Poprvé letadlem

Červen, pár dní po úspěšném absolvování státnic. Je čas začít plánovat zaslouženou dovolenou, i když mi jí už moc díky učení nezbylo. Ale kam? Bulharsko? Itálie? Chorvatsko? Víceméně mi to bylo jedno, hlavně někam vyrazit. Po světě jsem se zatím moc nepodívala, tudíž vyrazit kamkoliv by pro mě byl zážitek.

Přítel rozhodl, že naší cílovou destinací bude Bulharsko. V práci jsem se tedy oznámila můj cíl dovolené, který se změnil během pár dní. Zainteresoval se můj šéf, který mi navrhl, jestli se nechci podívat raději na Mallorcu. Sám už tam byl několikrát, věděl o čem mluví. Neskončilo jen u doporučení. Hned se pustil do vyhledávání, kterým letem, do jaké oblasti, jakého hotelu. A já byla v podstatě rozhodnutá, kam letos vyrazíme na dovolenou. Na Mallorcu.

Původně mi šéf dovolenou naplánoval tzv. "na vlastní triko". Příteli se však podařilo za tu samou cenu, jako cestování na vlastní triko, najít zájezd s CK. Zájezd zakoupen, dovolená naplánována. A právě teď mi to došlo. Vždyť budu muset letět letadlem. Nikdy jsem neletěla. Stav zděšení. Co budu dělat? Co když se ztratím na letišti? Co když nastoupím do špatného letadla? Měsíc před odletem jsem byla na prášky.

Nastal den D, den odletu. Vše sbaleno, připraveno. Odjezd na letiště. Zjišťuji, že se dostávám do stavu naprostého klidu. Jelikož zjišťuji, že je vlastně všechno naprosto bez problému, jednoduché. Stresovala jsem se naprosto zbytečně. Už se opravdu začínám těšit.

Sedadlo přímo u okýnka. Celé dvě hodiny tedy nádherný výhled. Netušila jsem, že shora je tak krásný výhled. Nadýchané obláčky jako cukrová vata. A co teprve krásné vrcholky Alp. Noční výhled na Palmu. Let samotný byl nádherný zážitek. 

Cílem pro nás byl východ ostrova. Letovisko S'Illot. Krásné písčité pobřeží, s pozvolným vstupem do moře. Tady na nás čekal týden nádherného počasí, odpočinku, výletování a nezapomenutelných zážitků.