Omán - země kadidla a sladkých datlí

Pokud se chystáte do Ománu a máte omezený čas jako my (8 dní), můžete se inspirovat naším nabitým itinerářem. Najdete v něm trochu z hor, trochu z měst a horských vesniček, trochu pouště, trochu wádí a nakonec i šnorchlování. Prostě od každého něco.

Západ slunce nad pohořím Al Hadjar

duny ve Wahiba Sands

Mešita sultána Kábuse v Mascatu

Wadi Al Nakhr

ománská káva s kardamomem

Řeknu to hned na začátku, Omán mě ohromil. Je tu nádherná příroda, ve které se lze naprosto svobodně pohybovat a místní kultura je úplně odlišná od naší, přesto jsou Ománci nesmírně milí, pohostinní a velmi respektující.

Náš výlet začal v Maskatu brzkým ranním příletem. Velmi brzkým. V půl čtvrté ráno jsme vystoupili z letadla a relativně rychle prošli vstupní letištní kontrolou. Při pobytu do 14 dní není potřeba řešit víza, celník tedy pouze přidal do pasu další vzpomínku v podobě ománského razítka a mohli jsme vyjít vstříc novým zážitkům. Hned na letišti jsme také vyměnili část hotovosti a pořídili místní sim kartu. Kurz na letišti není ten z nejlepších, ale přiletěli jsme v právě probíhajícím ramadánu a tušili, že by mohlo chvíli trvat než bychom narazili na otevřenou směnárnu. Sim kartu jsme po krátkém přemýšlení pořídili od Renna Mobile (za 5 OMR). Vybrali jsme cenově příznivou variantu s dostatečným množstvím dat, hovory byly ale blokované (i na WhatsApp).

Mezitím nám Ali z naší autopůjčovny přichystal auto. Na doporučení mého kamaráda jsme vybrali místní půjčovnu Mersad Car Rental. Ráda doporučuji i dál, snadná komunikace přes WhatsApp a dobrá cena. Není potřeba cokoliv platit dopředu ani nic garantovat kreditkou, auta mají plně pojištěná a zaplatíte až při převzetí. Možná stejně jako my uvažujete, zda si půjčit čtyřkolku nebo ne. Jelikož je cenový rozdíl dost velký, my jsme naší cestu absolvovali celou v Honda city. Silnice v Ománu jsou ve skvělém stavu, na offroad je samozřejmě čtyřkolka jistější varianta. Záleží ale samozřejmě na konkrétním plánu, pokud zůstáváte déle a plánujete spát v přírodě a jet i do jižního Ománu, čtyřkolka bude asi jasná volba. Pokud bude vaše cesta podobná naší, dá se to v pohodě zvládnout.

Po převzetí auta jsme vyrazili smět Maskat, minuli mešitu sultána Kábuse a auto zaparkovali přímo ve staré části Matrahu. Ranní klid byl umocněn probíhajícím ramadanem, ale hádám, že i bez něj bychom tu v tak brzkou hodinu na moc života nenarazili. Bohužel jsme tím pádem nenarazili ani na žádné místo, kde by se dalo koupit jídlo. Počítali jsme s tím, že kavárny a restaurace budou zavřené, ale doufali jsme alespoň v otevřený obchod. Zavřené bylo ale naprosto všechno včetně tradičního trhu nebo pevnosti. Nevadí. Prošli jsme si staré město a vyrazili vstříc horám o něco dřív než jsme mysleli. Cestou jsme se zastavili v hypermarketu Lulu a konečně doplnili i zásoby jídla.

