10 dní ve Finsku
Podél Botnického zálivu až na sever k trojmezí a středem Finska zpět.
Cestopis z roku 2024 napsala JanaJa
Přípravy
V lednu jsem natrefila na výhodné červencové letenky do Helsinek u Finnair. I s odbaveným zavazadlem vyšla zpáteční letenka na cca. 6 tisíc Kč. Tímto bylo rozhodnuto o letošní letní dovolené. Jelikož manžel nemá létání zrovna v oblibě, zvládá maximálně přímý let trvající 2 hodiny, což Helsinky naštěstí splňují :-), rozhodli jsme se, že si na letišti půjčíme auto a Finsko projedeme autem.
Ve Finsku jsme společně byli už před 5 lety. Proto jsme si naplánovali, že tentokrát navštívíme jiná místa, než která jsme už viděli. Naším cílem byl sever Finska, konkrétně trojmezí, kde se setkávají hranice všech 3 skandinávských států Finska, Norska a Švédska. Rozhodli jsme se , že na sever pojedeme podél Botnického zálivu a zpátky se vrátíme středem Finska. Naštěstí tam jsou v létě dny hodně dlouhé, takže velké vzdálenosti mezi jednotlivými zastávkami tolik nevadily. Přes booking a airbnb jsme si zarezervovali ubytování a u Rentalcars zapůjčili auto.
Dovolená
Nakonec se k nám přidal i manželův bratranec, tak jsme na dovolenou vyrazili ve 3. V červenci v Česku panovaly dost velké vedra, tak jsme se těšili, že se ve Finsku trochu zchladíme. Odlétali jsme ve středu 24.7.2024 z Vídně, do Helsinek přiletěli asi ve 14:30. Vyzvedli si auto a vyrazili na cestu. Naše první zastávka byla v obchodě, kde jsme nakoupili zásobu repelentů. Už z minula jsme věděli, že české repelenty na finské komáry nezabírají :-D.
Než jsme dojeli až na úplný sever do Kilpisjärvi, měli jsme 3 zastávky na přespání - v Pori, Kokkola a Kemi. Přejezdy mezi jednotlivými městy byly docela velké, ale díky dlouhým dnům, kdy se začínalo stmívat až po půlnoci, jsme toho v každém z těchto i jiných měst stihli docela dost. Projít si město, přístav, zajít do přírody, udělat si výlet lodí. Jelikož teploty byly podobné jako u nás doma a místy se vyšplhaly až ke 30 °C, došlo i na koupání. O nějakém chlazení, v které jsme doufali, nemohla být řeč. Zchladili jsme se až v Kemi, v areálu Snowcastle. Dokonce jsme byli nuceni z kufru vytáhnout mikiny, protože tam bylo pod nulou. Prošli jsme se po sněhu a ledu a užili si trochu zimních radovánek v červenci.
Z Kemi do Kilpisjärvi je to necelých 500 km, proto jsme vyrazili hned brzy ráno. Cesty ve Finsku jsou ve výborném stavu a provoz je docela mírný. Na většině úseků je nejvyšší povolená rychlost 80 km/hod, jen občas je povoleno jet 100 km/hod. I přesto se jelo velice dobře, plynule a cesta rychle ubíhala. Všichni dodržovali rychlosti i dopravní předpisy, byli ohleduplní, nikde nebylo vidět nervózní řidiče... Jakmile jsme překročili hranici polárního kruhu, ráz krajiny se trochu změnil a podél cesty i na cestě se procházeli sobi. Byl to neobyčejný zážitek. Zvířata se vůbec nebála a jasně dávala najevo, že oni jsou tam doma a všichni ostatní musí dávat pozor.
Na další den jsme měli naplánován výlet k trojmezí. Věděli jsme, že se k trojmezí dostaneme buď pěšky přes národní park Malla nebo se můžeme svézt loďkou a dojít tam podél švédsko-norské hranice. Rozhodli jsme se, že se k trojmezí svezeme loďkou a zpátky se projdeme národním parkem, abychom toho viděli více. Hned po ubytování jsme vyrazili k přístavu, abychom zjistili, odkud přesně a v kolik loďka odplouvá.
