Příspěvky uživatele Libor_S
Aktuální témata
lma napsal(a):Tak výzva zůstaňte doma moc nezabrala ..
- takže pokud vláda nezavře všechno úplně jako v březnu dost lidí na to bude házet bobek a to se mě osobně líbí !
Výborně, ideální rada pro Prymulu a jeho tým, jak musí k Čechům přistupovat, pokud nechtějí, aby jim někdo vyčítal (případně je poslal k soudu), že způsobili nedostatečnými opatřeními kolaps zdravotnictví. On to ale dobře ví, protože dnes říkal "minimálně třetina Čechů s opatřeními nesouhlasí".
Všichni nenosí roušky jen z donucení. Určitě je dost těch, co se bojí nákazy. Někdo je nosí i venku, i když nemusí. Osobně bych si ji vzal v plném vozu MHD (zvlášť v oblasti s větším výskytem covidu) i dobrovolně, pokud by to nebylo na pár minut, ale je fakt, že v poloprázdném prostoru ne (měl bych ji v pohotovosti, kdyby někdo kašlal atd.)
Tady je ke čtení něco pro podporu roušek z aktuálního výzkumu vědců: https://plus.rozhlas.cz/rousky-m...ci-8329941
"Přestože proti koronaviru nenabízejí úplnou ochranu, mohou snížit množství viru, který její nositel vdechuje, potvrdila jedna studie zveřejněná nedávno v odborném časopisu New England Journal of Medicine. Podle její spoluautorky a specialistky na infekční choroby z Kalifornské univerzity v San Francisku Monicy Gandhiové se vědci domnívají, že čím větší dávka viru se člověku do těla dostane, tím horší průběh nemoci má. Rouška tuto vdechnutou dávku zmenšuje, a proto přibývá bezpříznakových případů."
Vladimír Vladimírovič Popičimušvihli napsal(a):[citace="Libor_S"]
Kecy, že jde hlavně o strašení občanů, jsou podle mě mimo.
Libore, nic ve zlém, ale v tomto bodě seš mimo ty, pokud se budeme bavit o médiích, která, co si budeme povídat, mají bohužel největší vliv na chování občanů. Drtivá většina lidí si otevře buď Blesk, Seznam, Idnes apod. a jediným zájmem těchto médií je co nejlepší čtenost a ta se nejlépe zajišťuje strachem. Takže prosím tě netvrď tady, že nejde o strašení.
[/citace]
Média této situace samozřejmě s radostí využijí, stejně jako se snaží kdykoliv jindy. Snažila se i u běžné chřipky, ale to téměř nikoho nezajímalo na rozdíl od covidu, takže nebyl důvod psát více článků, dělat různé rozhovory atd. Např. v lednu o epidemii chřipky: https://www.denik.cz/zdravi/chri...00131.html
Během začátku šíření mexické prasečí chřipky jsem cestoval celý duben po SZ Mexiku - btw. krásné s minimem turistů, fotky mám tady https://www.zonerama.com/liborst...um/5699753 - a pak jsem poslal kamarádům dlouhý mail se zážitky, ve kterém jsem epidemii nezmínil (asi týden před plánovaným odjezdem do Kalifornie jsem se o ní i dozvěděl). Někteří mi odpověděli, že když nic o epidemii nepíšu, asi je ta panika v našich médiích dost přehnaná. Téměř celý rok 2003, kdy se šířil SARS, jsem cestoval po NZ, Austrálii, Fidži a Tonga. V Perthu jsem potkal v květnu českou rodinu, která tam přiletěla téměř prázdným letadlem za velmi nízkou cenu. Tehdy byla také panika extrémně přehnaná, když kvůli pár stovkám nakažených denně celosvětově v době maxima se téměř přestalo létat.