Matrah

Naším dnešním cílem bylo ubytování poblíž výchozího bodu pro trek na nejvyšší horu Jabel Shams nebo také méně náročnější Balcony walk. Naše ubytování se jmenovalo Jabal Shams summit house a mohu určitě doporučit. Skvělý majitel, opět bezproblémová komunikace a budete mít pro sebe (my jsme byli 4) vilku s překrásným výhledem na pohoří Al Hadjar. Do hor vede ještě kousek asfaltová cesta, ale po chvíli se změní na štěrkovou. Místní budou tvrdit, že bez čtyřkolky to spíše nepůjde. Většina z nich vám ale také obratem nabídne, že vás odveze (v Ománu má Land Rover snad každý). Myslím, že po monzunech nebo za případného deště to opravdu nejde, ale jinak to s trochou opatrnosti zvládnete. Rozhodně to zdaleka nebyla nejhorší cesta, po které jsem jela. I když jsme původně zamýšleli dát W4 trek a vyjít na Jebel Shams, nakonec jsme se rozhodli pro úsporu času a zvolili Balcony Walk. Nejedná se o nic náročného, je to opravdu spíše procházka. Zato s úžasnými výhledy dolů do Wadi Nakhr, kterému se přezdívá ománský Grand Canyon. Nejedná se o okruh, musíte se stejnou cestou vrátit i zpět. Před návratem jsme zvládli i první osvěžení v zeleném jezírku, které se nachází v polovině cesty v úpatí kaňonu a je nutné se k němu trochu vyšplhat do kopce.

výhled z našeho ubytování na pohočí Al Hadjar

Balcony Walk

Balcony Walk , koupání

Po návratu z procházky jsme lehce odpočinuli na ubytování a vyrazili ještě prozkoumat vesničku Misfat Al Abriyeen a staré město v Al Hamře. Misfat je starobylá tradiční vesnička v horách, cesta k ní je panoramatická a výhledy si určitě užijete. Samotná vesnička už je možná lehce zkažená turismem. Na to jak je maličká, nachází se v ní nepoměrně velké množství kaváren a hotelů. Nicméně my jsme dorazili přesně na zlatou hodinku a tedy v čase blížících se večerních modliteb ukončujících denní půst. Celou vesnici jsme měli v podstatě pro sebe, stejně tak jako palmový a banánový háj pod ní. Cestou zpět jsme u silnice míjeli nespočet ománských rodinek, které obsadily vyhlídky a užívali si společný piknik s výhledem do krajiny. Staré město v Al Hamře asi ukazuje tradiční život lépe, ale pravděpodobně je lepší zajet sem před den, večer už tu bylo naprosto mrtvo.

Misfat Al Abriyeen

výhled do krajiny po cestě

Ubytování se nám opravdu líbilo a rozhodli jsme se v něm zůstat ještě jednu noc a místo plánovaného přejezdu prozkoumat dno kaňonu, tedy Wadi Al Nakhr.

Kdybychom měli čtyřkolku, mohli jsme si ušetřit značnou část cesty. Na druhou stranu, na procházku údolím jsme měli vyhrazený skoro celý den a rozhodně se bylo na co koukat. Auto jsme zaparkovali vedle cesty cca 5 km před opuštěnou vesnicí (Nakhr abandoned village) a došli k ní pěšky. Od vesnice už začíná cesta strmě stoupat do kopce a terén začíná být o poznání zajímavější. Chvíli se leze i po skále po provizorní ferratě. Nejdříve dojdete k prvnímu z jezírek, které jsme s radostí opět využili ke koupání. Voda byla krásně osvěžující, kolem létaly barevné vážky a v pramíncích vody stékajících po skále si "hrály" žáby. Prostě nádhera. Nechtělo se mi věřit, že jsme na takovém místě sami a že se tu vůbec smí jen tak koupat.

