Na noc do kazašské horské jurty

Některé cesty má člověk naplánované měsíce dopředu a vyčkává na výhodné letenky. To ale nebyl tento případ. Když se na podzim objevila akce Pegasus a letenky Bratislava-Istanbul-Almaty a Biškek-Istanbul-Bratislava za 3250 Kč i s odbaveným 12kg zavazadlem, nebylo co řešit. Teprve potom začalo zjišťování informací. Teploty v horách za Almaty až -30°C a časový posun 5-6 hodin při našich čistých 72 hodinách ve stánech z toho udělalo celkem dobrodružnou cestu. Navíc s sebou beru 6 spolužáků z gymplu, kteří na moje tempo nejsou zvyklí, a tak nikdo nevíme, co od cesty očekávat.

DEN 1. - Brno-Bratislava-Istanbul-Almaty

Všechny nutím si založit učet u Rb, která má prémiovou kartu i s účtem pro studenty na první rok úplně zdarma.  Salónek v Bratislavě za to stojí, velký výběr alka i nealka, panini a další menší občerstvení bylo dostatečně doplňováno. Poloprázdný let do Istanbulu byl také pohodový, za to salonek a celkově letiště v Istanbulu bylo pocitově horší. Do Almaty přilétáme ne moc vyspalí v 5:15 dalšího dne. Na pasové kontrole mají celníci sice krásné zelené uniformy s beranicemi, ale jejich znalost angličtiny a naše znalost ruštiny, nám napovídají, že to tady tak lehké s domluvou nebude. Hned u pásu se zavazadly nás zastavuje mladý Kazach, který se nás hned ptal, odkud jsme a co tu děláme. Hned dodává, že studuje v Česku a tak s námi trochu procvičuje svou češtinu.

Pegasus v Bratislavě

Welcome to Almaty

DEN 2 - Prohlídka Almaty

Z letiště jedem za  150 Kč Yandexem, východní verzí Uberu a Boltu. Navíc pro nás místo objednaného minivanu přijíždí mikrobus pro 18 lidí. V centru jsme do půl hodiny. Řidičovi nefungují ostřikovače, a tak si čelní sklo cestou omývá petkou s vodou. Na první "noc a půl" máme objednané nejlevnější  Airbnb, co jsme našli (173 Kč/osoba/noc) - klasický panelákový byt, ale aspoň je to autentické. Do centra je to pěšky cca 20 minut. Půlka členů výprava jde spát, se zbytkem jdeme nakupovat do obchodu, co byl ještě před 2 roky Spar, nyní je to "Small", takže se trochu bojíme, jestli tam zvládneme nakoupit vše, co potřebujeme. Nicméně se ukazuje, že obchod a jeho výběr je více než obří, paní nám tam dokonce připravuje i čerstvé palačinky.

První ubytování v centru Almaty

Čerstvé palačinky přímo v supermarketu

Po kraťoučkém odpočinku vyjíždíme na prohlídku města. Jak jinak než Yandexem. Tentokrát nám z cesty dělá řidič Yandexu diskotéku a hraje nám i písničky na přání. Prohlídku začínáme v Parku prvního prezidenta, kde by měla být krásná vyhlídka na hory za městem, ta se ale kvůli obřímu smogu, který je v zimě dost častý, nekoná. Poté přejíždíme metrem do centra, což je samo o sobě zážitek. Všichni zde mají uhlazené uniformy, a i když se zde nemá oficiálně fotit, tak neodoláváme. Přes hlavní třídu Arbat míříme na Green Bazaar, kde ochutnáváme poprvé v životě koňské maso. Sehnat se tam dá skoro vše - v hlavní hale maso a ovoce, ve vedlejších prodejnách pak od vodovodních baterií až po šperky.

Green Bazaar

Koňské maso má svou vlastní sekci

Koupit lze opravdu vše

Někdy ani znalost azbuky není potřeba

Další v pořadí je nejznámější památka v Almaty: Chrám Nanebevstoupení páně. Je kousek od Green Bazaaru a vstup je zdarma. Dost nás překvapil interiér, který byl na pravoslavný kostel opravdu nádherný. Před chámem jsou nabízeny projížďky na koni, my ale odoláváme.

Chrám

Interiér

Po pauze na jídlo v ruské okopírované verzi McDonaldu s názvem I´m pokračujeme metrem na náměstí Nezávislosti s Národní kazašským muzeem a místní radnicí. Budovy trochu působí jak z knihy 1984, ale proti gustu žádný dišputát. Večer zakončujeme v lázních Arasan (vstup na 3 hodiny 7800 KZT ) - údajně nejluxusnějších lázních celého SSSR. Lázně jsou rozděleny do dvou částí pro muže a ženy. Každá má několik saun a velký ochlazovací bazén. Bez problému se tam dá půjčit i venik - březová metlička, kterou se v sauně navzájem mlátíte. Jsme tam skoro do zavíračky v 23:00.

