ZANZIBAR BEZ ROUŠKY
neaspiruji na cestopis - blog - kecy....
Cestopis z roku 2020 napsal Sub - Bohouš Kubart
A s trochu naivní vidinou, že tentokrát opravdu nebude o čem psát. Poměrně jednoduchá, předem logisticky zajištěná předvánoční dovolená.
Dva dny před odletem kupujeme letenky na Zanzibar. Dva dny proto, že to je interval ve kterém se v týhle pitomý době kovidový snad už nic nestane. Dokupuju taky vnitrostátní letenky. Student je nemá, zkouším Pelikána. Má. Jde se na placení. Najednou o 300 kaček víc. Co jsem udělal blbě? Vracím se - aha - zmrdi si nechají zaplatit za platbu kartou. Tak to ne, panáčkové. Svinstvo nepodporuju. Zaplatím přes banku. Cena zůstala. OK. Nejakej malej červenej nápis se splatností mně přece nerozhází. Platím hned a moje banka to taky hned posílá. Pak si přečtu v mailu fakturu: splatnost 6 hodin a když nám peníze nedojdou včas, rušíme vaši rezervaci. Hmmm, to jsou služby... Už někdy někdo viděl, že by peníze z jedný banky do druhý doputovaly za 6 hodin? (I když je to reálně otázka pikosekundy). Nevěřím, že transakce proběhla do 6 hodin, nicméně letenku nezrušili. Ale Pelikán už nikdy! Tohle jsem měl považovat za zlé znamení, protože takhle dařit se přece jen tak nemůže.
Tady jsou naše pasy - povídám natěšen na dobrý oběd v letištním salonku - příjemné paní za přepážkou u odbaveni.
Ano, a ještě prosím ty testy na covid.
Jaký testy? Kurva, co se změnilo? Vždyť Zanzibar je ještě včera nechtěl?
To ne, ale letíte přes Nairobi.
No a co? Tam je jen mezipřistání
No právě
A že by to někdo někam třeba napsal????? Včera jsem si ještě potvrzoval letenku s Air France...Co teď?
Tady na letišti je odběrné místo, test vám udělají do hodiny. Jen to tady bude asi o něco dražší.
Před námi 4 lidi z našeho letadla, za námi po chvíli další čtyři.
Ano. Rychlotest do hodiny bychom vám udělali, ale máme zařízení jen na tři a ty už jsou obsazené. Takže test bude tak za 2,5 hodiny. A stojí to 7500 Kč. Budete chtít i potvrzení? Připravte si ještě 500 navíc.
Kdyby mně někdo vyfotil jak se tvářim...nebyl by to hezkej pohled...
Nojo - tak já si zaplatím rychlotest do hodiny a budu ho mít bůh ví kdy a paní mě nepustí kvůli tomu do letadla!
Jdu vyjednávat na přepážku.
Tak dobře - pustím vás do Paříže a tam už se budete muset postarat dál.
Riskujem a jdeme do toho. Vůbec nechci domýšlet kdyby byl test pozitivní.
Bude nám stačit ten test v mailu? Ještě vyzvídám na slečně co nám posílá kufr kamsi.
Jistě - uklidňuje nás.
Za tři hodiny dorazí test. Uffff. Negativní. Za pět hodin potvrzeni. To je rychlotest jak Brno. Ještě že máme na přestup 6 hodin. Stáhnout do počítače není problém. Do mobilu ten prapodivnej formát docela jo. Není to totiž klasická příloha.
Já jsem starej šťoura a nechce se mi věřit, že by černoušci nepotřebovali papír. S kolegou co seděl s rodinou předemnou se vydáváme na výzvědy po pařížském letišti. Marnost nad marnost. Jedna úřednice dokonce prohlásila, abychom si uvědomili, že jsme na letišti, a tady nikde přece žádná tiskárna není.
Nějak to tedy dopadne. Odevzdáváme na checkinu kufry fešné mulatce. Bude mi stačit potvrzeni o bezkovidovosti za 300€ takhle v telefonu?
