SANTORINI POTŘETÍ za KAČKU
Tyrkysové moře,černá kaldera obsypaná bílými domky jak vánoční stromek těmi nejkrásnějšími ozdobami,víno ze sopečné půdy sladké jak med a VINOBRANÍ k tomu všemu!Modrobíla dokonalost. Prostě Santorini♥
Cestopis z roku 2020 napsala CESTUJI za KAČKU
TERMÍN:
15. - 18.8.2020
PROČ SANTORINI POTŘETÍ?
Protože když jsem zde stála loni “podruhé”, měla jsem pocit, jako bych byla doma a v hlavě jediná myšlenka: za rok se sem chci vrátit zase a vůbec - tady chci zestárnout! Vzpomínám si i o pár měsíců později na čekání na repatriační let v Kostarice a další intenzivní myšlenku: letos to Santorini asi nevyjde..
Jenže naděje umírá poslední a nic není nakonec tak černé, jak to mnohdy z kraje vypadá. I ta pitomá covidová doba se nakonec prolomila a ještě mi přihrála do cesty tu nejlevnější možnou letenku. Protože letět na Santorini za 800 Kč, to už fakt levněji nejde.
Dalším důvodem (krom slibu sama sobě a levné letenky) byl můj bulharský kamarád, který hraje nad vyhlídkou v Oia na harmoniku. Jeho tvář, kterou jsem tam už dvakrát po sobě potkala, je pro mě synonymem ostrova Santorini a já chci vědět, zda tam pořád sedí, usmívá se, hraje a posazuje si český holky na svůj bulharský klín…
LETENKY NA SANTORINI
Letenky mám nyní (poprvé) od Wizzair, a to za cenu 29,9 € (810 Kč) zpáteční letenka. Odlet v sobotu z Vídně, návrat v úterý, tedy 4 dny a 3 noci. Za stejnou cenu šlo koupit i na týden, ale to je na třetí trip na tak malinkatý ostrov zbytečně dlouho.
UBYTOVÁNÍ NA SANTORINI:
Z ubytování jsem měla docela strach, protože mé dvě předešlé zkušenosti byly jednoznačné – pokud se letí mimo sezónu, tedy třeba v dubnu, a ještě se ubytování zamluví alespoň 2-3 měsíce dopředu, jsou ceny naprosto skvělé (7 nocí pro jednu osobu bez problémů okolo 2 500 Kč). Pokud se letí v sezóně a nedejbože se ubytování zamlouvá na poslední chvíli, lze takovou částku počítat jako nejnižší možnou klidně i na pokoj a jednu noc. No a já si letenku kupovala před měsícem, na samotném začátku letní sezóny..
Ubytování jsem díky stávající situaci řešila opravdu na poslední chvíli, protože jsem nevěděla, jaký semafor se na které straně zase rozsvítí a zda se má cesta vůbec zrealizuje. Ani nemluvě o tom, že zrovna Wizzair většinu mých letů mění nebo ruší jak na běžícím pásu..
Jelikož jsme měli přílet v pozdních večerních hodinách, kdy už s největší pravděpodobností nestihneme poslední autobus, volila jsem první nejen ubytování nejlevnější možné, také ubytování v Perisse, kde to znám, ale hlavně takové, které nabízí letištní transfer. I když jsme jej nakonec nevyužili. Cena ubytování 16 € (460 Kč) na osobu není málo, ale na tuto lokalitu, na celkem slušný komfort a ještě bazén k tomu – paráda. Bydlela jsem zde: https://www.booking.com/hotel/gr...ohns_Hotel . Trošku zatuchlý smrádek, ale jinak zde nechybělo vůbec nic - lednice, sklenice na víno, klimatizace, wifi, fén.
Další ubytování už bylo o několik levelů výše :) Bydlela jsem zde i loni, proto jsem věděla, do čeho jdu a že je to super volba za super peníze! Bydlela jsem opět zde: https://www.booking.com/hotel/gr...ousi-rooms . Cena 35 Euro za osobu a 2 noci je TOP.
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
https://1url.cz/@santorinipotretizakacku.cz
ITINERÁŘ:
DEN 1, sobota 15/8/2020: VÍDEŇ - SANTORINI - PERISSA
VÍDEŇ:
Odlet máme z Vídně až v 17.25 hodin a na letiště jedeme autem. Byla by škoda tento den nevyužít na maximum. Původně jsem teda plánovala rozšíření své plavkové kolekce v obchodním centru Primark, ale zjistila jsem, že je zde v sobotu a v neděli zavřeno. Musím říct, že mi to udělalo docela vlastně radost, protože nákupy nesnáším! Vyhozené peníze za nepotřebné a nedůležité věci. Narozdíl od letenek. Je potřeba vymyslet jiný plán. Chvilku přemýšlím, na co mám náladu… Napadá mě ZOO, ale recenze té vídeňské nejsou zrovna dvakrát nejlepší. Muzeum vína zde nenacházím, ale můj pohled zavádí od drobný nadpisek – muzeum pohřebnictví - místo, kde si můžete zkusit lehnout do rakve. No nekup to! Zní to minimálně jako výzva! Kor v téhle době že… Radši si to dopředu vyzkoušet. Úžasné je, že je toto muzeum součástí hřbitova, takže dva v jednom. Plán by byl! Jelikož mám zjištěno, že muzeum otevírá v 10 hodin, vyrážíme okolo 7. hodiny z Bořitova. Do navigace ale neházím rovnou zmíněný hřbitov, našla jsem ještě pár dalších “zajímavostí”. Za dvě a půl hodinky (mimo dálnice - kdo by platil známku na tu chvíli že) přijíždíme na první místo našeho "funebráckého itíku".
Vídeň má v tomto směru - myšleno ve směru pohřebnictví - vůbec naprostý světový unikát. Pyšní se totiž neuvěřitelnou tradicí pohřbívání. Je to město plné skvostných mauzoleí, smutečních plastik a veřejně přístupných hrobek zaplněných kostmi a mumiemi. Asi i proto dostala Vídeň od nějakého výtvarníka titul: afrodisiakum nekrofilů.
Parkujeme v centru na místě, kde není potřeba platit parkovné, asi 1 km chůze od prvního cíle. Vyrážíme na cestu.
- MICHAELKIRCHE (KOSTEL SV. MICHALA)
Kostel sv. Michala je místo, kde bylo pohřbeno kolem čtyř tisíc lidí. V místní kryptě je několik stovek rakví, mnohé z nich jsou otevřené, a to i se zesnulými ve skvěle zachovalých šatech. Proudící teplý vzduch a stálá teplota se postaraly o přirozenou mumifikaci.
Kostel sv. Michala byl postaven v roce 1220 a povýšen na farní kostel v roce 1288. Nachází se na jednom z nejkrásnějších náměstí ve Vídni - Michaelerplatz a je jedním z nejstarších a nejzajímavějších kostelů ve Vídni vůbec. Až do roku 1784 byl provozován jako soudní farní kostel. Dnes je to farní a klášterní kostel Salvatoriánů.
- KOSTEL SVATÉHO ŠTĚPÁNA
Kolem něho jdeme úplnou a je to naprostá senzace! Velkolepá stavba.
