Cestopis

Malý okruh Marokem

Víceúčelový krátký poznávací výlet do Maroka má svoje kouzlo
Cestopis z roku 2019 napsal Jaromír Volavý

Už nevím, co to bylo opět za akci v supermarketu a na kterou značku piva. Jedno je však jistý, že když jsem se ráno probudil, našel jsem v poště emailu čerstvou a zaplacenou zpáteční letenku Praha - Marakesh od Ryanairu za 1258,-Kč. Celkem to vycházelo na 11 dnů pobytu v Maroku. Hned mi bylo jasné, že kolo tentokráte nepřipadá v úvahu. Nehledě na to, že cena letenky by u Ryanairu pak vyšla na čtyřnásobek, tak hlavním důvodem byla celková délka a profil trati. Maroko, co tam?  Začal jsem pomalu spřádat plán cesty , jelikož termín odletu se blížil. Po několika hodinách googlení jsem měl již zcela jasno. Maroko je vlastně pro takový nálet velice vhodná destinace. Algoritmus vytvoření itineráře začal pracovat na plné obrátky, vždyť po čase je to jistá rutina každého zkušeného cestovatele. Tedy ve zkratce. Maroko nabízí hory Velkého Atlasu, poušť Sahara, moře i oceán, gastrnomii a historické památky s kulturou různých národů. Za měsíc a půl jsem již opouštěl letiště v Marakéši a na parkovišti převzal zapůjčený vůz, který jsem objednal z nabídky Ryanairu. Skoro nová Dacia Logan diesel, která je snad nejpočetnější vůz na Marockých silnicích. Během deseti minut bylo vše vyřízeno a už jsem uháněl směrem Velký Atlas, kde měl proběhnout můj výstup na vrchol Toubkalu, druhé nejvyšší hory Afriky. Počasí pěkné, cesta z letiště do Aroumdu rychle odsypá. Plán je jasný. Zaparkovat auto na soukromém parkovišti rezervovaného penzionu a pokračovat čtyřhodinovou tůrou k turistické chatě Refungio. Tam přespat a ráno ve 4 hod vyrazit k vrcholu Toubkalu. Bez dlouhého otálení jsem vyrazil z prvního ubytování na cestu k turistické chatě Refungio. Každý plán může skrývat v sobě chybu. V mém plánu byla chyba kritická. Z vládního nařízení, po loňském incidentu, kdy muslimští extremisté  podřízli na této trase dvě mladé skandinávské turistky, od letošní sezóny je možno tento vysokohorský trek absolvovat pouze s akreditovaným průvodcem. Na cestě jsou 3 vojenské hlídky, které pečlivě vše kontrolují. Průvodce stojí v průměru 80 dolarů, ale co je to za dobrodružství, lézt na 4200m vysokou horu s průvodcem?  Není radno podcenit přípravu, byla to moje chyba, že jsem nepracoval s aktuálními informacemi. V rozrušení jsem si objednal večeři a udělal další chybu.  V zemích, kde se při nákupu smlouvá je potřeba dohodnout nejdříve cenu a potom teprve nakoupit.  Pokud sníte večeři, aniž jste se dohodli na její ceně, nemůžete se pak při placení divit tomu, že stála stejně, jak ubytování se snídaní dohromady. To už fakt nic neusmlouváte. Od té chvíle jsem byl ve střehu a hned po snídani jsem vyrazil směrem k Sahaře, abych tam přes noc přespal a postěžoval si Alláhovi za to příkoří. Po cestě na Saharu jsem navštívil pár turisticky profláklých atrakcí a stabilizoval svůj psychický stav. K večeru jsem už byl na kraji Sahary. K velkým pískovým dunám to bylo ještě 40 km, ale místní mě varovali, že s tímto autem bych tam nikdy nedojel. Jel jsem tam, kam až to jen šlo. Hvězdná obloha nad Saharou a neuvěřitelné ticho bylo to mě zcela uchvátilo, ale ten Toubkal mi neustále vrtal hlavou. Ráno mě probudil východ slunce nad Saharou a jemný vánek. Namířil jsem si to dále nejkratší cestou, přes  Taroundat na Agadir, známé letovisko u Atlantického oceánu. Pozdní odpoledne mne zastihlo pár desítek kilometrů nad Agadirem u malebné vesničky Taghazout. Je tam dobrej surfařskej spot a pěkná pláž, lemována klasickou zástavbou tvořící pobřežní kolonádu. Opodál však již vyrůstá mohutný komplex resortů. Přespal jsem kousek za Taghazoutem na útesu v autě. Teda noci v Loganu byly strastiplné, jelikož tohle auto i když má sklopná sedadla, na spaní ovšem vůbec není.  Příští den dopoledne nějak ne a ne pořádný vlny na surf. Voda byla docela teplá, tak jsem se alespoň vykoupal. Chvíli jsem ještě bloumal po úchvatných zákoutích Taghazoutu, než jsem odjel na prohlídku Agadiru. Po cestě jsem ještě navštívil skatepark, kde zrovna natáčeli nějaká videa pro RedBull. Následovala velká tržnice ovoce, zelenina a koření, kde to velmi tepalo obchodním ruchem. Pláže Agadiru jsou obrovské a než se po písku dostanete k vodě, tak se nachodíte. Prohlídku města jsem jaksi odfláknul, jelikož odpoledne mne čekalo vrácení auta v Marakéši. Čtyři dny uběhly, jak voda a já byl opět v Marakéši na letišti. Vrátil jsem auto a vydal se pěšky na ubytování do centra. Procházka na tři čvrtě hodiny není až tak dlouhá, aby se člověk musel dohadovat na přemrštěných cenách různých dopravců. Ubytoval jsem se v Be happy hostelu, odkud je to všude kousek a navíc je v ceně i výborná snídaně s legendárním marockým čajem. Hostel je hned za branou do Mediny a má na střeše vyhlídkovou terasu.  Za 156,-Kč na noc se snídaní je příjemná cena.  Večer jsem zakončil malou procházkou po Medině a nechal se unášet orientální atmosférou a vůněmi připravovaných pokrmů. Neustále jsem přemýšlel o tom Toubkalu. Přeci to jen tak nevzdám a navíc v září mě čeká výstup na Kilimanžáro, musím trénovat. Začal jsem tedy pozdě večer surfovat na netu a hle, Viator. Našel jsem co jsem potřeboval. Dvoudenní tůra na vrchol Toubkalu z Marakéše a zpět s ubytováním na Refunge a plnou penzí a s průvodcem za 125 dolarů. Tady nebylo co rozmýšlet, tak jsem to hned zakoupil a bylo. Následující den jsem se byl porozhlédnout po staré Marakéši a navštívil jsem Majorelle Garden, kde jsem celé dopoledne amortizoval drahou vstupenku. Marakéš je třeba vstřebávat pomalu a pak je to ten pravý zážitek. Další den mě už ráno po snídani čekalo auto do Imlilu, výchozímu bodu vysokohorského treku na vrchol Toubkalu. Vše bylo naprosto profesionální a k mému údivu jsem byl jediným účastníkem ten den. Nemohl jsem tomu uvěřit, jaký servis mi byl poskytnut za 125 dolarů. V podstatě jsem měl privátní výstup s osobním průvodcem, privátní dopravu Marakéš- Imlil a zpět v klimatizovaném Mercedesu, ubytování na Refunge a to vše ještě s jídlem a pitím na dva dny. Výstup a hlavně sestup byl poměrně náročný, jelikož se začínalo a končilo v Imlilu. Výsledkem pak bylo to, že vzhledem k překyselení svalů se ze mne stal na dva dny v Marakeši invalida. Nakonec jsem to však rozchodil a s ohledem na to, že jsem pochodil celou Marakéš, zakoupil jsem ještě celodenní výlet k vodopádu Ouzoud, což je druhý největší vodopád v Africe. Co bylo na celém výletu po Maroku nejstálejší, bylo počasí. Po celou dobu bylo nádherné slunečné počasí s modrou oblohou a jen výjmečně se objevil nějaký ten beránek. Poslední den jsem si vyloženě užíval atmosféry Marakéše a odpoledne jsem opět pěšky odešel na letiště.  Pokud se opět objeví akční letenky za 1200,-Kč, neváhejte a udělejte si prodloužený víkend v Marakéši. Stojí to za to.

