Nejlepší byznys třídou z Prahy do katarského Dauhá
Nahlédnutí do byznys kabiny Qatar Airways letounu Boeing 787–800 Dreamliner, která je hodnocena jako nejlepším prémiovým produktem na světě.
Cestopis z roku 2018 napsal David Eiselt
Když se v loňském roce v Praze objevily katarské národní aerolinie Qatar Airways, vzbudily velké pozdvižení. Není divu, na jejich příchod se čekalo několik sezón a Letiště Praha vyloženě volalo po nové konkurenci z Perského zálivu, která by alespoň částečně srazila hřebínek Emirates.
Bohužel příchod QR se setkal s rozporuplnými reakcemi. Do Prahy totiž začaly létat s letadlem na střední vzdálenosti Airbusem A320, což od prémiových 5* aerolinií na šesti hodinovém letu prostě nečekáte a tak se o konkurenci v pravém slova smyslu nedalo moc hovořit. Naštěstí s malou kapacitou a výhodnými letenkami Qatar Airways velmi brzy plní kapacity a přidává druhou denní rotaci. Ani ta zřejmě nestačí a proto od 1.11.2018 létá do Prahy s jedním z nejmodernějších letadel Boeing 787–8 Dreamliner s celkovou kapacitou pro 254 cestujících.
Letím do Dauhá
Když dostávám nabídku účasti na press tripu, který zahrnuje právě let s tímto letounem, jednoduše nemohu odolat. O pár týdnů později, konkrétně 5. listopadu, stojím u odbavovací přepážky číslo 162 na pražském letišti a dostávám do ruky palubní vstupenku k letu QR292 se sedadlem 4F.
Ještě než nadejde okamžik boardingu, trávím zbývající čas do odletu na svém oblíbeném místě v letištním salónku Mastercard Lounge s výhledem na letištní plochu.
V salónku Mastercard Lounge na Terminálu 1
K odletové bráně A9 tradičně dobíhám na last–call hlášení, což v případě pražského letiště bohužel znamená jediné – ještě deset minut posedím, než nástup skutečně začne...
Příchod k odletové bráně A9 na „last–call”
V mezičase si alespoň mohu prohlédnout tuhle šedivou krásku, která mi bude dělat společností příštích 6 hodin letu.
Qatar Airways
Boeing 787–800
Nadešel čas nástupu a díky byznys třídě mohu do letadla nastoupit jako první cestující. Ihned po vstupu do letadla a po uvítání palubním personálem vás zaujme elegantně navržený bar, na kterém později po čas letu můžete nalézt šampaňské, ovoce a nějaké ty sladkosti.
Bar na palubě B788
Absence středního stropního panelu v byznysové kabině dodává na vzdušnosti a v kombinaci s rozložením sedadel 1–2–1 se tak opticky stává trup letadla mnohem větším, než ve skutečnosti je. Celkem se tu nachází 5 řad a ještě jedna za barem, kde zůstávají 2 prostřední sedadla.
Pohled do kabiny zpředu
a ze zadu
Co se týče samotných sedadel, tak ty v detailu vypadají následovně. Všimněte si zejména dostatečného prostoru pro odkládání věcí, ten totiž není vůbec standardem a leckdy si i v byznysu připadáte jako sardinka. Odkládám svetr do boxu vedle nohou, počítač a knížku na boční stolek a konečně se mohu pohodlně usadit.
Detail sedadla
Ihned po usazení si nemohu nevšimnout skvěle řešeného prostoru. Tím, jak každé sedadlo míří čelem od uličky nabýváte iluze naprostého soukromí, což je perfektní. Pokud byste samozřejmě letěli ve dvou a usadili se vedle sebe, není problém přepážku oddělující sedadla stáhnout dolů.
I místa na nohy je tu oproti jiným aerolinkám přehršel. Paradoxně si v přímém sedě nemohu položit nohy před sebe, prostě sem nedosáhnu, a tak pomocí voliče nastavuji polohu relax.
Područka směrem do uličky je výškově nastavitelná a uvnitř se skrývá voda Evian se sluchátky.
Panel pro nastavení sedadla
Voda a sluchátka v područce
Amenity kit je stylově připraven v modrých taštičkách italské firmy Bric’s. Uvnitř se ukrývají ponožky, škraboška, špunty do uší a kosmetika Monte Vibiano v podobě loje na rty, pleťového krému a osvěžujícího spreje. Pokud by vám chyběl kartáček se zubní pastou, tak ten je společně s žiletkou a pěnou na holení připraven na toaletách.
