V Panamě na ostrovech i v džungli
Při rozhodování se utkala Panama s Kostarikou. U většiny lidí by vyhrála druhá jmenovaná, ale my se vždycky snažíme v cestovaní nejít s proudem, tak vyhrála Panama. Bylo to dobré rozhodnutí?
Cestopis z roku 2021 napsal Jan Pirič
Naše čtrnáctidenní dovolená v Panamě začala ve stejnou dobu, jako zákaz vycestování ze své obce v ČR, takže bylo fajn, že letadlo KLM letělo přímo z Prahy a za krásných 15 hodin jsme vystupovali na panamském hlavním mezinárodním letišti Tocumen. Po absolvování nečekaného antigenního testu na letišti (už třetího, který jsme v tu chvíli museli kvůli dovolené podstoupit) jsme po pár minutách seděli v půjčeném Hyundaii Creta a upalovali do Anton Valley (přes dvě hodiny svižné cesty) se po 24 hodinách vzhůru vyspat. Anton Valley byla taky naše první oblast, kterou jsme chtěli prozkoumat, ale nakonec se jí nedostalo tolik času, kolik by si zasloužila, protože další noc už bylo v plánu strávit v Santa Fé.
Anton Valley a Santa Fé - první rozkoukávací dny
V Anton Valley jsme tedy strávili jen pár hodin. Nejdřív jsme se vydali na vodopády Choro El Macho. Na seznámení s Panamou dobrý, příjemná půlhodinová procházka, kdo chce, může si užít třeba Zip Line, to jsme však vynechali. V druhé části dne jsme si dali procházku k vodopádům Chorro Los Enamorados. Doporučuji to udělat tak, jak znázorňuji na mapě níže nebo zde https://mapy.cz/s/covapumuve . Vyhnete se problémům s parkováním poblíž vodopádů a užijete si kromě vodopádů i výhledy. V screenu z mapy jsou nahoře znázorněny i první zmíněné vodopády.
Další noc jsme strávili v Santa Fé. Obecně je třeba říct, že první dny nám počasí moc nepřálo. V Santa Fé jsme byli opět kvůli vodopádům. Především kvůli Alto de Piedra Waterfalls a Swallow Falls (najdete na google maps). Počasí bylo ale natolik nepříznivé, že jsme si to moc neužili a akorát jsme totálně zmokli při cestě k nějakému vodopádu, který byl k silnici celkem blízko. Stačí se ze Santa Fé vydat směrem na severozápad a tam těch vodopádů je dost a věřím, že najdete takový, jaký se bude líbit. My jsme však to štěstí neměli.
Choro El Macho
Banány
Ananas
Džungle
Vodopády v Panamě
Nikdy jsem nebyl v destinaci, kde je běžné se koupat pod vodopádem uprostřed džungle, takže jsem byl pravděpodobně omámen Instagramem, kde všechny ty vodopády vypadají krásné, čisté, příjemně osvěžující a lehce dostupné a do Panamy jsem jel s pocitem, že koupání ve vodopádech je samozřejmost a že to je aktivita, kterou budu provozovat každý den. Mýlil jsem se. Najít vodopád, který je ke svlažení vhodný, rozhodně není jednoduché. Kromě správného ročního období s ideálním stavem vody je potřeba najít ten pravý. A těch se nám během naší dovolené podařilo najít pouze cca 3-4, z toho ne všechny zážitky byly jako z Instagramu. Možná jsme měli smůlu, ale možná je to fakt jen přehnaným pozérstvím na sociálních sítích. O těch vhodných vodopádech budu psát níže, ty dva výše zmíněné k nim bohužel nepatřily.
Jedny vodopády, které v jiné časti cestopisu nezmiňuji, jsou Chorro Las Yayas. Voda: ok, slunce: žádné, lidí jsme měli příliš (neděle), a proto ten zážitek nemám zažitý jako ten nejlepší, nicméně mimo víkend věřím, že si to užijete.
Pokračujeme do Boquete...
