Athény

Den první: Odlet do Athén

Sbalení jen do dvou malých batohů nasedáme do auta a vyrážíme na letiště Gatwick. Máme trochu obavy, jelikož stejný let byl z důvodu nedostatku personálu na letišti během posledních dvou týdnů X krát zrušený. Letíme do Athén s Wizzair. Parkoviště na Gatwicku za 80 GBP na 4 dny se vyhýbáme a parkujeme přes aplikaci JustPark za 15 GBP na čísi příjezdové cestě ve městě Horley u vlakového nádraží. Vlak z Horley jede bez zastavení přímo na letiště a stojí 2.20 GBP na osobu, lístky se kupují v automatu na nástupišti a dá se platit kartou.

Na letišti jsme kvůli frontám pro jistotu o 3 hodiny dříve a úplně zbytečně. Security proletíme během pár minut a jdeme proto na snídani. Za dvě snídaně a 4 piva Becks platíme 40 GBP. Let má hodinu zpoždění, tak ještě kupujeme vlhčené ubrousky, vodu a opalovací krém v drogerii a jdeme k bráně. 

Letadlo bylo plné, ale let pohodový. Nad Alpami byly moc hezké výhledy, stejně tak pobřeží Černé Hory a Albánie. Z Londýna do Athén jsou to cca. 3 hodiny. 

Z letiště jdeme rovnu na metro linky M3, ve vestibulu kupujeme kartou v automatu 3 denní lístek na MHD za 22 EUR, v jejíž ceně je zahrnuta i zpáteční cesta na letiště. Lístek se označuje pípnutím u turniketu. První 4 stanice od letiště jsou nadzemka,  před stanicí Doukissis Plakentias metro vjíždí po zem. Jedeme na zastávku Syntagma, kde přestupujeme na linku M2, která nás sveze další dvě zastávky na stanici Syngrou Fix.

Metro mi přijde podobné tomu našemu v Praze, ne jen že se uprostřed navzájem kříží, ale i vzhledově. Vozy jsou čisté a klimatizované. Sem tam docela přeplněné. Doporučuju se příliš nespoléhat na google mapy co se metra týče, odjezdy ne vždy odpovídaly.

Ze stanice Syngrou Fix je to do našeho ubytování cca. 10 minut pěšky. Bydlíme přes Booking v Magnificent homm Apartment na ulici Theodorou Geometrou, 3 noci za 100 GBP. Ubytování můžu jen doporučit, klidný moderní byt v čisté čtvrti, střešní terasa s výhledem na Parthenon, pračka, fén, wifi, klimatizace samozřejmostí. Na konci ulice jsou dvě dobré restaurace. Supermarket ΣΚΛΑΒΕΝΙΤΗΣ je hned za rohem. Ceny jsou více méně stejné jako v ČR. Studené pivo v plechovce do eura, balená voda půl litr 0,12 EUR, řecký jogurt 350g 1 EUR, Snickers 0,70 EUR, hummus 300g 2 EUR, 8 pita chlebů 1 EUR.

Je kolem páté odpoledne a ještě bychom rádi dneska něco stihli. Jdeme pešky na Panathénský stadion, který by měl zavírat až v 19h. Pešky je to z ubytování asi 20 minutová procházka. Po cestě se ještě stihneme za euro osvěžit místním pivem Pils Hellas, na zahnání žízně dobré. Vstupné na stadion stojí 10 EUR, ale stojí to za to. Stadion je celý z mramoru a roku 1896 hostil první letní olympijské hry. Na stadionu se může každý proběhnout nebo vyfotit na stupních vítězů. Je zde taky zdarma audio průvodce. Uvnitř stadionu překvapila síň s plakáty a pochodněmi vybraných olympijských her.

