Africká liga mistrů v Káhiře
Cestopis z roku 2024 napsal Honza Prade
Během svých cest občas zajdu i na fotbal, když se to zrovna hodí. Když jsem zjistil, že během našeho pobytu v Káhiře hraje slavné Al-Ahly, neváhal jsem a rozhodl se to vyzkoušet. 😄 Níže popíšu, jak se dá v Egyptě dostat na fotbalový zápas a jestli to vůbec stojí za to – pak už se můžete rozhodnout sami.
Dostat se na fotbal v Egyptě není tak jednoduché, jako když si chcete koupit lístek na zápas naší ligy. Od roku 2012, kdy při fotbalových nepokojích zemřelo přes 70 lidí, zavedla egyptská vláda přísná omezení pro vstup fanoušků na stadiony. Například tým Al-Ahly byl nedávno v rámci CAF potrestán tím, že musel hrát zápasy na svém stadionu bez diváků kvůli použití pyrotechniky a svícení laserem na hráče. Proto jsou dnes zápasy egyptské ligy i CAF kapacitně omezené a na místní poměry celkem přísně hlídané.
Nejdřív je potřeba se zaregistrovat online na portálu Tazkarti. Nahrajete tam svou fotku, zadáte číslo pasu a počkáte, až vám registraci schválí, což může trvat pár dní. Po schválení si vyberete svůj oblíbený tým v Egyptě, a pak už můžete chodit jen na jeho domácí zápasy, na jiné vás nepustí.
Lístek do VIP mě stál asi 750 EGP (cca 350 Kč), ale musel jsem si ho vyzvednout osobně na jedné z provozoven Tazkarti. Za výrobu ID kartičky se platí 120 EGP (cca 53 Kč). Online vstupenku použít nelze. Chvíli mi trvalo, než jsem našel místo, kde se lístek dá vyzvednout, ale nakonec jsem to na stránkách Tazkarti dohledal.
Nakonec jsem lístek a ID kartičku vyzvedl u operátora Orange, kde mi je vytiskli a předali. Administrativa jr u konce a hurá na zápas😁.
Byl jsem na zápase CAF mezi Al-Ahly a CR Belouizdad (Alžírsko) na Národním stadionu v Káhiře, který má kapacitu 75 000 lidí. Na YouTube jsem viděl, že na zápasech Al-Ahly bývá super bouřlivá atmosféra a že jsou často vyprodané. Ale kvůli dost komplikovanému nákupu lístků a ověřování totožnosti jsem takovou atmosféru naživo nezažil. Stadion byl skoro poloprázdný, odhadnul bych, že tam bylo kolem 5 000 fanoušků, kteří ale aspoň byli slyšet.
K stadionu jsem se dopravil Uberem a cestou míjel domácí fanoušky v červených dresech Al-Ahly. Sledoval jsem je a doufal, že najdu správný vstup ke stadionu. Protože jsem ale měl lístek do VIP, u vstupu mě obrátili, že správný vstup je jinde. Po několika kolech kolem stadionu jsem nakonec vstup našel. Musel jsem projít asi čtyřmi bezpečnostními kontrolami s rámem jako na letišti, než jsem se dostal dovnitř.
V ceně VIP nebylo žádné občerstvení a sedadlo nebylo číslované, takže jsem si prostě vybral místo a čekal na začátek zápasu. Kvalita fotbalu se nedá moc srovnat s Evropou – hodně nepřesností a spíše boj. Domácí ale zvítězili jasně 6:1 a za hlasité podpory fanoušků si připsali tři body do tabulky.
Doporučuji odejít z utkání pár minut před koncem, pokud chcete mít jistotu, že chytíte taxi nebo Uber zpátky do hotelu. Já odešel asi 15 minut před koncem a vše proběhlo hladce.
Celkově hodnotím zážitek jako bezpečný. Místní jsou horkokrevní a fotbalem žijí. Je škoda, že kvůli opatřením už asi nejde zažít plný stadion, ale i tak návštěvu určitě doporučuji. Fotbalu zdar😊.
Jak se ti cestopis líbil?
Honza Prade procestoval 26 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 5 lety a napsal pro tebe 1 úžasný cestopis.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Fotbal v Egyptě je zážitek i s místníma někde v hospodě, teda kavárně či čajovně. Takové derby al-Ahly vs Zamalek, což je ekvivalent Sparta-Slavie, je v Káhiře dost prožívané a není neobvyklé, že se i na pohled usedlí důstojní pánové v oblecích rozvášní natolik, že se nad vodními dýmkami profackují nebo se hodí po ulici a tak podobně. Vlastně to bylo mnohem zábavnější než sledovat tu okopávanou na obrazovce.
Fotbal v Egyptě je zážitek i s místníma někde v hospodě, teda kavárně či čajovně. Takové derby al-Ahly vs Zamalek, což je ekvivalent Sparta-Slavie, je v Káhiře dost prožívané a není neobvyklé, že se i na pohled usedlí důstojní pánové v oblecích rozvášní natolik, že se nad vodními dýmkami profackují nebo se hodí po ulici a tak podobně. Vlastně to bylo mnohem zábavnější než sledovat tu okopávanou na obrazovce.