Teď je ale zájem lidí o covid pochopitelný a oprávněný z důvodu snadného šíření (které může přinést kolaps zdravotnictví) a média přináší pochopitelně co nejvíc informací. To, že se lidi bojí, je i jejich chyba. Když odmítám, že jde hlavně o strašení lidí, nemám na mysli média ale vlády. Podle mě, když někdo píše, že jde hlavně o strašení, zvažuje spíš nějaké konspirativní scénáře, že nějaké skupiny lidí vyvinuly covid a rozšířily ho proto, aby mohly přes strach ovládat lidi (o médiích v tomto smyslu snad žádný konspirátor neuvažuje). Pochybuju, že by třeba exministr Vojtěch byl nějak z té situace nadšený, že může strašit lidi. Jistě by se raději věnoval své dřívější agendě. Některým vládám se to i může hodit, ale těžko v této situaci mohou jednat jinak. Důvěryhodná vláda může vysvětlit občanům, kteří jsou odpovědní, jak se mají chovat, i bez toho, aby se část lidí zbytečně bála (příklad Švédsko). Většinou to ale bez přehánění a šíření strachu asi nejde.
sylvazbh napsal(a):Tahle ta covidová situace a ekonomická a sociální devastace společnosti neskončí dříve, dokud si většina lidí nebude schopna mentálně zařadit Covid mezi běžná respirační onemocnění, kam bezesporu patří. A to zase nenastane dříve, dokud se různé skupiny (média, politici atd.) nepřestanou přiživovat na strašení běžného občana a nebudou vytrhávat čísla z covidové statistiky z kontextu ostatních chorob.
A nošení roušek…… Nikde to zatím nezaznělo, ale jejich pravidelné nošení může významně poznamenat náš imunitní systém. Tak jako dříve byla antibiotika považována za všespásná a teprve časem se zjišťovaly jejich negativní účinky, tak stejně tak dlouhodobě snížená dávka patogenů z vnějšího prostředí díky roušce, může poznamenat do budoucna schopnost reakce našeho imunitního systému na dosud zcela běžné neškodné choroby a mnoho dalšího. Je to poměrně složité téma. Pro nástin se koukněte na wikipedii na heslo “Střevní mikroflóra“.
Zase někdo dělá ze sebe chytrého a vůbec tomu nerozumí. "Tahle ta covidová situace a ekonomická a sociální devastace společnosti neskončí dříve, dokud si většina lidí nebude schopna mentálně zařadit Covid mezi běžná respirační onemocnění, kam bezesporu patří." Z pohledu jednotlivce je žádoucí, aby si to takto zařadil, než aby se stresoval (stres nic dobrého nepřinese a těžší chřipka není zas tak nevýznamné onemocnění - rizika má asi srovnatelná pro jednotlivce jako covid). Na druhou stranu ale strkat hlavu do písku nejde z pohledu udržení zdravotnictví v chodu, protože žádné běžné respirační onemocnění nemá sílu zastavit poskytování zdravotnických služeb i necovidovým pacientům tak, jak by mělo exponenciální šíření covidu (což by nastalo, pokud by se nic proti tomu nedělalo nebo dělalo minimum - viděli jsme u nás v září).
Ekonomika by byla ochromená také, jen s rozdílem, že by to bylo kratší, ale intenzivnější. Kecy, že jde hlavně o strašení občanů, jsou podle mě mimo. Já jsem se covidu nikdy nebál (ani následků na světovou ekonomiku, protože ta směřovala už delší dobu i přes zdánlivou konjunkturu k čím dál větší nestabilitě a covid to jen o něco urychlí, ale asi nějaký čas ještě vydrží, česká ekonomika díky nízkému zadlužení přežije v pohodě, ale samozřejmě mnozí majitelé firem a podnikatelé jsou na tom špatně), jedině se snad trochu bojím rozkladu společnosti (např. před pár dny jsem četl v jedné diskuzi pod rozhovorem, jak se jeden z fanatických kritiků opatření pomalu chlubil, že mnoho z jeho kamarádů s opačným názorem, jsou už bývalí kamarádi).
"...dlouhodobě snížená dávka patogenů z vnějšího prostředí díky roušce, může poznamenat do budoucna schopnost reakce našeho imunitního systému...Pro nástin se koukněte na wikipedii na heslo “Střevní mikroflóra“" Ha ha ha, doposud všichni kritici roušek říkali opak. Prý že jsou roušky jako Petriho misky a dodají nám patogenů mnohem víc pěkně pomnožených ve vlhké roušce. Takže pro zdravou střevní mikroflóru by byly teda roušky dobré už natrvalo? Asi ne. Přečetl jsem si o tom na té wikipedii, další 2 články a poslechl jsem si rozhovor s naším asi největším odborníkem na střevní mikroflóru Petrem Ryšávkou na DVTV, ale nikde žádná zmínka o možné spojitosti dýchání se střevní mikroflórou. Vážným problémem ty poruchy střevní mikroflóry jsou, ale z jiných důvodů: https://www.tyden.cz/rubriky/ved...07752.html
Ještě k té předchozí diskuzi o (ne)účinnosti roušky pro sebe. Cituju z článku: https://ct24.ceskatelevize.cz/ve...material-a
Vědci z Britské královské společnosti provedli na konci července metastudii roušek – prozkoumali a sjednotili pod jednou metodologií všechny kvalitní práce o významu podomácku vyrobených roušek. Sami tedy roušky netestovali, jen shromáždili veškeré známé poznání o tomto fenoménu.
