Cestopis

Svatební cesta do Dubaje

Návštěva moderního města v písku, kde je nejvíc stále málo.
Cestopis z roku 2018 napsal Davosh

Výběr svatebního dne stejně jako většina organizace zdárně za námi a tak se zbývalo rozhodnout, kam se vydáme na svatební cestu. Po prozkoumání možností a s uvědoměním, že týden ležet na lehátku není nic pro nás, jsme narazili na megalomanský projekt šejků v Arabských Emirátech - město v poušti - Dubaj.

Původní skepse, že přece nemůžeme jet do Dubaje (tam totiž jezdí jen boháči), po prozkoumání cen letenek, ubytování, jídla a dalšího, rychle opadla. A tak jsme se ani nenadáli a měli rezervované letenky z polských Katowic. Do odjezdu zbývala ještě hromada času, takže jsme postupně hlídali nabídky ubytování, až nám nakonec padl do oka Ghaya Grand Hotel - 5* hotel s bazénem, snídaní, rozvozem autobusy po celé Dubaji a zároveň rozumnou cenou.

DEN 1 - odlet z Katowic

Konečně nastal den D a my vyrážíme do polských Katowic, odkud nám letí letadlo. Cestu zvládáme z Olomouce za dvě hodiny a opět parkujeme na parkovišti P2 kousek od letiště, kde je pro Čechy a Slováky výrazná sleva na parkování.

Cesta má trvat něco přes šest hodin, navíc nás čeká dvouhodinový časový posun, takže přestože odlétáme v pravé poledne, do Dubaje máme plánovaný přílet až po osmé večer tamního času.

U odletové brány nám ještě připomíná cedule, že v Dubaji je aktuálně kolem 38 stupňů (odlétáme druhý týden v říjnu) a pak už nás pouští do letadla.

Cesta probíhá celkem v poklidu, nebýt partičky opilých Poláků. Vzhledem k rozsazovací politice Wizzairu nesedí celá parta u sebe a tak hned, když je možnost, pobíhají po letadle a posílají si flašku něčeho dobrého. Většina letadla se baví, dva z Poláků se snaží s téměř každým skamarádit, občas někomu i sednou na klín. Alkohol ale stoupá klukům do hlavy víc, než je potřeba, a tak párkrát dostávají upozornění od personálu, že nemají pobíhat po letadle. Ta se ale míjí účinkem. Nakonec problém eskaluje až do momentu, kdy jeden z Poláků rozlívá na letušku chlast z flašky. Následuje důrazné vyříkávání mezi stevardem a druhým z Poláků (řekl bych nos na nos, čelo na čelo) a mě začíná hlodat strach, aby se hádka nevyhrotila do něčeho většího. Přece jenom nouzové přistání by nikomu nepřišlo vhod. Poláci se nakonec uklidňují a poslední hodinku až dvě v letadle sedí a pomalu střízliví. Po přistání se ale ozývá kapitán, ať stále zůstaneme na místě a vyčkáme příchodu policie. Ta nakonec během chvilky doráží a odvádí si dva polský kluky do auta. Vzhledem k postoji Emirátů k alkoholu jim jejich situaci asi vůbec nikdo nezávidí. Konečně rozuzlení neznáme, na cestě zpátky jsme jen zahlédli zbytek party, už bez těch dvou.

Dorážíme na nové letiště Al Maktoum (DWC), které má za úkol ulehčit přetíženému hlavnímu letišti (DXB), nicméně zatím na něj lítají pouze nízkonákladové a charterové společnosti. Jako první nás bouchne do obličeje teplý a vlhký vzduch. Přesto, že je už po osmé večerní, teplota neklesá pod třicet stupňů. No snad si za ten týden trochu zvykneme.

