Thajsko s rodinou

Thajsko bylo na našem rodinném „wishlistu“ poměrně dlouho. Jedná se o cestovatelsky velmi přívětivou destinaci, nabízí mix přírody, kultury a krásných pláží. Od začátku jsme chtěli jet dvě rodiny s dětmi. Hledali jsme ideální termín, souběh prázdnin a svátků, abychom nemuseli čerpat hodně dní dovolené a děti nechyběly zbytečně moc dlouho ve škole. Původní plán cestovat přes Vánoce vzal rychle za své – ceny za letenky a ubytování jsou přestřelené a celá dovolená by se tak dostala mimo naše finanční možnosti. Nakonec zvítězil únorový termín, kdy došlo k optimálnímu spojení pololetních prázdnin a jarních prázdnin v Ostravě a v Praze tak, že mohly být obě dvě rodiny spokojené.

Před odletem

Příprava začala zhruba 10 měsíců před odletem koupí letenek. Rozhodli jsme se pro nákup přímých letenek z Vídně do Bangkoku se společností EVA. Cena cca 17 300 Kč za kus. Včasný nákup jsme ošetřili uzavřením cestovního pojištění, které nám krylo i letenky. Vnitrostátní letenky a ubytování jsme si zajistili v srpnu, tedy přibližně 5-6 měsíců před odletem.

Balíme se do 4 malých batohů o velikosti 20l (děti), 25l (manželka) a 30l (já). Úsporný styl se vyplatil. Přesuny s batohy byly pohodlné, nebyl problém vydržet i 12 hodin s batohy na zádech. Nic nám nechybělo, naopak bych se pro příště dokázal sbalit ještě efektivněji. Vynechal bych balení šnorchlů, brýlí a masek. Tam, kde se dá šnorchlovat, vám vybavení půjčí. Nakonec bylo i ve větší kvalitě než vybavení naše. Dále jsme úplně zbytečně vezli nafukovací lehátka. I když byly prostorově úplně malinké (verze LIDL se síťkou), stejně by nám jejich absence pár litrů a kg ušetřila. Využili jsme je jen 3x a pro příště bych se bez nich obešel. Jako dobrý cestovatelský hack bych doporučil zabalit si ne úplně nové oblečení. Oblečení v kombinaci s krémy a potem dostane na frak a není nic jednoduššího tam staré oblečení nechat a na cestu domů si nějaké koupit (stejně si tam budete nakupovat oblečení minimálně jako suvenýry).

Cesta

Naše dobrodružství začíná ve středu 29/01/2025. Pro přesun mezi Ostravou a Vídní volíme vlak. Při započtení parkovného na 19 dní to vychází bezpečně nejlevněji, navíc je to pohodlné, a nakonec i nejrychlejší spojení. Ve Vídni jsme před polednem, uděláme si krátký okruh centrem, dáme si lehký oběd v McDonaldu a kolem 15,00 míříme na letiště. Letadlo odlétá v 17:45, vše vychází na pohodu.

Celá výprava před Hofburgem

Zde bych doplnil další cestovatelský hack. Jak vyřešit kombinaci zimního oblečení potřebného pro cestování ve střední Evropě a malých batohů s letními teplotami v Thajsku? Po přečtení všech doporučení a možností jsem se rozhodl pro uschování věcí v kufru na letišti v Bangkoku. Již v Ostravě jsem do prázdného kufru velikosti příručního zavazadla (55x45x25) dal synův 20l batoh. Do kufru jsem na letišti ve Vídni přidal ještě zimní bundy, čepice, šály a rukavice a kufr nechal odbavit jako běžné zavazadlo. Po příletu do Bangkoku jsem z kufru vyndal batoh a doplnil obsah o rifle. Kufr jsem pak dal do úschovny Airportel, která sídlí v nejnižším patře letiště Suvarnabhumi. Úschova na 18 dní stála cca 950 Kč. Navíc se kufr hodil při cestě zpět, kdy jsme byli obtěžkáni suvenýry (EVA nabízí odbavení dvou 25kg kufrů na osobu).

O cestování s EVA se zde napsalo mnoho. Dostatek místa na nohy, dobré jídlo, polštář, deka, na záchodech masky na spaní a krémy na ruce. Prostě let a servis, jaký si pamatují Evropani z přelomu milénia.

Bangkok

Orientace na letišti Suvarnabhumi je jednoduchá, vyzvedáváme batohy a míříme do nejnižšího patra na výměnu peněz. Informace na internetu nelhaly – v místních směnárnách je nejlepší kurz v Thajsku. Za celou dobu pobytu jsme nepotkali směnárnu s lepším kurzem. SIM karty nekupujeme, internet řeším přes eSIM od Airalo za 10 USD (50Gb na 10 dní). Nasedáme na ARL (jízdné zdarma z důvodu smogové situace) a poprvé vidíme Bangkok. Překvapuje mě čistota, neuvěřitelně robustní infrastruktura, megalomanské billboardy a obrovský provoz. Přestupujeme na metro, které je typicky asijské – nacpané až po strop. Naše první kroky vedou k Wat Saket. Krásný chrám a vyhlídka na město. Nachází se uprostřed staré a poměrně chudší zástavby. Poprvé vidíme místní kabelový management, jehož fascinace nás provází po celou dobu našeho pobytu. Ochutnáváme první jídla – kuřata na špejli na ulici a následně navštěvujeme malinké pouliční bistro - Boram Boran. Objednáváme si ze všeho trochu – polévky, Pad Thai, smaženou rýži. Dospělým chutnalo, děti moc nadšené nebyly.

