Apulie aneb tu pravou Itálii hledej na jihu

Apulie, nebo chcete-li italsky Puglia, je spíše rovinatý kraj rozkládající se na podpatku italské boty omýván z východní strany Jaderským a ze západní Jónským mořem. Ve srovnání se severem je to region chudší, ale o to více bohatý na přírodní krásy i skvělou gastronomii.

Apulie nebyla úplně nejvýše na mém cestovatelském wish listu, ale volba na ni padla hned ze dvou důvodů. Hledala jsem dárek k narozeninám pro svého muže, milovníka Itálie, a pak také z důvodu jisté pohodlnosti. Přímé lety s Ryanairem, Praha - Bari a zpět, totiž nabízely velmi rozumné časy příletu i odletu.

živé BARI

9. května ráno, mimochodem den po volbě nového papeže Leona XIV., vyrážíme směr Bari. Bari je hlavním městem regionu Apulie a po Neapoli druhým největším městem jižní Itálie a nyní i naším cílem pro první tři dny našeho výletu.

Hned po přistání se vydáváme hledat vlakové nádraží, což je úplně jednoduché - sledujete pouze cedule Ai Treni. Přímo před nástupištěm je stánek, kde si u obsluhy koupíte jízdenku, případně můžete využít jízdenkové automaty. Jednosměrná jízdenka stojí 5,30 EUR a spojení hledejte zde: https://www.ferrotramviaria.it/w...uest/home. Za krásných 20 minut vystupujeme na stanici Bari Centrale, odkud se vydáváme pěšky do našeho ubytování. Náš apartmán se nachází cca 15 minut od nádraží, 20 minut od historického centra a kousek od pobřežní promenády. Poté co zvládneme malou bojovku v podobě self check-in (mimochodem registrace v ubytování na dálku je v Itálii od roku 2024 zakázaná), vyrážíme prozkoumat centrum Bari.

Bari je živé přístavní město, které se kromě moderní čtvrti s mnoha obchody, restauracemi a divadly pyšní hlavně úžasným historickým centrem - BARI VECCHIA. Na okraji staré čtvrti se nachází normansko-švábská pevnost CASTELLO SVEVO. Jak jsme zjistili, Bari je rovněž vyhledávaným poutním místem, a to kvůli svatému Mikuláši (San Nicola), jehož ostatky jsou uloženy v kryptě Baziliky sv. Mikuláše (BASILICA DI SAN NICOLA). My se trefujeme právě do termínu oslav jeho svátku, jež nás provází téměř na každém kroku. Díky tomu můžeme do baziliky nahlédnout zdarma, jinak se zde platí vstupné. K dalšímu z nejnavštěvovanějších chrámů ve starém Bari patří rovněž katedrála sv. Sabina (BASILICA CATTEDRALE SAN SABINO).

Piazza San Nicola

Basilica San Sabino

San Nicola

Castello Svevo di Bari

ulička starého Bari

Na Bari je naprosto úžasná jeho dlouhatánská promenáda podél moře, Lungomare, po které je možné se procházet sem a tam, poté zabloudit zpět do uliček starého města nebo se jít projít směrem k pláži Pane e Pomodoro. Cestou nelze minout velké ruské kolo, pod kterým je ve večerních hodinách čilý ruch.

Teatro Margherita

Molo S. Nicola

Largo Luigi Giannella

Pláž Pane e Pomodoro (v překladu Chleba a rajčata) nás mile překvapila. Je to pěkná, písčitá pláž v centru s pozvolným vstupem do moře. Přímo naproti jsou kamenné valy, kde se nachází malá písčitá plážička, na které dovádějí hlavně děti. Na travnatých plochách v okolí pláže se místní obyvatelé baví různými sportovními aktivitami.

pláž Pane e Pomodoro

Co je na Bari ovšem nejlepší, je všudypřítomný street food. Zde jsme hlady rozhodně nestrádali. Asi nejtypičtější místní pokrm jsou Orecchiette - těstoviny ve tvaru oušek, připravené na různé způsoby. Procházíme uličkou Strada Arco Alto a pozorujeme místní ženy, jak přímo před našimi zraky tyto těstoviny vyrábí a následně suší na velkých sítech. Dalším typickým jídlem pocházejícím z Apulie jsou špagety Assassina. Úplně náhodou jsem krátce před touto cestou viděla dokument, kde tyto špagety připravovali a nevěřila jsem, že se to v Itálii opravdu dělá takto: Assassina se připravují ve velké pánvi na sucho, přičemž některé se připečou až do černa a poté přelévají rajčatovou omáčkou, dokud nebudou měkké tak akorát... Zapomenout nesmíme ani na úžasné Panzerotti, taštičky s různými náplněmi, a také Taralli, což jsou křupavé kroužky dochucené všelijakým kořením. Orecchiette i Taralli je možné pořídit jako nevšední suvenýr.