Pokud se vyšplháte do posledního kopce na jezírkem a projdete po dřevěné lávce, odměnou vám bude azurové jezírko schované v jeskyni. Přes den ho osvětluje a vybarvuje paprsek pronikajícího slunce a je to nádherná podívaná. Už jsem toho ve světě viděla docela dost a tohle místo bych rozhodně zařadila na seznam nejkrásnějších míst, které jsem navštívila. Opět jsme tu byli většinu času sami. Neuvěřitelné.

horní jezírko v jeskyni ve Wadi Al Nakhr

cesta k jezírku ve Wadi Al Nakhr

Wadi Al Nakhr

první z jezírek ve Wadi Al Nakhr

Wadi Al Nakhr

Když jsme dorazili zpět k autu, do navigace jsem zadala město Nizwa. Na bývalé hlavní město Ománu a historický klenot s pevností přímo uprostřed historického centra jsem se moc těšila. Po příjezdu jsme se jen rychle ubytovali a vyrazili vstříc večernímu ruchu centra. Spali v hostelu Salem House Hostel , hlavně kvůli dobrému poměru cena/blízkost do centra. Klasický hostel, milý personál a na přespání nám to stačilo, ale víc nocí bych tu strávit nepotřebovala.

Právě zapadalo slunce a hlavní parkoviště u vjezdu do starého města sloužilo momentálně jako obří pikniková louka. Místní za zvuku modliteb z mešit právě vybalovali jídlo a chystali se na společnou večeři. Město jsme cíleně chtěli navštívit až večer, protože přes den bychom tu díky horku a probíhajícímu ramadanu pravděpodobně stejně jako v Maskatu na moc života nenarazili. Z tohoto důvodu jsme si také nechali ujít vyhlášený kozí trh (ten se sice za ramadanu koná, ale časově nám nesedl do plánu). Po setmění město opravdu postupně ožilo, restaurace praskaly ve švech a obchody i trhy se zaplnily zákazníky. Doteď jsme v přírodě potkali pramálo lidí a tak jsme si konečně užívali městského ruchu a všudypřítomnou vůni kadidla u stánků s tradiční keramikou a datlemi. Většina Ománců chodí v tradičním oblečení a městu to ještě přidalo na atmosféře. Zašli jsme na večeři a poté na souk, kde místní ochutnávali ománskou chalvu. A já jsem se ráda přidala. Je to sladkost vyráběná z růžové vody, tapiokového škrobu a šafránu. Nabízí se ve větších talířích s vícero lžičkami, aby se mohli všichni u stolu podělit. Ománci jsou skvělí, můžete si atmosféru trhu v klidu užít, podívat se na co chcete, dají vám ochutnat, ale nic vám nenutí. Jakmile si ale něco koupit chcete, jsou skvělí obchodníci.

Nizwa

ománská chalva

Po rychlé snídani z vlastních zásob jsme se druhý den ráno vydali směr hrad Jabreen Castle. Prohlídka pevnosti ze 17.století nám zabrala asi dvě hodinky. Zvažovali jsme zajížďku i na pevnost Bahla, ale nakonec jsme díky podobnosti s hradem Jabreen i pevností v Nizwě tuto možnost zavrhli. Možná to bylo spíše hlavně kvůli polednímu horku. Vydali jsme se tedy směrem k poušti Wahiba Sands. Cestou jsme potřebovali najít vhodné místo, kde se v klidu naobědvat. Snídani a oběd jsme řešili vždy nákupem v supermarketu a pak se najedli někde stranou v přírodě. Během ramadanu je totiž velmi neslušné jíst na veřejnosti. Sjeli jsme z hlavní silnice k vodě a nakonec jsme po krátké procházce po okolí objevili i překrásně modré sirné prameny. Nepřestávalo mě udivovat jaká krásná místa jsou tu jen tak, neoznačená a nikoho v podstatě nezajímají.