Náš itinerář byl, jako vždy, poměrně nabitý, takže jsme už nemohli otálet. Rovnou jsme se vydali do Boquete, což je hezké podhorské městečko, velmi turisticky oblíbené a atraktivní. Ke konci dovolené jsme se tam dokonce ještě jednou vrátili, protože to patří k těm nejhezčím oblastem v Panamě. Nabízí mnoho restaurací, ubytování, ale hlavně je východiskem pro výšlap na horu Volcán Barú. Jedná se o nejvyšší horu Panamy (3474 m.n.m.) a do poslední chvíle jsme počítali s tím, že ji zdoláme. Po pročtení pár informací na Tripadvisoru jsme usoudili, že naše fyzička na to není připravena. Doporučuje se totiž vyrážet ve 23:30, aby člověk na vrchol dorazil na východ slunce. Když bude mít velké štěstí, uvidí oba oceány najednou, což je samozřejmě veliké lákadlo, my jsme se však této aktivy dobrovolně vzdali. A zpětně nás to trochu štve, budeme tedy rádi, když vám se to povede a třeba se i podělíte o zážitky.
Náhradní plán
Místo vytouženého výšlapu na Barú byl v záloze ještě jeden zaručený trip, a to především za pozorováním místního slavného opeřence - Kvesala chocholatého (Quetzal). Ten vede mezi vesničkami Bajo Grande a Alto Chiquero https://mapy.cz/s/mozerovopo . My jsme se rozhodli sednout v Boquete na autobus a s přestupem v Davidu dojet do vesničky Cerro Punta, kde jsme si dali oběd a ještě za 5$ pokračovali taxíkem do Bajo Grande až ke vstupu do národního parku. Cena těch autobusů pro jednoho byla do 5$. Spojení si můžete najít na horariodebuses.com, ale ty autobusy stejně jezdí pořád a jízdní řády se dodržují následujícím způsobem: autobus z výchozí stanice sice vyrazí včas, ale ihned za výchozí zastávkou jede velmi pomalu, či zastaví, a snaží se nahnat co nejvíce pasažérů, aby jel co nejvíce plný. Dle jízdního řádu měla cesta trvat cca 2:45 hod., ale reálně trvala nejméně o hodinu déle (přestup byl asi na 10 minut, takže v rámci plánů).Po vystoupení z taxi jsme se vydali směrem na cestu do Boquete, čekalo nás asi 9 km do vesničky Alto Chiquero, kde jsme měli v plánu čekat na autobus, který by nás přiblížil do Boquete. Po cca hodině cesty jsme došli k sídlu správy národního parku, kde nám správce řekl, že trek je zavřený. My jsme se tak museli bez úspěchu vrátit zpět do Boquete stejnou cestou (x hodin autobusy). Tento den jsme zakončili v pivovaru v Boquete, kde jsme spravili zkaženou náladu výborným hamburgerem. Důvod zavření treku neznáme, protože neumíme španělsky, ale možná kvůli covidu a nebo kvůli počasí, které nám od začátku až do tohoto dne opravdu nepřálo.
Další den už se počasí umoudřilo. V plánech jsme se rozhodovali, zda navštívíme místní kávové plantáže či blízkou Zip Line, ale nakonec jsme se rozhodli pro dva kratší treky. První se jmenuje Pipeline trail (hledejte na google maps), je velmi jednoudchý, nicméně vodopád, který čeká na konci, za to nestojí. Co za to však stojí je možnost vidět Kvesala a celkově procházka zajímavým lesem. Potkali jsme pána, který si na rozdíl od nás přivstal a Kvesaly viděl, my žádného. Vstupné je 5$ na osobu. Dalším trekem je cesta k Hidden Waterfalls (google maps). Náročnější, ale určitě mnohem hezčí, jsou tam tři vodopády a věřím, že u druhého se ti otužilejší zvládnou vykopat. Vstupné je, myslím, 8$ na osobu, ale stojí za to.
Po těchto dvou trecích jsme měli namířeno do přístavního městečka Almirante, kam nás čekala cca čtyrhodinová cesta, takže jsme stihli rychlý oběd v Boquete a vyrazili jsme.