Strada Arco Alto

orecchiette

street food na Lungomare

Assassina

street food na Lungomare

ALBEROBELLO se svými trulli

Poté co jsme se nabažili fascinující atmosféry Bari, vydáváme se v neděli ráno, opět vlakem, na výlet do městečka Alberobello. Na Alberobello jsem se zvláště těšila, neboť jeho typické domečky trulli, které připomínají naše "vosí hnízda" (rozuměj cukroví), jsou patrně největším lákadlem Apulie. Trulli jsou bíle omítnuté kruhové stavby se šedou střechou a patří ke skutečným architektonickým skvostům jižní Itálie. Díky nim je Alberobello zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Vlak opět odjíždí z nádraží Bari Centrale a je přímý. Jen se nenechte zmást, když na nástupišti i ve vlaku uvidíte na cedulích jako konečnou stanici Putignano. Vlak pokračuje až do Alberobello a nemusíte tedy nikde přestupovat. Jízdenka stojí 6,20 EUR a cesta trvá 1 hod. 40 min.

Po příjezdu se hned vydáváme spolu s ostatními cestujícími směr centrum a po cestě míjíme první "trulíky". Zanedlouho přicházíme do středu městečka a vydáváme se na Piazza Antonio Curri, kde najdeme krásný kostel. Kousek nad ním se nachází Trullo Sovrano, jediný dvoupatrový trullo, který funguje v současnosti jako muzeum. Poté se vydáme na opačnou stranu do čtvrti Rione Monti, kde se nachází více než 1000 trulli domečků. Ve většině z nich jsou obchůdky se suvenýry, restaurace, v některých je možné se dokonce ubytovat.

obchůdek se suvenýry

ulička v Alberobello

pohled na trulli

Alberobello

Alberobello je bezesporu zajímavé a nevšední místo, které je velmi populární mezi turisty, přesto nám na jeho prohlídku stačilo pár hodin.

malebné MONOPOLI

Následující den ráno se přesouváme vlakem do další destinace, kde strávíme zbytek pobytu. Po půlhodince jízdy vystupujeme v Monopoli, odkud jdeme pěšky asi 15 minut k našemu apartmánu, který se nachází na okraji historického centra. Monopoli je poklidné přímořské městečko s labyrintem úzkých uliček, ve kterých jsme byli schopni se ztratit i po pár zde strávených dnech. Srdcem města je náměstí Piazza Vittorio Emanuele II obklopené obchody, restauracemi a kavárničkami. Přímo v centru najdou milovníci památek např. impozantní katedrálu Madonna della Madia nebo hrad Castello Carlo V.

Přístav Porto Antico

Porto Antico

ulička v Monopoli

Monopoli

katedrála Santa Maria della Madia

Santa Maria della Madia

Tuto část Apulie omývají vody Jadranského moře, ovšem zapomeňte na dlouhé písčité pláže s nekonečnými řadami lehátek, jaké znáte ze severní Itálie. Zde si romantici přijdou opravdu na své... Pláže jsou zasazené do zátok mezi skalní útesy, kde je voda křišťálově čistá a hýří nádhernými tyrkysovými barvami. Pod městskými hradbami leží pláž Spiagga Cala Porta Vecchia, my se vydáváme o kousek dále jižním směrem k plážím Porto Bianco, Porto Rosso nebo Porto Nero. Po zhruba dvou kilometrech se nám otevírá pohled na nádhernou pláž Cala Paradiso, kterou jsme zcela okouzleni. Pláž je z části volná, z části placená a nabízí i blízké zázemí.

pobřeží u Monopoli

Cala di Porto Verde

Cala Paradiso

pláž Cala Paradiso

cala Paradiso

Monopoli

POLIGNANO A MARE se slavnou pláží

Následující den brzy ráno nasedáme na vlak do sousedního Polignano a Mare s ikonickou pláží Lama Monachile obklopenou rozeklanými útesy. Jedná se o jednu z nejproslulejších a nejfotografovanějších pláží celé Itálie. Naše kroky proto vedou na historický most Ponte Borbonico, ze kterého je na ni jedinečný výhled. Pokračujeme dále severním směrem a přicházíme k Monumento a Domenico Modugno. Jedná se o sochu italského hudebníka a později politika, kterého proslavil hit "Volare". Poté už míříme do spletitých uliček starého města s množstvím teras a balkónů, jež nabízí úchvatnou podívanou na útesy, zátoky a barevné moře. Polignano a Mare je opravdu půvabné místo, ale doporučuji sem vyrazit brzy ráno, protože již kolem jedenácté hodiny jsme se prodírali organizovanými skupinami turistů s průvodci, kteří se snažili ulovit co nejlepší snímky.