Samozřejmě
Nedá mi to a ptám se jestli si je úplně jistá
Samozřejmě
Spokojeně pokračujeme. Konečně klid. Všechno nakonec dobře dopadlo. Jdu na cigáro a teď mám čas a náladu se podívat i na maily.
Cože??? Až jsem se zakuckal. Píšou z Nairobi, že náš krásně navazující let na Zanzibar je zrušen.
???!!!
Ani jsem nedohulil a šel jsem tu novinku zvěstovat všem novým známým z letadla.
To je blbost, my žádnej mail nedostali. A Checkmytrip taky nic nehlásí.
Nedá mi to, volám asistenta ČSOB. Po chvilce mi trpkou pravdu potvrzuje. Další let je za 13 hodin.
Tak jsem si myslela že průserů už bylo dost, tohle holt nějak přežijem a už máme doufám vybráno. Prohlásila sousedka z pražského letadla.
Hluboce se mýlila. Jednak zjistila, že si objednala sice pěkné ubytování na Zanzibaru, ale omylem na příští rok, a druhak že bez papíru kovid nezahyne.
To bylo tak: začíná se odbavovat Nairobi. Nepůjdeme první. Zbytečně budem čučet ve frontě a pak v letadle. Když zbývalo posledních pár lidí a mezitim 2x změnili odlet, koukám že tam všichni ohání nějakejma papírama. Beru telefon a ukazuju koviďáka zřízenci. Takhle to stačí, že?
Nene. Musíte to mít vytištěné.
Viditelně se mi přitížilo. A jak to mám asi udělat???
Támhle (asi půl kiláku) sedí pani za okýnkem a ta vám to vytiskne.
Původně už mělo být letadlo ve vzduchu
Pani tiskla jeden mail dvě neuvěřitelně dlouhý minuty. Před námi 5 lidí.
No, nastupovali jsme posledni... Hodina zpoždění.
Hurááá. Letíme. Frantíci kydli večeři. Na kolínka s kečupem se slovo servírování použít nedá. K tomu nepivo Heineken. Kořalku jsme doslova vysomrovali. Jednu. Hnusnou.
Všichni v letadle máme negativní test na kovid. I posádka. Bez toho se totiž nedá nastoupit. Přesto musíme mít náhubky. Logika, co? Pán před námi má respirátor, přes něj roušku a ještě štít. Mediální masáž funguje skvěle.
Přistáváme v Keni. Od letadla se jde chodbou, potom úzké jezdící schody - a za nimi špunt. Protože na immigračním je potřeba dodržovat sociální distanc. To ovšem nevadí tomu, že kdo vyjede po schodech do narvaný chodby si hned rozbije hubu, poněvadž není kam došlápnout.
Tranzit, tranzit! vykřikuje tělnatá černoška. Využíváme situace a projdeme kontrolou která na rozdíl od nás netuší že ten let je zrušený. Tím vtipně předběhneme všech ostatních 300 cestujících našeho Dreamlineru. Po několika marných dotazech se nejspíš shodou náhod dostáváme k pultíku obsazeném starším pánem, který - zní to neuvěřitelně - ví o co jde. Sešli jsme se tam krásně všichni kovidoví průseráři plus francouzský páreček. První nastoupily naše dvě sebevědomé dámy a vyjednaly vše potřebné. My už pak jen ukazovali pasy. Vytiskneme vám palubenky a dovezeme na hotel, protože poletíte až v 19.10. Já ale palubenky vytisknout nemůžu, tak dám pokyn a kolegyně pro ně dojde. Takže za 20 minut se tady sejdeme. Za 25 minut se pán přiznal, že to bude trvat ještě půl hodiny. Jdeme na pivo. Ozvalo se jak jeden muž. Půllitrový Guiness za 90 Kč na letišti? To se dá. Palubenky nejsou, objednáváme druhý. V tom nás přijde informovat, že to ještě chvilku potrvá. Ale máme prý připravenou snídani. Pozdě - už snídáme. Ale oběd si na hotelu dáte?
Po dvou hodinách dostáváme všichni kýžený kousek papíru. Všichni - až na ty dvě první dámy.