Kazašské národní muzeum

Radnice

DEN 3 - Bruslení v Medeu a přespání na Šymbulaku

Další den si po rychlém nákupu bereme i se všemi věcmi Yandex do horského komplexu Medeu-Šymbulak. Minivan je tentokrát jen pro 6 spolucestujících, no pan řidič s námi 7 nemá žádný problém, a i když se do kopce za městem docela plahočíme, jsme po tři čtvrtě hodině konečně u naše prvního dnešního cíle - nejvýše položeného zimního stadionu na světě - Medeu (1 691 m n. m.). Stíháme první blok bruslení od 10 do 12:30. Nejprve se platí lístek a až v areálu se dají půjčit brusle. Cena i s půjčením bruslí je nižší v Česku, asi 120 Kč.  Počasí se konečně umoudřilo, a tak si užíváme i čerstvý horský vzduch. 

Stadion zvenčí

Bruslení na stadionu Medeu

Pohled z lanovky

Po bruslení si sbíráme svoje saky paky a míříme k lanovce,  která nás posune do centra lyžařského střediska, odkud se dostaneme další lanovkou ke zlatému hřebu této cesty "do stánů", a to přenocování v horské jurtě v 3 200 m n. m.  Původně jsme chtěli lyžovat už první den, jenže ve 13:30 jsou všechny lyže vypůjčené a než by je někdo vrátil, už bychom toho lyžování moc nestihli. Místo toho jdeme do restaurací přímo na svahu - nabídka je široká a zahrnuje i špagety s koňským masem, my této zaručené pochoutce odoláváme a vybíráme jiné špagety za asi 80 Kč. 

Cesty nahoru lanovkou jsem se trochu bál, protože sedačková lanovka s 60l krosnami není nic pohodlného, navíc je zima a my s sebou máme i barel vody, protože překvapivě v 3 200 m n. m. vodovody nevedou. Zachraňuje nás sovětská vymoženost, a to kombinace kabinkové a sedačkové lanovky, takže si prostě jen stačí počkat na kabinku. S jedním přestupem v asi 2 800 m n. m. to stíháme tak tak, než skončí provoz lanovky.

Shymbulak 3 200 m n. m.

Příchod k jurtám

Naše jurta

Vedle horní stanice lanovky se nachází Eco hotel s mini apartmány s výhledem na východ slunce, jenže ty jsou dražší a hlavně by to v nich nebyl takový zážitek jako v jurtě. Jurty stojí o kousek dál, jedna je hlavní - recepce + restaurace. Zbylé tři slouží k ubytování hostů. My dostáváme prostřední, v okolních nikdo není. A i když je na Booking.com kapacita maximálně 3  lidi, tak přes chat lze za příplatek domluvit  vícero hostů v jedné jurtě. V 7 lidech je to tak akorát pohodlné.

Naše jurta

Jurta s recepcí a restaurací

Spacáky je lepší mít vlastní, karimatky na místě jsou. Spí se na zemi a krom toho má naše jurta už jenom dva viklavé stoly. Záchody jsou jen v hlavní budově u lanovky a ve 20:00 zavírají. Co se týče teploty, asi hodinu až dvě trvalo než se jurta vytopila, ale pak to bylo klidně na tričko. 

Západ slunce

Dokonce jde vidět Almaty

V noci

Pan správce nám říká, že až tam bude teplo, tak máme topení vypnout. My jsme si ale mysleli jak jsme chytří, že topení radši necháme jet celou noc, že beztak na nás chtějí jen ušetřit, ale trochu jsme se přepočítali. Spaní na podlaze s podlažním topením pak přes noc připomínalo pocit jako ležet na rožni. Nikdo ale nechtěl nikoho přes noc budit, a tak to ráno končí dokonce jedním úpalem,  a to i přesto že je venku - 20.

DEN 4 - Lyžování v Šymbulaku a přejezd do Biškeku

Další den si užíváme východu slunce, na který máme výhled z naší terasy před jurtou. Nemáme ale tolik času, protože se musíme lanovkou rychle dostat dolů, abychom měli něco z dopoledního bloku lyžování. I tak jsou výhledy k nezaplacení. 

Ranní východ slunce

Výhled ze záchodu

Dole ve středisku jsme před 10. hodinou, lidí už je tam dost, ale pořád se to dá. Půjčovna lyží vypadá luxusněji než kdekoliv v Česku. Jen je problém, že si tam půjčují lyže skoro všichni, co na Šymbulak přijíždí, a tak je tam fronta skoro na hodinu. My volíme jen dopolední skipas (do 13:30). Déle to nestíháme. Musíme se totiž ještě dostat do Kyrgyzstánu, odkud nám zítra ráno v 5 letí letadlo. Lyžovačka je suprová, počasí luxusní. Jedinou připomínku mám na lyže, které nemají vůbec nabroušené hrany, a to jsme nebrali nejlevnější kategorii. Po chvíli taky zjišťujeme, že Kazachové a taky Číňani, kteří to sem nemají daleko, jezdí jako kamikadze, často padají a přitom sráží i další lyžaře. Přes to všechno je to jedna z lyžovaček, na kterou asi nikdy nezapomeneme.