Druhý vodopád z Hidden Waterfalls
Cestou k Hidden Waterfalls
Panamská flóra
Cestou k Hidden Waterfalls
Pipeline Trail
Ostrov Bocas Del Toro (Colón)
Důvodem pro cestu do Almirante nebylo nic jiného, než to, že nás čekaly tři dny na ostrově Bocas Del Toro. Dlouho jsme uvažovali, jestli si s sebou na ostrov vezmeme auto nebo ne, nakonec jsme se rozhodli pro NE a za toto rozhodnutí jsem rád. Po přejetí můstku v Almirante se najednou ocitáte v jiném světe, který se od vyspělého zbytku, který jsme doposud viděli, výrazně liší. Všude plno místních nahání přijíždějící a nabízí parkování pro naše auto a následné vyřízení AquaTaxi. Chytli jsme se hned prvního (z cca 50 dalších) nabízejících, který za náma upaloval na kole, dovedl nás k AquaTaxi, kde jsme vyložili zavazadla a on se mnou pokračoval cca 200 metrů zaparkovat auto k někomu (svému známému) na zahradu. Zaplatil jsem 15$ za 3 dny parkování a pěšky jsme se vraceli k AquaTaxi, kde jsme zakoupili "zpáteční" jízdenky za 10$ na osobu. Vzhledem k tomu, že jsem četl, že cena je 6$ za osobu jednosměrně, myslel jsem, že mě naháněč podvedl a zbylé peníze si nechá pro sebe, proto jsem ve zpáteční jízdenku moc nevěřil a jako odměnu, o kterou si řekl, jsem mu nechal pouze tři dolary s tím, že pokud nekecal, dám mu zbytek po návratu. K mému překvapení fakt nekecal, jízdenky byly opravdu zpáteční. Při vracení se zpět mi ho tak bylo trochu líto, protože už jsme se pak nepotkali. Před odjezdem na Bocas nám ještě místní obejdové nabízeli "Coca Cola, you know what I mean". O nápoj se však nejednalo.
Po příjezdu na Bocas jsme si ve městě dali večeři a po ní měli namířeno do ubytování Skully's House, které doporučuji všema deseti! Na ostrově jsou dvě hlavní pláže: Bluff a Starfish Beach a k nim se taky ubírají dvě hlavní silnice. Oběma směry jezdí z hlavního náměstíčka (park uprostřed města) autobusy (minibusy). Směrem na Bluff se však autobus nevyplácí používat, tím směrem dává smysl použít taxi, které nás stálo do Skully's House (kousek od Bluff) jen 3$ na osobu. Cena autobusu byla při zpáteční cestě 2,5$ a to byla náhoda, že zrovna jel kolem. Cesta k Starfish Beach, kde jsme bydleli poslední noc, respektive na Boca del Drago (poblíž) stála 3$ za osobu autobusem, ale taxi za to chtělo 15$ celkem. Nicméně problém je, že autobusy jezdí jen jednou za dvě hodiny (z centra vyráží v sudé hodiny). Chtěli jsme autobusem jet i zpátky při návratu, ale ten vůbec nepřijel, naštěstí nás vzalo taxi za 6$ celkem, které náhodou do Drago jelo. Takže je to všechno o náhodě, ale nějaké velké trable nám to nedělalo. Jen obecně člověk v Panamě si musí dělat při používání hromadné dopravy dostatečné náskoky a nic nebrat příliš vážně.
Co dělat na Bocas Del Toro? První den po večeři nás odchytl místní pořadatel výletů (Ngabe Tours - google maps) a nabízel výlet na šnorchlováním, obědem a prohlídkou ostrova Zapatilla. Vůbec jsem nečekal, že jeho nabídky využijeme, ale cena 35$ na osobu mě vlastně celkem mile překvapila, takže druhý den jsme strávili tímto výletem, který byl povedený a nebylo si na co stěžovat. Na ostrově Zapatilla jsme viděli krokodýla, vykoupali jsme se na krásných plážích, viděli jsme delfíny, šnorchlovali na korálovém útesu, viděli lenochody - takže výlet byl super a v ceně byly i alkoholické nebo nealkoholické nápoje. Překvapilo mě strašné hodnocení (2,8*), které Ngabe Tours na google maps mají a po pravdě jsem měl z výletu trochu obavy, ale myslím, že o špatná hodnocení se snad starají jeho konkurenti. Jinak si to totiž nedokážu vysvětlit, protože všechno proběhlo tak, jak mělo.
Zbytek dne jsme proflákali, druhý den navštívili Starfish Beach a užili trochu toho odpočinku (ubytováni jsme byli přímo u konečné busu v Boca del Drago).