Místní kabelový management

Wat Saket

Wat Saket jako takový stojí za návštěvu, ale nás začíná dohánět únava. Objednáváme Bolta a vydáváme se na cestu k letišti Don Mueang, u kterého máme zaplacený hotel. Čeká nás další místí specifikum - mýtné na dálnicích platí zákazník nad rámec dohodnuté ceny. My ještě dostáváme nechtěný bonus, jelikož se nám řidič po cestě dvakrát ztratil. Cesta tak místo 50 minut trvala minut 100. Ubytováváme se v hotelu, jdeme koupit něco k večeři, já si dávám svou první thajskou masáž.

Základní fráze

Ko Samui

V pátek ráno nás čeká přesun na Ko Samui. Snídaně na hotelu byla parádní. Jako Evropané na snídani moc neočekáváte dva druhy vývaru, suši nebo dvě varianty hlavních jídel. Letiště máme v docházkové vzdálenosti, vše probíhá hladce a krátkým hodinovým letem se dostáváme na Surat Thani. Tam nastává první komplikace. Nabízí se koupit kombinovaný lístek na autobus a loď na Ko Samui za cca 500 TBH. Jelikož je nás 8, přijde nám rozumnější se dopravit do přístavu po vlastní ose (Bolt aplikace ukazuje přesun za 650 THB) a koupit si lístek na loď v přístavu Donsak (180 THB). Bohužel poprvé narážíme na další místní specifikum, kdy částka v aplikaci je pouze orientační. Tzn. po akceptaci řidičem se dozvídáme, že chce ještě navíc 300 THB na ruku. To odmítáme a hledáme dál. Bohužel nám nedochází, že taháme za kratší konec vyjednávacího provazu. Letiště se dopoledne začíná vylidňovat, autobusy odjíždějí a my zůstáváme na pospas místním taxikářům. Další požadavek je už na 1200 THB za jednu cestu, následující částka je již 1500 THB. Je horko, čas utíká a nám nezbývá než vyjednat malou slevu a zaplatit neuvěřitelných 1300 THB za cestu autem. V přístavu sice dostáváme slevu na děti na lístek na loď, takže celkově jsme v plusu, ale pachuť zůstává.

To však bohužel není konec těžkostí. Na Ko Samui narážíme na další turistickou past. Po výstupu z lodi se na nás navalí horda taxikářů a tuktukářů, kteří nabízí univerzální cenu 150 THB na osobu s tím, že cena platí za odvoz kdekoliv po ostrově. Zákazníků jsou stovky, většina poprvé na ostrově, prostě taxikářův sen. My všechny ignorujeme a míříme k předem vyhlédnuté půjčovně skútrů. Já mám na skútru naježděno několik let, Lucka si koupila v Ostravě kondiční jízdy a dostala od učitelky zelenou, že vše zvládá dobře a s přehledem. Domlouváme půjčovné, nasedáme na skútry a Lucka začíná zmatkovat. Únava, horko a stres udělaly své, Lucka neví, kde má brzdu a plyn. Majitel půjčovny posílá Lucku na plácek si vše v klidu vyzkoušet. Moc to nepomáhá a domlouváme se, že si skútry půjčovat nebudeme. Zpětným pohledem to tak asi mělo být. Přesuny po ostrově se nám tím sice malinko zkomplikovaly a prodražily, ale provoz byl větší, než jsme očekávali a bůhví, jak by to nakonec dopadlo, kdybychom na skútrech vyjeli. Bereme si tedy Bolta (již o poznání levnějšího než v přístavu) a jedeme na ubytování. Máme pronajatý apartmán s výhledem v severozápadní části ostrova Bang Po. Večer vyrážíme na Fisherman's Village Night Market (stojí za to), na večeři a čeká nás první jízda na korbě pickupu.

Fisherman's Village Night Market

Bang Por

V sobotu si nenastavujeme budíka. Únava z přesunů je veliká a vítáme možnost se konečně pořádně vyspat. Vstáváme tedy až v 11 hodin a naše těla nám dávají najevo, že aklimatizace na nové časové pásmo ještě rozhodně neproběhla. Den trávíme u bazénu, na pláži Bang Po Beach a zakončujeme večeří v Michelinské restauraci Bangpor Seafood Takho. Jídlo sice dobré, ale slovy Pohlreicha nic, o čem bych psal domů. Na záchodě není mýdlo a ráno nám není nejlépe. V průběhu dovolené najdeme mnoho lepších a chutnějších pokrmů. Sto lidí, sto chutí.

Bang Po Beach

Michelinská restaurace

Zápas Baníčku 9000 km daleko

V neděli nás čeká návštěva Velkého Buddhy a okolí, přesněji tedy Wat Phra Yai, Wat Plai Laem a soch bohyně Guanyin a smějícího se Buddhy. Následuje přesun na Lamai Beach, naše první rodinná masáž, oběd a válečka na pláži. Pláž Lamai Beach je krásná, má bohaté zázemí restaurací, obchůdků, maséren. Do této chvíle nejhezčí místo na koupání, na kterém jsme byli. Den zakončujeme vycházkou na Hin Ta Hin Yai, které navštěvujeme při západu slunce.