- KLEINES CAFÉ
Tak toto je vůbec nejmenší vídeňská kavárna, která je jen kousek od Kostela sv. Michala, a to na Františkánském náměstí (Franciskanerplatz). Její interiér tvoří vlastně jen dvě kožené lavice a pár stoliček, stolky s mramorovou deskou, zrcadla a obyčejné žárovky. Přesně takhle kavárnu navrhl v roce 1970 tehdy začínající, dnes již slavný vídeňský architekt Hermann Czech (hezký jméno, že?) pro jednoho populárního vídeňského herce. Místní kavárník Hanno Pöschl tu má neskutečné desítky LP desek, které, pokud je na místě a v patřičné náladě, s oblibou pouští. Nejednou také rozhoduje o osudu zákazníkovy objednávky ve stylu: "Kafe?" – "Nic takového. Vy dostanete grappu!"
A ještě jedna zajímavost - u stolku před kavárnou sedává s oblibou i jedna nositelka Nobelovy ceny, a to ceny za literaturu. Jmenuje se Elfriede Jelinek. To teda nemohu potvrdit :)
- HUNDERTWASSER HOUSE
Autorem tohoto dílka byl Friedrichsreich Hundertwasser, jehož dědeček byl mimochodem pan Stovoda z Moravy. Jednalo se o dost svérázného architekta, malíře a grafika, který prohlašoval, že v přírodě rovná čára neexistuje. No a tak vznikl pohádkový domeček Hundertwassehaus, kde neexistuje rovná linie. Aby jeho dům splynul s přírodou, nechal architekt do všech možných jeho skulinek vysázet zeleň. Celkově se dům opravdu vymyká z okolní zástavby!
Jinak se jedná o činžovní dům, který si u Hundertwassera objednalo město a dokončen byl v roce 1986. Turistům bohužel není jeho interiér přístupný - nájemníci domu si uvnitř žijí v nesouměrných bytech s nerovnými liniemi, každé okno mají jiné, a dokonce si prý museli při nastěhování zvyknout i na to, že rovné nejsou ani podlahy.
Architekt Hundertwasser byl trochu podivín a jeho stavby potěší zejména hravé duše se smyslem pro pestré barvy, rozmanitost a hlavně pro nekonvenčnost. Tedy mne stoprocentně vykouzlil úsměv na tváři a na chvilinku zamyšlení se nad tím, jaké by bylo v jednom tom nerovném a nesouměrném bytě bydlet… Hundertwasser je někdy nazývaný jako „rakouský Gaudí“ a já myslím, že trefnější přirovnání snad ani není.
- MUZEUM POHŘEBNICTVÍ VÍDEŇ - Goldeggasse 19
Otevírací doba muzea je od 9 do 16:30, v sobotu od 10 do 17:30 hodin. Bohužel ne v době Covidu :(
Každopádně jsme zde, a i když se dnes očividně nepodíváme dovnitř, kopu informací se mi podařilo vytáhnout od jedné paní na centrálním hřbitově a byla by škoda se nepodělit.
Cena vstupného do muzea je 7 € za dospělého člověka, děti do 12 let mají vstup zdarma. Pokud budete chtít komentovanou prohlídku, připlatíte 5 € na osobu. Jak bylo zmíněno, muzeum je na vídeňském ústředním hřbitově, a to v suterénu dispoziční haly číslo 2, která byla v minulosti márnicí pro nakažlivé lidi. Muzeum je asi 100 metrů od hlavního vchodu hřbitova, po pravé straně. Tato hala byla postavena v roce 1907, a to teprve 27 letým architektem Maxem Hegele. Ve třicátých letech byla budova z technických důvodů přestavěna. Od roku 1938 už sloužila pro všechny pohřební služby. Během druhé světové války byla budova poškozená bombami a až v šedesátých letech 20. století byla opravena. No a v roce 2014 zde bylo zřízeno pohřební muzeum.
Vídeňské muzeum pohřebnictví je naprostou světovou raritou, je totiž jediným muzeem svého druhu, které provozuje pohřební služba. Muzeum má také vlastní knihovnu s více než 4000 publikacemi o pohřbívání a také archiv s cca 30 000 dokumenty. Je zde k vidění oblečení pohřebních zřízenců, různé kuriózní druhy funerální výzdoby, pohřební vozidla i všelijaké druhy rakví. Dokonce i sedací rakev! Ta prý ale není moc praktická, protože se musí zakopávat mimořádně hluboko pod zem. Pak je tu rakev, která je vybavena lankem, jehož druhý konec vedl do domu hrobníka. Důvodem této vychytávky byla možnost - zakopal-li se živý nebožtík a probudil-li se v hrobě - zatáhnout za lanko a zazvonit na hrobníka… Jo a jednou ročně při muzejní noci – někdy v měsíci říjnu – je prý možné rakev vyzkoušet i na vlastní kůži. Jednoduše do ní zalehnete, přiklepnou za vámi víko a otevřou ho až na vaše zaklepání.
U vstupu do muzea je logo se smrtkou v podobě rozesmátého muže, který má nos ve tvaru obráceného srdíčka. Smrt byla totiž ve Vídni vždy považována za součást života. Žádné drama.
Celé téma pohřebnictví ve Vídni je tak rozsáhlé a tak zajímavé, že by o tom mohl být jeden speciální cestopis. Třeba o tradici spoření si na věčnost, kdy bylo naprosto standartní na tuhle životní událost našetřit co nejvíc peněz. Vídeňské pohřby se totiž nekonaly v úzkém rodinném kruhu, ale byly určeny otevřené široké veřejnosti. Opravdu se na nich nešetřilo. Byla to největší společenská událost "života". Pohřeb se stal určitou poslední manifestací zemřelého, na které se podílelo někdy až 50 osob. Jednalo se od pojezd před rakví, kočí, hudebníky… až po nosiče rakve. Pro bohaté lidi to nebyl velký problém, ale zámožní měšťané museli na lepší pohřeb šetřit celý život.
Pohřeb byl vždy i módní přehlídkou. Okázalost se v tomto případě nevyžadovala jen od zesnulých, ale i od všech účastníků. Prestižní módní časopisy dokonce každoročně publikovaly nové pohřební modely pro následující sezónu!! To je fakt schíza! Co je ale ještě větší šílenost je to, že pořizovat si opakovaně nové smuteční šaty nemohl jen tak každý a přijít ve starém modelu by bylo společensky nepřijatelné, proto vznikla i řada půjčoven šatů na tuto konkrétní událost - funus.
Každému pohřbu předcházelo vystavení mrtvých v márnici. Cílem nebylo jen umožnit pozůstalým truchlit, ale hlavně se jednalo o ochranu před zdánlivou smrtí. Každý nebožtík musel být vystaven minimálně 48 hodin, aby v případě jeho obživnutí mohl být zachráněn. V zimě se v márnicích dokonce topilo, aby se předešlo případnému úmrtí nebožtíků z podchlazení. Pokud chtěl mít nebožtík dopředu jistotu, že se neprobudí pod zemí, mohl si nechat probodnout srdce speciální dvojitou dýkou. Tento zákrok prováděli dva lékaři po potvrzení smrti. Co je úplně absurdní je fakt, že je ve Vídni tento zákrok legální dodnes. Nevyužívá se jenom z jediného důvodu – stojí více než 300 €.
