Mexiko
Mayská riviera
Cestopis z roku 2023 napsala Sylvouš
Tak je to tady...letenky jsme koupili skoro rok dopředu a vyrážíme směr Vídeň->Cancún (16.2.-5.3.). Mírná nervozita, uklidňuji se, že naše první hostitelka psala, že na letišti určitě seženeme levné taxi do městečka, kde jsme ubytovaní. Let, který trval 12,5 h jsme zvládli a jdeme hledat taxi. Prošli jsme halou, směnili jsme dolary na pesos, míjíme stánek ADO a suverénně si to míříme (alespoň já, muž chce jet busem) ven, kde je mnoho naháněčů, kteří Vás lákají na odvoz (samozřejmě předražené). Snažíme se snížit cenu, kterou mi napsala hostitelka, ale bez výsledku. A jelikož jsem netušila, že už se nemůžeme dostat dovnitř zpět ke stánku ADO obcházíme kolem letiště, abychom si koupili lístek na autobus. Po cestě kolem letiště jsme aspoň viděli kapybaru a jsem nucena uznat, že muž měl pravdu. :) Kupujeme tedy lístek směr Cancún centro a odtud pak směr Puerto Murelos, kde nás čeká naše první hostitelka.
Rada pro všechny, po příletu zamiřte ke stánku ADO (cena do Cancúnu cca 150 pesos na osobu), pokud nemáte objednaný transfér. Letiště je rozděleno totiž na mexickou stranu (kde se nedostanete) a druhá strana je pro cestovatele ze světa.
Oplocení kolem ubytka
Faro Inclinado
První dny na aklimatizaci v malebné městečku Puerto Murelos utekly jako voda. Seznamujeme se jak to tady všude chodí. Když se procházíme taxíky na nás troubí, zda nechceme někde svézt a využíváme místní dopravu collectivos. Ty na nás také troubí a nebo přibrzdí pokud jdete na jejich trase (či stačí na něho mávnout a pokud má místo zastaví). "Buenos dias dos" dávám 20 pesos a jedeme. V mobilu sledujeme kudy jedeme a když se přibližujeme k místu, kde se chceme dostat zvoláme "parar por favor, gracias". Začínáme si zvykat, vše je tu vklidu, nikdo nikam nespěchá "maňana". Na pláži se občas objeví mořská tráva, ale ta nám nevadí, jsme tady. Sehnali jsme mexickou sim v OXXO a vše klape. Krásné bílé pláže, pohoda, 32°C a vlhkost skoro 90% :-D. V ulicích jsou malby na stěnách, všude jezdí brouci, začínáme ochutnávat místní kuchyni a ty jejich "jugo" boží. Je však čas posunout se dále do Playa del Carmen.
Toulky městečkem
Pelikáni
Do Playe se přesouváme místním "Playa expresem" cca za 30 pesos na osobu. Jelikož ubytování jsem zvolila mimo centro bereme taxík(150 pesos - dražší, ale s kufrem se nám už nechce tahat), aby nás dopravil na místo a hledáme, kde se půjdeme najíst, projít si hlavní promenádu, najít písmenka na vyfocení a zkouknout v jakém stavu je pláž (je totiž období, kdy začíná být v moři mořská tráva). Výborně jsme se najedli v El Fogón (ve městě jsou tři pobočky), kde si dáváme tacos al pastor, jugo a vyrážíme směr pláž. Na pláži je bohužel takové množství mořské trávy, že se skoro nikdo nekoupe a navíc tráva jak schne tak začíná dost smrdět. Procházíme hlavní ulicí, kde je plno lákadel na turisty-> nic pro nás, hledáme cestu zpět k ubytku, využíváme opět collectivos. Ptáme se vždy místních kam jedou příp. řidiče collectiva, vždy vám poradí, nebo ukážou, kam máte jít abyste se dostali kam potřebujete. Tohle se mi líbí, všichni přátelští a poradí Vám. :) Blízko našeho ubytka je supermarket Super Chedraui, kde nakupujeme úžasné pečivo za hubičku a před spaním vymýšlíme do jaké cenoty zamíříme, když se v moři nedá koupat a jak se tam dostaneme.