Wat Plai Laem

Hin Ta Hin Yai

V pondělí vyrážíme na výlet do národního parku Ang Thong. Výlet kupujeme přes Báru z http://www.kosamui.cz, kterou mohu jen doporučit. Doprava je zajištěna speedboaty, je rychlá a bezpečná (osobně mě překvapil důraz na bezpečnostní informace a pravidla, které jsem v turistických destinacích Evropy nezažil), ale tím pozitiva končí. Ve speedboatu sedíte naproti sobě a velmi nízko nad vodou. Tudíž skoro vůbec nevidíte ven. Projíždíte tak mezi 42 nádhernými ostrovy, ale dokud nezastavíte, nic z nich nevidíte. Chyběla mi volnost pohybu po lodi a možnost kochat se samotnou jízdou. Výlet jako takový byl poskládán dobře. Začali jsme krásnou šnorchlovačkou, která trvala cca 45 minut. Osobně řadím tutu šnorchlovačku hned za bezkonkurenční Sharm el Sheikh, ale na tom se s ostatními neshodnu (řadí ji ještě trochu níže). Následuje výlet na Mae Ko Island, kde obdivujeme krásy slaného jezera. Přejíždíme kousek na Tam Rang Beach, jezdíme na kajaku a dáváme si oběd. Výlet zakončujeme na ostrově Wua Tap Island, největším ostrově celého národního parku, který nabízí výstup džunglí na parádní viewpoint s dechberoucím výhledem. Večer končíme opět v Michelinské restauraci, což se další den ukáže býti chybou.

Národní park Ang Thong z z Wua Tap Island

Opičí ostrov

Kajak v okolí Tam Rang Beach

Tam Rang Beach

Mae Ko Island

Krabi

V úterý nás čeká přesun na Krabi. Jelikož máme domluvený odvoz dodávkou z přístavu Donsak na 15:30, nikam nespěcháme a celé dopoledne chillujeme u bazénu. Naposledy se kocháme krásným výhledem z nekonečného bazénu a balíme. Synovce dohání večeře u Michelina, je mu špatně a tento stav ho bude bohužel provázet až do večera. Na lodi se loučím s ostrovem a přemítám, zda se ještě někdy vrátíme. Bylo tam nádherně. Nicméně to ještě netuším, že nás čeká Krabi a tím i nejkrásnější část dovolené.

Momentka Ko Samui I

Momentka Ko Samui II

Momentka Krabi I - Talay Bar & Restaurant

Momentka Krabi II

Ubytovali jsme se v Baan Santhiya Villas – „americkém“ domu se třemi ložnicemi, bazénem a tuktukovým taxi do AoNang. Čistota i služby bezchybné, mohu doporučit. Místo na večeři nachází dcera - Papi Ao-Nang Restaurant. Jedná se o dobře hodnocený podnik, který z venku vypadal jak skládka, zevnitř jako obchod, ale bylo tam 5 stolů a jedna stará babička, která vařila. Na googlu byla vychválena do nebes a recenze nelhaly. Ochutnávám své první Green curry, platím cca 50 kč za porci a jsem si jist, že zde nejsme naposledy.

Papi Ao-Nang Restaurant alias "U babičky"

Ve středu ráno vyrážíme na Dragon Crest, 7,2km hřebenový výlet džunglí zakončený dalším parádním výhledem. Jedeme pouze v pěti, přičemž po hodině výletu odpadá dcera (možná také dozvuky Michelina) a manželka se s ní tak vrací do údolí. Na vrchol tak dorážíme pouze já se synem a starším synovcem. Výhled byl malinko v oparu, ale i tak to byla nádhera. Odpoledne míříme do AoNang a jdeme se pozdravit s opičkami na Monkey trail. Opice jsou celkem oprsklé, kdo si nedrží kabelku, může o ní přijít. Máme z nich respekt, ale ten kontakt je opravdu bezprostřední. Dceři se bohužel opět přitížilo, takže jedeme pomalu na vilu.

Dragon Crest

Výhled Dragon Crest

Dragon Crest na vrcholu

Dragon Crest - Pha Nam Yod Waterfall

Monkey trail Ao Nang

Ve čtvrtek ráno je už všem dobře a nás čeká jeden z vrcholů dovolené – Railay beach. Bylo o ní napsáno mnoho, takže jsme vědeli do čeho jdeme. Long-tail boat je sám o sobě zážitkem. Ale samotná pláž je prostě parádní. Uzavřená z obou stran do skal, překrásná, široká písčitá pláž s pozvolným vstupem do moře, průzračně čistou vodou a neopakovatelným výhledem na pás vápencových skal. Únorové slunce a teplota „tak akorát“. Uprostřed je nenápadně schovaná pěší zóna s obchůdky a restauracemi. Kupujeme kokosy, pivo, pizzu a rušíme odpolední program (poznávačka a viewpointy). Tady prostě chcete být celý den. Nakonec se synovcem neodoláme a jdeme se podívat na Railay Beach viewpoint. Po návratu na Ao Nang Beach jdeme na masáž a objednat pár kokosů. Prostě den, na který se nezapomíná.