Další samostatnou kapitolu jsou i rakve. Jak říkám - tohle není na jeden cestopis, ale rovnou na celou knížku.
- CENTRAL CEMETERY (ÚSTŘEDNÍ VÍDEŇSKÝ HŘBITOV)
Hřbitov naštěstí nemá tak nepružnou otevírací dobu jako muzeum pohřebnictví, takže alespoň toto místo můžeme zmapovat. Ústřední hřbitov je plný obyčejných hrobů, ale i okázalých hrobek. Lze zde najít hroby uskupené do samostatných tématických částí - muslimskou, židovskou, evangelickou aj. Mimo to jsou zde hroby světových umělců - Beethovena, Brahmse, Schuberta i celé rodiny Straussů.
Leží zde ale také zpěvák Falco (konkrétně v sekci č. 40), jehož místo posledního odpočinku zdobí skleněné průhledné CD o průměru 2 m, uprostřed kterého je zobrazen zpěvák, a to v podobě něco mezi batmanem a andělem.
Co mě nejvíc dostalo, to byla parcela určená pro hroby narozených mrtvých dětí. Nikdy jsem nic podobného neviděla. Travnatá plocha plná barev - větrníků, hraček aj. Na cedulkách mnohdy jen křestní jméno a když datum, tak jen jedno jediné. Datum narození a současně úmrtí. Musím říct, že NIC strašnějšího a současně citlivějšího jsem dlouho neviděla! Soška novorozeného dítěte v kamenné dlani mě definitivně dorazila. Zvláštní místo, zvláštní myšlenky...
Čas ale letí, takže hrneme k autu a odtud na letiště! Po cestě nás staví policejní hlídka. Na jejich dotaz k řidiči, zda pil alkohol, odpovídám, že on ne...a pozvedávám svoji skleničku. Přesto dostane dýchnout. Během chvilinky nám popřejí krásný den (dokonce i po technické kontrole našeho vozu :) ) a my hrneme směr Schwechat.
SCHWECHAT
Tak tady na tom městečku není nic zvláštního, ale určitě stojí za zmínku. Jedná se o "nejlevnější vídeňské parkoviště" u letiště Vídeň. Resp. je to jedno ze dvou míst, kde s oblibou parkuji zadarmo. Druhé městečko je Fishamed, odkud také vede přímé vlakové spojení před letištní halu za cenu okolo 1,8 euro. Nicméně toto spojení (Schwechat) je lepší - jezdí sem totiž z letiště vlak ještě o hodinu později než do Fishamedu, tedy po 23 hodině, což přesně my potřebujeme (návrat z Vídně máme kolem 22.40). Tohle místo je dost profláklé - většina zaparkovaných aut má CZ SPZ. Jo a bacha, ty blíž k letišti podléhají parkovnému. Zaparkujte cca 7- 10 minut chůze od vlakáče - u menších rodinných domků.
Přesun na letiště je během 10 minut, a to zmíněným vlakem z místní vlakové stanice. Jsou to dvě zastávky a vystoupíte v suterénu přímo pod letištní halou. Cena jízdenky je 1,8 € a koupíte si ji v naprosto blbuvzdorném automatu přímo na zastávce vlaku (tedy v jakoukoliv denní i noční dobu). Platba možná jak cash, tak i kartou.
Jsme na letišti, takže nejvyšší čas nasvačit se v salonku Erste Premier. Rozdíl oproti Praze před 14 dny naprosto dimenzární! Bohužel ne stran jídla, pouze stran nabídky vína a alkoholu. Sedmička Prosecca je jak nic, z jídla, dá-li se tak zeleninový králíkov vůbec označit, jen zobu. Rozhodně nic, za co bych šla placenou formou. I tak ale velká pochvala do Vídně, protože kdo tam chodí jíst že. No a za nápoje a bezvadný servis si pochvalu opravdu zaslouží! Po řádném občerstvení rychlý přesun k bráně a hurá “domů”...
LET
Před vstupem na palubu musíme ukázat nejen naše letenky a pasy, ale také potvrzený QR kód. Novinka. Naštěstí se mi ho včera podařilo obdržet.
Letadlo je nařezané k prasknutí, což mě mile překvapilo a za dvě a kousek hodiny od startu přistáváme na Santorini. Časový posun plus 1 hodina. Let v rouškách, to a ano, ale jinak nic, na co by měl člověk v době Covidu myslet.
LETIŠTĚ SANTORINI
Přistáváme na čas, bohužel to chvíli zabere, než letištní halu opustíme… Můj QR kód začíná jedničkou, což je vlastně karta Černého Petra. Čeká COVID test za KAČKU (“bezplatné” Covid testování). Musím říct, že vstup do země nebyl díky tomu moc příjemný, na druhou stranu nic, co by se nedalo přežít. Odchytávání každého cestujícího, kontrola QR kódů, třídění parťáků na ty, kteří mohou jít, a na ty, kteří se musí podrobit výtěru z krku…něco, na co si pomalu musíme všichni zvykat. To vše bez výjimky, testovali i malé děti. Jdu stoupnout do fronty na stěr a přitom přemýšlím nad tím, co by se stalo, kdyby byl jediný člověk z našeho letu pozitivní. Jestli bychom šli do karantény všichni? Také přemýšlím nad tím (když mi úředník řekne, že výsledek bude během 1 až 3 dnů), jaký to má smysl v mém případě, když zde zmíněné 3 dny jsem a pak odlétám domů… Poslední myšlenka je vzpomínka na Covid test po repatriaci ze střední Ameriky, kdy jsem musela být striktně nalačno. Teď nás tady testují ve 22 hodin, kdy jsme všichni po celodenní konzumaci jídla a pití. Ale i když to celé působí groteskně a bude to asi jako u nás – tedy spousta opatření “aby se neřeklo” - nemám s tím nejmenší problém. Prostě to tak musí být, patří to k téhle “nové době” a nezbývá nic jiného, než pravidla respektovat. Ostatně o možnosti, že budu testovaná, jsem věděla dopředu a s tím jsem sem letěla. Je zde ale pár, který se odmítá testu podrobit. Docela svým postojem dělá problém. Ne nám, sobě asi také ne, ale zaměstnancům letiště – zdravotníkům - ano. Ti vůbec netuší, co s nimi mají dělat. Zpátky na letadlo je posadit nemůžou – už nic neletí - a oni tvrdošíjně odmítají podrobit se testu. Jak to s nimi dopadlo, to nevím. Ale víc mi v tu chvíli bylo líto zaměstnanců letiště.
Mě testovali jako poslední z našeho letu, takže mi na mé mandle krom sestřičky nikdo další nekoukal. Což se o těch přede mnou říci nedalo…
No a pak už rychle pro zamluvený skútr. Čeká nás před letištní halou na místě, kde stojí taxikáři. Cena je stejná po příletu jako druhý den ráno, takže nic navíc a hlavně - ušetřeno za dopravu z letiště. V Perisse jsme za 15 minut a po ubytování v centru stihneme ještě večerní černou pláž a moře..
DEN 2, neděle 16/8/2020: MAJÁK, PIGADIA BEACH, KAMBIA BEACH, MEGALOCHORI, SRDCE SANTORINI, RED BEACH
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
https://1url.cz/@santorinipotretizakacku.cz
DEN 3, pondělí 17/8/2020: PYRGOS, SANTO WINES, PORT, FIRA, KAMARI, OIA ZÁPAD SLUNCE..