Místní grafity
Lákadlo pro turisty
Místní pečivo
Tacos al pastor a quesadilla
V centru je stanoviště collectivos, které jezdí ve směru Tulum, Cancún. Pozor opět jsou poblíž naháněči, kteří vás lákají na jejich výlety. Musíte sledovat, kde stojí místní v řadě a pak se už jen ptají kam jedete a chystají vás do příslušné řady do daného collectiva, které vás vezme tam kam potřebujete. My vyrážíme do cenoty Azul. Vstup je 150 pesos na osobu, je to hned u cesty, nejdříve sprcha a pak hurá se zchladit. Krásně čistá voda, potkáváme plno leguánu, ve vodě rybičky - no prostě nádhera. Jeli jsme však v neděli a tento den mají Mexičané buď všude slevu a nebo vstupy zadarmo, takže bylo tam trošku narváno, ale na tak velkém prostoru se to ztratí. Cestu zpět řešíme přeběhnutím cesty ve směru na Playu a máváme na collectivos (cena cca 30 pesos na osobu). Večer jedeme do centra na jídlo a poté klasicky nakoupit pečivo na snídani. Další den výlet na pláž Akumal, kde jsou želvy. Vyrážíme ze stejného stanoviště v centru collectivem (cena je cca 40 pesos na osobu). Jelikož jsme něco málo nastudovali, za vstup na pláž jsme neplatili a prolezli jsme Dive shopem vedle. Pláž napravo je veřejná, nalevo si jí přivlastnil hotel. My jsme vyrazili brzo ráno a využili jsme, že hoteloví hosté ještě vyspávají a byli na levé části, kde nás o 2 h později vyhodil místní hlídač. Nevadí, užili jsme si to, zašnorchlovali, želvu jsem viděla jen já u břehu, když muž byl v dáli, opálili se a jedem na ubytko odpočinout si, vedro nám dává zabrat. Musíme taky zabalit zítra se přesouváme dále směr Tulum.
Cenote Azul
Collectivo
Akumal
Leguán
Do Tulumu se dostáváme collectivem cca za 50 pesos na osobu. Ubytko by mělo být blízko vyrážíme tedy pěšky. Bohužel hostitelka měla špatně umístěnou polohu a tak z centra to je krásných 20 minut chůze. Po cestě už jsem vyhlídla prádelnu, protože potřebujeme vyprat. Prádlo máme mít další den, paráda kufr je hned lehčí. Dostali jsme se do čtvrti, která je rozestavěná, jde vidět, že jsme mezi místními a začínají zde pobíhat pejsci a je to trošku "crazy". Myslím, ale pozitivně ubytko určitě je již nadohled. Sláva našli jsme to, vedle soused pouští nahlas hudbu, hlasitě se baví, štěkající pejskové a možná slyšíme i slepice "typické mexiko". Po odpočinku vyrážíme do města na jídlo a zkouknout, kde a jak fungují collectivos. Zjišťujeme, že do naši části města, žádné nejezdí, takže jedině taxík a nebo pěšky. Plán na zítra je jasný, brzo vstanou a jedeme na ruiny. Docházíme ráno kolem 7 h do centra chytáme collectivo směr ruiny. Od cesty je to ještě procházka cca 10 minut, máme čas, otevírá se až v 8 h. Na cestě stojí vojáci a průvodce, upozorňují nás, že vcházíme do parku a je nutné zaplatit vstupné, jinak nemůžeme dál. Zaplatit se dá pouze hotově cca 20-30 pesos na osobu, dostáváme náramek a procházíme kolem vojáků směr ruiny. Jelikož jsme v Mexiku otevírací doba je pouze orientační. Otevřeno je cca kolem 8:20 jsme mezi prvními i tak za námi je už pěkná řada. Cena vstupného 90 pesos na osobu zaplatíme a vyrážíme. Za hodinku a půl máme zkouknutý celý areál, jde vidět, že na plážích je opět mořská tráva :-(. Cestu zpět volíme po pláži a pak si chytnem collectivo, dáváme si oběd a musíme vyzvednout prádlo. Večer procházíme městečko, vybíráme peníze a vymýšlíme do které cenoty půjdeme. V Tulumu se nachází i informační centrum, dostali jsme mapku, doporučení na cenoty a hlavně kde do nich chytnou collectivo. Plán na další den je jasný - > cenote Santa Cruz. Collectiva k cenotam jezdí od Super Aki. Přijíždíme cca po 10 h do cenoty, vstupné je 300 pesos na osobu (platba jen hotově), jste tu skoro sami, libí se nám to a zůstáváme zde celý den. Cesta zpět jednoduchá pojedeme collectivem. Jak na sviňu žádné nejede, ale taxíky na nás troubí jak o život. Nakonec ukecává muž taxíka na 100 pesos zpět do centra a v tom jede i collectivo :-D. Berem taxík, kde je klima a jedem se najíst, protože v cenote byl bufet, který nás neoslovil zato včerejší tacos a quesadily ano. Další den přesun do Valladolidu busem ADO. Jízdenky jsem koupila den dopředu na určitý čas za 137 pesos na osobu. Recenze na místní pobočku ADO byly negativní (což se potvrdilo), ještě, že máme jízdenky online, které stačí řidiči ukázat.