Na letišti si bereme taxi a během cca půl hodiny dorážíme na hotel. Poprvé si užíváme trochy luxusu - zavazadla nám vytahuje z taxi personál a je nám řečeno, že bude dopraven až na hotelový pokoj. Na recepci nám donáší vlhký ručník a nápoj na osvěžení a nakonec nás doprovodí do pokoje, kde na nás čeká překvapení. Během komunikace s hotelem jsme totiž zmínili, že se jedná o svatební cestu, a tak nám vyzdobili pokoj srdíčky a nachystali zdarma kousek dortu. Velmi milé překvapení hned při příjezdu :-) Vzhledem k celodennímu cestování uleháme do postele a během chvilky oba usínáme.

Vyzdobený pokoj při příjezdu
Dokonce nám nachystali dortík

DEN 2 - návštěva dvou pláží

Ráno nás čeká bufetová snídaně s bohatým výběrem a opravdu si ty možnosti užíváme. Pořádně najezení si jdeme potvrdit časy odjezdů rozvozového autobusu. Jako první chceme vidět moře a tak se necháváme odvézt k Jumeirah Beach Residence (JBR).

Autobus nás vyhazuje v části Dubai Marina a my poprvé v životě zažíváme dechberoucí pohled na čtvrť plnou mrakodrapů. Docela se divím, že nemám z toho neustálého sledování budov trčících do obrovských výšek problémy s krční páteří :-)

Po necelých deseti minutách nacházíme část pláže přímo naproti budoucího Dubai Eye - největšího vyhlídkové kola na světě. Prozatím je ale jen rozestavěno. U pláže jsou i obchůdky, restaurace, převlékárny, toalety, takže za nás spokojenost. Navíc je voda pořádně teplá (něco přes 30 stupňů) a to mé drahé polovičce vyhovuje.

Dubai Marina
Dubai Marina
Pláž lemovaná mrakodrapy
Panoráma pláže

Po pár hodinách se zvedáme a vyrážíme směr metro.

Dubajské metro má dvě linky červenou a zelenou. Červená se táhne podél pobřeží, zelená naopak obsluhuje část Deira neboli „starou Dubaj“. K dispozici je buďto samostatná jízdenka nebo přednabitá karta, kam si zakoupíte kredit a ten se vám odečítá při výstupu z metra podle počtu projetých zón. Přednabitá stříbrná karta má navíc výhodnější ceny jízdného. Zajímavostí je, že jezdí automaticky samo bez řidiče.

Našim cílem je návštěva další pláže - Kite Beach. Na mapě jsme si našli nejbližší stanici metra, nicméně i ta byla od cíle vzdálená přes pět kilometrů. Vzhledem k obřímu vedru, které v Dubaji panuje, využíváme taxi a to nás za 15 AED dováží až přímo na místo. Tady si poprvé uvědomujeme, že jsou ceny taxíků opravdu nízké a tak je využíváme v podstatě celý zbytek pobytu v Dubaji. Ve více lidech už se v podstatě cesta metrem nemůže vyplatit.

Z Kite Beach nakonec příliš dobrý dojem nemáme - hodně fouká, v blízkosti pouze toalety, kde je zákaz převlékání (což ale nikdo nedodržuje), navíc docela nepořádek a tak zde pobíhají holuby. Výhodou je menší počet lidí a pro některé i možnost vyfotit se s hotelem Burj Al Arab v pozadí.

Na pláži se chvilku zdržíme, až si nakonec začínáme uvědomovat, že jsme od snídaně nejedli. V blízkosti nacházíme pouze stánek s rychlým občerstvením a tak nakonec opět sedáme do taxi a necháváme se odvézt do druhého největšího obchodního centra v Dubaji - Mall of Emirates.

V obchoďáku procházíme kolem sjezdovky, kde zrovna pár lidí lyžuje, až k části s jídlem, kde jsou k dispozici nepřeberné možnosti výběru kuchyně. Od klasických amerických fastfoodů - KFC, McDonalds apod., po různé indické, vietnamské, japonské a samozřejmě i arabské pokrmy. Ceny jsou taky přívětivé, což jsme ani nečekali. Občas se za podobné částky nenajíme ani v českých velkých městech.