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
https://1url.cz/@santorinipotretizakacku.cz
DEN 4, úterý 18/8/2020: OIA, PERISSA, VÍDEŇ
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE:
https://1url.cz/@santorinipotretizakacku.cz
Oia, městečko, které je synonymem luxusu, blahobytu a dovolené snů.. Oia, to je klasická řecká pohlednice. Bílo modrá krása na černé společné kariéře, obklopená tyrkysový mořem
Jasně, mají tu parkoviště pro helikoptéry, jezdí sem relaxovat Leoš Mareš i Hollywood a instagram je plnej dokonalejch Oia fotek... Taky ubytování na noc od 500 €, samozřejmě bez snídaně. Se snídaní, s vyhlídkou na kalderu a vířivkou od 800 € za noc (ve skromnějším levelu).
Jenže tohle byste nechtěli ani ZA KAČKU! Vrchní díl plavek si zde fakt nesundáte, to by bylo jak v Praze v metru bez roušky!! Přes to vaše ubytko proudí jeden člověk za druhým, klidně i nějaká česká Kačka, a koukají vám nejen do talíře, ale možná i do nějakého tělního otvoru. K moři je to 5 km chůze nebo po brutálních schodech posetých hovny oslíků, kteří tu na bedrech tahají vyžrané Němce. Jinými slovy - romantika jako prase.
Ale co by člověk neudělal pro ty fotky na instáč, že?
Takže pokud chcete nasrat sociální svět ZA KAČKU, kupte si letenku u Wizzair za 800 Kč z Vídně (dokonce zpáteční), ubytujte se v Perisse za 400 (korun, nikoli euro) na noc, kde to máte na pláž 200 metrů a můžete se tam smažit klidně nazí, protože tady je to každýmu fuk a zas tak moc lidí tu vlastně ani není. No a pak ta romantika, to je jasný! Půjčte si skútr za 9 € na den a do té pohlednicové Oia si zajeďte 30 minutovou boží projížďkou s výhledy na kalderu ze všech stran. Jako dá se i busem za 4 €, ale tím ji fakt neohromíte 🙈😂. Hlavně to cestou vemte přes Lidl (mimochodem jediný na ostrově), kde pro tu svou fotomodelku kupte košík jahod za 1€, vodu za 0,45 €, sobě radlera nebo chlazené pivo za 1€ (tady se na alkohol za volantem fakt nehraje), ať z toho máte něco i Vy - řidič a fotograf v jedné osobě. No a nezapomeňte přibrzdit v místní sámošce, kde 1,5 l Local Wine koupíte za 2,95 €. Ingredience na romantiku máte a teď už hurá na ten Hard Work!
Jakmile ji vyfotíte ze všech světových stran, samozřejmě na všech střechách místních kostelíků (a že jich tu je🙈😂), taky v nějakém tom prázdném apartmánu (od 10 je check out, takže není problém skočit i do některé té tisícieurové vířivky), protože když nasrat sousedy, tak pořádně a na desetiletou dopředu - budete u té své BŮH 😂
Ale není všechno zlato co se třpytí..
Ten skutečnej luxus není nejlepší fotopoint ostrova, dokonalý úhel záběru ani sebelepší světlo. Dokonce ani jahody za 1€, co netečou. Dokonalý luxus zde je potkat třetí rok po sobě bulharského harmonikáře, nespálit si na tom černým písku prdel, zatleskat západu sluníčka nejen v Oia, ale kdekoli na světě, protože je to 365x v roce dar, ať jste kdekoli a hlavně - koukat se poslední den do burácejícího moře a vědět, že za rok TADY toho harmonikáře políbíte zase. A do té doby ještě tolik jahod, skleniček vína, moří, oceánů a božích západů..!
ROZPOČET:
- letenka Vídeň - Santorini - Vídeň: 810 Kč
- ubytování 3 noci/osoba: 1 373 Kč
- jídlo, víno: 900 Kč
- motorka na 3 dny/osoba (54 €/2 os) + 12 € benzín/2 os: 900 Kč
CELKEM: 3 983 Kč/ osoba/ 4 dny/ 3 noci
ZÁVĚREM?
Santorini je můj druhý domov. Místo, kam se chci stále vracet. Nejen proto, že je to luxus (ve všech možných i nemožných směrech) opravdu za kačku, ale především kvůli němu - mému santorinskému srdci v hrudi bulharského harmonikáře. Chci se sem vracet i kvůli vínu a vinicím, kvůli vyhlídkám, co berou dech. Kvůli lidem, co vám uprostřed noci po zaklepání “že vám došel benzín” odlejou s úsměvem ze svého auta. Taky kvůli černému písku, kostelíkům a zvonu se srdcem. A ještě kvůli svému novému NOVÉMU ROKU - bílým dveřím na červené pláži, bodu B..
Red Beach, horký černorudý písek u bílých dveří ve skále…
Loni mě zde z poklidného spánku probrala mladá slečna a požádala mě, zda bych ji pustila k bílým dveřím ve skále, v tu chvíli k místu, kde jsem měla svoji plážovou základnu. Ukázala mi tenkrát v telefonu fotku deset let starou s tím, že by ráda dnes fotku na stejném místě... Jako hejblo to mnou, a to nejen ve smyslu, že jsem jí ve vteřině vyklidila fotopoint, ale taky tím, co mnou projelo. Síla a moc času. Jak dokáže jeden jedinej rok přinést tolik změn. V mobilu té slečny sedumdesátikilová silueta s utrápeným výrazem, přede mnou o dvacet kilo živé váhy méně, ale tuna spokojenosti vepsané ve tváři do plusu… Koukám na ni a uvědomuju si, že i když s mojí váhou takový radikální skok nenastal, změn bylo možná ještě víc. Jeden obyčejnej rok od poslední návštěvy zda a tolik jiného! V běžném denním shonu je nevnímáme, ale když si stanovíme bod B, kdy se za tím rokem zpátky otočíme (hodně lidí to dělá na Silvestra, ale pod horkým řeckým sluncem to má víc styl ;) ) a tak trošku zabilancujeme, je ten vývoj a posun sakra znát. No a dnes tu u těch bílejch dveří v rudé skále stojím potřetí. Ve svém bodu B, v místě mého soukromého “novoročního" ohlédnutí se. Jsem malinko smutná z toho, že ke dveřím se díky sesuvům půdy již nedá dostat a za chvíli ty dveře zmizí pod sesuvy půdy zcela.. Nicméně i tak mi zde opět hlavou prolétne rok zpátky - takový průřez, časosběr… Mohla bych napsat román o tom, co mi život poslední rok vzal nebo dal. Mohla bych vést psychologické rozvahy, používat otřepané fráze. Jenže když nad tím tady a teď přemýšlím, každá letošní (a nejen letošní) ztráta byla ve výsledku výhra. Každý pád a prohra je ve výsledku obrovský osobní růst, tedy zisk. Takže stran ztrát vlastně není co psát. Naopak to, co mi letošní rok dal, to je něco, za co dennodenně děkuji a doufám, že za rok tady těch “ztrát” bude zase ještě o něco víc!