Co jsme na ostrově nestihli:
- Nepůjčili jsme si čtyřkolky (nabízejí u Skully's House)
- Neviděli jsme Bluff Beach, která dle fotek vypadá mnohem lépe než Starfish. Na Starfish podle mě kromě hvězdic není nic hezkého ani zajímavého.
- Nestrávili jsme noc na přilehlých ostrovech. V plánu jsme měli Bastimenos s RedFrog Beach, případně Zapatilla ostrov - oboje určitě super!
Návrat do Almirante byl klidný a pohodový, auto čekalo tam, kde mělo a nám se podařilo proklouznout před všemi nahaněči a otravovači. Další noc nás čekala v Oliver's Place, což je asi tak jediné ubytování v oblasti na půli cesty mezi Almirante a dálnicí. A místo to bylo krásné, se super výhledem a jídlem od majitelky, plno radami od majitele a zajímavým okolím. Druhý den ráno jsme se vydali na trek, který je značen na mapy.cz a začíná u ubytování Lost and Found. Nedoporučuji. Náročné, vodopády na konci nejsou zajímavé, ale v té řece jsem se nakonec vykoupal. Celí vyčerpaní jsme se odpoledne vrátili z treku do ubytování, kde jsme se osvěžili melounem (který na nás čekal v ledničce) a pokračovali směrem do Boca Chica. Po cestě jsme se stavili v Los Cangilones de Gualaca (google maps), jedná se u super místo ke koupání, jedno z těch nejatraktivnějších v Panamě. Vzhledem k tomu, že byla neděle, náš zážitek zkazily davy Panamanů, kteří měli stejný nápad, jako my.
Lenochod při výletu na ostrov Zapatilla
Na konci treku od Lost and Found
Ostrov Zapatilla
Boca del Drago
Ostrov Zapatilla
Oreba Chocolate Tour
Málem bych zapomněl, 10 minut od Almirante se nachází Oreba Chocolate Tour (google maps), kde si užijete cca 2-3 hodinovou "exkurzi", kde vás místní provedou okolím, kde pěstují kakao (a uvidíte i plno jiných zajímavých rostlin), povědí vám o pěstování kakaa a všeho, co s tím souvisí, dostanete od nich oběd. Je to komunita, která se o svou obživu postará sama ze všeho, co vypěstuje, takže peníze, které do komunity přinesete nákupem suvenýrů či platbou za exkurzi použijí na zlepšování služeb v dané oblasti, případně na lékařskou péči, apod. Tuto exkurzi doporučujeme všema deseti, i když nejsme na takové podobné placené poznávací aktivity, tato nás zaujala! A taky konečně někdo mluvil anglicky.
Vnitřek kakaového bobu/plodu
Pražení kakaových bobů
Drcení kakakových bobů
Plody kakaa (žluté jsou zralé, hnědo žluté jsou nemocné, zelené - nezralé)
Ostrov Boca Brava
Aby těch ostrovů nebylo málo, po zaparkování v Boca Chica následoval hned další, o poznání méně obydlený a méně turistický ostrov. Ubytování jsme měli domluvené v poměrně luxusním Boca Brava Paradise, naštěstí díky covidu to bylo za příznivou cenu. Nabízeli poměrně drahé (zato soukromé) výlety po okolních ostrovech, které vypadaly lákavě, ale nakonec jsme se rozhodli druhý den trávit poflakováním po ostrově a spíše odpočinkem. Pláže na ostrově nestojí za nic a koupání jsme si náležitě užili pouze v hotelovém bazénu. Procházek si taky moc neužijete, můžete si však půjčit koně. Vzhledem k tomu, že na jízdu na koni jsem si nevěřil, celý den jsme se opravdu jen flákali, jen si dojeli na oběd (loďkou) do Boca Chica, ale zpětně jsme litovali, že jsme se raději nenaobědvali v hotelu. Před setměním (nejlepší čas pro tuto aktivitu) jsme vyrazili na pozorování opic (Howler Monkey - Vřešťan). Jestli je v Panamě místo, kde zaručeně opice potkáte, je to tohle místo. Užili jsme si jich fakt dost. Pak následovala večeře a druhý den pokračování dalšího dobrodružství - směr opět Boquete.