Railey beach viewpoint

"Green deal" na Railey beach

Západ slunce Ao Nang

Long-tail boat - přeprava na Railey Beach

"3 kokosi na Railay beach"

Railay beach

Na pláži padá také jedno z důležitých rozhodnutí – nepojedeme na Kho Phi Phi. Rozhodnutí to není lehké, ale zdálo se, že stačilo otevřít Pandořinu skřínku a velmi rychle se došlo ke konsenzu. Výlet na Kho Phi Phi byl jedním z hlavních bodů našeho itineráře v Krabi. Být v Thajsku a nevidět Maya Bay? To je jako být v Paříži a nevidět Eiffelovu věž! Jenže na Maya Bay by nás čekaly davy lidí, cesta speed boatem není tak zábavná, jak jsme mysleli a navíc – kam jsme se na Krabi vrtli, tam to bylo super. Není proto lepší se na výlet vykašlat, nikam se nehnat a užít si všeho ostatního, co Krabi nabízí? Jakmile jsem vybalil svůj pohled na Lucku, velmi překvapivě mi hned dala za pravdu. Švagři si vzali chvíli na diskuzi a došli ke stejnému závěru. Jestli litujeme? Rozhodně ne. Možná jsme o něco hezkého přišli, ale v té chvíli to bylo racionální rozhodnutí a i dnes bych se rozhodl stejně.

V pátek nás čeká další parádní výlet – Emerald pool. Domlouváme si odvoz na brzy ráno, v parku jsme tak mezi prvními a máme jezera prakticky pro sebe. Pro ty, kdo neví, Emerald pool, thajsky Sa Morakot, je přírodní tyrkysově modré jezírko se sladkou vodou, která pochází z přírodních potoků stékajících z kopců. Jedná se o soustavu tří jezírek. V tom největším (smaragdovém) se pak dá koupat. Celé to je schované uprostřed džungle. Během krátké tůry je možné poznat nedotčený ekosystém. Má to celé krásnou atmosféru deštného pralesa. Koupeme se prakticky sami, kocháme se nepředstavitelně čistou vodou, sekáme jednu fotku za druhou. Ve chvíli, kdy přicházejí první davy, jsme na odchodu. V itineráři jsem měl ještě návštěvu blízkých Hot Springs, ale domluvený dopravce je jen na 5 hodin, dostavuje se únava, děti chtějí do bazénu a tak se vydáváme na cestu zpět. Restaurace u babičky má překvapivě zavřeno a tak míříme přes cestu do nakonec nejlepší restaurace našeho pobytu - Talay Bar & Restaurant. Od této chvíle má babička smůlu, už jíme jen tady. Večer následuje promenáda u moře, syn jde k barberovi shodit dlouhé vlasy (nakonec to nedá a nechává si vlasy zkrátit jen o cca 4 cm) a vše zakončujeme obligátně na masáži. Jestli se vám zdá, že jsme na masážích skoro pořád, máte pravdu. Stáváme se závisláky.

Emerald pool park

Stezka Emerald pool

Blue pool

Emerald pool

Crystal pool

Sobota je ve znamení výstupu na Tiger Cave. Švagři si dávají oraz a tak s Luckou bereme čtyři děti a vyrážíme na výstup. K soše Buddhy a na vyhlídku vede cca 1200 schodů. Dle průvodců výstup zabere asi 40 minut. My jsme nahoře za 25 minut. Výstup není lehký, ale zvládne ho asi každý. Po cestě potkáváme pár „zoufalců“, kteří vypadají jako před infarktem, ale dříve nebo později se nahoru vyškrábe každý. Na vrcholu potkáváme opice, synovec poznává jejich inteligenci – berou mu batoh, otevírají a vyndávají banány na svačinu. Snaží se s nimi bojovat, ale poučen o vzteklinách a jiných přenosných chorobách kolem nich spíše tančí. Docela legrace. Batoh nakonec zachraňuji já a jdeme se kochat vyhlídkou. Ta je opět v oparu, Buddha už něco pamatuje, ale zážitek je to přesto velký. Po sestupu se osvěžujeme a přes protesty dětí objevujeme skrytou perlu – Wonderland. Jedná se o krátký okruh džunglí, která je poseta modlitebními místy. Wonderland nás mile překvapil, je plný neuvěřitelně mohutných a starých stromů – Kapoků. Kapok je ikonický strom tropických pralesů a často se považuje za obřího strážce džungle. Dosahuje výšky až 70 metrů a jeho semena produkují vlákno podobné bavlně, které se používá například na výrobu polštářů. Jsou také významným ekosystémem pro různé druhy zvířat. Nevíme, kde se dříve vyfotit, každá fotka vypadá jak z fotoshopu. Nejhezčí návštěva džungle za celou dovolenou. Po návratu kupujeme kokosy, osvěžujeme se a míříme k moři, kde se pomalu loučíme s Krabi.