Autoři výzkumu uvedli, že podomácku šité roušky sice nezadrží samotný virus, ale jsou dostatečně účinné na to, aby většinou zadržely kapénky, na něž se virus váže, což stačí k tomu, aby to zabránilo viru proniknout k člověku. To znamená, že i podomácku ušité masky do jisté míry chrání člověka před infekcí ostatními.
Z metastudie vyplývá, že doma vyrobené bavlněné masky dávají svému nositeli ochranu asi o 54 procent, papírové asi o 39 procent vyšší, než kdyby lidé neměli žádnou ochranu obličeje. Platí přitom ale, že dvouvrstvé roušky jsou výrazně účinnější než jednovrstvé.
eremi napsal(a):Někteří si tady z rousek udělali momentálně životní program a neustále jen resi rousky a prakticky v každém svém příspěvku k čemukoliv nepisou o nicem jinem.Je to už směšný,existuje mraky daleko více omezujících věci,daleko větší problémy.
Souhlasím, ale tady to ještě jde. Horší jsou diskuze třeba pod rozhovory s odborníky na youtube, kde píšou úplní antirouškoví fanatici. Bohužel ti, co se obávají rizik u roušek (nějaká jsou, ale je třeba je porovnat s přínosy), si neuvědomují, že svými negativními myšlenkami a neustálým stěžováním škodí sobě i ostatním mnohem víc viz odkazy:
https://www.vylectese.cz/jak-neg...imi-delat/
https://www.vylectese.cz/proc-li...mu-zdravi/
Je těžké měnit své myšlení, ale kromě doporučení v článcích výše jeden tip, když už jsme na cestujlevne, je třeba tady:
https://www.vylectese.cz/lekari-...k-lepsimu/
Těm, kteří jsou schopni přijmout i hlubší myšlenku, doporučuju závěr rozhovoru (cca od času 26:00) s kvantovým fyzikem Janem Rakem: https://www.youtube.com/watch?v=yM7I0gTMX0A
Deny napsal(a):Tohle je ale klíčové. Tady se každej zaklíná rouškou a myslí si, že s hadrem na hubě může dělat všechno jako obvykle, jako by se nic nedělo.
Aluška napsala: "...nemyslím si, že by roušky a rukavice bylo něco spásnýho, kdyby si každej myl ruky a dodržoval základ hygieny, tak by to mělo fungovat."
Je vidět, že to lidi špatně pochopili. Asi tu problematiku roušek vláda a epidemiologové vysvětlují blbě. Třeba tady se v obrázku píše: "Ochranné obličejové pomůcky lze chápat jako doplňkové opatření, a nikoli jako náhradu zavedených preventivních postupů, jako jsou omezení fyzického kontaktu, pravidla dodržovaná při kašlání a kýchání, hygieny rukou a nedotýkání se obličeje." https://ct24.ceskatelevize.cz/ve...material-a
Ve čtvrtek Prymula v rozhovoru na youtube kanálu reflex_cz ve 2. minutě říkal, že i malý přínos roušek v jednotkách procent nebo třeba 20% pomáhá zploštit ten exponenciální nárůst. Čísla tomu nasvědčují, když se porovná nárůst do minulého týdne s nárůstem v posledním týdnu, kdy se efekt roušek (ze zpožděním s ohledem na inkubační dobu) mohl projevit. Dodávám, že se asi projevilo i to, že si lidi začali dávat větší odstupy a omezili rizikové aktivity, když viděli, jak se covid opět rychle šíří. Nedá se experimentálně prokázat, jak přesně který vliv zapůsobil, když je vlivů více.