Oběd sice nestíháme, ale ve 13:45 začíná můj plán jak nás dostat ze Shymbulaku co nejlevněji a nejrychleji do Kyrgyzstánu, abychom měli v noci alespoň pár hodin na jeho prozkoumání. Přímo k půjčovně jezdí jenom Eco taxíky, a tak jimi nejprve sjíždíme k bruslařskému stadionu, kde přesedáme do Yandexu, který nás veze na autobusové nádraží. Cestou už sdílíme polohu našemu objednanému řidiči přes InDrive, ten si nás z Yandexu vyzvedává, během minuty přesedáme a jedeme směr Korday - jeden z hraničních přechodů mezi Kazachstánem a Kyrgyzstánem.

Cestou dáváme zastávku na benzínce, kde si kupujeme něco jako náš oběd. Nikdo neumí anglicky, snažíme se vyhnout koňskému masu. Řidič jede hlava nehlava, ti kteří cestu celou nezaspali si odnáší z jízdy posttraumatický syndrom. To že má volant vpravo, ale řídí se vlevo, ho v předjíždění vůbec nezastavuje. Díky tempu aspoň nenabíráme zpoždění.

S naším řidičem se loučíme na hranicích, hraniční přechod zvládáme do půl hodiny. V Kyrgyzstánu je o hodinu víc, a tak virtuálně přicházíme o další čas. Za hranicemi se o nás málem poperou místní taxikáři, poprvé se cítím "ve stánech" nepříjemně. Na hranicích měníme trochu hotovosti a nakonec volíme cestu autobusem, který na nás dokonce i chvíli počkal, než jsme si směnili peníze.

Vystupujeme u hlavního náměstí, nebudu lhát, tak pěkné zase není. V Kyrgyzstánu je nejlepší příroda, ale její návštěva je v zimě s naší časovou dotací nemožná. Procházíme centrem, hledáme místo na večeři a první pořádné jídlo dne. Zaujme nás pěkná restaurace Mubarak, kde je i v 23:00 plno a tak musíme čekat. Ujímá se nás skupinka místních vysokoškolaček, které nás berou do jiné pobočky stejné restaurace, zde je opět plno, ale zapisují nás na čekací listinu. Nevíme, jestli je to hladem, ale jídlo je perfektní, restaurace je plná mladých lidí, můžeme ji jenom doporučit.

Po jídle byl původní plán se jít ubytovat do Airbnb a aspoň trochu si odpočinout. To nám překazila přehnaná aktivita našeho ubytujícího, kterému se podařilo svůj byt prodat dřív než čekal, a tak naši rezervaci dva dny dopředu zrušil. Náhradní plán je přečkat noc v lázních, které mají dokonce speciální ceník s cenou okolo 300 Kč. Po příchodu ale zjišťujeme, že v mužské (v dámské překvapivě ne) části je povinnost si předplatit i nějaký kredit na služby a vychází to celkově přes 1000 Kč na noc, což odmítáme. Mezi sebou se česky bavíme o karaoke baru. Toho se chytá jedna z pracovnic lázní a už nám jeden doporučuje a dokonce je tak zlatá, že nám tam dělá rezervaci. Už nám tam chce objednat i ze svého telefonu Yandex, ale mi ji děkujeme, s tím že to zvládneme sami. Nevíme jestli jsme jen natrefili na správné lidi, ale tak milé lidi jak v Kyrgyzstánu, jsme  ještě nikde jinde nepotkali. Karaoke bar se soukromými místnostmi je super, jen jsme si omylem objednali 3 litry mojita, které bylo nealko. Stojí ale jen 75 Kč, takže to žádná tragédie není. Po dvou hodinách v karaoke si ve 3 ráno bereme Yandex na letiště. 

DEN 5 - Biškek - Istanbul - Bratislava - Brno

Ranní šestihodinový let z Biškeku do Istanbulu jsme všichni prospali. V Istanbulu přistáváme před devátou, a protože nám letadlo na Bratislavy letí až odpoledne a všichni z naší výpravy ještě v Istanbulu nebyli, se vydáme předem objednaným taxíkem do centra, kde máme asi 2 hodiny, než jedeme metrem nazpět. Stíháme aspoň Modrou mešitu, zvenku Hagia Sofia, návštěvu Spice Bazaaru a cestu trajektem. Na letišti v Istanbulu se kamarádka už nevleze do letištního autobusu k letadlu, a tak si ji řidič bere k sobě do kabiny. Do Bratislavy přilétáme spokojení, ale naprosto vyčerpáni v neděli večer.

Rozpočet (na 1 osobu)
Letenky (včetně 12kg kufru) 3281 Kč
Ubytování v Almaty (2 noci) 346 Kč
Ubytování v jurtě (1 noc) 646 Kč
Karaoke místnost v Biškeku 90 Kč
Yandex (za všechny cesty) 200 Kč
Taxi na hranice 150 Kč
Brno-Bratislava-Brno 350 Kč
Jízdenky na MHD v Bratislavě 30 Kč
Lázně Arasan 299 Kč
Lanovka k jurtě cca 250 Kč
Skipas cca 700 Kč
Půjčení lyží cca 700 Kč