Amenity kit s kosmetikou Monte Vibiano
Krátce po vzletu přichází letuška a společně ladíme dnešní jídelní nabídku z A la carte menu.
A la carte nabídka
Nápojový lístek
Polévku přeskočím, k předkrmu zvolím arabské mezze a k hlavnímu jídlu hovězí líčka. Vzhledem k délce letu necelých 6 hodin neproběhne servis dvakrát, což aerolinky kompenzují elegantně – jídlo vám bude servírováno kdykoliv si během letu řeknete.
Před samotným servisem si nechávám nalít stylově do barev aerolinek růžové šampaňské Atair, ke kterému dostávám ohřáté mandle, což jen umocňuje jejich aroma.
Růžové šampaňské Atair
Hodinu po vzletu je čas na prostírání, jehož součástí bude i výběr pečiva s máslem a olivovým olejem. Ještě než dojde k hlavnímu činu, na stůl mi přistává drobný předkrm.
Drobný předkrm
V rytmu plápolajícího umělého plamínku ve svíčce, která navozuje ideální romantickou atmosféru, mi letuška mění prázdnou misku za arabské mezze. To chutná o poznání líp, než vypadá, a že vypadá taky skvěle!
Hummus je perfektní, nemám mu co vytknout. Tabouleh, muhammara... Jsem v sedmém nebi, tohle se jim fakt povedlo.
Arabské mezze
Nabažen předkrmem se nemohu dočkat hlavního chodu. Po druhé gastronomický orgasmus sice nepřichází, ale i tak si spokojeně pomlaskávám.
Hovězí líčka s bramborovým pyré a houbovou omáčkou
Nejen chuťově, ale i esteticky je jídlo bravurní. Postupné odnášení a přinášení jídel na porcelánu patří k 5* službám a tady vše funguje jak má.
Ještě bych si na něčem smlsnul, ale kromě sýrů už není možnost si dát jakýkoliv desert. Ona totiž naše sedmičlenná výprava měla letět v ekonomické třídě a dle obsazenosti jsme mohli být přesunuti do byznysu. Je pak logické, že jídla nebude na palubě dostatek, ale co... hlavní chody byly, a to je nejdůležitější.
Nechávám si dolít sklenku šampaňským, ke které mi letuška proaktivně donáší belgické pralinky Godiva jako omluvu za chybějící dezerty a vrhám se na průzkum zábavního systému. Vzhledem k faktu, že všechny nové filmy jsem mohl shlédnout asi týden zpět na několika dálkových letech, pouštím si jen hudbu do uší a otevírám počítač.
K dispozici na palubách Qatar Airways je dostupné wifi připojení. K otestování máte 30 minut zdarma s 8 Mb dat, kdy ale bohužel zmínka ohledně datového limitu u přihlášení chybí a po otevření emailu a webového prohlížeče jsem odpojen. Doplatit si můžete 30 Mb za 5 $, 100 Mb na 3 hodiny za 10 $ nebo 300 Mb po celou dobu letu za 20 $. Kromě wifi můžete využít i roamingové připojení, které nepodporuje volání, ale jen SMS.
Nějakých 5 a půl hodiny utíká v tomto komfortu rychleji, než bych si přál a za chvíli už vidím osvícené centrum Dauhá, kdy nás pilot navádí na závěrečný sestup a přistání.
Původně jsem měl v plánu shrnout jen samotný let a služby Qatar Airways, ale když teď procházím fotky, utrousím i pár vět k samotnému press tripu. Press trip je vlastně takový organizovaný poznávací zájezd.
Dva dny v Kataru
Po přistání na letišti v Dauhá na náš čeká domluvený odvoz a míříme do víru arabské moderní metropole. No metropole, Katar má sám o sobě asi 2,5 milionu obyvatel, z čehož je jen 300 tisíc rodilých Katařanů a zbytek přistěhovalců. Drtivá většina obyvatel žije právě v Dauhá a přilehlém okolí.
Minibus zastavuje před hotelem Sheraton Grand Doha Resort, jedním z nejstarších a zároveň nejluxusnějších hotelů, které v Dauhá můžete najít. Na nočním panorama představuje osvícenou pyramidu na samotném kraji Doha City. Je už po půlnoci, proto se všichni zacheckujeme a odjíždíme prosklenými výtahy na pokoj a spát.
