Okouzlující Istanbul v období Ramadánu

Istanbul je největší město Turecka a leží na hranici Evropy a Asie, což mu dává zvláštní geografický a kulturní charakter.

S více než 15 miliony obyvatel je jedním z nejhustěji osídlených měst na světě.

Jeho historie sahá až do antiky, kdy bylo známé jako Byzantion a později Konstantinopol, hlavní město Byzantské říše. V roce 1453 se stalo hlavním městem Osmanské říše, která ovládala velkou část východní Evropy, Blízkého východu a severní Afriky.

Istanbul je bohatý na historická místa a památky, jako jsou Hagia Sophia a Modrá mešita, Topkapi palác a mnoha dalších. Jeho staré město je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Město je také známé svými úzkými uličkami, tržišti plnými barev, vůní a chutí, a živým kulturním životem.

Istanbul má důležitou strategickou pozici, protože spojuje Evropu a Asii, což mu dodává velký ekonomický význam. Jeho přístavy patří k nejrušnějším na světě a město je centrem obchodu, průmyslu a kultury v regionu.

Kromě toho je Istanbul domovem různorodé populace, která odráží historické dědictví a migraci do města. Zahrnuje Turků, Kurdů, Arabů, Řeky, Armény a mnoho dalších etnických skupin, což dává městu bohatou kulturní směsici.

Celkově lze říci, že Istanbul je fascinujícím městem spojujícím historii, kulturu a ekonomický význam, které nabízí nekonečné možnosti pro objevování a poznávání.

Náš výlet do Istanbulu

Istanbul, to je synonymum pro dechberoucí a okouzlující metropoli.

Jelikož se v našem termínu konal Ramadán, byl zážitek o to víc intenzivnější. 

O Istanbulu jsme věděli, že je to zkrátka skvost nedaleko od nás, chystali jsme se sem přes 3 roky, už vlastně nevím, proč nám to nevyšlo dřív, ale důležité je, že jsme sem s rodinou vyrazili v polovině letošního března. 

Naše zážitky jsou doslova nezapomenutelné, proto sepisuji tento cestopis, který může být i lehkým průvodcem, přidávám i pár užitečným tipů a poznatků.

Přesněji se naše cesta uskutečnila v termínu od 14. do 18. března 2024.

Odlétali jsme tedy 14. března v 10:40 z Vídně s Pegasus Airlines, což se v podstatě dá říct, že to je takový turecký Ryanair nebo Wizz Air, jejich letenky jsou často bezkonkurenční, minimálně 1x ročně pořádají akci 1+1 zdarma, do Istanbulu jsme přilétali v 15 hodin místního času, let trvá necelé 2,5 hodiny, ale z důvodu posunu času o 2 hodiny se let zdá mnohem delší.:))

Přistávali jsme na letišti Istanbul Sabiha  Gokcen (SAW), nikoli na Istanbul International Airport (IST).

Tato již zmiňovaná společnost létá s nejnovějšími Airbusy A320 a A321 NEO, dále ve ve své flotile mají Boeingy 737-800.

Po přistání jsme se občerstvili v Popeyes, který v Praze nedávno otevřel novou pobočku, mnoho lidí tento fastfood velmi oslovil, ale já to po této ochutnávce říci nemohu, jako žádný zázrak to tedy nebyl, tak už jsme se všichni těšili na místní kebab. 

IstanbulKart a jak funguje MHD

Hned po příletu je dobré zakoupit si tuto kartičku na místní veřejnou dopravu. 

Platí na všechny formy dopravy, jako je tramvaj, metro, autobusy i trajekty. 

Cena za vystavení karty je 50 TRY, následně si kartu nabíjíte dle potřeby, nám bylo doporučeno nabít si kartu alespoň na 100 TRY, což bylo velmi málo, museli jsme pak další den odpoledne jít zase nabít, proto bych chtěl doporučit nabití karty alespoň na 300 TRY, pokud zde plánujete být zhruba ty 3-4 dny nebo více.

Těch 50 TRY za vystavení je nevratných.

