Adventní Brusel s dětmi

Spousta lidí považuje Brusel za nudné a nehezké město. Proto je ideální dobou na krátkou poznávačku advent, kdy je celé město krásně nazdobeno. Letenky jsou koupil s dlouhým předstihem u Ryanair na poslední listopadový večer a návrat hned další den zpět. Cestu z letiště Charleroi jsem objednal přes Get transfer - zadal jsem poptávaku a pak jen sledoval, jak se o ni perou taxikáři a přihazují nabídky. Nakonec jsem vybral luxusní mikrobus Mercedes Benz V-Class Extra Long za 72 eur. Objednal jsem hotel Sabrina za dobrou cenu 110 €, k mému zděšení mi ale v den odletu přišel email, že jsem se nedostavil k pobytu. Rychle jsem prohledal mailbox a skutečně, překlikl jsem se o jeden den. Au. Čtyřlůžkových pokojů bylo v den pobytu jako šafránu, takže jsem se nakonec plácl přes kapsu a vybral kouzelný hotel Mozart přímo v centru za 200 €. Příprava dokončena, můžeme letět!

Naše dobrodružství začalo už na letišti. Viděli jsme zásah pyrotechnika prohledávající zapomenutý batoh. Škoda, že jej neodpálil, mohli jsme mít ohňostroj. Pak holky narazily na robota a chvilku jej hackovaly. Let proběhl v pohodě, naše menší batohy palubní personál neřešil. Sedačky byly sice jako z autobusu, ale pohodlnější než o týden později u lowcostu ČSA. Letiště Charleroi je docela malé, ale přišlo mi zmatené. Místo příletové haly nás furt hnali chodbami nebo venkovními průchody jako dobytek. Pokud potřebujete na záchod, jděte ihned po prvním vstupu do budovy, další už nenajdete. Venku jsem cestou vybral místní exotickou měnu v bankomatu a šel hledat našeho taxikáře. Naštěstí jsem měl na něj telefonní číslo, takže jsme se našli a vyrazili směr záchod na první benzínce.

Taxikář byl družný a tak starší dcerka si mohla poprvé v životě vyzkoušet francouzštinu. Pak jsme raději přešli do angličtiny a tak jsme si povídali o francouzské hudbě. Pouštěl nám místní oblíbené hity a děvčata si francouzskou hudbu zamilovaly. Zhruba po hodině jsme dorazili do Bruselu a cestou obdivovali vánoční výzdobu. Hotel byl na pěší zóně na vedle náměstí Grand Plaze. Po otevření dveří čekalo překvapení - pohádková výzdoba v orientálním stylu. Ubytovali jsme se a s Luckou jsme se šli ještě projít. Na náměstí zrovna probíhala světelná show inspirovaná polární září. Koupili jsme pár čokoládových bonbónů a šli spát.

Druhý den ráno jsme bloudili chodbami a schodišti, stále v orientálním stylu, než jsme našli místost se snídaní. A to bylo zklamání. Vzhledem k ceně jsem čekal luxus a dočkal jsem se naopak nejhorší nabídky vůbec. Na osobu jeden croissant, čaj nebo kávu, máslo, džemy. Žádný bufet pro hladové. Jídlem se tedy hotel Mozart moc nepředvedl.

Nechali jsme na recepci batohy a šli se projít. Bylo pod mrakem a teplota asi šest stupňů nad nulou. Takže na procházku cajk. Podívali jsme se na slavného Čůrajícího chlapečka v kondomu a dali si pravou čokoládu ve slavné čokoládovně Neuhaus. Dětem nechutnalo, bylo málo sladké. Pak se k nám připojila kamarádka Dáša s dvěma dcerami a tak naše skupina já a šest bab vyrazila na procházku.

Wafle na sto způsobů

Čůrající kondom

Dům žirafa

Pravá belgická čokoláda

Výroba pralinek v muzeu čokolády

Ještě na náměstí jsme šli do muzea čokolády. Je to úzký barák se třemi patry, kde uvidíte expozici o kakaových bobech, domorodcích a historii výroby čokolády. Upřímně, byla to nuda. Nejlepší část byla ochutnávka čerstvé připravených pralinek. Pak nás Dáša dovedla k Čůrající holčičce. Existuje dokonce i fontána čůrající pes, ale to už bylo na místní konšele moc a čůrajícím tvorům dali stopku. Vánoční atmosféra byla prima. Všude jsme naráželi na stánky s dárky, rukodělnými výrobky a waflemi. Na tržišti u metra Sainte Catherine jsme se rozloučili a vrátili se na plácek u kostela svaté Kateřiny. Měli tam kolotoč! Děti si vybraly Ikara a proletěly se.

Babinec

Čokoládový vynálezce čokolády

Blbě zaostřená čůrající holčička

Dům dárek

Ikarky

Kolotoč

Další bod v našem plánu byla návštěva muzea Muséum des sciences naturelles de Belgique. Odpoledne mělo totiž začít pršet. Vrátili jsme se do hotelu pro batohy. Předpověděl nekecala, asi nemají Aladina. Raději jsem zavolal Uber a svezli jsme se do muzea. Chtěli jsme se najíst v kantýně muzea, ale nebyl to dobrý nápad. Malý výběr, fronty a chaos. Samotné muzeum se pyšní velkou sbírkou koster dinosaurů a zkamenělin. Více mi v paměti neulpělo.

Opět jsme zavolali Uber a nechali se svézt na nádraží, kde jsem měl koupené lístky od Flibco (za plnou cenu). Nemile nás překvapilo kolony v sobotu odpoledne. Čas odjezdu se blížil, odpočítaval jsem minuty, ale nakonec jsme dorazili těsně před odjezdem. Zbytečně. Autobus byl plný a odmítli nás vzít. Tak jsem se postavil do čela fronty s tím, že budu první, kdo nasedne do dalšího autobusu. Po dvaceti minutách dorazil a v pohodě jsme dojeli na letiště. Škoda, že jsem měl koupené lístky předem. Jejich cena se zase tak moc nelišila od dobré ceny Uber některých řidičů nebo našeho včerejšího taxikáře. Zvlášť když připočtu cestu z muzea.

Na letišti hned u vchodu byla bezpečnostní kontrola a vyhmátli manželku. Chtěl jsem zůstat a dělat překladatele, ale hrubián ze security mě vyháněl pryč. Prošli jsme duty free a čekalo nás další nemilé překvapení. Malá odletová hala, která byla narvaná k prasknutí. Všechny sedačky obsazené, stejně jako většina podlahy. Nezbylo nám než se najít kousek volného prostoru a sednout si na zem. CRL mi teda k srdci rozhodně nepřilnulo. Ale celkově to byl fajn výlet a dětem se líbil.

Náklady

• 4 letenky 5042 Kč
• hotel 200 € (a 110 € za chybnou rezervaci)
• taxi 72 €
• autobus 57 €
• 3x horká čokoláda 12 €
• 2+2 vstupenky do muzea čokolády 19 €
• Uber 13 a 7 €
• Muzeum přírodních věd 23 €