Interiér obrovského lobby hotelu Sheraton
Na první den během dopoledne máme domluvené krátké setkání se zástupci aerolinek Qatar Airways a turistické agentury Discover Qatar, kdy nám představí vlastní produkty. To uteče rychleji, než se kdokoliv začne nudit a následuje volný čas před odpolední prohlídkou starého centra. Ten využíváme sborově k návštěvě místní hotelové pláže.
Moře v Dauhá není zrovna tím, proč byste se sem měli vydat, tedy alespoň to moře, které je v městském zálivu. Druhý den jsme byli u pobřeží na jihu státu, kde se nachází i pár resortů, a v podobném místě si naopak dovolenou představit dokáži.
Během brzkého odpoledne nasedáme do připraveného minibusu a odjíždíme podél celé zátoky k Muzeu islámského umění. Stejně jako u všech podobných atrakcí v Kataru je i zde vstup pro návštěvníky zdarma.
Muzeum islámského umění
Interiér muzea
Islámské exponáty
Mimo několika pater plných artefaktů zaujme i dokonalý výhled na protější West Bay včetně našeho hotelu.
Výhled na West Bay
Krátce přejedeme ještě kolem Katarské perly do doků Dhow Harbour, odkud se naskytne stejně dokonalý výhled na osvětlené mrakodrapy jako z muzea a míříme přes ulici na tržiště Souq Waqif.
Chvíli se proplétáme uličkami plných cetek, oblečení a vůní koření, parfémů i vodních dýmek. Na rozdíl od jiných arabských trhů vás zde nikdo neotravuje, nikdo nechytá za ruku a netahá do obchůdku a už vůbec na vás nikdo nepokřikuje.
Ulička s oblečením
tržiště = souk
Ulička se vším možným
Navštěvujeme i trh se sokoly. Chov sokolů je v Kataru národním koníčkem a sportem. Běžná cena sokola je mezi 5 – 20 tisíci dolary a nejdražší prodaný sokol stál 250 000 $. Hned vedle tržiště najdete i krásnou a moderní nemocnici, pouze pro sokoly...
Sokol
Následuje už jen večeře, u které nám dělá společnost i Martin Jaroš a vypráví všelijaké příběhy o Kataru, Katařanech a hlavně jeho práci.
Druhý den po snídaní vyrážíme na jih do pouště. Čeká na nás pouštní safari, během kterého otestujeme těžiště vozů Toyota na rozpálených písčitých dunách. Musím uznat, že při určitých stavech náklonu vozu skutečně adrenalin začal pracovat.
Fičíme pouští
Náš řidič z Maroka
Písek kam se podíváš
Během jízdy pouští stavíme u „vnitřního moře“ Khawr al Udayd a hranic se Saúdskou Arábií.
V dáli Saúdská Arábie
Písek pálí, ale to nám nebrání v utvoření skupinové fotografie ve stylu „Kdo vyskočí výš?“.
Já to nebyl
Cestou míjíme jak jedno auto vytahuje druhé, které v písku zapadlo. Cestou zpět už jak třetí vytahuje dvě předešlé a ani my se nakonec neubránili defektu. Čtvrt hodiny troskotáme uprostřed pouště, než řidič vymění kolo a pokračujeme v cestě.
Defekt pneu uprostřed pouště
Krátce asi po třetí hodině odpoledne přijíždíme zpět na hotel a máme jen hodinu času, než dorazí další minibus. Stihnu se alespoň krátce svlažit v moři a do hotelového lobby dorazím akorát včas.
Další zastávkou je Al Bidda Tower, mrakodrap v němž sídlí Katarská fotbalová asociace. Katar totiž bude v roce 2022 hostovat mezinárodní mistrovství světa ve fotbale a přípravy probíhají v plném proudu. V jednom z horních pater se nachází expozice k přípravě, kde si můžeme prohlédnout i modely nově budovaných stadiónů či onu obálku stojící za zvolením Kataru jako pořádajícím státem. Pro veřejnost nepřístupné.
Al Bidda Tower
Expozice
Modely stadiónů
Obálka hostujícího státu
V Kataru se poměrně brzy stmívá a tak do dnešního finálového bodu Katara Cultural Village dojíždíme už za tmy. Katara vlastně přesně odpovídá svému názvu – malá vybudovaná vesnička sloužící pro kulturní akce. Součástí je veřejná pláž Katara, na kterou však ženy nesmí bez řádného dress code, obrovský amfiteátr, Zlatá mešita či několik Holubníků a interaktivní volně přístupné studio Al Jazeera.
Studio Al Jazeera
V době naší návštěvy se tu koná mezinárodní jazzový festival a i proto cestou míjíme alespoň pár dalších lidí. Katar je stále turismem příliš nepolíbený, proto pokud vyloženě jako já nemáte rádi davy turistů, budete nadšeni.