Hned na letišti před vstupem do metra je za sebou asi 10 modrých automatů, kde si lehce tuto kartu zakoupíte. V těchto modrých automatech je možno platit kartou i hotově, ale pozor, toto se nedá říct o žlutých automatech, které se nacházejí více v centru, ty na hotovost totiž nevrací a často vůbec neumožňují dobíjet IstanbulKart, proto je dobré vyhledávat modré automaty, jsou na každém vstupu do metra.

U každého vstupu do metra jsou turnikety, které vás nepustí, pokud nebudeme mít na své kartě dostatek kreditu.

Turnikety vždy ukazují cenu jízdného a zbytek kreditu na kartičce. 

Podobně je to i u tramvají. Turnikety tu fungují úplně stejně, až na hlídače, kteří dozorují nad tím, aby nikdo turnikety nepodlézal nebo jakkoli obcházel zaplacení. 

 

Jak se dostat z letiště?

Na výběr je hned z několika možností. Mezi NEJoblíbenější variantu patří metro, dále taxi.

Metro jezdí denně vždy po 5-10 minutách z letiště až do centra za úžasných 17,70 TRY, do zastávky Ayrılık Çeşmesi se dostanete z letiště metrem M4 za 55 minut, po cestě je dalších 20 mezizastávek, takto jsme jeli i my. 

Z Ayrılık Çeşmesi potom jezdí spousta dalších linek metra, např. linka B1 směr Halkalı, touto linkou jsme se pak dostali až na náš hotel, který zde také zmíním. 

 

Náš hotel

Hotel, ve kterém jsme byli ubytováni bych tu chtěl rozhodně zmínit.

Jednalo se o velmi hezký hotýlek v centru evropské části Istanbulu. Všude kolem se nacházelo mnoho obchůdků a lokálních restaurací. 

 Rezervovali jsme přes Booking.com, hotel byl moc hezky zařízený, se snídaní v ceně a vzdáleností k hlavním památkách do 15 minut.

Personál byl velmi nápomocný a milý.

Snídaně probíhala denně od 8:00 do 10:00, klasická, ale pestrá forma bufetu, mimo jiné káva a čaj byly k dispozici non-stop.

ODKAZ: https://www.booking.com/hotel/tr...cfs=1-main

Cena pokoje pro 3 osoby na 4 noci se snídaní v ceně činila nádherných 6 400 Kč.

Za ubytování je možno zaplatit kartou nebo hotově až na místě, ovšem hotely radši berou přímo hotovost. 

Doporučuji vyjet do Istanbulu v období Ramadánu, letenky, ubytování i ostatní služby jsou levnější, dostupnější, ale hlavně vyzdobený Istanbul je v tomto období naprosto okouzlující.

Sultanahmet

Jakmile jsme se ubytovali a trošku se aklimatizovali, vyrazili jsme do města na procházku a večeři.

Připravte se, že všude na ulicích bude velká spousta toulavých koček, místní se o ně ale hezky starají. Denně kočičkám a pejskům nosí granule a misky s vodou.

Zvířata jsou na lidi zvyklá, dokonce psi si sami chodí pro pohlazení a nějaký ten pamlsek.

K Sultanahmet jsme se rozhodli jet tramvají, jelikož jsme byli už docela unavení.

Přímo do Sultanahmetu, kde se nachází prosnulá Modrá mešita neboli Mešita sultána Ahmeda a Hagia Sofia, jezdí tramvaj T1.

Od našeho hotelu to byla zastávka Aksaray, cesta trvá 7 minut, cena jízdného je zase 17,70 TRY. 

Po příjezdu k Modré mešitě jste byli totálně ohromení tou nádherou. 

Modrá mešita je známá svou velikostí, je to největší istanbulská mešita, pojme až 10 000 lidí, má celkem 6 minaretů a říká se jí modrá, protože je zkrátka do modra zbarvená.

Večer mešita doslova září, a to ještě více v období Ramadánu, kdy je celá vyzdobená.