Podle mě je důležité i to, že se díky rouškám sníží (i kdyby to bylo jen o pár desítek procent) virová nálož, která spolurozhoduje o intenzitě onemocnění nebo jestli se vůbec projeví. Chytit malou nálož a mít díky svému dobrému zdraví asymptomatický průběh nebo jen malé projevy (samozřejmě doufejme, že bez pozdějších následků) se může ukázat i jako výhoda, protože člověk tak získá imunitu, která nejspíš vydrží přes zimu (nebo aspoň sníží projevy další infekce). Nebude pak obava, že má člověk covid při chřipce nebo viróze. Roušky mají samozřejmě i nevýhody, je třeba se o ně správně starat a účinnost záleží na materiálu (viz odkaz výše).
@Zdíša: Celý segment HORECA - https://cs.wikipedia.org/wiki/Horeca - jde do p...dele. S tím se nedá nic dělat, to je téměř všude na světě. Nějaká opatření proti exponenciálnímu šíření viru se zavést musejí a v tomto segmentu je asi největší riziko přenosu a není nepostradatelný, takže je logicky první na ráně. I kdyby je nezavedla vláda, stejně budou hotely téměř bez hostů, mnohé restaurace a bary budou mít nedostatek hostů k zajištění ziskovosti a catering nebude mít odběratele, protože firmy omezí akce atd. Nějaká pomoc od státu je a bude. O tom, že tento segment nemá pohodu ani ve Švédsku, svědčí zvýšený počet bankrotů už v březnu: https://www.fxstreet.cz/ve-sveds...otelu.html
Švédský přístup by pro tento segment byl jistě lepší, ale nemáme tu tak vysoké procento zodpovědných občanů (nezodpovědná menšina je už z velké části asi promořená), důvěryhodnou vládu neměnící často přístup ke covidu s odborníkem v čele, kterému do toho nikdo nekecá, řídké osídlení, tak rozšířenou možnost práce z domova a promoření z jara (sice spíše malé, ale v rizikových skupinách a ve městech zřejmě znatelné). Hlavně si Švédové můžou dovolit chodit celkem bez obav do restaurací i teď, jak popisuje Aluška, a nepotřebují roušky díky tomu, že virus je tam málo rozšířený. V létě totiž na rozdíl od nás příliš nepolevili v opatřeních, neměli moc turistů a většinou ani sami necestovali. Do ČR, kde koncem května už virus tolik necirkuloval, ho zavlekli zahraniční turisti a pracovníci a pár stovek případů zajistily výjezdy Čechů do zahraničí. Pak se rozšířil během léta např. na různých hromadných akcích a v zaměstnání.
Aluška napsal(a):U nás v ČR budem donekonečna vydávat nějaký omezení, vypínat ekonomiku a další kraviny, kdykoliv nám poskočí čísla, tak si dáme na hubu roušky, takhle to bude rok či dva a za tu dobu se stejně s úmrtím dostanem na čísla podobný ve Švédsku, jen to prostě nebude za 2-3 měsíce jako u nich , ale třeba za rok.
A nepřála bych ti, abys měl teď nějaký akutní problémy a měl ses dostat do špitálu, protože kolem tebe budou chodit obloukem a než ti pomůžou, tak vyplníš stotisíc papírů, jestli jsi někde nebyl v rizikový zemi, jestli jsi nebyl s někým nakaženým, jestli jsi neměl teplotu atd. atd., pak ti udělaj testy a pak ti možná pomůžou, jestli už nebude pozdě....
Ty myslíš, že pokud by nebyla nějaká znatelnější omezení a promořovalo se s exponenciálním růstem nakažených, jaký byl do minulého týdne (který by logicky následoval i rychlý růst vážně nemocných), že by ses dostala snadno do špitálu? A pokud by ses dostala, tak že by ti pomohli rychle jako do února? Bylo by to naopak mnohem horší než při omezování šíření. Vem si, kolik je už teď infikovaných zdravotníků (chytli to většinou mimo zaměstnání), a to se zatím covid tolik nerozšířil: https://www.irozhlas.cz/zpravy-d...211535_gak
Už teď hledá třeba nemocnice v Uherském Hradišti brigádníky: https://zlin.rozhlas.cz/uherskoh...ce-8323440
Mám částečně pochopení pro některé argumenty a obavy odpůrců opatření a jsem pro řízené promořování (nic jiného už reálně nezbývá), ale fascinuje mě, že si stále dost lidí myslí, že když prohlásíme covid za další chřipku a nebudeme si ho všímat, navrátíme se hned do běžného života. Je fakt, že bychom se tak navrátili do běžného života rychleji (možná od jara díky promoření a očkování aspoň části populace, hlavně polymorbidních obézních pacientů), ale bylo by to v následujících měsících dost drsné. Je to ale jen teorie. I kdyby si to politici v některé zemi chtěli vzít na svědomí a nic neomezovali, stejně by se zavíraly firmy a úřady mj. kvůli nákaze a karanténě zaměstnanců, malému zájmu lidí o různé akce, nulové turistice z důvodu rozhodnutí politiků jiných zemí a kvůli rozhodnutí manažerů firem (viz např. automobilky na jaře).