Ráno jsme se vzbudili do "podzimu". Venku bylo zataženo, foukalo a ochladilo se asi na 13 stupňů. Konečně jsme se dočkali ochlazení. :-) Vytáhli jsme mikiny, nepromokavé bundy a vyrazili. V přístavu jsme nasedli na loďku a nechali se odvézt. Po vylodění nám majitelé vysvětlili značení k trojmezí i celým národním parkem, upozornili nás na úseky, kde je náročný a dost nebezpečný terén, na kterém máme být obezřetní, abychom si nepřivodili nějaký nechtěný úraz. Nasměrovali nás a my jsme vyrazili. Cesta k trojmezí byla příjemná, nijak náročná ani dlouhá. Od trojmezí jsme se vydali dále národním parkem k vodopádu a zpět do Kilpisjärvi. Tady už byla cesta místy náročnější (myšleno pro příležitostného turistu) a občas i zapršelo, ale nijak nám to nevadilo. Ta krása, kterou jsme kolem sebe viděli stála za tu námahu i za těch pár kapek, které spadly. Do Kilpisjärvi jsme se vrátili odpoledne, zašli si na oběd a začali se přesouvat směrem na jih.
Naše další zastávka bylo Rovaniemi. Z Kilpisjärvi jsme vyjeli pozdě odpoledne. Asi v polovině cesty jsme měli zajištěné ubytování na přespání. V tu dobu už docela dost pršelo a bylo opravdu chladno, tak jsme byli rádi, že se máme kde osušit a zahřát. Ráno jsme tedy pokračovali dále. Už bylo po dešti, bylo polojasno a teplota se držela kolem 18 - 20° C, což bylo ideální. Tohle počasí nám už vydrželo až do konce dovolené. V Rovaniemi jsme navštívili Santovu vesničku. V zimě je tohle místo opravdu krásné a kouzelné, ale v létě to bylo hodně zvláštní. Nastrojené vánoční stromky, všude vánoční ozdoby a světla a spousta lidí :-) Po chvíli jsme tohle místo opustili a šli se raději projít po městě a podél řeky. Další den jsme ještě navštívili Ranua-ZOO a pak se vydali dále na jih. Cestou zpět do Helsinek jsme ještě přespali v městě Kuopio, kde jsme chtěli na vyhlídkovou věž. Ačkoliv se počasí, co se týče teplot a deště stále drželo, to ráno, kdy jsme dojeli k vyhlídkové věži, byla mlha, co by se dala krájet. :-) Na věži jsme sice byli, ale viděli jsme jen bílo... :-D Odtud jsme už dojeli až k Helsinkám, do Espoo, kde jsme už zůstali až do odletu. Cestou z Kuopio jsme navštívili automobilové muzeum v Espoo a Bodomské jezero. Další den jsme vyrazili na výlet do Nuuksio - národního parku. Tam jsme strávili větší část dne, užili si finskou přírodu, opekli špekáčky. Odpoledne jsme ještě stihli zajet do Helsinek a z přístavu se trajektem přesunout na pevnost Suomenlinna. Večer jsme se už jen zabalili a pomalu se připravovali na odlet domů. Domů jsme odlétali až v 5 odpoledne, takže jsme před odjezdem na letiště stihli ještě prohlídku Helsinek.
Pár čísel na závěr
Celkem jsme najeli 3.000 km, spotřebovali 3 nádrže benzínu, ušli přibližně 130 km. Letenka nás vyšla 6 100 Kč na osobu včetně odbaveného zavazadla. Za ubytování pro 3 lidi na 9 nocí jsme zaplatili 22.000 Kč. Polovina ubytování byla přes Booking, polovina přes AirBnB. Zapůjčení auta u Avisu na 10 dní včetně kompletního pojištění stálo 10.000 Kč. Benzín stál 1,8 - 1,98 €/litr. Na benzínkách bez obsluhy stál 1,75 €/litr.
Jídlo je ve Finsku celkem drahé. Za oběd v restauraci (ryba nebo steak) jsme zaplatili 30 - 40 € (za 1 porci). Fast foody jsou ale na každém rohu, tam se dá hamburger a hranolky koupit za 10 - 15 €. Káva v restauraci 3 - 5 €, dezert 8 - 10 €. V obchodech bylo jídlo o něco dražší než u nás, ale nijak výrazně. Hodně drahé bylo ovoce a některé sycené vody a džusy. Ale když je člověk na dovolené, tak proč by si nedopřál pár dobrot. Ryby i steaky byly opravdu vynikající.
Jak se ti cestopis líbil?
JanaJa procestovala 14 zemí světa světa, nejvíce Evropu. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 3 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil
Santa Claus Village je podle mého názoru pouze past na peníze (samozřejmě zákeřně cílená na rodiny s dětmi :-) a v létě je to naprostá ztráta času. Spal jsem v létě v Rovaniemi dva dny, ale radši jsem se šel projít do lesa na kopec Ounasvaara a do muzea Arktikum.