Monumento a Domenico Modugno

Polignano a Mare

Lama Monachile

barokní LECCE

Naším dalším cílem je krásné historií oplývající město Lecce, kterému se přezdívá "Florencie jihu" či "barokní perla jižní Itálie". Přestože je Lecce od Monopoli vzdálené asi 100 km, jízda vlakem trvá jen něco přes hodinu a ubíhá rychle a příjemně. Jízdenka vychází na 9,40 EUR. Do centra se z nádraží dostaneme pohodlně pěšky a hned se vydáváme obdivovat jeho krásy. A skutečně, Lecce je plné barokních architektonických skvostů. Mezi hlavní lákadla patří katerdrála di Maria Santissima Assunta e Sant'Oronzo, nacházející se na Piazza del Duomo, římský amfiteátr na Piazza Sant'Oronzo či římské divadlo. Do historického jádra lze vstoupit jednou ze tří dochovaných bran Porta san Biagio, Porta di Napoli nebo Porta Rudiae. My si Lecce užili jakýmsi bezcílným touláním se jeho uličkami, obdivováním krásných staveb, ale i brouzdáním po obchůdcích...

Lecce

Piazza del Duomo

Anfiteatro Romano di Lecce

Teatro Romano

Lecce

fascinující MATERA aneb to nejlepší na konec

Výlet do Matery byl mé velké přání, a tak jsem velice ráda, že se nám podařilo ho uskutečnit. V době naší návštěvy se totiž přes Apulii jelo slavné Giro d’Italia a místní nás varují, že bude problém zaparkovat kvůli řadě omezení. Bez auta by ovšem bylo poměrně složité se do Matery dopravit. Rozhodneme se tedy počkat na následující den až závodníci opustí město a vydají se na další etapu. Počasí má být všelijaké, dle předpovědi se na jih Itálie řítí bouře. To nás však neodrazuje, ráno si v Monopoli půjčujeme na jeden den auto a ve zbrusu nové Cupře se vydáváme vstříc výjimečnému zážitku.

O Mateře toho bylo napsáno již mnohé. Ještě nedávno ostuda Itálie, dnes filmové město zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Já mohu dodat jen jediné, Matera se nedá vyfotit nebo natočit, ta se musí zažít! Mně osobně pohled na rozsáhlou čtvrť Sassi di Matera (kameny Matery) vyráží dech. Stoupáme po kamenných schodech, ztrácíme se v tajemných uličkách a nahlížíme do jeskynních obydlí i kostelů. Vše na nás působí opravdu zvláštní a tajemnou atmosférou. Naposledy se kocháme pohledem přes visutou lávku Ponte Tibetano della Gravina na protější stranu kaňonu řeky Torrente Gravina a vyrážíme zpět užít si poslední dny v Monopoli. A již nyní víme, že v Apulii jsme rozhodně nebyli naposledy...

pohled na Materu

Matera

Shrnutí:
Kdy: květen 2025
Co se nám nejvíce líbilo: Monopoli, Matera, jídlo :)
Nestihli jsme a chtěli bychom někdy příště: Ostuni, Spiaggia di Torre Guaceto, Otranto

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 1 x Velmi praktické!

📷 1 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 2 x To chci taky zažít!

❤️ 7 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsala cestopisyoddenisy

Cestopis byl naposledy aktualizován 2025-10-07T16:05:46+02:00

cestopisyoddenisy procestovala 19 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Severní Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 6 měsíci a napsala pro tebe 1 úžasný cestopis.

Zobrazit profil

5 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

divan

před měs

Strávili jsme v té oblasti týden v březnu 2023. Málo turistů, skvělé jídlo, přiměřené počasí. Snad se tam ještě vrátíme.

Doplnil bych dvě městečka, která stojí za návštěvu, pokud je člověk poblíž:
Altamura: je tam pěkná katedrála a musí se zkusit regionální chléb Pane di Altamura .
Gravina: mj. nádherný most Ponte Acquedotto sul Torrente Gravina .

Kajman77

před měs

Sorry za hnidopišení, ale tím Leonem IX. je myšlen asi Lev XIV., ne?

cestopisyoddenisy

před měs

Ano, děkuji za postřeh a upozornění :).

mirjur

před 2 měs

Nestihli jsme a chtěli bychom někdy příště: Ostuni, Spiaggia di Torre Guaceto, Otranto

Souhlas. Ostuni a Otranto se mi líbilo ještě víc než Lecce. A nezapomeňte taky na Locorotondo (!) a Santa Maria di Leuca. Jó, Apulie, to je srdcovka.

Reni85

před 2 měs

Ja uz dlho hovorím,že "prave" Taliansko začína od Ríma dole 😀 v Apulii sme boli v januári 2023, super poznavacka, v Alberobello minimum turistov, vsade vynikajúce jedlo, Lecce ma veľmi pekne centro storico.

Matera sa nachádza uz v regióne Basilicata.