Nic tedy nebrání tomu, roztočit byrokratické kolečko. 130x jsme ukazovali pas, 80x novou palubenku (bylo téměř nemožné vysvětlit že dvě chybí) a 50x starou palubenku. Po chvíli jsme se stali bestsellerem letiště a každý o nás dobře věděl. Dostali jsme zdarma vízum na 3 měsíce a voucher na hotel a oběd. Celá tahle taškařice trvala pouhých 5 hodin. Po chvíli pro nás přijel i minibus. Jak jsme zjistili, Nairobi je jedno velké parkoviště. Navic bez jakýchkoli pravidel. Takže cesta na hotel trvala přes hodinu.
Máme opravdu krásnej. Sprcha bodla, oběd ušel. Pak třihodinová procházka a jedeme zpátky. Na odpočinek nějak nebyl čas. Nakonec- všechno špatné pro něco dobré. Máme zdarma exkurzi hlavního města Keni.
Nairobi
Nairobi
Covid se tady v Keni hodně prožívá. Roušku nosí pod vysokou pokutou i venku všichni, všude mnohonásobné desinfikování, veřejné prostory se pravidelně sprejují. A vůbec je to tu docela přísné. A kupodivu dodržované.
Jsme znovu na letišti. Celník nemůže pochopit proč máme vízum na čtvrt roku a odjíždíme týž den. Náš let v 19.10 se klouzavě změnil v 19.40, což ohlásili v rádiu, ale na tabuli se sveřepě vypínala desítka. Bez jakéhokoli upozornění čas konvertoval na 20.30 a později na 21.30. Třikrát jsem psal na hotel, že přijedeme jinak. Musí z nás být na prášky. Odlétáme (Opravdu! Letime!) ve 21.45. Na prášky jsme ve skutečnosti my a frustraci řešíme průběžně Guinessem.
Společné problémy nás daly dohromady a za dva dny je z toho všeho docela dobrá parta. Až mi bude líto se dneska v noci rozloučit.
Od roušky mám už mozoly na uších. Prakticky dva dny v kuse na hubě s přestávkou na jídlo... V Tanzánii si na tohle rozhodně nehrají. Taky ani nezveřejňují počty nakažených. Logicky. Protože je neznají. Zdejší president prohlásil, že žádný kovid není a tak nikdo nic neřeší.
Přijeli jsme do hotelu v půl druhý. Omlouvám se za komplikace. To je v pořádku, usmívá se recepční. Hakuna matata.
Nastavil jsem klimošku na svých oblíbených 25. Dostal jsem vynadáno. Takže kompromis: 26. Tepelnej rozdíl je hroznej. Venku je v noci 35.
Pláž Nungwi
Při výběru ubytování před odjezdem jsme měli tři jednoduché podmínky: oddělené postele, lednička a rozumná vzdálenost od pláže. Nejmíň fungovala lednička. Skoro všude byla dvoupostel. Tím se výběr z 300 hotelů zúžil na dva, ovšem blbě umístěné. Takže kompromis bez ledničky. Naštěstí pivní krámek s chladícim zařízením byl za rohem.
Teď fakt nevim co psát. Dva dny jsme si užili krásnou dovolenou. Jen tak se flákáme po pláži na úplném severním výběžku v Nungwi. Je tu hospoda na hospodě. Vykoupat, pivo, vykoupat, oběd, vykoupat, pivo, vykoupat, večeře. Takovej klid už jsem dlouho nezažil....
Dneska jsme udělali logistickou chybu. Příliš brzo jsme vstali. Jednak je brutální odliv a hlavně, v hospodách dělají do 10 hodin jenom snídaně. Pivo se naštěstí jako snídaně nepočítá.
Mám pocit že se sem nastěhovalio celý Rusko. Ale nezloběj. Zdá se, že tam zavládla nová móda. Slušivé teplákové soupravičky značky Adidas vyměnili za bílé bundičky s kapucou. Typickej znak!
Všude nápisy v bukvách, místní už maji ruštinu skoro zmáknutou. Dealerů drog je tu ale snad víc než těch Rusáků. Krom perníku maj všechno nač si člověk vzpomene.