Od stadionu jdeme rovně přes křižovatku do Národní zahrady, kde by měl být malý rybník s želvami a mini zoo. Obojí se bohužel rekonstruuje. Je zde hodně keřů, fontán, pomerančovníků. Na odpočinek ve stínu ideální. Jsou tady taky zadarmo veřejné záchody a pítka na vodu. Z parku se vymotáme do čtvrti Dexameni a večer končíme ve stejnojmenném podniku, který můžeme jen doporučit. Super místo na posezení venku. Obsluha rychlá a ceny příznivé. 

Den druhý: Akropolis a kopec Lycabettus 

Probouzíme se v 9 ráno do šedivého dne celí zmrzlí a usnoplení, klimatizace přes noc na 16 stupňů není dobrý nápad. Dneska rano je v plánu Akropolis. Pešky je to od ubytování asi 25 minut, po cestě se zastavujeme na kafe a snídani v podniku Κουλουράδες. Mají tady dobré kafe i pečivo kolem jednoho eura, mladý majitel nám dává na ochutnání pistáciovou baklavu. V obchodě OK Market ještě kupujeme balenou vodu.

Teplota šplhá k 35 stupňům, ale fouká příjemný větřík. Lístky na Akropolis jsme předem nekupovali, ke vstupu využíváme bránu u jižní strany Akropolis u Dionýsova divadla, kde nebyla žádná fronta oproti hlavnímu vstupu.  Kupujeme dvě vstupenky, každou za 20 EUR. Dá se koupit i kombinovaná vstupenka za 32 EUR, která zahrnuje i vstupy do Hadriánovy knihovny, Starověké agory, Římské agory a dalších míst.

Akropolis, chrámový komplex z 5. století př. n. l. na athénském kopci, který kdysi fungoval jako politické, náboženské a kulturní centrum starověkého Řecka.

Jako první projdeme kolem Dionýsova divadla z 5. století př. n. l. na jižním svahu Akropole, kde se kdysi hrály tragédie Sofokla i Euripida. Vešlo se sem až 17 tisíc diváků. Údajně, zde byla poprvé použita maska, kdy jeden herec ztvárnil více postav. Hned vedle se nachází Eumenova stoa neboli kolonáda postavená králem Eumenem v 2. stol. př. n. l.. Je 164 metrů dlouhá a celá postavená z poroského mramoru (Poros je jeden ze Saronských ostrovů cca. 60 km od Athén.). Sloužila Athéňanům především k debatování, občerstvení nebo jako úkryt před deštěm a sluncem. Nad ní se nachází trosky svatyně boha zdraví Asklepia, postavena v 5. stol. př. n. l. po epidemii moru, který Athény téměř vyhubil během Peloponéských válek. Hned vedle se nachází ukázka velkých kamenů a taky pítko na vodu. 

Pokračujeme podle šipek dál, až dojdeme k Byzantské cisterně, která je bohužel plná stavebního materiálu a různých míchaček na maltu. Až mě mrzí, že nemám fotku. Hned za ní se nachází Odeon Herodota Attika, což je dnes už zrekonstruované funkční divadlo ve kterém se konají koncerty a další představení. Má 32 řad a kapacitu 5 tisíc diváků. Cesta dál vede strmě do kopce k Propylajím (propylaje = vstupní brána s několika vchody), které jsou celé postavené z pentelského (bílého z hory Pentelicus) a eleusinského (modrošedého z města Eleusis) mramoru. Propylaje jsou zdobeny dórskými sloupy.

Nalevo vidíme nádherný zachovalý Chrám Athény z Niké v jónském stylu věnovaný bohyni Athéně se čtyřmi sloupy po obou stranách a zdobeným parapetem z mramoru.  Napravo najdeme proslulý starověký řecký chrám uctívající Athénu a Poseidóna, který je zdoben předsíní se šesti karyatidami (karyatidy = sochy žen plnící nosnou nebo jen dekorativní funkci sloupu). Ženy vypadají na první pohled stejně, ale každá je trošku jiná, ale všechny mají rozpuštěné vlasy, kvůli zesílení slabého místa na krku. Všechny karyatidy jsou jen kopie, originály je možné vidět v muzeu pod Akropolí a jedna karyatida je k vidění v Britském Muzeu v Londýně. 