Jelikož jsme dojeli v pátek, nemohli jsme nahlédnout dovnitř, protože pátek je pro Muslimy náboženský den, vlastně všechny dny jsou pro ně nábožensky významné, ale v pátky nejvíce, ještě v období Ramadánu, kdy se sejde celá rodina a v parku před Modrou mešitou si udělají piknik a následně se pokračuje modlitbou, tento zvyk lze nejlépe pozorovat právě v období Ramadánu. 

Proto je dobré vyhnout se návštěvě mešit v pátek a vyrazit další dny. Pouze není možný vstup turistů dovnitř, ale nikdo vám samozřejmě nezakáže pohybovat se všude kolem. 

Po příchodu na hotel jsme si nenechali ujít ochutnávku místního čaje a pomalu jsme se uchýlili ke spánku. 

Den 2., návštěva Grand Bazaaru, plavba do asijské části Istanbulu 

Po snídani a domácí turecké kávě jsme pěšky přes centrum vyrazili do Grand Bazaaru, což je největší a nejznámější tržnice v celém Istanbulu. 

Naleznete tu úplně vše, cokoli člověk potřebuje sežene zkrátka zde.

Vše od nádobí, domácích potřeb, oblečení, tradičních pokrmů a dobrou a až po oblečení a šperků. 

Rozhodně za ten zážitek stojí si Velký Bazar projít, ale ceny jsou většinou mnohem větší než ve venkovním okolí. 

Také se zde nechce prodejcům moc smlouvat, proto je dobré namyslet si, co vše chceme koupit a vše si nakoupit až za východem z Grand Bazaaru. 

Jakmile projdete hlavním vstupem, což je zároveň i východ, můžete začít nakupovat. 

HLAVNĚ SE PŘIPRAVTE SMLOUVAT! 

Když prodejci vidí turisty, kteří mají o produkt zájem, ihned zkusí cenu nastřelit. Většina nezkušených turistů přikývne a vůbec nezkusí cenu o něco stáhnout. 

Nám se skoro vždy povedlo cenu usmlouvat i na polovinu, proto se nebojte a smlouvejte!

Smlouvání je nezbytné při nákupu oblečení, pokud plánujete do Turecka letět objevovat, ale také nakoupit nějaké ty repliky, zde bude smlouvání skoro nutné. 

Většina prodejců nemá ceny fixně dané záměrně, záleží pouze na vaší šikovnosti a schopnosti vyjednávat, ke smlouvání není potřeba žádná velká znalost angličtiny. 

Nejlepší možnost pro nákupu oblečení se naskytne až za východem z hlavní části Grand Bazaaru. 

Na jednom místě seženete repliky doslova všech módních značek. 

Doporučuji se s nákupem neunáhlit, ale projít si celé okolí Bazaaru a zjistit si, co a kde mají a až následně vše pokoupit. 

Rozhodně je ale dobré zbystřit jakmile zahlédnete takzvané prodavače parfémů. Jsou to zejména mladí Turci,  kteří jsou zdatní obchodníci a chodí po městě a nabízí parfémy, těžko říct zda-li jsou to originály či nikoli. 

Vysvětlí vám, že se na ně nevztahuje žádné clo a následně začnou vše vytahovat z tašky a ukazovat. 

Do rukou si naberou několik parfémů a následně vás požádají jestli byste jim nemohli nějaký pouze podržet. To pouze zmíní asi 10x. No a to je ten moment, kdy musíte odmítnout a rozhodně si parfém nevzít do rukou, pokud si tedy žádný parfém nechcete kupovat, pak je to jiná.

Protože pokud si parfém vezmete do rukou, už se prodejce jen tak nezbavíte. Nám se to takto stalo dvakrát:)

Zatímco vy stále držíte ten parfém, který vůbec nechcete, prodejce si všechny ostatní parfémy sklidí a mezitím vám parfém rozdělává a neustále tvrdí, jak vám dá slevu. 

Už jsme byli nešťastní, nevěděli jsme jak se ho zbavit. Začal kolem nás pobíhat, poznal, že jsme z Česka a dokonce uměl některá česká slovíčka, pak začal vyřvávat „Ježíšmarjá ježíšmarjá“.