Výhled z ubytka
Ruiny
Cenote Santa Cruz
Talíř "Pioner"
Jsme ve vnitrozemí ve Valladolidu. Úplně jiná atmosféra, časový posun -1h oproti Cancúnu, vlhkost klesla, ubytování v centru, všude v docházkové vzdálenosti, jsme spoko. Vyrážíme do města na obhlídku. Klasika najít obchod, výběr peněz a stanoviště collectivos jak se dostaneme k Chitzen Itza. Budíček máme na 6 h ráno, u stanoviště collectivos jsme v 7 h a cesta by měla trvat cca 40 minut. Cena collectiva 80 pesos, ale pozor TAM I ZPĚT. Dostanete lístečky od prodavačky a ty pak dáte řidiči. Chitzen Itza pak stojí 647 pesos -platili jsme kartou. Opět otevírací doba pouze orientační. Tvoří se pěkné řady, naháněči všude kolem. Hurá koupeny vstupenky vcházíme do areálu. Na prohlídku nám stačily 2 hodinky a všude už jsou prodavači a je všude plno lidí. Parkoviště, které bylo prázdné je plné k prasknutí. Čekáme na collectivo zpět a cca za půl hodinky jedno jede, předáváme lísteček a jedeme zpět do města. Další den vybíráme cenotu Oxman. Zde jezdí pouze taxíky a nebo si můžete půjčit kolo. Berem taxík za 120 pesos. Taxikář nám i dává na sebe číslo zpět, abychom se měli jak dostat zpět. Vstupné je 150 pesos na osobu-platba pouze hotově. Je zde i bazén, bar, restaurace. Jelikož jsme vyrazili kolem 8 h ráno jsme v cenotě první - nádhera. Zase jiný druh cenoty, slyšíme netopýry, plave se s vestami, hloubka je cca 30 m. Večer kupuju lístky na bus směr Chiquila a odkud na Holbox.
Cenote Oxman
Chitzen Itza
Templo de San Servacio
Uličky ve Valladolidu
Cesta do Chiquily je cca 3,5 h a jak se začíná kolíbat autobus začíná mi být zle, dávám si kinedryl přece jen nás čeká ještě plavba lodí. Po příjezdu do Chiquily je zde několik stánků na Holbox express. kupujeme lístky a jdeme do přístavu, stíháme i trajekt, kufr máme -> vyplouváme. Cesta je poklidná, nic s námi neháže, vlny nejsou, cesta trvá cca 25 minut. Ubytko máme v centru, takže docházíme pěšky, ostrov je malý. Stíháme i západ slunce, krásná pláž bez mořské trávy, krásný písek -> značka ideál. Na večeři poprvé ochutnáváme jejich pizzu :-D a jako fakt dobrá, dokonce lepší než u nás (italská je ovšem numero uno). Tyto dny se flákáme na pláži, našli jsme si plážový bar, kde se platilo pouze za konzumaci a k tomu jsme měli lehátka, slunečník a užívali si. Další den východ slunce a západ slunce na pláži, corona, dobré jídlo. Je to ostrov, tak je to dražší, ale je tu krásně.