Ten rok zpět mi dal zdraví. Mé, i když celkem chatrné, i zdraví těch, které mám kolem sebe nejblíž. Bez toho by nebylo vůbec nic… S každým rokem, s každou ztrátou člověka v mém okolí a s každým zaskřípáním v jednom nebo druhém koleni, si to čím dál více uvědomuji.
Ten rok mi dal cestování, díky kterému mohu “poznávat svět i nebezpečné věci, pohlédnout za závěsy, jít blíž, najít se a cítit”... Dostanu se mnohdy jak otočením prstenu Arabely na neskutečná místa, do často úplně jiného světa, poznám úplně nové lidi, jinou mentalitu a kulturu. Nedokážu slovy popsat, jak moc mě poslední roky obohacují. Je to dar, malinký zázrak, obrovské neuvěřitelno a přitom - není na tom vůbec nic složitého. Stačí se jen nebát a skočit! Skočíte jednou a už bez toho nemůžete žít.
Především mi ten rok ale dal životní přátele, parťáky. Nejen na cestách, ale v životě jako takovém. Takové, které máte na cestách vedle sebe, nebo klidně sedící doma ve svém obýváku, tisíce kilometrů daleko. Každopádně všude víte, že jsou s vámi, za vámi a pro vás. Nepodmíněně. Jen tak. Koukám na ty dveře v rudé skále a uvědomuji si, že jsem za poslední rok - ten covidový - v tomto směru strašně přerovnala svoji “přátelskou skříň”. Vytřídila nepotřebné, malé nebo naopak velké kusy, tedy vše to, co mi tam bralo místo, bylo stejně prolezlé moly a ničím nevyživovalo. Pár nových kousků přibylo a k tomu jsem přidala více prostoru, vzduchu a hlavně péče všem starším "srdečním" kusům - každý z nich jsem úhledně poskládala a dala ho ve skříni na dostatečně krásné místo. Musím říct, že teď, po tom generálním úklidu, do té své skříně chodím strašně ráda! Těší mě pohled na ty přehledné a na první pohled jasně čitelné, úhledně poskládané, kousky. Každý mi prošel rukou a ke každému mám milion cenných vzpomínek.
V té mé skříni mi sice zůstalo podstatně méně kusů, zato každý unikát! Pravý poklad. Něco, co si sebou vezmu i do truhly.
Rok 2020 byl vážně mazec! A řeknu to klidně už teď, pod horkým řeckým santorinským sluncem v měsíci srpnu. Ostatně já mám teď novoroční bilancování!
Mám na kontě 4 kontinenty, 13 zemí, desítky měst (na covid slušný!), ale hlavně řadu božích parťáků, spoustu sedmiček travel vína, spoustu juchů, spoustu wau, spustu poprvé a spoustu jedinečných vjemů a dojmů, kdy se člověku tepovka rozběhne jak splašený kůň. Taky minimum hodin spánku. A teď tu stojím, koukám na ta bílá vrata a s obrovskou pokorou a vděkem si uvědomuju, že žiju svůj sen.
A přesně tak to hodlám dělat rok další! Bez přemýšlení a naplno žít každý den tak, abych usínala s úsměvem na tváři z odžitého dne a obrovským těšením se na ten další. Protože o nic jiného vlastně ani nejde.
KOMPLETNÍ CESTOPIS ZDE: https://1url.cz/@santorinipotretizakacku.cz
Jak se ti cestopis líbil?
CESTUJI za KAČKU procestovala 46 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 4 lety a napsala pro tebe 68 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil65 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Kačko, dočteno! Můžeš psát 😂 Moje Santorini, teda jestli mě tam vůbec pustí, bude totální punk, jak na to koukám. Přes skútr nebo kolo nejede vlak 😁 Už si píšu do kalendáře poznámku, že musím vyslat elektronického poštovního holuba autobusové společnosti na Santorini 🤣
Víkend za námi a už vyhlížím, zda se objeví další cestopis. Ale přiznám se, že jsem ještě nezdolal ani tento a bojím se, že se dostanu do skluzu... 😂
:D :D Michale, jsme mrtvá takhle po ránu :D
No hele, buď v klidu, já na cestopis z polského karibiku ještě ani nehrábla, v pátek odlítám a nemám ani kostru další cesty... Jinými slovy - možná to pro tentokrát vypustím a ty budeš moct v klidu bez restů a výčitek dočíst řecký ráj :D
Neboj, to dáš :-D Byla by škoda nezvěčnit polský Karibik. Obzvlášť, pokud jsi dala víc jak klasické kombo trojměstí a Helu ;) Čekal jsem, že to dočtu v Římě a byl jsem úplně KO z toho vedra.
Možná mi ta malá potvora udělá víc času, než bych chtěl. Už s obavami vyhlížím příští týden s letem Vídeň-Kréta. Drby udávají, že nás Rakousko na semaforu chce polít rajčatovým protlakem...
Jinak si stáhni PDF průvodce a itinerář dělej až v letadle 3:) Super na to je DK Eyewitness Europe. Nezabíhá moc do detailu a zároveň tam najdeš to nejzajímavější pro celou západní Evropu ;)
S tím Rakouskem nestraš! Který den to Rakušáci vyhlašují? Snad by se to netýkalo tranzitu z Vídně do ČR...
Přesně tak! Nestraš s Rakouskem, když mám z Vídně všechny letenky do konce roku!! :D
Jinak s Polskem asi zklamu, nestihla jsem ani to, co zmiňuješ ty :D
Joa a mimochodem - první den po příletu, když jsem začala googlit Hel, ke mě připutoval odkaz na tvůj cestopis :D Svět je malej no ;)
Řím dobrej?
Včera s ním strašili i na ČT1... :D Taky mám hezkou řádku letenek z Vídně. Avšak, kdyby nemohl být tranzit do ČR Regiojetem nebo Flixbusem z centra, tak ty kredity za letenky snad radši odepíšu. Gepard do Brna by stál víc jak samotná letenka :D Avšak na září mám i jednu z Prahy - do Bari :-D
Řím až na to vedro fajn. A k tomu ty roušky po 18:00 :D Řím, Tivoli, Lido di Ostia...
Máš pravdu, Gepard zdražil - nemá na ty noční časy konkurenci. Taky mám hromadu letenek z Vídně a radši bych jel s Regiojetem z centra o půlnoci, ale to by musel jet, že...
Ohledně zákazu volného vstupu do Rakouska pro Čechy jsem to myslel obecně - 1. aby nezakázali tranzit do ČR obecně, ať už přímo z letiště nebo přes hlavák a hlavně aby mě pustili už do letadla směr Vídeň. 😊
Gepard mě taky vždycky stojí víc než letenka, ale já necestuju jen kvůli levným letenkám, ale že chci i něco vidět, takže by mě každá naplánovaná, ale nenavštívená destinace mrzela.
Tomu rozumím. Taky jde o tu délku a jak moc se tam těšíš. Gepardem se svezu, pokud to bude nezbytně nutné a např. v době, kdy budu pryč, změní pravidla. Ale platit tři nebo čtyři kila k odvezení před nádraží hrůzy (a ještě třeba v noci) a přestupovat tam na další spoj, děkuji nechci, poletím jindy 😂
Když připočtete 120 Kč za jízdenku do centra, tak jste skoro na ceně gepardu, a nemusíte se nikam štrachat. Jo, je to dražší než letenka, ale suma sumárum pořád dobrá cena.
