směsi se zeleninou, vajíčkem a místní chlebovou plackou rozsekanou na kousky) nebo typické maledivské palačinky.

Jeden z vlnolamů ostrova Maafushi

Co mě ovšem potěšilo nejvíce, byla přívětivost místních, kteří si žijí svým pomalu plynoucím životem a evidentně jim nic nechybí. Do místního stylu nás nejvíce zasvětil přátelský syn majitele hotelu. Lidé se tu naplno oddávají dvěma věcem, a to modlitbám (mešity tu fungují jako jakási kulturní a komunitní centra) a společnému trávení volného času s přáteli. Mladší generace se často baví futsalem pod otevřeným nebem. Každý ostrov a ostrůvek má své hřišťátko s umělou trávou, na kterém se 365 dní v roce odehrávají zápasy mezi místními týmy (na Maafushi jich je 16) podle předem daného rozpisu, jednou za rok se pořádá ostrovní mistrovství a jednou za dva roky dokonce mistrovství meziostrovní. I já jsem byl místními vyzván k účasti na hře, bohužel se pro mě na celém ostrově nenašly k zapůjčení boty velikosti 46.

Letištní terminál Malé

Po vypršení času pro naši dovolenou se nám odtud tak nechtělo, že jsme si na cestu zpět raději zvolili speedboat, jenom proto,- abychom si mohli užívat místních krás o hodinu déle. Rychločlun nás pak po necelé půl hodině vysadil přímo v letištním terminálu, který je jednoznačně nejkrásnějším terminálem, jaký jsem zatím měl na svých cestách možnost vidět, protože je celý obklopen průzračnou vodou Indického oceánu. Z paluby letadla se nám při pohledu z výšky navíc odhalil pohled na zmenšující se jednotlivé skupiny ostrůvků, až zmizely za mraky úplně.

Východ slunce nad Maafushi

Celkově vzato jsou Maledivy cenově příznivou destinací pro kohokoliv, v lecčems dokonce levnější než většina evropských letovisek. Jsou zemí se širokou škálou možností volnočasového vyžití, kde místní vítají návštěvníky s otevřenou náručí a kde můžete obdivovat přírodní scenérie, které překonají vaše představy.

Pro více fotek navštiv můj iNSTAGRAM: https://www.instagram.com/nedi_11/?hl=cs