Písečný nomád: Když k životu stačí pouze kýble, pláž a turisté
Peníze se neválejí jen na ulici, ale také na písku. Na to, abyste je mohly sebrat, potřebujete trochu tréninku a špetku kreativního myšlení. Vím o čem mluvím. Tento „koníček“provozuji již 11 let.
Cestopis z roku 2023 napsal MiroslavSemecký
Hlásím se z Kuvajtu. Už zase. Během dvou měsíců je to již podruhé a není to náhoda.
Kuvajt je doslova obklopen pískem a mimo chození po nákupech, pití káv ve Starbucks a projížďkách autem mezi chaotickými řidiči, tady není co dělat. Tedy pokud zrovna nejste písečný sochař.
Ano, uhádli jste správně. Sochami z písku se živím bezmála dvanáct let. Se sochařením jsem se poprvé seznámil ve Španělském Torremolinos. Učarovala mi kreativita a volnost života písečných umělců. Neřeší co bude zítra, za týden, za měsíc.
Své první hrátky s pískem jsem provozoval na vulkanickém ostrově Tenerife a když se zpětně povídám na fotky, které jsem tehdy pořídil, tak si říkám, jak mi na „to“ vůbec někdo mohl něco hodit (minci)?
Dětský sen
Jako dítě jsem chtěl být řidičem sanitky. A také zanechat stopu na místě, kam ještě žádný člověk nevstoupil. V dospělosti jsem zjistil, že mám hrůzu z rychlé jízdy (kterou nemohu ovládat), že auta smrdí, neustále se v nich něco rozbíjí a jsou extrémně nebezpečné, co se počtu úmrtí týče.
Pochopil jsem, že není možné zjistit, zda už na místě, kde teď stojím někdo byl, co ale zjistit mohu je, zda někdy vyrostla na inkriminovaném místě socha z písku. Stačí se zeptat místních, respektive oni mi to řeknou sami. Většinou s roztomilým úžasem v očích.
Čas od času jsem záviděl digitálním nomádům jejich Fame. To, jak o nich s respektem píší kdejaké noviny a časopisy. To, jak si jich města váží a hýčkají je.
Digitální nomád pro mě byl synonymem nezávislosti. Jasně, musí makat, ale může žít kde si zamane a k práci mu stačí pouhý laptop a více či méně kvalitní připojení k internetu. Časem jsem přišel na to, že jim v podstatě není co závidět. Též mají své termíny, netrpělivé šéfy, starosti o svůj skromný majetek.
Volnost
Práce pouličního umělce má své výhody, ale též nevýhody. Nikdy nevíte, jaké nástrahy si na vás připraví například počasí. Někdy bývá problém s ostrahou místních pláží a člověk se nezřídka dostane do pozornosti zvláštních „živlů“, které ten týpek s kšiltovkou a potutelným úsměvem, stojící vedle hromady písku, přirozeně přitahuje. „Jako vosa na zmrzlinu“, jak s oblibou říkám.
K Čechům se moc nehlásím
Mnohokrát se mi stalo, že se u mého „díla“ zastavila skupinka krajanů. „Pojď, tam musíš něco hodit“, zazní někdy z davu.
Reakce našinců bývají většinou hezké a upřímné. Jsou daleko od domoviny a netuší, že ten kluk na písku jim rozumí každé slovo. Někdy obdivují malebnost mého výtvoru. V očích jim svítí jiskřičky a anglicky mi říkají: „You are real artist“!
Když odpovím česky, přichází údiv a někdy i rozpaky. Z umělce se najednou stanu tím, kdo nechce makat a jenom se fláká a řeže si bábovičky z písku. To je ten důvod, proč se k našincům většinou nehlásím. Jen když slyším pohodové komentáře a cítím, že se jedná o dobré lidi, pozdravím. Někdy se sice seknu, ale většinou mě má intuice nezradí.
Mou inspirací pro tuto cestu byla důvěra v mé schopnosti. Není jednoduché vyrazit na cesty do dalekých krajů, pouze s jednosměrnou letenkou.
Nejkrásnější věci v životě přichází, když zavřeme oči a skočíme. Mé jistící lano je práce písečného sochaře. A abyste věděli o čem mluvím:
Přeji vám, ať najdete věc, která vás bude v životě naplňovat a která bude vaším jistícím lanem. Protože život patří těm, kdo se nebojí skočit.
Jak se ti cestopis líbil?
MiroslavSemecký procestoval 19 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 1 rokem a napsal pro tebe 6 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil5 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Jaké je vaše lano?
Nikdo nic? 🙂
První starý Boletice. Děsně se kroutilo, na nic lepšího nebyly peníze. Druhý Edelweiss, jasně oranžový s vetkanou svitivou žlutou. To bylo parádní😃
https://twitter.com/zevloun/stat...34?lang=cs
A vysvětlení?