No, jenže někdo nekončí v Brně a přestup u Grandu je fakt chuťovka nejen v noci ;) Radši počkám na přestup ve Vídni jak v Brně #sorryjako 😂
Souhlasím, že je gepard drahej. Na druhou stranu - když se použije jen vyjímečně u pozdních nočních příletů do Vídně, kdy jiná cesta ani není - pak díky za něj! Já ho vyzkouším v pondělí. Ostatně díky Joxovi. A vlastně - i s ním v jednom autě, jak jsme zjistili :D Ale jinak preferuji Flix. Cena a výkon 1A. Pokud jede víc osob, což mě čeká v půlce září, pak je super autop s parkováním grátis ve Schvechatu. Prostě - pokaždý podle situace - časů lete a počtu lidí. Každopádně - vždycky raději drahej gepard než sedět doma na zadku!! :D
Já se Grandu nebojím, i Zvonařka vypadá hůř. Nejvíc pochybných individuí je ale pře hlavákem. Na druhou stranu nemusí nikdo zevlovat při čekání přímo na nádraží, nedávno otevřeli na místě bývalého Quicku docela slušnou nonstop vietnamskou restauraci a provozovatel ji jistě nenechá zpustnout, takže kdybych se bál nádraží, jdu sednout tam a ještě si dám něco na zub. 😊 Jinak si nemyslím, že by Rakušáci povolili odjezd přímo z letiště, ale přes centrum už ne... Ostatně Flixbus jede z toho balkánského nádraží až ráno a Regiojet z hlaváku ještě později a mezi 0:19 a 4:42(48) stejně nic nejede z letiště ani na hlavák, ani na St. Marx, akorát přímo na Erdberg mi to našlo kombinaci vlaku/busu nebo 2 busů, což se taky prodraží a radši pojedu Gepardem. 🙂
No, já osobně si radši na tom letišti zdřímnu a počkám do rána. Ono toho z Brna taky přes noc moc nejede. Za čtyři stovky se dostanu až do Prahy (slevněná jízdenka s Flixem + rakouské MHD) . Ale s Gepardem v noci jen do Brrrna.
Rakušáci svého času vyžadovali opuštění Rakouska bez zastavení - čili auto nebo spoj přímo z letiště, který nikde po cestě na území Rakouska nestaví.
Aha, to jsem naštěstí nezažil a doufám, že ani nezažiju, i když mi poslední dobou stejně nezbývá nic jiného než jezdit s Gepardem aneb jsem rád, že v noci jede vůbec něco.
Zdřímnout si na letišti není problém, když člověk nepřilétá z pro Rakušáky červené země, to ho pak totiž ženou k vojenskému ležení svinským krokem. 😀
Koukám, že jste se tu, hoši, rozjeli!! :D Já ti, Michale (a samozřejmě i Ivetě k její ranní pracovní kávě) smažím ten polskej cestopis vo sto šest, takže promiňte, že vám tady vaši debatu na téma letiště, covidy, Rakousko a gepard neobohacuji dalšími sofistikovanými komentáři :D :D
Každopádně teď mám čůrací a vinnou pauzu, takže bych ráda taky něčím přispěla :)
Michale, ty jsi z Prahy??? To je docela handicap, že? :D Myslím stran těch levnejch letenek z Vídně SAMOZŘEJMĚ ;)
Jinak já pojedu s Gepardy poprvé, a to jen proto, že mě do toho nabulíkoval Jox :D Jinak jsem se taky dost kroutila - za ty prachy v Praze dům, že :D Ale společnost jeho a taky Evči, to si nenechám ujít ani za nic!
Jinak s tím Rakouskem mě zbytečně nestrašte. Zatím to tam vypadalo jak v zemi nikoho - přes vnucování tranzitních víz od prvopočátku a všechny další možné strašáky - zatím tam hráli vždy hru na mrtvé brouky. Tak věřím, že budou pokračovat i nadále!
No a protože nemám čas na přípravu itineráře - když jsem zasekaná v Polsku - tak mi tu, prosím pěkně, napište všechny vaše tipy a doporučení na LISABON za KAČKU ♥ DĚKUJI PĚKNĚ :)
@Mirjur - tys to vystihl nejlíp!!! Ale i tak by bylo fajn, kdyby v ceně 390 Kč Vídeň - Brno byla aspoň sklenička Moetu, že... ;)
@Jox: "Zdřímnout si na letišti není problém, když člověk nepřilétá z pro Rakušáky červené země, to ho pak totiž ženou k vojenskému ležení svinským krokem. " Tohle jsem tu ještě nikdy nečetl. Jak to přesně probíhá? To má člověk vojenskou eskortu od letadla až k esSedmičce? Znám jen apatické Raušáky, kteří na začátku března nechali vystoupit lidi z Neapole tunelem do letiště a nebyla tam ani termokamera... Z Polska byl výstup z autobusu skrz koridor s termokamerou, ale dalo se jít na connections a teď z Itálie skrz tunel normálně do letiště. A když tak se dá spát na židličkách u check-in přepážek ve veřejné části. Z mně nepochopitelného důvodu to někteří praktikují místo toho, aby si došli za security.
@Kačka: Z rána si dojeď na pastéis de Belém. Projeď se tram 28 (ideálně z konečné). 22 (myslím) byla taky pěkná a méně narvaná. Nevynech taky nějaký elevator (pozemní lanovka / výtah). Západ slunce na nábřeží je taky fajn a vypadá skoro jak v SF. Ve všední den hledej "meno do día" případně bufety (jestli přežily) za fixní cenu. Muzeum azulejos je fajn, jen se tam blbě dostává MHD. K tomu v rámci celodenní jízdenky jsou jen tramvaje, metro a autobusy. Už neplatí na vlaky a lodě.
Tady máš loňskou jednodenní návštěvu - https://michal-na-cestach.blogsp...alsku.html
Já píšu Řím, ale měl jsem odpolední pauzu, jógovou pauzu a teď mám relaxační večerní pauzu. Snad zítra :D
Tak na tvůj Řím se těším. Vypadl mi jeden zařijovej víkend (Madrid :D ), tak hledám náhradní plán. A Řím byl nejen fajn, za Kačku, a snad tam nehrozí, že by se něco posralo...Jakože epidemiologicky :D Tak kašli na jógu a relaxaci a piš! :D
A díky za tipy, zítra na to kouknu ;)
@Kačka: díky :-) sklenička by samozřejmě potěšila, ale myslím, že občerstvení v ceně už nemá ani ten RegioJet, nevím, dlouho jsem s nima nejel.
Tak Lisabon... to se budeme téměř míjet. Můžeš si večer projít bohémskou čtvrť pod hradem, třeba zajít na fado s něčím dobrým do žaludku, obdivovat kachličkové obložení domů, výtahy zmiňoval Michal, hezká náměstí Figueira, Rossio, Restauradores - je to všechno kousek od sebe, moc se mi líbil Belém - kostel sv. Marie Belémské, klášter i přilehlé nábřeží (Památník objevitelů, promenáda, MAAT). Na Rua Augusta v Pastel de Bacalhau si můžeš dát sklenku madeirského vína a netradiční zákusek z tresky... a spoustu dalších krás objevíš sama. Lisabon je super. A taky stojí za návštěvu nová čtvrť u mostu Vasco da Gama, rovněž zejména kvůli nábřežní promenádě.