Tiger cave

Tiger cave - vrcholovka

Tiger cave - botník

Tiger cave

Wonderland - Kapok

Wonderland - Kapok od paty stromu

Wonderland - "ve spárách džungle"

V neděli nás čeká přesun z Krabi na Phuket. Dodávku si objednáváme na odpoledne a získáváme tím čas na další z vrcholů dovolené – návštěvu Krabi Elephant HOUSE Sanctuary. Thajsko je poseto sloními rezervacemi. Po rešerši problematiky jsme se rozhodli, že na slonech nebudeme jezdit, ale svou návštěvou podpoříme rezervaci, která slony vykupuje z cirkusů a turistických jízd na slonech. Čekala nás přednáška, krmení, bahenní koupel, koupání v řece, svačina, a nakonec příprava sloní medicíny. Celá návštěva trvala přibližně 3 hodiny a poznali jsme slony opravdu zblízka. Pro děti se jednalo bez debat o největší zážitek v životě a pro mě osobně vlastně taky. Člověk k tak mohutnému zvířeti přistupuje s obrovským respektem, každé pohlazení je prováděno s maximální opatrností, pomalu se seznamujeme a zvykáme si na sebe. Sbližujeme se čím dál více. Po třech hodinách, po několika společných zážitcích, při přípravě medicíny už syn se slonem kamarádsky „bojuje“, snaží se mu zabránit, aby si vzal připravený mix dříve, než ho dokončíme. Slon nachází cestičky, jak se chobotem dostat k hmoždíři, syn se staví mezi hmoždíř a chobot, snaží se odvést jeho pozornost. Vše s respektem, a přitom tak zábavně. Celá návštěva probíhala ve velmi přátelském duchu. Sloni jsou majestátní a pobyt s nimi je nezapomenutelným zážitkem. Jsou symbolem tiché síly, velkoleposti a laskavosti. Pokud k nim přistupujete s pokorou, zahrnou vás láskou. Jsem si jist, že jestli si budu něco z dovolené pamatovat i za pět let, bude to tento zážitek.

Krabi Elephant HOUSE Sanctuary

Momentka slon

Meet&greet

Selfie se slony

Pohled zblízka

Příprava medicíny

Phuket

Phuket je šok. Ubytování máme přímo na Patongu. Vědel jsem, že to je centrum nočního života, že tam bude hodně lidí, že to bude úplně jiné Thajsko, než jaké jsme doposud viděli. Možná to bylo únavou nebo tím přejezdem z klidného Krabi. Nicméně takovou koncentraci lidí, reklam, klubů, barů, živých koncertů, hospod, strip klubů, ping pong show apod. jsem nečekal.

Příjezd se konal ještě za světla, venku bylo tak nějak „poloplno“. Po setmění se vydáváme na večeři, prodíráme se davy lidí, Bangla road pulzuje jako Times Square, držíme děti za ruce, nevím zda fotit, hlídat si věci, děti nebo hledat restauraci. Na chvíli se zastavujeme u food marketu, za minutu jsme nejobletovanější hosté v ulici, v rukou máme několik jídelních a nápojových lístků, vlastně ani nevíme, zda se chceme najíst zrovna tam, ale najednou sedíme, u stolu se střídají prodejci z různých stánků, nevíme, jak to celé vlastně funguje. Pokud si neobjednáte, blokujete stůl. Napětí a tlak prodejců roste. Nicméně Lucka bere děti a jde projít jednotlivé stánky, já zatím držím místa. Nakonec se z toho vyklube prima večeře, každý si najde to svoje a všichni najezení a spokojení. Ale co tu budeme 4 dny dělat? Kde je to Thajsko, které nás tak fascinovalo? Po večeři se ještě procházíme, ale nemá to moc cenu, jsme unavení, otrávení a jdeme spát.

Bangla road Food market

Pondělí a další z vrcholu dovolené! Člověk je adaptibilní, zvykne si na všechno a ve všem najde svou krásu. A proč je pondělí jedním z vrcholů dovolené? Protože je SuperBowl! NFL fandím cca 15 let, na každý SuperBowl vstávám o půlnoci a sleduju zápas až do rána. Už při plánování dovolené mi došlo, že Patong by mohlo být ideální místo pro sledování zápasu, který v místním časovém pásmu vychází na parádních 6:30. Než jsme šli předchozí večer spát, prošel jsem několik sport barů, ptal se na NFL, nikdo žádnou sledovačku neplánoval. Nakonec, těsně před odchodem do postele (smířen s tím, že se budu muset dívat na tabletu), jdu s taškami ze Seven Eleven před Tonys Sports Bar. Nevím, jestli jsem potkal samotného Tonyho nebo kdo byl ten padesátiletý běloch, ale nasměroval mě přesně tam, kam jsem potřeboval. Legends Sports Bar & Grill byl přesně tou sportovní restaurací, kterou jsem hledal. Otevíral v 6:00, nabízel snídaně, kávy, džusy, piva, 8 televizorů, hromadu amíků a sportovních nadšenců z celého světa. Bylo to přesně to místo, kde jsem chtěl sledovat zápas. Celá rodina si dáváme do nosu, fandíme, sledujeme a komentujeme poločasovou show. Zápas je bohužel rozhodnutý již v poločase, ale i tak je to nezapomenutelný zážitek. V průběhu dne se za našimi zády vyloupl den jako obrázek. Před polednem odcházíme z hospody a míříme na Patong beach. Vše je zalité sluncem, ve dne se orientujeme mnohem lépe než v noci, pláž je obzvláště pro děti parádní, pivo, kokosy, jídlo. Večer už ani ta Bangla road nevypadá tak zle a i na Phuketu je hezky.

