Norsko z Katowic

Akční nabídky letenek  Katowice-Stavanger a zpět dosáhly neuvěřitelných 650,- Kč a nebylo co rozmýšlet. Začátek září po velmi žhavém létě dával naději, že v Norsku nebude ještě zima. Menší informační příprava na cestu mi objasnila, že letenky budou ta nejmenší položka pro můj sedmidenní výlet. Je třeba si uvědomit, že Norsko je jednou z nedražších zemí na světě. Norům to ale vůbec nevadí, jelikož jejich zákonem stanovený minimální hodinový plat je 25$. Jen tak pro orientaci v USA je to 15$. Dobrá příprava se tedy opravdu vyplatí. Nejlevnější ubytování seženete přes Booking, nebo Air B&B , ale i tak se nedostanete pod 600,- Kč na noc. Jídlo, to si vemte raději s sebou z domu, jelikož půlka chleba ve slevě vás příjde na 80,-Kč. Pokud nebudete řešit cenu dopravy, tak jenom cesta Air Busem z  letiště a pak nazpátek vás příjde dráž, než ta levná letenka. Tak nazpět k mé cestě. Původně jsem si chtěl vzít své kolo a trochu si to Norsko projet, ale s ohledem na to, že jsem se čerstvě vrátil z nemocnice s trombozou v lýtku, upustil jsem od toho záměru. Můj plán na týdenní pobyt v Norsku byl jednoduchý. První dva dny ve Stavangeru s výletem na Preikestolen, následně dvoudenní pěší přesun Sandnes a Lauvvik a pak trajektem do Florli v Lysenfjordu. Tam přespat ve staré vodní elektrárně 3 noci a přitom udělat výlet na Kjerag a následně vyšplhat 4444 schodů.  Program v celku nabitý a poměrně riskantní. V Norsku touto dobou totiž nebývá stabilní počasí a začínají podzimní chladné plískanice. Začínám tedy přistáním na letišti a vyhýbám se AirBusu, který by mě mohl za 4 stovky odvézt do centra. Volím raději místní autobusovou dopravu s jedním přestupem za 120.  Na místě ubytování jsem sice o půl hodiny později, ale času mám dostatek, jelikož se jedná o samoobslužný check in. Ubytování pro mé účely naprosto dostačující. Povlečená postel , záchod, umyvadlo, varná konvice , čaj, kafe, sušenky. Druhý den ráno mě přišla pozdravit sympatická majitelka a donesla ještě jablečný koláč. Typická, krásná a festovní Norka. Ten den jsem se vydal na prohlídku města a také se zorientovat pro výlet na Preikestolen. Ten výlet se dá zakoupit v turistickém centru u trajektu. Následující den jsem již odjížděl plný očekávání. Z trajektu jsme přesedli na autobus, který nás dopravil až na začátek horského treku. Pak už je to pouze pěšky v odpočinkovém tempu s focením 3 hodinky tam a 3 nazpět. Měl jsem to ale kliku s tím počasím, bylo nádherně. Noha byla v pořádku a tak jsem otestoval svoje možnosti. Chodí tam i rodiny s děckama a psama, tak to není zase až tak náročný, ale je tam pěkně. Do Stavangeru jsem přijel až k večeru. Další den pěší přesun do Sandnes a prohlídka města a ubytování na jednu noc. Ráno následoval nejdelší pěší přesun Sandnes - Lauvvik trajekt a nakonec Florli. Tak to šlo přesně podle mého itineráře až do konce. Kjerag byl už trochu obtížnější výstup od Lysenfjordu k zaseklýmu šutru, ale dalo se. Cesta vedla z konce Lysenfjordu přes dlouhý tunel vzhůru do kopce s četnými serpentýnami až na parkoviště, z něhož již vedl vysokohorský trek přes dvě údolí po kamených plošinách až k místu, kde je ve skalní úžině zaseknut kámen nad kilometrovou propastí. Tam si ti odvážnější pořídí úžasný selfie umístitelný na instagram. Na závěr pobytu ve Florli jsem si nechal výstup po 4444 schodech obslužného schodiště staré vodní elektrárny. Nádherný výlet překrásnou Norskou přírodou. Cesta nahoru se zdá už po dvoutisícím schodu nekonečná a to je necelá polovička dvouhodinového výstupu. Zpátky se jde jinou cestou s ohledem na šířku schodů, kde by si dva lidé nevyhnuli. Ta zpáteční cesta vede přes několik horských řek, jejichž voda se dá pít a je výjmečně chutná.  Poslední den jsem opět přespal ve Stavangeru. Bylo to u jednoho Poláka, který tam už 15 let pracuje a jezdí každý měsíc za rodinou do Polska. Říkal, že bude mít větší důchod než polský prezident. Měl jsem štěstí s tím počasím, pršet začalo až na letišti, když jsem odlétal.,