MARTINIK - kousek Evropy uprostřed Karibiku

Tento úžasný francouzský ostrov uprostřed Malých Antil, jsem navštívil v době, kdy jsme na obrazovkách vídali pána v červeném svetru a báli se navštívit babičku v sousedním okresu. Omlouvám se za tento úvod, ale chtěl jsem prostě nastínit atmosféru období, kdy mnoho z nás, cestovatelů, prostě trpělo, řešili jsme refundy u mnoha leteckých společností a s pasem jsme se mnohdy odvážili leda do lesa za humny. Nebojte se, o covidu již psát nebudu...

Byl počátek října roku 2020. V termínu 16.10. až 1.11. jsem měl naplánovanou dovolenou. Bohužel Thajsko i Filipíny padly a přišly mi na účet peníze za letenku od Emirates (Maledivy, kde jsem měl být v lednu).

Opravdu jsem nechtěl sedět doma na zadku, takže jsem hledal, kam vyrazit alespoň po EU. Napadla mě Francie. Nakonec jsem letenku do této země koupil, ale do departmentu, který se jmenuje Guadeloupe! 

PŘÍPRAVY (14.10.2020):

Jelikož se nenašel spolucestující a situace na ostrově se dost zhoršila (demonstrace, barikády, hořící auta), tak jsem 2dny před odletem změnil destinaci na MARTINIK. Letenka byla zakoupena přes AirFrance (13200,- z Prahy), takže stačilo zavolat na zákaznickou linku, kde komunikují v češtině a za 4min. bylo zdarma změněno. Pouze jsem hradil doplatek cca 900,- za rozdíl cen letenek. 

Na Martinik byl potřeba test na *****, ne starší 72hod. (v Bohnicích mi ho za 1800,- s certifikátem udělali za cca 4hod. bez stání ve frontě a celkem příjemnou metodou (neměli ty "špachtle" jako jinde, ale titěrné štětečky)).

Dále jsem si ještě ten den zarezervoval přes Europcar auto a přes AIRBNB ubytování na první 4 noci v Morne Rouge na severu ostrova v ceně cca 1200,-/pokoj/noc.

DEN 0 (15.10.2020):

Zabalil jsem si svých pár švestek (čti 20l batoh, celkem 4kg), vyměnil Éčka, kouknul, zda mám platnou kreditku a občanku (ano, na Martinik letíte v rámci Schenghenu, pas, místní simku, nebo mezinárodní řidičák neřešíte). Večer jsem oznámil mamince a milence, že budu příštích 10dní ve Francii a tradááá.

DEN 1 (16.10.2020):

Druhý den jsem se už vezl na letiště. Ani mě nepřekvapilo, že bylo úplně prázdné. Do Paříže byl let operován HOP/AirFrance (skoro nový Embraer 190). Překvapilo mě chutné občerstvení a velký výběr nápojů zdarma. Na letišti CDG bylo kupodivu celkem živo, proběhla kontrola občanky, pán u termokamery si hrál s telefonem, takže tam jsem prošel...

Jelikož jsem měl v Paříži čas do druhého dne, tak jsem nespěchal. Úkol byl jediný, a to, co nejlevněji se dostat na druhou stranu na letiště Orly, do 21:00, kdy byl zákaz vycházení. Zvolil jsem cestu přímým autobusem na Operu, (byl v této době zdarma). Odsud metrem č.7 a následně tramvají č.7, která jede až na letiště Orly. Kousek od letiště jsem přespal v hotelu F1 (pokoj za cca 40eur). 

V noci jsem se nevyspal. Proběhla hádka arabsky mluvících "frantíků" ve vedlejším pokoji, která byla ukončena ve 3 ráno zásahem Policie. 

DEN 2 (17.10.2020):

V sobotu 17.10. jsem sedl na tramvaj a za 3 zastávky jsem byl na místě. Letiště bylo úplně narvané, což mě hodně překvapilo (později jsem se dozvěděl, že se jednalo o hromadný úprk občanů Paříže před uzávěrou tohoto města).

Před gate proběhla kontrola občanky a testu na *****. Jelikož bylo letadlo plné do posledního místa (777 pro 468cestujících), odlet se zpozdil o cca 40min. Let byl naprosto klidný a servis na palubě naprosto dokonalý, včetně opakovaného dolévání Champagne. Mile mě překvapila "samoobsluha" v kuchyňce, kde jste si mohli dle libosti vybrat z nealko nápojů a drobných pochutin.