Jinak poznámka k létání / cestě autem na sever Finska. Z Helsinek je to na nejvzdálenější a nejsevernější letiště Ivalo z Helsinek 1 hodina 30 minut letu (přes 930 km vzdušnou čarou píše moje Flightmemory). Pokud někdo zvládne letět přes 2 hodiny z Prahy do Helsinek, asi ten kratší domestic přípoj taky nebude problém. Cenově z Prahy (tam do Rovaniemi, zpět z Ivala) jsme se dostali pod 8 tisíc Kč. Je cesta autem z Helsinek ze severu s nutností 2x přenocovat na cestě natolik zajímavá, aby dokázala kompenzovat ty náklady navíc (a delší časovou dotaci celé cesty)? Chápu, že každý to má jinak, že byste si i na severu třeba půjčovali to auto na místní přesuny tak jako tak. Spíš řečnická otázka k přemýšlení pro ostatní, pokud by chtěli podobnou cestu absolvovat.
To je otázka čemu říkáte tolik zajímavá. Asi tam nic moc extra není, ale třeba mě víc zajímají obyčejný věci, lidi, život, než turistický destinace (btw. na základě nedávné diskuze zde jsem si definitivně škrtl Lofoty...) a cirkus s tím spojený.
Jednu cestu bych udělal určitě autem, ale asi spíš z hlediska toho, co dokážou prodávat na pumpách za "jídlo", požitkem z dlouhý cesty atp.
Ještě se dá jet autovlakem přes noc, ale v nabídce bývala jen relace Turku/Helsinky - Rovaniemi. Auto se veze, cestující buď na sedačku nebo v lůžkovém voze.
My na sever Finska jeli nočním lůžkovým vlakem z Helsinek a byla to naprostá pohoda. Auto jsme bez problému půjčili v Rovaniemi na vlakovém nádraží, jsou tam na to připravení. :-) Cena za zpátečku pro 2 byla v létě cca 7k.
Mě obyčejný věci a život taky zajímají, ale zase musí být na co koukat. Mě prostě připadá, že jet v kuse 24 hodin Finskem bude trochu ubíjející. Ta logistika je tam taky drahá - jídlo a ubytování. Stačilo mě jen přes 4 hodiny autobusem z Rovaniemi k jezeru Inari. Poloprázdný luxusní linkový autobus, dvojsedačka pro jednu osobu, hajzlík v autobuse.. pohodlí luxus (až na tu cenu, stálo to přes 60 € one way). Sobi na silnici, ale za chvíli už je to pořád stejný. To v té přírodě radši chodím po vlastních.
Na benzínkách jsme kupovali akorát kafe (nic jinýho než překapávaný do kelímku za 2 € stejně nebylo), najíst by se tam asi dalo, ale na žádný gurmánský zážitek to nevypadalo. Jídlo se dá řešit i v supermarketech, ty jsou dobře zásobené a je v nich i fast food typu párky a kafe. Překvapilo mě, že na všech autobusácích na severu (Rovaniemi, Sodankylä, Ivalo) byly sice kavárny, ale zavřený a to dost dlouho, nejméně od konce minulýho léta (byl konec června).
Já s Vámi souhlasím. Kdyby záleželo jen na mě, tak taky letím až na sever. Ale pro manžela je létání opravdu utrpení a už při čekání na letišti na další letadlo by se blížil k nervovému kolapsu. On by tím autem nejraději jel už z domu. Takže tohle byl takový kompromis. Snažila jsem se ale, abychom mezi těmi dlouhými přejezdy taky něco viděli a to jak přírodu tak taky města. Helsinky jsem si dala jako povinnost, protože jsem ve Finsku byla po 3. a na Helsinky nikdy nedošlo. Teď jsem tam byla, ale asi naposledy. Pro mě je to příliš velké město s velkou spoustou lidí...
Co se týká Santa Claus Village, je to, jak píšete. Velké lákadlo s předraženými cenami. V zimě je to tam ale opravdu krásné. V létě tam v podstatě nebylo co dělat.
Muzeum Arktikum jsem navštívila minulý rok. Bylo to moc pěkné muzeum. Chtěla jsem manžela vzít i teď, ale bylo zavřeno.
Já tedy naopak cestu Finskem autem mohu jen doporučit. Pokud máte jen trochu více času, tak se jedna cesta dá jet po trase Helsinki-Mikkeli-Joensuu-Kuhmo-Kuusamo-Sodankyla, trasa je jen o 300 km delší a cestou potkáte spoustu nádherných NP. Cestou zpět se dá jet zase více středem a vybrat si k cestě nespočet nezpevněných cest, kde se jezdí finská rally :) (což se nedá aplikovat na auto z půjčoven).