Jabreen castle

Ománské vzory

Jabreen castle

Jabreen Castle

Další noc jsme měli noc rezervovanou v jednom z beduínských kempů. Náš se jmenoval Arab desert camp a mohu ho stoprocentně doporučit. Majitel je velmi milý a vše jsme snadno a rychle vykomunikovali přes WhatsApp - transfer, snídani a večeři v kempu. Pozn. obecně všechna komunikace probíhá přes Whatsapp, je to dost praktické a rychlé. Cena za noc byla výborná, kemp si na nic nehraje, spí se v prostých stanech a večer se dělá společný oheň. Popíjí se čaj a kluci z kempu k tomu zahrají a zazpívají tradiční beduínskou hudbu. Západ a východ slunka v dunách byl krásný zážitek. V poušti se dají zabookovat i různé tour na buginách, projížďka džípem nebo procházka s velbloudy. O nic z toho jsme nestáli (osobně jsem už tyhle pouští srandy zkusila v Maroku a v Jordánsku a je to fajn) ale zkusili jsme si půjčit sand board a vyzkoušet tak alespoň něco nového.

Wahiba Sands

Arab desert camp

východ slunce z dun

večerní čaj u ohně

Wahiba Sands

Po skvělé snídani nás majitel kempu opět zavezl k našemu autu zaparkovaného u turistické kanceláře v nejbližším městečku a mohli jsme pokračovat v cestě. V plánu byly opět wádí - Wadi Bani Khalid a Wadi Hawer. První z nich, Wadi Bani Khalid, platí spíše za ománské koupaliště. Nic moc jsem tedy neočekávala a poslední úzké místo na parkování naznačovalo, že tady sami rozhodně nebudeme. Kdybych měla doporučit jediné wádí, tohle to asi nebude. Na druhou stranu, byl to docela fajn zážitek a když člověk nezůstal hned na začátku, našla se i místa bez lidí. Na osvěžení super. Wadi Hawer je naopak místo, které bych vypíchla a stoprocentně doporučila. V podstatě se jedná pořád o stejné wádí, jenom jeho jinou část o pár desítek kilometrů jinde. Na mapy.cz je stále značené jako Wadi Bani Khalid, googlemaps najdou i Hawer. V podstatě jsme celou dobu šli vodou nebo plavali. Batohy jsme nejdříve schovali do nepromokavého vaku, ale po chvíli nám začali překážet a tak jsme je prostě nechali za kamenem u vody a pokračovali v cestě. Pozn. V Ománu je naprosto bezpečno, nezamykají se domy ani auta. Ománci se mají dobře, nemají potřebu sahat na cizí majetek. Je tu docela veliká skupina přistěhovalců (Pákistán, Indie..), ale ty si nemůžou sebe menší problém dovolit. Stálo by je to práci i hezký život v Ománu. Voda byla průzračná a cestou jsme narazili jen na pár lidí. Shodou náhod i na jednoho Čecha, který byl na cestě stopem z Dubaje. Wadi Hawer je geniální, pro mě mělo úžasnou atmosféru - přesně takovou, jakou jsem si představovala, když jsem četla o nejznámějším ománském Wadi Shab (o tom ale později). Na konci jsme narazili i na pár tůní a vodopádů, kde se dalo skákat. Nakonec jsem se taky odvážila.

Wadi Bani Khalid

Wadi Hawer

sirný pramen kousek od cesty

tyhle krásky kvetly skoro všude

Na večer nás čekal přesun na pobřeží do Ras al Hadd a následně večerní návštěva želví rezervace v Ras Al Jinz. Obě oblasti jsou známé pro krásné bílé pláže, na kterých karety obecné kladou vajíčka a lze je tu pozorovat v jejich přirozeném prostředí. V Ománu jsme byli na přelomu března a dubna a to pro pozorování želv není dobrá doba. Počítali jsme i s možností, že zaplatíme celkem vysoké vstupné do rezervace a neuvidíme nic. Nejlepší čas je v létě nebo alespoň v období od května do září. Nicméně četla jsem, že i na jaře to není nemožné. Vstup do rezervace je povolen pouze s průvodcem a prohlídky probíhají dvakrát denně, pozdě večer a brzy ráno. Přímo v rezervaci je hotel, kde se zároveň i kupují lístky na želví tour. Není ale nutné v hotelu bydlet. Jedná se o dost masovou záležitost, na recepci se shromažďují skupiny turistů a když přijde řada na vás, vlezete do malého autobusu a dojedete přímo k pláži. Místní průvodci vědí, kde se ten večer želvy nacházejí a zavedou vás k nim. Kareta snáší vejce do písku a pak hnízdo zahrabává. Část tohoto procesu můžete s průvodcem pozorovat. Na jednu stranu je fascinující moct želvy pozorovat, na druhou stranu se mi nelíbí masovost a obří skupiny turistů, kteří by želvě nejraději strčili kameru až do krku. Na to, že jsme tu byli mimo sezónu, lidí tu bylo opravdu hodně. Náš průvodce byl ale skvělý a viděli jsme na pláži hnízdit jednu dospělou karetu a jedno želví miminko utíkat na cestě do oceánu.