Panamská flóra
Pláž pod hotelem na ostrově Boca Brava
Vřešťan
Zajímavá hnízda ptáků - Boca Brava
Hotel Boca Brava Paradise
Jagüatta Waterfall - plno možností ke koupání
Po cestě do Boquete jsme se stavili ještě u vodopádů Jagüatta Waterfall poblíž vesničky Caldera. Zastavte zde https://mapy.cz/s/pofotapova , zaplaťe 5$ místním za vstup k vodopádům a hurá na koupačku. To byly konečně pořádné vodopády, kde jsme se mohli pořádně vykoupat, voda měla akorát teplotu a byli jsme tam sami. Poblíž vesničky Caldera jsou ještě Caldera Hot Springs, ale nám bylo teplo dost, takže ty jsme vynechali. V Boquete jsme si zopákli výborný burger z předchozích dní, vyspali se a druhý den už směr Panama City, kde jsme plánovali strávit poslední dvě noci.
Ciudad de Panamá
Hlavní město Panamy má určitě co nabídnout. Víc, než byste čekali. Strávili jsme dvě noci v hotelu Plaza Paitilla INN a kromě příšerných snídaní byl pobyt super, měli jsme pokoj s krásným výhledem a neměnili bychom. Ve městě je Metropolitan Natural Park, který stojí za návštěvu (ráno nejlepší). Můžete vidět opice, plno druhů ptáků. Další oblasti k návštěvě jsou Casco Viejo a Panama Viejo - historická centra a slušné množství památek. Jeden ze dnů jsme si vyjeli do národního parku Soberanía (my jsme se tam pohybovali v okolí Panama Rainforest Discovery Center), kde jsme nakonec sice opice viděli jen z dálky (ale zblízka slyšeli!), ale viděli jsme kapybary, tukany a plno dalších druhů ptáků. Po cestě se můžete stavit podívat na panamský průplav, nebo mu můžete věnovat víc času třeba projížďkou vyhlídkovým vlakem mezi Panama City a Colónem - to jsme my ale neabsolvovali. Určitě se toho dá najít víc a Panama City vás zabaví na delší dobu. Můžete se pohybovat autem nebo MHD. Pro MHD si musíte na stanici metra koupit dobíjecí kartu (2$), kterou poté používáte při nástupu do metra či autobusu. Dokonce existuje i mobilní aplikace, pomocí které (společně s NFC) si můžete kartu dobíjet přímo z mobilu, ale mně se to zprovoznit nepodařilo, proto doporučuji nabít dostatečně, ať se pak nedostanete do situace, kdy nebudete mít jak cestovat a ani jak dobít, jako se to stalo nám.
Tukan v národním parku Soberanía
Panama City
Trogon Massenův (Slaty-tailed trogon) v Metropolitan Parku
Výhled z metropolitan parku v Panama City
Výhled z hotelové postele Plaza Paitilla INN
San Blas se nekonaly
Ostrovy San Blas, které jsme už od začátku považovali za hlavní lákadlo a cíl naší dovolené, jsme nakonec nenavštívili. Kvůli covidu totiž otevírají až 1.4. - tedy alespoň takovou informaci jsme dostali od jedné agentury, která zájezdy na San Blas pořádá. Nicméně zpětně přemýšlíme, jestli to fakt byla pravda a jestli jsme neměli zkoušet jen o trochu víc pátrat. Berte na vědomí, že cesta k San Blas není jednoduchá a většinou probíhá tak, že jste vyzvednuti v Panama City autem 4x4, které vás doveze do přístavu a dále pokračujete v rámci organizovaného výletu. Mně se tento plán od začátku nezamlouval a chtěl jsem mermomocí dojet autem do přístavu sám, ale vozidla, která nejsou 4x4, nejsou na tu cestu ani vpuštěna. Takže zde hrdinství stranou a svěřit se do rukou organizovaného zájezdu asi stojí za to, tudíž dobře promyslete, kdy si půjčit auto a jestli vám případně nebude někdy někde zbytečně stát.