Nahoře najdeme i samotný Parthenon. Drží jej 136 rýhovaných dórských sloupů, které jsou trošičku širší u základny a směrem nahoru se postupně zúžují. V 5. stol. sloužil jako křesťanský kostel, v 15. stol. jako turecká mešita. V 17. stol. byl poškozen bombou během bojů mezi Turky a Benátčany. Dnes jsou z něj více méně jen ruiny. Dá se obejít ze všech stran, ale dovnitř se jít nedá. Dobrá část je taky schovaná za lešením, kvůli posilujícím pracím na sloupoví. Hodně soch, desek a fragmentů z Parthenonu je k vidění v již zmíněném Britském muzeu v Londýně. Turistů je tady opravdu hodně, hlavně Američanů a Asiatů. Jsou tady čisté záchody a pítka na vodu. Výhled na Athény taky stojí za to. Trávíme tady dobré 3 hodinky, ven z Akropolis se dostaneme přes hlavní vstupní bránu, kde se původní fronta dovnitř ještě zdvojnásobila. 

Jen se tak procházíme uličkama za Akropolí, kolem Římské agory (agora = tržiště), Věží větrů a Hadriánovy knihovny. Ani jednu z těchto památek nenavštívíme, jdou krásně vidět z ulice bez nutnosti placení za vstup. Co stojí určitě za vidění je ulice Adrianou ve čtvrti Plaka, je plná butiků, malých bister na terasách přímo pod Římskou agorou. Kousek odsud je nákupní ulice Ermou s nádherným kostelem v byzantském stylu. V baru Barley Cargo si dáváme výborné nefiltrované pivo. U náměstí Syntagma si ještě stihneme koupit velký kebab za 2 EUR a autobusem číslo 227 se dopravíme na ubytování. Odpoledne končíme sluněním u piva na střešní terase. 

V 18h už sedíme ve stejném autobuse zpět na náměstí Syntagma, odtud jdeme pešky cca. 30 minutovou procházkou na kopec Lycabettus, po cestě se osvěžujeme ledovou kavou za euro z Φίλιον [Filion Cafe], určitě bysme tady nejedli, po podlaze jim tu běhají obrovští švábi. Obsluhu jsme upozornili. Na samotný vrchol vede prý i asfaltová cesta, my však volíme udusaný hliněný chodník linoucí se strmým zalesněným srázem nahoru. Zhruba v polovině kopce se cesta napojí na již zmíněný zpěvněný chodník, který nás dovede až na vrchol. Po cestě otevíráme jedno zdravotní pivo a kocháme se pěkným výhledem na podvečerní Akropolis. Dokonce se zadaří a vidíme i pár suchozemských želv. 

Pod kopcem se nachází již zmíněné bistro Dexameni, sedáme na jedno rychlé pivo a zakecáme se s turisty z Ameriky, prý přijeli do Athén na měsíc, blázni. Rychlá zastávka v ΑΠΟΛΛΩΝΙΟΝ - Κολωνάκι za zmrzlinu a jdeme opět na metro na náměstí Syntagma odkud se svezeme na zastávku Montesiraki, náš bytný zde doporučil příjemný 360 Cocktail Bar s krásným výhledem na noční Akropolis. Miniaturní koktejl za 15 EUR nás moc nenadchl, výhled byl ovšem parádní a obsluha taky příjemná. Tyhle roof top bary holt nejsou nic pro nás. Náměstí Monastiraki je samo o sobě dost divočina plná divnolidí a vlezlých škemkrajících dětí. Určitě bych se tu nedoporučovala ubytovávat. Google mapy nás nahání na večeři do six d.o.g.s, fotky a recenze taky vypadají dobře, ale na místě už to tak pěkné není, přes den na drink bysme sem nejspíš zašli, ale večer spíš ne.  Utahaní se stavíme ještě do supermarketu pro pita chléb, uzené maso, hummus a celé to zapijeme u nas na balkóně otřesným řeckým vínem. 