V Ras al Hadd jsme měli jediné škrobrtnutí za celou dobu, adresa našeho ubytování na booking.com byla zadaná špatně a tak jsme marně hledali a hledali. Majitel nám sice na Whatsapp odepsal rychle, ale napsal, že je v zahraničí a o apartmán se mu stará kamarád. Ten ale neuměl slovo anglicky a ani se k žádné komunikaci vlastně neměl. Nakonec nám ale poslal správnou lokaci a pohostil nás čajem, kávou, ovocem a dokonce i vínem (alkohol v Ománu mohou kupovat jen místní se speciálním průkazem/aplikací a je dost drahý, částka určená pro nákup alkoholu se odvíjí od výše platu). Jednalo se o tohle ubytování - Afaq guest house.

Chtěli jsme se vykoupat i v moři a tak jsem vyrazili na tzn. Pink Beach. Pláž je posetá růžovými mušličkami a moře bylo nádherně teplé a čisté. Stejný zážitek ale budete mít pravděpodobně i jinde, pláže v této oblasti jsou opravdu krásné. Až po dopoledním koupání v moři jsme vyrazili do Wadi Shab, které jsem již krátce zmínila. Opravdu jsem se na něj těšila, údajně se má jednat o nejkrásnější ománské Wadi. Udělali jsme ale základní chybu a vyrazili moc pozdě. Kolem poledne bylo jednak neskutečné vedro a jednak wadi spíše připomínalo indické Váránasí. Z velké části bylo už v obležení indických turistů. A taky spousty dalších. Už když jsme přijížděli ke vchodu a parkoviště připomínalo sobotní parkoviště před Ikeou, bylo nám jasné, že tady sami nebudeme. Doufali jsme ale, že stejně jako ve Wadi Bani Khalid dav zůstane na začátku a pár prázdných místeček se najde. Nenašlo. Nikdy jsem asi neviděla ve vodě tolik lidí, kteří neumí plavat. Ve vodě doslova nebylo k hnutí. Došli jsme až k závěrečné jeskyni, kde jsme ve známé "štěrbině" čekali deset minut ve frontě, abychom jí mohli opět opustit. Zážitek to byl velmi intenzivní, bohužel ne tak, jak jsem doufala. Kdybychom tam ale nešli, mrzelo by mě to taky. Od vícero lidí jsem pak slyšela, že i v tomto wadi potkali minimum lidí. Důležité je tedy vyrazit brzy ráno. Nicméně o nejkrásnější ománské wadi se i tak podle mě nejedná - velkou roli tu hraje blízkost Maskatu a snadná dostupnost. A taky asi dobrý marketing. Od parkoviště vás loďkou převezou na druhý břeh a procházka wádím začíná. Za pár minut jste u vody a můžete se koupat. Tohle většina wadi nenabídne a za krásou si musíte popojít, případně dojet offroadem. Ale jak jsem říkala, pokud bychom ho nenavštívili vůbec, určitě by mě to mrzelo a tak jsem ráda i za tuto zkušenost.