V místním chlastšopu jsme se už se šéfem zkámošilii tak, že nám ani nepočítá zálohu na flašky. Vy zase přijdete, že jo? Vynikající Guiness za 30 Korun. To se nedá odolat. Zkoušeli jsme se zeptat na potápění: tak pro znalce - na papíry 4 denní kurz za 400$, bez papírů 100$ za instruktáž a 50 pak ponor. No, nic moc...Šnorchlování bude stačit.
hospoda v Nungwi
Místní rosničky jsou stejně dokonalý jako naše. Ode dneška furt zataženo. Jo. Ale jen ráno. Po poledni ažúro. Perfekt.
Tak jo. Už je zase o čem psát. Takhle jsem to ale původně nemyslel... Trošku jsem si splet přílet s odletem. Takže nám o pár minut uletělo letadlo do Tanzanie. Koupil jsem teda nový letenky na večer a dohodnul s cestovkou aby nás vyzvedli na letišti jindy. I stalo se. Takže už frčíme po buši. Ngorongoro je fakt špička.
Ngorongoro
Ngorongoro
Tarangire
Ngorongoro
V Aruši, centru safari, všichni prodávaj výlety. A ti kdo je neprodávaj, jsou průvodci po městě. Naprosto nesestřelitelný. Pojmenovali jsme je klíšťata. Když po půl hodině těžkého odmítání skutečně klíště odpadlo, okamžitě se objevilo další. Vůbec nejhorší to bylo v tržnici. Nakonec se nás chytlo klíště, co mělo nejakej krámek s kořením, udělal nám skvělej výklad o všem co se tady prodává, včetně ochutnávek různejch exotik, pak jsme si od něj něco koupili a vlastně ani po nás nic pak nechtěl.
Arusha
Give me paw. Povídá dredovanej černoch v Aruši. Jsou tady úplně vedle z mejch doutníků. Všude se ptaj co je to za divný cigáro.
tržnice Arusha
tržnice Arusha
Arusha
Jsme zpátky na Zanzibaru. Dejte si u mě taštičky! Ňam ňam. Haleká frajer u stánku. Zkusíme jednu. Za 10 korun. Hmmm. Dobrá. Ňam ňam. Kupujeme další dvě. Jako v jižní Americe. Empanados. Tady indická somosa.
Dneska jsme si užili zimu. Za silného deště nás nalodili na delfíní trip. Voda studená, pouhých 27 a žádný sluníčko. Brrrr. Máme speed boat, povídali. Byla to normální pramice s motorem. "Švihala" to pětadvacitkou, což v tom dešti úplně stačilo. Návrat okolo druhé. V púl dvanáctý jsme už seděli v hospodě... Za krásnýho sluníčka. Nicméně po mnoha šnorchlování různě po světě jsem tedy konečně plaval v hejnu delfínů. Nádhera.
delfíní cirkus
Ode dneška máme nový příjemný hotýlek se snídaní. Večer povídám čmoudovi: ráno odjíždíme na výlet, potřebujeme snídani v 8! Jasně. Takže jak jinak: jedeme hladoví... Koupili jsme si totiž další vypečenej výlet. Na Prison Island, kde bylo nejdřív vězení a později tam deponovali nemocné. Největši atrakcí jsou seychelské želvy obrovské. No, tohle jsme si tedy fakt mohli odpustit. Povídám prodejci u nás: doufám že zas nepojedeme tou pramicí jako včera. Ne ne. To bude velká loď a ukazuje kamsi na moře na dospělou plachetnici. Nakonec jedeme ještě menší kocábkou. Jako další bod programu je Paradise Island, což je ve skutečnosti hromada písku kdesi v moři. Tam lehká šnorchlovačka a mezitím posádka roztopila pod kotlem a začala vytvářet oběd. Nakonec byla kupodivu i slíbená langusta, na rozdíl od slíbeného piva specielně pro nás. Pro 10 lidí 2 vidličky. Příbor králů to jistil. Zlatým hřeben se stala (jediná) zázvorová limonáda, kterou nechali kolovat od úst k ústům. Zrovna v týhle době to nebyl nejšťastnější nápad. Ve finále ještě prohlídka hlavního města. Půl hodiny jsme čekali na někoho kdo nám řekne v kolik a odkud pojedeme. Další půlhodinu jsme se dohadovali o tom, že fakt nechceme žádnýho průvodce. Tim se nám zkrátil čas na prohlídku úžasného Stone Townu, což ve finále ani tak nevadilo, protože tohle ošuntělé město víc nespotřebovalo.