Na Martiniku neproběhla kontrola vůbec ničeho, ani občanky. Jelikož jsem neměl odbavené zavazadlo, tak jsem byl od dveří letadla venku zacca 7min. Před letištěm jsou stánky autopůjčoven, kde vás vyzvedne dodávka. V mém případě spol. Europcar. Odveze vás na parkoviště, kde si vůz vyzvednete. Čekal na mě zde Renault Clio. Půjčovné na 9dní bylo cca 5tis. a kauce 650EUR. Bohužel už neměli domluvenou Fábii, takže jsem musel zkousnout auto s "diamantem" na kapotě. Frantíci mají vše na salámu i zde, takže nechápali mé rozčarování. Mezitím mi na Whatsapp pan domácí zaslal souřadnice mého ubytování. K tomuto bych chtěl dodat, že data jsou zde v rámci EU opravdu zdarma (pokud někomu nefunguje, tak musíte ručně zvolit v nastavení telefonu jinou místní síť).

Pak už mě jen čekala cesta po dálnici A1 a cesta pralesem po silnici N3 až do Morne Rouge. Komunikace na Martiniku jsou opravdu na vysoké úrovni a řízení zde je pohodlné a bezpečné. Uprostřed hor v severní části ostrova, jsem si udělal krátkou zastávkou a užíval si atmosféru pralesa. Domácí mě uvítali nejednou sklenkou Rumu Neisson a dostal jsem i dobrou porci večeře. 

DEN 3 (18.10.2020):

Druhý den ráno na mě "dýchla" poprvé ta opravdová, nepopsatelná atmosféra tohoto ostrova. Na nedaleké sopce ležela mohutná mračna, v údolí bylo nádherně, vycházelo slunko a přes prales pod Morne Rouge bylo vidět krásné pobřeží s modrým Karibikem. Celý ostrov neskutečně kvete všemi barvami po celý rok, je nádherně zelený a je tu neskutečný klid. První mé kroky byly do místního supermarketu Carrefour. Ceny jídla na Martiniku jsou o cca 20% vyšší než na pevninské Francii (ano, je tu podobně draho jako ve Fr. Polynesii a na Bora Bora to dražší nebylo). Nakoupil jsem typicky místní jídlo (fuety, kvalitní sýry a bagetu). Tyto potraviny jsou zde jako jediné levnější než v ČR. Vyrazil jsem po N2 do městečka St. Pierre, místo, které bylo zlikvidované v roce 1902 nedalekou sopkou Mt. Pelée. Zde jsem si prohlédl ruiny, muzeum, místní kostel a vykoupal se na nádherné pláži s černým pískem. To, že jsem na pláži nepotkal jediného turistu se dalo čekat. St. Pierre bývalo do katastrofy hlavním městem ostrova. Výbuch sopky přežili pouze 2 lidé (místní podivín bydlící na kraji města a recividista ve vězeňské cele). Celé městečko je vlastně "skanzen" a na rujnách obvodových zdí jsou velké fotografie lidí, kteří tyto domy obývali.

Dále jsem pokračoval po N2 a zcela náhodou jsem narazil na destilerii Neisson, kde jsem domácím koupil lahev rumu (1l- 8,80eur). Prohlídky a ochutnávky rumů jsou většinou zdarma. Odpoledne jsem si prohlédl hlavní město Fort de France. Zde jsem obdivoval stavby v koloniálním stylu, prohnal na parkovišti uprostřed města leguána, který se nechtěl se mnou fotit, nedaleko staré pevnosti, která je stále aktivní, pod záštitou francouzské armády. Vydatný oběd jsem si dopřál v místním Mc Donald´s (menu 10eur)

Po cestě zpět po N3 jsem navštívil botanickou zahradu Jardin de Balata (prohlídka stojí 10eur) a udělal jsem si krátkou procházku pralesem, včetně koupání v řece s místní omladinou. 

DEN 4 (19.10.2020):

Celý den byl vyčleněn na zdolání vrcholu sopky Mt. Pelée, což se povedlo po cca 3hod. Pokud se také pokusíte o zdolání hory vysoké 1397m, tak si vemte dostatek vody, kvalitní trekingové boty (né jako já v Converskách) a nepřeceňte své síly. Výstup není opravdu pro každého. Doporučuji vyrazit hned za rozbřezku. Jednak se na kopci neupečete a v podvečerních hodinách všude běhají tarantule, které se přes den schovávají pod všudepřítomnými, velkými kameny. Navíc máte v dopoledních hodinách šanci, že na vrcholu nebudou mračna (což jsou 350 dní v roce).

Největší výhoda turistiky na Martiniku jsou dokonale značené cesty. Mt. Pelée není vyjímkou. Neztratíte se opravdu nikde. 