Byli jsme v šoku, narval jsem mu parfém do té jeho tašky a rychle jsem odběhl. Viděli jsme ostatní turisty, jak pokládali parfémy na chodníky a odbíhali pryč.🤣😭

Po prohlídce vnitřní i venkovní části Grand Bazaaru jsme zašli na rychlý oběd, ochutnali jsme místní hrachovou polévku s pečivem a burek, hned poté jsme vyrazili z centra na zastávku Eminönü, odkud odjíždějí každou chvíli trajekty do asijské části, my jsme jeli do čtvrti Üsküdar.

 

Asijská část Istanbulu

Asijská též Anatolská strana Istanbulu má své vlastní čtvrti, památky a kulturu, která se liší od evropské části města. Je to dynamická část metropole s bohatou historií a mnoha zajímavými místy k návštěvě.

Odjížděli jsme sem ze zastávky Eminönü, plavba trajektem do Üsküdar trvá asi 25 minut, trajekty byly poměrně moderní se dvěmi palubami. 

Do asijské části jsme za náš pobyt jeli dvakrát, ani jednou se nám nestalo, že by měl trajekt zpoždění.

Asijská část je mnohem tradičnější a autentičtější. 

Hned po výstupu z lodi jsme se vydali hlavní promenádou podél pobřeží a pomalu jsme vyšli kolem Şemsi Pasha Mosque do hlavní části Üsküdaru.

Prošli jsme si čtvrť a pak jsme odpoledne zakončili v kavárně na pobřeží.

Následně jsme opět trajektem vyrazili směr náš hotel a ještě jsme vyrazili na večerní Sultanahmet.

Večerní Sultanahmet

Jak jsem již zmiňoval, Modrá mešita v samotném srdci Sultanahmet je zkrátka skvost. 

Celá Modrá mešita i Hagia Sofia celé září. 

Tentokrát jsme si nemohli nechat ujít návštěvu Mešity uvnitř, byla to nádhera!

Akorát jsme přicházeli, kdy Muezín svolával věřící k modlitbě, počkali jsme až se většina dostane dovnitř a následně jsme šli i my. 

Nutností je vyzout se, nejen z důvodu, že je po celé mešitě koberec, ale hlavně je to součástí tradice a respektu vůči posvátnému místu a také z důvodu čistoty. V islámské kultuře se obuv vnímá jako nesymbolická část, která může přinášet nečistotu do posvátného prostoru. 

Muži se také musí před vstupem do mešity umýt, hlavně nohy a chodidla, ruce a ramena, obličej a hlavu. Tohoto zvyku si můžete všimnout denně přímo u všech mešit.

Ženy podobná pravidla nemají. Obvykle jsou s dětmi v zadní části mešity a muži zase v té přední, kde aktivně vykonávají modlitbu. 

Den 3., cheesecake u Galata Tower, Balat, další část asijské části-Kadıköy

Ráno jsme opět začali skvělou snídaní.

A hned poté jsme vyrazili na virální cheesecake ke Galata Tower, je všude na Instagramu nebo Tiktoku. 

Jeli jsme sem autobusem č. 87 ze zastávky Fatih İtfaiye, která je 5 minut pěšky od hotelu, a vystupovali jsme na zastávce Şişhane 2. Také se sem dá dostat linkou 70, 72T, 80T a 93T.

Tento legendární cheesecake pečou přímo na místě a přímo před vámi na dort nalévají horkou čokoládu, na výběr je mezi mléčnou a hořkou.

Já jsem si ho dal s čajem a bylo to úžasné! Cheesecake je dokonale jemný a úžasně to doplňuje rozehřátá čokoláda.

Je nutno si dát pozor při výběru této kavárny, pokud chcete tu originální, musíte jít do Viyana Kahvesi, protože ulice vedoucí ke Galata Tower je doslova plná podobných kaváren, které podobné cheesecaky nabízí, ale ty pravé a originální prodávají pouze u Viyana Kahvesi. 