Večer si ještě sedáme na hotelovou terasu, kde vysílají na plátně zápas Manchesteru City proti Liverpoolu.

DEN 3 - Burj Khalifa

Po probuzení se opět vydáváme nasnídat a hned poté na pláž v JBR. Takhle nakonec trávíme téměř každé dopoledne až do konce týdne.

Dnes máme ještě v plánu návštěvu největšího obchodního domu Dubai Mall a hlavně chceme vidět nejvyšší budovu světa Burj Khalifa, stejně jako přilehlou tančící fontánu.

Po pár hodinách na pláži se necháváme odvézt do našeho hotelu, kde se alespoň pořádně osprchujeme od slané vody, a poté se vydáváme domluveným autobusem až přímo k Dubai Mall.

Jako první si všímáme trčící se Burj Khalify a pohled je to ohromující. Ani bych nevěřil, že je něco podobného možné postavit. Ihned po vstupu do Mallu na nás čeká další klenot Dubaje - obrovské akvárium plné ryb, žraloků, rejnoků. Opravdu radost pohledět.

Obchoďák nás šokuje svou velikostí, naštěstí je docela snadné se v něm vyznat a tak jsme během chvilky na druhé straně, kde nás čeká tančící fontána a pohled na Burj Khalifu z blízky. Všude spousta lidí, ale nakonec nacházíme místo kousek od obchoďáku, kde máme krásný výhled jak na fontánu, tak na Burj. Po chvilce se za rytmu arabské hudby rozjede vodní a světelná show fontány. V tu chvíli musíme uznat, že to mají všechno moc pěkně vymyšlené - jak hudbu, tak osvětlení - a opravdu si pohled na fontánu v pozadí s ohromující budovou užíváme.

Burj Khalifa
Tancující fontána

Opět se vydáváme hledat jídelní koutek a i zde nacházíme obří možnosti výběru, stejně jako přívětivé ceny jídla. Jsme opravdu příjemně překvapení. Kolem desáté večer nás autobus dováží zpátky na hotel, takže už jen uléháme do postele.

DEN 4 - trhy a cesta do pouště

Na dnešní dopoledne máme naplánovanou návštěvu místních trhů, odpoledne nás navíc čeká výlet do pouště. Z toho plyne, že dnes úplně vynecháme návštěvu pláže.

Trhy se nachází na druhé straně Dubaje, v místní části Deira. Vydáváme se tedy na třičtvrtěhodinovou cestu metrem. Přesedáme z červené linky na zelenou a po pár zastávkách vystupujeme v úplně jiném světě. Žádná moderna, vysoké budovy apod. Všude malé obchůdky, hliněné stavby, docela nepořádek (na poměry Dubaje). Takhle nějak to tady vypadalo před megalomanskými projekty místních šejků.

Trhy jsou velmi rozmanité, každý si zde najde svoje - od látek, šátků, koření, až po ulici plnou zlata. Trhovci se nás snaží už od prvních kroků dostat do svých obchůdků, nikdy ale nijak agresivně. Nakonec se k jednomu necháváme překecat. Prodejce je v podobném věku jako my, navíc příjemný, nijak na nás netlačí a tak si zde Marcelka kupuje pár šátků. Ještě před odchodem musíme domluvit cenu, takže začíná klasické handrkování, nakonec jsme ale oba docela spokojení - začali jsme na 2000 Kč/kus, odcházíme s 300 Kč/kus :-D.

Po pár minutách docházíme až k řece a jelikož se chceme podívat na druhou stranu, tak využíváme místní vodní dopravy. Loď - abra je dřevěná a nemá žádné bočnice. Je hojně využívána i mezi místními. Cesta stojí 1 AED a není potřeba si kupovat žádný lístek - před vyjetím si „kapitán“ vybere od každého jednodirhamovou minci, takže je asi lepší mít jich pár nachystaných po ruce. Na loďce mi ještě jeden z místních nabízí napodobeninu iPhonea, musím ale s díky odmítnout.