San Blas jsou o důvod víc, proč se do Panamy ještě někdy vrátit, protože to, že se nám je nepodařilo zrealizovat, je pro nás poměrně velké zklamání, stejně jako množství vět "it's closed", které jsme během naší dovolené slyšeli. Nerozumíme důvodu, proč jsou různá turistická místa zavřena, obzvlášť když se jedná o venkovní aktivity s nízkou koncentrací návštěvníků, ale bohužel nás toto omezení několikrát připravilo o jistě zajímavý zážitek.
Další otázkou je, zda by v Kostarice nebylo těch hezkých vodopádů a přírodních zajímavostí více s méně omezeními. Ale myslím, že to je vše jen výplod dnešního obsahu na sociálních sítích, který působí o hodně lépe a idylicky, než je realita. Pokud je to podle vás jinak, určitě dejte vědět, tohle je taková filozofická otázka, na kterou nemám uspokojující odpověď.
Pár praktických informací na závěr
Orientace: Jako všude, i v Panamě jsme používali kombinaci mapy.cz a google maps. Každé jsou dobré k něčemu jinému. V mém cestopisu jsem vždy do závorky uváděl, podle kterých map se v dané oblasti orientovat. Pro orientaci na pěších túrách, případně při hledání vodopadů, se vyplatí používat mapy.cz, nicméně při vyhledávání polohy konkrétních atrakcí a zajímavostí včetně jejich fotek a hodnocení se vyplatí použít google mapy. Při výpočtu trasy pro auto se lépe trefují google mapy (časově), ale pokud mapy.cz nabídnou kratší trasu po více vedlejších cestách, nebojte se ji použít.
Silnice jsou v celku v pohodě. V některých oblastech je v silnici mnoho výtluků a musíte pořád zpomalovat a vyhýbat se, první dny jsem měl pocit, že je to tak všude, ale vůbec to není tak hrozné. Hlavní dálnice (Interamericana) vedoucí skrz (nejen) celou Panamu je ve vcelku dobrém stavu. Střídá se na ní 80 a 100 km/h povolená rychlost. Mnohokrát jsem četl, že všude měří rychlost. Ano, policajta s radarem v ruce jsme potkali několikrát, ale ani jednou s ním rychlost neměřil. Při troše štěstí a schopnosti dívat se hodně dopředu (a hledat policajty s motorkou schované pod stromem) si můžete dovolit občas trochu rychlost na tachometru porušit, já jezdil o cca 0-20 km/h více, než bylo povoleno, a s žádným problémem jsem se nesetkal. Spotřeba našeho benzínového Hyundaie byla většinou mezi 7 a 8 l/100 km a za celou dobu dovolené jsme najeli 2000 km. Tankujte na čerpacích stanicích Terpel, které jsou nejlevnější. Ceny benzínu se pohybovaly 0,8 - 0,85$, čím blíže hlavnímu městu, tím levněji. Nafta v průměru ještě o deset centů levněji. Při tankování obykle musíte platit předem (pokud chcete plnou, alespoň se nahlásit, aby tankování bylo umožněno), po zvednutí pistole je třeba zvednout její plastový "držák", jinak tankování nezačne.
Domluva - s angličtinou fakt nepochodíte a cca 95 % lidí nerozumělo ani slovo anglicky. Proto doporučuji, abyste se na základní slovíčka ve španělštině připravili lépe než já. Není třeba to přehánět, ale asi by tomu chtělo věnovat víc času, než jen pár desítek minut na letišti při přestupu.
Covid a hygiena: Roušky nosí všichni a všude, oproti ČR opravdu velký rozdíl. Měření teploty a desinfekce rukou probíhá ve všech restauracích, obchodech, i při vstupu do autobusu. Ten přístup ke covidu je opravdu výrazně zodpovědnější.
Letenky do Panamy jsme měli s KLM s přestupem v Amsterdamu a považuji to za dobrou volbu. S cenou jsme se vešli pod 15000 Kč na osobu.
Ceny jsou v Panamě podobné jako v ČR. Když najdete levnou lokální restauraci, budete v tom za levno. V jiných restauracích zase výrazně dráže. Je to o náhodě a správném výběru. Cenové rozdíly nejsou malé, záleží, kde a jak se stravujete a nakupujete. Jídla, která v levných restauracích dostanete, jsou obvykle kuřecí nebo hovězí s rýží, těstovinovým salátem a osmaženým zeleninovým banánem (plantainem). Doporučuji střídat, hovězí kupodivu dokážou často připravit lépe a chutněji než kuřecí.