SuperBowl - momentka

Patong beach

Houpačka na Patong beach

V úterý je plán jasný – dopoledne pláž, odpoledne výlet do Phuket Town. Na pláži máme trochu konflikt s prodejcem slunečníků a lehátek. Kupujeme si dvě lehátka a slunečník od milé paní, rozhodíme ručníky a jdeme do moře. Za chvíli přibíhá syn, že nám někdo vyhazuje věci – zřejmě šéf té milé paní. Nevybíravýmí gesty informuje ji i nás o tom, že tyto lehátka rozhodně nejsou pro nás a neurvale nám vyhazuje věci a vrací zaplacené peníze. Do teď tomu moc nerozumím, zda ti Němci, co přišli po nás, platili více nebo tam byli každý den… Odpolední výlet do Phuket Town je hezký, staré město má nádech kubánské Havany. V ulicích byla stále výzdoba oslavující nástup čínského nového roku. Večeříme v jedné z restaurací a pokračujeme v prohlídce, která nás přivádí na místní night market. Tam se nabízí taková přehlídka atraktivních jídel, že jen litujeme rozhodnutí navečeřet se už ve městě. I tak ochutnáváme, co můžeme.

Phuket Town - momentka

Phuket Town - momentka II

Phuket Town - momentka III

Phuket Town - rodinná fotka

V této chvíli bych se na chvíli zastavil u jídla. Thajsko je vyhlášeno svou chutnou kuchyní a z pohledu dospělých je tomu opravdu tak. U dětí je to horší a záleží na věku a vyspělosti. Náš 17letý synovec jedl vše jako my dospělí. 14letá dcera ochutnala vše, ale její nejoblíbenějším jídlem byly nakonec špagety carbonara (příplatková italská kuchyně). Syn (12 let) a synovec (11 let) s jídlem docela bojovali. Vajíčka, tousty, ovoce pohoda. Palačinky na ulici taky. V restauracích si moc nevybrali, když už, tak nugetky, hranolky apod. Zkusili polévky, nudle, rýži, kuřata. Maso jim moc nejelo, jestli něco, tak rýže s mangem na sladko. Syna vysvobodila přítomnost McDonalds. Není to nejlevnější, ale mají širokou paletu kupónků, takže nakonec byli všichni spokojeni. Poslední dny na food marketu vypadaly tak, že my si přinesli jídlo od stánků a syn z mekáče.

Patong Food market

Syn s Mr. McDonaldem, který mu pomohl přežít dovolenou

Pojízdná restaurace I

Pojízdná restaurace II

Středa je našim posledním celým dnem na Phuketu. V plánu je Velký Buddha a koupačka na Karon, Kata nebo Kata Noi beach. Velký Buddha je však uzavřen a v rekonstrukci. Po mohutných deštích v létě loňského roku došlo k sesuvu půdy, chvíli ještě vše fungovalo ale od prosince celý areál prochází rekonstrukcí. Škoda. Náhradní plán je jednoduchý – jedeme rovnou na pláž. Nakonec vyhrává Kata Noi a není to chyba. Malebná pláž na jihozápadě ostrova, jedna z nejkrásnějších pláží, na kterých jsme se koupali. Pronajímáme si (nyní již bez problémů) lehátka a slunečníky, půjčujeme si vodní skútr (na kterém povozím všechny čtyři děti) a obcházíme prohibici nákupem piva od místního podnikavce. Nic extra jsme neviděli, ale pocitově jedna velká pohoda. I na poznávacích dovolených musí být dny jako byl tento. Večer se loučíme s Bangla road, zkušeně se proplétáme davy lidí, nacházíme náš oblíbený food market a den zakončujeme masáží (ano, už zase).

Kata Noi beach

Stojka na Kata Noi beach

Večerní drink

Ve čtvrtek nás čeká přesun do Bangkoku. Letadlo však letí až pozdě odpoledne, a tak se balíme a vyrážíme na Mai Khao Beach. Jedná se o pláž na konci přistávací dráhy mezinárodního letiště Phuket. Dodávka nás dováží na parkoviště u Soi Mai Khao 7, kde přestupujeme na Tuk Tuk. Ten nás dováží přímo na pláž pod přistávací plochu. Sekáme fotky s letadly nad hlavou, dáváme si oběd ve stínu palem a pomalu se loučíme s mořem. Cesta na letiště, odbavení i let proběhne bez problémů. Pro cestu na hotel poprvé využívám hotelový transfer od booking.com. Vše fungovalo překvapivě jednoduše. Na hotel dorážíme těsně před zavíračkou hotelové restaurace. Jsme unavení, na žádné vandrování po městě není chuť a tak večeříme v hotelu a jdeme spát.