Den třetí: Aegina

 Vstáváme už v 7 hodin ráno, dneska máme v plánu krátký výlet na jeden ze Saronských ostrovů Aeginu. Trajekty vyplouvají z přístavu Pireus a odjezdy se dají najít na stránce ferryhopper. Jdeme pěšky na zastávku Sygrou Fix odkud jezdí expresní autobus X80. Jet s ním může každý kdo má 24h nebo 72h jízdenku. Klimatizovaným autobusem kromě nás jede jen postarší asijský pár. Za 30 minut jsme v přístavu. Tady je to jak na vietnamském tržišti, všechno strašně nepřehledné. Vidíme všechny budky na lístky od všemožných společností, kromě té naší. Nakonec se nám ji po dvaceti minutách hledání podaří najít. Kupujeme dva jednosměrné lístky za 10.50 EUR od Saronic Island. Do vyplutí nám zbývá půl hodiny, tak jdeme ještě přes cestu do Ikea stánku pro snídani, dvě frappé a nějaké slané pečivo plněné sýrem za 3 EUR. Vyplouváme na čas zhruba v 11 hodin. První se naloďují pěší a pak až auta. Trajekt je poloprázdný a vypadá nově. Sedíme venku pod pergolou a osvěžujeme se pivem z lodního baru za 3 EUR. Plavba utíká rychle a zrhuba za hodinku kotvíme v městečku Aegina na stejnojmenném ostrově.

V plánu je sednout na autobus a jet se podívat na chrám bohyně z Afáii a pak pěšky do vesničky Agia Marina, strávit pár hodin na pláži a večer se vrátit zpět. Hned vedle přístavu najdeme autobusové nádraží, první ale jdeme do pobočky Alfa banky vybrat peníze z bankomatu. K našemu překvapení zde není žádný poplatek za výběr a vybíráme 20 EUR za 17 GBP. Bohužel, autobus nám odjíždí před nosem a vedle v budce se dozvídáme, že další jede až v 14:30. Dá se půjčit skútr za 20 EUR nebo auto 40 EUR, ale jsme tady jen na ani ne den, proto měníme plány a přes rychlý nákup v sámošce , která je k našemu překvapení docela levná, se vydáváme k místní mini pláži, která nás naprosto nadchne. Za dvě lehátka a slaměný slunečník se stolečkem a odpadkovým košem platíme 7 EUR. Je tady jen jeden malý bar a obsluha pravidelně chodí kolem a ptá se co si dáte, vše vám donesou až k lehátku. Za jedno pivo v mražených sklenicích chtějí 4 EUR. Jinak obsluze vůbec nevadí, že jsme si donesli na začátek dvě piva a občerstvení z obchodu. Celé odpoledne trávíme tady, pláž je písčitá a opravdu malá, řasy tady nejsou, dojem kazí jen úlomky slámy z deštníků. Vstup do moře je pozvolný a pokud si chcete zaplavat tak musíte jít dobrých 20-30 metrů od břehu, voda je úplně průzračná a žádné boty do vody nepotřebujete. Kolem třetí hodiny se z ničeho nic zatáhne a spustí se šílený liják, lidi se krčí pod deštníky a nevěřícně koukají. Po 5 minutách je po všem a nebe je zase bez mraků. Kolem páté hodiny to balíme a jdeme si ještě rychle projít město, nakoupit suvenýry a dát si na cestu pořádnou pistáciovou zmrzlinu, jelikož Aegina je svými pistáciemi proslulá. 

Aegina je malé přístavní město, které se dá projít za hodinku dvě, k vidění je zde hlavně přístav, kostel svatého Mikuláše, kostel Nanebevzetí Panny Marie a ruiny Apollonva chrámu. Na ruiny jsme chtěli původně zajít, ale vstupné 4 EUR za osobu, jen kvůli jednomu sloupu nás odradilo. Aegina je jinak plná fotogenických uliček a drobých podniků, kaváren a restaurací.