Viyana Kahvesi mají na stejné ulici 2 pobočky. Ta první je hned naproti Galata Tower a ta druhá je zhruba o 150 metrů níže.

Cena jednoho takového cheesecaku je 270 TRY, a nápoje tu stály okolo 70 TRY. Čaj asi 45 TRY.

Odkaz na kavárnu (pobočky, adresy…): https://viyanakahvesi.com

 

Balat

Následně jsme se vydali do jedné z nejhezčích, ale hlavně z té nejbarevnějších čtvrtí Istanbulu. 

Mimo jiné se zde natáčel známý turecký seriál - Zasněná láska. 

Tenkrát jsme byli úplní milovníci tohoto seriálu, takže jsme tuto významnou čtvrť nemohli minout. 

Je to část Istanbulu, která hraje všemi barvami, každý domeček je nádherně nabarven. 

Je to ta typická tradiční část Istanbulu, kde můžete navštívit typické turecké kavárny a mnoho domácích  restaurací. 

My jsme nemohli minout tu s domácími opékanými plackami. Tyto placky jsme si zamilovali v Antalyi, kam jsme dříve jezdili každoročně na dovolenou. 

Mezi naše nejoblíbenější patří ty se špenátem a sýrem. 

Na ulicích je mnoho prodejců s domácími a čerstvými džusy. Za nás doporučujeme ten z  granátového jablka. 

Balat není na příliš dlouhou dobu, bohatě stačí tak 2 hodinky, záleží, jak dlouho strávíte v kavárnách nebo restauracích. 

My jsme navštívili právě tu restauraci, kde prodávali naše oblíbené placky a pak jsme zašli na kávu do místní kavárny, takže celkem jsme tu byli necelé 3 hodinky. 

Odpolední plavba do Kadıköy

Po skvělém jídle jsme se vydali směr Kadıköy, kde jsme si chtěli projít další část asijského Istanbulu. 

My jsme odjížděli ze zastávky Fener a opět jsme přestupovali na Eminönü, odkud odjíždí každých 10-15 minut trajekt do Kadıköy. 

Plavba trajektem je nezapomenutelný zážitek, obzvláště při západu nebo východu slunce. Za trajektem létají racci, dokonce jsou schopní chytat suché rohlíky, když jim je cestující házení z lodě🤣

Po příjezdu do Kadıköy jsme si udělali procházku podél pobřeží směrem ke Kiz Kulesi, což je to ta známá věž na malém ostrůvku na Bosporu, jedná se byzantskou památku. 

Stihli jsme akorát začínající západ slunce. Úžasnou atmosféru doplňují pouliční zpěváci, šumění vln a poletování racků.

Asijská část Istanbulu je jako skrytý poklad, zahalený v opojné vůni exotických koření, kde ulice pulzují jako žíly starodávného města, a minarety se tyčí jako strážci minulosti nad moderním panoramatem.

"V asijské části Istanbulu se setkávají minulost a současnost jako dva milenci, tančící pod zlatým sluncem nad břehy Bosporu."

Zpět na hotel jsme se vraceli metrem linky B1, jeli jsme za zastávky Göztepe směr Halkalı 20 minut, a vystupovali jsme na zastávce Yenıkapı, která je již zmiňovaných 800 metrů od Hira hotelu.

Dá se jet samozřejmě trajektem, ale my jsme zvolili metro, bylo rychlejší a žádný přestup.

 

Poslední večeře v Istanbulu

Jelikož se náš dokonalý výlet blížil ke konci, zašli jsme si do místní restaurace na jejich specialitu.

Jedná se o tzv. Turkish Chicken Pide, což je pokrm podobající se pizze. Má ovšem podélný tvar a ohnutou kůrku.

Uvnitř je Pide plněná kousky kuřecího masa se zapečeným sýrem. Turci velmi často tento pokrm zakončí skvělou baklavou. 

Po příchodu na pokoj jsme byli ještě hostitelem pozváni na čaj, místní ho pijí denně, nezáleží vůbec na hodině.