V tento den se mi stala nemilá věc. Po výstupu na vrchol jsem bohužel mamince zvednul telefon (volání je zde gratis) a svou neohrabaností jsem si shodil loktem svou druhou, 1,5l láhev vody, mezi veliké kameny. Vylovit nešla a při mé arachnofobii bych mezi ty šutry stejně nešmátral. Cestou zpět jsem zažil peklo. Byl jsem 3hodiny bez vody při velmi náročném sestupu. Jako na potvoru jsem nepotkal jediného turistu (co by zde také v řijnu roku 2020 dělali, že?). Na hraně kráteru jsem skoro ztrácel vědomí, slunce pálilo neskutečně, šly na mě mdloby. Měl jsem štěstí, že jsem před posledním úsekem potkal místní sprejery likvidující horskou chatu a dali mi svuj džus. Zbytek dne jsem byl už pouze v bazénu.

DEN 5 (20.10.2020):

Tento den jsem chtěl navštívit vodopády Gorges de la Falaise, bohužel byly zavřené. Pan domácí mi doporučil navštívit destileterii Rhum J.M., která je nejhezčí na celém ostrově. Každý pořádný chlap si zde připadá jak v ráji. Čeká vás zde velká degustace nejlepších agricole rumů grátis a prohlídka je také zdarma.

Neměl jsem dost. Na ostrově se nachází celkem 12 destilérií (celkem 8 jsem jich navštívil). Takže byl čas vyrazit do další. Pro rejpaly: ochutnáváte vždy opravdu kapku od každého a ve Francii můžete řídit s 0,5°/oo :-) 

Po východním pobřeží jsem směřoval na jih do destilérie Saint James. Na severovýhodě ostrova je opět odlišná příroda. Je tu velké množství plantáží nejen cukrové třtiny, ale pěstují se zde například i ananasy a banány. 

Dominantou této destilérie je velká hlavní budova v koloniálním slohu s prodejnou. Bohužel zde není možná degustace. Zdarma je pouze prohlídka starého provozu a malé muzeum. Projet se po plantáži můžete vláčkem za 7eur.

Poté jsem zamířil autem do oblasti Couer Bouliki (super park pro rodiče s dětmi, ale pro mě přešlap). Po cestě zpět jsem si spravil chuť návštěvou vodopádů Cascade Didier. Vstup do oblasti je zakázán pod vysokou pokutou. Dále je zakázáno koupání a to z důvodu, že odsud Fort de France odebírá pitnou vodu. Návod jak se dostat k vodopádům sem dávat nebudu (najdete jistě na google). Po cestě je celkem nebezpečný úzký, tmavý tunel, rozpadlý starý most a celkově cesta údolím není pro každého. Každopádně mám odsud svůj největší zážitek z Martiniku, úžasné koupání a skákání z vodopádu s místní omladinou.

 

Bohužel jsem se nedostal k hornímu, většímu vodopádu. Docházela mi baterka v telefonu a tunelem zpět jsem už musel jít po tmě. Cestou zpět jsem se zastavil v Decathlonu v La-Lamentin (pokud si něco doma zapomenete, jako já, brýle, tak to koupíte zde).

DEN 6 (21.10.2020):

Tento den jsem měl vyhrazen pouze na přesun na jih ostrova do St. Anne. Udělal jsem si jen jednu větší zastávku v destilérii Trois Rivieres . Tato destilérie má jednu velkou zajímavost (pokud nebudu brát v potaz větrný mlýn). Francouzské Agricole rumy se považují za nejlepší a nejkvalitnější na světě, díky zbůsobu výroby, kterým se nesmí vyrábět nikde jinde. Nejlepší Francouzské rumy se vyrábí na Martiniku a nejlepší destilérie na ostrově je právě Trois Rivieres. Takže nejlepší rumy na světě můžete ochutnat právě zde a samozřejmě zdarma!

P.S.: pokud chcete opravdu raritku, tak si kupte Trois Rivieres- cuvée de l'océan. Třtina pro tento rum se prý pěstuje na plantážích, které zaplavuje voda z oceánu. Opravdu po oceánu voní a je to TOP rum do míchaných drinků. Cena zde je cca 10eur, u nás cca 800kč na alkohol.cz (přivézt si v rámci EU můžete 10l).

Navečer jsem se ubytoval v krásném apartmánu v St. Anne. Za apartmán s balkónem, klimou, kuchyňkou, se společným bazénem jsem zaplatil 1400,-/noc.

DEN 7 (22.10.2020):

Jelikož jsem na dovolené a koupal jsem se krom bazénu a vodopádu pouze v St. Piere, tak jsem dnes chtěl pouze relaxovat. Vypravil jsem se pěšky na nejkrásnější pláž Grande Anse des Salines. Po cestě jsem fotil kraby a sneslo se na mě obrovské hejno komárů. Opuchl jsem a vypadal jsem jak Harry Potter po Žihadlové kletbě. Na cca 2km krásné pláži s bílým pískem a tyrkysovou vodou jsem byl dopoledne pouze já a mladý pár se psem.