Pink Beach

Wadi Shab

Náš čas v Ománu se pomalu chýlil ke konci a proto nastal čas pro návrat k Maskatu. Večer končil ramadán a chystali se oslavy. Rozhodli jsem se proto vrátit až do města a zarezervovali ubytování přímo v historickém Matrahu. Byl to naprosto jiný Matrah, než do kterého jsme přijeli před týdnem. Podniky narvané k prasknutí, ulice plné lidé a všude se linula vůně grilovaného masa. Tradiční trh byl také k nepoznání, provoněný kadidlem a plný života. Pořídili jsme pár suvenýrů, dali si dobrou večeři a pozorovali ruch města.

Poslední den nás čekalo nové dobrodružství, výlet na ostrovy Daymaniyat a plavání s želvami. Na ostrovy se dá dostat relativně snadno a to formou organizovaného výletu na loďce. V ceně je doprava, občerstvení a výbava na šnorchlování. Dostala jsem tip na společnost Mola Mola Divers, ale kvůli aktuálně mnohem výhodnější ceně jsme zvolili společnost Sea World Oman a byli jsme také spokojení. Sraz je v přístavu Seeb a výlet trvá cca 5h. Jelikož jsme měli volné dopoledne, prošli jsme se po liduprázdných plážích a po trhu v Seebu. Ten byl konečně podle mého gusta, je určený pro nákupy místních a tedy pěkně autentický. Nechybělo řeznictví s kozí hlavou, sušené ryby, čerstvé ovoce a koření. Po obědě jsme zamířili do přístavu a vyjeli na ostrovy. Průvodci vědí, v jakých místech se želvy zdržují a tak se lodě postupně sjíždějí na stejném místě. Když jsme skákali do vody, na místě byla jen naše loďka a jedna další. Když jsem vyndala hlavu z vody, na místě už bylo dobrých dvacet lodí a spousta lidí po sobě šlapala na jednom místě opodál. Na místě, kde bylo želv nejvíce. Nic pro mě. Po chvíli jsme ale poodjeli k jinému ostrůvku a to bylo mnohem lepší. Dalo se jít projít na výhled nebo koupat na nádherných bílých plážích. A to nejlepší, na celé pláži jsme šnorchlovali pouze dva. A tady mě podmořské divadlo naprosto uchvátilo. Procestovala jsem už kus světa, ale častěji šlapu po horách než se koupu v moři a nikdy mě nenapadlo strčit hlavu pod vodu. A tohle byla nádhera, tolik barev a života. Dobrých patnáct minut mi dělala společnost i želva. Na světě jsou prý mnohem hezčí místa pro potápění a šnorchlování, ale mně se tenhle zážitek moc líbil.

ostrovy Daymaniyat

A s koncem výletu na lodi se nezadržitelně blížil i konec našeho ománského dobrodružství. Let zpět do Prahy letěl opět kolem čtvrté hodiny ranní a tak už jsme nerezervovali ani žádné ubytování. Zkusili jsme večer ještě podniknout poslední pokus na ochutnání velbloudího masa, bohužel opět neúspěšně. Dali jsme si tak klasickou shawarmu, naposledy se prošli po Maskatu a vyrazili na letiště.

Omán je nádherná země. Možná o ní už chvíli přemýšlíte a nebo vás třeba nalákal tento krátký cestopis. Ulovte letenku a jeďte, nebudete litovat!

Víc fotek a postřehů z mých cest najedete na mém IG: mbaudysova

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 1 x Velmi praktické!

📷 4 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 0 x To chci taky zažít!

❤️ 9 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsala Ma_ru

Cestopis byl naposledy aktualizován 22. 5. 2025

Ma_ru procestovala 57 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 3 lety a napsala pro tebe 5 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

18 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Misa Zdvihalová

před 12 měs

Dobry den, dekuju za inspiraci, chystame se na konci brezna 26, nemuzu se dockat) prosim umela byste mi poslat pribliznou polohu modrych sirnych pramenu? moc bych to chtela videt ale z mapy jsem zo nevycetla. Dekuju

Petr Gajdusek

před rokem

Dobrý den,

děkujeme moc za inspiraci. Podobně to mám v plánu také tak. Odlety taky tak. Taky jedeme zač. března - v době ramadánu. Tak uvidíme.