Den 4. odlet domů

Hira Hotel nabízí za poplatek letištní transfer na letistě.

My jsme tuto nabídku nevyužili, letěli jsme až 13:30 místního času, tak jsme měli dost času na letiště dojet.

Tuto službu oceňujeme, protože se velmi hodí v případě ranních odletů.

Ráno jsme stihli i snídani, vstávali jsme před 8 hodinou, byli jsme už sbalení, tak jsme na snídani mohli vyrazit v podstatě hned.

 

 

Na letiště

Po snídani jsme vyrazili na letiště metrem linky B1 a M4.

Odjížděli jsme ze zastávky Yenıkapı, linkou B1 směr Pendik, přestup se uskutečnil v zastávce Ayrılık Çeşmesi, ze které každých 5 minut odjíždí linka M4 směr letiště Sabiha Gökçen Airport.

Letiště je poměrně velké, proto jsme se chtěli nechat časovou rezervu, na letiště jsme dojeli necelé 3 hodiny předem. Bylo to akorát, v poledne byly velké fronty na bezpečností prohlídce a z Duty Free se stalo totální mraveniště.

Poseděli jsme ve Starbucksu, kde kavá nebyla teda nic moc, a pak jsme vyrazili k našemu gatu.

Časová rezerva se hodila, jelikož cesta ke gatu 504A, ze kterého jsme letěli trvala 15 minut. 

Boarding začal 20 minut před plánovaným odletem, tentokrát jsme neměli tubus přímo do letadla , ale jeli jsme kousek autobusem. 

Letěli jsme novým, pouze 18 měsíců starým, Airbusem A321 NEO, let se zpozdil asi o pouhých 10 minut, které se za letu nahnaly a do Vídně jsme přistávali ještě 20 minut před plánovaným příletem. 

Servis na palubě hodnotíme velmi kladně, personál je milý, ceny za občerstvení jsou velmi přívětivé a dokonce někdy fungovalo i Wi-Fi připojení, která žádná evropská nízkonákladovka nemá, ceny za některé sendviče či hlavní jídla byly i poloviční, oproti třeba našemu Wizzu nebo Ryanu.

„Istanbul je fascinující destinace plná historie, kultury a dobrodružství. Prozkoumání tohoto města je jako cesta časem, kde se střetávají vlivy starověkých říší s moderním životem. Každý krok po ulicích je plný překvapení a objevů. Procházky po starobylých uličkách vedou k ikonickým památkám jako Hagia Sofia, Modrá mešita nebo Topkapi palác, které svědčí o bohaté historii města.

 

Nezapomeňme ani na slavný Grand Bazaar, kde se mísí vůně, barvy a ruch tisíců trhů, nabízející vše od tradičních suvenýrů až po luxusní kousky. Kulinářský průzkum je také neodmyslitelnou součástí pobytu v Istanbulu. Lahodné vůně a chutě turecké kuchyně lákají k ochutnávce tradičních dobrot, jako je kebab, baklava či mezze.

 

Ale Istanbul není jen o památkách a jídle, je to i o setkávání s místními lidmi a jejich pohostinností. Každý roh nabízí příležitost k poznání nových přátel a sdílení příběhů. Celkově řečeno, Istanbul je místo, které nezapomenete. Je to město, které propojuje minulost a současnost, nabízí neuvěřitelné zážitky a poskytuje inspiraci pro další dobrodružství.“

 

 

„Na závěr mého neuvěřitelného dobrodružství v Istanbulu mohu s jistotou říci, že tato magická metropole mi navždy zůstane v srdci. Její pestrá paleta barev, vůní a zvuků mi otevřela dveře do světa plného tajemství a krásy. Istanbul mě naučil nejen o historii a kultuře, ale také o síle lidského spojení a vzájemného respektu. S láskou a vděčností se loučím s tímto úžasným městem, plným památek, dobrodružství a nekonečné inspirace. Ať žije Istanbul, město, které mě pohltilo svou kouzelnou atmosférou a které se stalo domovem mého nezapomenutelného putování.“