DEN 8 (23.10.2020):

Žihadlová kledba mě dohnala (možná dengue). Zpátky z pláže jsem se vrátil v cca 2 odpoledne. Lehnul jsem si a spal 24hod. vkuse. Tento den jsem byl schopný pouze vyvalit se k bazénu a dezinfikovat se rumem.

DEN 9 (24.10.2020):

Pokud budete na Martiniku, musíte navštívit městečko Les Anse de Arlet. Pokud máte Instagram, tak selfie s profláknutým kostelem bude naprosto CooL! Ve vedlejší zátoce Grande Anse de Arlet se můžete koupat na nádherné pláži společně s želvami a nezapomeňtě samozřejmě navštívit La Diamand s památníkem otroctví (já samozřejmě tento den zapomněl).

DEN 10 (25.10.2020):

Výlet na Malé Antily byl pomalu u konce.  Měl jsem před sebou poslední den a dlouho jsem přemýšlel co vidět. Nakonec opět vyhrála destilerie (stal se ze mě za 10 dní slušný alkoholik). Po cestě do Clement jsem stihl navštívit památník otroctví nedaleko města Le Diamand.

Destilerie Clement je jedna velká venkovní galerie. Vstupné je sice 12eur, ale rozhodně Vás nebudou mrzet. Prohlídka začíná velkým okruhem v blízkosti třtinových plantáží. Park je opravdu inspirující. Obsahuje velké množství soch a různé úmění ve všech podobách. Druhá část obsahuje starý provoz v blízkosti třtinového pole. 

Následuje prohlídka Clement House, kde se v roce setkal Francouzký prezident Mitterrand s prezidentem Bushem st. a řešili nezávislost Kuvajtu. (Francouzský prezident na ostrov přiletěl Concordem).

Na závěr vás čeká prohlídka vnitřní galerie a luxusní ochutnávka nejlepších rumů :--)

Čekala mě už jen cesta na letiště. Dotankoval jsem (v roce 2020 cca 42,-/l) a vrátil auto do půjčovny. Jen doporučuji auto vždy zbavit písku (důvod k poplatku za znečištění). Pumpa s myčkou a vysavačem je strategicky umístěna hned vedle autopůjčovny a jsou zde velké fronty.

Let zpět do Paříže jsem si užil se vším všudy. V celém letadle pro cca 350 lidí nás bylo maximálně 20. Odpovídal tomu i servis, který byl opravdu královský. Chvilkama mi nestačily ani 2 stolečky. Bohužel 4 sedačky uprostřed byly málo, abych se, na mou délku, 188cm vešel. Každopádně jsem se vyspal krásně.

DEN 11 (26.10.2020):

V Paříži jsem měl pouze 4,5 hodiny na přestup a přesun na CDG. Vše proběhlo hladce. Jediný zádrhel byl let s ČSA do Prahy, ale to zde nemusím rozmazávat. O mrtvých jen dobře...

ZÁVĚR:

Martinik je úžasné místo. Je velmi rozmanitý. Na severu jsou vysoké hory obklopené pralesem. Dominantou je sopka, kterou vydíte zdaleka. Zároveň v této části ostrova jsou pláže s černým pískem a mnoho turistických stezek. Vodopády, vše kvete, fauna, flora... Na východu jsou převážně nekonečné plantáže, kde se pěstují všechny možné tropické plody, ale hlavně také cukrová třtina. Na jihu jsou pravé karibské pláže, ale také pole s kravkami podobně jako na francouzském venkově. Destilérie jsou rozeseté po celém ostrově. Na západě ostrova máte veškerý komfort moderního města. Najdete zde vše, co máte na pevninské Francii. Tento ostrov je vhodný pro kohokoliv. Navíc příjemný bonus jsou veškeré výhody EU (volání, data, měna, žádné kontroly...). Na Martinik se pravděpodobně nevrátím, ale určitě se chystám navštívit vedlejší Guadeloupe :-) 

Nevýhody: velmi drahé potraviny, špatný poměr cena/výkon u ubytování, špatně se domluvíte anglicky

ROZPOČET na 10DNÍ:

Letenky:                                                                                                                                                                                                   13.400,-

Ubytování:                                                                                                                                                                                                 9.000,-

Jídlo a pití (většinou rum):                                                                                                                                                                7.800,-

Auto + benzín:                                                                                                                                                                                         6.600,-  

Ostatní náklady (testy, vstupy, mhd,...):                                                                                                                                   4.800,-                                                                                       

Náklady CELKEM:                                                                                                                                                                              41.600,-

Ostatní velké cestopisy na mém profilu: Trinidad a Tobago, Francouzská Polynezie "lowcost"

Připravované: další Barneyho výkendové (ú)lety:  Hamburk, Privat-jetem z Rajchu, Londýn na otočku...

Děkuji všem, kteří dočetli až sem. Budu rád za jakékoliv komentáře, připomínky, názory...