Tuk tuk na Mai Khao Beach

Tuk tuk na Mai Khao Beach II

Mai Khao Beach

Ayutthaya

V pátek máme na programu návštěvu Ayutthaya. Než se tam vydáme, využíváme naplno hotelový bazén. Tím se nám přesun do původního hlavního města Thajska posouvá až na poledne. Po příjezdu na místo si půjčujeme osm kol a vyrážíme vstříc dobrodružství. Udělali jsme si itinerář jednotlivých chrámů, které bychom rádi navštívili, ale už při průjezdu parkem se ozývá hlad, a tak míříme na oběd. Ten byl výborný, dobře se bavíme, dáváme ještě jedno pivo a hodinky najednou ukazují 16:00. Míříme na Wat Chaiwatthanaram, který jen fotíme a pokračujeme k ležícímu Buddhovi. Nevím, zda jsme špatně googlili nebo co jsme vlastně našli, ale skončili jsme u Wiharn Phraputtha Sayart, což je sice ležící Buddha, ale ne ten, kterého jsme hledali. Nicméně není čas řešit kdo je kdo a my už pádíme k Wat Mahathat, kde je ikonická socha Buddhy v kořenech stromu. Procházíme celý areál, zpomalujeme, vychutnáváme atmosféru chrámu a začíná se stmívat. Ještě se sice pokoušíme zajet ke královskému paláci, ale tma padá rychle a my musíme vrátit kola. Den zakončujeme návštěvou místního night marketu, kde kupuji kabel k telefonu (z hotelu jsem si vzal powerbanku se špatným kabelem) a drobný snack před cestou zpět.

Wat Chaiwatthanaram

Wiharn Phraputtha Sayart

Wat Mahathat

Wat Phra Ram

Ayutthaya

Kola v Ayutthaya před 7 eleven

Na cestu do Bangkoku jsme si vzali Bolta a opět poznali orientační cenu aplikace – švagrovi si každý řidič řekl o další peníze na ruku. Já měl štěstí, vzala nás místní PR manažerka, která byla v Ayutthaya u rodičů a vracela se do Bangkoku. Uměla perfektně anglicky a hodina s ní utekla jako voda. Diskuze byla živá, přinesla mnoho nových poznatků a všichni jsme se dozvěděli spoustu nových informací o Thajsku, Thajcích a životě místních. Největší radost mi udělal fakt, že má 14letá dcera na zadním sedadle neztrácela kontext a když nerozuměla, hned se doptala.

Když si večer prohlížím ve facebookové skupině Thajsko fotky paní, která byla v Ayutthaya v úplně stejný den jako my, žasnu, co vše jsme neviděli. Nevzali jsme si průvodce ani neplatili tuk tuk, který by nás provezl po všech topovkách. Nicméně jízda na kolech, atmosféra, jídlo a celková pohoda nám to bohatě vynahradila. Sice jsme neviděli všechno, ale jízda na kole byla skvělým zpestřením, které stálo za to.

Zde bych uvedl doporučení pro cesty mezi městy. Nejvíce se nám osvědčily pronájmy dodávek a zařizování transportu předem. Aplikace jsou super, ale jen pro cestování v rámci jednoho města. I když aplikace nabízí a oceňuje i tyto přesuny, řidičům se do toho moc nechce a říkají si o peníze navíc, zřejmě na pokrytí nákladů na zpáteční cestu nebo prostě jen znají svou vyjednávací pozici. Když se vás tedy řidič ráno zeptá, zda má pro vás přijet a odvést večer zpět, rozhodně tuto příležitost využijte, protože nikdy nevíte, kolik vás bude další cesta stát.

Bangkok II

Sobota 15/02/2025, poslední den dovolené. Ráno se balíme, děti naposledy řádí u bazénu a před polednem zvedáme kotvy z hotelu. První zastávka je Královský palác. Celá přistupná část areálu je krásná, Smaragdový Buddha nejlepší. Následuje oběd a nákupy na Khaosan Road a přesun lodí po Čao Praja na ICONSIAM. Tam shlédneme fontánu, obhlídneme obchoďák, místní zábavní show a přecházíme na druhý břeh směrem na Mahanakhon. Dáváme si poslední rodinou masáž, večeři v hodně divoké pouliční restauraci a pomalu míříme na letiště. Děti nostalgicky utíkají na poslední nákup do Seven Eleven, čas nezadržitelně pádí, my se musíme převléct, odbavit a než řeknete švec, sedíme v letadle a letíme zpět do Evropy.

Královský palác

ICONSIAM

Celkově na mě Bangkok udělal velký dojem. Na jedné straně můžete vidět moderní mrakodrapy, luxusní nákupní centra a vyspělé technologie, zatímco na druhé straně jsou tradiční trhy, staré domy a oblasti, kde lidé žijí skromněji. Po celou dobu jsme se tam cítili velmi bezpečně. Máte k dispozici nepřeberné množství zajímavostí, nákupů, jídla, pití nebo i míst k odpočinku. Městská doprava je jednoduchá a přehledná. Lidé jsou milí. Celou dobu jsme měli na zádech batohy, které nás neomezovaly a den uběhl jako voda. I když byl poslední den dovolené neuvěřitelně dlouhý (letadlo nám letělo až v neděli ve 2:45 ráno), chtělo by to více času. Třeba někdy příště.