Stone Town
Po pláži tu běhá pár sjetejch prodavačů kokosů. A hlavně nejen jich. Jeden je tak naspídovanej, že pláž proběhne s řevem "kokonaty" aniž by se vůbec ohlížel na lidi.
kokosák....
Na dnešek jsme si objednali auto. Tady se prý nesmí řídit bez jejich řidičáku. Ten zařídí pronajímatel auta do druhého dne a tahle blbost stojí 10$.
Máš fotku? Houknul na mě ráno.
Nemám.
Tak jdeme do fotoslužby. Za 20 korun mě mistní frajer vyfotil mobilem u fialový zdi, po půl hodině fotku nalepil přes úřední razítko a bylo. Ani jedné policejní kontrole to nevadilo.
V kolik hodin chceš auto? Ptal se mě hoteliér včera
V osm
Nešlo by to v devět? Zakoulel očima černoušek
OK
Ve tři čtvrti na 10 přijela jakási otřískaná kraksna
Hodinu mrcasení se s papírama a fotkou a jedeeeem!
Udělali jsme si půlokruh a zastavili u kamarádů na opačné straně ostrova. Na docela hnusnej oběd jsme čekali nekonečný 2 hodiny. Takže dojíždíme za tmy. Skoro to nesvítí, protijedoucí auta s dálkovejma a po krajnici chodí sebevrazi a neosvětlení cyklisti. Nic báječnejšiho na Zanzibaru neexistuje...
Nicméně jsme se utvrdili v názoru, že naše severnI Nungwi nemá konkurenci. Jednak v infrastruktuře a službách a jednak v koupání. Na východě je půl dne neskutečnšj odliv a moře uteče o kilometr! U nás "jen" o 30 metrů ale furt se dá koupat.
východní Zanzibar při odlivu
východní Zanzibar při odlivu
Takže 2 týdny normálního života bez roušek a kovidovýho šílenství. Zajímavý je, že všichni evropani co se bez roušky nehnou ani na záchod, tady všechno v klidu odhoděj. Mezitím u nás už zase zavřeli hospody...
Začíná smutnej příběh. Jedeme domů. Taxík přijel absolutně přesně. Čas a cena sedí, tak co je špatně?
Ahaaaaa. Letecká společnost.
Sem jsme letěli s AIr France a mylně jsem se domníval, že jejich kolínka s kečupem nic nepřekoná. KLM to dokázali.
Po dvou týdnech normálního života zase roušky. Fuj! Hnus! Jak já to nenávidím. Už mě 12x upozorňovali že jí mám špatně nasazenou. Když šla letušačka okolo po 13, rychle jsem si ten slinták narval i přes oči. Dostal jsem pochvalu.
Sluchátka? Nemáme. Takže filmy "nasucho"
Navíc tady šetří i na pohárcích, které jsou tak tenký, že se musí držet oběma rukama.
Čas hojnosti holt skončil...
plážová galerie
Že prý musím mít po příletu test. Někde psali. Chápu. Do 4 dnů. Nechápu. Takže já se vrátím nakaženej, 4 dny to tu budu kolem sebe prskat, ale literu zákona dodržím. Proč ne hned na letišti? Tohle vymyslel hodně velkej idiot. Navíc se nedomnívám, že něco někdo vůbec kontroluje. Ty naše pitomce totiž vůbec nezajímá kdo odkud přijel! Vůbec nežeru kocovidový šílenství, ale pokud nesmíme večer po devátý pomalu ani vykouknout z okna, a na druhý straně necháme přilétat denně tisíce lidí z červených zemí...to mi hlava fakt moc nebere. Ano, někteři se možná do týdne nechají otestovat. A pokud jsem tuhle svini kovidovou nechytnul doteď, tak v tý frontě na test zcela spolehlivě. Sociální distanc? Ani náhodou. Lidi nacpaný na sobě jak ve frontě na maso před 50 lety. Včera jsem byl negativní. Dneska? Nevim....