Ohledně roušek je Švédsko asi jediné, ale i tam se to trochu mění viz tento článek: https://www.novinky.cz/koronavir...u-40335008
"Švédská vládní zdravotnická agentura vydala v druhé polovině srpna stanovisko, ze kterého vyplývá, že nošení roušek může být během pandemie užitečné. Doposud velmi klidní Švédové začali ihned vykupovat lékárny a nárůst prodeje roušek vzrostl někde až o desítky procent."
Cituju z něj dále: "Tegnell však trvá na tom, že čísla ve Švédsku klesla i bez masového používání roušek. Připisuje to zejména práci z domova, zlepšení situace v pečovatelských domovech a zodpovědnosti občanů. „Pokud bychom tato opatření nahradili rouškami, nebude to fungovat,” stojí si za svým Tegnell."
Tegnell má tuto filozofii, která mu asi vychází. To ale neznamená, že by stejný přístup fungoval i v zemích s méně zodpovědnými občany. Jinde zase mají naopak názor, že roušky lidem připomínají, že si mají dávat pozor. Vše má své výhody a nevýhody, ale je třeba se holt sjednotit v každé zemi na jednom přístupu.
Jinak k těm nedoporučeným činnostem, které Švédi berou téměř jako zákaz, patřilo na rozdíl od většiny Evropy velkou část léta cestování (myslím, že i po Švédsku): https://www.irozhlas.cz/zpravy-s...292221_tkr
Ale jen do nekolika zemi: https://www.traveloffpath.com/la...g-borders/
David Eiselt napsal(a):No já to letos rozhodně platit nebudu 😂
Pokud zijes v CR a nestal se z tebe bezdomovec, tak z DPH neco prispejes.
Posun letu by nesel ani pri nakupu primo od aerolinky, nicmene priste bude lepsi se Kiwi vyhnout z jinych duvodu. Mozna to nekdo opravi, ale ten muj navrh na tranzit s propadnutim 1. letu by snad mel jit. Pokud jste Slovaci, nezijete v CR a vyhnete se odletu z Prahy, muzete mit i ten uvod v Norsku.
A co dokoupit let do Norska, aby dalsi navazoval, pokud jde o nizkonakladovky? S tranzitem snad problem nebude.
Na splneni norske podminky v dalsich 2 tydnech to nevypada. Denni prumer pod cca 150 asi nebude.
Jinak ale proc se loucit s dovolenou? Naklady na letenky jsou u techto destinaci obvykle zanedbatelne oproti celkovym, takze si kdyz tak kupte nove.
Jedna věc je, že se nějaká země otevře, ale druhá věc je, jestli se tam bude lidem chtít jet s ohledem na možné komplikace, když nejspíš bude v té době platit něco jako "ministerstvo zahraničí doporučuje vycestovat do těchto zemí jen v nezbytných případech".
Souhlas s "cestovatel se na místě lépe zorientuje, zapadne mezi místní a je méně ohrožen než hotelový turista". V případě některých oblastí Jižní Ameriky toto platilo i pro zkušené cestovatele po Asii, kteří na tom nejsou ohledně bezpečnosti po příjezdu do JA o moc lépe než hoteloví turisti. Pro lepší bezpečnost to chtělo i dříve více opatrnosti, přípravy, zjišťování od místních nebo dostatek štěstí.
Upřesňuju, že pokud v dané oblasti stíhá armáda nebo policie ohlídat zákazy vycházení při karanténě, je tam aktuálně méně kriminality (je málo příležitostí). Po uvolnění bude příležitostí dostatek a hlavně bude dost hladových lidí bez práce nebo sociálních dávek. Tipuju, že největší riziko pro cestování budou protesty ve městech a blokády silnic mezi městy. Ty byly v Chile a asi i v Bolívii koronavirem dočasně pozastaveny a už koncem loňského roku omezily cestovní ruch. V těchto zemích jsem se dlouhodobým blokádám silnic (Bolívie 5 dní celá země, jih Chile několik týdnů) těsně vyhnul v relativně klidném roce 2012.