Bangkok - Wat Arun

Bangkok - Čao Praja

Bangkok - King Power Mahanakhon

Bangkok - pohled z King Taksin the Great Bridge

Závěr

Jsem přesvědčen, že se do jihovýchodní Asie jednou vrátíme. Možná ne přímo do Thajska, ale to rozhodně ne z důvodu, že by se nám tam nelíbilo. Vím, že jsme viděli jen zlomek této nádherné země. A vše, co jsme viděli, zažili a ochutnali bylo úžasné. Já to však beru jako první zkušenost s Asií a už se těším, až poznáme další státy v okolí. Pokud zdraví dovolí, časem se vrátíme i do Thajska. Jestli se někde vidím „na stará kolena“, tak právě tam. Po cestě jsme potkali nejednoho důchodce, který si to užíval úplně stejně jako my. Tak snad se nám to splní. A vám, co jste dočetli až sem, děkuji za pozornost. Velice rád zodpovím případné dotazy a dám i doporučení. Thajsku se říká země úsměvů a já ho mohu jen doporučit.

Souhrn

Termín: 29/01/2025 – 16/02/2025

Počet dní: 19

Navštívená místa: Bangkok, Ko Samui, Krabi, Phuket, Ayutthaya

Celkové náklady pro 4 osoby: 187 000 Kč
Letenky: 79 000 Kč (1x mezinárodní, 2x vnitrostátní)
Ubytování: 38 000 Kč (16 nocí)
Jídlo: 27 000 Kč
Pozemní přesuny: 16 000 Kč (včetně Ostrava - Vídeň a zpět)
Výlety, vstupné, masáže, suvenýry: 23 000 Kč
Pojistka: 4 000 Kč

Hotely&Apartmány:
Bangkok: 12 The Residence Hotel at Don Mueang Airport (hodnocení 3/5)
Ko Samui: Tambon Mae Nam (hodnocení 4/5)
Krabi: Baan Santhiya Private Pool Villas (hodnocení 5/5)
Phuket: Fong Kaew and Baan Nang Fa Guesthouse (hodnocení 3/5)
Bangkok: Louis Tavern Hotel (hodnocení 3/5)

Nejlepší zážitky: Ang Thong National Marine Park, Railay Beach, Emerald Pool, Wonderland, Krabi Elephant HOUSE Sanctuary, Kata Noi Beach a masáže všeho druhu 😊

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 2 x Velmi praktické!

📷 2 x Krásné fotky!

😂 1 x Rozesmál jsi mě!

📖 2 x To chci taky zažít!

❤️ 8 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Bartus

Cestopis byl naposledy aktualizován 2025-07-15T17:29:58+02:00

Bartus procestoval 18 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 8 měsíci a napsal pro tebe 2 úžasné cestopisy.

Zobrazit profil

5 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Petra _7

před 4 měs

Hezky sepsáno očima, kdo je v Thajsku poprvé. Mě teda zarazila cena.. 187 tis mě přijde jako totální úlet nevím :) možná nemám jen přehled o výdajích za 4 lidi. Ale co mě zarazilo, že píšete že Thajsko není co se týče jídla pro děti ( kór tak veliké ) moc není. Jezdíme s klukem od jeho 3 let a zrovna Asie mě teda přijde pro děti jako naprostá paráda. Masa grilované, ryby, různé kari, rýže... to mě jediné co mě zarazilo :)

Bartus

před 3 měs

Díky moc za komentář! 🙂 Sto lidí, sto chutí – přesně jak píšete. Naše děti zrovna asijskou kuchyni moc nemusí, nemají rády kari ani ostřejší jídla, takže to pro ně bylo spíš nové a ne úplně jejich šálek kávy. Věřím ale, že do toho časem dorostou.

Co se týká ceny – jasně, chápu že to může znít jako pálka. My jsme jeli v hlavní sezóně a asi by šlo udělat levnější variantu, ale to nebyla cesta, kterou jsme chtěli jít. Zajímavá pro mě byla zkušenost při přípravě – v cestopisech se často píše o „super levném luxusu“, ale když jsem si ta konkrétní ubytování hledal, ceny byly většinou výrazně vyšší. A ve čtyřech to samozřejmě naskakuje rychleji.

Každopádně děkuju za přečtení cestopisu i za zpětnou vazbu!

lubos.hendrich

před 3 měs

Podle mě ta cena sedí, my letíme v půlce prosince do konce roku a ve třech se pod 150 000 taky nedostaneme.

Juliana Leshchenko

před 6 měs

Děkuji za zajímavé čtení. Mohu se prosím zeptat, jaké jste zvolili cestovní pojištění? Také by mě moc zajímalo, zda jste absolvovali nějaká očkování, která konkrétně, a jestli měl někdo z vaší skupiny problémy s vodou nebo jídlem, například otravu?
Moc vám děkuji!

Bartus

před 5 měs

Dobrý den, moc se omlouvám, že odpovídám až teď – vůbec mi nevyskočila notifikace a otázku jsem objevil až s velkým zpožděním.

Cestovní pojištění jsme řešili přes VZP – pořídili jsme si ho rovnou při koupi letenek, aby nám krylo i jejich cenu pro případ, že by z cesty sešlo. Co se týče očkování, měli jsme základní doporučená pro tuto oblast – konkrétně očkování proti břišnímu tyfu a žloutence.

S jídlem ani pitnou vodou jsme jinak žádné problémy neměli. V Thajsku se velmi důsledně odděluje pitná a užitková voda a balená voda je dostupná opravdu všude. Paradoxně jediný problém nastal po návštěvě michelinské restaurace – synovec měl lehkou otravu a půl dne zvracel, ale jinak jsme vše zvládli bez potíží.

Přeji hodně štěstí, pokud se na cestu také chystáte – stojí to za to! 🙂