Na druhé straně řeky ještě navštěvujeme trhy se zlatem, tady se to na ulici ale ještě více hemží samým „myfriendem“ a jsou nám nabízeny nejrůznější druhy zboží - elektronika, oblečení a samozřejmě se nás snaží nalákat do svých krámků prodejci zlata. Jelikož nemáme v plánu žádné zlato kupovat, tak to dlouho nevydržíme a vyrážíme zpátky směr metro.

Odpoledne se přesouváme k nákupnímu centru vedle Mall of Emirates, kde nás má vyzvednout autobus na cestu do pouště. Sraz je ve čtyři odpoledne, ale dlouho trvalo, než se všichni naskládali do dvou autobusů, takže vyjíždíme s minimálně dvacetiminutovým zpožděním. Navíc je v tuto dobu Dubai úplně ucpaná, takže první půlhodinu cesty jenom popojíždíme v koloně. Cesta nakonec trvá něco přes hodinu a do pouště dorážíme téměř za tmy.

Začíná přerozdělování do terénních aut pro jízdu na písečných dunách a nakonec zůstáváme čtyři páry na místě s tím, že musíme počkat, až bude některé auto volné. Takhle čekáme dalších patnáct minut, nikdo se s námi nebaví a všichni začínají být docela naštvaní. Po chvilce se konečně dočkáváme vytoužené jízdy, nicméně slunce už je v podstatě zapadlé, takže je všechno ve spěchu a ke konci jízdy už jedeme normálně za tmy. Jízda samotná ale byla skvělý zážitek, hlavně v kombinaci s jekotem, který se každou chvíli ozýval od některé z holek v autě.

Cílem jízdy je postavený kemp v poušti. Můžeme se tady projet na velbloudovi nebo si sjet duny na prkně, ale už je tma a tak se rovnou vydáváme do kempu. Macinka si nechává pomalovat ruku hennou, mezitím si můžeme v ceně výletu skočit pro pití a menší občerstvení. Po chvíli začne i kulturní program - světelná a ohnivá show plus břišní tanečnice. Vše končí bohatým cateringem, kde mě jen zaskočilo rozdělení řad na dámskou a pánskou část.

Zpátky nás autobus dováží na stejné místo, kde nás vyzvedl, a my rovnou přesedáme do taxi směr hotel.

DEN 5 - Palma, akvárium a Burj Al Arab

Ráno se necháváme dovézt do Dubai Marina, tentokrát ale nejdeme směr pláž. Využíváme kolemjedoucí tramvaje, která jezdí podél pobřeží. Ta nás doveze k jednokolejce mířící přes umělý ostrov ve tvaru palmy až k hotelu Atlantis. Na cestu jednokolejkou je potřeba si koupit lístek zvlášť, neplatí na ni klasická karta na městskou hromadnou dopravu. Cesta trvá asi deset minut, až se před námi zjeví monumentální kolos na konci ostrova - hotel Atlantis. Většina lidí se vydává směrem k přilehlému vodnímu parku, my ale máme v plánu navštívit místní akvárium.

Hotel Atlantis
Výhled z cesty jednokolejkou
Akvárium

Ve ztracených komnatách Atlantidy, neboli Lost Chambers Aquairum v hotelu Atlantis, sice není žádné obří akvárium jako v Dubai Mall a celá prohlídka nám zabrala tak 30 až 40 minut, ale rybiček tu bylo opravdu hodně a celá prezentace ve stylu Atlantidy se nám opravdu líbila.

Po návštěvě akvária jsme se ještě snažili dostat blíže k hotelu, ale hned nás odchytli sekuriťáci a tak jsme se hned vydali jednokolejkou zpátky.