Jestli se mohu zeptat: co se týká procházky Balkony walk - píšete, že to je kratší procházka k jezírku. Je to jen po vrchu hor nebo se jde až sem? https://mapy.com/s/kozovajojo

chceme jen něco kratšího, abych zbytek rodiny neutavil a převýšení 500 m v horku si nejsem jist. :-)

Také jediný důvod, proč brát 4x4 by bylo nahoru k Balkony walk, takže asi vezmeme dvoukolku a kdyby bylo nejhůř, tak se necháme ten kousek dovézt. Snad to nebude ranec. :-).

A na poušti jste večeři v kempu objednávali na místě? nebo nějak s předstihem? A ještě když je ramadán, tak snídaně pro hosty probíhají standardně? děkuju moc za případné doplnění a ještě jednou děkuji za cestopis. Ať se Vám daří.

Jorgus

před rokem

Balcony walk se jde po vrstevnici po okraji kanonu, resp ne po hrane ale pod jeho previsem..cca tak na 2 - 3 hodky RT k jezirku.

Ala

před rokem

Jeli jsme tam normálním autem, s opatrností se to dalo, ale musí být sucho.

Ma_ru

před rokem

Dobrý den,

díky moc za zprávu. Ano, přesně tak, Balcony walk se jde pod převisem a převážně po rovince a nahoru k jezírku případně není nutné lézt, uvidíte dále cestou i hezčí místa (i když je to jen kousíček).

Určitě si na tomhle itineráři poradíte s dvoukolkou a kdyby náhodou nepřálo počasí, určitě se to dá vyřešit přes místní - ale nenechte se přemluvit zbytečně, pokud před tím nepršelo, vyjedete celkem bez problémů :-)

Noc v poušti jsem bookovala na bookingu a obecně to v Ománu funguje tak, že jakmile si uděláte rezervaci, do pár minut vám majitel napíše na WhatsApp a domlouváte čas příjezdu a vše potřebné. Večeři a snídani jsem s nimi tedy domluvila dopředu po telefonu (bookovala jsem myslím jeden den předem). Den, kdy jsme v kempu snídali byl poslední oficiální den Ramadanu, ale snídaně se servírovala jako obvykle :-)

Moc si cestu užíte, Omán je úžasná země :-) Já se v lednu chystám pro změnu do Kuvajtu.

Mějte krásný den. M.

mirjur

před rokem

Procházka Balcony Walk je asi zážitkovým vrcholem návštěvy Ománu. Jedná se o 4 km dlouhou (v jednom směru) trasu vedenou po hraně stometrového kaňonu, která začíná v horách u osady Al Khitaym a končí u malého jezírka pod skálou. Zpátky se jde stejnou cestou. Stezka na mapě i ve skutečnosti vypadá, že jde téměř po vrstevnici, ale ve výsledku člověk cestou tam nastoupá 680 m a sejde 840 m, nazpět samozřejmě naopak, takže to není vyloženě odpočinková vycházka. A navíc to slunce a vedro... Samozřejmě výhledy na hluboký kaňon i jezírko na závěr jsou dostatečnou odměnou za vynaloženou námahu.

Libor_S

před rokem

Já jsem pro nedostatek času Balcony walk nešel, ale jsem si jistý, že to převýšení není takové, jak píšeš. Asi jsi to vyčetl na mapy.com, ale tam jsou u takových túr ve strmém terénu běžně nesmyslné údaje (např. levády na Madeiře).