Myslím, že k protestům a lokálním blokádám silnic nemají daleko ani v jiných zemích JA. Když to mohlo být znatelné v nejbohatší zemí JA - Chile za celkem dobré situace v ekonomice, jak to asi bude vypadat ve zbídačených chudších zemích s podobnou mentalitou, kde nelze řešit obrovský ekonomický propad tiskem peněz nebo vydáváním obligací ve výši kolem 10% HDP jako na Západě?
Čerpám mj. z rozhovoru na DVTV s Klárou Zmeškalovou, která se po 2-letém pobytu v Santiagu nedávno vrátila do ČR. Situaci v Kolumbii a obavy místních z uprchlíků z Venezuely popisoval v rozhovorech např. na Radio Wave Jan Rendl, který vyrazil loni v květnu pěšky na 10000 km z Bogoty do Chile. Je ale fakt, že jeho zážitky z Kolumbie nebude mít hotelový turista na severním pobřeží.
Sarah, to bych nedoporučoval, i kdyby to už šlo. Pokud by náhodou koronavirus zmutoval do té doby do neškodné varianty, bezpečnostní situace, která nebyla místy ideální v těchto zemích ani dříve, se v posledních měsících jistě zhoršila po celé Jižní Americe, což přetrvá i nějaký čas po koronaviru. Emigranti z Venezuely, kteří loni zaplavovali Kolumbii a Ekvádor, jsou letos v obzvlášť špatné situaci, což bezpečnost ještě zhorší.
Já jsem měl s 747-400 můj první let v životě (když nepočítám přípoj do Londýna) v roce 1997 cestou na NZ na úseku Londýn - Sydney s mezipřistáním asi v KL. (Má druhá letenka v životě byla o 8 měsíců později na let s Jak-40 na trase Čolpon Ata - Oš v Kyrgyzstánu.)
@ Michal: Na tu minimální vlhkost bys musel jet do vnitrozemí. Vyšší vlhkost je v létě poblíž moře i přes den:
Summer in Dubai begins around the last week of April and ends around the first week of October. This period is characterized by extremely hot weather, hot winds and high humidity. https://en.wikipedia.org/wiki/Cl...e_of_Dubai
Když je člověk aklimatizovaný (což ale nejde na klima letní Dubaje), je Bangkok v létě v pohodě. Vlhkost se tam v průměru pohybuje mezi 70 a 80%. https://en.wikipedia.org/wiki/Ba...imate ; Já tam byl v září a na přelomu května a června i za horkých slunečných dní (kdy je vlhkost nižší) a chodil jsem i dost pěšky. Když je v deštivých dnech vyšší vlhkost, je zároveň chladněji, tak to je pak úplně v pohodě. Byl jsem taky např. v srpnu v Yangonu nebo v dubnu v Kuala Lumpur (2. nejdeštivější měsíc) a bylo to podobné.
Jakube, já tu nereagoval na Tomášovu cestu, ale na tvé výpady a výplody vůči mně, takže když jsi napsal, že já je mám vůči tobě, připomněl jsem tvou reakci na Kypr.
Jakube, já nepsal na rozdíl od tebe, která strana vodopádů je ta správná. Popsal jsem jen výhody a nevýhody obou a mou preferenci, která se do nedávna shodovala s téměř všemi názory ostatních, kteří navštívili obě strany. Sampa je co? O tom, že stojí za to navštívit nějaké lepší čtvrtě v Sao Paulu jsi tu psal. Problém je u tvého pohledu na Argentinu asi v tom, že jsi zůstal jen v nepříliš zajímavých městech Bariloche a Mendoza a nevyrazil do okolí. Neslyšel jsem ještě, že by se někomu nelíbila Salta.