Jazzový festival
Závěr dne zakončíme v restauraci ve čtvrti, nebo spíše na umělých ostrovech pro smetánku zvanou The Pearl. V přístavišti kotví desítky jachet nejrůznějších velikostí a ani zde nenapočítáte více jak 10 kolemjdoucích v jednu chvíli.
Za to ale místní ulice brázdí ty nejluxusnější automobily a na svůj obdiv dávají nejen svůj vzhled, ale především řvoucí zvuk motorů a dunění výfukových koncovek.
Znovu dorazil i Martin se svým Raptorem a zbytek večera strávíme nad koktejlem v hotelové restauraci. Alkohol si v Kataru dáte jako turista bez problémů, místní k tomu mají speciální povolenky.
Lamborghini
Raptor
Letím domů
Budíček před pátou mi nedělá dobře, ale nedá se nic dělat. Rozkaz zněl jasně a tak po šesté hodině vystupujeme z minubusu před katarským letištěm a míříme k odbavení, poté skrz celní a bezpečnostní kontrolu a čekáme na nástup do letadla.
Dominantou letiště je měděný medvěd
Vzhledem k dennímu letu jsem zvolil sedadlo u okénka, a to rovnou v první řadě s označením 1K.
1K zpředu
a ze zadu
Krátce po vzletu se nabízí krásný pohled na město a zejména pak The Pearl.
The Pearl
Průběh letu probíhá na chlup stejně, jako při cestě sem, proto se už nebudu detailně rozepisovat a přeskočím rovnou ke gastronomii.
Vybírám si řecký jogurt, po chvilce omeletu a na konec plato s ovocem. Poučen z cesty sem si na čas před přistáním rezervuji ještě hamburgery z jídel, které si můžete objednat kdykoliv během letu a nespadají do A la carte menu.
Řecký jogurt
Vaječná omeleta
Ovocné plato
Mini hamburgery
V Praze přistáváme krátce po poledni a já se musím rozloučit s jedním z nejlepších prémiových produktů na světě. Nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že byznys třída Qatar Airways je skutečně tím nejlepším, co v 10 kilometrech nad zemí můžete zažít.
Jasně, pokud člověk nelétá v prémiových třídách pravidelně, těch rozdílů si zprvu ani všimnout nemusí. Ale pokud jde o kvalitu surovin a pokrmů, značek vín či šampaňského a prostoru v sedadle, Qatar Airways jednoznačně drží první příčku.
Největší fór je přitom v tom, že sám Qatar nabídne ještě mnohem komfortnější sedadla ve verzi QSuite, kterou sám propaguje jako „první třídu v byznysu“. Tu však v Praze pravděpodobně nikdy neuvidíme a můžeme ji využít jen na určitých linkách z Dauhá.
Závěrem si už mohu jen hluboce postesknout po tarifech v byznys třídě z Prahy do Thajska s cenovkou okolo 25 tisíc korun, o kterých jsme vás pár měsíců zpět informovali...
Na zdraví a další cesty
Jak se ti cestopis líbil?
David Eiselt procestoval 49 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 12 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil18 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Katar to s rozvojem turistiky a s lákáním nevěřících psů, aby přijeli na mistrovství světa , myslí zřejmě opravdu vážně.
"Qatar welcomed the new year by implementing a 100 percent tax on alcohol, doubling prices overnight and sending the cost of a 12-pack of beer jumping to $78.
The increase has been branded a “sin tax” by some residents of the wealthy Gulf state as it targets products widely prohibited under Islamic law."
"Trosku me to prekvapuje vzhledem k paradnim cenam letenek" . Muzes dat nejaky priklad paradni ceny s QR z Prahy? Ja nachazim pouze naprosto standardni ceny do vsech destinaci.
To mela byt reakce na "Honza" na spodu teto diskuze.
Dřív měli super ceny, co mám info já, tak už takhle nízko s letenkami nepůjdou a budou si držet status dražšího dopravce. Takže jak píšeš, parádní ceny už zřejmě neuvidíme :)
@David: Souhlasim. Objektivne vzato QR nema duvod se cenove podbizet. Produkt je dobry a lidi z Prahy lita cim dal tim vic.
No a to nejdůležitější jak se tam leží ?
Tak to mi asi nějak vypadlo. Po letech s asijskými aerolinkami naprosto skvěle. Nevím proč, ale většina z nich měla o dost užší prostor pro nohy, tady byl dostatečný a komfortní i pro ty, kteří se často přetáčejí :)
Jo a hlavně, pořádná deka i naducaný polštář.