Regiojet - ve vlaku voda, v busu čokoláda - Covid Necovid!! :D
Jinak děkuji za Lisabon - inspiraci! Madeirské víno je TOP! Ostatně tuhle machrovinku jsem obkoukala u Joxe :D
Kam letíš ty??
Když už o Regiojetu, tak další levnou alternativou, jak se dostat před půlnocí z vídeňského letiště je Slovak Lines ve 22:50 nebo 23:59 do Bratislavy a pak ve 2:15 Regiojet z Bratislavy do Brna (4:00) a pak dál do Prahy. A vzhůru do práce! 😄
Tos zabil 🔝🤣🤣🤣🤣
@Katka: V sobotu se vracíme z Fara :-)
Fakt?? 🤣 A kdy letíte?? Nebo už jste?
Jsme tu od minulé soboty, tentokrát regulérní týdenní dovolená s lehárem na plážích... :-) Taky nás ve Vídni čeká Gepard. :-)
V Lisabonu mají taky super oceanárium. Pokud máš ráda zvířátka, jasná volba.
mirjur: Na Faro si s dovolením objednávám cestopis nebo aspoň tipy, co vidět. Předem děkuji. 😀
Katko většinu tipů zde uvedených máš už v mapě ode mě, včetně všech výtahů i lanovek a 2 zajímavých tramovajových linek, tak ani nemusíš hnout prstem. 🤣
Dopravu do muzea kachliček bych neviděl jako problém. I Google najde spojení, jen je někdy úplně blbě zakreslí do mapy (podle něj třeba tramvaj přes Belém jede po vlakových kolejích o ulici vedle apod.)
Appky tu: https://play.google.com/store/ap...ris.tecmic https://play.google.com/store/ap...cp.mobiapp
Katko jsi si jistá tou adresou muzea pohřebnictví? Google mi ho našel u hřbitova https://goo.gl/maps/nkHTbUan34Bwyy6E6 a na tvé adrese leda tak Billu. :)))
Tak Billa tak, není špatný cíl! Minimálně tam koupíš levný víno 🙃
To jsem si hned domyslel, odkud se ta adresa vzala. 😉
Ty mě prostě znáš, jako svý boty :D
Tak to hlavně oprav. 😉
Skvělý cestopis Kačko, moc děkuju za čtivé čtení. V článku zmiňuješ půjčení skútru na letišti. Je lepší si skútr zaplatit předem nebo až na místě? Je cena pevně daná nebo se něco doplácí při vrácení? A jak je to s pojištěním a spoluúčastí? Máme jet v září na pár dnu do Řecka a tvůj článek mě překecal na skútr. :) Díky moc za odpověď.
Ahoj Lucko. Skútr je TOP, za to ručím. Nejen cenou, ale i pohodlností a svobodou,kterou přináší. Auto už je třeba vopruz někde zaparkovat.. Skútr jebneš kdekoli.
Budes-li půjčovat, pujc tam, kde já. Odvezou na letiště A tam i odevzdas, Žádnej příplatek. Rudiš kartou, ale platis CASH. Cena 54 € za celou naši dobu pevně daná. Nic nedoplácíš, žádné pojištění a běžné evropské "rental starosti" Jen musíš ukázat platnej řidičák, kterej opravňuje k řízení 125 - 155 cc skútru. Prostě naprostá Asia styl. Nic neřešíš, dostaneš motorku, dvě helmy, nasednes a jedeš. Návrat totéž. Cena finální. Kdyby cokoli, piš 😊
Díky za další zajímavý cestopis. Obdivuji neuvěřitelné nasazení jak cestovatelské, tak při psaní cestopisů!
Moc děkuji. Není to nasazení, je to radost. A tu radost mi z toho děláte vy všichni...
Tenhle rok, v tvém podání, to je prostě jedna velká jízda, prostě wow. Já ani nestíhám všechno pročíst, co ty stihneš odlítat :-) . Zase naprosto super fotky (díky za tipy pro instagramové modelky :-D) . Santorini mě asi taky čeká, takže díky za perfektní itinerář a rady. Opravdu, podle toho jde pohodlně cestovat, užívat si a nestarat se s itinerářem, viz naše Neapol a Capri :-). Jen ty hřbitovy nějak nemusím...
To nebyly tipy pro insta modelky!! To byly tipy a rady pro mužské BOHY 🤣
S tou Neapolí a Capri jste mě s ženou fakt dojali! Není hezčí zpětná vazba a větší motivace, než když ti někdo pošle ctrl+C tvého itíku💛🙏 A já si to s vámi odzila ještě jednou.
Santorini se vám bude líbit! I tobě! Minimálně ten maják a LOCAL WINE 🍸🔝🤣
Stejnou letenku, jen o 2 týdny dřívější termín jsem koupila (v červnu) za 3000 a jelikož přítel, pokud se mu nenaservíruje pořádný talíř dobrého teplého jídla (grilované ryby atd), tak přestane mluvit a je naštvanej, takže stejná dovolená nás vyšla 11 na jednoho - včetně toho, že do Vídně jsme dálničku koupili a parkování zaplatili na Park tigeru nebo čem :D To je až neskutečné potom vidět tu vaši cenu. Jo ještě jsme teda jezdili autem, místo skútru. No máme se co učit, těším se na Vaši knihu :)
Jeee, tak to jsem ráda, že tě můj rozpočet nenaštval 🙏🙃
Jinak s chlapama a jídlem, to je evergreen...🙈🙈 Ale mám vychytávku - opít to! Na jídlo si nevzpomenou, stojí to méně, nezdržují a taky lépe reagují na veškeré vychýlení z komfortní zóny 🍸🔝😉
Každopádně Santorini stojí i za 11 tisíc 😊 A za milá slova děkuji!
To jsou tedy rady. Nestíhám ani komentovat to, co Ty proletět. Zrovna nedávno jsem tvé rozpočty zmínil v jednom komentáři tady, kde se probírala cena letenky na Kanáry a mělo to docela úspěch.
Já fóra nesleduji. Tak se poděl ✌
Prezident?? 🙈😂😂😂
Tak je fakt, že komedie to je už teď, takže proč ne že..
Kačko, dočtu v klidu večer, ale každopádně jsi frajerka, ta četnost výletů a jejich náročné, podrobné a hezky zpracované ztvárnění do textu se spoustou fotek, to fakt zaslouží uznání.... jak to sakra stíháš? :-)
Předpokládám, že v mezidobí, kdy jsi asi tři dny doma, stihneš udělat ještě i nějaký výlet po okolí Blanska, ne?
Ta knížka je u tebe fakt zasloužená.
Takže jen tak dál!