Já mám na cestách čas navštěvovat jak místa z průvodců (na JA jsem měl Footprint), tak i málo známá nebo neznámá místa na doporučení jiných cestovatelů, místních nebo která najdu sám. Většina míst s krásnou a jedinečnou přírodou, kam se dá rozumně dostat, je v dobrých průvodcích samozřejmě popsaná (a byla by blbost se jim vyhýbat jen kvůli tomu, že tam jezdí i další lidi) nebo aspoň okrajově zmíněná, ale leckdy jsem se zatoulal i kus dál. Navíc v Jižní Americe je až na nějaké vyjímky většina krásných míst neprofláklých (včetně dobrého chování místních) a mnohokrát jsem byl na těch nejkrásnějších místech sám např. vyhlídka na Cerro Torre, Laguna Sucia pod horou Fitz Roy, vrchol Arco Iris v "chilských Yosemitech", kam ten den nikdo jiný nešel, trek okolo sopky Villarrica, Enladrillado v Altos de Lircay, u ledovců na Chimborazu, mnoho úžasných míst na 6-denním okruhu v Sierra Nevada del Cocuy a dokonce díky načasování jsem byl sám poslední půlhodinu i na vrcholu hory Machu Picchu nebo na známé vyhlídce na věže v Torres del Paine při západu slunce (při východu pak taky a to už tam byli lidi, ale těsně po otevření parku po požáru jen pár).
S výpady a výplody tu občas přicházíš ty (já na ně jen reaguju). Nejvíc neblaze proslulý tvůj výpad je asi tento pod cestopisem Jardy z Kypru: "Zřejmě bych tolik nadšení zrovna nesdílel, neb mi tento cestopis spíše připadl jako nějaká turistická exkurze než ono pravé cestování." Ale aspoň jsi tam rozproudil diskuzi a teď jsi mě přiměl si připomenout zážitky z JA.
@mikir: V zásadě souhlasím, že není důvod k nějakým větším opatřením. Možná by se vyplatilo třeba platit test těm, kteří chtějí z Karviné někam jet. Jen mě pobavilo, že podle sebe soudíš ostatní s tou mobilitou. Když nepracuješ, tak na svou "dovču" můžeš odjet ze dne na den, ale většina lidí musí žádat o dovolenou nebo mají nějaké zakázky (a kdo nepracuje, nemusí mít dost peněz na dovolenou, zvlášť v tomto chudším regionu). Je fakt, že když šlo do tuhého, tak z Wuchanu stihlo odjet ze dne na den lidí dost, ale taková situace v Karviné není :-)
niemandos napsal(a):A představa Libora, ze se bude dat prespavat v autě, se mi nejak nepozdava. Neotviraji hranice proto, aby vydělávali jen na poplatku za vizum.
Zatím 1. zkušenost tohoto typu, kterou jsem zaznamenal po zavedení víz, je tento článek (kluk jel na kole):
Saúdská infrastruktura sice podle Šímy na turisty připravená je, ale zejména hotely jsou podle dobrodruha velmi drahé. "Já jsem je nevyhledával, většinou jsem kempoval ve volné přírodě. Ale občas se mi stalo, že lidi trvali na tom, že mi hotel zaplatí," říká.
Mám tam 3 fotky papoušků (další 2 tukanů) tj. stejně jako vodopádů. Ty celkové výhledy jsou ze všech vyhlídek podobné (na rozdíl od papoušků), tak nemá smysl jich tam dávat víc, když se obvykle snažím vybrat z tisíců fotek nějaký co nejužší výběr. Vodopády mě uchvátily ale víc. Počet fotek vodopádů (i obecně) odpovídá v mých výběrech různorodosti, která je na argentinské straně zkrátka větší. V Brazílii máš v zásadě jen 3 příležitosti k focení - celkový výhled, z lávky a těsně u vodopádu. Ostatně taky na ní stačí asi polovina času než na argentinské straně.
Důvody pro cestování má každý jiné. Někoho zajímají především místní lidi a jejich kultura, někoho zase především příroda (např. mě a podle mě je takových mnohem víc než zájemců o místní a kulturu) a jsou i jiné důvody. Já místní záměrně nevyhledávám, ale když je příležitost, rád se s někým pobavím. Lidi obvykle nefotím kromě občas dětí nebo nějakých hodně zajímavých. Kromě 16 dní na úvod 13-měsíčního okruhu (přerušeného návratem domů) kolem Jižní Ameriky, z čehož je tento výběr fotek, jsem byl v Brazílii ještě posledních 33 dní, kdy jsem projel celou Brazílii (s 2 přelety) od venezuelských hranic po Porto Alegre (z toho ještě výběr na webu nemám). Kvůli venezuelské hranici zavřené v neděli a preferenci výletu na Roraimu, který nešel urychlit, jsem bohužel nestihl karneval v Manausu, ale zažil jsem dopoledne vylidněné město a stihl jsem aspoň večer afterparty na sambodromu.