Škoda, že vás neposlali zpátky v Y. Zajímalo by mne jestli je v 787 tak bídná jak se zmiňuje v jiných trip reportech. Já jsem s nimi letěl jen jednou ještě v době kdy 777 měly 3-3-3 a to bylo docela fajn.
Oni mají v tom mrakodrapu, kde sídlí fotbaloví papaláši, opravdu vystavenou tu obálku, kterou šoupli Blatterovi, aby dostali přidělené mistrovství světa? Taková upřímnost je skutečně nevídaná.
Grammar nazi poznámka na konec: auta se dávají na odiv, nikoli na svůj oBdiv.
Y v 787 QR není nic strašného, standardní produkt, pokud člověk chytí dvojsedačku vzadu, tak úplně na pohodu.
Jinak k tomu tripreportu, chápu Tvou euforii, po prvním letu v C s QR jsem byl taky naprosto nadšen, ale QR v C za mě není nejlepší, ale určitě patří mezi nejlepší a 5 hvězd si (na rozdíl třeba od Lufthansy) právem zaslouží.
A kdo je teda kluci nejlepší? Já na podobné věci nejsem, ale kdybych si chtěl sobě nebo manželce udělat radost, tak at vím do čeho jít :)
Konkrétně za mě třeba Singapur Airlines, EVA Air, ANA, vesměs asijský aerolinky jsou špička. Jinak naposledy jsem třeba byl naprosto nadšený z Hainan Airlines, v některých aspektech servis zcela na úrovni F. Ale jinak QR je taky naprostá špička, s nimi chybu rozhodně neuděláš ani omylem.
Ale určitě jsou tady borci, co mají v C nalítáno víc než já, takže třeba přidají nějaký další svoje zkušenosti a doporučení.
Y jsem ozkoušel jen letmo, neb ti to prostě nedá když můžeš sedět vepředu... :) Ničeho extra negativního jsem si nevšiml, ba naopak. Nechal jsem si donést menu z Y a otestoval jedno jídlo, chuťově bomba! Byly tu nějaké pudinkové buchty s ovocem a ještě něčím.
QR jsem měl tu čest otestovat dva roky zpět v C A330, kdy produkt byl děsný. Tohle je za mě skok kupředu. Jinak Alitalia, Korean Air, Turkish, Emirates, Malaysia, ti všichni nedosahují podle mě ani částečně nastavené příčky. Ale souhlas, ANA či Japan Airlines jsou taky perfektní, baví mě hlavně i ty rozdíly, které plynou z národní povahy.
Taktak. Mentalita dělá hrozně moc a já tu asijskou prostě mám nejradši. Možná to je tím, že se mi líbí asijské letušky a hlavně ty jejich úsměvy. Kdo ví :)
Pekny clanek az na ty fakta na zacatku. QR rozhodne nema plnou kapacitu z PRG, do toho ma opravdu hodne ale hodne daleko. Trosku me to prekvapuje vzhledem k paradnim cenam letenek, ale cesi zatim asi stale veri jiz zavedenym o osvedcenyn EK.
Tak z EK se tady delaji snad polobozi, to je fakt neskutecny
Emirates nejsou nic zvlastniho. Preplneny letadla, malo mista na nohy. Nic co by u jinych aerolinek nebylo. Marketing ale maji zvladnuty dokonale.
A 30kg zavazadla v Economy, i kdyz uz ne u tech nejlevnejsich letenek. U me pri nekterych pracovnich cestach hlavni argument.
Nicmene je pravda, zew Emirates postupne ubiraji ze sveho servisu. Jeste pred sesti lety meli v nejlevnejsi Economy free vyber sedacek, neomezenou wifi za 1USD, 30kg zavazadla a pri prestupu v Dubaji snad nad 3 hodiny davali free meal voucher. Pekne postupne vsechny tyhle featury zrusili, nebo zpoplatnili.
Pěkný článek a popis, já jsem neletěl ještě se žádnou společností z Perského zálivu, musím už vyzkoušet...každopádně Katarci jsou mi určitě sympatičtější než Emirates.
Co se týče mé zkušenosti s C produktem ,které nejsou nějak velké , tak nejlepší tři lety pro mě jsou tyto:
1. Korean A380..umocněn tím, že obsazenost byla tak 30%
2. AF.....CDG-CUN...první let v C
3 Aeromexico......CDG-MEX