...a to už je fakt konec...
Jak se ti cestopis líbil?
Sub - Bohouš Kubart procestoval 129 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 10 lety a napsal pro tebe 9 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil22 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Já jsem hrozně zvědavá si znamená to "Sub" co máš u jména. A napadají mě tři možnosti:
a) žiješ na předměstí
b) jezdíš s Chevy Suburban
c) jsi subík
c) je správně. Ale jsem Subík, když už tedy...
Já tušila že C je správně, už podle toho cestopisu...
Jo ještě jedna technická. Zaujalo mě, že jsi pro zjištění skutečného stavu letu z Nairobi volal místo aerolinky, popřípadě OTA asistenta ČSOB? Můžu se zeptat proč?? Máš s tím dobré zkušenosti?
To by me taky zajimalo
jednak Student Agency pracuje jen do 18 hodin a ta služba co tam je v noci, nikdy nic nevyřídí. K prestižní kartě ČSOB patří asistent na telefonu, kterého se můžeš zeptat na co chceš. Jsou vždycky ochotní, brzo se na ně dovolám a poskytnou korektní informace. A ty jsem potřeboval jako první - já dostal mail a ostatní ne, takže jak to je?. (u SA bych visel na lince 5 minut a ve finále by řekli že to musím řešit stejně s někým jiným a že vlastně nic nevědí). S Asistentem mám jenom dobré zkušenosti.
Díky. No kartu mám a o službě vím, ale zatím mám samé negativní zkušenosti s osobním bankéřem, tak proto se ptám, jak je to s tou jejich asistencí.
bankéř a asistent jsou dvě různé věci
To je mi jasné :-)). Jen by mě zajímalo, jak takový asistent ČSOB za pár minut zjistí víc, než co bys zjistil ty sám, pokud máš připojení na net na letišti.
to je právě ono - na letišti hledám něco na miniobrazovce mobilu, případně tabletu. Hrozí mi vybití, nebo být přivázaný, pokud mám to štěstí sedět u zásuvky. Asistent má počítač a já zatím řeším vzniklou situaci na místě, atd. Přijde mi to šikovné.
Tak ten popis obyvatelstva Arushi mě totálně sestřelil. Až jsem u toho málem vdechl celou roušku.
Naprosto trefný a pravdivý, mohu potvrdit. A je jednodušší zbavit se klíštěte.
Je hrozně srandovní číst, jak dospělý, brutálně zcestovalý chlap brečí kvůli blbým rouškám :D Ale jako jo, Vaše cestopisy jsou sranda vždycky, těším se na další.
přiznám se - roušky mě neskutečně serou! A ta chvíle nezměrného štěstí být 2 týny v klidu 😄
a díky za přízeň!
Tak teď nevím, jestli mám na ten Zanzibar chtít nebo ne. :-)
určitě jo! Byl jsem velmi spokojen. V Nungwi můžu doporučit ubytování 50m od pláže v úplném centru za 50$ vč. snídaně: amirabdim040@gmail.com
Jmenuje se to Suite a šéfem je mladej sympaťák Amir
klidně se můžete odvolat na Boba 😄
No a nestačila by místo toho trmácení nějaká delší exkurze v pivovaru nebo lihovaru kombinovaná s návštěvou sauny a mrskáním větvičkami?
sebemrskačstvím netrpím
Když se daří, tak se daří.
Nutno ovšem dodat, že jsi tomu výběrem OTA, aerolinky a trošku i špatnou přípravou co se testů týče šel vydatně naproti :-).
rozhodně ano. Jediný co mě mírně potěšilo, že tak dopadli úplně všichni z našeho letadla - bez výjimky... + ti dva Frantíci...
příště se budu dost rozmýšlet, jestli letět s AF (KLM), nebo lehce připlatit za Qatar
Diky za super cteni Bobe, pobavilo & potesilo, a zaroven i ujistilo, ze nez tahle pakarna skonci, tak radsi budu sedet v klidu doma a jezdit s detma bobovat misto prace na Klinovec, ta aktualni situace by mi cestovani maximalne znechutila ;)
Díky
vopruz je v letadle - jinak to jde...