Několikrát jsem se bavil delší dobu (v hostelu, na výletě, na večeři) s mladými Brazilci na dovolené v destinacích jako např. Jericoacoara, Natal, Ouro Preto - tam byl super výlet, který jsem naplánoval bez průvodce s Brazilcem, kterého jsem potkal v hostelu a který měl auto, na málo navštěvovanou skálu Itacolomi, což v jazyce místních znamená ne náhodou the Rock of the Boy, je vidět z města na hřebeni za městem: https://www.gettyimages.com/deta.../174184029
Ropná skvrna tam pobřeží v době, kdy jsem to psal, opravdu zašpinila. Naštěstí ji během těch několika měsíců, než tam Aluška letěla, stihli odklidit nebo se sama odplavila, usadila na dně či rozložila. Nebo tam možná byla v místech, kam turisti nechodí. Odborník na vytrvalost ropných skvrn opravdu nejsem. Ty ano, když sis byl tak jistý, že tam už nebude?
Nevím, co si představuješ, že na Brazílii zaujme dobrodružné povahy v běžných destinacích. Podle tebe je asi dobrodružné chodit po luxusních čtvrtích Sao Paula, což je zřejmě tvá oblíbená aktivita. Možná tak chodit po favelách, ale to mě moc neláká, i když po Riu jsem toho mimo favely za 6 dní nachodil dost. Mně Brazílie naopak připadá jako země, která je nejvíc vhodná pro turisty a má z celé Jižní Ameriky nejméně příležitostí pro dobrodružnější povahy (z mých 49 dní asi jen to Itacolomi, výstup na Pico do Papagaio na Ilha Grande a snad ještě výstup na stolovou horu k 380 m vysokému vodopádu Fumaça v Chapada Diamantina, kde se kouká bez zábradlí z vrchu vodopádu kolmo dolů, oba výstupy samostatně).
Já totiž považuju za dobrodružství především to, když můžu jít na delší výlet či trek v neobydlených místech zejména horách, kde téměř nikoho nepotkám. A na to jsem měl během 2 měsíců v Argentině mnoho příležitostí od Ohňové země přes oblast u Fitz Roy, ledovec a skály u Bariloche, bílé písečné duny za úplňku a dopoledne u Fiambalá na jihu Atacamy, prales v PN Calilegua po barevné skály u Cafayate a u Iruya a San Isidro. Tento v závěru zmíněný argentinský severozápad je perfektní i na mnohahodinové jízdy autem či na motorce po úzkých štěrkových silnicích mezi barevnými skalami v neobydlených horách nebo i off road v horách, na což je toto asi nejlepší část Jižní Ameriky (a to já na rozdíl od tebe považuju za dobrodružnou aktivitu). Našel jsem např. tato videa:
https://www.youtube.com/watch?v=...amp;t=140s
https://www.youtube.com/watch?v=...amp;t=146s
Myslím, že bys tam měl zajet, když máš potřebu opakovat nesmysly o zemi, kterou jsi moc neprocestoval. Ale asi by ti to nic neřeklo, když tě zajímá jen jídlo, muzika a davy lidí mluvících portugalsky.
@Jakub Langer: Ty jsi známý milovník Brazílie, který nesmyslně považuje Argentinu za nudnou destinaci, takže tvé hodnocení nemůže být objektivní. Kvůli "celková atmosféra, brazilci, churrasco, música" pojede na vodopády málokdo, na to jsou lepší jiná místa. Spíš budou ty davy Brazilců většině lidí vadit (podobně jako Tomášovi). Když je víc stezek na argentinské straně, aspoň se lidi rozprostřou. Je samozřejmě úchvatné vidět ty celkové výhledy, takže nejlepší je navštívit obě strany. Tyto celkové výhledy jsou ale poměrně zdálky a ty výhledy zblízka na brazilské straně na mě nepůsobily tak úžasným dojmem jako na argentinské straně. Myslím, že o něčem svědčí i to, že jsem do svého výběru fotek zařadil 3 fotky vodopádů z brazilské a 6 fotek z argentinské strany (v závěru alba): https://www.zonerama.com/liborst...bum/356535
Kdysi (třeba za časů Hanzelky a Zikmunda) bylo cestování jen pro dobrodružné povahy, takže se to aspoň v něčem dočasně navrátilo z nedávné doby přející velmi snadnému cestování.