Pokud si potřebujete udělat PCR test, firma MiniMed (google maps) má pár poboček v Panama City a nabízí ho pravděpodobně nejlevněji (za 88,5$)
Závěrem
Pokud máte z cestopisu rozporuplné pocity a působí na vás poněkud negativně, tak vás musím uklidnit - na mě také. V mnoha ohledech jsme měli smůlu, bylo toho dost zavřeného, plno věcí jsme si nedostatečně dobře naplánovali, případně jsme informace zjišťovali až na poslední chvíli. To je mimo jiné zaviněno tím, že jsme letenky kupovali cca týden před odletem. Plno atrakcí a destinací bylo zavřených, první dny nám nepřálo počasí, koupání pod vodopády nebylo takové, jaké jsme čekali, pláže nebyly tak super v takovém počtu, jaké bychom si představovali, strávili jsme dost času přejížděním za cílem, který nakonec byl úplně k ničemu nebo nesplnil naše očekávání. Vrátili bychom se? Ano, pokud bude příležitost, ještě toho máme v Panamě hodně co napravovat, ostrovy San Blas počínaje a užitím si více lepších vodopádů a dalších ostrovů a pláží konče. Uvidíme, zda nás do Panamy život ještě někdy zavede. Nutno říct, že jsme se tam cítili celou dobu bezpečně, lidé byli milí a nápomocní. S lepší španělštinou bychom taky lépe pochodili. Vemte si poučení z našich chyb, které určitě platí všude na světě, v covidové Panamě však dvojnásob.
Máte otázky? Doplňující informace? Jiné zkušenosti? Budeme velmi rádi za vaše komentáře a případné sdílení! :)
↓↓↓ Ještě mix fotek na úplný závěr ↓↓↓
Interamericana
Návštěva afrických včel v Boca del Drago
Chňapal červený
Ceviche - tradiční pokrm - syrová ryba
Výhled z Panama Viejo zvonice
Cestou k uzavřenému treku za Kvesaly (Bajo Grande)
Jak se ti cestopis líbil?
Jan Pirič procestoval 32 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 4 lety a napsal pro tebe 7 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil7 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Skvělé tipy, dávám si to do map. Díky cestopisu se už v Panamě nikdy neztratím (dokud mi bude fungovat 4G a mapy). Nenabídla by ale Kostarika přeci jenom víc? Určitě bude nějaký důvod, proč se tam tolik jezdí.
Cestopis moc pěkný, absolvoval jsem přibližně stejnou trasu před cca 5 lety. Byli jsme tedy na přelomu září/říjen a počasí bylo stejně nevyzpytatelné... A zjišťuji, že se toho zase tolik nezměnilo.
Panama je veliká, míst k objevování hodně.... Na Bocas del Toro jsem byl i na Bastimenos s RedFrog Beach, Zapatilla. Co ostrov, to nádhera... Ten Karibik je tam zase úplně jiný než nahoře (Kuba, Dominika)
Jo, a San Blas a hlavně Darien (pro fanšmejkry přírody!) jsem taky neviděl, takže určitě příště.
Naprostý souhlas s Mirjurem. Boží cestopis! Díky za něj 🙏
Fotky 1A, hned si dávám Panamu na seznam.
Jinak jsem si vzpomněla na Kostariku přesně před rokem. Ta zodpovědnost, roušky a dezinfekce na každém kroku naprostá samozřejmost, přitom normální život...
Jak píše Mirjur - dobrý počin a konečně pozitivní cestovatelská vlaštovka 😊
Lost Panama Girl 2
Na mě tedy cestopis vůbec nepůsobí negativně, jako to, že všechno nevyšlo, to je vcelku normální i v době nekovidové... takže díky za info a tipy. Dobrý počin.
Chci se zeptat na Oreba Chocolade. Zda jste tam jeli napřímo a nebo jste si tour rezervovali předem. Děkuji za odpověď Blanche :-)
Pardon za pozdní odpověď, snad jsem ještě stihl v čase - jeli jsme tam jen na blind a byli tam sami :) žádný stres s rezervací předem