Letiště Marakeš
Z letiště Marakesh jsem odjel tímto půjčeným autem značky Dacia
Dacia Logan je v Maroku lidový vůz

Zážitky pro tebe sepsal Jaromír Volavý

07. 11. 2019, poslední aktualizace 2019-11-07T17:13:22+01:00

Jaromír Volavý a procestoval 49 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 6 měsíců, napsal pro tebe 15 cestopisů .

1 komentář

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

Avatar uživatele Tonda 2
Tonda 2

Pěkné čtení, zavzpomínal jsem si na mé návštěvy Maroka, to je fakt fotogenická země a taky na Taghazout, to městečko má takovou ideální pohodovou atmosféru, tam se mi líbilo...

Díky za info k Toubkalu, ten někdy v létě musím dát, ani jsem nevěděl, že to teď jde pouze organizovaně...

Odpovědět
před 6 dny
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy, které napsal Jaromír Volavý

❤️ Oblíbené
Čtení na 6 minut
Cyklovýlet po Oahu (Hawaii)
Jaromír Volavý 2019-11-17T22:21:30+01:00 6 komentářů

Na Hawai, tam se mají. Aloha

❤️ Oblíbené
Čtení na 6 minut
Cyklovýlety po Zanzibaru
Jaromír Volavý 2019-11-14T08:12:59+01:00 1 komentář

Po výstupu na Kilimandžáro je dobrý rozhejbat překyselený svaly jízdou na kole, třeba na Zanzibaru

❤️ Oblíbené
Čtení na 6 minut
Cesta na vrchol Kilimandžára
Jaromír Volavý 2019-11-10T23:31:23+01:00 13 komentářů

Občas je pro člověka důležitý zkontrolovat si svoje možnosti, je to taková revize, něco, jako STK u automobilu.

❤️ Oblíbené
Čtení na 4 minuty
S kolem do Mexika za desítku
Jaromír Volavý 2019-11-09T20:19:24+01:00 0 komentářů

Týdenní výlet s bicyklem do Cancůnu a okolí

Další cestopisy