Západ slunce
Ráj na zemi
Corona
Naše poslední zastávka byl Cancún. Dostali jsme od hostitele podrobné info jak se dostat do bytu, tipy jak chytnou taxík a hlavně funguje v Cancúnu Uber. Jeden den jsme naplánovali výlet na Isla Mujeres. Trajekt na ostrov máme v docházkové vzdálenosti, ráno po budíčku vyrážíme. Krásný menší ostrov, pronajali jsme si na celý den golfový vozík za 1100 pesos, odevzdala jsem řidičák a jeli jsme. Ostrov jsme projeli křížem krážem asi 3x, vybrali si místní podnik, prošli centrum, pláž a jeli jsme zpět. Další den výlet na playa Delfines do Zóny Hoteliéry. Cestu tam jsme objednali Uberem, zpátky se kdyžtak dostaneme taky. Zde je to opravdu jiný svět, s Mexikem to nemá nic společného (hotely, butiky a čím větší tím asi lepší). Na pláži jsme zjistili, že došly data - JEJDA, ale jezdily tu pořád busy, nějak se dostaneme do centra. Moře krásné, trošku mořské trávy, ale vlny obrovské, že vyvěsili červenou vlajku a pobřežní hlídka pískala jak o život, když se někdo vzdálil od břehu. Stačilo jedem zpět do města. Nakonec jsme chytli autobus a i správný do centra za 15 pesos na osobu. Autobusem jsme ještě nejeli, ale postup je stejný jako u nás, fráze "parar por favor" to jistí. Zchladili jsme se v bazénu a hurá na večeři, uděláme si procházku. Klasika taxíky troubí, brzdí, ale nám to ani nepřijde. Prohlížíme si večerní město, cítíme se bezpečně, hotely svítí, místní prodavač jídla řve na ulici. Najednou něco slyším jak píská a vidíme jak něco chodí po plotu. Je to tady konečně vidím nosála. Roztomilé malé zvířátko skoro v centru města. Večer kupuji jízdenky na letiště a další den už odlétáme. Vzhledem k tomu, že se staví dálnice z Cancúnu, dejte si větší časovou rezervu. My vyrazili o 3,5 h dříve na letiště a úplně krásně jsme vše stihli. Než nás odbavili, prošli jsme security atd...
Závěr: Mexiko doporučujeme! Mějte hotovost i kartu. Kartu jsme měli (Revolut), většinou se dalo v restauracích a na vstupech platit kartou (POZOR, ale kontaktně). Wi-Fi většinou mají na ubytování, ale stává se, že je i pomalá. Je lepší mít asi mexickou sim s daty, pro případ nouze. Nebojte se a cestujte :) Bylo to boží :)
Cancún
Golfový vozík
Playa Delfines
Nosál
Jak se ti cestopis líbil?
Sylvouš procestovala 17 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 1 úžasný cestopis.
Zobrazit profil6 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Před pár dny jsem stižena nějakým neodbytným nutkáním koupila letenku do Cancúnu a vida, hned cestopis:-) Díky za praktické info, bude se hodit.
Mám dotaz: jak jste při koupání v cenotes řešili odložení cenností? Střídali jste se v koupání? Pojedu sólo, takže tahle možnost odpadá, a úplně se mi nechce nechat někde ležet mobil a nějaké peníze jen tak. Koukala jsem, že v Los Rápidos (Bacalar) mají uzamykací skříňky, což předpokládám je asi výjimka.
Cenoty, které jsme navštívili neměli skříňky, ale nechávali jsme batoh vždy u lehátka a nebo na místečku pod ručníkem. Vše proběhlo vpohodě. ☺️
Ok, diky.
Ahoj, ďakujem za super cestopis. Chcem sa spýtať, koľko ste mali celkove dní? Chceme stihnúť podobný okruh, ako vy, máme 10 dní. A zvažujem, či požičať auto (cca 400 USD na 10 dní) alebo riešiť lokálnu dopravu (collectivo, bus, taxi..)
Ahoj, děkuji.
Letenky jsme měli (16.2.-5.3.) -18 dní, z toho počítám 2 dny cesta. Za nás doporučuji lokální dopravu :), ale zase auto je pohodlnější a rychlejší pro přesuny. Známí měli půjčené auto a stihli ještě větší okruh až do Meridy.
Já bych teda lokální dopravu doporučit nemohla, jela jsem ADO busem jednou a stačilo. V Cancunu na nádraží jsme čekali na koupi lístku snad přes hodinu ve frontě, kdy postupně fronty zavírali a lidi vždy přesunuli na konec další. A znovu.
Pak jsme v Tulumu půjčili auto, a během deseti dní projeli Bacalar-Calakmul-San Fransico de Campeche- Celestun - Merida - Homun cenoty - Valladolid a Chichen Itza a zpět Tulum. Z Tulumu do Cancunu jsme pak jeli raději collectivem, ale nacpaný ADO terminál v Tulumu jsme míjeli a opotili jsme se z toho. Pak jsme šli raději na ulici chytit tu dodávku i s bagáží...