Tondo, děkuji za milou a motivující zpětnou vazbu! 🙏
A ano, v mezidobí mapuji krásy Moravského krasu a okolí ✌Sama žasnu, co za nádherná místa okolo domu mám a kolik se toho dá za pár hodin stihnout! Každá taková CZ vyjížďka je jako bonboniera Foresta Gumpa - nikdy nevíš, jaký kousek ochutnáš , ale pokaždý je to delikatesa par excellant! 💛
Napřed jsem si říkal, že Santorini potřetí už nemusím, ale pak jsem ho ze zvědavosti přece jen rozklikl a ... bylo vymalováno. To se nedá přestat číst! Katko, nezbývá než Ti popřát, aby všechno to, co popisuješ v závěru, Ti ještě dlouho vydrželo. Díky.
💛
..děkuji! Udělám pro to vše! ✌💪🙃
Malování mě čeká... Kéž by to bylo tak rychlý, jak tenhle cestopis 🙈🤣
Díky za další cestopis. Opět smekám před tvou kadencí. 18. se vrátíš a 20. už je cestopis se spoustou fotek na blogu.
Za měsíc mě to možná taky čeká (protože Wizzair už hýbnul letem a vystavil mi tak bianco šek). Podle webu autobusové společnosti odjíždí poslední autobus v 22:00. Dalo se to stihnout i s tou současnou byrokracií?
Ubytování kvůli autobusu směřuji do Firy. Jsou na místě i jiná ubytování mimo Booking či možné najít nižší ceny? Co jsem hledal v červenci, tak ceny nic moc a (skoro) všechno ještě bez free cancellation a když už, tak např. 14 dní před check-inem. To v dnešní době moc neřeší.
Michale děkuji! Musela jsem hned, jinak už bych se k tomu nedostala... Dnes jedu zase pryč....
Pujc si ten skútr!!! Je to fakt nejlepší a nejlevnější řešení. A ta pohodička pak!!! Řídí tam i holky, taková asie styl... Jinak autobus bych určitě nestihla. Testovali asi 50 - 70 lidí. Spocitej na každého dvě tři minuty... Navíc ten bus je fakt hodina a Fira není vůbec dobrá základna! Ver mi, jeď do Perissay na skútru.
Ji ak ceny ubytování nic moc, ale lepší jak 2 roky zpátky.. v sezóně. Na místě nic levnějšího nenajdeš, vem přes booking. Určitě zkus to mě druhé ubytko, tam to bylo fakt fajn, žádnej špinákov, a přitom ceny super, nejnižší z celého ostrova. Majitel boží chlap!
Jinak bez free cancellation je teď dle mě 90 % ubytovacích kapacit přes booking. Blbý, ale nedivím se. Zamlouvej last minut a určitě až večer - mě tak klesla noc o 5 €.
Díky za odpověď. U mě skútr nehrozí. To bych musel mít nejdřív pozitivní zkušenosti s rovnováhou na kole :-D V rozpisu jsem koukal líp a viděl odjezdy 22:10 a pak snad dokonce 23:10... Když tak to tak daleko není, aby se to nedalo pěšky. Ačkoliv mapy.cz mi neukazovaly nějaké 2x hezké převýšení... :-D
Koukám, že jsi stejnej cvok jak já.. Kouknu do map a řeknu si "to je kousek, to dojdu"... Jenže v případě letiště Santorini a Perissy/Kamari...to nedojdeš do rána 🤣🤣
Busy jezdí dle jízdního řádu, ale jízdní řád platí tak na 50 % 🤣 Jinými slovy - nespoléhej na ně. Ten ve 22.10 třeba teď, dle našich spolucestuhících z letadla, vůbec nejel 🙃
Pokud to máš s rovnováhu takto, což také chápu 🙈✌, zamluv si ubytko s letištní m transferem.
No, díval jsem se na Firu. Tam by se to mělo dát dojít a asi budu ještě obtěžovat tamější autobusovou společnost, aby dodala info, jak jezdí :D Jinak letištní transfer není za kačku (ani stokačku), tak ho předběžně zamítám.
No hele i Fira je na pěší daleko...
Každopádně ještě je jedna možnost... Vylez z haly a odchytni někoho, kdo jede pro své hosty. Když pěkně poprosíš a jako chlap dáš 5€, vsadím se že tě bez problémů vezmou.
Tak mapy.cz tvrdí do Firy jen 5,5 km. Ale dělá mi starost převýšení 178 metrů směrem nahoru :D
Přesně o tom mluvím 🙈🤣
Michal: to dáš, máš na to celou noc... :-) a třeba tě někdo kousek sveze
Prý hodina padesát. Lepší jak čekat dvakrát na bus, co nedorazí, protože Řecko 😂
No...já říkám - Michale, klidně to zkus, ale raději vyber ubytování v Kamari. Mám osobní zkušenost - před 2 lety jsme šly s kamarádkou pěšky z letiště na hotel do Kamari. Je to asi jen 4 km, jen menší převýšení, ale hlavně jsme to daly i s příručními kufry na kolečkách a někdy kolem 16 h odpoledne, když bylo hodně velké vedro. Ale nechtělo se nám autobusem, protože spoj do Kamari časově moc nenavazoval na bus z letiště. Na hotel jsme sice dorazily nakonec skoro stejně jako bychom dojely autobusem, ale aspoň jsme měly další zážitek, na který jen tak nezapomeneme.
Souhlasím s Andreou. KAMARI nebo Perissa. Určitě ne Fira.
Nádhera.🔝 Já se tam snad taky budu muset konečně vypravit.
To bys měla! Už máš test z Atén docela starej, takže čas na novej uzrál! Stejně jako hrozny na Santorini 😊
Přečtěte si a také kontaktujte Dr. Sunny, pokud potřebujete silné kouzlo lásky k vyřešení vašeho narušeného vztahu.
Když jsem byla v šestém měsíci těhotenství se svým druhým dítětem, rozvedla jsem se s manželem. Od doby, kdy bylo počato naše první dítě, jsme se hádali a hádali nepřetržitě, ona už nemilovala žádnou lásku ani důvěru od něj, takže se se mnou rozvedl. A při všech těchto pokusech jsem se snažil získat všechny různé prostředky, jak ho získat zpět, také jsem vyzkoušel několik různých magických kol v mé zemi bydliště, ale žádný z nich mi Toma nemohl přivést zpět. Byl to jen doktor Sunny, který zaručil naléhavé seslání kouzel na 48 hodin a ujistil mě, že můj manžel bude znovu se mnou. Píšu vám, abych vám poděkoval a děkuji vám za dodržení vašich slibů a za použití vaší nadané a velké síly, abyste ho přivedli zpět domů. Byl jsem nadšený, když jsem věděl, že se specializujete na slučování Milenců. Děkuji vám, pane, že jste mi pomohl v nejhorších dobách mého života, že jsem byl tak velkým kouzelníkem a že mi dal kouzlo lásky, které mi přineslo tolik radosti z mého manželství. Můj manžel je zpět a slibuji, že mě už nikdy neopustí. Pokud pochybujete o jeho schopnostech, věřte mi. Měl bys mít šanci. Vyplácí se způsoby, které jste si ani nedokázali představit. Pokud jste právě teď silnější a potřebujete silné a naléhavé kouzlo lásky, abyste přivedli zpět své laskavé kontaktování Dr. Sunny, právě teď je jedinou odpovědí na obnovení vašeho rozbitého vztahu nebo manželství. drsunnydsolution1@gmail.com nebo Whatsapp ho na +2348082943805. Děkuji.