Jorgus

před rokem

Mě se to taky nezdá..sel jsem to cca 7x jako občas to je nahoru dolů, ale to převýšení je jako kdyby se šlo na Sněžku.. koukam ze opravdu Mapy.cz to tak ukazují, ale pocitově je to vyjma par úseku kdy jdeš 5minut do kopce fakt po vrstevnici..jako na 4km aby se dalo 700 metru nahoru to by muselo být pořád nahoru..

Ala

před rokem

mapy.cz to převýšení v zahraničí mají často úplně mimózní

Petr Gajdusek

před rokem

super, díky, takže je to teda tato cesta, co jsem pochopil? :-)

https://mapy.com/s/kozovajojo

přijedeme už asi odpoledne, tak se tam pojedeme podívat na západ slunce a kdyžtak to zopakujeme s celou túrou ráno.

a z map.com si nebudu dělat nic a zbytku rodiny to na mapách neukážu ;-)

S4TW

před rokem

Ahoj, chtěl bych se zeptat na půjčení auta. V kolik jste vyzvedávali a zase vraceli? Máme stejně příjemné ranní přílety/odlety a ideální by bylo mít auto hned k dispozici. Byl nějaký speciální poplatek za nestandardní hodiny? Všude čtu, že mají servis 24h, ale nevím, jestli to znamená i převzetí/odevzdání auta. Děkuji.

Jirka_

před rokem

Byl jsem tam 2x, brzy ráno- přílet kolem 4, vrácení ve 2. Jednou přes budget, podruhé europcar- vždy bez problémů, nebo příplatků.. I v noci normálně fungují..

beliw

před rokem

Potvrzuji bezproblémový noční provoz - vloni přílet v 4.30 odevzdání u půlnoci - půjčovna Mersad (na doporučení a opět doporučuji pro výborné chování a servis přes whatsaap) na letišti ani nemá kancelář - po příletu whatsaap=jsme připraveni - do 10minut stálo auto na domluveném místě, okamžitě platba přes terminál, zběžná prohlídka a podpis smlouvy - (pojistka all incl v ceně - řeší se jen limit km a stav nádrže) a to samé zpět - hodinu předem kontakt na whatsapp, v průběhu jízdy ještě upřesnění dojezdu a v momentě zastavení na letišti stálo vedle nás auto z půjčovny - pouze kontrola Km a stavu nádrže, podání ruky a hotovo. Check in i Check out je v rychlosti tak aby se vše stihlo v 10min intervalu pro bezplatný vjezd do prostoru letiště.

Ma_ru

před rokem

Ahoj, přesně tak, úplně bez problému a doporučuju Mersad - na webu je telefon (majitel se jmenuje Ali), auto nám na letiště připravil po příletu ráno, vraceli jsme o půlnoci, bez příplatku. Všechno jsme vykomunikovali přes Whatsapp, platili až na místě, žádny deposity na kartu atd.

Jaroslav Najman

před rokem

Společník z Wadi Hawer zdraví a ještě jednou děkuje za svezení do Ras al Hadd :-)

Já měl Wadi Shab Bez lidí jelikož jsem skoro na konci spal :-)

Jinak na příště doporučuju Masirah island, tam jsem pobyl 4 dny...

Ma_ru

před rokem

Jeee, taky zdravím! Cestovatelskej svět je fakt malej! :-) Doufám, že jsi v pořádku dorazil, kam jsi potřeboval.

A díky za tip na příště, snad zase někdy bude příležitost :-)

gdfhdfhdgfhdsf

před rokem

Jako nejdriv me dostal dokument "Oman z vysky", no a pak tento tvuj cestopis s nadhernymi fotkami, ja se tam fakt asi budu muset vypravit:-).

Moc diky za krasny cestopis!

Ma_ru

před rokem

Ten jsem taky viděla, jsou tam krásný záběry. Když jsem na něj koukala, měli jsme už koupený letenky, takže těšení bylo veliký :-)

Jsem ráda, že se ti cestopis líbil a moc díky za komentář :-)