Zbytek dne trávíme na pláži hned vedle hotelu Burj Al Arab, kde si děláme povinné fotky s hotelem v pozadí. Všímáme si, že některá děvčata dokonce tráví focením pár hodin a ve vodě tráví maximálně pár minut a to tak, aby si nenamočily vlasy.

Zpátky na hotel se vydáváme taxíkem. Narozdíl od ostatních, kde nikdy nehraje žádná hudba, má náš taxikář konečně zapnuté rádio a tak není cestou takové ticho (většinou se s vámi totiž taxikáři moc nebaví - čest výjimkám). Horší je, že má v rádiu pouze jednu asi čtyřminutovou písničku, která hraje stále dokola. A nejhorší je, že cesta trvá asi půlhodiny, protože je zrovna všude zácpa. Písničku jsme pak nemohli celý večer dostat z hlavy :-D

DEN 6 - Dubai Frame

Původně jsme měli na dnešní den naplánovaný výlet do vedlejšího emirátu Abu Dhabí, nakonec se nám ale nechce trávit další hodiny na cestách. Dopoledne tak trávíme opět na pláži.

V odpoledních hodinách se přesouváme metrem k novému monumentu Dubaje - vyhlídce ve tvaru rámu Dubai Frame. Nachází se v blízkosti části Deira a cena za výstup je 50 AED.

Dole na nás ještě čeká menší muzeum, kde nám ukazují, jak vypadala Dubaj v minulosti. Během chvilky vyjíždíme výtahem nahoru. Díky lokalitě máme možnost vidět na jedné straně starou Dubaj a pouhým otočením hlavy výhled na ultramoderní město s dominantní Burj Khalifou v čele. Časově jsme na vyhlídce těsně před západem slunce, takže zažijeme výhled jak za světla, tak i za tmy.

 

Dubai Frame
Průhledná část podlahy

Překvapením je pro nás část podlahy, která se postupně při chůzi mění v okna, přes která je vidět až na zem, což velmi umocňuje pocit z výšky.

Těším se na vyfocení města za tmy, bohužel za celou dobu naší návštěvy nezhasnou světla, a tak se nám stále odráží v oknech a nedaří se vyfotit opravdu pěknou fotku s dlouhou závěrkou. Škoda.

Večerní hodiny ještě trávíme procházkou uličkami Dubai Mariny.

DEN 7 - návštěva Burj Khalify

Konečně přichází pátek a hlavní chod celého týdne - návštěva vyhlídky v nejvyšší budově světa Burj Khalifa.

Lístky je možné objednat předem online. V pátek a sobotu (v Dubaji mají v tyto dny víkend) je dostupná vyhlídka spojená se svítáním za téměř stejnou cenu (135 vs. 140 AED), kde navíc dostanete snídani v kantýně. Obě ceny platí pro 124. patro. Pokud byste chtěli do nejvyššího dostupného (148.) patra je cena o hodně vyšší - přesněji 370 AED. Na místě jsou potom lístky ještě o něco dražší, někdy i několikanásobně. A hlavně nemusí být na váš požadovaný čas už vůbec dostupné.

V hotelu jsme si už večer předtím domluvili taxi na pátou hodinu ranní. Od půl šesté se totiž otevírá vstup do Burj Khalify. Chvilku před pátou nám tedy volají z recepce, že je náš vůz připraven. Řidič nás vyhazuje u vchodu do obchoďáku a my procházíme liduprázdnem až k ranní frontě u vstupu nahoru do Burj.

O půl šesté nás konečně pouští do výtahu, který nás během asi třiceti sekund dováží do 124. patra budovy. Stále je tma a tak se kocháme výhledem na noční město.

Nahoře trávíme celkově přibližně hodinku, kdy ze začátku sledujeme ranní špičku na silnicích. Postupně se kolem nás začíná pohybovat čím dál více lidí, každý se chce samozřejmě vyfotit, takže v některých částech začíná velký boj o místo. Naneštěstí je celý týden zhoršená viditelnost a ani na tento den se o moc nezlepšila. I tak je ale výhled parádní, jen to sluníčko nezalije oblohu barvami tak krásně, jak je občas vidět na fotkách na internetu.

