Adventní Kodaň

Nejednou jsem na zdejších stránkách objevil povídání a jednodenním výletu do Kodaně. Bohužel, se zimním letovým řádem tahle možnost skončila, nebo jsem ji neobjevil. Ale zato jsem objevil letenky do Kodaně za 250Kč, zpáteční tady za  pětibábu. Znamenalo to jednu noc přespat, ale proč ne. Pravdou je, že ubytování je v Kodani fakt dražší, ale dá se najít i něco evropsky přívětivějšího...v mém případě do byl CPH Studio Hotel, kousíček od metra, mezi letištěm a centrem....Takže proč si nedat adventní Kodaň? 

..a kde je řidič...

...bez téhhle fotky, jako by člověk v Kodani nebyl

Di Trevi po Kodaňsku

"přelidněné " nábřeží

ke královně tě nepustíme!!!!!

Opera a západ slunce

Vybaven teplou lyžařskou bundou a spoďárami z meriny, jsme z batůžkem vyrazili se společností Ryanair objevit kouzlo adventní Kodaně. Za hodinku a něco nás přivítal pohled z ptačí perspektivy nejen na Kodaň. Po přistání rychle koupit 24h jízdenku na MHD (City Pass Small za 80DKK) a metrem bez řidiče hurá do města. 

Po přečtení několika povídání o Kodani jsme zvolili trasu ze severu na jih, tzn. výchozím bodem byla Malá mořská víla, finále pak  zábavní park Tivoli, který sliboval nezapomenutelný adventní zážitek. 

Rosnička s počasím nelhala, zima fakt byla, pouze přeháňka s pravděpodobností 1% se ve skutečnosti ukázala poměrně vydatně 2x. 

Metrem jsme dojeli do stanice Osterport, odtud už pěšky okolo pevnosti Kastellet k malé Mořské víle. Kastellet doporučuji obejít, je zde příjemná stezka, mlýn a spousta laviček, kde se v létě určitě hezky sedí. 

Výhodou zimní Kodaně byla naprostá turistická propustnost. U Malé mořské víly jsme se fotili téměř bez omezení. Naše cesta pak vedla okolo kostela Sv.Albana, vedle nějž stojí monumentální fontána s bohyní Gefoin. Fontána se údajně  pyšní titulem největší kodaňská fontána. Pokud by v ní byla voda a fontána stříkala, asi by se dala přirovnat fontáně Di Trevi v Římě. 

Při následném putování po pustém nábřeží Larsens Plads, kolem budovy s královskou sbírkou odlitků, jsme obdivovali nádherné pohledy na Operu, v jejíž fasádě se odráželo zimní, pomalu zapadající slunce. Stejně tak v odlesku slunce zářila budova místní spalovny CopenHill...spalovna nové generace...multifunkční budova se sjezdovkou ze střechy!!!!!

Výstavní náměstí Amalienborg s budovou sídla královny, která zde dle vlající vlajky právě pobývala. Nám se bohužel ukázat nechtěla. Náměstí monumentálně uzavírá nádherný kostel Marmorkirken, jehož kopule byla vystavěna po vzoru Svatého Petra v Římě. 

Pak už je jen kousek, kolem nové budovy Divadelní scény, do vyhlášeného "Nového přístavu" Nyhavn, jenž uzavírá "Nové královské náměstí " Kongens Nytorv se sochou Kristiána V. a spoustou elegantních budov, jako Královské divadlo aj. Téměř všechny budovy jsou o adventu seversky vánočně vyzdobeny, na náměstí tepal vánoční trh, který se zas tak nelišil od těch našich, jen těch Santů a jeho sobů bylo nepoměrně víc... 

A pak už po první pěší zoně na světě, ulicí Stroget směrem k parku Tivoli. 

Ulici Stroget lemují dvě náměstí, na každém z nich opět tepal severský adventní trh, v ulici je spousta hodně značkových obchodů, spousta vánočních světýlek, srdíček, nadživotní lední medvěd, kterého vyhnali ze Staromáku, vůně severkého svařáku, který vaří ze všeho možného ...advent na každém kroku. 

V průvodci jsem se dočetl o kavárně z 19. století, která vypadá jako dům pro panenky, je chrámem lagkage a dánských krémových poschoďových dortů...prostě mám kafe a sladký strašně rád, tak jsme neodolal. Trochu mě znejistěla fronta před kavárnou, kterou jsme si museli před její návštěvou vystát. Asi tu fakt dobře vaří.  Alespoň byl čas na zhlédnutí výloh kavárny, která určitě potěší dětské oči...několik hýbajících se  "panenek" kuchařů, kdy jeden válel těsto, druhý zdobil cukroví, třetí hnětl těsto, nad nimi s pohupovalo sobí spřežení se Santou, okolo toho několik plyšových zajíčků....takovej panenkovskej betlém...nebudu to hodnotit, asi to k tomu patří. Pravdou je, že káva s dortíkem v téhle kavárně Corditori La Glace, byla zážitkem nejen pro mojí mlsnou pusu, ale i pro mojí peněženku :-)...

Rozehřátí jsme rázně dorazili na konec ulice Stroget, která ústí na náměstí s impozantní budovou radnice a za ní světlem zalitý park Tivoli. Tady už advent nebyl na každém kroku, ale snad v každým atomu...umělý sníh, miliony světýlek, stánky jako domečky s komíny, ze kterých se kouřilo, několik vánočních stromů, kdy jedinečný byl strom vyzdobený bižuterií Swarovski, jezero se světelnou show, poprvý v životě jsme viděl to, co vidíme v amerických vánočních filmech - pokojíček Santy, kam děti chodily a se Santou rozprávěly....

Na pokoj jsme dorazili hodně utahaní, ale z Kodaně...a to nejen z té adventní, nadšení. Kodaň toho nabízí mnohem víc, určitě se sem ještě někdy vrátím, ale asi v létě :-)

P.S. po příletu do Prahy jsem si chtěl severskou adventní atmosféru trošku srovnat s tou naší...pravdou je, že po příjezdu na Staromák mě úplně zas tak neohromil ten vánoční mumraj s přelidněným náměstím...ale uvědomil jsem si výstavnost a monumentálnost budov, která je prostě v městech staré monarchie jedinečná a neoddiskutovatelná...