V přístavu v budce Saronic Hellas kupujeme opět jednosměrné jízdenky na cestu do Pireausu do Athén, v sámošce se ještě vybavíme cestovním pivem a jdeme čekat na náš trajekt. Má zpoždění, tak si čas krátíme focením pěkného bílého kostelíku, který se nachází v samém srdci přístavu. Cesta ubíhá rychle, venku je stále teplo a sluníčko peče. V přístavu sedáme na opět prázdný autobus X80, který nás zaveze na zastávku Sygrou Fix, odkud to máme do ubytování jen kousek. Hodíme sprchu, převlékneme se a jdeme se najíst dolů na konec ulice do podniku Lostre Kouzina (Λοστρέ κουζίνα).

Je kolem deváté večer, ale tady to žije, sehnat stůl není problém, obsluhá přinese stoly zevnitř restaruace a dá je normálně ven na chodník, řecké způsoby připomínají ty italské. Na předkrm si dáme řecký salát, který by sám o sobě nakrmil i dva hladové krky, smažené cuketové kuličky s tzatziky a smažené kousky hovězího se sýrem ve filo těstě. Jako hlavní chod si dáme masový talíř pro dva a velkou karafu vína. Levné, strašně dobré a obsluha na jedničku. Na závěr nám dala obsluha na účet podniku dezert zadarmo. Celkový účet za tři předkrmy, talíř masa s chlebem pro dva, dvě velké piva, a litr vína za 48 EUR. O půl noci už ležíme najezení posteli.

Den čtvrtý: poslední ráno v Athénách a odjezd

Natažený budík nás probouzí v 7 ráno. Poslední vypranou pračku věšíme na balkón, balíme poslední věci a přeskládaváme kufry, které necháme ještě na chvíli v ubytování. Chceme ještě poslat pohledy, koupit známky a stihnout střídání stráží na náměstí Syntagma. Procházkou bysme tam měli dojít za cca. 30 minut. Poštu najdeme na ulici Lisikratous, známka do ČR stojí okolo eura a pohledy kolem 40 centů. Schránka na vhození je hned vedle. Po cestě ještě zkoukneme ještě Hadriánův arch, což je brána s klenutými korintskými sloupy, kterou nechal postavit římský císař Hadrián. Je volně přístupný a dojem z něj kazí jen širokoproudá silnice hned za ním. 

Hned za obloukem se nachází Chrám boha Dia, dnes už v podstatě jen ruiny z něj, dochovalo se 15 sloupů, 16 je rozbitých na zemi. Do oploceného areálu se platí vstupné 6 EUR, dovnitř nejdeme, celý chrám je obložen lešením, které kazí celkový dojem, kdyby jsme jej viděli po Akropoli, určitě by nás zklamalo. Pokračujeme dále pěšky po frekventované ulici Leoforos Vasilisis kolem archeologického naleziště zbytku římských lázní u Národní zahrady až k budově parlamentu na náměstí Syntagma. Tady už se kupí skupinka asi 40 lidí. Střídání stráží tady probíhá každou hodinu, údajně i v noci. Strážím se tady říká evzones a jedná se o pečlivě vybrané příslušníky řecké armády. Jejich vtipná chůze připomínající koně a velké bambule na botách opravdu stojí za to střídání vidět. Celý proces trvá asi 15 minut.

V 9:15 fičíme zpátky na ubytování pro kufry a ještě trošku uklidit. Při čekání na metro se ještě osvěžíme posledním frappé. Na letšti jsme přesně tři hodiny před odletem, to ještě netušíme, že naše letadlo bude mít 2 hodiny zpoždění. Na Gatwicku už jen vyzvedneme auto a kolem osmé večer přijíždíme domů. 

Náklady: 

• letenka Londýn Gatwick - Athény - Londýn Gatwick: 40 GBP
• ubytování: 3 noci 100 GBP
• vstupy, MHD a trajekty: 50 EUR
• jídlo, suvenýry: 150 GBP