Porovnání fotek z internetu a následné reality :-)
Porovnání fotek z internetu a následné reality :-)

Po sjezdu výtahem dolů na nás ještě čeká snídaně v podobě croissantu a kávy, to vše v ceně vstupenky.

Jelikož je pátek a ten v Dubaji berou jako víkend, tak dopoledne nejezdí metro. Musíme tedy využít taxík. Zbytek dne trávíme na pláži a na hotelu. Večer ještě jedeme zpátky do obchoďáku pro pár suvenýrů, ale vzhledem k pátku je opravdu narváno a chvílemi je problém se tím davem vůbec probít.

DEN 8 - Návrat domů

Poslední den už zůstáváme na hotelu, domlouváme si pozdější check-in a večer využíváme taxi na odvoz na letiště. Naneštěstí má let přes 2 hodiny zpoždění, ale to už je jen malá kaňka na konci úžasné dovolené.

Dubaj nás velmi mile překvapila, jak cenově (opravdu jsme nečekali, že se vlezeme při týdenní dovolené do 40 000/2 osoby), tak i vším ostatním. Rádi bysme se ještě někdy vrátili a navštívili zbylé atrakce, které jsme nestihli, stejně jako se podívali, jak moc se celá Dubaj změnila. Protože rychlost, s jakou se město rozrůstá, je opravdu ohromující. Tak snad za pár let...

Přibližný týdenní rozpočet (počítáno na osobu)

Letenky (Wizzair) - 4 400,- (+ 800,- za vybrání sedadla a za Priority)

Ubytování - 7 400,- (včetně snídaně)

Vstupenky - 2 235,- (Burj Khalifa, akvárium v hotelu Atlantis, Dubai Frame, výlet do pouště)

Jídlo - 1 700,-

Doprava - 2 300,- (převážně taxi)

DOHROMADY cca 19 000,- /osoba

+ suvenýry, SIM karta

Zážitky pro tebe sepsal Davosh

19. 02. 2019, poslední aktualizace 2019-02-19T19:42:00+01:00

Davosh žije v České republice a procestoval 19 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 1 rok, napsal pro tebe 2 cestopisy .

Komentáře

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy

Čtení na 1 minutu
Od Užhorodu po Sjanky – vlakmi po Zakarpatí
tonic 2019-07-17T12:56:21+02:00 0 komentářů
Ukrajina 2019

Niekoľko dní v krásnom prostredí Užockého národného parku na ukrajinsko-poľsko-slovenskom pomedzí

🙏 Praktické
Čtení na 34 minut
NEW YORK CITY: Místo jako žádné jiné na světě, s vlastními pravidly i životem
Avatar uživatele Jaroslav Thraumb
Jaroslav Thraumb 2019-07-15T14:32:57+02:00 4 komentáře
Spojené státy americké 2019

New York je v první řadě unikátní tím, že se toho o něm dá říct leccos. Jedni ho milují, druzi nenávidí. Proč tomu tak je?

🙏 Praktické
Čtení na 12 minut
MAROKO: Země bohatá, a přesto chudá. Lidé milí, a přesto zákeřní
Avatar uživatele Jaroslav Thraumb
Jaroslav Thraumb 2019-07-15T14:32:33+02:00 2 komentáře
Maroko 2019

Hned pod turisticky velmi oblíbeným Španělskem se „skrývá“ země, která byla ještě relativně nedávno turisty nepolíbená. Jaké je Maroko?

❤️ Oblíbené
Čtení na 6 minut
Užhorod 2019
Sabina H 2019-07-14T23:05:05+02:00 1 komentář
Ukrajina 2019

Město blízké a zároveň vzdálené

Další cestopisy